16 C 187/2020

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr Janou Traxlerovou v právní věci žalobkyně: ; celé jméno žalobce , narozená dne datum , bytem adresa , obec , proti; 1) žalovaným: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum , bytem adresa žalovaného , 2) celé jméno žalovaného , narozený dne datum , bytem adresa žalovaného , zastoupen titul . jméno příjmení , advokátkou, se sídlem adresa o určení výživného

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném [číslo] domáhá příspěvku na její výživu ve výši 3 000 Kč měsíčně od [datum], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému [číslo] na náhradě nákladů řízení částku 31 566 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného [číslo].

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaných domáhá, aby jí počínaje dnem podání žaloby přispívali jako její synové na výživu každý částkou 3 000 Kč. V žalobě dále uvádí, že je vdova a svůj většinový podíl na domě, který získala v rámci dědického řízení, před lety převedla na syna [jméno], který jí za to slíbil koupi bytu, ve kterém žalobkyně dožije. Po přestěhování do bytu však zjistila, že syn pro ni byt nekoupil, ale pouze najal. Také jí oba synové podvodným jednáním připravili o veškeré finanční prostředky na živobytí. Žalobkyně pobírá starobní a vdovský důchod ve výši 14 246 Kč měsíčně, její výdaje činí 12 330 Kč. Žalobkyně žádala syny opakovaně o minimální výživné, ti však nejsou ochotni na její potřeby ničím přispívat.

2. Ve věci byl dne [datum] vydán částečný rozsudek pro uznání [anonymizováno] [číslo jednací], kterým byla žalovanému [číslo] uložena povinnost přispívat na výživu žalobkyně částkou 3 000 Kč měsíčně splatnou vždy k 10. dni v měsíci počínaje dnem [datum] a uhradit dlužné výživné za období od podání žaloby do vydání rozhodnutí ve výši 19 900 Kč spolu s běžným výživným v pravidelných měsíčních splátkách po 1 500 Kč. Současně bylo rozhodnuto o nákladech řízení žalobkyně vůči žalovanému [číslo]. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Tím byla ukončena účast žalovaného [číslo] v tomto řízení. Následně bylo tedy rozhodováno o žalobě vůči žalovanému [číslo].

3. Žalovaný [číslo] s žalobou nesouhlasil, neboť žalobkyni, coby svoji matku, podporuje, jak jen to jde. Poukázal na napjaté rodinné vtahy, kdy žalovaný [číslo] stejně jako jeho bývalá manželka jsou alkoholici, silní kuřáci a bydlí v domě, který vlastní společnost žalovaného [číslo] s žalovaným [číslo] vedou soudní spory. V minulosti s nimi ve společné domácnosti žila také žalobkyně, kde se z ní také stala alkoholička. Žalovaný [číslo] tomuto nehodlal přihlížet, asi před šesti lety, poté, co žalobkyně absolvovala protialkoholní léčení, se s ní dohodl, že jí pomůže odstěhovat se z daného bytu do bytu nového s tím, že žalovaný na své náklady zajistí stěhování. Žalovaný [číslo] na své náklady také nový byt žalobkyně zařídil. Rovněž žalovaný [číslo] poukázal na to, že od té doby má žalobkyně zvýšené výdaje, neboť velmi často k ní chodí žalovaný [číslo] se svým synem na obědy, večeře apod., nicméně jí na zvýšené náklady nepřispívá. Také žalobkyně hradí žalovanému [číslo] jeho bývalé manželce pravidelně alkohol a tabák, žalovaný [číslo] má za to, že toto řízení zřejmě iniciovali oni, neboť nepracují a hledají všemožné způsoby, jak získat prostředky. Ti žalobkyni také v minulosti připravili o celoživotní úspory ve výši 1 135 000 Kč, což žalovaný dokládá předžalobní výzvou žalobkyně ze dne [datum]. Žalovaný [číslo] má za to, že by tedy žalobkyně předně měla uplatnit svůj nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 1 135 000 Kč na žalovaném [číslo] nikoliv požadovat výživné. Žalovaný [číslo] má rovněž za to, že žalobkyně nežije v nuzných podmínkách a že ji podporuje, např. jí zakoupil elektrickou troubu do nového bytu, uhradil kauci za nájem bytu, provizi realitní kanceláře, náklady stěhování a nábytku a další. Žalobkyně po žalovaném [číslo] žádala 30 000 Kč na dovybavení nového bytu, které jí poskytl, později se však dozvěděl, že žalobkyně si na dovybavení bytu vzala spotřebitelský úvěr a jím poskytnuté finanční prostředky utratila za alkohol a cigarety, neboť dle výpisu z banky, které mu v minulosti žalobkyně ukazovala, byla řada úhrad z trafik, večerek apod. k nákupu alkoholu a cigaret. Rovněž je žalovaný [číslo] přesvědčen, že má žalobkyně dostatečné příjmy na svou výživu, kdy zejména poukázal na nájemní smlouvu ze dne [datum], ve které je stanoveno nájemné spolu se zálohami na energie v celkové výši 5 700 Kč, po odečtení těchto výdajů z jejích příjmů ve výši 14 000 Kč jí pak zbývá částka 8 300 Kč, tedy dostatečný obnos na slušnou výživu. Žalovaný [číslo] je přesvědčen, že pokud by mu soud uložil povinnost hradit žalobkyni výživné, pak tyto prostředky by nebyly využity na její výživu, ale k rozvoji závislosti na alkoholu a cigaretách. Proto žalovaný [číslo] navrhl zamítnutí žaloby.

