15 C 210/2019

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr Janou Moravcovou v právní věci žalobců: ; A) celé jméno žalobce , datum narození , bytem adresa žalovaného, žalované, žalobce a žalobkyně , B) celé jméno žalobkyně , datum narození , bytem adresa žalobce a žalobkyně , oba právně zastoupeni titul . jméno příjmení , advokátem, se sídlem adresa , proti; žalovaným: ; 1) celé jméno žalovaného , datum narození , bytem adresa žalovaného, žalované, žalobce a žalobkyně , 2) celé jméno žalované , datum narození , bytem adresa žalovaného, žalované, žalobce a žalobkyně , oba právně zastoupeni titul . jméno příjmení , advokátem, se sídlem adresa , o zdržení se zásahů do vlastnického práva

I. Žaloba, aby žalovaní byli povinni odstranit betonový plot na pozemku [anonymizováno] [rok] v [katastrální uzemí], obci [obec], vedeného u [stát. instituce], [stát. instituce] při hranici pozemku [anonymizováno] [rok] v [katastrální uzemí], v obci [obec], vedeného u [stát. instituce], [stát. instituce], jehož stavbou neoprávněně zasáhli do vlastnického práva žalobců zastíněním jejich pozemku [anonymizováno] [rok], se zamítá.

II. Žaloba, aby žalovaní byli počínaje právní mocí tohoto rozsudku povinni zdržet se stavby plotu na pozemku [anonymizováno] [rok], v [katastrální uzemí], v obci [obec], vedeného u [stát. instituce], [stát. instituce] při hranici pozemku [anonymizováno] [rok] v [katastrální uzemí], v obci [obec], vedeného u [stát. instituce], [stát. instituce] tak, aby zasahovali do vlastnického práva žalobců zastíněním jejich pozemku [anonymizováno] [rok], se zamítá.

III. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně uhradit žalovaným, kteří jsou oprávněni společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 25 357,24 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných.

IV. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně uhradit náklady státu na účet Okresního soudu v Českých Budějovicích ve výši 9 517 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se žalobou došlou soudu dne [datum] a doplňujícím petitem ze dne [datum] domáhali, aby soud stanovil žalovaným povinnost odstranit plot na pozemku [anonymizováno] [rok] [anonymizováno] [katastrální uzemí], [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova] [stát. instituce], [stát. instituce] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [rok] [anonymizováno] [katastrální uzemí], [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova] [stát. instituce], [stát. instituce], jehož stavbou neoprávněně zasáhli do vlastnického práva žalobců zastíněním jejich pozemku [anonymizováno] [rok], a aby žalovaní počínaje právní mocí tohoto rozsudku byli povinni zdržet se stavby plotu na pozemku [anonymizováno] [rok] [anonymizováno] [katastrální uzemí], [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova] [stát. instituce], [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [rok], [anonymizováno] [katastrální uzemí], [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova] [stát. instituce], [stát. instituce] tak, aby zasahovali do vlastnického práva žalobců zastíněním jejich pozemku [anonymizováno] [rok].

