15 C 59/2021

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Moravcovou v právní věci žalobce: ; právnická osoba , část názvu právnické osoby , IČO , se sídlem adresa žalobkyně , zastoupen anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno se sídlem adresa , proti; žalovanému: ; právnická osoba , IČO , bytem adresa žalované , zastoupen anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno se sídlem anonymizováno číslo , PSČ obec a číslo za účasti vedlejšího účastníka na straně žalovaného: právnická osoba , IČO , se sídlem adresa o zaplacení částky 1 716 562 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 1 716 562 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 716 562 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen uhradit žalovanému náklady řízení ve výši 237 994 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

III. Žalobce je povinen uhradit vedlejšímu účastníku na straně žalovaného náklady ve výši 1 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit státu na účet Okresního soudu v Českých Budějovicích náklady ve výši 4 576,22 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal, aby soud vydal platební rozkaz, který by žalovanému uložil povinnost zaplatit mu částku 1 716 562 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 716 562 Kč od [datum] do zaplacení a uhradit náklady řízení. Žalobce odůvodnil návrh tím, že dne [datum] došlo v objektu [anonymizováno 5 slov] na adrese [adresa]. V důsledku toho došlo k rozsáhlým škodám na vybavení [anonymizováno]. Unikající vodou byla zaplavena část 1. NP a 2. NP, byly poškozeny stavební součásti budovy a došlo k zatečení do [anonymizováno] techniky a vybavení kanceláří. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vyplývá, že příčinou uvedené události byla materiálová netěsnost výrobku žalovaného, která vznikla v místě ukončení vnějšího závitu mezikusu a dosedací plochy vnitřního závitu DG T-kusu. Znalec přitom vyloučil, že by škodná událost mohla být způsobena pochybením při montáži, neboť došlo k vnitřnímu pnutí materiálu vyrobeného na bázi termoplastů, tím došlo k částečnému oddělení části s vnějším závitem od dosedací části mezikusu a v místě zašroubování mezikusu do DG T-kusu, který je těsněn o-kroužkem, došlo k výronu kapaliny, tj. úniku dopravovaného média (vody).

2. V důsledku výše uvedené škodní události vznikla škoda na majetku [anonymizováno 5 slov], v celkové výši 1 739 512 Kč. Z titulu pojistné smlouvy [číslo] o pojištění majetku uhradil klient poškozenému pojistné plnění ve výši 1 729 512 Kč, když od celkové výše škody odečetl smluvenou spoluúčast ve výši 10 000 Kč. S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že škoda byla způsobena vadou výrobku. Žalovaný v komunikaci s žalobcem uvedl, že není výrobcem ani dovozcem tohoto výrobku. Je však nepochybné, že předmětný výrobek dodává na trh a že jde o dovezený výrobek. Za této situace podle § 2940 odst. 2 občanského zákoníku bylo povinností žalovaného škodu nahradit anebo ve lhůtě 1 měsíce sdělit, kdo je dovozcem uvedeného výrobku, neboť jde o výrobek vyrobený mateřskou společností žalovaného se sídlem ve [příjmení] [jméno]. Přes výzvu žalobce žalovaný nesdělil, kdo je dovozcem, je tedy povinen škodu nahradit sám. Podle § 2820 občanského zákoníku přešlo výplatou pojistného plnění právo na náhradu škody z poškozeného na klienta. Podle § 2939 odst. 3 občanského zákoníku se škoda hradí v částce převyšující částku vypočtenou z 500 EUR kursem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou v den, v němž škoda vznikla. Ke dni [datum] činil tento kurz 25,90 Kč/EUR, hradí se tedy jen škoda v částce převyšující částku 12 950 Kč, tj. v tomto případě 1 716 562 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě žalované částky kvalifikovanou předžalobní výzvou ze dne [datum], která byla žalovanému doručena téhož dne do datové schránky. Současně ho vyzval, aby sdělil, kdo je dovozcem předmětného výrobku. Žalovaný v reakci na předžalobní výzvu odmítl odpovědnost za způsobenou škodu a jméno dovozce nesdělil. Žalobci proto nezbývá než se domáhat svého práva u soudu. Žalovaný navrhuje, aby soud vydal platební rozkaz, který by žalovanému uložil povinnost zaplatit mu částku 1 716 562 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení.

