16 C 221/2022

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Traxlerovou v právní věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , narozená dne datum , bytem adresa žalobkyně , zastoupen anonymizováno jméno příjmení , advokátkou se sídlem adresa proti; žalovanému: ; celé jméno žalovaného , IČO , bytem adresa žalovaného , zastoupen anonymizováno jméno příjmení anonymizována dvě slova se sídlem adresa o zaplacení částky 55 000 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 21 340 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na zaplacení částky 76 340 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 65 050 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 55 000 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 21 340 Kč. V žalobě dále uvádí, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o dílo [číslo] 2021, na základě které se žalovaný zavázal pro žalobkyni zhotovit kuchyňskou linku, jejíž specifikace byla uvedena v cenové nabídce tvořící přílohu [číslo] smlouvy. Cena díla byla sjednána ve výši 220 000 Kč, včetně DPH. Se zhotovováním díla mělo být započato dne [datum] a dílo mělo být dokončeno nejpozději do [datum]. Dne [datum] v rámci předsmluvní komunikace poslala žalobkyně žalovanému emailem technickou dokumentaci ke kuchyňské lince od původního truhláře, který ji však nemohl zhotovit z osobních důvodů. Žalovaný souhlasil s provedením díla dle předložené technické dokumentace a rovněž tak dle cenové nabídky zpracované také předchozím truhlářem, která je ostatně přílohou smlouvy o dílo. Předmětnou smlouvu o dílo koncipoval a předložil k podpisu žalobkyni právě žalovaný. Žalobkyně uhradila žalovanému na ceně za dílo celkem částku 205 000 Kč na základě faktur, které žalovaný vystavil. Žalovaný, přestože měl dílo zhotovit nejpozději do [datum], toto doposud nezhotovil, přestože byl k tomu opakovaně vyzýván. Žalobkyně má za to, že tak žalovaný neučinil proto, že dílo vykazovalo a nadále vykazuje četné vady. V cenové nabídce původního truhláře jsou také naceněny komponenty, na kterých se zároveň žalobkyně výslovně s žalovaným dohodla, že z nich zhotoví kuchyňskou linku. K tomu však nedošlo, když například žalovaný použil nesprávné lišty, a to plastové namísto hliníkových, a zejména použil pojezdy na šuplíky, kdy se jedná o levnou variantu pojezdů, která však nejen že silně opotřebovává skříňky při netlumených dorazech, ve kterých jsou šuplíky umístěné, nesplňují ale především požadavek na bezhlučnost pojezdů a dojezd bez nárazu do skříňky, což samozřejmě povede k daleko rychlejšímu opotřebení kuchyňské linky jako takové. Žalobkyně rovněž poukázala na to, že původní cenová nabídka předchozího truhláře byla v konečném důsledku o 50 000 Kč nižší, než cena, za kterou dílo částečně zhotovil žalovaný, a to přesto, že takto byly naceněny komponenty určené k výrobě kuchyňské linky v té nejvyšší kvalitě. Ačkoliv nyní žalovaný rozporuje cenovou nabídku, žalované žádnou jinou nepředložil, proto je zřejmé, že cenová nabídka, na niž odkazuje smlouva, musí být právě nabídkou původního truhláře. Žalobkyně žalovanému dne [datum] řádně vytkla četné vady na díle písemnou formou, z níž se podává, že dílo nebylo zhotoveno v dohodnuté jakosti a provedení, nebylo zhotoveno řádně a včas, když termín zhotovení díla byl dohodnut ve smlouvě na den [datum]. Pokud žalovaný hovořil o jakési karanténě na straně žalobkyně, pro kterou nemohl dílo dokončit, pak žalobkyně uvádí, že celá její rodina byla umístěna do karantény až dnem [datum]. Žalovanému tak nic nebránilo dílo dokončit ke smluvenému termínu. Žalobce se však dostavil do místa zhotovení díla až dne [datum], přičemž poté, kdy byl opětovně konfrontován s vadami díla, které žalobkyně řádně uplatnila, odmítl tyto vady opravit a bez dalšího rezignoval na dokončení díla a odjel z místa pryč. Žalobkyně následně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k dokončení díla a k odstranění vad na díle přípisem ze dne [datum], ve kterém žalovanému sdělila, že pro případ, že vady na díle neodstraní v dostatečné lhůtě 14 dnů ode dne doručení přípisu, odstupuje žalobkyně od smlouvy o dílo. Žalovaný reagoval přípisem ze dne [datum], kdy prostřednictvím svého právního zástupce fakticky bagatelizuje rozsah vytknutých vad na díle, upírá znalost a existenci cenové nabídky a domáhá se dalšího termínu k dokončení díla. Žalobkyně pak s ohledem na panující stav trvala na odstoupení od smlouvy vzhledem k tomu že dílo i kdyby bylo žalovaným dokončeno, nebude mít jakost a kvalitu, na které se dohodla se žalovaným na samém počátku. Žalobkyně má tak za to, že bylo řádně odstoupeno od smlouvy o dílo, když žalovaný nejen že neodstranil řádně vytknuté vady či neuvedl způsob a termíny jejich odstranění ve třicetidenní lhůtě ode dne doručení reklamace díla, to je od [datum], ale zároveň řádně vytknuté vady neodstranil ani v dodatečné lhůtě poskytnuté mu [datum]. Za této situace vzhledem k odstoupení od smlouvy a vzhledem k tomu že dílo je v takové fázi rozpracovanosti, že si jej patrně musí žalobkyně ponechat, přestože bude nucena provést výměnu komponentů a nechat jej dokončit jiným truhlářem, je srozuměna s tím, že bude nucena takto rozpracované dílo žalovanému zaplatit z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně má důvodně za to, že cena díla, které pro ni takto částečně žalovaný zhotovil je 150 000 Kč, pročež má za to, že by jí měl tedy žalovaný vrátit částku ve výši 55 000 Kč z již zaplacené ceny za dílo ve výši 205 000 Kč. Zároveň žalobkyně nárokuje smluvní pokutu sjednanou v článku 6 smlouvy o dílo ve výši 0,05% denně z ceny za dílo ve výši 220 000 Kč, když mezi smluvními stranami není ujednáno, že by se odstoupením od smlouvy rušilo i ujednání o smluvní pokutě. Takto žalobkyně spočetla svůj nárok na smluvní pokutu v celkové výši 21 340 Kč od [datum], tedy 1 den poté, kdy mělo být dílo dle smlouvy zhotoveno, do [datum], kdy byla podána žaloba. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky naposledy emailem ze dne [datum], což žalovaný odmítl dopisem právního zástupce žalovaného ze dne [datum]. Proto žalobkyně rovněž požaduje zákonný úrok z prodlení z částky 55 000 Kč od [datum] do zaplacení.

2. V průběhu řízení pak žalobkyně namítala, že není podstatný důvod, pro který je od smlouvy odstupováno a odkázala na ust. § 1820 odst. 1 občanského zákoníku vzhledem ke spotřebitelskému charakteru účastníky uzavřené smlouvy o dílo.

3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Učinil nesporným, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o dílo [číslo] [rok], jejímž předmětem bylo zhotovení kuchyňské linky za cenu 220 000 Kč včetně DPH. Provádění díla probíhalo po celou dobu ze strany žalovaného zcela řádně, a to v souladu s nákresem, který jako jediný bylo možné považovat za součást smlouvy o dílo a jeho přílohu. Dílo do dnešního dne nebylo ze strany žalovaného dokončeno (nikoliv však jeho vinou), přičemž k dokončení díla zbývá„ porovnat“ šuplíky v kuchyňské lince a zejména usadit skleněná světelná dna, která žalovaný nechal na zakázku v rámci zhotovování díla vyrobit. Když se však žalovaný po vzájemné dohodě se žalobkyní dne [datum] dostavil na místo zhotovování díla za účelem dílo dokončit, sdělila mu žalobkyně, že to není možné z důvodu nařízené karantény. Bylo tak dohodnuto, že dílo bude dokončeno až [datum]. Toho dne se žalovaný dostavil na místo zhotovení díla, přičemž žalobkyně mu opětovně neumožnila dílo dokončit. I nadále žalovaný avizoval svou připravenost dílo dokončit, nicméně žalobkyně mu to neumožnila. Dle žalovaného je to tedy žalobkyně, kdo se dostal do prodlení a kdo způsobil prodlení s dokončením díla a to z toho důvodu, že žalovanému odmítla poskytnout potřebnou součinnost. Žalovaný na tuto skutečnost reagoval dopisem svého právního zástupce ze dne [datum] a také ze dne [datum], jímž žalobkyni ve smyslu § 2591 občanského zákoníku vyzýval k poskytnutí nutné součinnosti spočívající v tom, že mu umožní dílo dokončit. Ve stejné době žalovaný obdržel dopis ohledně žalobkyní tvrzených vad. Žalovaný je i nadále připraven dílo dokončit, avšak do dnešního dne mu to žalobkyně neumožnila. Žalovaný nečiní sporným uzavření smlouvy o dílo, činí však sporným, že by součástí smlouvy měla být cenová nabídka případně technická dokumentace zhotovená předchozím truhlářem. Jedinou další přílohou byl nákresek díla. Žalovaný nečiní sporným, že od žalobkyně obdržel za dílo částku ve výši 205 000 Kč. Žalovaný tvrdí, že jím dokončená část díla je prostá vad a nedodělků (nedodělkem je pouze nedokončená část díla, kterou mu žalobkyně neumožnila dokončit). Rovněž činí sporným, zda je možné z hlediska právního v době provádění díla vytýkat vady a postupovat dle ustanovení § 2106 občanského zákoníku, tedy zda lze pro takto vytknuté vady díla před jeho předáním od smlouvy odstoupit. Žalobkyni nesvědčilo právo odstoupit od smlouvy, neboť právě ona byla v prodlení s poskytnutím nutné součinnosti k provedení díla. Žalovaný neuznává ani žalobkyní tvrzený nárok na zaplacení smluvní pokuty zejména z důvodu, že nebyl v prodlení se zhotovením díla. Současně namítá neurčitost ujednání o smluvní pokutě, když předmětné ujednání nezakládá povinnost žalovaného k úhradě smluvní pokuty (ale pouze pro osobu, která nevede účetnictví, tuto vyúčtovat), ale zejména není sjednána výše smluvní pokuty, ale pouze údaj 0,05%, a to aniž by byla sjednána částka, z níž bude smluvní pokuta daným procentem vyúčtována. Současně nebylo sjednáno, že by se jednalo o částku za každý den prodlení. Ze všech těchto důvodů navrhnul žalovaný zamítnutí žaloby.