2. Žalobci odůvodnili návrh tím, že žalobci jsou vlastníky nemovitosti pozemku [anonymizováno] [rok] [anonymizováno] [katastrální uzemí], [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova] [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalovaní jsou vlastníky nemovitosti pozemku [anonymizováno] [rok] [anonymizováno] [katastrální uzemí], [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova] [stát. instituce], [stát. instituce], kdy tento pozemek přímo sousedí s pozemkem žalobců. Výše uvedené pozemky jsou v současné době odděleny pomocí rozhrady (plotu) ve smyslu § 1024 až 1028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdy tento plot je vlastnictví žalobců. Žalovaní v předcházejících dnech na svém pozemku postavili další plot (respektive zeď), a to v bezprostřední blízkosti od plotu žalobců (40 cm), který pozemky rozděloval doposud. Žalobci jsou tímto jednáním žalovaných omezeni na svých právech a z tohoto důvodu podávají tuto žalobu na odstranění neoprávněných zásahů do vlastnického práva žalobců a rovněž zdržení se zásahu do vlastnického práva. Žalobci uvádí, že je naprosto zjevné, že se žalovaní snaží žalobce pouze poškodit. Postavením plotu došlo k (dalšímu) znatelnému ztížení možnosti udržovat současný plot a je rovněž naprosto zjevné, že nově postavený plot je naprosto bezúčelný, když dosavadní plot je v dobrém stavu a dokáže tak plnit funkci rozhrady. Současný plot rovněž nijak neomezuje žalované na jejich právech. Stavbou plotu žalovaných ovšem naopak došlo k cílenému zásahu do vlastnických práv žalobců. Stavba plotu zasáhla do vlastnického práva žalobců k jejich pozemku, když stavbou došlo mimo jiné k rozsáhlému zastínění pozemku žalobců - plot je z plných betonových bloků a má celkovou výšku přesahující 2 metry – fotodokumentace, přičemž tímto došlo k podstatnému omezení obvyklého užívání pozemku, nemluvě o estetické povaze dvoumetrového betonového plotu. Při zvýšeném větru rovněž dochází k narušování vlastnického práva žalobců zvukovými imisemi, neboť jednotlivé betonové bloky nejsou v opěrných sloupech zcela zajištěny proti pohybu a i minimální průhyby v řádu několika milimetrů vydávají značné rušivé zvuky (klapání). O zlém úmyslu žalobců při stavbě jejich plotu svědčí i to, že tento plot není postaven po celé délce sousedské hranice. Žalovaný [celé jméno žalovaného] chtěl plot původně postavit bez jakéhokoliv odstupu vedle současného plotu, a proto musel žalobce„ odehnat“ žalovaným najaté dělníky, jelikož mu stavbou nového plotu ničili současný plot. Žalovaný [celé jméno žalovaného] najal proto zeměměřiče ke stanovení hranic pozemků, přičemž po vyměření hranic prvně vyhrožoval žalobcům odbouráním plotu a garáže. Až následně žalovaný přistoupil ke stavbě plotu ve vzdálenosti 40 cm od plotu žalobců. Žalobci dále uvádí, že se rovněž pokoušeli dožadovat nepovolení stavby v rámci stavebního či správního práva u stavebního úřadu, nicméně jim bylo ze strany stavebního úřadu sděleno, že stavba tohoto plotu nepodléhá stavebnímu povolení ani jinému institutu stavebního zákona a žalobci tak nemohli v rámci případného stavebního či jiného správního řízení se bránit. Žalobci rovněž uvádějí, že žalované ústně vyzývali k tomu, aby se zdrželi tohoto jednání, kterým zasahují do jejich vlastnických práv, nicméně vzhledem k vulgárním zamítavým odpovědím, kterým se jim dostalo a výhrůžkám, že plot bude mít 2,5 metru na výšku a ne„ jen“ 2 metry, již nepřikročili k dalšímu písemnému vyzývání, a z tohoto důvodu zjevné bezúčelnosti takovéto výzvy.

