14 C 384/2019

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Kubovou v právní věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum , bytem adresa žalobce , proti; žalované: ; právnická osoba , IČO , se sídlem adresa žalované , právně zastoupené JUDr. jméno příjmení , advokátkou, se sídlem adresa , o zaplacení částky částka s příslušenstvím,

I. Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost uhradit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení a na nákladech řízení částku [částka], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka] a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalované.

1. Dne [datum] došlo Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci nejasné podání, jehož součástí bylo trestní oznámení ze dne [datum]. V tomto dokumentu žalobce popisoval situaci nesprávného zapojení měřidla pracovníky [anonymizováno], kdy narostla spotřeba stočného na enormní výši. V tomto dokumentu žádal žalobce o zaplacení částky [částka] za poslední tři roky, kdy jako limitující spotřebu na jednu osobu počítal žalobce 35 m3 za rok. Okresní soud v Jindřichově Hradci svým usnesením ze dne 28. května 2019 č. j. 16 Nc 19/2019 – 14 vyzval žalobce na odstranění vad podání. Tyto byly odstraněny až v odvolání proti usnesení č. j. 16 Nc 19/2019 – 16 o odmítnutí nejasného podání a bylo upřesněno, že žalobce požaduje po žalované zaplatit částku [částka]. Následně usnesením ze dne [datum] rozhodl Okresní soud v Jindřichově Hradci o své místní nepříslušnosti a to usnesením č. j. 4 C 218/2019 – 31 a věc byla postoupena Okresnímu soudu v Českých Budějovicích.

2. Žalobce tvrdil, že podstatou sporu se žalovanou je nesprávné měření stočného z domu [adresa] [ulice] [anonymizováno], v němž bydlí pouze syn žalobce. Stočné bylo měřeno přes měřící aparát na tlakové nádobě, jehož realizaci provedli pracovníci [anonymizováno] v roce [rok]. Žalobce tvrdil, že od počátku bylo provedeno vše špatně, toto pokračovalo přes rok [rok], kdy pracovníci [anonymizováno] opět provedli instalaci nového vodoměru a následně opět narostla spotřeba stočného, celkem za rok 120 m3. Až teprve v následujícím roce, kdy byla účtována spotřeba 228 m3, žalobce zjistil, že při spuštění vody přes hadici na zahradu dochází k „ točáku“ měřidla, který by měl být naprosto klidný. Teprve po upozornění žalobce provedli pracovníci [anonymizováno] změnu zapojení a teprve od této doby (září 2018) dochází ke správnému měření. Od nového zapojení do současné doby odpovídá spotřeba asi 35 m3. Žalobce požaduje vrátit peníze od žalované za 3 roky ve výši [částka]. Přitom počítá jako limitující spotřebu na jednu osobu za jeden rok 35 m3 a to z toho důvodu, že„ státem uznaná spotřeba vody je cca 100 l vody na den a na osobu“. Za příčinu vysoké spotřeby vody žalobce jednoznačně označoval špatné zapojení měřidla pracovníky [anonymizováno]. Žalobce dále požadoval i uhradit své náklady a to na právní konzultaci ve výši [částka] a strávený čas na cestě a za pohonné hmoty při řešení této věci v odhadované výši [částka]. Žalobce při jednání také doplnil, že spotřeba stočného rapidně vzrostla v letech, kdy bylo sucho a více se zalévalo. Ohledně námitky žalované, že v objektu žalobce se vyskytoval vadný ventil, uvedl žalobce, že v případě vady na ventilu dochází k odkapávání vody po kapkách, není tedy možné, aby jí byla zapříčiněna spotřeba ve výši, v jaké byla vyúčtována. Dále žalobce namítal, že pracovníci [anonymizováno] neověřili měřidlo, ačkoliv to bylo uvedeno ve faktuře.