3. Ve věci byl vydán platební rozkaz dne [datum]. Žalovaný proti platebnímu rozkazu podal odpor, a to dne [datum]. Platební rozkaz byl doručen žalovanému dne [datum]. Z odůvodnění odporu vyplývá, že žalovaný s únikem vody a škodnou událostí byl seznámen s ročním časovým odstupem po škodné události. [obec] nehody bylo již opraveno a nebylo tak bohužel možné se s událostí seznámit osobně. Žalovaný požádal o ověření příčiny úniku vody znalecký ústav [příjmení] [jméno]. Ten po nutných prověřeních zpracoval posudek [číslo]. Konstatoval, že„ v daném případě byl nepochybně použitý vadný způsob utažení závitu spojky (hrubým způsobem siko-kleštěmi místo výrobcem spojky doporučeného ručního dotažení či pomocí speciálního klíče) a velmi pravděpodobně tím došlo k přetažení závitu spojky (stopy/zuby po siko kleštích svědčí o nadměrném utažení), tento závit tak byl od své montáže vystaven nadměrnému napětí (které se koncentrovalo mezi maticí spojky a jejím závitem), které pak po nějakém čase vedlo k odlomení závitu spojky od matice spojky.“ Je tedy zřejmé, že dle zkoumání znaleckého ústavu [příjmení] [jméno] je příčinou vady spojky nesprávná montáž. Žalobce tvrdí, že je nepochybné, že žalovaný předmětný výrobek dodává na trh a že jde o dovezený výrobek. Za této situace podle § 2940 odst. 2 občanského zákoníku bylo povinností žalovaného škodu nahradit nebo ve lhůtě 1 měsíce sdělit, kdo je dovozcem uvedeného výrobku, neboť jde o výrobek vyrobený v mateřské společnosti žalovaného se sídlem ve [příjmení] [jméno]. Žalovaný je přesvědčen, že právní názor žalobce ohledně odpovědnosti žalovaného za škodu je nesprávný. Zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, transponuje do českého právního řádu právní úpravu Směrnice Rady 85/374 EHS. Směrnice harmonizuje právní úpravu odpovědnosti za vadu výrobku komplexně, na členských státech je aby její úpravu plně zapracovali. Odchýlit se od směrnice lze pouze tam, kde to Směrnice výslovně umožňuje. Proto oba nejdůležitější komentáře k občanskému zákoníku zdůrazňují, že právní úpravu § 2939 a násl. občanského zákoníku je nutné vždy porovnávat se zněním Směrnice a vykládat je tak, aby byly naplněny její cíle a účel. Směrnice přitom výslovně odpovědnost dovozce za škodu způsobenou vadou výrobku spojuje s dovozcem výrobku do Společenství. Žalobce dále argumentuje § 2940 odst. 2 občanského zákoníku, dle něhož je povinností žalovaného škodu nahradit nebo ve lhůtě 1 měsíce sdělit, kdo je dovozcem uvedeného výrobku a pokud toto nesdělí, je povinen škodu nahradit sám. Žalovaný upřesňuje, že neví a nemůže vědět, kdo je dovozcem použité spojky do České republiky. Žalovaný se ke své pasivní legitimaci opakovaně vyjádřil, že poškozená spojka byla označena ochrannou známkou [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], se sídlem [adresa], [příjmení] [jméno], tuto skutečnost žalovaný žalobci sdělil již dne [datum].