4. Při jednání soudu dne [datum] pak doplnil žalovaný skutková tvrzení tak, že v rámci procesní obrany uplatňuje vůči žalobkyni náhradu škody a vícepráce. Náhrada škody je představována částkou 10 000 Kč za světelná dna, která žalovaný objednal a žalobkyně mu neumožnila je nainstalovat. Jde o specifické rozměry, takže tuto věc nemůže žalovaný uplatnit jinde. Náhrada škody je dále představována cestovními náklady ve výši 1000 Kč, a to za cestu dne [datum], kdy se dostavil do domu žalobkyně, avšak nebylo mu umožněno dílo dokončit. Pokud jde o vícepráce, pak se jedná o skříňku pod dřezem a zádovou desku za kávovarem, když žalobce vyčísluje cenu víceprací v částce 5000 Kč.

5. Dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav.

6. Ze zákaznického rozpočtu dodavatele [jméno] [příjmení] se zjišťují jednotlivé položky soupisu, u některých jsou dopisovány ručně částky v Kč, v závěru je uvedena částka za materiál ve výši 23 986,83 Kč, po slevě 24% částka 18 230 Kč. Na další (třetí) straně je opět uvedena částka za materiál 54 358 Kč, vedle ní je ručně vepsána suma 34 942 Kč. Následují další ručně psané poznámky„ dřez + baterie + osvětlení/spotřebiče a následně kalkulace„ obyč. s úchytkami“ materiál 102 495 + práce 54 450, celkem 156 945 a kalkulace„ TIP – ON“ materiál 114 271 + práce 55 950, celkem 170 221.

7. Emailem ze dne [datum] zasílá žalobkyně žalovanému dle telefonické domluvy návrh kuchyně, kterou měl dělat původní truhlář. Poukazuje na to, že u některých skříněk se měnily rozměry, menší úpravy jim nevadí, ale kuchyň v základu by chtěli takto. Dvířka jsou bezúchytková, dole dekor bílý, pracovní deska dekor dřevěný a to samé zbytek kuchyně. Spotřebiče mají zakoupeny, vedle trouby je lednice, která není na plánu vidět. Mail je posílán s tím, aby se na něj žalovaný podíval, jsou k němu připojeny 4 přílohy - 4 obrázky. Tento email přeposlala žalobkyně dne [datum] svému právnímu zástupci a poukazuje v něm na větu, že„ menší úpravy jim nevadí, ale kuchyň v základu by chtěli tak, jak je na obrázku. Z toho dovozuje nepravdivost a nesmyslnost tvrzení žalovaného, že„ jedna skříňka nebyla v dohodě a další nedodělané věci“.

8. Ze smlouvy o dílo [číslo] [rok] ze dne [datum] se zjišťují jednotlivá ujednání smluvních stran (účastníků řízení). Předmětem díla dle písemného textu smlouvy je zhotovení kuchyňské linky na adrese [obec] s tím, že všechny jednotlivé body prací jsou uvedené v cenové nabídce, která je součástí smlouvy jako příloha [číslo] Cena komplet za dílo byla sjednána v částce 220 000 Kč, včetně DPH. Doba plnění byla sjednána jako předpokládané plnění prací, zahájení prací [datum] ukončení prací [datum]. Termín je závazný, je možno ho posunout či přerušit v případě nenadálé události. Tyto skutečnosti musí být písemně zaměněny jako dodatek smlouvy. K datu [datum] je doplněná rukou psaná poznámka„ záloha dvakrát 80 000 Kč a doplatek 60 000 Kč. Dále zhotovitel ve smlouvě potvrzuje, že si podklady zadání co nejpřesněji dle dostupných informací prověřil. Strany se dohodly, že dílo bude financováno ve dvou platbách, jedna platba bude realizována na základě zálohové faktury. V odstavci s názvem Vady díla je sjednáno, že zhotovitel odpovídá za škody způsobené jeho činností nebo činností jím pověřených 3. stran na majetku objednatele. Zhotovitel je pojištěn na tyto škody. Odstavec 6 se pak týká smluvní pokuty. Nedodržení termínu splatnosti plateb za dílo dle vystavených faktur, pozdní úhrada konečné faktury dává zhotoviteli právo vyúčtovat smluvní pokutu ve výši 0,05% z dlužné částky za každý den prodlení. Nedodržení smluveného termínu provedení díla dává objednateli právo vyúčtovat smluvní pokutu ve výši 0,05%.

9. Z nepodepsané listiny ze dne [datum] s názvem Reklamace provedené práce a materiálu na kuchyni s označením účastníků se zjišťuje, že žalobkyně jako objednatel žádá o reklamaci kuchyně z důvodu technických a estetických vad na kuchyni, s výčtem jednotlivých vad. Žalobkyně žádá o opravu vad a výměnu levného nainstalovaného materiálu za kvalitní materiál, na kterém byly se zhotovitelem dohodnuti. Ohledně uváděných vad je poukazováno na dohodu se zhotovitelem, nedodání systému tip – on blum a nedodělané práce. Žalobkyně žádá dokončení a opravení díla do 30 dnů.

10. Dopisem ze dne [datum] vyzval právní zástupce žalovaného žalobkyni k poskytnutí nutné součinnosti spočívající v tom, že žalovanému umožní dokončení díla dle smlouvy o dílo [číslo] [rok]. V případě marného uplynutí lhůty 14 dní bude dle sdělení žalovaný oprávněn od smlouvy o dílo odstoupit a bude vycházet z toho, že provedení díla zmařila právě žalobkyně 11. Z dopisu ze dne [datum] vyplývá komunikace právních zástupců účastníků. V ní právní zástupce žalobkyně poukazuje na cenovou nabídku předchozího truhláře pana [příjmení], která obsahuje precizní výčet použitých materiálů a komponentů s tím, že žalovaný podpisem smlouvy o dílo souhlasil s parametry kuchyňské linky a použitým materiálem dle předmětné cenové nabídky. Pokud se tedy ve smlouvě o dílo hovoří o cenové nabídce, pak se jedná o cenové nabídce pana [příjmení], který však z objektivních důvodů nemohl dílo realizovat. Je poukazováno na to, že žalovaný použil nesprávné lišty a pojezdy na šuplíky, že původní cenová nabídka byla o 50 000 Kč nižší než cena, za kterou dílo zhotovuje žalovaný. Rovněž právní zástupce žalobkyně poukázal na to, že dílo nebylo zhotoveno řádně a včas, neboť termín byl dohodnut ve smlouvě na den [datum]. Pokud žalovaný poukazuje na karanténu jako objektivní důvod na straně žalobkyně, pak je prokazatelné, že celá rodina byla umístěna do karantény až dnem [datum] po pozitivním testu na covid 19. Následně u žalobkyně skončila karanténa již k datu [datum] avšak žalovaný přijel až dne [datum]. Poté co byl opětovně konfrontován s vadami díla, odmítl tyto vady opravit a bez dalšího odjel pryč. Následně již probíhala oběma stranám známa komunikace právních zástupců. Současně dopisem právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k odstranění vad a dodání chybějících věcí tak, jak jsou specifikovány v příloze označené„ reklamace provedené práce a materiál na kuchyň“ a v cenové nabídce, a to nejpozději do 14 dnů od doručení tohoto přípisu. V případě, že uplatněné vady nebudou odstraněny ve stanovené lhůtě, odstupuje žalobkyně od smlouvy o dílo [číslo] [rok]. Tato výzva má být současně chápána jako předžalobní výzva.

