14 C 329/2025

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Petrou Kořínkovou v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně , se sídlem Adresa žalobkyně , právně zastoupená advokátem Jméno advokáta , se sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného , naposledy bytem Adresa žalovaného , zastoupený procesní opatrovnicí Jméno opatrovnice A , se sídlem Adresa opatrovnice A o zaplacení částky 179 806,67 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 132 259,27 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč měsíčně splatných vždy do 15. dne příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně jdoucího z částky 132 259,27 Kč od 29. 8. 2024 do zaplacení zamítá.

III. Řízení se co do částky 47 547,40 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 21 437,24 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 11 294,92 Kč, s úrokem ve výši 8,05 % ročně jdoucím z částky 177 652,67 Kč od 27. 5. 2025 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně jdoucím z částky 179 806,67 Kč od 27. 5. 2025 do zaplacení zastavuje.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 9 257 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

V. Ustanovené procesní opatrovnici žalovaného se přiznává odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů ve výši 24 370 Kč.

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Českých Budějovicích náhradu nákladů řízení ve výši 10 235 Kč, a to do tří dnů právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Českých Budějovicích náhradu nákladů řízení ve výši 14 135 Kč, a to do tří dnů právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 179 806,67 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 21 437,24 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 11 294,92 Kč, s úrokem ve výši 8,05 % ročně jdoucím z částky 177 652,67 Kč od 27. 5. 2025 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně jdoucím z částky 179 806,67 Kč od 27. 5. 2025 do zaplacení a uložil žalovanému povinnost k náhradě nákladů řízení. Podanou žalobu odůvodnila žalobkyně tím, že se žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, , na jejímž základě žalovanému poskytla spotřebitelský úvěr ve výši 189 000 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně s náležitou odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného, zjistila, že žalovaný nepodal návrh na povolení oddlužení, není s ním vedeno řízení, jehož důsledkem by bylo ztížení jeho schopnosti splácet závazky, omezení nakládání s vlastním majetkem nebo ztráta podstatné části majetku. Žalobkyně dále provedla lustraci žalovaného přes systém CBCB a zohlednila také životní náklady žalovaného a dostatečnost platební kapacity. Výše úvěru byla vyhodnocena na základě dlouhodobého vyhodnocení kreditních a debetních obratů na běžném účtu klienta, v jehož rámci byl úvěr poskytován. Žalobkyně dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v měsíčních anuitních splátkách ve výši 2 675 Kč vždy 19. dne v měsíci počínaje dnem 19. 8. 2022. Úroková sazba byla sjednána ve výši 13,70 % ročně. Žalovaný čerpal poskytnutý úvěr bezhotovostně. Žalovaný však řádně a včas neplnil své závazky z uzavřené smlouvy a opakovaně se dostával do prodlení se splácením. Žalobkyně proto prohlásila veškeré pohledávky ze smlouvy za splatné. K datu konečné splatnosti, ani do dne podání žaloby, žalovaný svůj závazek vůči žalobkyni nesplnil, přestože jej žalobkyně opakovaně vyzývala k úhradě pohledávky s příslušenstvím. Podanou žalobou žalobkyně uplatňuje nárok na zaplacení jistiny ve výši 177 652,67 Kč, úroku ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny za období od 18. 3. 2024 do 26. 5. 2025 v kapitalizované výši 21 437,24 Kč, úroku z prodlení v zákonné výši jdoucího z dlužné jistiny a poplatku za období od 19. 3. 2024 do 26. 5. 2025 v kapitalizované výši 11 294,92 Kč, poplatků ve výši 2 154 Kč, úroku ve výši 8,05 % ročně jdoucí z částky 177 652,67 Kč od 27. 5. 2025 zaplacení a úroku ve výši 8,05 % ročně jdoucího z dlužné jistiny a poplatků celkem ve výši 179 806,67 Kč od 27. 5. 2025 do zaplacení. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění předžalobní výzvou ze dne 9. 6. 2025.

