16 C 63/2021

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr Janou Traxlerovou v právní věci žalobce: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátkou titul . jméno příjmení sídlem adresa proti; žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného zast. opatrovníkem: územní celek , anonymizována dvě slova číslo , PSČ obec o zaplacení částky 3 032 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 032 Kč, úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 516 Kč od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 516 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 400 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce. Žalobce se proti žalovanému domáhá zaplacení částky 3 032 Kč s příslušenstvím představující neuhrazené jízdné a přirážku k jízdnému, když žalovaný dne [datum] a [datum] užil k přepravě vůz [anonymizována dvě slova] [územní celek], a.s. a při přepravní kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem. Pohledávky za žalovaným nabyl žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalovaný byl rozhodnutím zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], omezen ve svéprávnosti co do všech právních jednání s výjimkou běžných záležitostí každodenního života. Současně byl žalovanému jmenován opatrovník, [územní celek]. Ten tedy zastupoval žalovaného i v tomto probíhajícím řízení. Opatrovník žalovaného se k předmětné žalobě vyjádřil tak, že žalovaný trpí lehkou mentální retardací a je v současnosti [anonymizováno] v [anonymizována dvě slova] [obec], do budoucna může žít jen za chráněných podmínek. Psychické onemocnění jej omezuje v běžném životě, kromě jiného nedokáže účelněn hospodařit s finančními prostředky, má mnoho dluhů z minulosti, které nedokáže vysvětlit. Jediným příjmem žalovaného je invalidní důchod ve výši 6 782 Kč, s ohledem na onemocnění si tento příjem nemůže navýšit. Při jednání soudu opatrovník doplnil svá tvrzení tak, že mentální úroveň žalovaného dosahuje úrovně 12 letého dítěte, je tedy schopen pochopit jízdu v MHD s jízdenkou. V nejbližší době bude žalovaný umístěn do chráněného bydlení, jeho příjem však nepokryje ani náklady na toto bydlení, bude mu opatrovníkem poskytována potravinová pomoc. Snaha zapojit v minulosti žalovaného do pracovního procesu nebyla úspěšná, v současnosti jsou proti němu vedeny exekuce v částce kolem 100 000 Kč. Žalovaný sám se ve věci nevyjádřil. Dokazováním bylo zjištěno, že dne [datum] a [datum] cestoval žalovaný vozem [anonymizována dvě slova] [územní celek], a.s., a při přepravní kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem. O tom byly sepsány zápisy o provedené přepravní kontrole evidenční [číslo] které žalovaný podepsal a převzal. V těchto zápisech bylo vyčísleno dlužné jízdné ve výši 16 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalobce prokázal, že je oprávněn vymáhat žalované pohledávky, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], když z přílohy k této smlouvě vyplývá, že předmětem postoupení jsou i žalované pohledávky. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno postupitelem. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum]. K majetkovým poměrům žalovaného byla dále zjištěna výše jeho invalidního důchodu v částce 6 782 Kč s tím, že žalovanému je dle smlouvy o poskytnutí sociální služby [číslo] ze dne [datum] poskytnuto chráněné bydlení a související služby za úhradu 7 500 Kč měsíčně. Ze znaleckého posudku vypracovaného pro potřeby řízení o omezení svéprávnosti ze dne [datum] pak mimo jiné vyplývá mentální úroveň žalovaného, jak byla popsána opatrovníkem žalovaného. Žalovaný nenabízí skutková tvrzení ani důkazy o byť jen částečné úhradě dluhu, ani jinak nezpochybňuje listinné důkazy strany žalující, které soud pro jejich vzájemnou souladnost a vnitřní logiku považuje za věrohodné. Proto soud žalobě jako důvodné vyhověl i přes to, že žalovaný je osobou s omezenou svéprávností, neboť jízda MHD patří mezi běžné záležitosti každodenního života, na něž se omezení nevztahuje, navíc i opatrovník žalovaného nerozporoval, že žalovaný je s mentální úrovní dvanáctiletého dítěte schopen pochopit nezbytnost mít jízdní doklad. Po právní stránce nárok žalobce vychází z § 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb., o silniční přepravě (jde-li o autobus), § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb., o drahách (jde-li o trolejbus nebo tramvaj), § 7 a § 15 písm. b) vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní dopravu. O příslušenství pohledávky rozhodl soud podle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 150 o. s. ř., kdy přihlédl zejména k tomu, že žalovaný je osobou s omezenou svéprávností, jejímž jediným příjmem je invalidní důchod ve výši 6 782 Kč měsíčně, a proto přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v nezbytné míře, tedy ve výši zaplaceného soudního poplatku. Při odůvodnění rozsudku dále postupoval soud podle § 157 odst. 4 o.s.ř. a uvedl pouze zkrácené odůvodnění.