16 C 184/2021

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Traxlerovou v právní věci žalobce: ; celé jméno žalobce , anonymizována dvě slova datum , trvale bytem adresa žalobce , právně zastoupen anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno , se sídlem adresa proti; žalované: ; celé jméno žalované , anonymizována dvě slova datum , trvale bytem adresa žalované , právně zastoupena anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno , se sídlem adresa o zaplacení částky 550 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na zaplacení částky 550 000 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 104 544 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobce se po žalované domáhá zaplacení částky 550 000 Kč s příslušenstvím s tím, že v rámci dědického řízení po jeho zemřelém otci rozhodl notář [anonymizováno] [jméno] [jméno] jako soudní komisař mimo jiné tak, že určil obvyklou cenu majetku zůstavitele a určil, že ze společného jmění manželů připadl manželce zemřelého a tím matce žalobce podíl ve výši 609 390,60 Kč. Matka při jednání u notáře neuvedla, na jaké číslo účtu jí má být uvedená částka zaslána a dodatečně pak žalobci sdělila čísla dvou účtů, na které žalobce v souladu s pokyny matky zaslal částku 500 000 Kč a 50 000 Kč. Ohledně zbývající částky uzavřel žalobce s matkou dohodu v tom duchu, že matka zbylou částkou přispěje na náklady pohřbu a pomník. Tím měl žalobce svůj vztah s matkou z dědického řízení za vypořádaný, a to až do dne 29. 3. 2019, kdy matka podala u Okresního soudu v Českých Budějovicích žalobu na vypořádání podílového spoluvlastnictví domu a pozemku v [katastrální uzemí]. V rámci tohoto řízení, které bylo vedeno pod sp. zn. [spisová značka] začala matka poprvé od proběhlého dědického řízení v roce [rok] tvrdit, že jí žalobce neplnil dle dědického rozhodnutí a domáhala se zápočtu dluhu 609 390,60 Kč oproti vypořádacímu podílu z podílového spoluvlastnictví. Postupně připustila, že finanční prostředky byly zaslány na účet její dcery, popřela, že by žalobci dala pokyn k úhradě peněz na účty dcery. Dne [datum] pak z podnětu matky žalobce byla zahájena exekuce u zdejšího soudu pod sp. zn. [číslo jednací]. Žalobce vyzval žalovanou k vrácení zaslané částky, ta jej však odmítla s tvrzením, že prostředky představovaly vypořádání z dědictví mezi sourozenci. Žalobce současně poukázal, že otec zanechal závěť, protože žil s žalobcem, finanční prostředky, které zanechal, vznikly tím, že byl synem živen a spořil celý důchod. Otec žalobce se léta vůbec nestýkal ani se svojí manželkou ani s dcerou, tedy žalovanou, nepřál si, aby po něm dědila, což žalovaná respektovala a závěť nenapadla. Žalovaná se rovněž léta nestýkala se svým bratrem, tedy žalobcem, kontaktovali se ohledně pohřbu otce, žalovaná byla přítomna i dohodě s matkou ohledně společného hrazení pohřbu a náhrobku. Tvrzení žalované, že se s ní žalobce dohodl, že jí bude hradil ze svého dědictví, je nepravdivé a rozporuplné v tom, že by nezaplatil matce a ta by se svého nároku nedomáhala, zejména když i mezi žalobcem a matkou byly velmi špatné, respektive žádné vztahy, a to léta.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a popsala blíže okolnosti, na základě kterých žalobce poskytl žalované částku 550 000 Kč ve dvou splátkách na dva různé účty a důvody, jak žalobce k částce 550 000 Kč dospěl. Současně žalovaná vznesla do uplatněného nároku námitku promlčení s ohledem na poskytnutí částek dne 20. 11. 2011 a podání žaloby k soudu až 26. 4. 2021, tedy po zhruba deseti letech. Žalobce poskytl žalované částku jako polovinu finanční částky z dědictví po zemřelém otci, když ze zjištěné částky ve výši 1 207 368,21 Kč uvedené v rozhodnutí notáře odečetl nároky spojené s pohřbem otce a rozdělil tuto částku na dvě poloviny. Na detailnější rozsah skutkových tvrzení odkázala žalovaná na své vyjádření v písemné podobě ohledně okolností poskytnutí peněz a dále na dopis jejího právního zástupce ze dne 14. 4. 2021. Žalovaná popsala, že v květnu 2011 k nim domů žalobce přijel nečekaně na návštěvu, řekl jí, že jí dá půlku z peněz po otci. Žalobkyni to překvapilo z důvodu zaneprázdnění žalobce si zřídila až 2. 11. 2011 samostatný účet a následně popsala, jak šli společně do banky, kde žalobce zadal příkaz k odeslání peněz. V této souvislosti rovněž zpochybnila, že by její otec žil u žalobce a že by se s ním ona vůbec nestýkala. Ze všech těchto důvodů žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítnul.

3. Dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], rozhodl zdejší soud notářem jako soudním komisařem [anonymizováno] [jméno] [jméno] v dědickém řízení po zemřelém otci žalobce tak, že určil obvyklou cenu majetku ve společném jmění manželů v částce 3 168 781,21 Kč. Současně rozhodl, že z majetku ve společném jmění manželů připadá pozůstalé manželce [jméno] [příjmení] vedle podílu jedné ideální poloviny rodinného domu [adresa] v [obec] a na souvisejících pozemcích také pohledávka za dědictvím z titulu vypořádání majetku SJM ve výši 609 390,60 Kč. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], pak notář určil obvyklou cenu majetku zůstavitele a výši dluhů s tím, že výše předlužení vyčíslil částkou 2 350 802,39 Kč. Současně potvrdil, že celé dědictví včetně pasiv, mezi která mimo jiné patří náhradová pohledávka pozůstalé manželky za dědictvím z vypořádání majetku v SJM ve výši 609 390,60 Kč, nabyl žalobce.