2. Nadepsaný soud je soudem místně příslušným na základě ustanovení § 86 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný je osobou, jejíž pobyt není znám, a proto soud ustanovil žalovanému procesní opatrovnici z řad advokátů usnesením ze dne 6. 11. 2025, č. j. , spisová značka, , a to , Jméno opatrovnice A, .

3. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.

4. Procesní opatrovnice žalovaného ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že z listin předložených žalobkyní nelze bez pochybnosti dovodit, že žalobkyně dostatečně prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, zejména když v rámci zjišťování bonity nepožadovala potvrzení zaměstnavatele o příjmech žalovaného. Procesní opatrovnice žalovaného má proto za to, že žalobkyně s náležitou odbornou péčí neověřila úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru. Z procesní opatrnosti dále procesní opatrovnice žalovaného namítla nepřiměřenou výši úroků a neúčinnost zesplatnění dluhu, současně s ohledem na nedostatečnou přezkoumatelnost žalobkyní předložených listin vznesla námitku promlčení ve vztahu k jednotlivým splátkám. Procesní opatrovnice žalovaného rovněž namítla, že žalobkyně disponuje dostatečným odborným aparátem pro zastupování v soudním řízení, a proto by neměla uplatňovat nárok na náhradu nákladů právního zastoupení.

5. Podáním ze dne 17. 2. 2026 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to co do částky ve výši 47 547,40 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 21 437,24 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 11 294,92 Kč, úroku ve výši 8,05 % ročně jdoucího z částky 177 652,67 Kč od 27. 5. 2025 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně jdoucího z částky 179 806,67 Kč od 27. 5. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně jdoucího z částky 47 547,40 Kč od 29. 8. 2024 do zaplacení. Soud proto při jednání dne 24. 2. 2026 řízení v rozsahu uvedeném ve výroku III. tohoto rozsudku částečně zastavil. Žalobkyně svým podáním dále doplnila žalobní tvrzení ve vztahu k zesplatnění úvěru, které bylo žalovanému zasláno dne 21. 8. 2024, avšak nepodařilo se žalovanému doručit. Žalobkyně dále překvalifikovala žalobou uplatněný nárok tak, že se nadále domáhá, aby soud uložil žalovanému zaplacení částky ve výši 132 259,27 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně jdoucím z částky 132 259,27 Kč od 29. 8. 2024 do zaplacení, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně poskytla dne , datum, , Anonymizováno, finanční prostředky v celkové výši 189 000 Kč, které žalovaný obdržel převodem na účet č. , č. účtu, . V období od 19. 8. 2022 do dne zaslání vyjádření uhradil žalovaný celkem částku ve výši 56 740,73 Kč, a proto se žalobkyně domáhá zaplacení rozdílu mezi žalobkyní poskytnutou částkou a žalovaným uhrazenou částkou ve výši 132 259,27 Kč. Soud připustil změnu žaloby při jednání dne 24. 2. 2026.

6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

7. Ze žádosti o poskytnutí úvěru č. , Anonymizováno, ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný žádal o poskytnutí úvěru za účelem bydlení ve výši 189 000 Kč s datem čerpání od 25. 7. 2022 a s datem první splátky stanoveným na 15. 8. 2022. Poskytnutý úvěr měl žalovaný splácet formou 144 měsíčních splátek. Žalovaný dále uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí 56 240 Kč, pravidelné měsíční výdaje bez splátek úvěrů pak činí 5 000 Kč. Žalobkyně dále prověřila žalovaného v Bankovním registru klientských informací BRKI a registru SOLUS.

8. Z informace z CBCB soud zjistil, že žalovaný měsíčně splácí splátky ve výši 11 830 Kč na splátkové kontrakty a hypotéky při nesplacené jistině v celkové výši 1 128 070 Kč. Na existujícím osobním úvěru má žalovaný dosud nesplacenou jistinu bez úroku ve výši 42 597 Kč, celková nesplacená jistina činí 58 696 Kč. Úvěr byl žalovanému poskytnut dne 9. 4. 2021 se splatností dne 8. 6. 2027. Dále žalovaný splácí osobní úvěr formou 66 splátek, nesplacená jistina na tomto úvěru činí celkem 115 110 Kč, úvěr byl poskytnut dne 13. 10. 2021 s datem splatnosti 4. 4. 2027. Dále žalovaný v měsíci červnu 2022 čerpal částku 16 875 Kč z úvěrového limitu ve výši 17 000 Kč na bankovním účtu.