12. Dopisem ze dne [datum] reaguje právní zástupce žalovaného na dopis ze dne 10 1 2022. Právní zástupce poukazuje na to, že žalovaný nesouhlasí s tím, že by jakkoliv převzal cenovou nabídku (což plyne už ze samotné skutečnosti, že nabídnul dílo zhotovit za jinou cenu) nebo že by snad převzal položkový rozpočet stejného zhotovitele. Žalovanému se od žalobkyně dostalo toliko nákres kuchyňské linky, který mu zaslala emailem ze dne [datum] a který vyjadřoval její představu, jak má dílo vypodat. Současně právní zástupce poukázal na to, že žalobkyně a její manžel po celou dobu na zhotovování díla dohlíželi, proto není zřejmé, proč námitky jsou uplatňovány až nyní. Současně popřel, že by jeho dopis byl reakcí na reklamaci žalobkyně, kdy zřejmě došlo k tomu, že se oba dopisy vzájemně minuly. Následně se právní zástupce vyjádřil dle klienta k jednotlivým namítaným vadám a navrhnul, aby bylo žalobkyní umožněno žalovanému dílo dokončit. Teprve po dokončení díla, nechť jsou náležitým způsobem řešeny případné vady díla a to před převzetím díla žalobkyní.

13. Emailem ze dne [datum] reaguje právní zástupce žalovaného na protistranou tvrzené nedodělky na díle. Má za to, že je potřeba rozlišovat nedodělky, vícepráce a diskutované možné budoucí práce. Ohledně nainstalování skleněných polic sděluje, že je má klient zakoupené a je připraven je realizovat, dokončení dolní skříňky, kde je koš, představuje vícepráce znamenající navýšení ceny díla o 5 000 Kč. Pokud jde o zhotovení domluvených horních polic u okna, to bylo dle dohody účastníků škrtnuto z plánku, mělo dojít v další zakázce k nahrazena svítící policií. Pokud jde o seřízení všech polic a dvířek, které špatně fungují může být posouzeno pouze na místě. Žalovaný je připraven tuto situaci řešit, stejné platí i o reklamaci 1 šuplíku, který špatně reaguje na otevírání.

14. Emailem ze dne [datum] sděluje právní zástupce žalobkyně právnímu zástupci žalovaného, že žalobkyně trvá na odstoupení od smlouvy. Byť má za to, že k odstoupení od smlouvy došlo již okamžikem marného uplynutí čtrnáctidenní lhůty k odstranění vad dle výzvy ze dne 10 1 2022, přesto formálně tímto z opatrnosti odstupuje od smlouvy o dílo. Z vyjádření žalovaného je zřejmé, že je ochoten uznat pouze skutečnost, že dílo není řádně dokončeno, nijak se nevyjadřuje k vytipovaným vadám. Právní zástupce poukazuje na to, že žalobkyně veškeré vady řádně vytkla již dopisem ze dne [datum] a podle § 19 odstavec 3 zák. č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, měly tyto být odstraněny ve lhůtě 30 dnů a zároveň měl zhotovitel v této lhůtě sdělit způsob a termín jejich opravy. Ohledně sporu o vázanosti žalovaného cenovou nabídkou pana [příjmení] je poukazováno na to, že je na cenovou nabídku odkazováno v článku 3 smlouvy o dílo, když tuto smlouvu vyhotovil právě žalovaný. Z této cenové nabídky vyplývá, jaké díly a materiál měly být použity a použity žalovaným nebyly. Právní zástupce preferuje smírné vyřešení sporu po odstoupení od smlouvy, a to tak, že žalobkyně si ponechá nezhotovené a vadné dílo a žalovaný vyplatí rozdíl mezi zaplacenou cenou za dílo a cenou stanovenou panem [příjmení] ve výši 156 945 Kč, včetně DPH. Vzhledem k tomu, že žalobkyně uhradila 220 000 Kč, pak by měl žalovaný vrátit částku 63 055 Kč, k čemuž je tímto emailem vyzýván ve lhůtě 14 dnů od doručení.

15. Emailem ze dne [datum] reaguje právní zástupce žalovaného, když shrnuje své stanovisko odpovídající tvrzením strany žalované v tomto řízení a vyjadřuje ochotu žalovaného dílo dodělat.

16. Z potvrzení o výsledcích testů ze dne [datum] a [datum] se zjišťuje, že manžel žalobkyně byl v těchto dnech testován na Covid 19 antigenním a následně PCR testem s výsledkem pozitivním.

17. Žalobkyně při svém účastnickém výslechu vypověděla, že nejprve řešili s původním truhlářem panem [příjmení] kuchyň. Tento truhlář udělal projekt kuchyně a soupis materiálů, následně onemocněl, proto museli shánět nového truhláře a našli žalovaného. Ten od nich dostal obrázek nebo projekt kuchyně, byly to 4 obrázky a také dostal soupis materiálu. Žalobkyně i jako laik vysvětlovala, jak by kuchyň měla fungovat. Žalovaný jí všechno odkýval, řekl, že ví, co ona přesně požaduje. Žalovaný začal kuchyň sestavovat a oni postupem času zjišťovali, že ta kuchyň je z jiného materiálu, než bylo dohodnuto. Kuchyň nefungovala tak, jak oni chtěli a nyní se rozpadá po roce a tři čtvrtě. Během sestavování kuchyně, kdy už měla žalobkyně podezření, že tam je jiný materiál, tak si pozvali jinou firmu a jiní odborníci jim řekli, že tam není ten materiál, který požadovali. Proto na žalovaného uhodili a [datum] se s manželem a žalovaným u nich doma sešli a vytkli mu veškeré vady. Žalovaný pouze jenom opakoval„ takže s mojí prací nejste spokojeni ?“ A následně ujel. Žalobkyně a její manžel se chtěli s žalovaným domluvit na tom, aby veškeré vady odstranil, aby nahradil materiál, který tam být nemá a aby následně dokončil svoji práci. Kuchyně je tedy špatně udělaná a ani není dodělaná. Také chtěli po žalovaném kalkulaci materiálu a práce, tu jim ale dodnes nedodal a tvrdil, že za ní chce 3 000 Kč. K dotazu, jaký jiný materiál žalovaný použil, žalobkyně vypověděla, že tam měl být tip on blum, což je značka posuvů, tip šuplíku, způsob, jakým se šuplík otevírá. Také uvedla, že na kuchyňské lince byly použity 3 nebo 4 různé značky pantů, dělá to dojem, že byla sestavená z nějakých zbytků. Odlišnost použitého materiálu dovozuje žalobkyně porovnáním značky, která je na systému otevírání na těch posuvech se soupisem materiálů od původního truhláře. Dále žalobkyně uvedla, že tam žalovaný nainstaloval plastové lišty, dle soupisu měly být hliníkové. Dále tam chybí police, nejenom na skleněná dna, 1 dvířka už upadly úplně. V současné době žalobkyně užívá pouze spodní část, zbytek zůstal nedodělaný. Pokud jde o částky uvedené na soupisu materiálu, pak ty dle žalobkyně nebyly pro žalovaného závazné, závazný byl pouze soupis jednotlivých komponentů, cenu si domluvili zvlášť. Pokud jde o setkání účastníků před uzavřením smlouvy, vypověděla žalobkyně, že nejprve poslala emailem žalovanému obrázek kuchyně, po telefonu pak vyřešili, zda má být kuchyň dřevěná nebo z dřevotřísky a pak žalovaný potvrdil, že kuchyň udělá. Následně se sešli ještě u nich v domě, dvakrát, třikrát nebo čtyřikrát, kdy si žalovaný přeměřoval a byl mu dodán soupis materiálů a na papíře obrázek kuchyně a slovně se znovu dohodli. Potom uzavřeli smlouvu písemně, smlouvu přinesl žalovaný. Žalobkyně si smlouvu přečetla a podepsala ji. Dále poukázala na ustanovení smlouvy, že kuchyň bude zaplacená na třikrát, 80 000, 80 000 a naposled 60 000, to zaplatí až bude dílo předáno jako hotové a v pořádku. Žalovaný ale chtěl neustále po žalobkyni během svojí práce peníze a ona mu je zaplatila, asi o 45 000 navíc, nechtěla dělat problémy, žalovaný chtěl peníze dopředu, tak mu je zaplatila. Ohledně pokuty uvedla, že se slovně dohodli, že se to chápe za každý den z celkové ceny, ve smlouvě je to špatně. Navíc tenkrát ji vůbec nenapadlo, že budou řešit nějaké nedodělání díla. Žalobkyně to ve smlouvě opravit nechtěla, dneska už by to ale udělala. Pokud byla žalobkyně dotazována na 1. odstavec smlouvy o dílo, kde se hovoří o cenové nabídce jako příloze [číslo] cena je komplet za dílo 220 000 Kč, včetně DPH, žalobkyně uvedla, že jim žalovaný žádnou cenovou nabídku nedal, ona počítala, že jí dodá. Když žalovaný přinesl smlouvu, kde byla napsaná ta částka, takto momentálně žalobkyni stačilo, žalovaný sliboval, že všechno dodá, ale neučinil tak. Pokud byla dotazována na dobu plnění dle odstavce 2 smlouvy, žalobkyně vypověděla, že žalovaný neřekl dopředu, kdy přesně k nim bude jezdit. Věděl, že žalobkyně je na mateřské dovolené, že je doma, takže k nim jezdil, jak mu to vyhovovalo. Žalobkyně to respektovala, i když ty jeho návštěvy byly velmi časté a většinou po půl hodinách. K dotazu, zda práce měly být provedeny od srpna do listopadu, žalobkyně zdůraznila že do 20.