4. Žalobce odůvodnil žalobu dále tím, že pokud žalovaný namítá, že jeho odpovědnost může být podle eurokonformního výkladu příslušným ust. občanského zákoníku dána pouze tehdy, pokud by výrobek byl dovezen ze země mimo EU. V daném případě škodu (podle žalobce) způsobil výrobek dovezený z [příjmení] [jméno], která však již v současnosti není členskou zemí Evropské unie, ačkoliv v době vzniku škody ještě členskou zemí byla. Z obsahu Směrnice zjevně vyplývá, že jejím účelem je ochrana práv poškozeného. Pokud je dovozce odpovědný za škodu způsobenou výrobkem pouze v případě dovozu ze třetí země, je proto, že Směrnice vychází z předpokladu, že uvnitř Evropské unie se může poškozená osoba bez nesnází domoci náhrady škody i proti zahraniční osobě. Soud rozhodující spor bude v každém případě vycházet právě ze Směrnice Rady 85/374 EHS. Nelze však vykládat Směrnici ani vnitrostátní právo tak, aby se poškozený musel domáhat práva na náhradu škody u soudu v zemi mimo Evropskou unii, když navíc není zaručen účinek směrnice. Opačný výklad by znamenal, že poškození by se mohlo ocitnout mimo ochranu směrnice, což je výklad zjevně absurdní. Je proto nutno trvat, že i v tomto případě, kdy výrobek byl dovezen ze země, která z EU vystoupila až následně, lze žalovat dovozce či dodavatele. Žalovaný tvrdí, že odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku je vyloučena v případě, kdy škoda vznikla na věci neurčené nebo nepoužívané k osobní spotřebě. Podle § 2943 občanského zákoníku se ust. § [číslo] – [číslo] nepoužijí, pokud vada způsobila poškození vadného výrobku nebo poškození věci určené a užívané převážně k podnikatelským účelům. Občanský zákoník tedy nehovoří o osobní spotřebě, jak uvádí žalovaný, ale o určení k podnikatelským účelům. V daném případě došlo ke škodě na majetku [anonymizováno 5 slov], škoda tedy vznikla na majetku osoby, jejímž primárním účelem není podnikání, jde o neziskovou právnickou osobu. Bez významu je v tomto ohledu fakt, že poškozený disponuje určitým živnostenským oprávněním, neboť zákon vyžaduje, aby šlo o škodu na věci, která je užívána k podnikání„ převážně“, kterážto podmínka zjevně naplněna není.

5. Z výpisu z živnostenského rejstříku má soud za prokázané, že [anonymizováno 5 slov], má živnostenské oprávnění, a to předmět podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 – 3 živnostenského zákona, obory činnosti poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků, výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd nebo společenských věd, testování, měření, analýza a kontroly. Jedná se o druh živnosti ohlašovací volna na dobu neurčitou.

6. Z vyjádření žalovaného ze dne [datum] vyplývá jeho stanovisko k pasivní legitimaci žalovaného. § 2943 občanského zákoníku je výsledkem transpozice článku 9 písm. b) Směrnice 85/374 EHS, který upravuje odpovědnost za vady výrobku. Celá Směrnice je koncipována pro ochranu spotřebitele. Do českého právního řádu byla Směrnice transponována nešťastně, neboť bylo změněno vymezení chráněných subjektů. Zatímco český občanský zákoník vymezí v § [číslo] negativně okruh situací, pro který se použijí ustanovení odpovědnosti za škodu na výrobku, transponovaný článek 9 písm. b) Směrnice vymezuje tuto problematiku pozitivně, podle znění článku 9 písm. b) se tedy ustanovení o náhradě škody způsobené vadou výrobku lze použít pouze v případě, že věc je určena a používána pouze k osobním účelům. Vzhledem k tomu, že problematika odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku je jedna z klíčových skupin práva Evropské unie a jako taková je upravována s cílem sjednotit úpravu pro celou Evropu, nelze vykládat dané ustanovení jinak, než eurokonformně. Pro soulad s principy práva Evropské unie a smyslem Směrnice tedy třeba výjimku uvedenou v § 2943 rozšířit i pro případy, kdy vznikne škoda právnické osobě, tedy subjektu, který nesplňuje definici spotřebitele. Poškozený je sice vědeckým ústavem, který nevykonává podnikatelskou činnost, rozhodně jej nelze považovat za spotřebitele, neboť kromě toho, že je právnickou osobou, což odporuje samotné definici spotřebitele podle § 419 občanského zákoníku, taktéž vzhledem ke své velikosti disponuje rozsáhlým personálním kapitálem, což mu umožňuje bez problému spor v cizí zemi vést. Žalovaný v této souvislosti podotýká, že žalobce není samotný poškozený, ale pojišťovna, tedy podnikatelský subjekt, který disponuje rozsáhlými kapacitami a možnost provedení soudních sporů v cizích zemích. Směrnice přiznává právo uplatňovat nárok u dovozce pouze v případě, že se výrobce nenachází v členské zemi EU. Žalobce tvrdí, že vzhledem k odchodu Spojeného království z EU je třeba k danému případu přistupovat jako dovozu ze země mimo EU, přestože dovoz proběhl a škoda vznikla ještě za trvání členství Spojeného království v EU. Žalovaný v této souvislosti upozorňuje na tzv. přechodné období, které trvalo do [datum]. Během tohoto období bylo právo Evropské unie uplatnitelné pro Spojené království v celém rozsahu, jako by byla země stále členem EU. Toto přechodné období tedy umožňovalo uplatnění unijních právních předpisů nejen v době vzniku škody, ale především v době podání žaloby žalobcem. Žalobce tedy mohl a měl využít této možnosti a uplatňovat nárok u soudu ve Spojeném království.

