15 C 94/2021

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Moravcovou v právní věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , datum narození , bytem adresa žalobkyně , zastoupena anonymizováno jméno příjmení , anonymizována tři slova adresa , proti; žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození , bytem adresa žalovaného , zastoupeného anonymizováno jméno jméno , anonymizována tři slova adresa , o zaplacení částky 105 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 105 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 21. 3. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna uhradit žalovanému náklady řízení ve výši 71 482 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně se svým návrhem ze dne 2. 2. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 105 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 21. 3. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně s odůvodněním, že žalobkyně poskytla žalovanému dle smlouvy o finanční zápůjčce ze dne [datum] finanční půjčku ve výši 185 000 Kč, a to z jejího účtu cenných papírů u [anonymizováno] [právnická osoba] Z celkové půjčené částky 185 000 Kč poskytnuté žalovanému dle ústní dohody, kterou zprostředkoval mezi žalovaným a žalobkyní její otec a tehdy ještě jako zeť žalovaného na sanaci rodinného domu, zděděného manželkou žalovaného v ulici [anonymizováno]. [příjmení] [číslo] v [obec], vrátil žalovaný po dohodě s žalobkyní a v rámci komunikace zprostředkované opět s přispěním jejího otce částku 80 000 Kč, a to tím způsobem, že ji poskytl po dohodě s ním i samozřejmě se souhlasem žalobkyně na úhradu nákladů exekuce, kterou tehdy vůči otci žalobkyně vedl [exekutorský úřad] [anonymizováno] [příjmení] v [obec]. V dané době prokazatelně hrozila exekuce dluhu formou zabavení a prodeje věcí movitých – vybavení rodinné domácnosti v tehdejším bydlišti rodiny [příjmení]. [příjmení] (otce žalobkyně) a dcery žalovaného [příjmení] [celé jméno žalobkyně]. V té době byli účastnici manželé. [anonymizováno] s úhradou exekuce finančně pomohl mimo jiné půjčkou s neurčenou dobou splacení také děd žalobkyně p. [příjmení] [příjmení] [anonymizováno], bytem [adresa], a to částkou 20 000 Kč ze dne [datum]. Žalobkyně tvrdila, že z její strany tedy rozhodně zaslání částky 185 000 Kč příkazem u [právnická osoba] ze dne [datum] na účet žalovaného bylo věřitelkou finanční zápůjčkou určenou na sanaci domu v [obec] a s jejím souhlasem žalovaný část ve výši 80.000 Kč uhradil za otce žalobkyně a svého ještě tehdejšího zetě na náklady exekučního řízení uvedeného shora. Není pravda, že by celková výše půjčky činila jen, jak je uváděno v dopise AK [anonymizováno] [jméno] z [datum], částku 100 000 Kč, což je převzato účelově při využití situace, kdy se požadovalo vrácení dle předžalobní upomínky žalobkyně ke dni nejzazší splatnosti celkové půjčky 185 000 Kč na sanaci domu v [obec] ke dni [datum], ale šlo o prokazatelně o celkových 185 000 Kč z 8. 1. 2018, kdy stále zbývá uhradit částka nevrácených 105 000 Kč, které žalobkyně jako věřitelka od žalovaného ve lhůtě splatnosti nedostala, a proto je po něm prokazatelně doporučenou předžalobní upomínkou ze dne 8. 3. 2019 s náhradní lhůtou splatnosti pro mimosoudní vypořádání do nejpozději dne 20. 3. 2019, požadovala. Nárok žalobkyně není dle jejího názoru promlčen, když lhůta původní splatnosti skončila ke dni 8. 1. 2019 a dle ust. § 629 odst. 1 o.z. běží tříletá promlčecí lhůta na soudní uplatnění nároku od 2. dne, následujícího po splatnosti dluhu, tedy od 8. 1. 2019. Náhradní lhůta splatnosti je dána tedy s ohledem na dostatečnou známost celé situace nyní již s ohledem na to, že [příjmení] [jméno] jako právní zástupce nebyla před vánočními svátky [rok] o přípravě žalobního návrhu vyrozuměna jako dosud pro nás jako žalobkyni platný právní zástupce, nově stanovena na 1 týden od vyzvání formou tohoto dopisu, a tedy skončí 27. 1. 2021. Na předžalobní upomínku právního zástupce žalobkyně ze dne 19. 1. 2021 odpověděl právní zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] odmítnutím důvodnosti pohledávky žalobkyně sdělením ze dne 29. 1. 2021.