3. Z vyjádření žalovaných došlý soudu dne [datum] vyplývá, že vztahy s rodinou žalobce [celé jméno žalobce] byly celá desetiletí zcela korektní. Problémy nastaly v roce [rok], kdy byli poprvé vyzváni k odstranění skleníku postaveného na jejich pozemku, nedaleko plotu žalobců. Zprvu se pokoušeli s nimi rozumně komunikovat a porozumět tomu, proč po cca 40 letech najednou jejich skleník sousedům vadí. V roce [rok] následoval oficiální požadavek pana [jméno] [celé jméno žalobce] (otec žalobce [celé jméno žalobce]) na odstranění skleníku formou žádosti [stát. instituce]. Úřad konstatoval, že stavba skleníku, která proběhla již v roce [rok], byla v souladu s tehdejšími požadavky na obdobné stavby, a že ani v té době následující skleník neohrožoval„ životy a zdraví osob, bezpečnost či životní prostředí“, jak požaduje stavební zákon. Po tomto„ neúspěchu“ rodiny žalobců došlo ke znatelnému zintenzivnění agresivního jednání vůči žalovaným. Žalovaní se rozhodli, že chování sousedů budou ignorovat, ať je jakékoliv. I během roku [rok] slovní útoky ze strany rodiny žalobců neustávaly, navíc došlo k první škodě na jejich majetku – neznámou tekutinou nebo postřikem bylo zničeno několik ovocných stromů a keřů na jejich pozemku. Všechny tyto důvody pak vedly k rozhodnutí postavit mezi nimi (na jejich pozemku) masivní plot (vysoký a neprůhledný), kterým nejrůznějším útokům ze strany žalujících dokáže zamezit a odolá i případnému pokusu o jeho poničení. Umístění stavby plotu je plně v souladu se zákonem č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí v platném znění a vyhláškou č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí v platném znění a beze všech pochyb se nachází na jejich pozemku. Pro zamezení vzniku pozdějších sporů ohledně umístění stavby byla dne [datum] jimi objednanou firmou vytyčena hranice pozemku. Vytyčení provedl úředně oprávněný zeměměřičský inženýr a všichni dotčení (včetně žalobců) měli k výsledku možnost vznést své námitky. Nikdo tak nic neučinil. Stavba plotu započala ve dnech 10. – [datum]. Jejich finanční situace jim bohužel neumožnila realizovat stavbu najednou. První část stavby plotu je nyní postavena v takové délce, aby překrývala hrany stavby (údajné garáže) na pozemku žalobců a útokům z jejich strany bude alespoň částečně zabráněno. Žalovaní se rovněž vyjádřili k domnělému„ rozsáhlému zastínění pozemku“. Skutečnost, zda prozatím provedená část stavby je v souladu se stavebním zákonem, byla [datum] Stavebním úřadem v [obec] prověřena formou místního šetření. Pracovníci stavebního úřadu provedli potřebná měření a podle jejich vyjádření nebyl stavební zákon porušen. Pokud žalobci tvrdí, že výška plotu přesahuje 2 metry, mohou toto své tvrzení opřít pouze o jedinou skutečnost – ve zmiňované 40 cm mezeře mezi ploty jsou v rámci stavby„ našeho plotu“ nechali zbudovat odvodňovací stružku tak, aby mohla být srážková voda nebo voda z tajícího sněhu odváděna takovým způsobem, aby ani náhodou neproudila na pozemek žalobců. Stavba plotu je obranou reakcí na dlouhotrvající agresi ze strany sousedů, se kterou si žalovaní nevědí rady. Do ochrany soukromí a majetku během roku [rok] investovali žalobci více jak 60 000 Kč a k těmto nákladům nejspíše přibydou další, neboť útoky ze strany žalobců neustávají.

4. Ze sdělení stavebního úřadu ze dne [datum] soud zjistil, že správní orgán neshledal důvody k zahájení postupu dle § 129 - nařízení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení dle zákona č. 183/2006 Sb., neboť z uvedených skutečností nelze jednoznačně prokázat, že by se mělo jednat o nepovolenou stavbu a dále, že se nejedná o stavbu umístněnou v rozporu s cíli a úkoly územního plánování, politikou územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací a s územním opatřením o stavební uzávěře nebo s územním opatřením o asanaci území a nebo s předchozími rozhodnutími o území, není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní předpis zakazuje nebo omezuje, není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem.

5. Žalobci vyjádřením došlým soudu dne [datum] kategoricky odmítli veškerá křivá obvinění ze strany žalovaných, že by se k nim žalobci a zejména žalobce choval v rozporu s dobrými mravy, že by je jakkoliv slovně či natož fyzicky napadali. Žalobci navrhli k otázce zastínění provést znalecký posudek, který zpracuje soudem ustanovený soudní znalec. Žalobcům jde opravdu o každý metr svého zastíněného pozemku především z důvodu, že plot žalovaných stíní záhonky žalobců, kde pěstují nejen květiny, ale především zeleninu (jahody a ostatní zeleninu), když záhonky jsou prakticky po celé délce sousedské hranice a toto žalovaní velmi dobře ví.