7. Ze zřizovací listiny [anonymizováno 5 slov] vyplývá, že předmětem toho ústavu je poradenská činnost, testování, měření, analýzy a kontroly v oborech vědecké činnosti pracoviště. Podmínky jiné činnosti určují příslušná podnikatelská oprávnění a zákon o veřejných výzkumných institucích. Celkový rozsah jiné činnosti nesmí přesáhnout 20 % pracovní kapacity ústavu.

8. Žalobce tvrdil, že podle § 2943 občanského zákoníku se ustanovení § [číslo] až [číslo] nepoužijí, pokud vada způsobila poškození vadného výrobku nebo poškození věci určené a užívané převážně k podnikatelským účelům. V daném případě došlo ke škodě na majetku [anonymizována čtyři slova]. Škoda tedy vznikla na majetku osoby, jejímž primárním účelem není podnikání, jde o neziskovou právnickou osobu. Bez významu je v tomto ohledu fakt, že poškozený disponuje určitým živnostenským oprávněním, neboť zákon vyžaduje, aby šlo o škodu věci, která je užívána k podnikání„ převážně“, kterážto podmínka zjevně naplněna není. Poškozený má platný živnostenský list, nesmí však přesáhnout 20 % pracovní kapacity poškozeného. Žalobce se dostal do pozice věřitele zákonnou cesí podle § 2820 občanského zákoníku. Otázka charakteru žalobce tedy nemůže hrát žádnou roli při posuzování existence nároku.

9. Žalovaný tvrdil a je přesvědčen, že není ve věci pasivně legitimován. Dle Směrnice mohou být odpovědnými za škodu způsobenou vadou výrobku následující osoby: -) výrobce – žalovaný bezpochyby není výrobcem předmětné spojky. Důkazem o této skutečnosti je datový list obsahující údaje, že výrobcem spojky je společnost [právnická osoba], nyní [právnická osoba] [anonymizována tři slova], se sídlem [země] [příjmení] [jméno] a [ulice] [země]. -) [anonymizováno] výrobce – tedy každý, kdo na výrobku uvede své jméno, nebo název, ochrannou známku nebo jiné označení. Taktomu v daném případě nebylo, když ochranná známka připojená na předmětné spojce je ve vlastnictví společnosti [právnická osoba] -) dovozce – dle Směrnice je odpovědný pouze dovozce, který výrobek doveze na vnitřní unijní trh ze třetí země. Taktomu v daném případě nepochybně nebylo, neboť spojka byla vyrobena [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] ve svém výrobním závodě ve [příjmení] [jméno]. Důkazem o této skutečnosti je prohlášení dlouhodobého dodavatele předmětných výrobků, [právnická osoba] [příjmení] [jméno]. [příjmení] [jméno] přitom byla do [datum], tedy dlouho po uvedení výrobku na trh, jeho použití v České republice a vzniku škody, členským státem EU a součástí společného unijního trhu. -) dodavatel – jde o osobu, která výrobek poskytla k prodeji konečnému zákazníkovi. Podmínkou odpovědnosti dodavatele je, že 1) zákazníkovi se nedaří blíže určit výrobce daného výrobku, 2) dodavatel v přiměřené lhůtě nesdělí poškozenému totožnost originálního výrobce. Tato odpovědnost žalovaného je zcela vyloučena, neboť není konečným prodejcem výrobků finálnímu zákazníkovi a dopisem ze dne [datum] sdělil žalobci totožnost výrobce. Důkazem o této skutečnosti je kopie dopisu žalovaného ze dne [datum]. Dále v daném případě je dovozována odpovědnost žalovaného za škodu způsobenou materiálovou netěsností výrobku žalovaného, a to DG T-kusu. Tento výrobek byl přitom zabudován do vodovodu v areálu [anonymizováno 5 slov] na adrese [adresa]. Podle § 2939 odst. 1 občanského zákoníku přitom stanoví, že odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku se vztahuje pouze k movitým věcem. V souladu s českým občanským zákoníkem se věc včleněná do jiné věci (budova [anonymizováno 5 slov]) stává její součástí, ztrácí samostatnost a přestává být tedy věcí.