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému žalovaný podal odpor. V odporu žalovaný uvedl, že činí sporným tvrzení žalobkyně, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce, a že by z tohoto titulu obdržel od žalobkyně částku 185 000 Kč. A zároveň činí sporným, že byla ujednána splatnost zápůjčky ke dni [datum]. Žalovaný taktéž rozporoval, že by potřeboval peněžní prostředky na sanaci rodinného domu na adrese [anonymizováno]. [příjmení] [číslo] v [obec]. V této budově ze strany žalovaného v rozhodné době žádná sanace provedena nebyla. Nemovitost byla prodána prostřednictvím realitní kanceláře. Stav nemovitosti byl v době prodeje zadokumentován znaleckým posudkem, z nějž vyplývá, že provedení sanace v rozhodné době realizováno nebylo. Žalovaný činí sporným, že měl důvod si peněžní prostředky půjčovat, neboť měl vždy dostatek vlastních finančních prostředků. Tím spíše neměl důvod si půjčovat od [anonymizováno]. [příjmení], či jeho rodinných příslušníků, neboť [anonymizováno]. [příjmení] byl předlužený, což vedlo k zahájení insolvenčního řízení na jeho osobu. Insolvenční řízení dosud probíhá u [název soudu] pod sp.zn. [insolvenční spisová značka]. Žalovaný též učinil sporným, že by s žalobkyní o poskytnutí zápůjčky jednal a rozporoval též skutečnost, že dohodu mezi žalobkyní a žalovaným by měl zprostředkovat právě [anonymizováno]. [příjmení]. Žalovaný uvedl, že na exekuci vedenou [exekutorský úřad], [anonymizováno] [příjmení] proti [jméno] [příjmení] jako povinnému, zaplatil částku 100 000 Kč, tedy nikoliv částku 80 000 Kč tvrzenou žalobkyní. Učinil tak na základě žádosti [anonymizováno]. [příjmení], a jeho příslibu, že částka 100 000 Kč mu bude obratem vrácena na jeho bankovní účet. [anonymizováno]. [příjmení] žalovaného ujistil, že peníze na vrácení této částky má. V souladu s tímto příslibem byla dne 15. 8. 2018 částka 100 000 Kč na účet žalovaného připsána. Jako odesilatel (plátce) byla uvedena [anonymizována tři slova] a nikoliv žalobkyně. Ve stejný den byly na účet žalovaného dále připsány částky 35 000 Kč a 50 000 Kč, aniž by u těchto plateb byl uveden jejich účel. Jako odesilatel byla opět uvedena [anonymizována tři slova], nikoliv žalobkyně. Z tohoto důvodu se žalovaný obrátil na [anonymizováno]. [příjmení] s dotazem, z jakého důvodu byly částky 35 000 Kč a 50 000 Kč na jeho účet zaslány. [anonymizováno]. [příjmení] bylo žalovanému sděleno, že tyto částky byly zaslány na účet žalovaného pro [anonymizováno]. [příjmení] jeho dcerou (žalobkyní) z důvodu, že on sám má exekučně obstavený účet. Proto na žádost [anonymizováno]. [příjmení] předal žalovaný z výše uvedených důvodů částku 85 000 Kč [anonymizováno]. v hotovosti, čímž považoval celou záležitost za zcela uzavřenou. Je-li žalobkyní v žalobě zmiňováno, že na platbu exekučnímu vykonavateli dne 4. 1. 2018, přispěl otec [příjmení]. [příjmení], a to částkou ve výši 20 000 Kč, postrádá toto tvrzení souvislost s žalobkyní tvrzeným závazkovým vztahem mezi ní a žalovaným. Žalovaný trval na tom, že dne 4. 1. 2018 zaplatil v hotovosti vykonavateli soudního exekutora částku 100 000 Kč, a to výlučně z vlastních finančních prostředků. Není proto zřejmé, z jakého právního důvodu navyšuje žalobkyně částku nárokovanou vůči žalovanému o 20 000 Kč. Žalovaný tedy učinil spornou, žalobkyní tvrzenou povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč, představující půjčku mezi otcem žalobkyně a jejím dědem. Žalovaný rozporoval tvrzení žalobkyně, že v dopise ze dne 18. 3. 2019 označil částku 100 000 Kč za půjčku. Naopak žalovaný poukázal na to, že se jednalo o kompenzaci částky, kterou žalovaný poskytl soudnímu exekutorovi [anonymizováno] [příjmení], za účelem částečné úhrady exekučně vymáhaného dluhu J. [příjmení]. Žalovaný, kromě námitky, že žalobkyni ničeho nedluží, vznesl taktéž námitku promlčení. Dle jeho názoru žádná ujednání mezi účastníky ohledně zápůjčky a její splatnosti neexistují, jedná se pouze o účelová tvrzení žalobkyně. K promlčení žalobkyní tvrzené pohledávky by proto došlo nejpozději k 8. 1. 2021, avšak návrh na vydání elektronického platebního rozkazu byl uplatněn až 2. 2. 2021, tj. po marném uplynutí promlčecí lhůty. Z tohoto důvodu navrhnul žalovaný, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta.

