16 C 217/2020

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Traxlerovou v právní věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum , bytem adresa žalobce , právně zastoupeného anonymizováno jméno příjmení , advokátem, se sídlem adresa , proti; žalovanému: ; právnická osoba , IČO , se sídlem adresa žalované , právně zastoupené anonymizováno jméno příjmení , advokátem, se sídlem adresa , o zaplacení částky 3 310 000 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 310 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 362 060 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se po žalované domáhá zaplacení částky 3 310 000 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobce uzavřel dne [datum] (správně má být [datum], pozn. soudu) se společností [právnická osoba] dodatek [číslo] k notářskému zápisu, dle kterého zapůjčil žalobce žalovanému částku 3 610 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku zaplatit do [datum]. Dopisem ze dne [datum] žalovaný sděluje, že na účet žalobce začali zasílat finanční částky, tak aby předmětnou zápůjčku zaplatili v co nejkratším časovém horizontu v souladu s finančními možnostmi žalovaného. Žalobci doposud byla uhrazena částka 300 000 Kč, žalovaný tak zůstal v prodlení s částkou 3 310 000 Kč. Žalovaný byl písemně vyzván k zaplacení dlužné částky dne [datum]. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil. Vedle dlužné jistiny je požadován také zákonný úrok z prodlení od [datum].

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, nicméně učinil nesporným, že dne [datum] došlo k podpisu tzv. dodatku [číslo] k notářskému zápisu. Dále uvedl, že dne [datum] došlo k sepsání notářského zápisu č.j. [spisová značka], [anonymizována dvě slova] [rok] notářem [anonymizováno] [jméno] [jméno]. Žalovaný poukázal na formu dodatku k notářskému zápisu a poukázal na to, že účastníky, jak notářského zápisu, tak jeho dodatku byl žalobce a společnost [právnická osoba], [IČO], tedy subjekt odlišný od žalovaného. Přílohu [číslo] notářského zápisu tvořila plná moc udělena [anonymizováno] [jméno] [příjmení] společností [právnická osoba], která jej zmocnila k uzavření smlouvy o převodu obchodního podílu tím, že je oprávněn sjednat obsah této smlouvy včetně úplaty a její splatnost a udělit souhlas s jeho zápisem jako společníka do obchodního rejstříku a tuto smlouvu za zmocnitele podepsat. Dodatek k notářskému zápisu byl vyhotoven z podnětu žalobce, který vyslovil požadavek, aby úplata za převedený obchodní podíl byla směřována na jiný bankovní účet. Pokud jde o ujednání o zápůjčce, tak žalovaný poukázal na to, že toto ujednání se netýká subjektů, které jsou účastníky předmětného notářského zápisu, navíc zmocněnec [příjmení] [jméno] [příjmení] nebyl za společnost [právnická osoba] zmocněn takový závazek uzavřít. Rovněž poukázal na to, že žalobce nepředkládá ke vzniku závazku v tvrzené výši žádný důkaz, žalovanému nejsou známy žádné okolnosti případného uzavření smlouvy o zápůjčce, ani další parametry zápůjčky z hlediska formy poskytnutí, případného úročení, splatnosti, případně zajištění. V této souvislosti žalovaný poukázal na to, že do doby převodu obchodního podílu byl jednatelem a jediným společníkem žalovaného sám žalobce. Taktéž žalovaný poukázal na reálnou povahu smlouvy o zápůjčce, avšak z účetních dokladů žalovaného žádné plnění, tedy faktické poskytnutí finanční zápůjčky mezi účastníky nevyplývá. Důvodné pochybnosti o existenci tvrzené zápůjčky vyplývají rovněž z jednotlivých tvrzení žalobce, kdy žalovaný zejména poukázal na to, že dne [datum] zaslal žalobce žalovanému předžalobní výzvu, kdy tvrdí, že mu z finanční zápůjčky sjednané na částku 3 610 000 Kč bylo ve splátkách uhrazeno celkově 240 000 Kč. Téhož dne zaslal žalobce předžalobní výzvu také společnosti [právnická osoba], ve které uvádí, že mu ze zápůjčky byly uhrazeny 3 splátky po 30 000 Kč, celkově mělo dojít ke splacení částky 120 000 Kč. Ze všech těchto důvodů žalovaný navrhnul zamítnutí žaloby.

