14 C 372/2024

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Bc. Petry Kořínkové a přísedícími Anonymizováno a Anonymizováno v právní věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce , bytem Adresa žalobce , právně zastoupený advokátem Jméno advokáta A , se sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Anonymizováno se sídlem Jméno žalované právně zastoupená advokátem Jméno advokáta B , se sídlem Adresa advokáta B o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru

I. Určuje se, že výpověď z pracovního poměru založeného pracovní smlouvu uzavřenou mezi žalobcem a žalovanou dne , datum, daná ze strany žalované žalobci dne , datum, , je neplatná.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 24 990 Kč, a to do tří dnů právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu dne , datum, se žalobce domáhal, aby soud určil, že výpověď z pracovního poměru založeného pracovní smlouvou uzavřenou mezi žalobcem a žalovanou dne , datum, , daná ze strany žalované žalobci dne , datum, , je neplatná a přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení. Podanou žalobu odůvodnil žalobce tím, že u žalované pracoval jako učitel a vyučoval konkrétně tzv. , Anonymizováno, . Dopisem ze dne , datum, dala žalovaná žalobci výpověď z důvodu nadbytečnosti dle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce a na základě této výpovědi měl pracovní poměr žalobce u žalované skončit dne , datum, . Žalobce sdělil dopisem ze dne , datum, žalované, že výpověď z pracovního poměru ze dne , datum, považuje za neplatnou a trvá na tom, aby jej žalovaná dále zaměstnávala. Sdělením ze dne , datum, žalovaná sdělila, že výpověď z pracovního poměru nadále trvá. Na výzvu žalobce ze dne , datum, již žalovaná nijak nereagovala. Odůvodnění ukončení pracovního poměru z důvodu organizačních změn pokládá žalobce za neplatné, neboť předměty, které žalobce vyučoval, jsou na škole nadále vyučovány v zásadě ve stejném rozsahu, jako tomu bylo v předchozích letech, přičemž tyto předměty vyučuje v zásadě zaměstnankyně školy , jméno FO, , která byla přijata tak, aby je mohla vyučovat od počátku školního roku , Anonymizováno, , tedy od měsíce září. Z rozvrhu paní , jméno FO, ze září , Anonymizováno, je patrno, že pokračuje ve výuce právě elektrotechnických předmětů. U žalované v létě , Anonymizováno, nedošlo ke změnám v počtu tříd ve škole, ani k rozdělení školy či jiné transformaci, nedošlo ani ke změně oborů.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k podané žalobě uvedla, že nesouhlasí s tvrzením žalobce o tom, že předměty, které ve školním roce , Anonymizováno, vyučoval žalobce, jsou ve stejném rozsahu vyučovacích hodin vyučovány ve školním roce , Anonymizováno, nově přijatou zaměstnankyní , tituly před jménem, , jméno FO, . , tituly před jménem, , jméno FO, byla žalovanou přijata na výuku všeobecně vzdělávacích předmětů. Žalovaná dále zdůraznila, že k organizačním změnám u pedagogických pracovníků dochází každoročně s účinností začátku školního roku. Poté, co jsou žalované jako zaměstnavateli známy výsledky ukončeného přijímacího řízení, tedy je znám přesný počet studentů, studijních oborů, které se od září následujícího školního roku otevřou, dochází k uzavírání závazků jednotlivých učitelů, a to podle jejich aprobace tak, aby byla zajištěna v rámci celé školy výuka všech předmětů v plném rozsahu učebních osnov. Ne vždy se tak podaří, zejména u učitelů odborných předmětů, zachovat plné pracovní úvazky, nebo úvazky zkrácené. Jedná se o případy, kdy učitelé odborných předmětů v předcházejícím školním roce učili v posledních ročnících obory, které se pro malý zájem studentů v následujícím školním roce již neotevírají. Ve školním roce , Anonymizováno, došlo k rozdělení pracovního závazku žalobce na dvě části, první část pracovního závazku se týkala výuky v budově , Anonymizováno, v rozsahu 12 vyučovacích hodin, druhá část výuky probíhala v budově , Anonymizováno, v rozsahu 9 vyučovacích hodin týdenního úvazku žalobce. Důvodem provedení organizačních změn byla změna – snížení počtu studentů prvního ročníku oboru , Anonymizováno, o jednu třídu, dále došlo ke snížení počtu tříd v oboru , Anonymizováno, druhého ročníku z pěti tříd na čtyři třídy. Na základě výše uvedených změn došlo ke snížení pracovního závazku žalobce v budově , Anonymizováno, o 4,5 vyučovacích hodin v rámci týdenního závazku a zbývající hodiny v rozsahu 16,5 vyučovacích hodin týdenního závazku byly z důvodu organizační změny – snížení počtu pracovníků, rozděleny a přidány ostatním učitelům do jejich pracovních závazků. Pracovní úvazek žalobce v budově , Anonymizováno, byl zrušen v rozsahu 1,5 vyučovací hodiny a v rozsahu 7,5 vyučovací hodiny byl převzat stávajícími učiteli, úvazek žalobce v budově , Anonymizováno, byl částečně zrušen v rozsahu 3 vyučovacích hodin a zbývající část úvazku v rozsahu 8 vyučovacích hodin převzal , tituly před jménem, , jméno FO, (4 vyučovací hodiny) a , tituly před jménem, , jméno FO, (4 hodiny). Na výuku předmětů vyučovaných žalobcem nebyl žalovanou jako zaměstnavatelem přijat žádný nový zaměstnanec. Z uvedených důvodů proto žalovaná navrhla soudu, aby žalobu v celém rozsahu zamítl.