6. Ve věci byl zadán znalecký posudek z oboru ekonomika, stavebnictví, rovněž znalec byl oprávněn přibrat ke znaleckému posudku konzultanta z oboru oslunění a botaniky, zemědělství. Ze znaleckého posudku [titul]. [celé jméno znalce], když znalec si přibral konzultanta, odborníka [anonymizována dvě slova], [titul]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], který provedl měření pomocí fotometru firmy Licor Li – 250 s čidlem měřícím v rozsahu fotosynteticky účinného záření. Ze závěru tohoto znaleckého posudku vyplývá, že stínění způsobené předmětným plotem žalovaných dosahuje proti předchozímu stavu pouze mírné zvýšení. Z hlediska místních poměrů lze konstatovat, že v dané ulici je stínění stavbou na hranici pozemků běžné, ostatně sami žalobci stíní svými stavbami na hranici pozemku svým sousedům (nejen žalovanému) a stejně tak sousední stavba na západní straně pozemku žalobců je postavena přímo na hranici s jejich pozemkem, tedy vrhá stín. Domy jsou v lokalitě většinou dvoupodlažní, dům žalobců je třípodlažní. Pozemky jsou obvyklé městské zástavbě, vzájemné stínění je běžné. Předmětný plot obvyklého užívání pozemku žalobce omezuje, zejména při pěstování rostlin a užívání k rekreaci. Zjištěná průměrná ztráta oslunění na pozemku [anonymizováno] [rok] prakticky nemá vliv na klíčivost rostlin pěstovaných na tomto pozemku. Jsou rostliny, kterým se naopak podmínky zlepší.„ Šestimetrový stín“ dva metry vysokého plotu se projevuje jen velice omezeně a rozhodně nikoliv v celé délce plotu. Proto lze konstatovat, že plot nezpůsobuje těžkou imisi, a že neomezuje obvyklé užívání pozemku, respektive jeho části. Nový plot se nejeví stavbou, která by zásadně vybočovala z místních poměrů. Je obvyklé, že v tomto místě existují stavby na hranicích pozemků, ostatně nový plot má délku cca 14 metrů a výšky 2 metry, zatímco garáž žalobců je prakticky rovněž na hranici mezi účastníky sporu a má výšku 3 metry. Stín vržený novým plotem v rozsahu max. několik hodin denně nezpůsobí, že úroda zeleniny je zásadně nižší, nebo by bylo pěstování zeleniny naprosto znemožněno. Není pravdou, že stavbou plotu došlo k takové nové situaci, že na pozemku žalobců již neexistují osluněná odpočinková místa a žalobci tak absolutně přišli o veškerý sluneční svit. Jejich pozemek není dnes bez přístupu slunečního svitu. Plot vystavěný žalovanými nezpůsobí zastínění obytných místností rodinného domu žalobců. Rovněž platí, že výstavbou hraničního plotu nedošlo k zásadní změně parametrů (např. omezení plochy zahrady uvažované do výpočtu), které panovaly v místě před stavbou plotu. Pokud je znalci známo, není míra oslunění (míra zastínění) pozemku žalobců dána nějakými konkrétními požadavky na stavbu plotu – nějakou právní normou, např. vyhláškou. Stavba plotu není rozhodujícím činitelem pro celkovou míru zastínění pozemku žalobců ve srovnání s nejrůznějšími objekty na pozemky žalobců, které rovněž jejich pozemek zastiňují. Lze tedy rovněž konstatovat, že neprůhledný plot, který soukromí bezpochyby zvyšuje, nekoliduje ani s „ duchem“ tohoto ustanovení § 25 vyhl. č. 501/2006 Sb. Obecně lze konstatovat, že na celkové zastínění pozemku se podílí stavba plotu nevýznamnou měrou. [Anonymizovaný odstavec]