4. Žalobkyně ve svém následném podání pak poukázala na to, že spor se týká výživného pro ni, nejde o řešení rodinných sporů, jejichž upravenou verzi se snaží žalovaný [číslo] soudu předkládat, když navíc jde o spory mezi ním a žalovaným [číslo] nikoliv mezi žalovaným [číslo] žalobkyní. Současně žalobkyně poukázala na to, že i přes její velké snažení žalovaného [číslo] jako svého syna neviděla víc než dva roky, přestože bydlí ve stejném městě, neodpovídá jí na telefon, nezajímá se o ni. Několikrát jí v minulosti přes velké její prosby poslal příspěvek, ze kterého teď dělá svou přednost. Současně žalobkyně vyčíslila své příjmy a výdaje, ze kterých dovozuje, že výživné skutečně potřebuje s tím, že bez pomoci svých dobrých známých by jen stěží přežila. Ačkoliv má měsíční důchod ve výši 14 250 Kč, její pravidelné výdaje jsou ve výši 19 410 Kč (náklady na bydlení 7 360 Kč, potraviny 6 900 Kč, domácí potřeby 900 Kč, osobní potřeby 950 Kč, úvěrová karta, splátka 1 000 Kč a internet, telefon 1 300 Kč).

5. Dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav. Dne [datum] uzavřela žalobkyně se společností [právnická osoba] dohodu o složení blokovacího depozita vztahující se k bytu v II. nadzemním podlaží na adrese [adresa žalobce], když žalobkyně prohlásila, že má v úmyslu uzavřít nájemní smlouvu, za účelem zahájení jednání u přípravy smluvních dokumentů vedoucích k pronájmu bytu složí zájemce (žalobkyně) depozitum ve výši 5 500 Kč plus DPH, tedy 6 655 Kč. Dne [datum] uzavřela žalobkyně nájemní smlouvu o nájmu bytu [číslo] ve II. nadzemním podlaží domu na adrese [adresa žalobce]. Nájem byl sjednán na dobu určitou do [datum] s možností prodloužení smlouvy dle dohody. Nájemné bylo sjednáno ve výši 5 500 Kč. Ze smlouvy rovněž vyplývá povinnost hradit spolu s nájemným také zálohy na vodné a stočné ve výši 200 Kč s tím, že zálohu na elektřinu a plyn bude nájemce hradit přímo dodavateli těchto energií. Ze smlouvy rovněž vyplývá povinnost nájemce uhradit peněžitou jistotu ve výši 1 měsíčního nájemného, tj. 5 500 Kč hotově při podpisu nájemní smlouvy. Taktéž ze smlouvy vyplývá, že při podpisu smlouvy uhradil nájemce nájemné za období od [datum] do [datum] ve výši 2 383 Kč, zálohu za služby za toto období ve výši 87 Kč a peněžitou jistotu ve výši 5 500 Kč, celkem tedy 7 970 Kč. Na smlouvě je u této částky ručně psaná poznámka„ [jméno]“. Jak vyplývá z předávacího protokolu ze dne [datum], došlo v tento den k předání bytové jednotky [číslo]. Dne [datum] pak uzavřela žalobkyně jako nájemce s pronajímatelem dohodu o ukončení nájmu předmětného bytu ke dni [datum]. Dne [datum] uzavřela žalobkyně jako nájemce smlouvu o nájmu bytu v domě [adresa] v ulici [ulice] nábřeží, [obec]. Nájem byl sjednán na dobu určitou od [datum] do [datum], nájemné pak ve výši 5 500 Kč měsíčně. V nájemném není zahrnuta úplata za plnění spojená s užíváním bytu. Ty jsou představovány vodným a stočným ve výši 200 Kč, pokud jde o dodávky elektrické energie a plynu, pak ze smlouvy vyplývá povinnost nájemce zajistit si poskytování těchto služeb s dodavateli těchto energií. Při podpisu smlouvy