9. Ze smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 189 000 Kč s pevnou úrokovou sazbou 13,70 % ročně. Poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal splácet formou 144 pravidelných měsíčních splátek s první splátkou splatnou dne 19. 8. 2022, poslední splátkou splatnou dne 19. 7. 2034, když 1.-6. anuitní splátka byla sjednána ve výši 2 675 Kč, 7. a následující anuitní splátky ve výši 3 030 Kč s poslední splátkou ve výši 2 822,65 Kč. Součástí anuitních splátek byl také poplatek za pojištění. Úvěr byl čerpán jednorázově ke dni , datum, na účet č. , č. účtu, vedený na jméno žalovaného. Nedílnou součástí uzavřené smlouvy byly také obchodní podmínky , Anonymizováno, spotřebitelské úvěry a všeobecné pojistné podmínky pro pojištění osob.

10. Před uzavřením smlouvy o úvěru a žalobkyně poskytla žalovanému předsmluvní informace ke spotřebitelském úvěru.

11. Z detailu procesu žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaný o úvěr požádal dne , datum, , úvěr měl být poskytnut ve výši 189 000 Kč s pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2 675 Kč. Žalovaný uvedl, že je zaměstnancem, žalobkyně nepožadovala doložení příjmu žalovaného. Žalobkyně provedla kontrolu databází a tzv. skóring a dospěla k závěru, že žalovaný je úvěruschopný a jeho žádost o úvěr schválila.

12. Z první upomínky k úhradě dlužné částky soud zjistil, že ke dni 27. 3. 2024 byl žalovaný v prodlení s úhradou částky 3 153,62 Kč a žalobkyně jej vyzývala k plnění.

13. Z výzvy k zaplacení dluhu soud zjistil, že ke dni 7. 4. 2024 byl žalovaný nadále v prodlení se splácením úvěru, a to v částce 3 656,26 Kč v souvislosti s poskytnutým úvěrem a dále 900,34 Kč v rámci nepovoleného záporného zůstatku na běžném účtu včetně úroků z prodlení.

14. Z opakované výzvy k zaplacení dluhu soud zjistil, že ke dni 28. 4. 2024 žalobkyně neobdržela od žalovaného dlužné peněžní prostředky, a to částku 7 017,61 Kč představující dlužnou splátku včetně úroků a poplatek ve výši 500 Kč za výzvu a dále částku 2 127,34 Kč představující nepovolený záporný zůstatek na běžném účtu včetně úroku z prodlení.

15. Z poslední výzvy k zaplacení dluhu ze dne 30. 5. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě částky 10 214,39 Kč představující dluh v souvislosti s uzavřenou smlouvou o úvěru a dále k úhradě částky 3 613,06 Kč představující nepovolený záporný zůstatek na běžném účtu včetně úroků z prodlení. Žalobkyně upozornila žalovaného na to, že v případě, že dlužné částky do 29. 6. 2024 neuhradí, jeho úvěr bude zesplatněn.

16. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 21. 8. 2024 včetně dodejky ze dne 22. 8. 2024 soud zjistil, že žalobkyně ke dni 19. 8. 2024 zesplatnila všechny pohledávky z poskytnutého úvěru žalovaného a vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu ve výši 190 492,73 Kč nejpozději do 28. 8. 2024.

17. Soud dále k důkazu provedl dodejku o uložení zásilky dne 4. 6. 2024 a potvrzení o podání poštovní zásilky ze dne 12. 6. 2025.

18. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno žalovaného za období od 1. 7. 2022 do 31. 7. 2022 soud zjistil, že žalovaný dne , datum, čerpal úvěr ve výši 189 000 Kč. Ke dni poskytnutí úvěru činil zůstatek na účtu žalovaného 750 Kč. Dne , datum, po poskytnutí úvěru žalobkyní žalovaný odeslal splátku úvěru ve výši 16 558,23 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného za měsíc červenec 2022 je dále zřejmé, že dne 1.7.2022 a dne 15.7.2022 je evidována příchozí platba ve výši 20 000 Kč zaslaná , Anonymizováno19. Čerpání úvěru ve výši 189 000 Kč má soud za prokázané také výpisem s přehledem pohybu na účtu žalovaného č. , č. účtu, v období od 25. 7. 2022 do 31. 7. 2022.

20. Výpisem z úvěrového účtu žalovaného má soud za prokázaná tvrzení žalobkyně o úhradách splátek.

21. Provedené důkazy posoudil soud ve smyslu § 132 o. s. ř. každý důkaz jednotlivě a všechny provedené důkazy v jejich vzájemných souvislostech.

22. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

23. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

24. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

25. Po právní stránce soud posuzoval žalobou uplatněný nárok nejprve jako nárok z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to přesto, že žalobkyně překvalifikovala žalobou uplatněný nárok svým podáním ze dne 17. 2. 2026 na nárok z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného, neboť v rozhodované věci bylo zřejmé, že existoval právní důvod pro žalobkyní poskytnuté plnění, a to právě uzavřená smlouva o úvěru. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 25. 7. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši na bankovní účet 189 000 Kč. Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil celkem částku ve výši 56 740,73 Kč. Z uvedeného je zřejmé, že žalovaný řádně a včas nesplácel poskytnutý úvěr, a proto jej žalobkyně zesplatnila dopisem ze dne 21. 8. 2024. Žalobkyně soudu uvedla tvrzení a předložila důkazy o tom, jakým způsobem byla ověřována úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru. Z provedeného dokazování je zřejmé, že žalobkyně vycházela z informací o žalovaném z jeho bankovního účtu a dále provedla lustraci žalovaného v rejstřících. Z předložených důkazů však není zřejmé, jakým způsobem žalobkyně zjištěné informace ověřovala, naopak je zřejmé, že nevyžadovala po žalovaném potvrzení o zaměstnání, když ohledně příjmů žalovaného vycházela pouze z příjmů evidovaných na bankovním účtu. Žalobkyně nijak blíže nezkoumala náklady žalovaného, a to přesto, že z výsledků lustrace v rejstřících bylo zřejmé, že žalovaný má větší počet úvěrů a v době žádosti o poskytnutí úvěru u žalobkyně činil zůstatek na běžném účtu žalovaného 750 Kč. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nedostojí věřitel své povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vychází-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. K povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost dlužníka se vyjádřil také Ústavní soud v nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18, kde rovněž uvedl, že povinnost věřitele zkoumat úvěruschopnost dlužníka je prostředkem ochrany nejen samotného dlužníka, ale také celé společnosti. Soud v posuzované věci dospěl k závěru, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, když nebylo prokázáno, že za tímto účelem ověřovala, zda žalovaným uvedený měsíční příjem ve výši 56 240 Kč je příjmem ze zaměstnání, když provedeným důkazem (výpisem z bankovního účtu žalovaného za měsíc červenec 2022) bylo soudem zjištěno, že na účtu žalovaného jsou evidovány 2 příchozí platby ve výši 20 000 Kč od , Anonymizováno, , o nichž nelze mít za prokázané, že jsou platbami od zaměstnavatele žalovaného, stejně tak nelze mít těmito platbami za prokázaný čistý příjem žalovaného ve výši 56 240 Kč. Žalobkyně dále zjišťovala od žalovaného informace o jeho měsíčních výdajích, které žalovaný uvedl bez zohlednění měsíčních splátek úvěrů ve výši 5 000 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně tyto výdaje následně jakkoli ověřovala, popřípadě se blíže zabývala výší splátek úvěrů a ostatními závazky, které žalovaný má, a své závěry promítla do závěru o úvěruschopnosti žalovaného a skutečné výši jeho disponibilních finančních prostředků po úhradě všech jeho měsíčních nákladů. Žalobkyně proto nemohla disponovat dostatečnými informacemi pro závěr o úvěruschopnosti či neúvěruschopnosti žalovaného, když neměla dostatek informací pro vyhodnocení skutečné výše měsíčních příjmů a zejména pak měsíčních výdajů žalovaného, u nichž není zřejmé, zda žalobkyně žalovaným uvedenou měsíční výši výdajů v částce 5 000 Kč bez zohlednění splátek jiných úvěrů dále ověřovala a jak zohlednila v rámci závěrů o schopnosti splácet poskytnutý úvěr právě také splátky dalších úvěrů. To pak obzvláště za situace, kdy v době poskytnutí úvěru měl žalovaný na bankovním účtu minimální zůstatek v částce 750 Kč, v den načerpání úvěru po obdržení finančních prostředků od žalobkyně žalovaný hradil obratem splátku úvěru ve výši 16 558,23 Kč. Žalobkyně při poskytování úvěru neprověřila ani skutečnost, že poskytovaný úvěr měl být využit pro účely bydlení.