3. Při jednáním konaném dne 12. 5. 2021 právní zástupce žalobkyně doplnil skutková tvrzení. Bylo zjištěno, že žalobkyně [celé jméno žalobkyně] půjčila dne [datum] žalovanému na jeho žádost, kterou s ní vyřizoval její otec za účasti [jméno] [příjmení] [anonymizováno] částku ve výši 185 000 Kč, a to převodem na účet žalovaného u [právnická osoba] Bylo dohodnuto, že částka 185 000 Kč bude zaplacena žalovaným nejpozději do [datum]. Dále bylo uvedeno, že žalobkyně [celé jméno žalobkyně] se nesetkala osobně s [celé jméno žalovaného], půjčku domlouval otec [celé jméno žalobkyně] a tehdejší zeť [celé jméno žalovaného], a to [příjmení] [příjmení] [anonymizováno]. Otec [celé jméno žalobkyně] pan [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] bydlel s [celé jméno žalovaného], a to až do října [rok]. Otec [celé jméno žalobkyně], se pak odstěhoval od [celé jméno žalovaného] v říjnu [rok]. Dne [datum] byla zrealizována transakce z účtu žalobkyně na účet žalovaného. Splatnost půjčky domlouval žalovaný [celé jméno žalovaného] s otcem [celé jméno žalobkyně], a to s [jméno] [příjmení] (podle potřeby žalovaného). Mezi těmito subjekty byla dohodnuta splatnost 8. 1. 2019. Ještě před podáním žaloby tak žalovaný [celé jméno žalovaného] vrátil žalobkyni částku 80 000 Kč.

4. Z výpovědi žalovaného [celé jméno žalovaného] soud zjistil, že nikdy se žalobkyní [celé jméno žalobkyně] nejednal, nikdy s ní nepřišel do styku. Dcera žalovaného [jméno] [příjmení] (provdaná [celé jméno žalobkyně]) byla manželka [jméno] [příjmení], narozeného [rok]. Protože [příjmení] [příjmení] měl exekuce, tak žalovaný jí nabídl, aby se jeho dcera s tehdejším manželem nastěhovala do domu [číslo] ve [anonymizováno]. Byla uzavřena podnájemní smlouva. Žalovaný dále uvedl, že nikdy žádné peníze nepotřeboval a nikdy nepotřeboval peníze na opravu rodinného domu. Žalovaný uvedl, že hlavně ani nepotřeboval peníze od [anonymizováno]. [příjmení]. Žalovaný tvrdil, že nikdy žádnou smlouvu o půjčce s panem [příjmení]. [příjmení] nesjednával. Dle jeho názoru je [příjmení] [příjmení] podvodník, přičemž byl za to odsouzen. Dům [číslo] ve [anonymizováno] byl jejich a přišel exekutor a sepsal i movité věci, které patřily žalovanému. Proto žalovaný šel za exekutorem a zeptal se jej, jaká částka má být zaplacena, aby byly vyjmuty movité věci z exekučního řízení. Exekutor sdělil, že exekuce může být zastavena po zaplacení částky 100 000 Kč. Žalovaný proto šel za [anonymizováno]. [příjmení], jestli má peníze, aby byla zaplacena exekutorovi částka 100 000 Kč. [příjmení] [příjmení], roč. [rok], mu sdělil, že peníze nemá a že musí volat své dceři. [anonymizováno]. [příjmení] říkal, že peníze jsou na účtu žalobkyně. [anonymizováno]. [příjmení] žalovaného ujistil, aby se nebál, že peníze dostane, žalovaný však nevěděl, kdo mu peníze pošle, z jakého účtu. Následně z bankovního ústavu [anonymizováno] mu přišla částka od různých [anonymizováno], a to částka 100 000 Kč, tu považoval, že je to vrácení dluhu a zbyla částka 50 000 Kč a 35 000 Kč. Žalovaný nejprve zaplatil částku 100 000 Kč a teprve poté mu přišla na účet částka 185 000 Kč. Částku 100 000 Kč (použitou na úhradu) měl v hotovosti doma a tu předal exekutorovi a exekutor mu předal soupis majetku a čas je v 13.14 hodin a žalovaný obdržel doklad od exekutora, že složil 100 000 Kč. Dne 15. 