4. Z vyrozumění o zahájení exekuce č.j. [číslo jednací] a z následujících v řízení vydaných rozhodnutí soud zjistil, že proti žalobci jako povinnému byla zahájena exekuce ve prospěch oprávněné [jméno] [příjmení] (matky žalobce) k vymožení nároku, který byl přiznán shora uvedenými usneseními zdejšího soudu v rámci dědického řízení popsaném shora ve výši 609 390,60 Kč s příslušenstvím. Provedením exekuce byl zdejším soudem pověřen soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] v [obec]. Exekuce byla vedena k návrhu oprávněné ze dne 10. 6. 2020. Dne 9. 7. 2020 podal žalobce jako povinný z předmětné exekuce návrh na zastavení exekuce. V návrhu povinný poukázal na to, že bezprostředně poté, kdy usnesení zdejšího soudu v dědickém řízení nabylo právní moci dne 5. 5. 2011 ze svého účtu odeslal částku 550 000 Kč na účet, který mu sdělila sama oprávněná. Až s odstupem času ví, že tento účet patří dceři oprávněné, avšak se svojí sestrou v uvedené době nijak nekomunikoval a neměl žádný důvod na její účet peníze zasílat. O tom, že tyto prostředky převzala sama oprávněná neměl nejmenší pochybnosti, neboť od doby, kdy finanční prostředky zaslal na její účet, uplynula již doba devíti let a je prakticky zcela vyloučeno, že by se do té doby oprávněná neozvala a nedomáhala se zaplacení předmětné částky. [příjmení] nezaplacené částky do částky 609 390,60 Kč pak povinný nezaslal oprávněné, protože mezi nimi existovala dohoda, že ona přispěje na náklady spojené pohřbem a s budováním náhrobní desky. Rovněž poukázal na to, že oprávněná po prvé konstrukci o neuhrazeném dluhu uplatnila až v podání žaloby u zdejšího soudu na vypořádání podílového spoluvlastnictví pod sp. zn. [spisová značka], když se domáhala započtení této částky, následně podává návrh na exekuci. Žalovaná v exekučním řízení [spisová značka] při soudním jednání jako svědkyně vypověděla, že žalobce k nim přijel v květnu 2011 nečekaně domů na návštěvu, přítomen rozhovoru byl také její manžel a sdělil jí, že aby něco dostala po tátovi, dá jí půlku z jeho peněz. Téměř 100 000 Kč stál pohřeb otce, takže jí zašle 550 000 Kč, domluvili se na zřízení nového účtu s tím, že část peněz bude poukázána ještě na účet druhý již existující. Následně spolu šli do [anonymizováno] banky, kde žalobce dal příkaz k převodu. Dále žalovaná jako svědkyně popsala, jak se o otce starala, když byla jeho družka paní [příjmení] v [anonymizováno], také setkání v restauraci [anonymizováno] na oslavě [anonymizováno] narozenin jejich otce s tím, že otec je v minulosti navštěvoval i u nich doma nebo za nimi přijel na chatu na [obec]. Také popsala okolnosti projednání dědictví, kterého se vzdala v podstatě z důvodu jeho předlužení. S bratrem se stýkali příležitostně, zejména pro pracovní vytížení bratra. Bratr je občas navštívil u nich doma anebo na chatě na [obec], v roce 2014 se jako host účastnil svatby dcery žalované, svatby se účastnila i jejich matka, s tou však žalobce nekomunikoval. Dále vypověděla, že dceři půjčoval peníze na byt. Žalovaná dále vypověděla v exekučním řízení, že od matky se dozvěděla, že dědictví není vypořádáno, tedy že matka nedostala to, co měla dostat podle rozhodnutí v dědickém řízení asi před rokem. Dále při výslechu žalovaná vysvětlila rozdělení té částky, že tedy šlo o peníze, které se sečetly, které byly na účtu a ty se rozdělily napůl s tím, že ještě si bratr započetl 100 000 Kč na pohřeb. Z vyjádření [jméno] [příjmení], matky žalobce, v exekučním řízení se zjišťuje, že číslo účtu u notáře neuvedla, protože o něj nebyla požádána, žalobci žádná čísla účtů nesdělovala, že se jedná o čísla účtů dcery se dozvěděla až u svého právního zástupce. Taktéž popřela dohodu s žalobce ohledně přispění zbylé částky na náklady pohřbu a pomník s tím, že spolu s žalobcem nekomunikovali už dávno před smrtí manžela ani po pohřbu. Popřela, že by dala pokyn, aby peníze byly zaslány na účet dcery, čísla jejích účtů nikdy neznala. Peníze po žalobci nevymáhala dříve, protože neměla peníze na vyplacení druhé poloviny domu v [obec]. Rovněž popřela, že by syn svého otce živil, neboť ten žil do své smrti se svojí družkou paní [příjmení], navíc pracoval pro svého syna každý den ve sběrných surovinách. Z vyjádření [jméno] [příjmení] založené v exekučním spise [spisová značka] sděluje tato osoba, že číslo účtu u notáře neuvedla, protože o něj nebyla požádána a panu [celé jméno žalobce] žádná čísla nesdělovala, žádná čísla jí nebyla známa, to, že jde o čísla účtů dcery, se dozvěděla až u svého právního zástupce. Se synem neměla žádnou dohodu o přispění zbylé částky na náklady pohřbu a pomník. Spolu nekomunikují už dávno před smrtí manžela, nikdy by nesouhlasila s příspěvkem na pohřeb a pomník tomu, kdo jí škrtil a chtěl jí vzít život. [jméno] [příjmení] tvrdí, že žádný vztah z dědického řízení vypořádaný nemají a pan [celé jméno žalobce] prohlásil, že jí nedá ani korunu a že bude soudy protahovat, dokud nezemře. [jméno] [příjmení] nikdy nedala pokyn k úhradě prostředků na účet její dcery, čísla těchto účtů nikdy neznala. Dlužné částky 609 390,60 Kč se nedomáhala dříve, protože neměla peníze na vyplacení druhé poloviny domu v [obec a číslo]. Věřila, že rozhodnutí soudu musí respektovat každý tedy i pan [celé jméno žalobce] peníze jí vyplatí. Také označila za lživá tvrzení syna, že s ním otec žil a že jej syn živil, kdy poukazuje na to, že manžel žil se svojí přítelkyní, navíc manžel celý život pracoval. Z protokolu o jednání v exekučním řízení [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] se zjišťuje obsah výpovědi žalované v tomto exekučním řízení, kdy se žalovaná v tomto exekučním řízení vyjadřuje tak, že nárok uplatněný v žalobě na vrácení peněz neuznává, popisuje, jak žalobce k ní v květnu 2011 nečekaně přijel domů na návštěvu, přítomen byl i její manžel a tehdy jí sdělil, že jí dá půlku peněz po otci. Dále se vyjadřuje v podstatě shodně jak v tomto řízení ohledně výše částky připadající na náklady pohřbu a dále domluvu ohledně zřízení nového účtu a zaslání platby na dva účtu, návštěvu banky za tím účelem. Dále popírá, že by se žalobce staral o otce a poukazuje na to, že žil u své družky u paní [příjmení]. Také popsala oslavu otcových [anonymizováno] narozenin v hotelu [anonymizováno] a dále popsala, jakým způsobem udržovala kontakty s otcem s tím, že je občas navštěvoval doma nebo na chatě na [obec]. Zopakovala rovněž tvrzení ohledně toho, jak byla donucena v podstatě vzdát se dědictví, kdy jí notář sdělil, že musí uhradit čtyři miliony dluhů. S bratrem se stýkali příležitostně, protože tvrdil, že je stále velmi vytížený a nemá čas. Také popsala, že je navštívil někdy u nich doma nebo na chatě na [obec], účastnil se svatby dcery, na svatbě však se svojí matkou nekomunikoval. Také potvrdila, že dceři půjčoval peníze na byt, bratr jí také informoval o úmrtí otce.

5. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], zdejší soud zamítl návrh žalobce jako povinného na částečné zastavení exekuce. V odůvodnění usnesení se podává shodná argumentace žalobce jako povinného s obranou, respektive s žalobními tvrzeními v tomto řízení. Soud považoval návrh na zastavení exekuce za nedůvodný, neboť žalobce jako povinný nedisponuje žádným dokladem prokazujícím jeho dohodu s oprávněnou či alespoň pokyn povinné, aby částka 550 000 Kč, která byla prokazatelně převedena na účet nenáležející povinné na takový účet převedl. Jeho tvrzení ani nepotvrdila jeho sestra. Jakkoliv soud neměl za prokázané, že by povinný ve věci lhal, neunesl své důkazní břemeno, když tvrdil, ale neprokázal, že by zde došlo k dohodě o převodu části peněz na účty jeho sestry a o částečném započtení na náklady pohřbu. Z vyrozumění soudního exekutora ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], vyplývá, že předmětná pohledávka byla zcela vymožena.

6. Převod částek 500 000 Kč a 50 000 Kč z účtu žalobce vedeného u [anonymizováno] banky na tvrzené účty žalované vyplývají z předloženého výpisu ze dne 10. 11. 2011, když k převodu došlo dne 10. 11. 2011. Dopisem ze dne 29. 3. 2021 vyzval žalobce žalovanou k vrácení sporných částek.

7. Dne 29. 3. 2019 podala matka žalobce u zdejšího soudu žalobu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem v [katastrální uzemí], jak popsáno shora. Z žaloby ze dne 28. 3. 2019 vyplývá, že žalobkyně se domáhá, aby nemovitosti ve spoluvlastnictví byly přikázány do jejího výlučného vlastnictví s tím, že v žalobě poukazuje na to, že má vůči žalobci dosud nezaplacenou pohledávku z dědického řízení, kterou by následně započetla na částku odpovídající polovině ceny nemovitostí.

8. Dopisem ze dne 14. 4. 2021 sděluje žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce žalobci, že k poukázání částky došlo dobrovolně ze strany žalobce, kterou jí poukázal jako polovinu finanční částky z dědictví po zemřelém otci. Poukázala na to, že v rámci dědického řízení byla na osobních účtech otce zjištěna částka ve výši 1 207 368,21 Kč s tím, že žalobce při návštěvě své sestry v jejím bytě jí nabídl vyplatit podíl z dědictví právě ve výši 550 000 Kč, kdy se mělo jednat o polovinu z výše uvedené částky po odečtení cca 100 000 Kč jako nákladů pohřebného. Dále žalovaná popsala okolnosti návštěvy banky a uskutečnění převodu částečně na již existující účet a částečně na účet nově zřízený, oba vedené u [právnická osoba] Tvrzení, že by se mělo jednat o finanční prostředky určené pro matku je pro žalovanou překvapivé a nečekané.