26. Popsaný přezkum proto nemůže splnit zákonné podmínky odborného posouzení, které nemůže vycházet pouze z informací z běžného účtu žalovaného. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně nepostupovala při uzavírání smlouvy s odbornou péčí, když posouzení úvěruschopnosti žalovaného v převážné části provedla pouze na základě neúplných informací zjištěných z běžného bankovního účtu žalovaného, které nijak dále neanalyzovala a neověřovala a které tedy nezobrazují konkrétní situaci žalovaného a nevedou k závěrům o konkrétních poměrech žalovaného. Soud proto dospěl k závěru, že z důvodu nenaplnění podmínek pro řádné ověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy následně žalovaný nebyl schopen poskytnutý úvěr řádně a včas splácet. Uzavřená smlouva o úvěru je proto neplatná a žalobou uplatněný nárok soud posoudil jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 189 000 Kč, na kterou žalovaný uhradil částku ve výši 56 740,73 Kč. Zbývá tedy k úhradě bezdůvodné obohacení ve výši 132 259,27 Kč. Soud proto žalovanému uložil povinnost k úhradě zbývající výše bezdůvodného obohacení v době přiměřené možnostem žalovaného. Bližší informace o majetkové a sociální situaci žalovaného nejsou soudu známy a k dotazu soudu procesní opatrovnice žalovaného sdělila, že se žalovaným není v kontaktu a takovými informacemi nedisponuje ani ona. Soud proto vycházel ze zjištění, že původně sjednaná výše splátky, která činila 3 030 Kč, neumožnila žalovanému řádně a včas hradit poskytnutý úvěr, a proto se jako splátka přiměřená jeví splátka ve výši 2 000 Kč měsíčně. Soud uložil žalovanému povinnost k plnění pod sankcí ztráty výhody plnění formou splátek, tedy při prodlení žalovaného s úhradou jakékoliv ze splátek či její části, je žalobkyně oprávněna domáhat se úhrady celého dluhu. Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaný zaplatil na dlužnou jistinu více, přechází na žalovaného, neboť žalobkyně nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaný něco neučinil. Je na žalovaném, aby soudu prokázal, že jistinu zaplatil řádně a včas či že na pohledávku uhradil více než žalobkyně uvedla. Ve zbývajícím rozsahu, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně jdoucího z částky 132 259,27 Kč od 29. 8. 2024 do zaplacení soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, neboť ohledně příslušenství v rámci změny žaloby vycházela žalobkyně ze skutečnosti, že překvalifikovala svůj nárok na nárok uplatněný z titulu bezdůvodného obohacení, avšak zcela pominula, že v rámci nároku na vrácení bezdůvodného obohacení v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyni nenáleží právo na zákonný úrok z prodlení.