3. Žalobce pak při jednání soudu ještě doplnil svá tvrzení ohledně faktického poskytnutí zápůjčky tak, že finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty po částech, a to v roce [rok] dne [anonymizováno] 600 000 Kč, [anonymizováno] 800 000 Kč, [anonymizováno] 500 000 Kč, [anonymizováno] 630 000 Kč, [anonymizováno] 800 000 Kč, [anonymizováno] 300 000 Kč, [anonymizováno] 750 000 Kč a [datum] 000 Kč.

4. Dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav:

5. Z listiny nazvané dodatek [číslo] k notářskému zápisu datované dnem [datum] se zjišťuje, že tuto listinu jako účastníci sepsali žalobce a společnost [právnická osoba], [IČO], když tyto osoby tuto listiny také podepsali. Svůj podpis připojila i [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Z listiny vyplývá, že za společnost [právnická osoba] jednal [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na základě plné moci. Z listiny vyplývá, že obě strany se dohodly na novém znění článku 2 bod 2 notářského zápisu (kupní smlouvy) ze dne [datum], konkrétně na převodu úplaty na v listině uvedený bankovní účet bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy. Dále bylo listinou ujednáno, že budou vloženy 2 nové body do článku druhého s tím, že v jednom z těchto bodů žalobce prohlašuje, že zapůjčil žalovanému částku ve výši 3 610 000 Kč, které se společnost zavazuje zaplatit nejpozději do [datum]. Druhý z nově vložených bodů do článku 2 hovoří o tom, že se nabyvatel zavazuje převodci uhradit částku jako navýšení kupní ceny společnosti ve výši 1 400 000 Kč za situace, kdy hospodářský výsledek v období let [rok] a 2018 bude vyšší než 5 000 000 Kč. Výplata této částky byla rovněž podmíněna poskytnutím maximální součinnosti ze strany převodce a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], tedy součinnost pro předání společnosti, předání účetnictví a veškerých potřebných aktů a činností.

6. Dopisem ze dne [datum] sděluje [příjmení] [příjmení], jednatel společnosti žalovaného, žalobci, že na jeho bankovní účet, o kterém prohlásil, že je jeho majitelem, začali posílat finanční částky tak, aby předmětnou zápůjčku ve výši 3 610 000 Kč uhradili v co nejkratším časovém horizontu v souladu s finančními možnostmi s tím, že se jednatel odvolává na dodatek [číslo] k notářskému zápisu.

7. Dopisem ze dne [datum] vyzval právní zástupce žalobce žalovaného ve lhůtě do [datum] uhradit zůstatek dluhu se zákonným úrokem z prodlení, kdy odkazuje na dodatek [číslo] k notářskému zápisu, jímž bylo potvrzeno a dohodnuto vrácení půjčky ve výši 3 610 000 Kč, který však nebyl splněn, když na účet klienta bylo uhrazeno měsíčně vždy 30 000 Kč, z dlužné částky tedy bylo zaplaceno 240 000 Kč. Dále právní zástupce vyzývá ke splnění závazku ve výši 7 860 755 Kč s odkazem na dodatek [číslo] k notářskému zápisu.