3. Žalovaná soudu uvedla, že má se žalobcem uzavřenu smlouvu o dodávce vody a odvádění odpadních vod ze dne [datum]. Původní instalace vodoměru na vnitřních rozvodech žalobce na daném odběrném místě byla provedena v roce [rok]. Jedná se o vodoměr na vlastním zdroji. Takový vodoměr je vlastnictvím odběratele a instalace probíhá na náklady odběratele, který si pochopitelně určuje místo a způsob instalace vodoměru. Nemovitost žalobce není připojena na veřejný vodovod. V roce 2015 pracovníci žalovaného vodoměr vyměnili, při této výměně se neprováděla žádná úprava instalace vodoměru. Od roku [rok] do roku [rok] nebylo místo instalace ani způsob osazení vodoměru nikdy žalobcem zpochybňován. Spotřeba vody výrazně vzrostla již v roce [rok], o vyšší spotřebě tehdy žalovaná žalobce informovala při odečtu, přičemž objem nebyl žalobcem rozporován. Až v roce 2018, kdy žalobce obdržel vyúčtování stočného, se začal zaobírat nastalým problémem a zjistil skutečnost, že vodoměr je instalován v místě, kde měří jak vodu odváděnou do veřejné kanalizace, tak vodu která je, dle tvrzení žalobce, používána na zálivku. Do této doby žalovaný tyto informace neměl. Kromě toho, že v roce [rok] došlo v důsledku této informace k přemístění vodoměru, tak žalovaná vyšla žalobci vstříc též tím, že ponížila množství fakturované vody o celou jednu polovinu původně zjištěného množství. A to i přes to, že nemá ze zákona povinnost takto postupovat a to i přes to, že věděla o závadě na pojišťovacím ventilu (kterou žalovaná zjistila při odečtu v roce 2018), kterou zcela evidentně mohlo značné množství vody uniknout. Žalovaná závěrem uvedla, že ústupek v prominutí celé jedné poloviny množství vody odvedené v letech 2017 a 2018 byl maximem možného. Ohledně„ sporného ověření měřidla“ uvedla žalovaná, že vodoměr byl ověřen jako měřidlo, nikoli že bylo ověřeno správné zapojení.

4. Po provedeném dokazování zjistil soud tento skutkový stav věci.

5. Z listinného důkazu smlouva o dodávce vody a odvádění odpadních vod [číslo] ze dne [datum] byl zjištěn smluvní vztah mezi dodavatelem [anonymizováno] a kanalizace [právnická osoba] (nyní [právnická osoba]) a odběratelem [celé jméno žalobce].

6. Z daňového dokladu - faktura [číslo] ze dne [datum] s datem splatnosti dne [datum] byla zjištěna výměna vodoměru na vlastním zdroji, žalovaná fakturovala částku [částka]. Z daňového dokladu - faktura [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum] bylo zjištěno, že byl vyměněn ventil u vodoměru a žalovaná fakturovala částku [částka].

7. Z daňového dokladu - faktura [číslo] ze dne [datum] splatného dne [datum] bylo zjištěno fakturované množství stočného za období [datum] až [datum] [částka] m3, za období [datum] až [datum] fakturované množství stočného [částka] m3 a za období od [datum] do [datum] fakturované množství stočného [částka] m3. Celkem žalovaná požadovala zaplatit částku [částka].

8. Z daňového dokladu - faktura [číslo] ze dne [datum], splatného dne [datum] bylo zjištěno fakturované množství stočného za období od [datum] do [datum] [částka] m3 a za období od [datum] do [datum] fakturované množství stočného [částka] m3. Žalovaná požadovala zaplacení celkové částky [částka].

9. Z opravného daňového dokladu [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná za období od [datum] do [datum] odečetla žalobci množství stočného [částka] m3 a za období od [datum] do [datum] odečetla žalovaná žalobci množství stočného [částka] m3. Celkem tedy odečetla žalovaná žalobci stočné [částka] m3 v částce [částka] včetně DPH. Uhrazeno mělo být za stočné [anonymizováno] m3 ve výši [částka].

10. Z daňového dokladu - faktura [číslo] ze dne [datum] splatného dne [datum] bylo zjištěno množství stočného za období od [datum] do [datum] [částka] m3, žalovaná požadovala zaplatit částku ve výši [částka].

11. Z dokladu o provedení zápočtu pohledávek a závazků ze dne [datum] bylo zjištěno, že na daňový doklad [číslo] s předpisem [částka] byla započtena částka [částka] jako přeplatek žalobce a k úhradě tak zůstala částka [částka].

12. Z předložených fotografií od žalobce nebyly zjištěny přesnější informace o„ špatné instalaci vodoměru“, jelikož toto nebylo konfrontováno s odborníky, respektive žalobce nenavrhl tento důkaz, a jelikož se jedná o ryze odbornou otázku, soud toto nemohl posuzovat.

13. Z vyjádření žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že se neztotožňuje s názorem žalobce ohledně úhrady částky [částka] jako nároku z bezdůvodného obohacení.