10. Žalovaný prokázal skutečnou příčinu vzniku škody znaleckým posudkem Znaleckého ústavu [právnická osoba] [číslo]. Znalecký ústav po přezkoumání podkladů konstatoval, že příčinou prasknutí předmětného výrobku bylo nadměrné utažení spojky, pomocí siko kleští, v důsledku čehož došlo k přetažení závitu spojky. Znalecký ústav konstatuje, že takové použití spojky je v rozporu s pokyny výrobce obsaženými v montážním návodu tvořícím součást znaleckého posudku. Podle montážního návodu je přípustné pouze utažení rukou nebo utažení za pomoci k tomu určeného klíče. Žalovaný je tedy přesvědčen, že předloženým znaleckým posudkem prokázal, že k poškození spojky došlo až při montáži výrobku, která nebyla provedena žalovaným.

11. Z výpovědi prokuristy [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracuje u žalovaného od roku [rok], tedy prakticky [anonymizováno] let. Jako prokurista tam působí od roku [rok]. Žalovaný je distributor spojek vyráběné společností. Výrobky jsou [značka automobilu], tak se jmenuje i tady společnost v České republice a ty výrobky jsou vyráběny mateřskou společností, která se jmenuje [anonymizováno 5 slov]. Takže tato mateřská společnost tyto výrobky vyrábí a žalovaný je distributor pro celou Českou republiku. Z vlastní zkušenosti ví, že už jednou vznikla škoda a žalovaný upozornil zákazníky, že vzhledem k tomu, že se jedná o spojku s plastovým závitem, je třeba dodržet návod, respektive montážní pokyny z katalogu. Jedná se o zástrčné spojky. To znamená, že plastový závit má určitý limit dotažení. Žalovaný uvádí, že na dotažení je třeba [anonymizována dvě slova], to je síla, která je potřebná jako maximální k dotažení závitu. Ten klíč toho montéra pak nedovolí, aby to přitáhl větší silou. Jedná se o speciální klíč. To znamená, že pokud běžný zákazník třeba použije sikovky a ne ten speciální montážní klíč a dotáhne to větší silou, tak může dojít k napětí mezi závitem a tělem spojky a k tomu porušení spojky nedochází hned, ale může se tak stát až v průběhu času.