11. K dotazu na důležitost dodržení termínu uvedla, že to pro ně bylo hodně důležité, protože od začátku října už v domě bydleli. Ke konci už to bylo nepříjemné, protože volala žalovanému, aby kuchyň už dodělal. Že je pro ně termín důležitý věděl, věděl také, že tam bydlí od října. Pokud byla dotazována, že ve smlouvě je také uvedeno„ předpokládané plnění prací“, uvedla žalobkyně, že měla za to, že je tam stanovený datum 20. 11. a že v tento den dojde k předání hotového díla. Dále žalobkyně vypověděla, že nerozumí, jakou souvislost má karanténa, na kterou poukazuje žalovaný, s jejich kuchyní, protože oni nastoupili do karantény až po uplynutí 20.

11. Žalobkyně má za to, že to bylo 22.

11. Žalovaný chtěl přijet pár dní po tom 20. 11., ale ona mu řekla, že jsou v karanténě. Pak se čekalo asi 14 dní, žalovaný přijel 14. 12. a to u nich byl naposled Pokud byla žalobkyně vyzvána, aby konkretizovala, jak vytkla žalovanému vady s poukazem na to, že mluví obecně, že je to špatně, že je tam jiný materiál, pak vypověděla, že mu třeba ukázala plastovou lištu, která byla kratší než linka a zeptala se ho, zda se mu to takhle líbí a on jenom odpověděl„ Takže se vám to nelíbí ?“ Dále mu ukázala odřené rohy plastové mřížky, které jsou dole, na které stačí šáhnout a celé to vypadne. Nebo spodní lištu v kuchyni, která není přimontovaná. Dřevotříska není ani olepená, nožičky kuchyně se nafukují, což je samozřejmě z vytírání, ale dřevotříska by měla něco vydržet. Žalobkyně připustila, že to asi bylo pro žalovaného nepříjemné, protože zjistil, že oni ví, že ta kuchyň je udělaná z něčeho jiného, že se jim to nelíbí. Vyjádřila přesvědčení, že přece nenechá člověka to dodělat, dodat tam skleněná dna, když vidí, že celá kuchyň je prostě křivá. Chodí sem lidi a smějou se a říkají, že je neuvěřitelné, že za tohle zaplatila tolik. Žalobkyně se cítí podvedená a chtěla by, aby žalovaný tohle dál lidem nedělal. Potom už ten jejich spor řešili právníci. Pokud byla dotazována, zda chtěl žalovaný dílo dokončit, žalobkyně vypověděla, že chtěl sice přijet a že to došteluje a dodá skleněné police. Z toho důvodu žalobkyně řekla, že ho prostě domů nepustí. Žalobkyně ho přece nenechá doštelovat něco, on pak bude chtít dát nějaký protokol o dokončení díla a bude po nich chtít další peníze. On neuznal absolutně žádnou vadu, tvrdil, že jediné, co má dodat, jsou skleněná dna a všechno jsou vícepráce. Pokud jde o manžela, tak ten jezdil z práce až večer, večer jezdil i žalovaný, aby mu manžel mohl pomáhat vykládat věci. ohledně funkčnosti a doštelování žalobkyně dále vypověděla, že šuplíky, pokud jsou křivé, je asi možné doštelovat, ale to, že tam chybí materiál v těch šuplíkách, na tom se nic nezmění. Žalobkyně potvrdila, že 14. 12. chtěl žalovaný pokračovat ve svojí práci, vadilo mu, že ho zastavili, ale oni se chtěli domluvit s tím, že mu vytýkají vady a chtěli se domluvit, co s tím. Nechtěli ho vlastně nechat pokračovat, chtěli opravu díla a ne aby pokračoval ve špatně rozdělaném díle. Dále žalobkyně popřela, že by panty rezly, protože jde o vlhkou novostavbu. Dále uvedla, že jim chyběla nějaká lhůta záruky, dílo musí mít záruku. Pokud byla dotazována, zda je rozpis od pana [příjmení] kompletní, měla za to, že je tam napsané všechno, z čeho ta kuchyň má být. Současně poukázala na to, že není odborník. Opětovně poukázala, že se dohodli hlavně na systému tip on blum s tím, že kuchyň je sestavená z asi 19 šuplíků. Pokud jde o ostatní materiál, tedy dřevotřísku a pracovní desku, dle žalobkyně to takto mělo být. Pokud byla dotazována na částky v rozpisu původního truhláře dopisované rukou, žalobkyně nevěděla, neptala se na to. Pokud byla dotazována, kolikrát se sešli před uzavřením smlouvy, přesně už si nepamatuje. K dotazu, kdy přesně žalovanému nabídku (soupis) předložili, nejprve uvedla, že spolu se smlouvou, pak připustila, že možná ještě před smlouvou ji určitě viděl, protože se domlouvali, jak ta kuchyň bude vypadat a z čeho bude. K dotazu, proč tento soupis nebyl součástí smlouvy, uvedla, že žalovaný slíbil, že udělá novou nabídku, svůj soupis materiálu. Následně žalobkyně k dotazu svého právního zástupce, co považovala za přílohu [číslo] smlouvy o dílo uvedla, že určitě ten soupis toho materiálu, protože ten je důležitý a dále byla důležitá cena za kuchyň a z čeho má být vyrobená, do kdy má být hotová, proto to brala tak, že součástí smlouvy je seznam toho materiálu.