8. Při jednáním konaném dne [datum] soud zjistil z výpovědi žalobce pana [celé jméno žalobce], že jeho otec byl vlastníkem domu [ulice a číslo], [obec] a pak jeho otec daroval tento dům jemu a jeho ženě do společného jmění. Darování se stalo asi před [anonymizováno] roky. Žalovaní, pan [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované], tam bydlí řadu let. Problémy s [anonymizováno] nastaly asi před [anonymizováno] lety ještě v době, kdy dům vlastnil otec. Asi před [anonymizováno] lety, což bylo v roce [rok], pan [celé jméno žalovaného] začal stavět plot. Žalobcům vadí, že nemají sluníčko. Pan [celé jméno žalovaného] začal stavět plot nějakou firmou, poškodil mu plot a pak vlastně došlo k tomu, že začal stavět ten plot na svém pozemku. Před tím tam přijeli geodeti a dělali vytýčení hranic na pozemku. [příjmení] verze je taková, že žalovaní mají teď plot na vlastním pozemku. Žalobci [celé jméno žalobce] nejvíc vadí situace, že ten plot jim stíní. Protože žalobci mají malé děti, tak kolem plotu byly jahody. V současné době kolem plotu nemůžou jahody dozrát. Jahody potřebují hodně slunce, mohou tam pěstovat maximálně kedlubny. Také tam nemohou pěstovat rajčata. Pokud jde o stav plotu, tak ke změně stavu nedošlo od doby, kdy tam byl znalec. Žalobce připustil, že by mohl pěstovat jahody i na jiné části zahrady, ale nevidí důvod, proč by je měl někam přesazovat.

9. Žalovaní navrhovali žalobu zamítnout, neboť jak je formulován žalobní petit, nemůže obstát. Jedná se o typickou„ sousedskou žalobu“. Žalobci popisují způsob, jakým žalovaní údajně omezují jejich vlastnická práva upravená v ust. § 1031 a násl. občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení je„ vlastník pozemku povinen zdržet se všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné obdobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Touto žalobou se může ovšem žalobce domáhat toho, aby se vlastník pozemku něčeho zdržel, nikoliv aby něco aktivně konal. V tomto případě nelze touto žalobou požadovat, aby byla předmětná stavba odstraněna. Tím méně, když bylo prokázáno i z výpovědi žalobce, že stavba na pozemku žalovaných již byla dokončena, tedy zjednodušeně řečeno, v občanskoprávní rovině nemůže žalobce žalovaného souseda donutit, aby stavbu odstranil. Oba petity jsou špatně formulovány, žaloba podle nich podaná musí být zamítnuta. Celé soudní řízení tak, jak bylo vedeno, směřovalo k prokázání skutečnosti, že výstavbou nového plotu na pozemku žalovaní omezili žalobce imisí (zastínění). Zda tedy žalovaní žalobce neomezili v míře nepřiměřené místním poměrům a zároveň znemožnili obvyklé užívání dotčeného pozemku ve vlastnictví žalobců. Z důkazu předložených žalovanými a případně místním šetřením tak vyplynulo, že tomu tak není. Místní šetření provedl soudem ustanovený znalec [titul]. [celé jméno znalce] za účasti [titul]. [jméno] [příjmení] dne [datum], opět za účasti právních zástupců účastníků. Pokud snad žalobci citují znalce v tom smyslu, že předmětný plot vrhá stín, tak je nutné říci, že pouze plot umístěný přímo na rovníku by stín nevrhal….Podstatné je, zda stín nově zřízeného plotu omezuje žalobce v míře nepřiměřené místním poměrům a zároveň znemožňuje obvyklé užívání dotčeného pozemku ve vlastnictví žalobců. K tomuto nedochází a žaloba pak musí být zamítnuta i z tohoto důvodu.