14. Z faktury daňový doklad [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum] bylo zjištěno, že za právní služby byla žalobci fakturována částka [částka], která byla uhrazena dne [datum].

15. Z písemné komunikace mezi žalobcem a žalovanou, kterou soudu předložila žalovaná a to konkrétně ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] bylo zjištěno, že ve všech podáních ze strany žalobce bylo tvrzeno, že pracovníci žalované neumí správně zapojit měřidlo, respektive osočoval žalovanou, že dali v roce 2015 jiný měřič, který se začal chovat jinak než měřidlo v roce 2010. Odpovědi žalované na argumenty žalobce byly v podstatě konzistentní s tvrzeními v tomto řízení. Žalovaná apelovala na žalobce, že při hledání příčin vysoké spotřeby bylo při odečtu v roce 2018 zjištěno protékání pojistného ventilu u bojleru, proto je zřejmé, že již nelze zjistit v jakém objemu a poměru to bylo ve vztahu k vodě na zálivce. Žalovaná upozorňovala i na to, že informace, že část vody mohla být využita pro zálivku, byla zohledněna již snížením objemu vody za poslední dva roky o polovinu a že další požadavek na úpravu množství účtovaného stočného je z pohledu žalované nereálný a nelze mu vyhovět.

16. Část fotografií předložených žalobcem byla ze strany soudu zamítnuta pro nadbytečnost a to z toho důvodu, že z těchto samotných fotografií nemohl být prokázán nárok žalobce s ohledem na odborné posouzení, které však žalobce nenavrhl, ačkoliv k tomu byl opakovaně soudem vyzván ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř.

17. Na okraj (v rámci hodnocení důkazů) soud dodává, že se neztotožnil s názorem předchozí soudkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která jednání odročila na neurčito za účelem vypracování odborného vyjádření a to svým postupem ze dne [datum]. Soudkyně provedla i pátrání ohledně kontaktu znalců pro vodoinstalace s tím, že se dotázala Krajského soudu v Českých Budějovicích, oddělení znalců a tlumočníků, kteří ze znalců by byli schopni poskytnout odborné vyjádření k zapojení vodoměru, respektive měřidla stočného. Soud však svůj názor, který byl sdělen stranám při jednání dne [datum], že žalobce ve svém podání ze dne [datum] nenavrhl ke svým tvrzením žádný důkaz vypracováním odborného vyjádření, prezentoval s odkazem na citaci z vyjádření žalobce ze dne [datum]. Žalobce uvedl:„ … Proto doporučuji pro urychlení celého řízení přímou účast odborníka [anonymizováno] na jednání. …“ Soud měl tedy za to, že žalobce tímto navrhl výslech blíže nespecifikovaného svědka (odborníka [anonymizováno]) a k tomuto vyzval žalobce i přípisem a následně i při jednání dne [datum], aby žalobce sdělil, zda navrhuje výslech svědka. Žalobce však soudu výslovně sdělil, že nenavrhuje výslech svědka. I z dalšího vyjádření žalobce vyplynulo, že tento opravdu nenavrhoval žádný důkaz vypracováním odborného vyjádření.