18. Žalovaný při svém účastnickém výslechu vypověděl, že někdy v měsíci srpnu měl provádět realizaci kuchyně, tehdy ho oslovila žalobkyně s manželem. Žalovaný je vyzval, aby mu poslali výkresy do mailu, což žalobkyně učinila a do mailu také napsala, jak by přibližně měla kuchyň vypadat. Následovaly osobní schůzky v jejich domě, žalovaný přivezl vzorkovníky, aby věděl, z čeho se má kuchyň vyrábět, to znamená vzorkovník na dvířka, korpusy skříněk, pracovní desku, zádovou desku ke kuchyňské lince, lištu a jestli tam bude nějaké kování. Domluvili se, že dají spodní světelná dna, aby měli celou kuchyň osvícenou. Žalobkyně řekla, že požaduje kování typ– on. Žalovaný se jí zeptal, zda požaduje mercedes nebo škodovku, protože od toho se odvíjí cena kování. Žalobkyně nepotřebovala mercedes, chtěla funkční kování, podle toho se domluvili na ceně 220 000 Kč za kuchyň. Domluvili se, že oproti výkresu zrušili skříňku na láhve s tím že jí udělají případně v další fázi. Účastníci si všechno odsouhlasili, žalovaný měl výkresy, sdělil, jak to bude vyrábět, z čeho to bude vyrábět. Uvedl, že materiál klasicky nakupuje v dřevo prodeji, výrobky mají doklad o shodě a kování kupuje kvalitní od výrobce, od stejného výrobce 20 let. Pak podepsali smlouvu. Pokud jde o rozpočet pana [příjmení], na který poukazuje žalobkyně, pak žalovaný uvedl, že jej vidí poprvé. Poprvé mu ho ukázal jeho právní zástupce. Za součást smlouvy považoval ty 4 výkresy, na které si pro svoji potřebu dopsal, jaké bude použito lamino na korpusy horních skříněk, korpusy spodních skříněk, dvířka, pracovní deska, zádová deska s tím, že žalovaný žalobkyni tyto skutečnosti na těch výkresech podepsal. A začátkem října nebo v průběhu měsíce září žalovaného poprosili, aby jim vyšel vstříc, že se stěhují a budou v domě bydlet, aby mohli vařit. Žalovaný jim tedy v té době částečně přivezl kuchyň a zapůjčil jim sporák, aby mohli vařit. Udělal také pracovní desku na kuchyň, kde se mohla osadit varná deska, mohl se osadit dřez a aby v domě mohli fungovat. Zbytek kuchyně potom dodělával postupně, koordinoval to také s prací manžela žalobkyně, který pracoval v Rakousku, protože u toho chtěli být. Spotřebiče si koupili sami, žalovaný je doměřoval, v rozpočtu nebyla zahrnuta montáž spotřebičů. Žalovaný pomáhal manželovi žalobkyně pověsit digestoř. Postupně pokračoval, až měli vlastně celý korpus hotový, pak se domlouvali ohledně skříňky pod dřezem na nějakých úpravách, aby se tam mohl dát koš a aby tam tedy vznikl větší prostor. V průběhu listopadu už měl žalovaný všechno hotové a počítal s tím, že už vlastně jenom dodá skleněná dna, pošteluje šuplíky a výklopy u horních skříněk. Někdy v polovině listopadu, před tím 20. mu žalobkyně zavolala, že mají v rodině covid, takže nemůže to přijet dokončit. Pak mu sdělili nový termín po karanténě a že budou všichni doma toho 14. 12. a napsali mu sms-zprávu, aby přijel někdy na 6. hodinu. Mezitím, v době kdy začal covid, tak ho začali bombardovat, že by chtěli, aby jim udělal rozpočet, i když o rozpočtu do té doby vůbec nemluvili. Dne [číslo] přijel do jejich domu, aby dílo dokončil, oni ale na něj mluvili dost nevybíravým způsobem, takže si sbalil věci a odjel a obrátil se na svého právního zástupce. Ukazovali mu panty s tím, že na internetu stojí tolik a tolik. Vytýkali mu, že tam má jiné pojezdy, ale nikde nebylo stanoveno, že musí použít kování blum, účastníci byli domluveni pouze na horních dvířkách, výklopy že tam musí být Aventos, protože to jiná firma nedělá. U zásuvek o plynových výsuvech nikde nebylo napsáno, že by tam měla být nějaká určitá značka. Žalovaný poukázal na to, že vlastně všechny panty se stejně vyrábí v Číně, pouze je tam jiná značka a ten výsledný efekt je vždycky stejný. Když je požadován pant, který má tlumení a je to specifický pant, tak se potom použije Hettich, jinak se ale používají běžné, normální panty. Žalobkyně požadovala systém tip on, to znamená, že se máčkne na dvířko nebo na šuplík a on se sám otevře. Takový pant tam žalovaný dodal. Ohledně přílohy [číslo] ve smlouvě žalovaný vypověděl, že za tu považoval ty výkresy. Smlouvu předložil on, stáhnul jí z internetu. Na přílohy, za které považoval ty výkresy si napsal ta důležitá data, která potřeboval, tedy z čeho linka bude vyrobená, z čeho budou dvířka, korpusy, to všechno si tam dopsal. To samé napsal žalobkyni do nákresů a podepsal jí to. Tímhle způsobem podepisuje smlouvy, má staženou smlouvu z internetu a pokud jde o cenovou kalkulaci, tak za léta praxe už odhadne, kolik bude stát práce. Za cenovou nabídku považoval právě tu cenu 220 000 Kč. Když přijel k žalobkyni poprvé, tak řekl, že ta kuchyň bude stát 220 až 240 000 Kč s tím, že všechno se potom dál odvíjí od toho, jaké tam bude kování. Proto se ptal, jestli chce mercedes nebo škodovku. Pokud je od zákazníka požadavek, aby byly šuplíky systém tip on, tak tam není dáno, jestli šuplík dá ránu nebo nedá ránu. Pokud by tam byl tento požadavek, pak je to samodotah. To však s žalobkyní neřešili. Žalovaný popřel, že by žalobkyně měla požadavek na hliníkové lišty. Požadavek byl, že všechno bude v barvě pracovní desky. Až potom sdělila žalobkyně, že chce hliníkovou lištu, žalovaný byl ochoten ji vyměnit, ale za příplatek. Dál už to potom neřešili. Ohledně závaznosti termínu zhotovení se žalovaným vyjádřil tak, že den 20. 11. považoval za závazný, dle smlouvy mělo být dílo dokončené. Žalovaný poukázal na to že 17. 10. už měli namontovaný celý spodek kuchyně a mohli vařit i přesto, že termín byl až do konce listopadu. Pokud jde o skleněná dna, pak částka 10 000 Kč je cena, za kterou ty police pořídil a má doklad v účetnictví. Pokud jde o cestovné 1 000 korun, vycházel ze 140km jízdy z jeho dílny ve [obec] do bydliště žalobkyně. K dotazu, jak vysvětlil žalobkyni finální částku za zhotovení kuchyně, žalovaný vypověděl, že k ceně dospěl na základě patnáctileté praxe a svým odhadem. Takto obvykle postupuje a nikdy s tím neměl problém. O té ceně se už potom víc nedohadovali, ujasnili si materiály, to znamená, z čeho budou korpusy, dvířka, pracovní deska, zádová deska a že tam bude tip – on, nic víc pak už neřešili. K dotazu, zda seznamoval žalobkyni v průběhu realizace díla s tím, co používá za komponenty a materiál, zda jí předkládal doklady za nákupy jednotlivých komponent, žalovaný vypověděl, že k tomu nevidí důvod. K dotazu, zda komponent Hettich, Blum považuje za mercedes nebo škodovku, žalovaný vypověděl, že za mercedes považuje Schachermayer, ale v takovém případě by linka stála půl milionu. Dále žalovaný vypověděl, že k tomu 20. 11. byl připraven a měl všechny komponenty pro to, aby to dílo řádně dokončil. Dále potvrdil, že pokud instalujete dílo, počítá s tím že bude používáno. Žalobkyni nepoučoval, jak má v kuchyni vytírat, je jasné, že nemůžete nalít kýbl vody pod linku, nicméně celá linka je na plastových nožičkách, jsou tam pouze 2 boky, aby to bylo zarovnané a aby nebyly vidět co soklíky. U toho soklíku je ještě plastová podložka. Pokud tedy kuchyň bobtná, důvodem je dle žalovaného vytírání. Žalovaný dále uvedl, že i dvířka se musí seštelovat podle světelného dna, finální seštelování nebylo ze strany žalobkyně žalovanému umožněno. Žalovaný potvrdil, že pokud mu byly předloženy nějaké fotografie, je přesvědčen o tom že vlastně všechno bylo doladitelné. K jednotlivým fotografiím se dále žalovaný vyjádřil tak, že pokud jde o chybějící čelo u dřezu, žalovaná jej nenechala ho tam přilepit. Pokud jde o šuplíky a mezery mezi nimi, pak i ty lze seštelovat. Pokud jde o tvrzené nabobtnání, žalovaný k fotografii uvedl, že je to pracovní deska a ta není nabobtnalá ale je otřískaná. Dále pokud jde o korpus na troubu a mikrovlnku, pak k tomu žalovaný uvedl, že se dělá větší z důvodu přisávání a odsávání vzduchu, kdy se tam dává mřížka a dole vlastně v soklu se také dává mřížka, aby vzduch mohl cirkulovat, proto je ten korpus větší. Pokud jde o absentující skříňku na lahve, její zhotovení by znamenalo vícepráce, protože na začátku se dohodli, že tu skříňku zruší, právě proto, že tam měla být okolo světelná dna. Pokud jde o digestoř, vypověděl žalovaný, že tu si pořídila žalobkyně. Jde o komínovou digestoř a ta se neukládá do skříňky. Ta digestoř má po stranách mřížky, aby mohla odfukovat nebo přisávat vzduch.

19. V průběhu výslechu žalovaného byly předloženy a k důkazu provedeny fotografie. Z nich se zjišťuje detailní pohled na jednotlivé části kuchyňské linky.