9. Svědkyně [jméno] [příjmení], tchyně žalobce potvrdila, že má určité informace o sporu z rodiny, kde se o tom mluvilo. Potvrdila, že z dědictví je jí známo to, že měl dědit žalobce, protože si byli s otcem blízcí. Svědkyně potvrdila, že ví, že se u soudu jedná o peníze, která byly poslány žalované na místo matce a nyní by se měly vyplácet znovu. Svědkyně potvrdila, že se o dědictví bavili už v roce 2011 s žalobcem a ten jí tehdy řekl, že je všechno vypořádáno, proto svědkyni překvapilo, že by se to mělo znovu otvírat. Ohledně sporných peněz vypověděla, že pokud to správně pochopila, pak byly součástí dědictví s tím, že šlo o částku 500 000 Kč a podle jejího názoru by tedy na účtu měla zůstat druhá polovina, takže by mělo jít o částku dvakrát půl milionu korun s tím, že tedy byla matka a syn. Svědkyně potvrdila, že se s žalobcem bavila o dědictví v tom smyslu, že dědili ze závěti, ohledně peněz se vyjádřila tak, že zaplatili výdaje za pohřeb a zbytek měla dostat matka s tím, že ale žalobci dali jiný účet. Dále vypověděla, že babička žalobci škodila, a přesto žalobce musel platit finance. Konkrétně jí žalobce sdělil, že je to vyřešeno a peníze že jsou vyplaceny, a to matce nebo na účet [jméno] (žalované). Svědkyně nepotvrdila, že by s ní žalobce mluvil o tom, že se z dědictví případně vypořádal se svojí sestrou.

10. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že od roku [rok] žila s otcem žalobce, a to až do jeho smrti. Svědkyni ohledně soudního sporu bylo známo, že žalobce má problémy, měl poslat peníze paní [příjmení] a poslal je. Dále potvrdila, že když se v minulosti s žalobcem sešli, tak jí žalobce o těch penězích říkal, k dotazu pak upřesnila, že to bylo asi před rokem, kdy se žalobce zmiňoval, že má problémy s těmi penězi. Svědkyně potvrdila, že jí žalobce sdělil, že zaplatil, co měl zaplatit. konkrétně se však o tom nebavili. Ohledně žalované potvrdila, že ji viděla asi dvakrát v životě, protože se s otcem příliš nestýkala, výjimkou byl rok 2009, kdy svědkyně jela do lázní, tak žalovanou požádali, aby za otcem chodila a starala se o něj. Na popud svědkyně pozval otec žalovanou u příležitosti svých [anonymizováno] narozenin do [příjmení], kde poseděli, ale pak už se zase nestýkali. Současně vypověděla, že se o dědictví s žalobcem po smrti jeho otce moc nebavili, ví o těch penězích. O penězích ví, že šlo o vklady, které měl pan [celé jméno žalobce] na knížkách s tím, že peníze chtěli poslat a žalobce to posílal. Na dotaz komu, se svědkyně vyjadřuje tak, že manželce. Svědkyně potvrdila, že pan [celé jméno žalobce] [anonymizováno] se se svojí manželkou nescházel, stejně tak jako žalobce se svojí matkou a nescházel se žalobce ani se svojí sestrou, žalovanou. Na opětovnou otázku, co svědkyni žalobce sdělil o penězích, vypověděla, že byl překvapen z toho, že to po něm zase chtějí. Po dědickém řízení k tomu pouze sdělil, že šlo o peníze, které měl otec ušetřené.

11. Žalovaná ve svém účastnickém výslechu vypověděla, že v květnu roku [rok] k nim nečekaně přijel žalobce na návštěvu a řekl jí doslova„ abys dostala něco po tátovi, dám ti půlku z jeho peněz“. Žalovanou to překvapilo, ohledně výše částky řekl žalobce, že 100 000 Kč stál pohřeb, to že si odečte a dá jí půlku, tedy 550 000 Kč. Domluvili se, že žalovaná si založí účet, tak učinila až [anonymizováno] téhož roku, protože se domluvili, že to budou řešit až po prázdninách. Žalobce byl stále zaneprázdněný. Žalovaná si dne [anonymizováno] zřídila účet u [anonymizováno] a pak se telefonicky domluvili s žalobcem, že se sejdou před [anonymizováno] bankou a půjdou ty peníze přeposlat na její účty, jeden účet tedy měla starý a založila si jeden nový, kam chtěla poslat částky 50 000 Kč a 500 000 Kč. Žalovaná ten dar chápala v tom smyslu, že má žalobce trochu svědomí, když ji v podstatě vyřadil z dědictví po otci, kdy poukázala na to, že notář jí oznámil, že musí nejprve zaplatit čtyři miliony dluhu a pak může chtít nějaké dědictví. S matkou o těchto okolnostech nemluvila, ani bratr s ní nemluvil. O to, jak se dědictví vypořádalo mezi matkou a bratrem, se žalovaná nestarala, bratr se pouze zmínil v tom smyslu, že se bude tak dlouho soudit a počká, až matka zemře, že nic nedostane. Žalovaná popřela, že by matce sdělila čísla účtů, také popřela, že by matka odsouhlasila bratrovi peníze na pohřebné, neboť spolu vůbec nemluvili. Žalovaná poukázala na to, že vztahy s bratrem nebyly tak špatné, v roce 2010 až 2015 mu pomohla ke koupi nemovitostí. Ohledně vztahu s matkou vypověděla, že vlastně do smrti otce se s matkou příliš nestýkala, protože otec žil s družkou a chodil k nim někdy na návštěvu a matka se tam s ním nechtěla potkávat, s bratrem se normálně předtím stýkali, on k nim také jezdil na návštěvy, jezdil za nimi i na chatu na [obec]. Sporné peníze převáděl bratr v [anonymizováno] bance v [příjmení], peníze pak dorazily 9. nebo [číslo]. Dnes už se žalovaná s matkou baví, matka u nich uklízí v paneláku, takže se občas zastaví nebo si zavolají. S bratrem měla vztah normální, nestýkali se tak často, protože bratr byl zaneprázdněný, ale poukázala na to, že byl například její dceři na svatbě, kdy jí vezl jako nevěstu, také jí půjčoval peníze na byt. Poté, co byla podána žaloba, se spolu už nebaví. Že dostala žalovaná peníze od bratra, matce nejprve nesdělila. Až za nějakou dobu jí matka sdělila, že zjistila se svým právníkem, co je to za účty a přišla se na to zeptat. Že měl bratr matce vyplatit z dědictví nějaké peníze, jí také matka řekla až poté, co už měla peníze od bratra. Matka přišla a sdělila žalované, že bratr ty peníze snad někam poslal a na to jí potom žalovaná řekla, že za ní sám přišel a peníze jí nabídl. Ohledně půjčky dceři žalované bratrem žalovaná vypověděla, že to bylo kolem třičtvrtě milionu, měli na to sepsanou smlouvu a ta půjčka už je splacená. K půjčce došlo ještě předtím, než dostala peníze od bratra, někdy v dubnu [rok].

