16 C 63/2021

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr Janou Traxlerovou v právní věci žalobce: ; právnická osoba, IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátkou titul. jméno příjmení sídlem adresa proti; žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného zast. opatrovníkem: územní celek, anonymizována dvě slova číslo, PSČ obec o zaplacení částky 3 032 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 032 Kč, úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 516 Kč od datum do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 516 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 400 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce. Žalobce se proti žalovanému domáhá zaplacení částky 3 032 Kč s příslušenstvím představující neuhrazené jízdné a přirážku k jízdnému, když žalovaný dne datum a datum užil k přepravě vůz anonymizována dvě slova územní celek, a.s. a při přepravní kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem. Pohledávky za žalovaným nabyl žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalovaný byl rozhodnutím zdejšího soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne datum, omezen ve svéprávnosti co do všech právních jednání s výjimkou běžných záležitostí každodenního života. Současně byl žalovanému jmenován opatrovník, územní celek. Ten tedy zastupoval žalovaného i v tomto probíhajícím řízení. Opatrovník žalovaného se k předmětné žalobě vyjádřil tak, že žalovaný trpí lehkou mentální retardací a je v současnosti anonymizováno v anonymizována dvě slova obec, do budoucna může žít jen za chráněných podmínek. Psychické onemocnění jej omezuje v běžném životě, kromě jiného nedokáže účelněn hospodařit s finančními prostředky, má mnoho dluhů z minulosti, které nedokáže vysvětlit. Jediným příjmem žalovaného je invalidní důchod ve výši 6 782 Kč, s ohledem na onemocnění si tento příjem nemůže navýšit. Při jednání soudu opatrovník doplnil svá tvrzení tak, že mentální úroveň žalovaného dosahuje úrovně 12 letého dítěte, je tedy schopen pochopit jízdu v MHD s jízdenkou. V nejbližší době bude žalovaný umístěn do chráněného bydlení, jeho příjem však nepokryje ani náklady na toto bydlení, bude mu opatrovníkem poskytována potravinová pomoc. Snaha zapojit v minulosti žalovaného do pracovního procesu nebyla úspěšná, v současnosti jsou proti němu vedeny exekuce v částce kolem 100 000 Kč. Žalovaný sám se ve věci nevyjádřil. Dokazováním bylo zjištěno, že dne datum a datum cestoval žalovaný vozem anonymizována dvě slova územní celek, a.s., a při přepravní kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem. O tom byly sepsány zápisy o provedené přepravní kontrole evidenční číslo které žalovaný podepsal a převzal. V těchto zápisech bylo vyčísleno dlužné jízdné ve výši 16 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalobce prokázal, že je oprávněn vymáhat žalované pohledávky, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek č. anonymizováno číslo ze dne datum, když z přílohy k této smlouvě vyplývá, že předmětem postoupení jsou i žalované pohledávky. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno postupitelem. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne datum. K majetkovým poměrům žalovaného byla dále zjištěna výše jeho invalidního důchodu v částce 6 782 Kč s tím, že žalovanému je dle smlouvy o poskytnutí sociální služby číslo ze dne datum poskytnuto chráněné bydlení a související služby za úhradu 7 500 Kč měsíčně. Ze znaleckého posudku vypracovaného pro potřeby řízení o omezení svéprávnosti ze dne datum pak mimo jiné vyplývá mentální úroveň žalovaného, jak byla popsána opatrovníkem žalovaného. Žalovaný nenabízí skutková tvrzení ani důkazy o byť jen částečné úhradě dluhu, ani jinak nezpochybňuje listinné důkazy strany žalující, které soud pro jejich vzájemnou souladnost a vnitřní logiku považuje za věrohodné. Proto soud žalobě jako důvodné vyhověl i přes to, že žalovaný je osobou s omezenou svéprávností, neboť jízda MHD patří mezi běžné záležitosti každodenního života, na něž se omezení nevztahuje, navíc i opatrovník žalovaného nerozporoval, že žalovaný je s mentální úrovní dvanáctiletého dítěte schopen pochopit nezbytnost mít jízdní doklad. Po právní stránce nárok žalobce vychází z § 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb., o silniční přepravě (jde-li o autobus), § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb., o drahách (jde-li o trolejbus nebo tramvaj), § 7 a § 15 písm. b) vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní dopravu. O příslušenství pohledávky rozhodl soud podle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 150 o. s. ř., kdy přihlédl zejména k tomu, že žalovaný je osobou s omezenou svéprávností, jejímž jediným příjmem je invalidní důchod ve výši 6 782 Kč měsíčně, a proto přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v nezbytné míře, tedy ve výši zaplaceného soudního poplatku. Při odůvodnění rozsudku dále postupoval soud podle § 157 odst. 4 o.s.ř. a uvedl pouze zkrácené odůvodnění. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.