16 C 90/2021

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Traxlerovou v právní věci žalobkyně: ; název žalobkyně , se sídlem adresa , právně zastoupené anonymizováno jméno příjmení , advokátkou, se sídlem adresa , proti; žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum , bytem adresa žalovaného , právně zastoupené anonymizováno jméno příjmení , advokátkou, se sídlem adresa , o určení neexistence zástavního práva,

I. Určuje se, že pozemek par. [číslo] o výměře 270 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova [adresa], objekt k bydlení, zapsaný u Katastrálního úřadu pro Jihočeských kraj, Katastrální pracoviště České Budějovice, v [katastrální uzemí] [anonymizováno], pro [územní celek] na [list vlastnictví], není zatížen zástavním právem dle smlouvy ze dne [datum] o zřízení zástavního práva pro pohledávku 350 000 Kč s příslušenstvím ve prospěch žalovaného.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 85 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobkyně se domáhá, aby soud svým rozhodnutím určil, že pozemek parc. [číslo] o výměře 270 m2, zastavěná plocha a nádvoří jehož součástí je budova [adresa], objekt k bydlení zapsaný u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště České Budějovice v k. ú. [část obce] pro obec České Budějovice na [list vlastnictví] není zatížen zástavním právem podle smlouvy ze dne [datum] o zřízení zástavního práva pro pohledávku 350 000 Kč s příslušenství ve prospěch žalovaného. V žalobě dále uvádí, že žalobkyně je vlastníkem shora uvedené nemovitosti a jak vyplývá z katastru nemovitostí, je tato nemovitost zatížena zástavním právem ve prospěch žalovaného pro pohledávku 350 000 Kč s příslušenstvím podle smlouvy o zřízení zástavního práva uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova]., [IČO] jako zástavcem a dlužníkem a žalovaným jako zástavním věřitelem. Vklad práva podle této zástavní smlouvy byl pod [číslo jednací] zapsán dne 9. 12. 2008 s právními účinky ke dni [datum]. Společnost [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]. však nikdy nebyla vlastníkem dotčené nemovitosti, proto nemohla jako zástavce platně uzavřít smlouvu, která má být právním titulem pro vznik zástavního práva. Tato skutečnost vyplývá z rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], jakož i ze spisů souvisejících. Dne [datum] vznikla krom zástavní smlouvy také smlouva kupní, podle které mělo být vlastnické právo k dotčené nemovitosti dále převedeno na [právnická osoba] – [právnická osoba], [IČO], zastoupenou jednatelem – žalovaným. V důsledku zásahu orgánů činných v trestním řízení byl katastrálním úřadem návrh na povolení vkladu vlastnického práva podle údajné kupní smlouvy zamítnut. Související nesprávný zápis ohledně práva zástavního však nebyl za života právní předchůdkyně žalobkyně vymazán zřejmě pro absenci relevantního podnětu. Současně žalobkyně poukázala na to, že žalovaný byl v některém z procesních postavení účasten na trestním řízení vedeném pod Krajským soudem v Českých Budějovicích pod sp. zn. [spisová značka], z čehož žalobkyně dovozuje jeho vědomost o rozhodných okolnostech týkajících se údajné zástavní smlouvy. V této souvislosti má žalobkyně rovněž pochybnosti o údajné pohledávce žalovaného, která měla být zástavním právem zajištěna. Současně žalobkyně poukázala na společné angažmá žalovaného s [jméno] [příjmení] jednajícím za spolek Správný směr podnikání, z.s. a v [právnická osoba] consulting, [anonymizováno]. Z nich žalobkyně dovozuje existenci společného záměru, který se aktuálně projevuje v řízení u zdejšího soudu o určení osoby zástavního věřitele sp. zn. [spisová značka].

2. Dále žalobkyně uvedla, že rozhodnutí soudu o neexistenci zástavního práva bude podkladem pro uvedení zápisu v katastru nemovitostí do souladu se skutečným stavem, když výmaz nesprávného zápisu je předpokladem pro úplný a nerušený výkon vlastnického práva žalobkyně. Z těchto okolností dovozuje žalobkyně existenci naléhavého právního zájmu na určení neexistence zástavního práva ve smyslu § 80 o.s.ř.