3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud následujícímu závěru o skutkovém stavu:

4. Z pracovní smlouvy ze dne , datum, ve znění dohody o změně pracovní smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná uzavřela jako zaměstnavatel se žalobcem, jako zaměstnancem, dne , datum, pracovní smlouvu na výkon práce učitele, pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do , datum, a dohodou o změně pracovní smlouvy ze dne , datum, došlo ke změně na dobu neurčitou. Práce byla sjednána na plný úvazek.

5. Z výpovědi z pracovního poměru ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná rozvázala se žalobcem pracovní poměr založený pracovní smlouvou ze dne , datum, na pozici učitel výpovědí dle § 52 písm. c) zákoníku práce z důvodu nadbytečnosti. Žalovaná dále žalobci sdělila, že pracovní poměr na základě této výpovědi skončí uplynutím dvouměsíční výpovědní doby, která začne běžet prvním dnem kalendářního měsíce po doručení této výpovědi. Výpovědní doba činí dva měsíce počínaje dnem , datum, . Pracovní poměr žalobce tedy skončí dne , datum, a do skončení pracovního poměru je žalobce povinen konat práce dle pracovní smlouvy. Výpověď byla podepsána za žalovanou , tituly před jménem, , jméno FO, , za žalobce bylo potvrzeno převzetí vlastnoručním podpisem dne , datum, .

6. Z oznámení o trvání na pracovním poměru dle § 69 odst. 1 zákoníku práce ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce tímto dopisem oznámil žalované, že mu dne , datum, byla předána výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. c) zákoníku práce pro nadbytečnost s tím, že jeho pracovní poměr u žalované na základě výpovědi skončí po uplynutí dvouměsíční výpovědní doby, tedy dne , datum, . Žalobce žalované dále sdělil, že nesouhlasí se žalovanou použitým důvodem pro ukončení pracovního poměru a pokládá výpověď za neplatnou, trvá proto na dalším zaměstnávání podle sjednané pracovní smlouvy i po , datum, .

7. Z odpovědi žalované ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná reagovala na dopis žalobce ze dne , datum, , který byl žalované doručen dne , datum, . Žalovaná zde uvedla, že výpověď z pracovního poměru žalobce bez výhrad převzal dne , datum, a tuto listinu vlastnoručně podepsal. V průběhu výpovědní doby nebyla zaměstnavateli doručena žádná korespondence, kterou by bylo možné považovat za nesouhlas s rozvázáním pracovního poměru, a proto má žalovaná za to, že pracovní poměr žalobce u žalované skončil uplynutím dvouměsíční výpovědní doby dne , datum, .

8. Z výzvy k umožnění pokračování v pracovním poměru a výzvy k úhradě dlužné částky spojené s předžalobní výzvou ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce k umožnění pokračování v pracovním poměru a doplacení náhrady mzdy dle zákoníku práce.