1. 2018 přišla na účet žalovaného částka 185 000 Kč. Proto šel za [anonymizováno]. [příjmení] a ptal se, co ta částka 185 000 Kč znamená. Těch 100 000 Kč měl za vyrovnané, a pokud jde o tu částku 85 000 Kč, tak mu [anonymizováno]. [příjmení] [anonymizováno] sdělil, že potřebuje peníze, že by je jinak nedostal, takže těch 85 000 Kč mu dal v hotovosti. U předání peněz byla jeho dcera. Je pravda, že [anonymizováno]. [příjmení] [anonymizováno] – zeťák, se odstěhoval od dcery, bylo to na podzim roku 2018. Jeho dcera s manželem se zadlužili. Když dcera skončila v insolvenci, tak se žalovaný za dceru zaručil, že za ní bude platit 4 000 Kč měsíčně ze svého důchodu. Z tohoto důvodu za dceru platí 4 000 Kč na insolvenci, přičemž dcera si platí 7 000 Kč sama. Žalovaný uvedl, že je pravda, že jeho dcera se svým manželem byla odsouzena za podvody. Dcera byla odsouzena za podvody ve výši 500 000 Kč. Žalovaný uvedl, že v roce 2018 pracoval v [příjmení] [anonymizováno] [obec] jako ozbrojená ostraha, měl příjem kolem 25 000 Kč. Také prodal byt v [anonymizováno] ulici v [obec] a pak prodal byt v [obec]. Za každý byt inkasoval 850 000 Kč.

5. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je pravda, že byla trestně stíhána a odsouzena, neboť pracovala jako finanční poradkyně a jedna klientka ji nahlásila, že jí nevrátila peníze. [anonymizováno] [ulice] je bývalá manželka [jméno] [příjmení] [anonymizováno], narozeného [rok]. Protože manžel prodal, jak penzion, tak dům, tak neměla, kde bydlet, proto šla bydlet k otci do [anonymizováno]. Svědkyni není ani známo, že by [celé jméno žalobkyně], dcera jejího bývalého manžela, půjčovala otci nějaké peníze. Svědkyně byla u toho, kdy otec předával jejímu bývalému manželovi 85 000 Kč. Bylo to někdy v půli ledna 2018.

6. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], narozeného [datum], soud zjistil, že žalovaného zná z doby, kdy jeho dcera byla vdaná za jeho syna. Žádný vztah s [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] v minulosti neměl. Svědek si přesně nepamatuje a asi v roce 2018 ho syn požádal, že by potřeboval zaplatit exekutora, a to částku 20 000 Kč. Syn mu přímo řekl, že [celé jméno žalovaného] mu půjčí nebo dá, to neví přesně, částku 80 000 Kč, protože potřebuje exekutorovi zaplatit celkem 100 000 Kč. Syn mu toto telefonoval, proto dal synovi kartu, aby z jeho účtu mohl vybrat 20 000 Kč. [jméno] částku 20 000 Kč dal synovi. Dále svědek uvedl, že předal částku 2 000 000 Kč [celé jméno žalobkyně] v hotovosti. Na jaký účet si tyto peníze dala [celé jméno žalobkyně], neví. Svědek si myslí, že [celé jméno žalobkyně], dcera, tu insolvenci za svého otce platila. Je mu známo, že vnučka je někde ve [země]. Syn mu rovněž telefonoval, že [celé jméno žalovaného] mu půjčil 85 000 Kč na exekuci. Syn mu také říkal, že zaplatil synovi pana [celé jméno žalovaného] 2 000 000 Kč z důvodu, aby se syn p. [celé jméno žalovaného] odstěhoval a oni se tam mohli nastěhovat.

7. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], [anonymizováno] narozeného [datum], soud zjistil, že žalobkyně je jeho dcera a přítomný žalovaný [celé jméno žalovaného] je jeho bývalý tchán. Svědek kontaktoval [celé jméno žalobkyně] telefonicky nebo emailem, to už si nepamatuje a chtěl po ní, aby [celé jméno žalovaného] poslala částku 185 000 Kč. [příjmení] 80 000 Kč měla být vratka za to, že [celé jméno žalovaného] za něj zaplatil exekutora. Částku 105 000 Kč chtěl [celé jméno žalovaného] půjčit na opravu nemovitosti v [obec]. Svědek uvedl, že byl osobně u pana [celé jméno žalovaného], který mu řekl, že potřebuje půjčit částku 105 000 Kč na opravu nemovitosti v [obec]. [celé jméno žalovaného] prostě věděl, že [celé jméno žalobkyně], jeho dcera z prvního manželství, má peníze. I když [celé jméno žalovaného] dostal částku 1 800 000 Kč, tak po nich chtěl, aby mu platili nájemné. Tak mu platili pouze jenom energie. Nájem platili dvakrát. Platba 100 000 Kč proběhla exekutorovi na předměstí v [obec] u [obec] spořitelny. Exekutor jel před nimi vlastním autem a svědek s p. [celé jméno žalovaného] jeli do [obec]. Svědek šel vybrat 20 000 Kč z bankomatu, [celé jméno žalovaného] šel do [anonymizována dvě slova] a řekl, že bankomat mu nechce dát 80 000 Kč. Pak se p. [celé jméno žalovaného] vrátil s částkou 80 000 Kč. Svědek [příjmení] [příjmení] uvedl, že těch 100 000 Kč předal exekutorovi. Má na to doklad. Exekutorovi předal částku 100 000 Kč, 80 000 Kč bylo od p. [celé jméno žalovaného] a 20 000 Kč bylo z jeho peněz. Bylo domluveno, že [celé jméno žalobkyně] pošle [celé jméno žalovaného] 185 000 Kč, 80 000 Kč bylo na exekuci a 105 000 Kč bylo na opravu toho domu. Otázka vrácení peněz se neřešila. [celé jméno žalovaného] potřeboval peníze, tak vrácení peněz neřešili. Půjčka byla sjednána jeho dcerou v den, kdy mu p. [celé jméno žalovaného] půjčil částku 80 000 Kč. Byly to peníze pro exekutora. Asi se jednalo o leden. [příjmení] [anonymizováno] byl jediná osoba, která měla sjednat tu půjčku mezi jeho dcerou a bývalým tchánem. Dohoda byla taková, že prostě jeho dcera žalovanému půjčila peníze, a že když ty peníze p. [celé jméno žalovaného] bude mít, tak někdy ty peníze vrátí jim jako rodině, třeba prostě někdy jeho dceři. Žalovaný uvedl, že exekutorovi předal částku 100 000 Kč a exekutor mu předal soupis majetku v čase ve 13:14 hodin.

8. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že ji její otec [příjmení] [příjmení], narozený [rok], požádal, aby poslala žalovanému peníze. Peníze mu poslala [datum]. Její otec žalobkyni řekl, aby žalovanému zaslala 185 000 Kč 80 000 Kč bylo určeno na exekuci a 105 000 Kč bylo určeno jako půjčka pro p. [celé jméno žalovaného]. S p. [celé jméno žalovaného] se nikdy osobně nesetkali. V té době byli jedna rodina, přičemž všechno zprostředkovával otec - [příjmení] [příjmení]. [příjmení] 80 000 Kč byla určena na exekuci pro otce [jméno] [příjmení]. Žalobkyně navštívila pobočku [anonymizována dvě slova] a tam musela požádat o výběr z podílových fondů. Žalobkyně je známo, že 4. 1. 2018 p. [celé jméno žalovaného] dal exekutorovi částku 80 000 Kč a tu platil za p. [jméno] [příjmení]. Otec jí řekl, že se dohodli s p. [celé jméno žalovaného], že ta půjčka bude splatná za rok 8. 1. 2019. Veškerá komunikace probíhala prostřednictvím jejího otce. Dne 8. 3. 2019 zaslala p. [celé jméno žalovaného] upomínku, aby peníze vrátil. Ten však neodpověděl, pak odpověděl až jeho právní zástupce. Žalobkyně uvedla, že nikdy s p. [celé jméno žalovaného] nemluvila o tom, že jí má vrátit peníze do 1 roku. Žádná písemná smlouva s p. [celé jméno žalovaného], že mu poslala peníze, nebyla nikdy uzavřena. Žalobkyně spoléhala, že jsou jedna rodina. Žalobkyně má vzdělání vysokoškolské, na [obec] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně dále uvedla, že číslo účtu žalovaného jí dal otec. Otec jí řekl, že to potřebuje žalovaný na opravu nemovitosti v [obec]. To byl účel půjčky. Žalobkyně uvedla, že je jí známo, že v té době měl otec obstavené všechny účty, a že vlastně žádný účet neměl.

9. Z příjmového pokladního dokladu vystaveného exekutorským úřadem [obec] má soud za prokázané, že dne 4. 1. 2018 ve 13.14 hodin byla přijata částka 100 000 Kč od povinného [jméno] [příjmení], plátcem je [celé jméno žalovaného], narozen [rok]. Z výpisu z účtu [anonymizována dvě slova] na jméno [celé jméno žalovaného] soud zjistil, že dne 15. 1. 2018 mu na jeho účet přišla částka 35 000 Kč, téhož dne 50 000 Kč a 100 000 Kč. Je uveden údaj [anonymizována dvě slova] [anonymizováno].

10. Z vyjádření [obec] spořitelny ze dne 21. 5. 2021 soud zjistil, že dne 4. 1. 2018 byl proveden výběr 20 000 Kč v bankomatu [obec] spořitelny, [obec], a to platební kartou, v čase 13:42 hodin.

11. Žalobkyně trvala na žalobě, neboť zásadní pro právní hodnocení žalovaného nároku je skutečnost, kterou protistrana buď přímo popírá, nebo zamlžuje jinými důvody přijatých plateb, a to, že žalobkyně po právu vymáhá s ohledem na svůj občanskoprávní závazkový vztah vrácení své částky 105 000 Kč z přímého občanskoprávního vztahu závazku mezi ní a mezi žalovaným. Lhůta splatnosti na 1 rok, tj. od 8. 1. 2018, kdy žalobkyně zadala úhradu celkové částky 185 000 Kč u [anonymizováno] v [obec], tj. 80 000 Kč jako vrácení zápůjčky za otce jeho věřiteli – žalovanému [celé jméno žalovaného] a vlastní zápůjčka 105 000 Kč odpovídající částce, kterou žalovaný takto sjednal s jejím otcem jako zprostředkovatelem celé věci a z pochopitelných důvodů v rámci tehdejší rodinné situace, tj. do 8. 1. 2019, je také zcela logická a odpovídá i předžalobní výzvě, kterou sama žalobkyně napsala a poslala prokazatelně doporučeně žalovanému dne 8. 3. 2019, tedy ještě 2 další měsíce po splatnosti částky, když ale jak vyplynulo i z důkazů rozvodu [jméno] [příjmení], mladšího s dcerou žalovaného ze svědecké výpovědi dcery žalovaného, nyní [jméno] [příjmení] (dříve provdané [celé jméno žalobkyně]) byly vztahy mezi bývalým tchánem a zetěm v obou rodinách velmi narušené. Pokud by tvrzení žalovaného p. [celé jméno žalovaného], tedy alespoň z hlediska právního důvodu, částky 85 000 Kč, připouští opakovaně u soudu, že maximálně od žalobkyně získal již nyní v době podání žaloby promlčené bezdůvodné obohacení, pak popírá pravdivost svého dalšího zásadního tvrzení, a to, že přece za přítomnosti své dcery, svědkyně [jméno] [příjmení] (dříve [celé jméno žalobkyně]), tyto peníze na žádost [anonymizováno]. [příjmení] [anonymizováno], kdy ho žalovaný o jejich připsání na svůj účet u [anonymizována dvě slova] informoval, že mu tyto peníze v hotovosti před svou dcerou a tehdejším manželkou [příjmení]. [příjmení] vydal a tím nemá žádné bezdůvodné obohacení – natož na úkor žalobkyně, protože přece vše splnil tak, jak se svým tehdejším zetěm postupně domluvili. Tvrdí přece stále žalovaný, že na jeho účet čekal jen vrácení částky 100 000 Kč, což byla celá údajně jím [anonymizováno]. [příjmení] [anonymizováno] rychlá půjčka na celý dluh exekuce.