18. Při jednání dne [datum] byl žalobce soudem vyzván ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. o nutnosti doplnit tvrzení a navrhnout důkazy prokazující výpočet výše přeplatku a dále navrhnout důkazy prokazující, že příčinou navýšení stočného bylo pochybení na straně žalované spočívající v chybné instalaci měřidla. K této výzvě soudu žalobce uvedl, že„ je naprosto jednoznačné, že to technicky bylo špatně udělané, neboť od roku 2018 do současnosti je vše v pořádku, to tedy znamená, že do té doby v důsledku špatného zapojení měřák měřil špatně. Má za to, že žalovaná by měla poskytnout odborné stanovisko, ve kterém pakliže bude, že vše bylo dobře udělané, tak on se s tímto stanoviskem smíří“ (citace z protokolu z jednání ze dne [datum]). Následně byl žalobce soudem poučen, že v rámci sporného řízení má žalobce povinnost navrhovat důkazy prokazující jeho tvrzení. Po tomto poučení žalobce soudu zaslal dne [datum] písemné vyjádření, ve kterém uvedl, že„ Bohužel přes veškerou snahu nejsem schopen zajistit parafované odborné stanovisko k předmětu sporu. … Bohužel toto jsem podcenil a teď vím, že ze svého postavení zřejmě nejsem schopen zajistit odborné stanovisko. Proto doporučuji pro urychlení celého řízení přímou účast odborníka [anonymizováno] na jednání.“ (citace z vyjádření žalobce doručeného soudu dne [datum]). Po změně v obsazení osoby soudkyně (od [datum]) soudkyně žalobce přípisem ze dne [datum] upozornila na tu skutečnost, že dosud nevyhověl výzvě soudu dle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. dané mu při jednání dne [datum], ve kterém mu byla uložena povinnost doplnit tvrzení a navrhnout důkazy prokazující výpočet výše přeplatku a byla žalobci stanovena dodatečná lhůta 15 dní od doručení přípisu, jelikož při jednání žádná lhůta žalobci stanovena nebyla. Na tento přípis soudu reagoval žalobce svým podáním doručeným soudu dne [datum], ve kterém uvedl, že základem výpočtu pro náhradu je uvažovaná spotřeba 35 m3 za rok. I přes to, že dle názoru soudu nebylo vyhověno výzvě soudu, tak soud s ohledem na tu skutečnost, že žalobce není osobou práva znalou a v řízení nebyl zastoupen advokátem, při jednání dne [datum] opětovně vyzval žalobce k upřesnění žalované částky tak, aby bylo zřejmé, o čem konkrétně se tento spor vede. Soud má za to, že tato skutečnost měla být vyjasněna nejpozději před zahájením jednání ve věci při jednání dne [datum], avšak toto učiněno nebylo. Tuto vadu se soud pokusil svým jednáním odčinit. Povinností žalobce však nadále zůstala ta povinnost soudu přesně sdělit, jak k pěti dílčím žalovaným částkám dospěl, tedy např. z jakého důvodu uznával žalované částku [částka] (ohledně nároku 3-5) a naopak neuznával částku [částka] na zapojení vodoměru (ohledně nároku 1) či naopak uznal zapojení vodoměru v částce [částka] (ohledně nároku 2), a z jakého důvodu vycházel z přepočtu 35 m3 na osobu a rok. Na okraj soud konstatuje, že pro transparentnost tohoto civilního řízení soud navrhl žalobci možnost nechat se zastoupit zástupcem, avšak i toto žalobce odmítl a soudu výslovně sdělil, že se chce obhájit sám a zástupce nechce.

19. Žalobce při druhém jednání tvrdil, že se žalovaná na jeho úkor obohatila o částku [částka], která sestává z částky [částka] (1) z faktury [číslo] ze dne [datum], z částky [částka] (2) z faktury [číslo] ze dne [datum] podle které žalobce tvrdil, že z této faktury uznává částku [částka] na výměnu měřidla tak, jak bylo fakturováno v roce 2015, avšak částku [částka] neuznal (faktura vystavená na celkovou částku [částka]). Dále sestává z částky [částka] (3) z faktury [číslo] ze dne [datum] vystavené na celkovou částku [částka], ze které uznal žalobce částku [částka] výpočtem 35 m3 x [částka], přičemž ve zbytku co do částky [částka] toto neuznal. Dále sestává z částky [částka] (4) z faktury [číslo] ze dne [datum] vystavené na celkovou částku [částka], ze které žalobce uznal žalované částku [částka] výpočtem 35 m3 x [částka], co do zbytku částky [částka] částku neuznával. Konečně sestává z částky [částka] (5) z faktury [číslo] ve spojení s dokladem o provedení zápočtu, tedy z celkové částky [částka] uznával žalované částku [částka] dle výpočtu 35 m3 x [částka] a neuznával částku [částka]. Dle žalobce tedy celková výše bezdůvodného obohacení činila částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení.

20. Právně byla věc posouzena dle ustanovení § 2991 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Dle ustanovení § 110 odst. 1 o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, plnit důkazní povinnost a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem a dbát pokynů soudu.

22. Dle ustanovení § 118a odst. 1 o.s.ř. ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti, nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Dle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.