10. Žalobci trvali na žalobě, neboť ze znaleckého posudku vyplývá, že betonový plot stíní zahradu žalobců. Je logické, že betonový plot vrhá úplně jiné množství stínu než plot drátěný. Nicméně je též nutno konstatovat, že závěry znaleckého posudku nelze nahradit úvahy o právních otázkách, které přísluší soudu. Je zjevné, že dvojitý plot žalovaných, z toho jeden betonový nepropustný, není obvyklý v místních poměrech, ve kterých se nemovitosti účastníků řízení nalézají, a onen betonový plot omezuje obvyklé užívání pozemku žalobců. I sám znalec ve znaleckém posudku konstatuje, že předmětný plot obvyklé užívání pozemku žalobců (zejména při pěstování rostlin a užívání k rekreaci) omezuje. Je též nutné podotknout, že sice plot žalovaných mít opravdu vliv na klíčivost nemusí, ale to ještě neznamená, že tento vliv nebude na dozrávání plodin, když i z výslechu žalobce vyplynulo, že musel zrušit výsadbu jahod a rajčat, která zde po zbudování betonového plotu nedozrávala. I na základě fotodokumentace dodané žalovanými lze zjistit, že v předmětném území není obvyklé používat betonové neprůhledné ploty jako rozhradu mezi pozemky, naopak je typické, že mezi domy se nalézá jen zeleň. Žalovaní uváděli řadu důvodů pro stavbu druhého plotu, o nichž lze úspěšně pochybovat, to však nic nemění na tom, že i z těchto jejich vyjádření lze sledovat úmysl zcela zastínit pozemek žalobců, když jiný účel nemohl být reálně sledován. Zamezení šíření mluveného slova v tomto ohledu vyznívá velmi absurdně.

11. Podle § 1013 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné obdobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku, to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přitom přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

12. Problematiku obtěžování nad míru přiměřenou poměrům se dovolací soud zabýval i v rozsudku publikovaného jako R14/2006, v této věci šlo o obtěžování včelami. Nejvyšší soud uvedl: Žalobní návrh je třeba formulovat tak, že žalovaní je povinen zdržet se obtěžování žalobce včelami z chovu na (v žalobě uvedené) pozemku žalovaného, pronikajícími na (v žalobě uvedeno) nemovitost žalobce, v žalobním petitu nelze žádat, aby žalovanému byla uložena povinnost zdržet se obtěžování žalobce včelami z jeho chovu nad míru přiměřenou poměrům. Jestliže soud zjistí, že dochází k obtěžování žalobce nad míru přiměřenou poměrům, žalobě vyhoví a v odůvodnění rozsudku vymezí míru obtěžování, která je ještě v dané věci přiměřena poměrům a míru obtěžování je v dané věci.

13. Jestliže soud zjistí, že v konkrétním případě jde o vnikání imisí v míře nepřiměřené místním poměrům (a podstatně omezující obvyklé užívání nemovité věci) žalobě vyhoví, v odůvodnění rozsudku pak vyloží i míru imisí, která je v dané věci přiměřená místním poměrům a míru imisí v dané věci zjištěnou. Žalobní petit by tedy uložil vlastníkovi povinnost zdržet se přesně vymezeného rušení, nikoliv však již povinnost něco pozitivního konat. Tento právní názor podporuje usnesení Nejvyššího soudu sp.z. 22 Cdo 1485/2005 ze dne 20. 9. 2005.