20. Svědek [jméno] [příjmení], manžel žalobkyně, vypověděl k věci, že žalovaný jim dělal kuchyň. Když mu potom říkali, co je tam špatně, tak se nazlobil a nechtěl to opravit, dodělat a prostě utekl. Když byl u nich poprvé, tak mu ukazovali, jak má kuchyň vypadat, s manželkou už tehdy věděli stoprocentně, co tam chtějí mít, protože už to probírali s předchozím truhlářem. Ukázali žalovanému obrázek, jak to bude vypadat. Měli kompletní projekt i s materiálem, který tam chtějí. Měli tedy soupis materiálů, tam bylo napsáno třeba tip on blum, veškeré kování, které tam mělo na té kuchyni být. Ten soupis celý dali žalovanému. K dotazu ohledně soupisu svědek vypověděl, že to byl veškerý soupis materiálů. K dotazu, z čeho měla být kuchyň provedená, vypověděl, že to byla dřevotříska, to žalovaný dodržel, ale nedodržel vlastně veškeré kování. Oni tam měli tip on blum, který se měl chovat na dotek, když se na něj sáhne, tak se sám otevře a žalovaný jim tam dal vlastně levnější verzi. Ta se chová tak, že se do ní musí bouchnout víckrát a kolikrát ani nefunguje. Nebo jsou tam prostě jiná kování v těch horních skříňkách, lišty jsou úplně jiné. K dotazu ohledně lišt, které požadovaly, vypověděl, že tam byly takový malinkatý. On tam vlastně dal plastové, tedy úplně jiné než chtěli. Oni chtěli hliníkové lišty. K dotazu, z čeho usuzuje, že šlo o levnější verzi, vypověděl, že tam měli jiného truhláře, který jim to řekl a také si to svědek vyhledal na internetu. Oni byli u několika jiných truhlářů předtím, než chtěli tu kuchyň, tak si to vyzkoušeli a poté, co jim to namontoval žalovaný, tak zjistili, že se to vlastně chová jinak a pak si to našli na internetu podle názvu. Následně vypověděl že to vlastně nemá žádný název, svědek upravil výpověď, že tohle vyhledal podle obrázků a je to úplně jiný typ kování, než by to měl být. Svědek s žalobkyní mu to říkali a žalovaný reagoval tak, že se to došteluje, opraví, dodělá, ale pak zjistili, že se to ani doštelovat nedá, protože tam chybí písty, což se dozvěděli potom od jiného truhláře. Oni žalovanému řekli, že tam dal úplně něco jiného, než chtěli, což on popřel. Řekli mu, že chtějí tip on blum. K dotazům ohledně podpisu smlouvy svědek vypověděl, že tam bylo spousta papírů, byly tam nákresy, pak se podepisovala spousta papírů, ale jestli byl vyloženě přítomen u podpisu smlouvy, to už říci nemohl. Oni mu vlastně dávali papíry, žalovaný si tam něco zapisoval, svědek si myslí, že to asi byla smlouva. Také si něco zakresloval do svých papírů, dávali mu nákresy. Svědek potvrdil, že smlouvu nečetl, četl ji, až když vznikl spor. K dotazu ohledně soupisu materiálů svědek vypověděl, že mu ho dávali s těmi výkresy, on si to prohlížel a řekl, že je to normální tam uvedený materiál a že to tak bude úplně stejně. Řekli mu, že chtějí, aby to fungovalo, když se toho člověk dotkne, aby se to otevřelo a když se toho zase člověk dotkne, aby se to zase samo pomalu zavřelo. On říkal, že to takhle bude fungovat normálně. Dále svědek poukázal na to, že žalovaný jezdil vždycky na chviličku, svědek mu pomáhal vykládat z auta s tím, že jim bylo řečeno, že jinak bude muset žalovaný najmout dalšího člověka, kterého budou muset zaplatit. Také mu svědek pomáhal sestavovat různé nohy na tu kuchyň, otáčet kuchyň, sestavovat spodky kuchyně, přidržet horní skříňky a dávat desku. Ohledně ceny byla dohoda taková, že mu dají zálohu na začátku, druhou částku v polovině, poslední částka, když dílo bude hotové. Dílo se však nedodělalo, oni mu řekli veškeré vady na kuchyni, co se jim nelíbí, protože zjistili, že už jim tam dal úplně jiné věci, ty vady mu vyfotili, ukázali, řekli. On se pak naštval a odjel. Potom to chtěl žalovaný přijet dodělat, to mu ale neumožnili, protože řekli až vlastně odstraní ty vady a vymění ty věci, tak potom to může dodělat. S tím on nesouhlasil a kontaktoval svého právníka. Pokud měl svědek konkretizovat vady, které měl žalovaný odstranit, poukázal na odřené rohy, panty, které po něm chtěly vyměnit, skříňky, které jsou křivě namontované, nechtěl poštelovat dvířka. Oni mu řekli veškeré vady a on řekl, že to není vada, řekl že musí dodělat jenom dna a tím to pro něj končí. Ještě předtím, než vytkly žalovanému veškeré vady, tak si pozvali jiného člověka, aby věděli, co všechno můžou říct žalovanému za vadu. Ten člověk se tomu vysmál, že tohle není kuchyň za takovouhle částku a v tomhle materiálu by měla být o hodně levnější a řekl jim veškeré vady. K výzvě, aby toto konkretizoval, poukázal například na rohy, kdy jim bylo vysvětleno, jak se to řeže, dále poukázal na panty, které jsou tam špatně s tím, že jsou špatně nadimenzované. To pak způsobuje například, že jedny dvířka úplně hážou, druhá dvířka úplně vystřelí stranou extrémně moc, další se zase pomalu otevírají, což je právě způsobeno těmi levnými materiály. Jedna dvířka dokonce upadla. Osobou, kterou si takto pozvali na konzultaci, je truhlář z jiné firmy, která dělá kuchyně. Tento člověk jim také sdělil, že se ty věci nedají opravit, že je to spíš na kompletní předělání. Možnost případného dodělání kuchyně žalovaným s tímto člověkem nekonzultovali. Ohledně odřeného rohu svědek vypověděl, že to vzniklo činností žalovaného šmirglem, když začišťoval rohy dýhou, kterou tam nalepil a pak neodborně ten roh začistil až moc, že to je vidět. K dotazu svědek vypověděl, že neví, zda žalovaný žalobkyni kontaktoval za účelem domluvení si termínu dokončení díla. Pokud jde o umístění do karantény, pak k němu došlo 20, 22. listopadu. Pokud jde o schůzku 14. 12., pak dle svědka žalovaného kontaktovali oni na základě té reklamace. Kdy je žalovaný kontaktoval s tím, že přijede kuchyň dodělat, svědek nevěděl. Ke karanténě vypověděl, že neměli žádné příznaky, ale protože jezdil do zahraničí, musel si dělat test a ten odhalil, že má covid. Pak museli dodržet karanténu. Ohledně soupisu materiálů pak svědek nevěděl, zda jej měl žalovaný před podpisem smlouvy nebo poté. Každopádně ho měl v ruce. Svědek dále potvrdil, že dřez, baterie, osvětlení, spotřebiče nebyly součástí díla, ty si kupovali sami. Svědek byl konfrontován s tím, že měli kompletní soupis materiálů, kde je rukou napsáno + dřez, baterie, osvětlení, spotřebiče, zda to není v rozporu s tvrzením, že šlo o kompletní soupis materiálu. Svědek vypověděl, že je to soupis materiálů + ostatní spotřebiče jsou uvedené pro případ, kdyby si je brali od původního truhláře, což by bylo levnější. Každopádně ceny uvedené na soupisu jsou bez spotřebičů. U žalovaného to bylo tak, že si spotřebiče objednají sami, žalovaný jim to ani nenabízel. K dotazům svědek potvrdil, že tedy existovala písemná smlouva, ručně předaný rozpočet a ještě řada ústních dohod. Ta dohoda každopádně vznikla před podpisem smlouvy. Proč všechno nebylo součástí písemné smlouvy, svědek vypověděl, že smlouvu psal žalovaný a tohle tam nenapsal. Je to chyba. Svědek rovněž připustil, že všechno záviselo na dodatečné domluvě, poté co byl konfrontován například ohledně cen uvedených na soupisu strojově a cen připsaných ručně, popř. s kalkulací s poznámkou obyč. s úchytkami a tip-on. Dle svědka se potom domluvili, že tam budou obyčejná dvířka, ta tam jsou. Domluvili si to před podpisem smlouvy. Rovněž byl konfrontován se soupisem, aby vyhledal položku týkající se hliníkových lišt, o kterých hovořil, tu svědek nenašel. Svědek dále vypověděl, že nákresy kuchyně a soupis dávali žalovanému fyzicky do ruky v listinné podobě. Pokud byl konfrontován s emailem ze dne 5.8., pak uvedl, že už přesně neví, ale myslí si, že potom to ještě chtěl žalovaný poslat na email. Svědek dále zdůraznil, že žalovanému neumožnili dokončit dílo, chtěli aby nejdřív odstranil vady. Současně vypověděl, že mu psali spoustu mailů, že se s ním chtějí domluvit, on to ale celé bojkotoval.

21. Podle ust. § 2586 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

22. Podle ust. § 2592 o. z. zhotovitel postupuje při provádění díla samostatně. Příkazy objednatele ohledně způsobu provádění díla je zhotovitel vázán, jen plyne-li to ze zvyklostí, anebo bylo-li to ujednáno.

23. Podle ust § 2593 o. z. objednatel má právo kontrolovat provádění díla. Zjistí-li, že zhotovitel porušuje svou povinnost, může požadovat, aby zhotovitel zajistil nápravu a prováděl dílo řádným způsobem. Neučiní-li tak zhotovitel ani v přiměřené době, může objednatel odstoupit od smlouvy, vedl-li by postup zhotovitele nepochybně k podstatnému porušení smlouvy.

