16 C 229/2021

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Traxlerovou v právní věci žalobce: ; země - stát. instituce, IČO sídlem adresa žalobkyně proti; žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 1 288 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 288 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 200 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit ČR soudní poplatek ve výši 1 000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v Českých Budějovicích.

1. Žalobce se po žalovaném domáhá zaplacení částky 1 288 Kč s příslušenstvím s tím, že dne datum řídil žalovaný na ulici ulice v obci obec, osobní automobil tovární značky anonymizována tři slova, registrační značka, ačkoliv v době řízení vozidla byl pod vlivem návykové látky. Žalovaný byl kontrolován hlídkou Policie ČR a byl převezen k odbornému anonymizováno vyšetření, které bylo spojeno s odběrem biologického materiálu na zjištění přítomnosti alkoholu nebo jiných návykových látek v organismu, jelikož vzniklo důvodné podezření, že řídil vozidlo pod jejich vlivem. Výsledkem laboratorního vyšetření krve byla zjištěna přítomnost amfetaminů v organismu. Převoz žalovaného do anonymizováno zařízení provedl žalobce svým služebním vozidlem značka automobilu, registrační značka. Náhrada za tento převoz byla vyčíslena na 124 Kč. Dále žalobce uhradil nemocnice, a.s. za odběr vzorku částku ve výši částka a za rozbor tohoto vzorku nemocnice, a.s. částku ve výši 446 Kč Tyto úhrady nyní požaduje po žalovaném. Výzva k zaplacení dlužné částky byla žalovanému zaslána dne datum, patnáctidenní lhůta k plnění uplynula dne datum.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalovaný byl dne datum převezen k odbornému lékařskému vyšetření na zjištění přítomnosti alkoholu nebo jiných návykových látek v organismu. Tato vyšetření byla následně provedena a žalobce za ně zaplatil nemocnice, a.s. částku ve výši 718 Kč a nemocnice, a.s. částku ve výši 446 Kč Celkem tedy žalobce uhradil za odběr vzorku a laboratorní vyšetření částku ve výši 1 164 Kč Náklady na převoz žalovaného na laboratorní vyšetření byly vyčísleny na 124 Kč, kdy bylo užito osobní vozidlo s kombinovanou spotřebou 6,4 l číslo km, bylo najeto 20 km, předepsaná cena benzinu automobilového 33,10 Kč a sazba základní náhrady činila 4,10 Kč, a to dle vyhlášky č. 333/2018 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, ve znění pozdějších předpisů. Žalobce před podáním žaloby zaslal žalovanému opakovaně výzvu k úhradě dlužné částky 1 288 Kč. Závěrem bylo zjištěno, že žalovaný byl uznán vinným ze spáchání přestupku, kdy správní řízení pravomocně skončilo datum.

4. Žalovaný nenabízí skutková tvrzení ani důkazy o byť jen částečné úhradě dluhu, ani jinak nezpochybňuje listinné důkazy strany žalující, které soud pro jejich vzájemnou souladnost a vnitřní logiku považuje za věrohodné. Proto soud žalobě jako důvodné vyhověl.

5. Po právní stránce nárok žalobce vychází z ust. § 24 odst. 2 a 3 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. O příslušenství pohledávky bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když přiznal plně procesně úspěšnému žalobci jejich náhradu dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 dost. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.

7. Při odůvodnění rozsudku postupoval soud podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. a uvedl pouze zkrácené odůvodnění. Současně soud rozhodl o přechodu poplatkové povinnosti na žalovaného podle ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.