12. Žalobce ve svém účastnickém výslechu vypověděl, že se svojí matkou se [anonymizováno] let nestýká. Za důvod označil skutečnost, že jeho otce i žalobce matka v minulosti neustále udávala a snažila se jim škodit, podala na žalobce dokonce [anonymizováno 12 slov]. Proto žalobce nevidí důvod, proč by měl sestře darovat peníze, když otec mu zůstal dlužen čtyři miliony, také zpochybnil výpověď žalované, že vlastně k převodu došlo až v listopadu, protože přes prázdniny neměli čas, neboť žalobce ty peníze vlastně dřív neměl, přišly až [anonymizováno], a to částka 1 032 000 Kč. Také si nedovede představit s ohledem na vztahy s matkou, že by jí peníze neposlal a ona by devět let čekala a vlastně ho neupomínala. Žalobce považoval za celou dobu tu věc za dávno vyřízenou. Žalobce si myslí, že peníze posílal z počítače, poukázal na to, že podniká a že vlastně dává mnoho příkazů, nevěděl však přesně, zda v té době už měl internetové bankovnictví, ale vypověděl, že v minulosti se platby vyřizovaly papírovým příkazem, který se dával v bance do přihrádky, je přesvědčen, že v bance nebyl, rozhodně tam nebyl se svojí sestrou, ale už si nevzpomíná, jestli tedy podával sám písemný příkaz k úhradě nebo to řešil po telefonu anebo už měl to internetové bankovnictví. Vypověděl, že si myslí, že to bylo z počítače. Ohledně účtů, na které ty peníze převedl, žalobce vypověděl, že ty čísla dostal od své matky, přinesla mu je v [obec] před dům a jeho nenapadlo, že by ty účty nebyly její. Poté, co se žalobce dozvěděl, že ty peníze přišly jeho sestře, tak se byl dotazovat v bance a tam mu řekli, že byly zaslány elektronicky, ale že blížší informace podají jedině soudu. Potvrdil, že žalovanou navštěvoval několikrát v době, kdy zemřel otec, kdy se vyřizoval pohřeb, zda tam byl v květnu, to neví, potom tam byl, když ho dcera žalované požádala o půjčku.

13. Svědek [jméno] [příjmení], manžel žalované, popsal návštěvu žalobce u nich doma v květnu 2011 shodně jako žalovaná s tím, že u toho byl přítomen, a to že půjdou do banky vlastně navrhl žalobce, popsal stejně i časové okolnosti ohledně zřízení jednoho z nových účtů, jednotlivé částky a vyřizování věcí až po prázdninách. Dále potvrdil, že než šla žalovaná do banky, tak si doma napsala dva účty na papír. Pokud měl popsat vztahy žalované s žalobcem, pak se vyjadřuje tak, že předtím se normálně bavili, navštěvoval je, jezdil k nim i na chatu na [obec], po podání žaloby se to změnilo. Ohledně vztahu žalované s matkou vypověděl, že do doby, než se řešilo dědictví po otci, tak matka s nimi nemluvilo, změnilo se to až po jeho smrti. Jak dopadlo dědické řízení o tom se s tchýní svědek nebavil, nějaké informace měl od své ženy.

14. Z vyjádření [anonymizováno] banky ze dne 6. 6. 2022 vyplývá pouze potvrzení provedení předmětných plateb, ohledně detailů transakcí již však banka nemá žádné informace s tím, že [pobočka] [anonymizováno] v tomto směru kontaktovala centrálu v [obec] Ani z následujícího vyjádření, však nevyplynula nová zjištění. Konkrétně se jedná o vyjádření ze dne 11. 8. 2022.

15. Z přípisu [anonymizována čtyři slova] [obec] [anonymizována dvě slova] [datum] vyplývá, že trestní stíhání žalobce skončilo poté, co byla věc vrácena [název soudu] [anonymizována dvě slova] k [anonymizováno]. Z připojeného usnesení ze dne [datum] vyplývá, že [anonymizováno] řízení bylo zastaveno, neboť není prokázáno, že skutek spáchal [role v řízení]. Jednalo se o stíhání pro [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [datum] [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [adresa], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení], [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována čtyři slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [jméno] [příjmení], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova].

16. Notář [anonymizováno] [jméno] [jméno] vypověděl, že už si na osoby v jednací síni příliš nevzpomíná, nicméně poukázal, že v obdobné věci byl před zdejším soudem dotazován na průběh dědického řízení. K dotazům pak potvrdil, že není nic neobvyklého, pokud v dědickém rozhodnutí nejsou uvedena čísla účtů, na které má být placeno. Notář popřel, že by dal nějakému účastníku dědického řízení poučení, jak mu bylo předestřeno z výpovědi žalované, popsal standardní postup v tom směru, že nejdříve si pozve účastníky, kterým nesvědčí závěť, které seznámí se závětí, na jejich žádost jim vydá kopii závěti a pokud závěť pamatovala na jedno z dětí, tak jí vysvětlil princip relativní neplatnosti, který platil až do konce roku 2013. Následně se účastník může poradit s právník, je mu poskytnuta lhůta podle jeho potřeb, poté se účastník dostaví a věc se projednává dál. Tvrzení o nutnosti uhradit nejprve miliony a pak přichází v úvahu dědictví jsou dle notáře samozřejmě mimo hru. Na detaily dědického řízení už si ale notář s ohledem na uplynulou dobu nevzpomněl.