9. Z kopie webových stránek žalované z ledna 2025 je zřejmé, že jako vyučující pro obor , Anonymizováno, je zde uvedena , tituly před jménem, , jméno FO, .

10. Z kopie webových stránek žalované za měsíc říjen 2024 soud zjistil, že , tituly před jménem, , jméno FO, je zde evidována jako vyučující odborných předmětů , Anonymizováno, .

11. Z emailové komunikace ze dne , datum, mezi žalobcem a panem , jméno FO, soud zjistil, že žalobce žádal o zkrácení úvazku pro školní rok , Anonymizováno, o předmět , Anonymizováno, , a to z důvodu, že žalobci sice byly poskytnuty materiály, nezvládl by se však na výuku předmětu dostatečně připravit. Žalobce dále uvedl, že , Anonymizováno, pro třetí ročník se ještě doučil, k tomuto dostal konkrétní podklady, ale , Anonymizováno, již nezvládá.

12. Z kopie rozvrhu , tituly před jménem, , jméno FO, ze září 2024 soud zjistil, že , tituly před jménem, , jméno FO, vyučovala 5 hodin , Anonymizováno, na , Anonymizováno, , 9 hodin , Anonymizováno, , Anonymizováno, a 2 hodiny , Anonymizováno, materiálů.

13. Z rozvrhu , tituly před jménem, , jméno FO, předloženého žalovanou (č. l. 42) soud zjistil, že , tituly před jménem, , jméno FO, vyučovala celkem , hodnota, hodin , Anonymizováno, na , Anonymizováno, , dále 9 hodin , Anonymizováno, , Anonymizováno, a 2 hodiny , Anonymizováno, materiálů.

14. Z výslechu svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , tehdejšího ředitele školy, soud zjistil, že jednotlivé úvazky vyučujících se každoročně upravují v závislosti na tom, kolik se na školu přihlásí studentů a jaké obory škola otevírá, popřípadě o jaké obory na škole již zájem není. K okolnostem ukončení pracovního poměru se žalobcem svědek uvedl, že žalobci vysvětlil, že pro něho úvazek nemá, neboť již v minulosti byla výuka žalobce rozdělena mezi budovu na , Anonymizováno, a ve , Anonymizováno, tak, aby byl naplněn úvazek. Přestože obecně došlo k nárůstu celkového počtu studentů, nelze ve vztahu k úvazkům vycházet pouze z této skutečnosti, neboť v daném období platilo, že sice narůstal počet studentů, avšak současně klesal zájem studentů o , Anonymizováno, obory. Svědek proto neměl jinou alternativu, neboť pro výuku žalobce zbývalo pouze zhruba 8 hodin, tedy rozsah úvazku, který lze uplatnit mezi ostatní kolegy či kolegyně. Pro samostatný úvazek takový rozsah výuky není dostatečný. Svědek dále uvedl, že projednání ukončení pracovního poměru se žalobcem nebyla přítomna žádná další osoba, svědek žalobci nenabízel ani výuku jiných předmětů, neboť mu bylo z minulosti od zástupců školy známo, že žalobce o výuku jiných předmětů zájem neměl. Žalobce si výpověď převzal a svým podpisem stvrdil její převzetí. Svědek současně uvedl, že počty žáků se ještě mění do okamžiku jejich nástupu na školu, tedy do začátku školního roku. K přijetí , tituly před jménem, , jméno FO, došlo v době, kdy svědek ještě působil na pozici ředitele školy, , tituly před jménem, , jméno FO, byla přijata pro výuku jiných předmětů, nežli vyučoval žalobce. Závěrem svědek uvedl, že v současnosti trvá jeho pracovní poměr k žalované, neboť na škole učí 4 hodiny , Anonymizováno, v pátek.

15. Návrh na provedení důkazů účastnickým výslechem žalobce, potvrzením o zaměstnání, výkazem o , Anonymizováno, , výkazem o , Anonymizováno, ke dni , datum, , výkazem o , Anonymizováno, ke dni , datum, a výpisem z rejstříku škol soud zamítl pro nadbytečnost, neboť skutečnosti rozhodné pro posouzení věci byly dostatečně zjištěny ostatními provedenými důkazy. Současně se z vyjádření svědka , tituly před jménem, , jméno FO, podává, že provádění dokazování celkovými počty studentů nevypovídá o potřebě jednotlivých úvazků v odborných předmětech.