8. Z bankovního výpisu z účtu č. [bankovní účet] vedeného na žalobce, se zjišťují pohyby na účtu - příjmy v období od [datum] do [datum], z nichž vyplývá, že na tento účet byla v měsíci březnu až listopadu 2019 a v měsíci březnu 2020 zaslána částka 30 000 Kč, a to z účtu č. [bankovní účet] [celé jméno žalobce] průmyslová automatizace s označením buď jména a příjmení žalobce, popřípadě s popisem splátka předmětné zápůjčky. Variabilní symbol je vždy uveden [číslo] [rok]. 9. [příjmení] notářského zápisu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], [anonymizována dvě slova] [rok] uzavřel žalobce a společnost [právnická osoba] smlouvu o převodu podílu ve společnosti žalovaného. Ze smlouvy mj. vyplývá, že převodce byl jediným společníkem žalovaného, základní kapitál činil 4 915 000 Kč. V článku 2 notářského zápisu byla sjednána úplata za převod podílu ve výši 26 500 000 Kč, která měla být zaplacena na účet č. [bankovní účet] bezprostředně po uzavření smlouvy s tím, že nebudou-li peněžní prostředky připsány na účet do 5 pracovních dnů od uzavření smlouvy, smlouva se marným uplynutím této lhůty ruší. V článku 3 zápisu pak žalobce prohlásil, že nemá vůči společnosti žádné pohledávky ani jiné nároky a že též nemá žádné pohledávky a nároky vůči nabyvateli, kromě pohledávky na zaplacení ujednané úplaty za podíl ve společnosti, která vznikne uzavřením této smlouvy. Notářský zápis byl podepsán žalobcem a inženýrem [jméno] [příjmení] za [právnická osoba] Notářský zápis obsahoval také přílohy, konkrétně přílohu [číslo] výpis z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba], přílohu [číslo] plnou moc udělenou společností [právnická osoba] [jméno] [příjmení] k uzavření smlouvy o převodu podílu ve společnosti žalovaného s tím, že zmocněnec je současně oprávněn ujednat obsah smlouvy včetně výše úplaty za podíl a splatnost a projevit souhlas se zápisem jako společníka do obchodního rejstříku a smlouvu podepsat. Přílohu [číslo] pak tvoří výpis z obchodního rejstříku společnosti žalovaného a příloha [číslo] pak zahrnuje tabulku přehled zakázek, které jsou rozdělané a zakázky, které se fakturovaly před [datum] a budou ze 100 % proplacené žalobci. Dále je v této příloze uvedeno, že krátkodobé půjčky do s.r.o. ke dni [datum] jsou ve výši 3 610 000 Kč a dále stav skladu k tomuto dni.

10. Z účetní rozvahy žalovaného ke dni [datum] včetně výkazu zisku a ztrát a přílohy k této účetní závěrce za období od vzniku jednotky za kalendářní rok [rok], tedy období od [datum] do [datum] mj. z odstavce 4 přílohy vyplývá, že účetní jednotka měla v období závazek vůči společníkovi k financování provozu půjčky ve výši 4 440 000 Kč. Stejné vyplývá i z rozvahy žalovaného ke dni [datum], kdy z přílohy k roční účetní závěrce za rok 2018 vyplývá, že účetní jednotka měla závazek vůči společníkovi k financování provozu půjčky ve výši 4 425 000 Kč.

11. Výzvou ze dne [datum] vyzývá právní zástupce žalobce společnost [právnická osoba] k úhradě zůstatku dluhu ve výši 3 520 000 Kč nejpozději do [datum] spolu s úrokem z prodlení s odkazem na dodatek [číslo] k notářskému zápisu, kdy právní zástupce konstatuje, že závazek dle tohoto dodatku nebyl splněn pouze ve dnech 22. 3., 17. 4. a [datum] bylo na účet klienta zaplaceno vždy po 30 000 Kč, celkem 90 000 Kč. Rovněž je s odkazem na stejný dodatek požadována úhrada částky 1 400 000 za předpokladu, že zisk společnosti převýší částku 5 000 000 Kč za předpokladu, kdy současně žalobce a [anonymizováno] [příjmení] poskytnou maximální součinnost pro předání společnosti účetnictví a veškerých potřebných aktů a činností. Tyto podmínky byly splněny a dle žalobce je nárok na zaplacení dohodnuté částky dán.

12. Z předložených výpisů z účtu vyplývá, že dne [datum] byla z účtu č. [bankovní účet] ([celé jméno žalobce]) převedena částka 600 000 Kč na účet č. [bankovní účet]. Ze stejných účtů pak byla dne [datum] zaslána částka 800 000 Kč, dne [datum] částka 500 000 Kč, dne [datum] částka 630 000 Kč. Dále z účtu č. [bankovní účet] ([celé jméno žalobce]) byla na účet č. [bankovní účet] zaslána dne [datum] částka 800 000 Kč, dne [datum] částka 300 000 Kč, dne [datum] částka 750 000 Kč, [datum] částka 30 000 Kč.

