21 C 251/2025

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem Janem Kočerem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně adresa pro doručování: Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Anonymizováno bytem Adresa žalovaného o vypořádání společného jmění manželů

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala dne , datum, návrh na rozvod manželství, které uzavřela s žalovaným (čl. 3 spisu). Téhož dne podala i žalobu na vypořádání společného jmění manželů („společné jmění“) (čl. 1 a 2 spisu); projednávaný spor se týká této žaloby.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. K projednání věci samé soud v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o. s. ř.“), nenařizoval jednání. Dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě tvrzení žalobkyně a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).

4. Soudu je z úřední činnosti známo (§ 121 o. s. ř.), že v řízení účastníků o rozvodu manželství, které je vedeno Okresním soudem v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , nebylo doposud rozhodnuto (jednání bylo nařízeno na , datum, ).

5. Soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána předčasně a osobou k tomu neoprávněnou. Proto ji zamítl.

6. Za prvé: společné jmění lze vypořádat až po jeho zániku (§ 736 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku; jiné předpoklady nejsou pro projednávanou věc relevantní – pozn. soudu). Ten je spojen s okamžikem zániku manželství, konkrétně okamžikem nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství (viz část druhá, hlava I, díl 5 občanského zákoníku; shodně viz komentář k § 736 in KRÁLÍČKOVÁ, Z., HRUŠÁKOVÁ, M., WESTPHALOVÁ, L. a kol. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, marg. č. 5).

7. V projednávané věci nebylo manželství účastníků doposud pravomocně rozvedeno (viz bod 4 výše). Společné jmění proto nezaniklo, a není tudíž co vypořádat (viz bod 6 výše). V této souvislosti soud připomíná, že pro jeho rozhodnutí je rozhodující stav v době vyhlášení (viz § 154 odst. 1 o. s. ř.).

8. Za druhé: jestliže se rozvedení manželé nedohodnou o vypořádání společného jmění, může bývalý manžel podat návrh na vypořádání rozhodnutím soudu (§ 765 odst. 2 občanského zákoníku).

9. V projednávané věci byla žaloba podána , datum, , tedy ještě před rozvodem manželství, čehož si žalobkyně musela být vědoma (viz bod 1 výše). Jelikož byla podána manželkou, nikoli bývalou manželkou, nebyla žalobkyně k jejímu podání oprávněna.

10. Soud dodává, že výše uvedená pravidla a jejich důsledky nejsou samoúčelná. Podá-li totiž žalobu na vypořádání společného jmění manžel za trvání manželství, je žaloba nutně neprojednatelná, neboť manžel nemůže znát rozsah aktiv a pasiv společného jmění ke dni jeho zániku. Současně zákon zjevně preferuje dohodu o úpravě majetkovým poměrů nejen před rozvodem manželství (§ 757 občanského zákoníku), ale též dohodu o vypořádání společného jmění po jeho rozvodu (§ 765 odst. 2 občanského zákoníku). Je nabíledni, že situace před a po rozvodu manželství není shodná, i proto by měl být po rozvodu manželství zachován prostor pro možnost dohody, který je zcela nezávislý na probíhajícím soudním řízení. Podáním žaloby na vypořádání společného jmění před rozvodem manželství je možnost dohody zmařena.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovanému, který měl ve věci plný úspěch, však žádné náklady nevznikly. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.