16. Provedené důkazy soud hodnotil ve smyslu § 132 o. s. ř. tak, že hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.

17. Podle § 50 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží (odst. 1). Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52 (odst. 2). Zaměstnanec může dát zaměstnavateli výpověď z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu (odst. 3). Dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§ 52), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn (odst. 4). Výpověď může být odvolána pouze se souhlasem druhé smluvní strany; odvolání výpovědi i souhlas s jejím odvoláním musí být písemné (odst. 5).

18. Podle § 52 písm. c) zákoníku práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď také z důvodu, stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

19. Po právní stránce se soud v projednávané věci zabýval otázkou, zda při ukončení pracovního poměru se žalobcem byly naplněny předpoklady ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce, tedy zabýval se otázkou, zda se žalobce jako zaměstnanec stal nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele, tedy žalované, nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda byl výpovědní důvod ve výpovědi náležitě vymezen, neboť pouze v takovém případě lze uzavřít, že žalovanou uvedený důvod k výpovědi je vskutku důvodem, pro který byla žalovaná oprávněna rozvázat se žalobcem pracovní poměr výpovědí. Obecně platí, že zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru jen z důvodů uvedených v § 52 zákoníku práce, a to tak, že ve výpovědi musí její důvod skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možné zaměnit s jiným důvodem. Z listiny „výpovědi z pracovního poměru“ ze dne , datum, je zřejmé, že se žalobcem byl rozvázán pracovní poměr výpovědí z důvodu nadbytečnosti. Důvod výpovědi není na této listině nijak blíže skutkově vymezen. Z vyjádření žalované vyplývá, že důvodem nadbytečnosti byla organizační změna u žalované, ke které dochází vždy v souvislosti s novým školním rokem z důvodu změny v rozložení otevíraných tříd a vyučovaných předmětů. Výpovědní důvod podle § 52 písm. c) zákoníku práce je založen na splnění následujících předpokladů – vydání rozhodnutí o změně úkonů zaměstnavatele, technického vybavení, snížení počtu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách, nadbytečnosti zaměstnance a příčinné souvislosti mezi rozhodnutím o organizačních změnách a nadbytečností zaměstnance. Zákoník práce ani jiné právní předpisy nestanoví, že by rozhodnutí o změně úkolů zaměstnavatele, jeho technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách muselo být přijato či vydáno vždy jen písemně, a ani nepředpokládají, že by muselo být zaměstnavatelem „vyhlášeno“ nebo jiným způsobem zveřejněno. Zaměstnanec, jehož se rozhodnutí o organizační změně týká, s ním však musí být seznámen. Postačí ovšem, jestliže se tak stane až ve výpovědi z pracovního poměru (Nejvyšší soud ve věci sp. zn. 21 Cdo 2441/2020). Z provedeného dokazování je zřejmé, že žalobce nebyl konkrétně seznámen s přijatou organizační změnou žalované, když taková organizační změna nebyla nijak blíže vymezena ani v písemné výpovědi z pracovního poměru, ani nebylo možno ji doplnit výkladem v souvislosti s jednáním učiněným tehdejším ředitelem školy, , tituly před jménem, , jméno FO, , při předávání této výpovědi žalobci. Argumentovala-li žalovaná, že došlo ke snížení počtu vyučovaných odborných předmětů, a proto nedisponovala dostatečným úvazkem pro žalobce, je na místě zdůraznit, že pracovní smlouva se žalobcem byla uzavřena na pozici učitele bez bližší specifikace, žalobce tedy nebyl u žalované veden jako učitel vybraných odborných předmětů. Výslechem svědka , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že při předávání výpovědi z pracovního poměru nebyla žalobci nabídnuta jiná alternativa, tedy výuka jiných předmětů, přestože dle pracovní smlouvy byl žalobce obecně přijat na pozici učitele. Přestože žalovaná argumentovala tím, že , tituly před jménem, , jméno FO, , která byla přijata bezprostředně po ukončení pracovního poměru se žalobcem, byla přijata za účelem výuky obecných předmětů, z předložených rozvrhů výuky je zřejmé, že , tituly před jménem, , jméno FO, vyučovala , Anonymizováno, předměty jak , Anonymizováno, , tak na , Anonymizováno, . Nejednalo se tedy o všeobecné předměty, ale o předměty odborné. Avšak i v případě, že by původním záměrem žalované bylo přijetí , tituly před jménem, , jméno FO, pro zajištění výuky obecných předmětů, nic žalované nebránilo, aby při ukončování pracovního poměru se žalobcem nabídla takovou výuku žalobci.