17. Svědkyně [jméno] [příjmení], matka účastníků, vypověděla, že dostala od svého právního zástupce informaci, že byly vyplaceny částky 500 000 Kč a 50 000 Kč na nějaké účty, následně dotazem u dcery zjistila, že tedy dcera dostala peníze od svého bratra s tím, že jí popsala ty okolnosti, že k nim přišel a řekl jí, že jí dá peníze, že táta nechal nějaké peníze a jí dá polovinu s tím, že se z toho odečte na pohřeb a byly tedy domluveni, že spolu půjdou do banky. Svědkyně nejprve sice trochu zmateně nicméně popsala, že s právním zástupcem řešila okolnosti baráku a v té souvislosti jí právní zástupce sdělil, že peníze nejspíš dostala. Dále popsala začátky v dědickém řízení s tím, že z něj měla dostat 609 000 Kč, ty jí však syn nedal, musela je vymáhat exekučně. Ohledně té částky se se synem nijak nedomlouvala, protože spolu už nemluví 30 let, svědkyně měla za to, že peníze jí syn pošle poštou, v mezidobí po synovi tu částku nijak nevymáhala až s tou exekucí, řešila to se svým právním zástupcem s tím, že u něj byla ještě před svatbou vnučky s tím, že právník jí sdělil, že na to má dost času, že je tam 10leté lhůta. Nechtěla to řešit, aby nebyly nějaké nepříjemnosti na svatbě, proto to odložila. Ohledně jejího vztahu s dcerou vypověděla, že v danou dobu s dcerou nemluvily poté, co tam začal chodit syn s otcem a s jeho novou přítelkyní. V současné době je její vztah s dcerou normální. K dotazu potvrdila, že na syna podala jednou trestní oznámení, protože musela udělat konec nepříjemnostem, které dělal, popsala, jak udržovala zahradu a pak se jí začaly ztrácet věci, jindy měla rozšlapanou úrodu apod., jak dopadlo trestní oznámení nevěděla, u soudu nebyla, ale žalobce se vším přestal. K dotazu, proč nežádala po synovi, aby svůj dluh zaplatil, vypověděla svědkyně, že by to bylo zbytečný, svědkyně celá léta čekala, že to žalobce zaplatí, protože mu to vlastně nařídil soud. Popřela, že by se někdy s žalobcem setkala a sdělovala mu nějaká čísla účtů nebo psala na papírky, nikdy na ně ani nebyla dotazována. Dále potvrdila, že ona má v bance svůj účet, a to od roku 2003. Se synem nekomunikovala ani na pohřbu, nebyla ani uvedená na parte. Pokud jde o informaci, že její dcera dostala peníze od bratra, svědkyně vypověděla, že jí k tomu dcera řekla pouze to, že s žalobcem byla v bance, že se tak domluvili, předtím přišel k nim domů, další informace o tom nemá, dále dcera sdělila, že jí bylo řečeno, že po tátovi zbyly peníze, tak že dostane od bratra polovinu. V jaké době se o tom s dcerou bavila, svědkyně už nebyla schopna říct. Pokud byla dotazována na případnou motivaci syna, z jakého důvodu by sestře vyplácen peníze, kdy dědictví bylo předlužené, svědkyně vypověděla, že zřejmě si byl syn dobře vědom, že sestru o všechno ošidil, protože v závěti nebyla zmínka o tom, že dcera nemá dědit a najednou syn u soudu řekl, že si to táta přál. Tomu může svědkyně věřit a nemusí. Přesto dcera nic nedostala, tak snad se v něm hnulo svědomí a něco jí dal. Jiný nápad svědkyně nemá.

18. Účastníci učinili nesporným, že žalobce půjčil své neteři, dceři žalované, finanční prostředky na byt, tato částka byla splacena. Rovněž účastníci učinili nesporným, že žalovaná koupila od sběrných surovin nějaké nemovitosti, které následně darovala bratrovi, žalobci, který zaplatil jejich původní kupní cenu.

19. Z výpisu z účtu žalované vedeného v roce 2011 u [právnická osoba] se zjišťuje, že daný účet byl zřízen 2. 11. 2011, respektive byla uzavřena smlouva o stavební spoření a na tento účet jí 11. 11. 2011 byla zaslána žalobcem platba ve výši 500 000 Kč.

20. Podle ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jelikož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

21. Podle ust. § 3036 o.z. podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

22. Podle ust. § 107 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník 1964), právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za 10 let ode dne, kdy k němu došlo.

23. Podle ust. § 451 odst. 1 a 2 občanského zákoníku 1964 kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkovým prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plnění z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

24. Soud posoudil nárok žalobce podle shora citovaných ustanovení občanského zákoníku a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobce se po žalované domáhá zaplacení částky 550 000 Kč s příslušenstvím, když tvrdí, že jde o bezdůvodné obohacení na její straně, neboť žalobce poslal tyto finanční prostředky na její účty v domnění, že plní své matce z titulu náhradové pohledávky z dědického řízení. Žalovaná se bránila tím, že nejde o bezdůvodné obohacení, neboť tyto peníze jí žalobce jako její bratr poslal na základě svého rozhodnutí právě jako dědictví po otci. Současně žalovaná uplatnila námitku promlčení žalovaného nároku.