3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Učinil nesporným, že v jeho prospěch je zapsáno v katastru nemovitostí zástavní právo na dotčené nemovitosti pro pohledávku 350 000 Kč s příslušenstvím na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum]. Pohledávka ve výši 350 000 Kč je pohledávkou vzniklou z titulu smlouvy o půjčce ze dne [datum] ve znění dodatku ze dne [datum], kterou žalovaný v postavení věřitele uzavřel se [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] a [jméno] [příjmení] jako dlužníky. Jednalo se o pohledávku zajištěnou třemi blanko směnkami vlastními a dále předmětným zástavním právem. Dne [datum] uzavřel žalovaný v postavení postupitele s občanským sdružením Správný směr smlouvu o postoupení pohledávky, na jejímž základě převedl žalovaný celou svoji pohledávku ve výši 350 000 Kč s příslušenstvím včetně veškerých práv s pohledávkou spojených (včetně jejího zajištění) na shora uvedeného postupníka. K zápisu nového zástavního věřitele do katastru nemovitostí dosud nedošlo. Veškeré shora uvedené právní úkony činil žalovaný dle svého přesvědčení zcela po právu, když poskytl peněžitou půjčku, jejíž splacení si nechal zajistit obvyklým způsobem. Zástavní smlouvu uzavíral žalovaný s právnickou osobu, jíž tehdy svědčil zápis vlastnického práva v katastru nemovitostí, v době vzniku zástavního práva neobsahoval výpis z katastru žádnou poznámku spornosti či jiný záznam, který by měl žalovaného znepokojovat. Žalovaný po celou dobu jednal v dobré víře, že je zápis v katastru nemovitostí ohledně vlastnického práva k nemovitosti správný, úplný a pravdivý. Žalovaný odmítá spekulace, že by měl být účasten protiprávního jednání směřujícího ke zcizení nemovitosti, současně se pozastavuje nad tím, že údajnou neoprávněnost zápisu zástavního práva napadá strana žalující až nyní, tedy téměř po 13 letech. Předmětný zápis zástavního práva nebyl řešen ani v rámci soudního sporu, v jehož důsledku došlo k přepisu vlastníka zpět na [jméno] [jméno] [příjmení], když v této době již bylo zástavní právo v katastru nemovitostí zapsáno. Soud by při svém rozhodování měl přihlédnout k zásadě materiální publicity, podle které požívá ochrany ten, kdo jedná v dobré víře v zápis v katastru nemovitostí, přičemž není povinen si prověřovat, zda zapsaný údaj odpovídá skutečnosti. Žalovaný navrhnul, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

4. Dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav:

5. Smlouvou o zřízení zástavního práva ze dne [datum] uzavřenou mezi [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] jako zástavcem a žalovaným jako zástavním věřitelem bylo zřízeno zástavní právo k zajištění peněžité pohledávky s příslušenstvím vyplývající ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi zástavcem jako dlužníkem a zástavním věřitelem jako věřitelem dne [datum] ve prospěch žalovaného jako zástavního věřitele k dotčeným nemovitostem.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu [datum] vyplývá, že jako vlastník dotčené nemovitosti je uvedená [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] na základě nabývacího titulu - kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu práva ke dni [datum].

7. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu [datum] se zjišťuje, že jako vlastník dotčené nemovitosti je zapsána [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova]. Současně je na LV zapsáno zástavní právo smluvní pro pohledávku ve výši 350 000 Kč s příslušenství pro žalovaného, a to na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] s právními účinky vkladu práva ke dni [datum].

8. Z listinných důkazů založených v trestím spise Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 20 T 26/2011 bylo zjištěno následující:

9. Kupní smlouvou ze dne [datum] prodává [jméno] [příjmení] [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] dotčené nemovitosti za dohodnutou kupní cenu ve výši 6 000 000 Kč Smlouva rovněž obsahuje potvrzení notáře, že osoby podepisující listinu uznaly svůj podpis, když za [jméno] [příjmení] podepsal kupní smlouvu [jméno] [příjmení] a za kupující [jméno] [příjmení]. Na základě této smlouvy pak byl proveden vklad do katastru nemovitostí dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum].