12. Ze znaleckého posudku vypracovaného Znaleckým ústavem [právnická osoba] soud zjistil, že pokroucení nebo vzduchové bubliny, tedy takový plastový výrobek v daném místě zeslabují, což později vede k jeho destrukci v těchto místech. Na demontované spojce (respektive na jejím řezu, kterým se závit odtrhl od matice – viz. příloha [číslo]) nejsou ale žádné vzduchové bubliny ani pokroucení z výroby patrné (ani jiné vady materiálu z výroby). V daném případě byl tedy nepochybně použitý vadný způsob utažení závitu spojky (hrubým způsobem siko-kleštěmi, místo výrobcem doporučeného ručního dotažení či pomocí speciálního klíče) a velmi pravděpodobně tím došlo k přetažení závitu spojky (stopy/zuby po siko-kleštích svědčí o nadměrném utažení), tento závit byl tak od své montáže vystaven k nadměrnému napětí (které se koncentrovalo mezi maticí spojky a jejím závitem), které pak po nějakém čase vedlo k odlomení závitu spojky od matice spojky. Posudek [anonymizováno] [příjmení] je postaven na poznatku, že spojka podle něho nenese znaky neodborné montáže (a tedy pak musí jít logicky o jinak nepravděpodobnou vadu zabudovaného výrobku), což je ale v rozporu s vlastní fotodokumentací z tohoto posudku, která naopak jasné znaky neodborné montáže ukazuje.

13. Při jednání konaném dne [datum] soud vyslechl oba znalce, a to jak znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], který vypracoval znalecký posudek (znalecký posudek na č.l. 63 – 67 spisu) a znalce [příjmení]. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (znalecký ústav společnosti [právnická osoba] založený v přílohové obálce na č.l. 41), z výpovědi znalce [příjmení] [příjmení] pak vyplynulo, že on osobně demontoval spojku z toho závitu. Dělal pouze optický rozbor té spojky a žádnou materiálovou vadu, prasklinu ani bublinu, neviděl. Tento znalec opakoval, že žádnou materiálovou vadu na spojce neviděl. Znalec uvedl, že úplně hrubá síla při montáži nebyla použita, protože by ten montážník ten závit úplně zkroutil. Ta nebyla použita. Znalec [příjmení] [příjmení] uvedl, že evidentně byla použita hrubá síla, neboť v tom závitu se zvyšovalo napětí, a to ukazuje na to, že pravděpodobnost té závady byla způsobena špatnou montáží, ne špatným výrobkem. Se znalcem [příjmení] [příjmení] se znalec [příjmení] [příjmení] shodl, že montáž byla provedena sikovkami, což je nesprávně, je to v rozporu s montážním návodem. Zadruhé je vidět, že ty sikovky nebyly použity přiměřením způsobem, ale v podstatě velmi poničily ten povrch toho vadného dílu. Zatřetí, když se shlédne řez toho vadného výrobku, tak se vidí, že tam nejsou ani bublinky ani není zkroucený. To jsou dvě vady, které by připadaly v úvahu, pokud by šlo o vadný výrobek. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] připustil, že při montáži byly použity sikovky, což odporuje tomu návodu, jak se to má montovat, ale je to běžná praxe.

14. Soud při jednání konaném dne [datum] zamítl návrh na zadání revizního znaleckého posudku z důvodu nadbytečnosti. Soud vyšel ze znaleckého posudku zpracovaného Znaleckým ústavem [právnická osoba], když z vyjádření znalce [příjmení] [příjmení] bylo prokázáno, že nebyla zjištěna vada výrobku, což potvrdil i znalec [příjmení] [příjmení]. Znalec [příjmení] [příjmení] nedokázal vysvětlit, o jakou vadu materiálu by se mělo jednat. Zároveň došli znalci ke shodě na tom, že žádná vada materiálu nebyla prokázána, a že při montáži dotčeného kusu byla použita hrubá síla a prostředky v rozporu s montážním návodem. Proto soud zamítl návrh na ustanovení znalce pro revizní posudek, neboť dle názoru soudu neexistují pochybnosti o správnosti znaleckého posudku vypracovaného Znaleckým ústavem [právnická osoba] Soud dospěl k závěru, že nebyla prokázána vada dotčeného výrobku. Konfrontací znalců dne [datum] bylo mezi znalci dosaženo shody na tom, že při instalaci výrobku nesprávným montážním postupem došlo k jeho poškození, přičemž toto poškození mělo za následek pozdější havárii a vznik škody. V žádném případě však škoda nevznikla z toho důvodu, že by byl výrobek vadný nebo nebezpečný.