12. Žalovaný předložil soudu výpisy z účtu, ze kterých bylo zjištěno, že žalovaný byl příjemcem starobního důchodu a i příjemcem mzdy. Počáteční zůstatek k datu 13. 6. 2018 byla částka 30 130,97 Kč, ke dni 13. 7. 2018 částka 90 882,85 Kč, ke dni 13. 8. 2018 částka 42 507,47 Kč, ke dni 13. 9. 2018 částka 32 858,96 Kč. Z výpisu z [anonymizována dvě slova] soud zjistil, že žalovaný nemá jiný účet u [anonymizována dvě slova], než ze kterého byly předloženy výpisy. [anonymizována dvě slova] rovněž sdělila, že pan [celé jméno žalovaného] nemá veden žádný spořicí účet a rovněž žádný spořicí účet nemá vedený ani [jméno] [příjmení]. Dne 4. 1. 2018 byla realizována pouze jedna transakce, a to - 86 Kč, název účtu [celé jméno žalovaného].

13. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“), především pak z ustanovení § 2390 občanského zákoníku. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 věta první občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

14. Soud dospěl po skutkovém zhodnocení a právním posouzení k závěru, že žalobkyni se nepodařilo prokázat, že mezi ní a žalovaným byla uzavřena jakákoliv smlouva o zápůjčce, a to ani v písemné podobě, ani ústní formou prostřednictvím [jméno] [příjmení] [anonymizováno]. Při výkladu jakýchkoliv smluvních ustanovení je předně nutno dát přednost skutečné vůli účastníků případné smlouvy nad formálním projevem této vůle. Podle občanského zákoníku co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět; nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (§ 556 odst. 1 o. z.). Pakliže žalovaný neprojevil jasnou vůli uzavřít smlouvu o zápůjčce, pak chybí podstatná náležitost vzniku smluvního vztahu (vůle k akceptaci, resp. vůle k přijetí oferty). Smlouva o zápůjčce nemohla vzniknout ani konkludentně, když žalovaný uzavření jakékoliv smlouvy tohoto druhu se stranou žalující neguje od samého počátku. V řízená se však prokázalo, že [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] požádal žalobkyni, aby poslala žalovanému na jeho účet finanční prostředky. Žalobkyně peníze skutečně žalovanému poslala dne 8. 1. 2018. Soud zhodnotil tvrzení [jméno] [příjmení] [anonymizováno] ohledně předání peněz exekutorovi za nevěrohodná a neprůkazná, neboť dokázaná časová souvislost odporuje jeho výpovědi. [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] vybral v rozhodný den ve 13:42 hodin částku 20 000 Kč, žalovaný však zaplatil exekutorovi částku 100 000 Kč ve 13:14 hodin v rozhodném dni, tedy dříve než došlo k výběru hotovosti. Je tedy zřejmé, že částka 20 000 Kč z účtu svědka [jméno] [příjmení] byla vybrána až po vystavení soupisu, tj. poté, kdy exekutor obdržel částku 100 000 Kč. Z toho vyplývá skutečnost, že částka 20 000 Kč nemohla být použita na úhradu dluhu soudnímu exekutorovi, neboť byla vybrána z účtu až po úhradě částky 100 000 Kč stran žalovaného. Pokud jde o uzavření zápůjčky, kterou měl zprostředkovat tento svědek, soud dospěl k závěru, že tento svědek nevypovídal jednoznačně, jak byla uzavřena zápůjčka, v jaké výši, za jakých podmínek a kdy měla být vůbec zastupitelná věc vrácena, zda měla být částka úročena, v jaké výši apod. Po provedeném dokazování je tedy nepochybné, že žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy o zápůjčce, respektive obsah takovéto smlouvy a její podmínky. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Nevznikne-li takováto smlouva, přičemž podle názoru soudu nevznikla a je-li plněno beze smlouvy, může dojít ke vzniku bezdůvodného obohacení. Zde soud vycházel i z právního názoru vysloveného v usnesení Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 28 Cdo 1904/2018-255 ze dne 17. 