10. Dne [datum] uzavřela [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] a [právnická osoba] – [právnická osoba] kupní smlouvu k dotčené nemovitosti za cenu 3 500 000 Kč. Ze smlouvy dále vyplývá, že převáděná nemovitost je zatížena zástavním právem ve prospěch žalovaného, kdy za [právnická osoba] – [právnická osoba] jako kupujícího smlouvu podepisuje jednatel [jméno] [příjmení], za prodávajícího rovněž opětovně [jméno] [příjmení], když podpisy na smlouvě byly rovněž ověřeny notářem. Dne [datum] pak byl ke Katastrálnímu úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště České Budějovice podán návrh na vklad vlastnického práva na základě předmětné kupní smlouvy.

11. Usnesením ze dne 27. 1. 2009 [číslo jednací] rozhodla Policie ČR o zajištění dotčené nemovitosti, tedy domu [adresa] na pozemku parc. [číslo] neboť zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že tato nemovitost je výnosem z trestné činnost. Jednalo se o trestný čin podvodu, kterého se neznámý pachatel měl dopustit tím, že na základě falešné plné moci ze dne [datum] vystavené údajně oznamovatelkou a majitelkou předmětné nemovitosti [jméno] [příjmení] s bydlištěm ve Spojených státech na zmocněnce [jméno] [příjmení] s falešným podpisem oznamovatelky, uzavřel kupní smlouvu mezi oznamovatelkou jako prodávající a [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] zastoupenou jednatelkou [jméno] [příjmení], neboť oznamovatelka nepodepsala a nemohla podepsat výše uvedenou plnou moc ze dne [datum], když v České republice byla naposledy v roce 1994, nemovitost neprodala a ani za ni nedostala zaplaceno. Následně bylo oznamovatelkou zjištěno, že [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] měla předmětné nemovitosti prodat kupní smlouvou ze dne [datum] [právnická osoba] – [právnická osoba] zastoupené žalovaným.

12. V předmětném trestním řízení vypověděla [jméno] [příjmení], že podpis na kupní smlouvě mezi [jméno] [příjmení] a [anonymizováno 5 slov] je její, na smlouvu si již nepamatovala. Připustila, že podepisovala něco ve spojení s nějakým barákem v [obec] jako jednatelka [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova], za což jí jiná osoba slíbila peníze. Dále připustila, že podepisovala čistý papír a nějaké listiny, které ani nečetla. Rovněž potvrdila pravost svého podpisu na smlouvě, kterou měla její společnost prodat předmětný dům společnosti pana [příjmení], vypověděla, že smlouvu viděla jen u notáře při podpisu, smlouvu nečetla. Společnost [anonymizována dvě slova] byla nově založená, všechny záležitosti ohledně založení společnosti vyřizovala třetí osoba. Po založení té [právnická osoba] [příjmení] nevyvíjela žádnou činnost, popřela, že by v době uzavření kupní smlouvy ze dne [datum] společnost měla finanční prostředky ve výši nejméně 6 000 000 Kč. K osobě žalovaného vypověděla, že za ní jezdil do [příjmení] hospůdky v [obec] popřela, že by jí žalovaný někdy půjčoval nějaké peníze. Rovněž jí nebylo nic známo o zástavním právu na nemovitost pro pohledávku ve prospěch žalovaného ve výši 350 000 Kč (zjištěno z úředních záznamů o podaném vysvětlení ze dne [datum] a ze dne [datum]).