poskytl nájemce dle smlouvy peněžní jistotu ve výši 5 500 Kč. Z přehledu příjmů a výdajů, které předložila žalobkyně a připojila k žalobě se podává, jaký má příjem představovaný důchodem ve výši 14 250 Kč a dále výdaje za bydlení ve výši 7 000 Kč, dále [anonymizováno], internet 1 000 Kč, úvěrová karta 450 Kč, televize, rádio 180 Kč, jídlo 3 000 Kč, drogerie 500 Kč a dluh švagr 1 000 Kč, celkové výdaje tedy ve výši 12 330 Kč, se zohledněním dluhu 1 000 Kč pak zbývá z důchodu částka 920 Kč. Z protokolu ze dne [datum] a z usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] – 146, se zjišťuje průběh a rozhodnutí ve věci dědictví po manželovi žalobkyně. Žalobkyni v rámci tohoto dědického řízení připadl mimo jiné podíl poloviny domu [adresa] v [obec] jako vypořádání zaniklého SJM a dále na základě dohody dědiců pak nabyla podíl 1/8 domu [adresa] žalovanému [číslo] pak mimo jiné připadl podíl 2/8 domu [adresa], stejně tak, jako žalovanému [číslo]. Dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovaným [číslo] smlouvu o budoucí smlouvě směnné, ze které vyplývá závazek do [datum] uzavřít směnnou smlouvu, na základě které žalovaný [číslo] nabude podíl ideálních 5/8 na domě [adresa] a žalobkyně naopak směnou nabyde byt v budově [adresa] v [obec]. Na základě dodatku [číslo] k této smlouvě ze dne [datum] byla prodloužena lhůta pro uzavření směnné smlouvy o následující kalendářní rok za situace, kdy ani jedna ze stran neučiní výzvu k uzavření směnné smlouvy. Smlouvou ze dne [datum] prodává žalobkyně společnosti [právnická osoba] zastoupené žalovaným [číslo] nemovitosti v k. ú. [obec] za kupní cenu 650 000 Kč. Kupní smlouvou ze dne [datum] pak prodává žalobkyně společnosti [právnická osoba] zastoupené žalovaným [číslo] jako jednatelem spoluvlastnický podíl 5/8 pozemku parc. [číslo] za kupní cenu 748 950 Kč, která byla započtena na pohledávku za žalobkyní z titulu provedených stavebních úprav na předmětu koupě (pozn. budova [adresa] stojí na pozemku parc. [číslo]). Z oznámení [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne [datum] se zjišťuje celková výše starobního a vdovského důchodu žalobkyně od lednové splátky 2020 ve výši 14 246 Kč měsíčně. Z e-mailové komunikace ze dne [datum] se zjišťuje komunikace mezi žalobkyní a žalovaným [číslo] ohledně výdajů žalobkyně a ohledně finanční podpory žalovaného [číslo] žalobkyni. Z výpisu z účtu [anonymizována tři slova] za období od [datum] do [datum] se zjišťují parametry kreditní karty dle uzavřené smlouvy a také transakce a splátky v tomto období. Z jednotlivých oznámení a provedení příkazu k úhradě [anonymizována dvě slova] se zjišťují převody finančních částek z účtu [číslo] ve prospěch účtu č. [bankovní účet] dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a dále ve prospěch účtu č. [bankovní účet] částka 6 655 Kč dne [datum]. Z dodatku [číslo] k blokovacímu depozitu ze dne [datum] se zjišťuje, že žalovaný [číslo] za účelem zablokování bytové jednotky [číslo] v domě na adrese [adresa žalobce], složil k rukám společnosti [právnická osoba] blokovací depozitum ve výši 6 655 Kč včetně DPH.