25. Soud tedy posuzoval dvě otázky, a to jednak otázku, zda tvrzený nárok na vydání bezdůvodného obohacení není promlčen, pak by se nezabýval existencí samotného nároku a právo na jeho vydání by žalobci nepřiznal. Současně bylo na žalované, aby prokázala, že plnění, které obdržela, není bezdůvodným obohacením, respektive aby prokázala titul, na základě kterého prostředky získala.

26. V řízení bylo prokázáno, že žalobce ze svého účtu převedl ve dvou částech žalobou uplatněné finanční prostředky, jak popsáno shora. K tomuto převodu došlo v roce 2011, tedy před účinností občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.). S ohledem na přechodná ustanovení, konkrétně shora citované ust. § 3028 odst. 3 o.z. je soud toho názoru, že vznik bezdůvodného obohacení a právo na jeho vydání budou posuzovány podle dosavadních právních předpisů. Pro posouzení je rozhodné, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo, tedy v daném případě, kdy žalovaná, která se dle žalobních tvrzení měla bezdůvodně obohatit, platby obdržela. Od tohoto okamžiku pak počíná běžet také objektivní promlčecí lhůta práva na vydání bezdůvodného obohacení, která bude rovněž posuzována s ohledem na ust. § 3036 o.z. podle zákona č. 40/1964 Sb. (dále jen občanský zákoník 1964). Subjektivní promlčecí lhůta však vyžaduje vědomost ochuzeného, tedy žalobce o tom, že se na jeho úkor někdo bezdůvodně obohatil a vědomost o tom, kdo je takovou osobou. V řízení bylo prokázáno a nebylo žalovanou nijak zpochybněno tvrzení žalobce, že se skutečnost, že neplnil své matce, ale žalované, dozvěděl až v souvislosti s řízením vedeným u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], konkrétně v okamžiku, kdy byla žalobci zaslána žaloba o vypořádání podílového spoluvlastnictví, kde matka žalobce vznesla požadavek na započtení pohledávky z dědického řízení oproti vypořádacímu podílu, tedy ode dne 20.5.2019. Tato subjektivní lhůta, byť začala běžet za účinnosti nového občanského zákoníku, se s ohledem na jeho znění § [číslo] řídí dosavadními právními předpisy a činí dle § 107 dva roky. Protože žaloba na vydání bezdůvodného obohacení byla podána dne 26.4.2021, lze uzavřít, že subjektivní promlčecí lhůta dosud neuplynula. Pokud jde o objektivní promlčecí lhůtu počítanou od okamžiku poskytnutí plnění, tedy dne 10.11.2011, pak nepochybně uplynula tříletá lhůta dle § 107 občanského zákoníku 1964, neuplynula však lhůta desetiletá, která by se uplatnila, pokud by žalobce prokázal, že žalovaná věděla, že přijetím plnění od žalobce se na jeho úkor bezdůvodně obohatila, tedy, že finanční prostředky poukázané žalobcem na její účty, jí nepatří. Současně bylo na žalované, aby prokázala svá tvrzení, že finanční prostředky jí daroval dobrovolně sám žalobce jako část z pozůstalosti po jejich společném otci. Vzhledem k tomu, že k plnění došlo dne 10. 11. 2011, jak vyplývá z předložených výpisů z účtu, pak desetiletá objektivní promlčecí lhůta by uplynula 10. 11. 2021, žaloba však byla podána již 26. 4. 2021 a nelze tedy uzavřít, že právo žalobce je bez dalšího promlčené, aniž by se soud zabýval okolnostmi poskytnutí finančních prostředků a dalšími skutkovými tvrzeními účastníků, jak jsou popsána shora.