13. Žalovaný v předmětném trestním řízení ohledně koupě dotčené nemovitosti vypověděl, že jednal pouze s jednatelkou [právnická osoba] [anonymizováno] jako s fyzickou osobou, tedy s paní [příjmení], kdy už ji znal z minulosti, kdy jí půjčoval peníze v řádech stovek tisíc korun a to na směnku a ona mu vždy vše vrátila, šlo o dobu před 5 až 10 lety. Před rokem ho oslovila a chtěla půjčku 300 000 Kč, která jí byla poskytnuta s tím, že ručila nemovitostí v [obec]. Jednalo se o krátkodobou půjčku na 2 až 3 měsíce, po uplynutí této doby však neměla peníze na splacení a poté co chtěl uplatnit pohledávku na jejím domě, se dohodli, že ona dům převede na jeho společnost oproti doplatku, na kterém se domluvili. Sepsali kupní smlouvu, k přepsání vlastnictví na žalovaného nikdy nedošlo, nedošlo ani k vrácení půjčky 300 000 Kč. K dotazu zda s paní [příjmení] sepsali smlouvu o půjčce a smlouvu ohledně ručení, žalovaný vypověděl, že smlouva byla sepsána jako zástavní, jestli ještě existuje, to žalovaný nevěděl. V souvislosti s kupní smlouvou pozbyla významu. Žalovaný v přůběhu trestního řízení opakovaně odmítl vypovídat z obavy trestního stíhání vůči své osobě, popř. výpověď podmiňoval konzultací se svým společníkem a obhájcem (zjištěno z protokolu o výslechu svědka ze dne [datum] a z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne [datum], [datum] a [datum]).

14. Krajský soud v Českých Budějovicích pak rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] uznal obžalovanou [jméno] [příjmení] a obžalovaného [jméno] [příjmení] vinnými, že v úmyslu získat neoprávněně majetkový prospěch na základě falešné plné moci ze dne [datum], jež měla být podepsána [jméno] [příjmení], trvale bytem ve Spojených státech, a jež měla [jméno] [příjmení] zmocňovat k uzavření kupní smlouvy mezi [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova], uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu mezi majitelkou nemovitosti [jméno] [příjmení] jako prodávající a [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] jako kupujícím, zastoupenou jednatelkou [jméno] [příjmení], kdy předmětem prodeje byly dotčené nemovitosti za kupní cenu ve výši 6 000 000 Kč, avšak [jméno] [příjmení] uvedenou plnou moc ze dne [datum] nepodepsala, neboť v České republice byla naposledy v roce 1994, navíc [jméno] [příjmení] ani [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] nikdy nedisponovali finančními prostředky v hodnotě 6 000 000 Kč, kdy podpisy na kupní smlouvě měly být ověřeny v notářské kanceláři, oba následně podepsali rovněž návrh na zahájení řízení o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí a na jeho základě byl dne [datum] vklad práva v katastru nemovitostí zapsán, když tímto jednáním způsobili [jméno] [příjmení] škodu ve výši nejméně 6 000 000 Kč a poté [jméno] [příjmení] jako jednatelka [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] uzavřela dne [datum] kupní smlouvu se [právnická osoba] – [právnická osoba] zastoupenou jednatelem [jméno] [příjmení], kdy předmětem smlouvy byly tytéž dotčené nemovitosti za kupní cenu ve výši 3 500 000 Kč, podpisy byly úředně ověřeny a následně [jméno] [příjmení] podala návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, avšak tento již nebyl zapsán, neboť rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum] bylo určeno, že výše uvedená nemovitost je vlastnictvím [jméno] [příjmení], tedy ke škodě cizího majetku se obohatili tím, že uvedli jiného v omyl a podstatné skutečnosti zamlčeli a způsobili tak na cizím majetku škodu velkého rozsahu, čímž spáchali zločin podvodu a oba byli odsouzeni k nepodmíněným trestům odnětí svobody. Z odůvodnění rozhodnutí se mimo jiné podává, že svědek [jméno] [příjmení] v této trestní věci odmítl ve věci vypovídat s odůvodněním, že svou výpovědí by si mohl způsobit nebezpečí trestního stíhání. Rovněž soud ve svém odůvodnění dovodil, že oba obžalovaní jsou pachateli trestné činnosti, jakkoliv si je soud vědom, že na trestné činnosti obou obžalovaných se mohli podílet další osoby, mimo jiné též osoba žalovaného. O tomto závěru však lze pouze spekulovat vzhledem k postoji obžalovaných a toho, že uvedení svědci ve věci nevypovídali. Předmětný rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Věc přezkoumával také Vrchní soud v Praze jako soud odvolací, kdy odvolání obou obžalovaných zamítl, jak vyplývá z příslušného rozhodnutí v trestním spise na č. listu [číslo] ze dne [datum].