6. Podle ust. § 918 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), dítě je povinno zajistit svým rodičům služnou výživu.

7. Podle ust. § 913 odst. 1 o. z, pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

8. Podle ust. § 913 odst. 2 o. z., při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popř. zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje a k víře, v jaké tak činí; přihlédne se popř. i k péči o rodinnou domácnost.

9. Podle ust. § 911 o. z., výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

10. Podle ust. § 910 odst. 1 o. z., předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

11. Ze shora citovaných ustanovení občanského zákoníku vyplývá, že tak, jako mají rodiče vyživovací povinnost ke svým dětem do doby, dokud nejsou schopny samy se živit, platí toto pravidlo i obráceně. Za určitých podmínek lze přiznat také rodičům právo na výživné od svých zletilých dětí. Ze shora citovaného ust. § 915 odst. 2 vyplývá, že dítě je povinno zajistit svým rodičům služnou výživu. Tuto povinnost lze dítěti uložit za předpokladu, že oprávněný, tedy rodič, není schopen sám se živit. V případě žalobkyně, která je vdovou, starobní důchodkyní, lze toto pravidlo vykládat tak, že její příjmy nepostačují k pokrytí nejen jejích základních potřeb, natož k zajištění slušné výživy, slušného života. Na straně žalobkyně tedy musí existovat její určitá odkázanost na výživu. Teprve po jejím prokázání jsou pak posuzovány její odůvodněné potřeby na jedné straně a možnosti, schopnosti a majetkové poměry potomků, tedy v projednávaném případě žalovaného [číslo]. V daném případě z provedeného dokazování soud zjistil, že žalobkyně pobírá starobní a vdovský důchod ke dni [datum] prokázaný ve výši 14 250 Kč, avšak s ohledem na pravidelnou valorizaci starobních důchodů lze očekávat tento příjem o něco vyšší. Žalobkyně však neprokázala výši svých výdajů. V řízení zůstala následně nečinná, k nařízenému jednání se nedostavila, proto nemohla být poučena o tom, že ji tíží břemeno tvrzení a břemeno důkazní, z hlediska prokázání své odkázanosti na výživu vůči žalovanému. Z listinných důkazů, které připojila k žalobě, byla prokázána pouze výše nájmu, na základě naposledy uzavřené nájemní smlouvy ze dne [datum], ze které vyplývá výše nájmu v částce 5 500 Kč měsíčně, k tomu záloha za služby, na vodné a stočné, ve výši 200 Kč. Dále z nájemní smlouvy vyplývá, že je povinností žalobkyně sjednat si dodávky elektrické energie a plynu s dodavatelem těchto energií, k tomu však žalobkyně nepředložila žádné důkazy. Navíc žalobkyně sama se rozchází ve svém vyčíslení svých nákladů, kdy v žalobě tvrdí, že její celkové výdaje jsou ve výši 12 330 Kč, toto vyčísluje na samostatné listině připojené k žalobě, jak popsánu shora, kdy soud vychází z toho, že jde o vyčíslení k datu podání žaloby, tedy k [datum], avšak ve svém vyjádření doručeném soudu dne [datum], tedy za čtyři měsíce, jsou tyto výdaje již značně navýšeny, když dosahují celkové částku 19 410 Kč. V tom lze spatřovat určitou účelovost takového vyčíslení, navíc