24. Podle ust. § 1820 odst. 1 písm. f) o. z. směřuje-li jednání stran k uzavření smlouvy a používá-li při něm podnikatel výhradně alespoň 1 komunikační prostředek, který umožňuje uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti stran (dále jen„ prostředek komunikace na dálku“) nebo směřuje- li takové jednání k uzavření smlouvy mimo prostor obvyklý pro podnikatelovo podnikání, sdělí podnikatel spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo předtím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku také f) pokud lze využít práva na odstoupení od smlouvy, podmínky, lhůtu a postupy pro uplatnění tohoto práva, jakož i formulář pro odstoupení od smlouvy, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

25. Podle ust. § 1829 odst. 2 o. z. nebyl-li spotřebitel poučen o právu odstoupit od smlouvy v souladu s § 1820 odst. 1 písm. f), může spotřebitel od smlouvy odstoupit do jednoho roku a čtrnácti dnů ode dne počátku běhu lhůty pro odstoupení podle odst. 1.

26. Podle ustanovení § 1837 d) o. z. spotřebitel nemůže odstoupit od smlouvy o dodávce zboží, které bylo upraveno podle přání spotřebitele nebo pro jeho osobu.

27. Podle ust. § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

28. Podle ust. § 553 odst. 1 o. z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.

29. Podle ust. § 556 odst. 1 a 2 o. z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

30. V posuzovaném případě se žalobkyně domáhá vrácení části ceny díla (kuchyňské linky) ve výši 55 000 Kč, když tvrdí, že na základě uzavřené smlouvy uhradila žalobci cenu díla ve výši 205 000 Kč, žalovaný však dílo nedokončil pro četné vady, které mu vytkla, proto odstoupila dopisem ze dne [datum] od smlouvy a žalovanou částku požaduje z titulu bezdůvodného obohacení, když má za to, že hodnota dosud zhotoveného díla je 150 000 Kč. Dále se žalobkyně žalobou domáhá úhrady smluvní pokuty za prodlení žalovaného s dokončením díla, kterou si sjednali ve smlouvě s tím, že dílo mělo být dokončeno do [datum], není však dokončeno dosud. Požadována je smluvní pokuta ve výši 0,05 % denně z ceny díla za období od [datum] (první den prodlení s dokončením díla) do dne podání žaloby. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně kontaktovala v létě 2021 žalovaného a poptávala u něj zhotovení kuchyně. Původně jednala s jiným truhlářem, který vyhotovil nákresy kuchyně (4 obrázky) a vyhotovil zákaznický rozpočet obsahující soupis materiálu a cen, který doznal také úpravu ručně psanými poznámkami. Tyto skutečnosti soud zjistil z výpovědi žalobkyně a jejího manžela a ze zákaznického rozpočtu. Žalobkyně dne [datum] zaslala žalovanému elektronickou poštou nákresy kuchyně a popsala základní parametry kuchyně týkající se dekoru, bezúchytových dvířek, změn rozměrů skříněk. Dne [datum] účastníci uzavřeli smlouvu o dílo v písemné formě. Smlouva odkazovala na cenovou nabídku jako součást smlouvy tvořící její přílohu, ve které měly být uvedeny„ jednotlivé body prací“. Žalovaný při účastnickém výslechu vypověděl, že za cenovou nabídku považoval cenu 220 000 Kč. Smlouvu stáhl z internetu, její znění používá i u jiných zakázek. Žalobkyně vypověděla, že dodání cenové nabídky jim slíbil žalovaný, žádnou ale nepředložil. K výslovnému dotazu jejího právního zástupce uvedla, že za cenovou nabídku považovala rozpočet původního truhláře. Dále žalobkyně vypověděla k přesnému okamžiku předání soupisu původního truhláře žalovanému, že k předání došlo při podpisu smlouvy, pak připustila, že ho viděl určitě dříve. Její manžel k tomu vypověděl, že při podpisu smlouvy dávali žalovanému nákresy a soupis, pokud byl konfrontován při výslechu s mailem ze dne [datum], pak uvedl, že zřejmě potom to chtěl ještě poslat mailem. Žalovaný celou dobu popíral, že by mu byl předán jakýkoliv soupis materiálu od původního truhláře, poprvé ho viděl až u svého právního zástupce, jediný závazný dokument pro něj byl nákres kuchyně. Ze shora uvedeného je zřejmé, že účastníci uzavřeli smlouvu o dílo, kterou se žalovaný zavázal zhotovit pro žalobkyni v době do [datum] kuchyňskou linku dle čtyř nákresů, zpracovaných původním truhlářem, a žalobkyně se zavázala zaplatit cenu díla ve výši 220 000 Kč. Rovněž je nepochybné, že účastníci rozhodně nepřikládali velkou váhu písemnému znění uzavřené smlouvy, jak vyplývá z jejich účastnických výpovědí. Žalovaný, který smlouvu předložil žalobkyni, použil znění smlouvy, které si stáhl z internetu a do kterého ručně dopisoval potřebné údaje. Žalobkyně akceptovala, že ke smlouvě není připojena cenová nabídka, ačkoliv na ni smlouva odkazuje. Nejen že při výslechu se nemohla rozhodnout, zda je cenovou nabídkou myšlen zákaznický rozpočet původního truhláře (jak by odpovídalo žalobním tvrzením) nebo nabídka, kterou má teprve dodat žalovaný, pro okamžik podpisu smlouvy jí stačilo, že je ve smlouvě uvedena cena, na které se s žalovaným dohodli. Manžel žalobkyně smlouvu před tím, než ji podepsala jeho manželka, nečetl vůbec, učinil tak, až když vznikl spor, jak vyplývá z jeho výpovědi. Že účastníci nepřikládali písemnému znění smlouvy většího významu, svědčí i řada rozporů v samotném textu. Tak např. v čl. 2 týkajícího se doby plnění si sjednali úhradu ceny díla ve dvou zálohách po 80 000 Kč a doplatek ve výši 60 000 Kč, ačkoliv hned v článku následujícím je mimo jiné uvedeno, že dílo bude financováno ve dvou platbách, první na základě zálohové faktury. Dalším příkladem je čl. 5 nazvaný vady díla, ačkoliv stanoví odpovědnost zhotovitele za škody způsobené jeho činností nebo„ jím prověřených třetích stran“ na majetku objednatele. Vedle spornosti použitého spojení v uvozovkách, zde není o vadách díla, popř. odpovědnosti za ně ani zmínka. Nejproblematičtějším je pak čl. 6 nazvaný smluvní pokuty. Vedle smluvní pokuty za prodlení s úhradou vystavených faktur, je ve druhé větě sjednána smluvní pokuta za prodlení s provedením díla („ nedodržení smluveného termínu“), a to ve výši 0,05 %, aniž by byl uveden základ, z kterého je výše smluvní pokuty počítána (např. cena díla, dosud nevyfakturovaná cena díla, či jiná částka) a není uvedeno, zda jde o sazbu denní, roční nebo jinou. Tyto chybějící náležitosti vůle účastníků projevené podpisem písemného znění smlouvy nelze dovodit ani výkladem. Žalobkyně sice při svém výslechu uvedla, že se účastníci slovně dohodli, že se to chápe za každý den z celkové ceny, z žádného jiného důkazu však nevyplývá, že by o tom účastníci vůbec jednali, tím spíš, pokud žalobkyně uvedla, že ani nepočítala s tím, že budou v budoucnu řešit nějaké nedodělání díla. Ani z výpovědi žalovaného nelze usuzovat na obsah jeho vůle stran smluvní pokuty, tím spíš za situace, kdy předložil znění smlouvy, kterou stáhl z internetu (se všemi vadami, jak popsáno shora). V řízení nevyšlo ani najevo, že by si účastníci sporné ustanovení dodatečně vyjasnili a odstranili tak jeho neurčitost.. Z tohoto důvodu nelze učinit závěr, že účastníci platně sjednali smluvní pokutu pro případ prodlení žalovaného s dokončením díla, jejíž úhrady se žalobkyně žalobou domáhá. V této části je proto žaloba nedůvodná. Tyto skutečnosti však nemají vliv na závěr soudu o tom, že účastníci uzavřeli smlouvu o dílo (ostatně zákon nevyžaduje její písemnou formu), neboť se shodli na podstatných náležitostech takové smlouvy vymezených v § 2586, tedy závazku žalovaného zhotovit pro žalobkyni kuchyňskou linku, tuto jí předat v jejím domě v [obec] a povinnost žalobkyně za dílo zaplatit sjednanou cenu 220 000 Kč.