27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. na základě poměru úspěchu a neúspěchu stran v řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 132 259,27 Kč, ohledně zákonného úroku z prodlení byla žaloba zamítnuta (co do úroku v kapitalizované výši 25 163,31 Kč), jedná se tedy o neúspěch žalobkyně, stejně jako v případě částečného zpětvzetí žaloby (co do částky 47 547,40 Kč a příslušenství v kapitalizované výši ke dni 20.2.2026 celkem ve výši 47 795,45 Kč; při kapitalizaci příslušenství soud zohlednil skutečnost, že po změně žaloby žalobkyně nárokovala zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně jdoucí však pouze z částky 132 259,27 Kč, o kterém však bylo rozhodnuto výrokem II. tohoto rozsudku, v rámci kapitalizace příslušenství v části, v níž bylo řízení zastaveno, proto soud vycházel z výpočtu zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 47 547,40 Kč), neboť k tomuto částečnému zpětvzetí nedošlo z důvodů na straně žalovaného. V řízení byla úspěšnější žalobkyně, když její úspěch (při celkové částce 227 602,12 Kč po zohlednění kapitalizovaného příslušenství pohledávky ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 23 Cdo 2585/2015) činí 58 %, oproti úspěchu žalovaného co do 42 %. Žalobkyně má proto právo na náhradu nákladů řízení v poměrné výši představující rozdíl mezi úspěchem žalobkyně a úspěchem žalovaného, tedy ve výši 16 % účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 7 193 Kč a dále náklady na zastoupení žalobkyně advokátem za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, návrh ve věci samé, vyjádření žalobkyně ze dne 17.2.2026) po 8 300 Kč/1 úkon právní služby dle § 7 bodu 5 advokátního tarifu ve znění účinném od 1.1.2025 (z tarifní hodnoty 179 806,67 Kč) a 1 úkon právní služby (účast na jednání soudu dne 24.2.2026) po 6 420 Kč/1 úkon právní služby dle § 7 bodu 5 advokátního tarifu ve znění účinném od 1.1.2025 (z tarifní hodnoty 132 259,27 Kč), dále 5 paušálních náhrad hotových výdajů po 450 Kč/1 úkon právní služby dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1.1.2025. Příslušné položky byly navýšeny o DPH ve výši 21 %, neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem činí náklady řízení částku 57 855,70 Kč, soud proto uložil žalovanému výrokem IV. povinnost k náhradě nákladů řízení v poměrné výši, tedy v částce 9 257 Kč (0,16 * 57 855,70 Kč).

28. O odměně ustanovené opatrovnice žalovaného soud rozhodl na základě § 140 odst. 2 o.s.ř., když odměna náleží procesní opatrovnici žalovaného za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava věci, vyjádření ve věci samé) po 8 300 Kč/1 úkon právní služby dle § 7 bodu 5 advokátního tarifu ve znění účinném od 1.1.2025 (z částky 179 806,67 Kč) a 1 úkon právní služby (účast na jednání soudu dne 24.2.2026) po 6 420 Kč/1 úkon právní služby dle § 7 bodu 5 advokátního tarifu ve znění účinném od 1.1.2025 (z částky 132 259,27 Kč) a dále 3 náhrady hotových výdajů po 450 Kč/1 úkon právní služby. Celkem byla výrokem V. procesní opatrovnici žalovaného přiznána odměna ve výši 24 370 Kč.

29. Ve smyslu § 148 odst. 1 ve spojení s § 149 odst. 2 o.s.ř. byly náklady představující odměnu procesní opatrovnice žalovaného, které platil stát, uloženy výrokem VI. a VII. tohoto rozsudku k náhradě účastníkům v poměrné výši dle poměru jejich neúspěchu v řízení. Z výše uvedeného je zřejmé, že žalobkyně byla neúspěšná co do 42 %, soud jí proto uložil povinnost k náhradě nákladů státu v částce 10 235 Kč (0,42 * 24 370 Kč), žalovaný byl neúspěšný co do 58 % žalobou uplatněného nároku, a proto mu soud uložil povinnost k náhradě nákladů státu ve výši 14 135 Kč (0,58 * 24 370 Kč).

30. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.