15. Rozsudkem pro zmeškání ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] zdejší soud určil, že vlastníkem dotčených nemovitostí je [jméno] [příjmení], bytem USA, jako žalobkyně proti žalovaným [příjmení] [anonymizována čtyři slova] a [anonymizováno] – [právnická osoba] Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Z odůvodnění rozhodnutí se podává, že soud vzal za prokázané, že žalobkyně nemohla vzhledem k svému pobytu ve Spojených státech projevit vůli dát se zastoupit fyzickou osobou a udělit mu plnou moc k prodeji předmětných nemovitostí, když k uvedenému datu plné moci dne [datum] v České republice nebyla, když se zde již 13 let nezdržovala. Proto nemohlo dojít ani k platnému uzavření kupní smlouvy a k převodu vlastnického práva na prvního žalovaného. Proto tedy ani první žalovaný nemohl převést na druhého žalovaného vlastnické právo. Řízení bylo zahájeno žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum], který se právě opírá o tvrzení žalobkyně, že k převodu došlo na základě padělaných či pozměněných listin bez jejího vědomí a souhlasu, neboť neučinila žádný právní úkon vztahující se k převodu svých nemovitostí a případné úkony nejsou projevem její vůle a nemohou ji zavazovat. Dále doplnila žalobkyně svá skutková tvrzení prohlášením, že je starší osobou v důchodu, částečně invalidní, chabého zdraví, neschopná cestovat velké vzdálenosti a je tedy naprosto vyloučeno, aby s ohledem na svůj zdravotní stav přicestovala v roce 2008 do České republiky a činila zde jakékoliv právní úkony s tím, že v České republice byla naposledy v roce 1994.

16. Z opisu úmrtního listu se zjišťuje, že [jméno] [jméno] [příjmení], nar. dne [datum], zemřela dne [datum] ve Spojených státech amerických. Z opisu poslední vůle a závěti této osoby se zjišťuje, že [jméno] [příjmení] odkázala veškerý svůj majetek svému manželovi tak, aby jej držel ve své úschově a rozdělil jej v souladu s jejím přáním a to tak, že veškerý nemovitý majetek odkazuje sdružení [název žalobkyně], neziskové vzdělávací a náboženské organizaci (žalobci).

17. Usnesením ze dne 18. 6. 2020 č. j. [číslo jednací] rozhodl zdejší soud [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] jako soudní komisařkou pověřenou k provedení úkonů ve věci řízení o pozůstalosti po [jméno] [jméno] [příjmení] bytem ve Spojených státech amerických, zemřelé dne [datum], o stanovení obvyklé ceny majetku a potvrzení nabytí dědictví sestávajícího se mimo jiné též z dotčených nemovitostí jediné zákonné dědičce, pozůstalé sestře [jméno] [jméno] [příjmení]. Tato dědička zemřela dne [datum], v řízení pak byla zastoupena procesní nástupkyní [jméno] [příjmení].

18. Rozhodnutím zdejšího soudu ze dne 16. 12. 2020 č. j. [číslo jednací] schválil zdejší soud smír mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení], kterým se určuje, že žalobkyně je vlastníkem dotčené nemovitosti. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

19. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] postoupil žalovaný jako postupitel [právnická osoba] směr jako postupníkovi pohledávku ve výši 350 000 Kč vyplývající ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] ve znění dodatku ze dne [datum].

20. Soud zamítl důkazní návrhy výslechem svědka [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] pro nadbytečnost, neboť okolnosti poskytnutí půjčky nejsou pro projednávanou věc rozhodující. Ze stejného důvodu považoval soud za nadbytečné rozsudky týkající se osoby [jméno] [příjmení], případně protokol o výslechu obviněného [příjmení], jejich výpovědi byly zhodnoceny v příslušném trestním rozsudku.

21. Podle ustanovení § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobním, rodinných a věcných, jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

22. Podle ustanovení § 3030 o.z. i na práva a povinnosti, která se posuzují podle dosavadních právních předpisů, se použijí ustanovení části první hlavy I.