23. Dle ustanovení § 120 odst. 1, 2 o.s.ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny.

24. Soud však konstatuje, že i přes listinné důkazy, které byly v tomto spise provedeny, nebylo možné žalobě vyhovět a to právě z důvodu nesplnění výzvy soudu ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. O následcích nesplnění výzvy, kterým by byl neúspěch ve věci, byl žalobce poučen. Výzvy soudu byly žalobci ukládány opakovaně (prvotně již odstraněním vad nejasného podání Okresním soudem v Jindřichově Hradci, ale následně zejména při jednání dne [datum] bez určení lhůty ke splnění této povinnosti, tak i doplnění 15 denní lhůty přípisem soudu ze dne [datum] a při vyjasnění komunikace se žalobcem při jednání dne [datum]). Z listinných důkazů – faktur – bylo pouze zjištěno, že žalovaná žalobci fakturovala za stočné částku [částka] za 1 m3, dále počet této spotřeby a částku za výměnu vodoměru na vlastním zdroji. Žalobce netvrdil dostatečně skutečnosti, které by vedly k potvrzení jeho názoru, že se jedná o bezdůvodné obohacení ze strany žalované. Žalobce nevysvětlil srozumitelně, z jakého důvodu částečně uznává faktury podrobně popsané pod bodem 19. tohoto rozsudku, jakým způsobem došel k výpočtu 35 m3 x [částka], respektive z jakého důvodu vycházel z průměrné roční spotřeby na osobu 35 m3. Žalobce soudu pouze sdělil, že je jakási státem uznaná spotřeba vody 100 l vody na den, což odpovídá 35 m3 za rok na jednu osobu. Avšak žalobce měl povinnost prokázat, že právě spotřeba 35 m3 je spotřebou, která odpovídá spotřebě v tom konkrétním objektu za jeden rok. To znamená, že žalobce v tomto řízení měl prokázat přesnou spotřebu stočného a nikoliv domnělou spotřebu stočného dle jakési státem uznané spotřeby vody na jednu osobu a jeden den. Dále měl žalobce povinnost navrhnout soudu takové důkazy, kterými by bezpečně prokázal, že měřidlo bylo namontováno nesprávně. Pokud žalobce navrhoval soudu fotografie bez odborného vyjádření, nemohl z těchto důkazů soud dospět k žádnému závěru, jelikož se jedná o odborné otázky. Avšak žalobce při jednání soudu výslovně sdělil, že nenavrhoval žádný důkaz vypracováním odborného vyjádření ani výslechem svědka (myšleno odborníka [anonymizováno]). Ačkoliv ve svém písemném vyjádření doručeném soudu dne [datum] zmínil snahu zajistit odborné stanovisko, následně však na toto zajištění důkazu zcela rezignoval i přes opakované poučení soudu o povinnosti tvrzení a důkazní v civilním řízení na straně žalobce. Dále žalobce ani netvrdil, že by pracovníky žalované žádal, aby měřidlo bylo zapojeno jinde s ohledem na to, že žalobce určuje místo a způsob instalace vodoměru na vnitřních rozvodech odběrného místa tak, jak tvrdila žalovaná. Žalobce tvrdil, že až následně, když zjistil přehnanou spotřebu stočného, kontaktoval žalovanou pro zjištění nápravy. Žalovaná toto tvrzení podpořila svým názorem, že od roku 2010 do roku 2018 nebylo místo instalace ani způsob osazení vodoměru nikdy žalobcem zpochybňovány.

25. Jelikož byl žalobce několikrát soudem vyzýván, aby doplnil svá tvrzení a doplnil své důkazy a byl poučen o následcích nesplnění této výzvy, soud musel následně konstatovat, že žalobce nevyhověl výzvě soudu, dostatečně neprokázal svá tvrzení a proto byl ve věci neúspěšný. Co se týká požadavku žalobce na zaplacení nákladů řízení, které byly ve výši [částka] a představovaly částku [částka] za právní poradu a částku [částka], kterou žalobce odhadl jako náklady na jízdy do [obec] za advokátkou a za jízdy do [anonymizováno], tak k tomuto již soud nepoučoval žalobce o upřesnění odhadované částky [částka], jelikož bylo zřejmé, že žalobce bude neúspěšný ve věci a nebude mu moci být přiznána náhrada nákladů řízení.

26. Z důvodu nedoplnění tvrzení a důkazů ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta.

27. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšná žalovaná má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci. Náklady řízení představují náklady právního zastoupení žalované advokátem za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum]) ve výši [částka] za jeden úkon právní služby, dle ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 4 režijní paušály po [částka] dle ustanovení § 13 odst. 4 advokátního tarifu a 21 % DPH, jelikož zástupkyně osvědčila, že je plátkyní DPH.

28. Lhůta k plnění týkající se náhrady nákladů řízení byla žalobci stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.