bez předložení jakýchkoliv konkrétních důkazů, vyjma výše přiznaného důchodu. Navíc nelze odhlédnout ani od tvrzení žalovaného [číslo] který uvedl, že se o matku stará, průběžně jí přispívá na živobytí, kdy toto doložil konkrétními důkazy. Zejména se jedná o shora popsanou e-mailovou komunikaci, ze které vyplývá snaha žalovaného [číslo] řešit její finanční situaci. Taktéž z úhrady kauce na pronájem bytu a taktéž z různých částek, které převedl na účet žalobkyně. Nelze souhlasit ani s tvrzením žalobkyně, že veškerý svůj majetek, který nabyla spolu se svým zesnulým manželem za trvání manželství, převedla, popř. byla o něj připravena žalovaným [číslo]. Tyto skutečnosti z předložených listin nevyplývají, naopak z dohody o vystěhování a vyklizení ze dne [datum] se podává, že žalobkyně se dohodla se společností [právnická osoba] jednající jednatelem – žalovaným [číslo] tedy prakticky s žalovaným [číslo] na vystěhování z nemovitosti na adrese [adresa žalovaného a žalovaného], pronajaté bytové jednotky, kde si bude hradit nájemné a provozní energie z vlastní penze. V této souvislosti soud uvěřil vyjádřením žalovaného [číslo] ohledně původně sjednané směny podílu na nemovitosti za byt (žalovaný [číslo] při jednání uvedl, že si transakci nakonec žalobkyně rozmyslela na popud žalovaného [číslo]) a ohledně získání podílu na nemovitostech v k. ú. [obec] (žalovaný [číslo] získal třetinový podíl z důvodu probíhajícího soudního sporu mezi podílovými spoluvlastníky), stejně tak k důvodům stěhování žalobkyně z domu na [anonymizována dvě slova] (alkoholismus žalobkyně). Vzhledem k tomu, že žalobkyně se jednání nezúčastnila a nijak na toto vyjádření nereagovala, vychází soud tedy z vyjádření žalovaného [číslo].

12. Soud tedy uzavírá, že žalobkyně neprokázala svou odkázanost na výživu, proto nemohl soud žalovanému [číslo] takovou povinnost uložit. Z tohoto důvodu soud žalobu vůči žalovanému [číslo] zamítl, když předtím rozhodl částečným rozsudkem pro uznání vůči žalovanému [číslo] to na základě fixe uznání, kdy žalovaný [číslo] nereagoval na kvalifikovanou výzvu a nevyjádřil se k podané žalobě.

13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když soud přiznal plně procesně úspěšnému žalovanému [číslo] jejich náhradu. Náklady řízení tvoří odměna právního zástupce žalovaného [číslo] za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ve věci ze dne [datum] a účast na jednání soudu dne [datum]) po 8 300 Kč (tarifní hodnota je určena jako pětinásobek hodnoty ročního plnění, tedy 3 000 Kč za dvanáct měsíců krát pět, rovná se 180 000 Kč) a náhrada jeho hotových výdajů ve výši tří režijních paušálů po 300 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., obojí navýšené o 21 % DPH, když právní zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem této daně. Žalobci rovněž přísluší náhrada cestovních výdajů za cestu z [obec] do [obec] a zpět v celkové výši 348 Kč, kterou žalovaný [číslo] doložil příslušnými jízdními doklady. Celkové náklady řízení žalovaného [číslo] jsou tedy ve výši 31 566 Kč.