31. Oba účastníci považovali za závazný termín zhotovení a cenu. V základu se shodli i na předmětu díla, tedy že kuchyň bude uspořádána ve shodě s předloženými nákresy původního truhláře, shodly se na použitém materiálu skříněk, zásuvek, dvířek, na pracovní desce a na dekoru. (zjištěno z výpovědí účastníků, manžela žalobkyně a z mailu ze dne [datum]). Ačkoliv žalobkyně i její manžel při svých výsleších opakovaně shodně uváděli, že kuchyň je z jiného materiálu, než bylo dohodnuto, z obou výslechů nakonec vyplynulo, že šlo o lišty (byly použity plastové namísto hliníkových) a především o použité kování, panty u dvířek a pojezdy u šuplíků. Žalobkyně tvrdila, že se s žalovaným dohodli na tom, že použije tip – on blum. Existenci závazného pokynu pro žalovaného dovozovala ze soupisu původního truhláře (zákaznický rozpočet) a z předsmluvní komunikace účastníků, když uvedla, že si s žalovaným vše vysvětlili, ona mu řekla své požadavky a on jí vše odkýval. Žalovaný, kromě toho, že popíral, že by v minulosti obdržel jakýkoliv soupis od původního truhláře, při svém účastnickém výslechu vypověděl, že žalobkyně požadovala otevírání tip-on, což znamená, že šuplíky nemají úchytky a otvírají se dotykem, stejně tak i dvířka. Nemá to vliv na to, zda šuplík dá ránu nebo ne. Pokud by tam byl takový požadavek, pak jde o samodotah. Ten ale žalobkyně dle žalovaného nepožadovala. Žalobkyně také ve shodě s žalovaným popsala, že mělo jít o otevírání šuplíků dotykem, které se otevřou, když se na ně máčkne a stejně tak se i zavřou. Nelíbilo se jí však, že při zavírání šuplíky dávají rány. Pokud jde o okolnost, kdy měl být soupis žalovanému předán, žalobkyně k tomu uvedla, že ho dostal u nich doma, když přišel zaměřovat, ještě před uzavřením smlouvy, ale poté, co už obdržel mailem nákresy kuchyně a telefonicky si vyřešili, z čeho má kuchyň být vyrobená. Pak svou výpověď upravila, když připustila, že mu soupis dali při podpisu smlouvy, nakonec uvedla, že soupis viděl už před tím a že si vše vysvětlili. Manžel žalobkyně tvrdil, že ho žalovaný obdržel při podpisu smlouvy, současně uvedl, že se podepisovalo mnoho papírů, že už vlastně neví. Nelze tak učinit závěr, že zákaznický rozpočet původního truhláře byl pro žalovaného závazný, pokud jde o materiál v něm uvedený. Nejen že nebylo prokázáno, kdy a že vůbec byl žalovanému předán, nedává žádný smysl, proč by to mělo být až při podpisu smlouvy, kdy už mezi účastníky existovala nezpochybňovaná dohoda o ceně díla, na jejíž výši má nepochybně vliv použitý materiál, včetně kování. Tento závěr podporuje i skutečnost, že žalobkyně zaslala žalovanému nákresy kuchyně vyhotovené také původním truhlářem, a to emailem ze dne [datum], avšak zákaznický rozpočet nikoliv. Dle názoru soudu se spíše účastníci řádně nedomluvili, co přesně žalobkyně požaduje. Ta měla svou představu, kterou jako laik nebyla schopná sdělit a až když žalovaný dílo téměř zhotovil, zjistila, že provedení neodpovídá jejím představám. Její pouhá představa nemůže být pro žalovaného závazná. Ostatně oba se shodli na systému otevírání tip-on, nikdo nezpochybnil, že by na kuchyňské lince nebyl použit, systém blum je pak označení konkrétního výrobce. Pokud žalobkyně a její manžel tvrdí, že byl použit levnější materiál, pak nelze odhlédnout, že toto dovozují z informací od jiného truhláře. Ten však nemohl vědět, co si účastníci skutečně domluvili. Soud tedy uzavírá, že nebylo prokázáno, že by zákaznický rozpočet původního truhláře byl čímkoliv závazný pro žalovaného. Důkazní břemeno o této skutečnosti tíží žalobkyni, soud při jednání dne [datum] žalované sdělil, že nemá za prokázané její tvrzení o tom, že cenová nabídka původního truhláře byla závazná i pro žalovaného, žalobkyně již k tomu žádné nové důkazy nenavrhla. Žalobkyně svůj nárok považuje za bezdůvodné obohacení (jako plnění bez právního důvodu, který odpadl), když odstoupila od předmětné smlouvy o dílo. V řízení bylo nepochybně prokázáno, že žalovaný byl připraven dílo dokončit, avšak žalobkyně mu to neumožnila (vyplývá z výpovědí účastníků a svědka – manžela žalobkyně. Požadovala, aby žalovaný nejprve odstranil vytýkané vady, zejména kování a lišty, žalovaný byl přesvědčen, že k dokončení díla postačí doplnit skleněná dna, skleněné prosvětlené spodní police a doštelovat skříňky (zjištěno z účastnických výslechů). Písemné znění smlouvy, kterou účastníci uzavřeli, neobsahuje žádné ujednání o možnosti odstoupit od smlouvy. Soud tedy posoudil možnost žalobkyně odstoupit od smlouvy v případě, kdy to stanoví zákon. Soud posoudil věc podle shora cit. ust. § 2593 o. z., a to za situace, kdy žalobkyně dopisem ze dne [datum] vyzvala žalovaného k dokončení díla a k odstranění vytknutých vad ve lhůtě 14 dnů a pro případ, že tak neučiní, odstupuje od smlouvy. Toto ustanovení umožňuje objednateli již ve fázi realizace díla, před jeho převzetím, kontrolovat provádění díla. Zjistí-li, že zhotovitel porušuje svou povinnost, může požadovat, aby zhotovitel zajistil nápravu a prováděl dílo řádným způsobem. Neučiní-li tak zhotovitel ani v přiměřené době, může objednatel odstoupit od smlouvy, vedl-li by postup zhotovitele nepochybně k podstatnému porušení smlouvy. Co je podstatným porušením upravuje ust. § 2002 o. z., a to tak, že jde o takové porušení povinností, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala. V poměrech posuzované věci dospěl soud k závěru, že žalobkyně nebyla oprávněna odstoupit od smlouvy, neboť zákaznická nabídka původního truhláře, v níž je mimo jiné také uvedeno kování blum, jehož nedodání žalobkyně žalovanému vytkla, nebylo součástí smlouvy a nebylo pro žalovaného závazné, stejně tak jako dodání hliníkových lišt. Pokud žalovaný použil jiné kování, pojezdy a panty od jiných výrobců, splňující požadavek tip-on, tedy bezúchytové, dotekové otevírání skříněk a šuplíků, jak popsáno shora, nemohl porušit smlouvu podstatným způsobem. Protože žalobkyně neodstoupila platně od uzavřené smlouvy o dílo, trvá závazek žalovaného dílo dokončit a povinnost žalované poskytnout mu k tomu potřebnou součinnost. Za takové situace se žalobkyně nemůže domáhat vydání bezdůvodného obohacení. Nemůže se však zatím domáhat ani případných práv z vadného plnění, to jí náleží až po dokončení díla a jeho předání. Pokud žalobkyně namítá, že mohla odstoupit od smlouvy také podle ust. § 1820 o. z. proto, že jí žalovaný neupozornil jako spotřebitele na její právo odstoupit od smlouvy bez udání důvodu proto, že smlouva byla uzavřena mimo obchodní prostory žalovaného, pak je třeba dát za pravdu straně žalované, že odstoupení od smlouvy v posuzovaném případě neumožňuje ust. § 1837 písm. d) o. z., neboť kuchyňská linka zhotovovaná na míru, podle individuálně zhotovených nákresů představuje věc upravenou podle přání žalobkyně jako spotřebitelky a nelze tak od smlouvy odstoupit.

32. Soud tedy uzavírá, že považuje žalobu za nedůvodnou v celém rozsahu, a to jak ohledně nároku na zaplacení smluvní pokuty z důvodu prodlení s dokončením díla, která nebyla pro neurčitost mezi účastníky vůbec sjednána, tak ohledně nároku na vydání bezdůvodného obohacení po odstoupení od smlouvy učiněné žalobkyní dopisem ze dne [datum], které nebylo po právu. Proto soud žalobu zamítnul.

33. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odstavec 1 o.s.ř., když soud přiznal plně procesně úspěšnému žalovanému jejich náhradu. Náklady řízení tvoří odměna právního zástupce žalovaného za 12 úkonů právní služby po 4 180 Kč (příprava a převzetí věci, reakce na předžalobní výzvu, vyjádření ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], účast na jednání dne [datum], dne [datum] - 2 úkony, dne [datum], dne [datum]) a náhrada hotových výdajů ve výši 12 paušálních náhrad po 300 Kč, dle vyhl. č. 177/1996 Sb., obojí navýšené o 21 % DPH, když právní zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem této daně. Celkové náklady jsou tak vyčísleny částkou 65 050 Kč.