23. Podle ustanovení § 161 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2008 do [datum], 1) Dá-li někdo do zástavy cizí movitou věc bez souhlasu vlastníka nebo osoby, která má k věci jiné věcné právo neslučitelné se zástavním právem, vznikne zástavní právo jen, je-li movitá věc odevzdána zástavnímu věřiteli a ten ji přijme v dobré víře, že zástavce je oprávněn věc zastavit. 2) Cizí nemovitá věc, věc hromadná, soubor věcí a byt nebo nebytový prostor ve vlastnictví podle zvláštního zákona mohou být dány do zástavy jen se souhlasem vlastníka a osoby, která k nim má jiné věcné právo neslučitelné se zástavním právem. Totéž platí, jde-li o cizí pohledávku, jiné majetkové právo, obchodní podíl, cenný papír a předmět průmyslového vlastnictví.

24. Podle ustanovení § 164 odst. 1 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. zástavní právo působí vůči každému pozdějšímu vlastníků zastavené věci, souboru věcí a bytu nebo nebytovému prostoru ve vlastnictví podle zvláštního zákona, nestanoví-li zákon jinak. Totéž platí, jde-li o každého pozdějšího věřitele zastavené pohledávky, o každého pozdějšího oprávněného ze zastaveného jiného majetkového práva nebo předmětu průmyslového vlastnictví a o každého pozdějšího majitele zastaveného obchodního podílu nebo cenného papíru.

25. Podle ustanovení § 164 odst. 2 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. ten, vůči němuž působí zástavní právo podle odst. 1, má postavení zástavního dlužníka.

26. V daném případě se žalobce domáhá určení, že nemovitosti, které jsou v jeho vlastnictví, nejsou zatíženy zástavním právem zapsaným v katastru nemovitostí, neboť v době, kdy bylo zástavní právo zřízeno, nebyl tehdy zapsaný vlastník skutečným vlastníkem nemovitostí. Žalovaný se brání tím, že v době uzavření zástavní smlouvy zápis vlastnického práva svědčil právě osobě, s kterou předmětnou zástavní smlouvu uzavřel a s ohledem ke všem okolnostem tak byl v dobré víře v údaje v katastru nemovitostí.

27. Soud posoudil návrh podle shora citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V prvé řadě soud dovodil naléhavý právní zájem žalobce na určení existence zástavního práva dle § 80 o. s. ř., který je dán nezbytností uvedení skutečného stavu do souladu se zápisem v katastru nemovitostí, když je zde dosud zapsáno zástavní právo zatěžující dotčenou nemovitost. Sporné zástavní právo vzniklo na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] jako zástavcem a žalovaným jako zástavním věřitelem, a to k zajištění peněžité pohledávky s příslušenstvím vyplývající ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi zástavcem jako dlužníkem a zástavním věřitelem jako věřitelem dne [datum]. Vzhledem k tomu, že tvrzené zástavní právo mělo vzniknout v roce 2008, tedy před účinností občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., který je účinný od 1. 1. 2014 až dosud, vyšel soud z přechodných ustanovení tohoto zákona, tedy ze shora citovaného ustanovení § [číslo] odst.