20. S odkazem na ustálenou judikaturu (např. Nejvyšší soud ve věci sp. zn. 21 Cdo 2441/2020) soud dále konstatuje, že přijetí jiného zaměstnance na místo uvolněné odchodem zaměstnance, jemuž byla dána výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost, je zpravidla důkazem o neopodstatněnosti použitého výpovědního důvodu. V takovém případě nelze dospět k závěru, že by zaměstnanec, respektive druh práce, který na základě pracovní smlouvy vykonává, se stal v důsledku přijatého rozhodnutí o organizační změně nadbytečným, a že by tedy skutečným důvodem rozvázání pracovního poměru byly okolnosti uvedené v ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce. Pakliže se zaměstnanec z hlediska potřebného profesního složení zaměstnanců nestává nadbytečným, nemůže být jiná okolnost, která by spočívala například pouze v jeho osobě či v jiném organizačním uspořádání zaměstnavatele podkladem pro skončení pracovního poměru výpovědí podle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce. Přestože zaměstnanec nemusí být vždy nadbytečným již v době podání výpovědi, je věc potřeba posuzovat v okamžiku a se zřetelem k okolnostem, kdy bylo právní jednání učiněno, kdy došlo k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o organizačních změnách, které má za následek nadbytečnost konkrétního zaměstnance, musí být přijato před podáním výpovědi. Pracovní poměr nadbytečného zaměstnance na základě výpovědi by měl skončit nejdříve v pracovním dni předcházejícím dni, v němž nastává účinnost přijatých organizačních změn.

21. Skutkové vymezení výpovědního důvodu uvedené ve výpovědi musí být natolik podrobné, aby nevyvolávalo pochybnosti, a to jak z pohledu určitosti, tak srozumitelnosti, o tom, jaký důvod byl za účelem rozvázání pracovního poměru výpovědí uplatněn. Výpovědní důvod, který zaměstnavatel uplatnil ve výpovědi, nesmí být dodatečně měněn. Pakliže skutkové vymezení výpovědního důvodu není v písemné výpovědi dostatečné nebo není-li provedeno určitě či srozumitelně, je třeba i v tomto směru přistoupit k výkladu projevu vůle, která byla ve výpovědi obsažena. Pro výklad projevu vůle je zásadní jak použité jazykové vyjádření, o němž lze usuzovat z okolností, za nichž jednající svou vůli projevil, případně i z jeho následného chování, jestliže takové chování vypovídá spolehlivě o vůli zaměstnavatele v době výpovědi. Doslovný výklad projevu vůle sám o sobě není rozhodující, neboť smyslem provádění výkladu je zjištění skutečného záměru zaměstnavatele, který měl být projevem vůle dán najevo. Pakliže se nepodaří nedostatky v určitosti projevu vůle odstranit ani výkladem projevu vůle, jedná se o vymezení důvodu výpovědi z pracovního poměru, ke kterému se nepřihlíží, neboť jde v tomto směru o zdánlivé (nicotné) právní jednání, na zaměstnavatelovu výpověď z pracovního poměru se hledí tak, jako kdyby v ní výpovědní důvod vůbec nebyl obsažen. Výpověď z pracovního poměru, která byla dána zaměstnavatelem a v níž není vymezen důvod výpovědi, je neplatným právním jednáním. Jedná se o absolutní neplatnost dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neboť absence důvodů rozvázání pracovního poměru ve výpovědi zjevně narušuje veřejný pořádek. Pro dostatečné skutkové vymezení výpovědi z pracovního poměru pro nadbytečnost musí být z výpovědi zjistitelné, a to po případném provedení jejího výkladu, že byla zaměstnanci dána pro jeho nadbytečnost v důsledku organizační změny, o jakou organizační změnu šlo, přičemž organizační změna nemusí být ve výpovědi vyjádřena číselným či jiným podobným označením, avšak podstatné je, aby zaměstnanci, kterému je výpověď dávána, bylo zřejmé, v čem spočívala organizační změna, v jejímž důsledku se stal pro zaměstnavatele nadbytečným.