10. 2018, ve kterém je uvedeno, že obecně ve smyslu ustálené judikatury dovolacího soudu představuje bezdůvodné obohacení (mimosmluvní) závazek, jehož obsahem je povinnost toho, kdo se obohatil, vydat to, oč se obohatil a tomu koresponduje právo toho, na jehož úkor obohacení došlo, požadovat vydání předmětu bezdůvodného obohacení. Nerozhodné je taktéž to, pro jaký účel byla předmětná finanční částka použita, jelikož předpokladem vzniku bezdůvodného obohacení je toliko neoprávněné získání majetkových hodnot povinným na úkor oprávněného, jehož v majetkových poměrech se bezdůvodné obohacení negativně projeví. Soud věc tedy musel posoudit i podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, když podle odst. 1 citovaného ustanovení, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzený vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá 3 roky. Právo na vydání bezdůvodného obohacení – subjektivní promlčecí lhůta trvá tedy 3 roky a počátek běhu lhůty je stanoven ode dne, kdy se oprávněná osoba (žalobkyně) dozví, že k bezdůvodnému obohacení došlo a o osobě povinné k jeho vydání (žalovaný) podle § 621 o.z.). Objektivní promlčecí lhůta je 10 let a její počátek začíná plynout ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo (§ 638 odst. 1 o.z.). Marným uplynutím jedné z lhůt dochází k promlčení. Soud musí konstatovat, že po zhodnocení všech prokázaných skutkových okolností dospěl k závěru, že pakliže nebyla prokázána existence smlouvy o zápůjčce, došlo k bezdůvodnému obohacení stran žalovaného, když z prokázaného skutkového stavu jednoznačně vyplývá, že žalovanému byla připsána na jeho účet částka 185 000 Kč dne 15. 1. 2018. Od 15. 1. 2018 však počíná běžet tříletá promlčecí lhůta, neboť žalobkyně jednak plnila bez právního důvodu, jednak i věděla, komu konkrétně plnila. Subjektivní promlčecí lhůta v případech dle § 620 o.z. a 621 o.z. běžela ode dne, kdy se ve smyslu § 619 odst. 2 o.z. oprávněná osoba (žalobkyně) dozvěděla nebo měla a mohla dozvědět o existenci škody a osobě povinné k její náhradě (žalovaném), respektive o skutečnosti, že k došlo k bezdůvodnému obohacení, a o osobě povinné k jeho vydání. Promlčecí lhůta tedy marně uplynula dne 15. 1. 2021. Žaloba však byla stranou žalující podána až 2. 2. 2021. Soud proto nemohl přiznat žalující straně vrácení promlčeného bezdůvodného obohacení (tedy plnění bez právního důvodu) a žalobu musel v celém rozsahu zamítnout, neboť marným uplynutím výše uvedené lhůty byl nárok žalobkyně promlčen.

15. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaný byl v řízení plně úspěšný. Jeho náklady představuje příprava, odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu ze dne 24. 2. 2021, jednání u Okresního soudu v Českých Budějovicích dne 12. 5. 2021, 14. 8. 2021, vyjádření k doplnění důkazů návrhu ze dne 31. 8. 2021, jednání u Okresního soudu v Českých Budějovicích dne 15. 9. 2021 a dne 13. 10. 2021. Odměna tak činí 5 600 Kč za úkon, což při sedmi úkonech činí 39 200 Kč, 7 režijních paušálů po 300 Kč činí 2 100 Kč, náhrada za promeškaný čas účasti u jednání u Okresního soudu v Českých Budějovicích v rozsahu 4x 18 půl hodin, což činí 7 200 Kč, jízdné (v rozsahu 4x 450 km, tj. 4x 2 644 Kč), celkem 10 576 Kč, DPH 21 % z částky 59 076 Kč, tj. 12 046 Kč, náklady žalovaného představují částku 71 482 Kč.