27. Pokud jde o prokázání titulu, na základě kterého žalovaná obdržela od žalobce částku 550 000 Kč, pak ta tvrdí, že jí tyto prostředky daroval dobrovolně žalobce. Tyto skutečnosti prokazuje její účastnická výpověď, která je podpořena výpovědí jejího manžela. Oba shodně popsali návštěvu žalobce u nich doma, při které jim měl žalobce oznámit, že po otci zůstaly peníze na účtech a vkladních knížkách, ze kterých polovinu (po odečtení nákladů na pohřeb a pomník) dá žalované. Žalovaná detailně popsala návštěvu banky, kam se dostavila s žalobcem a kde dal žalobce příkaz k převodu finančních prostředků. Jakkoliv žalobce tato tvrzení žalované jako nepravdivá odmítá a soud si je vědom, že žalovaná se mohla se svým manželem na shodné výpovědi domluvit, z žádných jiných důkazů nevyplývá, že by žalovaná lhala. Současně nelze pominout, že ani žalobcova tvrzení nebyla bezezbytku prokázána. Tak například matka obou účastníků nepotvrdila, že by žalobci sdělila, popř. předala na papíru napsaná čísla účtů, na která má žalobce peníze poukázat, jak žalobce tvrdil. Současně popřela, že by znala čísla účtů žalované. Žalobce rozhodně popřel, že by s žalovanou navštívil osobně [anonymizováno] banku v [příjmení] ulici za účelem převodu a tvrdil, že příkaz provedl distančně. Při účastnickém výslechu však toto své tvrzení zrelativizoval, když vypověděl, že už si nevzpomíná, zda příkaz vložil v papírové formě do boxu v bance, nebo jej učinil telefonicky či prostřednictvím internetového bankovnictví, nevěděl, zda v té době již měl zřízené internetové bankovnictví či nikoliv a vypověděl, že se přímo v bance dotazoval, jakým způsobem byla platba provedena. [jméno] mu sdělili, že platby byly zřejmě provedeny elektronicky (což nepochybně ovlivnilo jeho účastnický výslech), navíc banka následně k opakovanému dotazu soudu nebyla schopna s ohledem na uplynulou dobu bližší informace o platbě dohledat. Jakkoliv výpověď matky žalobce působila místy zmateně a byly z ní zřejmé vyhrocené vztahy svědkyně a žalobce, lze uvěřit jejímu vysvětlení důvodů, pro které po žalobci nepožadovala úhradu dluhu, když věděla, že by jí stejně nic nedal, spoléhala se na to, že pokud o jeho povinnosti rozhodl soud, pak ji žalobce splní. Taktéž z její výpovědi vyplynulo, že spolu s právním zástupcem konzultovali otázku případného promlčení a před uplynutím promlčecí lhůty pohledávku uplatnila právě v řízení sp. zn. [spisová značka]. Rovněž je uvěřitelné její vysvětlení, že počítala s úhradou dluhu prostřednictvím poštovní poukázky bez znalosti čísla účtu, když adresa svědkyně byla žalobci známa. Žalobce žádným jiným způsobem neprokázal své tvrzení o tom, že čísla účtů, na které platby poslal, mu sdělila jeho matka, jediným důkazem, který má toto prokazovat, je pouze jeho účastnická výpověď. Stejně tak pochybnosti vzbuzuje i výše částky, kterou žalobce poslal žalované, když tato částka neodpovídá výši náhradové pohledávky dle dědického rozhodnutí. Vysvětlení žalobce, že částka byla ponížena o náklady pohřbu a náklady na pomník dle dohody s matkou neobstojí, neboť matka i žalovaná shodně popřely, že by spolu žalobce a matka na pohřbu komunikovali, žalobce sám uvedl, že s matkou nehovoří už 30 let. Jakákoliv dohoda žalobce s matkou o zohlednění nákladů pohřbu nevyplynula z žádného jiného důkazu. Ani výpovědi dalších svědkyň (svědkyně [anonymizováno] a [příjmení]) nepotvrdily, že měl žalobce oprávněně za to, že svůj dluh z dědictví matce uhradil už v roce 2011 Ani jedna ze svědkyň nepotvrdila, že by jí už v této době žalobce sdělil, že peníze matce poslal. Naopak z výslechu obou svědkyň bylo zřejmé, že svědkyně nerozlišují informace, které získaly bezprostředně po úmrtí otce žalobce od informací, které se dozvěděly od žalobce až v souvislosti s probíhajícími soudními spory.

28. Pokud žalobce poukazuje na skutečnost, že by jeho matka v žádném případě nečekala na splnění dluhu devět let s ohledem na jejich špatné vztahy, pak jednak matka žalobce řešila se svým právním zástupcem otázku případného promlčení nároku, který následně uplatnila jak v rámci řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví, jak popsáno shora, tak posléze i exekučně, jak vyplývá ze shora popsaných dokumentů vydaných v rámci předmětného exekučního řízení. V tomto exekučním řízení sp. zn. [spisová značka] dospěl exekuční soud při posuzování návrhu žalobce jako povinného na zastavení exekuce k obdobným skutkovým závěrům, kdy ani zdejší soud nemůže odhlédnout od skutečnosti, že tvrzení a výpovědi zúčastněných byly v obou řízeních prakticky stejné. Soud v nich tak neshledal nic, co by zpochybnilo obranu žalované v tomto řízení. Pokud žalobce poukazoval dále na to, že neměl žádný důvod poskytovat peníze své sestře, s kterou se příliš nestýkal, navíc z předluženého dědictví, pak v dědictví šlo výlučně o dluhy zůstavitele vůči žalobci jako jedinému dědici, a nehrozilo tak, že by je žalobce musel hradit z nabytého majetku. Nelze rovněž uzavřít, že žalobce neměl žádný důvod plnit sestře namísto matky. Tím důvodem mohly být právě špatné vztahy s matkou, a žalobce peníze poslal raději sestře, k tomu však soud nečinil žádná bližší skutková zjištění, pouze pro úplnost poukazuje na to, že jednak finanční vazby mezi účastníky v minulosti existovaly (půjčka neteři, nákup nemovitostí žalovanou pro žalobce) a dále, že důvod poskytnutí peněz žalované nelze zcela bez dalšího vyloučit.

29. Soud tedy uzavírá, že považuje žalobu, kterou se žalobce domáhá vrácení 550 000 Kč s příslušenstvím za nedůvodnou, neboť žalobkyně věrohodně prokázala okolnosti, za kterých peníze od žalobce jako dar po právu získala a nelze tak přisvědčit žalobci, že by se žalovaná přijetím peněz na jeho úkor bezdůvodně obohatila. Proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

30. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když soud přiznal plně procesně úspěšné žalované jejich náhradu. Náklady řízení tvoří odměna právního zástupce žalované za osm úkonů právní služby po 10 500 Kč (příprava a převzetí zastoupení, porada s klientkou přesahující jednu hodinu dne 8.6.2022, vyjádření žalované ze dne 14. 4. 2021, ze dne 29. 6. 2021, účast na jednání dne 9. 3. 2022, dne 27. 4. 2022, účast na jednání – dva úkony dne 21. 10. 2022) a náhrada jeho hotových výdajů ve výši osmi režijních paušálů po 300 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., obojí navýšené o 21 % DPH, když právní zástupce žalované osvědčil, že je plátcem této daně. Soud nepřiznal na odměně jeden úkon za nahlížení do spisu, když s tímto úkonem v civilním řízení advokátní tarif nepočítá, navíc je zahrnut v úkonu příprava a převzetí zastoupení. Dále soud žalované nepřiznal odměnu za další 3 úkony a 3 režijní paušály představované dalšími poradami, které právní zástupce žalované nijak nedoložil. Celkové náklady řízení žalované jsou tak vyčísleny částkou 104 544 Kč.