15. Navíc soud má za to, že žalovaný není pasivně legitimován, neboť podle Směrnice EU [číslo] EHS může být jako dovozce odpovědná pouze ta osoba, která výrobek dovezla na vnitřní trh ze třetí země. V tomto případě tomu tak nebylo, neboť v okamžiku dovozu výrobku i okamžiku vzniku škody bylo Spojené království, odkud byl výrobek dovezen součástí vnitřního unijního trhu. Z tohoto důvodu nemůže v otázce náhrady škody způsobené výrobkem plynout pasivní legitimace žalovaného. I když je tedy v § 2939 odst. 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. stanovena pasivní legitimace dovozce, v souladu s unijním právem, odkud bylo toto ustanovení převzato, za něj žalovanou nelze považovat. Jelikož se jedná o harmonizaci úplnou, nelze se ve vnitřní úpravě od unijního práva jakkoliv odchýlit. Soud na základě shora uvedených důvodů žalobu v celém rozsahu zamítl, neboť v řízení nebyla prokázána vada dotčeného výrobku. Konfrontací znalců při jednání konaném dne [datum] bylo prokázáno, že při instalaci výrobku nesprávným montážním postupem došlo k jeho poškození, přičemž toto poškození mělo za následek pozdější havárii a vznik škody. V žádném případě však škoda nevznikla z toho důvodu, že by byl výrobek vadný nebo nebezpečný.

16. Součástí znaleckého posudku [právnická osoba] je i montážní návod [jméno] [příjmení] na vzduchové a kapalinové systémy, ze kterého vyplývá, jakým způsobem má být spojka napojena. Oba znalci se shodli, že při montáži byly použity sikovky, což právě odporuje montážnímu návodu. Žalovaný však uvedenou montáž spojky neprováděl. Na základě výše uvedených důvodů byla žaloba zamítnuta, neboť je nedůvodná.

17. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaný byl ve věci úspěšný. Jeho náklady představuje odměna advokáta za 11 úkonů právní služby, 10 úkonů plných, 1 úkon (účast při vyhlášení rozsudku půl úkonu), 1 úkon činí 15 180 Kč. Byly učiněny tyto úkony – převzetí, odpor ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], závěrečný návrh ze dne [datum] a dále účast na jednání před soudem: dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum] a půl úkonu při vyhlášení rozsudku dne [datum], což představuje celkem 151 800 Kč, půl úkonu 7 590 Kč, 11 režijních paušálů po 300 Kč, což činí 3 300 Kč, cestovní výdaje právního zástupce žalovaného v roce 2021 k jednání dne [datum], jednání dne [datum], jednání dne [datum], cena stanovena vyhláškou č. 589/2020 Sb., tedy 27,20 Kč za 1 litr motorové nafty, ujeto celkem 900 km, ve výši 6 286 Kč, dále cestovní výdaje spojené s cestou advokáta k jednání dne [datum] a dne [datum], cena stanovena vyhláškou č. 511/2021 Sb., tedy 36,10 Kč za 1 litr motorové nafty, ujeto celkem 600 km, tedy 4 639 Kč, byl použit osobní automobil [registrační značka], 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 34 165 Kč, což celkem činí 207 780 Kč a také náklady žalovaného za zpracování znaleckého posudku ve výši 30 214 Kč. Žalobce je povinen uhradit žalovanému náklady řízení v celkové výši 237 994 Kč.

18. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl úspěšný, je žalobce povinen uhradit vedlejšímu účastníkovi na straně žalované náklady řízení, které spočívají v 6 úkonech po 300 Kč, a to převzetí, účast u jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum] a vyjádření ze dne [datum] Náklady vedlejšího účastníka činí 6x 300 Kč, což je 1 800 Kč (§ 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.)

19. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledku řízení právo na náhradu nákladů řízení, které platil. Usnesením Okresního soudu v Českých Budějovicích č.j. 15 C 59/2021-135 ze dne 8. 11. 2021 ve znění opravného usnesení ze dne [datum] byly přiznány náklady za znalečné ve výši 4 576,22 Kč.