13. Z usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] vyplývá, že u zdejšího soudu bylo pod sp. zn. [číslo jednací] vedeno řízení ve věci žalobce proti žalovanému společnosti [právnická osoba] ohledně částky 3 610 000 Kč s odkazem na dodatek [číslo] k notářskému zápisu. Předmětným usnesením Krajský soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že nepřipustil přistoupení dalšího účastníka na straně žalovaného, konkrétně společnosti [právnická osoba] Důvodem takového soudu byla skutečnost, že z důkazu předložených v tomto řízení by dlužníkem měla být společnost [právnická osoba], tedy žalovaný [právnická osoba] není v daném sporu pasivně věcně legitimován.

14. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] vyplývá, že účet č. [bankovní účet] (běžný účet), je veden ve prospěch žalobce, stejně tak jako účet [číslo].

15. Z vyjádření společnosti [právnická osoba] k žalobě v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 23 C 176/2019 ze dne 1. 10. 2019 vyplývá, že žalovaná společnost [právnická osoba] žalobu neuznává. Činí nesporným, že uzavřel s žalobcem dodatek [číslo] k notářskému zápisu, nicméně nesouhlasí s tím, že žalobce této společnosti zapůjčil částku 3 610 000 Kč, neboť v dodatku [číslo] k notářskému zápisu je uvedeno, že žalobce tuto částku zapůjčil společnosti [právnická osoba] Shodně se vyjádřila tato společnost k přípisu ze dne [datum], kdy [právnická osoba] [anonymizováno] popírá, že by takový dopis žalobci zaslala, popřípadě že by uhradila tam tvrzenou částku, nicméně [celé jméno žalobce] [anonymizováno] nevyloučil, že mohlo jít o společnost [právnická osoba] Z toho tedy [právnická osoba] [anonymizováno] v daném sporu dovodila, že není pasivně legitimována. 16. [příjmení] [příjmení] vyslechnutý jako bývalý jednatel žalovaného v režimu ustanovení § 131 o.s.ř. ve spojení s § 126a o.s.ř. vypověděl, že v době, kdy byl ještě jednatelem dostal roku 2019 předžalobní výzvu na zaplacení dlužné částky něco přes 3 000 000 Kč, když se mělo jednat o peníze, které půjčil žalobce žalovanému. Jednatel o této půjčce nevěděl, začal pátrat, následně se mu dostal do rukou dodatek kupní smlouvy a po domluvě s majiteli [právnická osoba] průmyslová automatizace zaslal žalobci dopis, ve kterém toto uznává s tím, že započne částku splácet podle svých finančních možností, což bylo někdy na začátku roku 2019. Následně společnost začala posílat na účet žalobce měsíčně 30 000 Kč, trvalo to po nějakou dobu, následně se však společnost dostala do finančních problémů s tím, že ty úhrady potom společnost asi na začátku roku 2020 přerušila. Vyslýchaný vypověděl, že pokyn ke splácení dostal emailem, od někoho ze [právnická osoba] [anonymizováno], na konkrétní jméno už si nevzpomněl. Obsahem toho emailu byl v podstatě dopis, který potom posílal žalobci. Vyslýchaný potvrdil, že dopis z [datum] je tedy dopis, který posílal žalobci, jak o něm vypověděl. Vyslýchaný potvrdil, že ze [právnická osoba] [anonymizováno] v podstatě obdržel znění toho dopisu s pokynem, aby byl zaslán žalobci a aby se začalo splácet. Pokud šlo o účetní závěrku a odstavec 4 ohledně závazku vůči společníkovi, tak vyslýchaný, ačkoliv potvrdil, že závěrky podepisoval, nebyl schopen toto vysvětlit, že se přestanou žalobci zasílat ty jednotlivé splátky po 30 000 Kč, rozhodl vyslýchaný s tím, že to odůvodnil tak, že neměli na provoz. Spolupráce s žalovaným byla ukončena ze strany jednatele na jeho žádost, kdy odešel do starobního důchodu. Jednatel dále vypověděl, že se ve společnosti nesetkal s jiným dokladem, popřípadě mu nebylo žalobcem nikdy sděleno, že by existovala nějaká zápůjčka, byl to pouze dodatek k notářskému zápisu.

17. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděl, že pracuje jako daňový poradce, mj. též pro žalovanou společnost a svědkovi bylo známo, že ve sporu se řeší uznání, či vůbec existence závazku [právnická osoba] průmyslová automatizace vůči panu [celé jméno žalobce] fyzické osobě jako prodávajícímu 100 % obchodního podílu na této společnosti. Svědek dále vypověděl, že jednal při své práci s panem [příjmení], od kterého měl k dispozici potřebné listiny pro vypracování účetní závěrky a daňového přiznání s tím, že od něj získal notářský zápis ohledně obchodního podílu a přílohu k tomuto zápisu. Pokud jde o samotnou půjčku, pak o ní původně daňový poradce nevěděl, začalo se o ní hovořit až později s odstupem let s tím, že původně tam existovala nějaká půjčka, která byla vůči mateřské společnosti a nikoliv vůči žalobci a s touto informací svědek pracoval minimálně 2 roky od vzniku společnosti. První přiznání zpracovával svědek v roce 2018, v lednu [rok] a minimálně ještě další 2 roky vůbec o půjčce ve vztahu k žalobci nevěděl. V evidenci existovaly závazky vůči mateřské společnosti, tedy vůči [celé jméno žalobce] [anonymizováno]. Pokud jde o závazek, který měl žalovaný ke své mateřské společnosti, vypověděl svědek, že jej považuje za závazek vůči společnosti z účetnictví podle toho, jak bylo o něm účtováno, protože se identifikoval jako závazek za společníkem k [datum] s tím, že v tuto chvíli byl jediným společníkem právě žalovaný. Rovněž poukázal na to, že existoval problém s předáním účetní agendy žalovaného. Svědek neměl žádnou informaci o splatnosti té částky a vlastně asi rok a čtvrt se úhrada takového závazku neřešila, a to ani vůči [právnická osoba] [anonymizováno] ani vůči jiné osobě, například žalobci. Ten existující závazek však neměl atributy půjčky, to znamená splatnost příslušenství apod. Svědek poukázal na nedostatek informací ohledně té předmětné částky, kdy tedy vysvětlil, že jí evidoval jako závazek vůči společníkovi v té prvotní fázi teprve až od roku 2019, resp. 2020, kdy se zpracovávala účetní uzávěrka a daňové přiznání za rok 2019. Tehdy evidoval nějakou dílčí připsanou úhradu na tento závazek a začalo se o tom mluvit jako o dluhu. V té souvislosti se mu dostal do rukou dokument označený jako dodatek k notářskému zápisu, kde tedy byl požadován, resp. upravován vztah žalobce k žalovanému, kdy byl uplatňován nárok na podíl na zisku ze zakázek, což však, ale v účetnictví ani jiné evidenci nebylo zaneseno a pak tam byl druhý nárok z titulu půjčky ve výši kolem 3,5 miliónu. Rovněž poukázal na to, že z druhé strany v notářském zápisu bylo uvedeno, že žalobce nemá vůči žalovanému žádný jiný závazek v okamžiku prodeje 100 % obchodního podílu. Rovněž poukázal na to, že tato částka ale neodpovídala tomu, co je evidováno na závazku vůči společníkovi ani jiné částce, která v tom účetnictví byla. Svědek tehdy zpracovával nějaké stanovisko, kdy došel k závěru, že ten nárok není platný, neboť toto mělo být vypořádáno v kupní ceně, pokud jde o zisk ze zakázek. Pokud jde o pohledávku žalobci vůči žalovanému, tehdy svědek sdělil, že to neumí posoudit s tím, že nějaké závazky identifikuje, avšak tyto závazky nemají stejné znaky, není tam splatnost a podle účetnictví to vidí spíše jako závazek vůči mateřské společnosti. Nicméně svědek nevěděl, jestli k tomu existují nějaké listiny. Jedinou listinou byl dodatek, resp. příloha k notářskému zápisu. V účetnictví taková listina dle svědka nebyla, nicméně připustil, že to neví 100 %, protože on to účetnictví nevede, bere si z něj jen výstupy ke zpracování daňové stránky věci. Až v okamžiku, kdy se zpracovávala agenda roku 2020, dostal se svědek k nějakým dílčím úhradám účtovaným jako úhrada závazku vůči žalobci. Že to je vůči žalobci, se však dozvěděl až později, až když zjišťoval, co to je za úhradu s tím, že šlo ale o drobné částky třicetitisícové hodnoty, když se to vůbec nekrylo s hodnotou toho závazku. Pokud byl svědek dotazován na přílohu [číslo] tam uvedený závazek ve výši 3 610 000 Kč pak svědek vypověděl, že pokud by existoval takovýto závazek před prodejem obchodního podílu, tak by to mohl být buď obecný závazek vůči nějakému věřiteli, anebo by to mohl být závazek vůči společníkovi, v dané chvíli tedy vůči žalobci jako 100 % společníkovi. Dále vypověděl, že pokud jde o závazek vůči společníkovi v hodnotě 4 400 000 Kč, pak by svědek očekával poté, co dojde k převodu obchodního podílu, že dojde i k přeúčtování ke změně kvality toho závazku, ve které se projeví, že žalobce již není společníkem. Nic takového však svědek v účetnictví neshledal. Rovněž svědek nevyloučil, že mohly v dané chvíli existovat 2 závazky, 1 ve výši 3 600 000 Kč, druhý 4 400 000 Kč. Nicméně by tyto závazky musely být na jiném účtu. Dále se svědek vyjádřil v příloze 4 účetní závěrky, kdy připustil, že spojení termínu financování provozu půjčky je chybné, zřejmě mělo jít o financování provozu. S tím, že odstavec 4 potvrzuje závazek vůči společníkovi k financování provozu, resp. to, jak je to zaúčtováno.

18. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

19. Podle ustanovení § 555 odst. 1 o.z. právní jednání se posuzuje podle svého obsahu.

20. Podle ustanovení § 556 odst. 1 o.z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen.

21. Podle ustanovení § 556 odst. 2 o.z. při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

22. Soud posoudil nárok žalobce podle shora citovaných ustanovení občanského zákoníku a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V daném případě žalobce s poukazem na tzv. dodatek k notářskému zápisu tvrdí, že poskytl žalovanému finanční prostředky, které se žalovaný zavázal vrátit ve stanovené lhůtě, což však neučinil, když na svůj dluh hradil pouze částečně. V řízení vyšlo najevo, že žalobce je bývalým vlastníkem 100 % obchodního podílu žalovaného, když na základě smlouvy sepsané formou notářského zápisu ze dne [datum] byl tento obchodní podíl ve společnosti žalovaného převeden na společnost [právnická osoba] V notářském zápisu žalobce jako převodce obchodního podílu prohlásil, že nemá žádné další pohledávky vůči nabyvateli jeho podílu. Současně však vyšlo najevo, že dne [datum] zaslal žalovaný prostřednictvím svého jednatele žalobci dopis, ve kterém jej informuje o tom, že žalovaný začne splácet zápůjčku ve výši žalované částky, a to ve splátkách po 30 000 Kč (zjištěno z předmětného dopisu). Z výpisu z účtu (pohybu na účtu) vyplynulo, že takové platby byly uskutečněny. Konkrétně šlo o 10 splátek po 30 000 Kč. Také bývalý jednatel žalovaného tuto skutečnost potvrdil při svém výslechu, když současně uvedl, že žalovaný přestal zápůjčku splácet, protože se dostal do finančních potíží. Současně tento jednatel vypověděl, že když byl k úhradě této zápůjčky vyzván, dotazoval se na ni společnosti [právnická osoba] a od ní se mu dostalo pokynu, aby zaslal žalobci dopis ve znění ze dne [datum] a začal se splácením. Rovněž svědek [příjmení] [příjmení] vypověděl, že jako daňový poradce neměl zpočátku žádné informace o existenci zápůjčky, následně pak zjistil, že jsou prováděny určité platby a došel ke zjištění, že se jedná právě o zápůjčku. Tento svědek sice vypověděl, že vyhodnotil tuto záležitost jako závazek vůči společníkovi, za kterého však v té době považoval [právnická osoba] jako stávajícího společníka, nikoliv společníka původního, tedy žalobce. Ve svém výslechu však připustil i tuto možnost, že by se jednalo o závazek vůči žalobci. Současně však poukázal na nedostatek podkladů k tomuto právnímu titulu a na špatné účetnictví jako takové. Současně bylo v řízení prokázáno, že žalobce předtím, než převedl svůj obchodní podíl, poskytl na účet žalovaného finanční prostředky ve výši přesahující žalovanou částku. Tyto skutečnosti vyplývají z předložených výpisů z účtu.