22. Z provedeného dokazování je v projednávané věci zřejmé, že žalobci daná výpověď neobsahovala žádné vymezení skutkových okolností, obsahovala pouze odkaz na § 52 písm. c) zákoníku práce a jako důvod byla uvedena nadbytečnost. Žádné jiné zdůvodnění, žádný popis skutkových okolností či odkaz na konkrétní organizační změnu tato výpověď neobsahovala. Výpovědní důvod tedy nebyl z hlediska skutkových okolností vymezen dostatečně konkrétně, výpověď se omezila pouze na obecný odkaz na zákonné ustanovení o výpovědi pro nadbytečnost. Není proto možné nijak blíže přezkoumat, v čem výpovědní důvod skutečně spočíval, na jakých skutkových okolnostech se zakládal, na základě jaké organizační změny se žalobce stal nadbytečným, popřípadě zda tato nadbytečnost skutečně vznikla. Za daného skutkového stavu nelze v soudním řízení blíže přezkoumat, zda nebyly výpovědní důvody zaměstnavatelem následně v průběhu soudního řízení rozšiřovány, jakkoli doplňovány či měněny. Soud se přesto pokusil o doplnění výpovědních důvodů, když provedl výslech svědka, bývalého ředitele žalované., , tituly před jménem, , jméno FO, , který však k okolnostem ukončení pracovního poměru se žalobcem uvedl pouze to, že v důsledku změny naplnění jednotlivých studijních oborů sdělil žalobci, že pro něj pro následující školní rok nebude mít úvazek v rámci odborných předmětů, které žalobce vyučoval. Z pracovní smlouvy žalobce je však zřejmé, že žalobce byl přijat obecně na pozici učitele, výuka jiných předmětů žalobci ze strany žalované v souvislosti s ukončením pracovního poměru nabídnuta nebyla. Pochybnosti o skutečném důvodu ukončení pracovního poměru se žalobcem vzbuzují také další v řízení zjištěné skutečnosti, jako je přijetí nového zaměstnance žalovanou, , tituly před jménem, , jméno FO, , o níž bylo v řízení zjištěno, že v následujícím školním roce vyučovala odborné předměty shodné s odborností žalobce. Přestože svědek , tituly před jménem, , jméno FO, v rámci své svědecké výpovědi uvedl, že skutečným důvodem pro ukončení pracovního poměru se žalobcem byla jeho nadbytečnost, jisté pochybnosti o skutečných důvodech výpovědi vzbuzuje i vyjádření svědka o kvalitě žalobcem prováděné práce.

23. Vzhledem ke shora uvedenému soud žalobě vyhověl v celém rozsahu a určil, že výpověď daná žalobci žalovanou dne , datum, je neplatná.

24. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. na základě procesního úspěchu stran. V řízení byl zcela úspěšný žalobce, a proto mu náleží právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a dále z odměny právního zástupce žalobce za pět úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis návrhu ve věci samé) učiněných před , datum, po 2 500 Kč/jeden úkon právní služby dle § 9 odst. 3 ve spojení s § 7 bodu 5 advokátního tarifu ve znění účinném do , datum, a dále dva úkony právní služby po 3 700 Kč (účast na jednání soudu dne , datum, a , datum, ) dle § 9 odst. 3 ve spojení s § 7 bodem 5 advokátního tarifu ve znění účinném od , datum, , dále právnímu zástupci žalobce náleží tři režijní paušály po 300 Kč/jeden úkon právní služby a dva režijní paušály po 450 Kč/jeden úkon právní služby dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve znění účinném ke dni provedení úkonu. Za účast právního zástupce žalobce na jednání soudu dne , datum, , které neproběhlo z důvodů na straně soudu, byla právnímu zástupci žalobce přiznána náhrada promeškaného času dle § 14 odst. 2 advokátního tarifu ve znění účinném od , datum, ve výši 1 850 Kč (0,5 * 3 700 Kč) a režijní paušál ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu. Příslušné položky byly navýšeny o DPH ve výši 21 %, neboť právní zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem byla žalobci přiznána na náhradě nákladů řízení částka 24 990 Kč.