14. Ze znaleckého posudku [titul] [celé jméno znalce] jednoznačně vyplývá, že zjištěná průměrná ztráta oslunění na pozemku [anonymizováno] [rok] prakticky nemá vliv na klíčivost rostlin pěstovaných na tomto pozemku. Jsou rostliny, kterým se naopak podmínky zlepší.„ Šestimetrový stín“ dva metry vysokého plotu se projevuje jen velice omezeně a rozhodně nikoliv v celé délce plotu. Proto lze konstatovat, že plot nezpůsobuje těžkou imisi, a že neomezuje podstatně obvyklé užívání pozemku, respektive jeho části. Nový plot se nejeví stavbou, která by zásadně vybočovala z místních poměrů. Stín vržený novým plotem v rozsahu max. několik málo hodin denně nezpůsobí, že úroda zeleniny je zásadně nižší, nebo by bylo pěstování zeleniny naprosto znemožněno. Není pravdou, že stavbou plotu došlo k takové situaci, že na pozemku žalobců již neexistují osluněná odpočinková místa a žalobci tak absolutně přišli o veškerý sluneční svit. Jejich pozemek není dnes bez přístupu slunečního svitu. Plot vystavený žalovanými nezpůsobí zastínění obytných místností rodinného domu žalobců a navíc přispívá k většímu soukromí.

15. Soud na základě shora uvedeného dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná, neboť plot je v souladu se stavem v místě obvyklým, zastínění není nepřiměřené poměrům, a to v tom smyslu, že nebrání obvyklému užívání pozemku, tj. obvyklé užívání v obdobných lokalitách. Navíc se jedná o sousedskou žalobu a touto žalobou se může žalobce domáhat toho, aby se vlastník pozemku něčeho zdržel, nikoliv aby něco aktivně konal. V tomto případě nelze touto žalobou požadovat, aby byla předmětná stavba odstraněna. Navíc neprůhledný plot přispívá k tomu, že strany sporu se nevidí, což může zklidnit tak již vypjaté vztahy (viz rozsudek [anonymizována tři slova] [spisová značka]).

16. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaní byli ve věci plně úspěšní. Jejich náklady představuje odměna advokáta stanovena dle advokátního tarifu dle vyhl. č. 177/1996 Sb., tj. 6 úkonů právní služby, a to převzetí věci, účast na jednání soudu dne [datum], účast na místním šetření v [obec] dne [datum], vyjádření soudu – otázky na znalce, účast na jednání soudu dne [datum] a závěrečného vyjádření, což je 6 úkonů po 2 500 Kč, což je 15 000 Kč, dále 6 režijních paušálů po 300 Kč, což je 1 800 Kč, dále náhrada za ztrátu času 4x započatá půlhodina, cesta ze [obec] do [obec] a zpět, celkem 800 Kč, náhrada za ztrátu času 4x započatá půlhodina ze [obec] do [obec], celkem 800 Kč, náhrada za ztrátu času 4x započatá půlhodina, cesta ze [obec] do [obec] a zpět, celkem 800 Kč, 1x cestovné cesta dne [datum] [obec] – [obec] a zpět – 70 km osobním automobilem, [anonymizována čtyři slova], [registrační značka], průměrná spotřeba 4,63 l nafty a náhrada 4,20 Kč/km, což činí 680,40 Kč, 1x cestovné cesta dne [datum] [obec] – [obec] a zpět – 120 km [značka automobilu] [anonymizována dvě slova], [registrační značka], průměrná spotřeba 4,63 l nafty a náhradě 4,40 Kč/km, což činí 397 Kč, 1x cestovné cesta dne [datum] [obec] – [obec] a zpět – 120 km [značka automobilu] [anonymizována dvě slova], [registrační značka], průměrná spotřeba 4,63 l nafty a náhrada 4,40 Kč/km, což je 679 Kč, dále 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 4 400,84 Kč Celkem náklady žalovaných představují částku 25 357,24 Kč.

17. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledku řízení proti účastníku právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Žalobci zaplatili na záloze na znaleckém posudku částku 15 000 Kč, usnesením Okresního soudu v Českých Budějovicích, č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne [datum], bylo znalci [titul] [celé jméno znalce] přiznáno znalečné ve výši 24 517 Kč. Tudíž zbývá uhradit částka 9 517 Kč. Jak uhradit náklady řízení, tak uhradit náklady státu bylo stanoveno žalobcům zaplatit společně a nerozdílně, neboť se jedná o manžele. Žalovaní jsou rovněž manželé, a proto jsou oprávněni, co se týče nákladů řízení společně a nerozdílně.