23. Jakkoliv žalobce nepředkládá písemnou smlouvu o zápůjčce, v daném případě dospěl soud k závěru, že lze učinit závěr, že došlo mezi žalobcem a žalovaným v době, kdy byl žalobce jejím jediným vlastníkem, nejen k uzavření neformální smlouvy o zápůjčce (s ohledem na postavení žalobce v této společnosti), ale také k faktickému poskytnutí finančních prostředků. Jakkoliv lze souhlasit s tím, že tzv. dodatek k notářskému zápisu není veřejnou listinou, není dodatkem k notářskému zápisu, neboť minimálně není sepsán notářem, pak je třeba tento důkaz posuzovat jako kterýkoliv jiný listinný důkaz. Jedná se o právní jednání žalobce a [právnická osoba] [anonymizováno], tedy osoby odlišné od žalovaného. Svým obsahem navazuje na uzavřenou smlouvu o převodu obchodního podílu, je uzavřen stejnými subjekty (žalobcem a zplnomocněným zástupcem nabyvatele obchodního podílu). Z hlediska práv a povinností dodatek mění (sjednává) změnu čísla účtu, na který má být uhrazena úplata za převod obchodního podílu a tímto jednáním zástupce [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [příjmení], dle názoru soudu nejspíš nepřekročil své oprávnění jednat za tuto společnost (sjednat obsah smlouvy, výši úplaty a splatnost, jak popsáno shora). Obdobné platí i v případě ujednání o navýšení úplaty o podíl na zakázkách, rovněž obsaženém v dodatku k notářskému zápisu. Jinak je tomu však v případě ujednání o zápůjčce, kdy, jak popsáno shora, žalobce prohlašuje, že poskytl žalovanému (nikoliv [právnická osoba] [anonymizováno]) zápůjčku a žalovaný se zavazuje ji žalobci uhradit. Při tomto jednání však ve skutečnosti nejedná žalovaný, tedy ten, kdo má být zavázán k vrácení zápůjčky, ale osoba odlišná. Současně má soud za to, že [anonymizováno] [příjmení] překročil své zmocnění sjednat obsah smlouvy o převodu obchodního podílu. Po právní stránce tedy nemůže být žalovaný pouze na základě této listiny – dodatku k notářskému zápisu zavázán k úhradě zápůjčky. Z hlediska výkladu vůle dle shora cit. ust. § 556 odst. 2 o. z. nelze však odhlédnout od následného jednání samotného žalovaného, který následně projevil vůli uznat existenci zápůjčky mezi účastníky řízení a svou povinnost ji uhradit, když s úhradou také započal, jak vyplývá z výpisu z účtu a výpovědi jednatele žalovaného a rovněž svědka [příjmení]. Navíc dle vyjádření jednatele [příjmení] nebyl celý dluh uhrazen z ekonomických důvodů, nikoliv proto, že by žalovaný měl pochybnosti o existenci svého závazku. Soud proto uzavírá, že na základě uzavřené smlouvy o zápůjčce, kdy fakticky žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky, vznikla povinnost žalovaného tyto finanční prostředky žalobci vrátit, což žalovaný částečně i činil. Proto soud žalobě jako důvodné vyhověl, když současně podle ustanovení § 1970 o.z. přiznal rovněž úroky z prodlení v zákonné výši s ohledem na žalobní návrh, neboť zápůjčka byla splatná podstatně dříve.

24. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když soud přiznal plně procesně úspěšnému žalobci jejich náhradu. Náklady řízení tvoří odměna právního zástupce žalobce za 9 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření ve věci ze dne [datum], účast na jednání dne [datum] – 2 úkony, dne [datum] – 2 úkony, závěrečný návrh) po 21 540 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 9 režijních paušálů po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. Žalobci rovněž přísluší náhrada za zaplacený soudní poplatek.