2. Tímto ustanovením je uplatňován princip nepravé retroaktivity obvyklý v českém právním řádu. To mimo jiné znamená, že vznik právních vztahů a práva a povinnosti z nich vzniklé v době do [datum] se i v době od [datum] řídí dosavadní právní úpravou. V posuzované věci to znamená, že předmětné zástavní právo se od účinnosti občanského zákoníku, tedy od [datum] řídí tímto„ novým“ zákonem, avšak jeho vznik, jakož i práva a povinnosti do jeho účinnosti vzniklá, se posuzují podle dosavadních právních předpisů, tedy podle shora citovaného ustanovení § 161 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění účinném ke dni vzniku zástavního práva. Ze shora citovaného ustanovení § 161 odst. 2 vyplývá, že pokud jde o cizí nemovité věci, pak ty mohou být dány do zástavy jen se souhlasem vlastníka. Z porovnání obou odstavců 1 a 2 § 161 je zřejmé, že na rozdíl od movitých věcí nemá v případě nemovitostí okolnost, zda zástavní věřitel, tedy žalovaný, byl při uzavření zástavní smlouvy v dobré víře o tom, že zástavce je oprávněn dát věc do zástavy (že je jejím skutečným vlastníkem), žádný význam. Ani výklad, že se dobrá víra uplatní s ohledem na shora citované ust. § 3030 o. z., není dle názoru soudu správný, neboť by takovým výkladem byl připuštěn princip pravé retroaktivity v rozporu s ust. § 3028 o.z. V projednávané věci lze tedy učinit závěr, že předmětná zástavní smlouva je absolutně neplatná podle ust. § 39 obč. zák. č. 40/1964 Sb., když byla uzavřena v rozporu se zákonem, neboť na straně zástavce ji uzavřela [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova], tedy osoba, které sice svědčil zápis vlastnického práva k zastavovaným nemovitostem (zjistěno z příslušného výpisu z KN), avšak tato osoba skutečným vlastníkem nebyla. Jak bylo zjištěno ve shora popsaném trestním řízení, k zápisu [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] jako vlastníka dotčených nemovitostí do katastru nemovitostí došlo na základě falešné plné moci ze dne [datum], jež měla být podepsána [jméno] [příjmení] a na jejímž základě domnělý zmocněnec uzavřel kupní smlouvu mezi [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] dne [datum]. Skutečným vlastníkem tedy byla [jméno] [příjmení] a její vlastnické právo bylo do katastru nemovitostí opětovně zapsáno na základě rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací]. Tímto rozsudkem bylo určeno, že vlastníkem dotčených nemovitostí je právě [jméno] [příjmení], právní předchůdkyně žalobce. Rozhodnutí o určení vlastnického práva má deklaratorní povahu, jeho právní mocí se žalobce nestává vlastníkem věci, ale dochází k obnovení původního vlastnického práva s účinky ex tunc. [jméno] [příjmení] nepřestala být změnou zápisu v katastru nemovitostí ve prospěch [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] vlastníkem dotčené nemovitosti, proto nemůže být ani považována za pozdějšího vlastníka ve smyslu shora cit. ust. § 164 obč. zák. č. 40/1964 Sb., vůči kterému by zástavní právo působilo (vzniklo-li by platně), tedy nemohla mít postavení zástavního dlužníka. Z důvodu neplatnosti zástavní smlouvy, jak popsáno shora, kdy s ohledem na shora uvedené nemůže být pochyb o tom, že skutečný vlastník neposkytl souhlas se zastavením svých nemovitostí, nemůže mít postavení zástavního dlužníka ani žalobce, jehož právní nástupnictví vyplývá ze shora uvedené závěti [jméno] [příjmení]. Nic na tom nemění ani skutečnost, že dotčené nemovitosti byly rozhodnutím zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] přiznány zákonnou dědickou posloupností sestře původní vlastnice, když dědění ze zákona nastupuje, pouze pokud nebyla sepsána závěť. Ostatně procesní nástupce„ zákonné dědičky“, jak popsáno shora, uzavřel s žalobcem dne [datum] smír schválený zdejším soudem pod č.j. [číslo jednací] o tom, že vlastníkem dotčených nemovitostí je žalobce. Je tedy nepochybné, že žalovaný jako zástavní věřitel z neplatné zástavní smlouvy se nemůže po žalobci úspěšně domáhat uspokojení své tvrzené pohledávky ze zástavy, předmětná nemovitost ve vlastnictví žalobce proto není zatížena zástavním právem zapsaným v katastru nemovitostí dle zástavní smlouvy ze dne [datum]. Proto soud žalobě jako důvodné vyhověl.

28. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když soud přiznal plně procesně úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří odměna právní zástupkyně žalobkyně za 8 úkonů právní služby po 9 700 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepsání žaloby, vyjádření ve věci ze dne [datum], [datum], [datum], studium přílohového spisu dne [datum], účast na jednání dne [datum] a [datum]) a náhrada hotových výdajů ve výši 8 režijních paušálů po 300 Kč dle vyhlášky [číslo] Sb,, když tarifní hodnota 350 000 Kč (výše pohledávky zajištěné sporným zástavním právem) vyplývá z § 8 odst. 1 této vyhl. Žalobkyni rovněž přísluší náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč.