21 C 173/2020

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem titul Miroslavem Jurmanem v právní věci žalobce: ; právnická osoba , IČO , se sídlem adresa , obec a číslo - část obce , zastoupen advokátem: titul . et titul . jméno příjmení , se sídlem adresa , obec a číslo - část obce proti; žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum , bytem adresa , část obce , zastoupen advokátem: titul . jméno celé jméno žalovaného , se sídlem titul . příjmení číslo , PSČ , okres o zaplacení částky částka s příslušenstvím

I. Řízení se v části, v níž se žalobce po žalovaném domáhal částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] spolu se úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně jdoucím z téže částky od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne [datum] domáhal na žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že trestním příkazem Okresního soudu v Českých Budějovicích vydaným dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum], byl žalovaný uznán vinným, tím že dne [datum] v době kolem 23:20 hodin při jízdě z [obec] ve směru do [obec], po předchozím požití alkoholických nápojů, vědom si svých povinností coby řidiče motorového vozidla, záměrně nerespektoval ustanovení §5 odst. 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, když řídil [značka automobilu], [registrační značka], kdy v důsledku ovlivnění alkoholem nepřizpůsobil svou rychlost stavu komunikace a svým schopnostem a v obci [obec] před domem [číslo] po projetí levotočivé zatáčky nezvládl řízení vozidla a vjel vpravo mimo komunikaci, kde narazil do zaparkovaného vozidla [značka automobilu], [registrační značka], kdy vozidlo [příjmení] [příjmení] bylo poškozeno v pravé přední části a vozidlo [značka automobilu] na levé přední části. Žalovaný v důsledku svého jednání způsobil škodu ve výši [částka], představující náklady na odtah vozidla [anonymizováno] ve výši [částka] a škodu na tomto vozidle ve výši [částka]. Žalobce v rámci předmětné pojistné události evidované pod [číslo] v jejímž důsledku došlo ke vzniku škody, v souladu s pojistnou smlouvou poskytl pojistné plnění ve výši [částka]. Jelikož však žalovaný řídil pod vlivem alkoholu, má žalobce nárok na náhradu toho, co za něho plnil. Žalobce se tak domáhá na žalovaném náhrady této částky a dále požaduje i zákonný úrok z prodlení.

2. Ve věci byl soudem vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému žalovaný dne [datum] podal včasný odpor.

3. V jeho odůvodnění žalovaný nárok žalobce neuznal. Konkrétně uvedl, že započetl proti žalovanému nároku svůj nárok na zaplacení částky ve výši [částka] včetně příslušenství, jež získal ze smlouvy postupní ze dne [datum]. Tato pohledávka dle tvrzení žalovaného vznikla podle bodu 2.1 postupní smlouvy v důsledku nesplnění povinnosti žalobce uhradit postupiteli, otci žalovaného, náhradu škody z havarijního pojištění. Žalovaný dále uvedl, že se žalobce po postupiteli domáhal žalované částky, avšak posléze uznal jeho námitku, podle níž se na postupitele nevztahuje výluka uvedená v pojistných podmínkách, a začal vymáhat náhradu vyplaceného pojistného plnění po žalovaném. Dle žalovaného však tímto jednáním žalobce de facto uznal oprávněnost nároku postupitele na výplatu náhrady škody způsobené pojistnou událostí, a tudíž kromě jiného i způsobilost postoupené pohledávky k započtení. Žalovaný dále namítal, že žalobce neuplatnil žalovanou pohledávku v řízení trestním, ačkoli mu v tom nic nebránilo, tudíž si byl vědom neopodstatněnosti tohoto nároku.

4. Dne [datum] byla soudu doručena replika žalobce k podanému vyjádření, v níž uvedl, že škodní událost [číslo] na kterou právní zástupce žalovaného odkazuje, byla uzavřena bez náhrady, o čemž žalobce žalovaného i jeho právního zástupce několikrát vyrozuměl s tím, že v souvislosti s předmětnou škodnou událostí nárok na výplatu pojistného plnění nevznikl, neboť dle čl. 22 odst. 2 písm. d) Všeobecných obchodních podmínek se pojištění nevztahuje na škody vzniklé při řízení vozidla osobou po požití nebo pod vlivem alkoholu. Z toho důvodu byla předmětná pojistná událost vyhodnocena jako nelikvidní. Dle žalobce je tak tvrzení žalovaného ohledně započtení pohledávek irelevantní, jelikož zde není co započíst.

5. Žalovaný reagoval na repliku žalobce svým podáním ze dne [datum], v němž setrval na své argumentaci ze dne [datum]. Dále uvedl, že zpochybňuje svoji vinu na pojistné události, když nehodu nezavinil žalovaný, ale došlo k ní zásahem vis major, v tomto případě zásahem zvířete.

6. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav:

7. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že žalovaný dne [datum] způsobil při řízení vozidla pod vlivem alkoholu výše popsanou dopravní nehodu. S ní související trestní řízení skončilo pravomocným trestním příkazem, č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum].

8. Uvedeným trestním příkazem byl žalovaný uznán vinným, že dne [datum] v době kolem 23.20 hodin při jízdě z [obec] ve směru do [obec], okres [okres], po předchozím požití alkoholických nápojů, vědom si svých povinnosti coby řidiče motorového vozidla, záměrně nerespektoval ustanovení § 5 odst. 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, když řídil osobní automobil tov. zn. Volkswagen Polo, [registrační značka], kdy v důsledku ovlivnění alkoholem nepřizpůsobil svou rychlost stavu komunikace a svým schopnostem a v obci [obec] před domem [číslo] po projetí levotočivé zatáčky nezvládl řízení vozidla a vjel vpravo mimo komunikaci, kde narazil do zaparkovaného vozidla Škoda Octavia, [registrační značka], kdy vozidlo [příjmení] [příjmení] bylo poškozeno v pravé přední části a vozidlo Škoda Octavia na levé přední části, tedy vykonával ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, činnost, při které mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku, a způsobil takovým činem dopravní nehodu a větší škodu na cizím majetku, čímž spáchal přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1, 2 písm. a) trestního zákoníku.

9. Z pojistné smlouvy ze dne [datum] [číslo] soud zjistil, že žalobce s otcem žalovaného ([jméno] [celé jméno žalovaného]) uzavřel tuto pojistnou smlouvu k vozidlu [příjmení] [příjmení], [příjmení]: [anonymizováno], [registrační značka]. Jejím předmětem bylo jak pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tak i havarijní pojištění vozidla. Smlouva obsahuje i odkaz na všeobecné pojistné podmínky jednotlivých pojištění. Z čl. 22 odst. 2 písm. d) Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění vozidel ([anonymizována dvě slova] [rok]) soud zjistil, že se pojištění nevztahuje na škody vzniklé mj. při řízení vozidla osobou po požití nebo pod vlivem alkoholu, přičemž tato výluka se neuplatní v případě odcizení vozidla.

10. Z listiny - výpočtu plnění při totální škodě – POV vzal soud za prokázané, že škoda na poškozeném vozidle [anonymizováno] činila [částka]. Z informací o výplatě pojistného plnění ze dne [datum] a z výpisu účtu [příjmení] [příjmení] ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že žalobce poškozenému vyplatil pojistné plnění v celkové [částka] (ve dvou platbách ve výši [částka] a ve výši [částka]).

11. Z předžalobních upomínek otce žalovaného adresované žalobci ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], a ze dne [datum] soud zjistil, že se otec žalovaného jako pojistník vozidla domáhal u žalobce vypořádání pojistné události [číslo] [číslo] to konkrétně výplaty pojistného plnění, neboť je pojištěným a majitelem vozidla, které po požití alkoholu neřídil, a tudíž se dle jeho názoru na něho nevztahuje výluka týkající se řízení vozidla pod vlivem alkoholu. Dále uvedl, že k pojistné události nedošlo v důsledku opilosti syna, ale z důvodu vis maior, kdy žalovanému vběhla do cesty kočka. Z předžalobní upomínky žalovaného ze dne [datum] dále soud zjistil, že otec žalovaného jako pojistník započetl svou tvrzenou pohledávku ve výši [částka] spolu s částkou do té doby nevráceného přeplatku na pojistném na pohledávku žalobce ve výši [částka], kdy tato pohledávka v započtené výši dle otce žalovaného zanikla. Z předžalobní upomínky žalovaného ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný jí informoval žalobce o skutečnosti, že pojistník postoupil žalovanému svou pohledávku k případnému započtení.

12. Z uplatnění práva na náhradu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce tímto reagoval na vyjádření otce žalovaného jako majitele vozidla k postižnímu nároku z pojistné události [číslo] uplatněnému proti žalovanému. Žalobce nárok otce žalovaného na započtení pohledávek neuznal, neboť mu dle jeho názoru v souvislosti s předmětnou škodnou událostí nárok na výplatu pojistného plnění, které otec žalovaného započítává, nevznikl.

13. Z faktury [číslo] vystavené dne [datum] [právnická osoba] soud zjistil, že tato faktura byla vystavená otci žalovaného, a to za odtah vozidla [příjmení] [příjmení], [anonymizována tři slova] [číslo], ve výši [částka] (tuto fakturu v řízení uplatnily obě strany). Z faktury [číslo] vystavené dne [datum] [právnická osoba] soud zjistil, že tato faktura byla vystavená otci žalovaného, a to za asistenční služby na vozidle [příjmení] [příjmení], [anonymizována tři slova] [číslo], ve výši [částka]. Z pokladních dokladů předložených žalovaným soud zjistil, že žalovaný uvedené faktury uhradil dne [datum].

14. Předžalobní výzva ze dne [datum] byla zaslána žalovanému prostřednictvím právního zástupce žalobce dne [datum].

15. V návaznosti na provedené dokazování, z něhož vyplynulo, že žalobce vyplatil poškozenému majiteli vozidla [anonymizováno] i částku, kterou vynaložil otec žalovaného na odtah svého vozidla, vzal žalobce podáním ze dne [datum] žalobu co do částky [částka] zpět.

16. S ohledem na zpětvzetí žaloby postupoval soud dle ust. § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.) a řízení ve věci se souhlasem žalovaného částečně zastavil, jak je uvedeno v odstavci I výroku rozsudku.

17. Další navržené důkazy - záznam o výslechu obviněného a svědka z trestního řízení soud neprovedl pro jejich nadbytečnost, neboť ohledně zavinění dopravní nehody žalovaným pod vlivem alkoholu je soud v souladu s § 135 odst. 1 o.s.ř. vázán výše uvedeným trestním příkazem.

18. Nárok žalobce je dán §10 odst. 1 písm. i) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), podle něhož má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo. Podle § 2 písm. f) předmětného zákona se pro účely toho zákona pojištěným rozumí ten, na jehož povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje. Podle § 6 odst. 1 tohoto zákona se pojištění odpovědnosti vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě.

19. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný dne [datum] způsobil dopravní nehodu při řízení vozidla pod vlivem alkoholu. V důsledku této nehody byla způsobena škoda ve výši [částka], kterou žalobce uhradil v rámci pojistného plnění. Námitka způsobení škody vis maior již nemůže být projednávána v rámci tohoto řízení, neboť ohledně zavinění dopravní nehody žalovaným pod vlivem alkoholu je soud v souladu s § 135 odst. 1 o.s.ř. vázán výše uvedeným trestním příkazem. Otázka, zda se žalobce případně mohl připojit s nárokem na náhradu škody do trestního řízení je pro posouzení tohoto sporu nevýznamná, neboť tím není nijak podmíněna aplikace citovaného ustanovení § 10 odst. 1 písm. i) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

20. Žalovaný se dále bránil tím, že není pasivně legitimován, neboť není účastníkem pojistné smlouvy, na jejímž základě žalobce poskytl pojistné plnění. Soud k tomuto uvádí, že podle výše uvedených ustanovení zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je pojištěným ten, na jehož odpovědnost za škodu se pojištění odpovědnosti vztahuje. Pojištění odpovědnosti se tak vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Z uvedeného vyplývá, že pojištěným se nerozumí strana pojistné smlouvy, ale osoba odpovědná za škodu způsobenou pojištěným vozidlem.

21. Žalovaný dále namítal skutečnost, že poté, co na něho jeho otec jako pojistník vozidla postoupil svou pohledávku z havarijního pojištění ze škodní události [číslo] došlo k započtení této jeho pohledávky na pohledávku žalobce ve výši [částka], kdy tato pohledávka v započtené výši zanikla. Soud však došel k závěru, že vzhledem k ustanovení čl. 22 odst. 2 písm. d) Všeobecných pojistných podmínek žalobce pro pojištění vozidel ([anonymizována dvě slova] [rok]) se pojištění nevztahuje na škody vzniklé mj. při řízení vozidla osobou po požití nebo pod vlivem alkoholu. Soud se tak ztotožňuje se závěrem žalobce, jenž škodnou událost [číslo] uzavřel bez nároku na náhradu, neboť s předmětnou škodnou událostí pojistníkovi nevznikl nárok na výplatu pojistného plnění. Z uvedeného výlukového ustanovení pojistných podmínek je tak zřejmé, že škodná událost, u které bylo zjištěno řízení pojištěného vozidla osobou pod vlivem alkoholu, je nelikvidní bez ohledu na to, zda řídil sám pojistník nebo osoba jiná, které řízení vozidla umožnil. Ačkoli právní zástupce žalovaného v řízení opakovaně uváděl, že žalovaný, tj. jeho syn, měl toto vozidlo užít v rozporu s obvyklou praxí v rodině (červené [příjmení] mělo být výhradně pro manželku), nikdy netvrdil, že by mu vozidlo bylo odcizeno, výluka z výluky dle citovaného článku pojistných podmínek se tudíž neuplatní a nárok na pojistné plnění z havarijního pojištění nevznikl.

22. Z výše uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že nárok žalobce na náhradu vyplaceného pojistného plnění ve výši [částka] byl prokázán a žalobě vyhověl. Nárok na úrok z prodlení a jeho výše vyplývá z § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

23. Lhůta k plnění byla uložena do tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

24. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 3 o.s.ř., podle kterého soud úspěšnému žalobci, který byl neúspěšný jen v poměrně nepatrné části, přiznal právo na náhradu nákladů tohoto řízení, a to ve výši odměny za právní zastoupení advokátem podle ust. § 6 a násl. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu) za 7 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, návrh na vydání EPR, výzva k plnění, 2 vyjádření a 2 účasti na jednání před soudu), tj. [částka], dále paušální náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši [částka] za 7 úkonů právní služby po [částka], dále pak navýšení odměny a paušálních náhrad o 21% DPH, tj. [částka], neboť právní zástupce žalobce prokázal, že je plátcem této daně, a zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] Celkem tedy bylo žalobci přiznáno právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. byla určena lhůta k plnění do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo žalovanému uloženo zaplatit náhradu nákladů tohoto řízení k rukám právního zástupce žalobce.