21 C 312/2024

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem Janem Kočerem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 11 969,50 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyni se vrací přeplatek soudního poplatku ve výši 99 Kč, který jí bude vyplacen z účtu Okresního soudu v Českých Budějovicích ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozsudku, a to k rukám jejího zástupce.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba) s žalovaným smlouvu o (spotřebitelském) úvěru č. tel. číslo, na jejímž základě mu poskytla peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaný peněžní prostředky čerpal, sjednané splátky však neuhradil včas, a to do datum. Pohledávka byla postoupena žalobkyni. Žalobkyně požaduje dlužnou jistinu, úrok (poplatek) a úrok z prodlení.

2. Žalovaný připustil, že udělal chybu. Má za to, že musí dluh zaplatit.

3. Soud předem dalšího posouzení uvádí, že předmětem řízení je pohledávka (jistina) ve výši částka. Ve zbytku se jedná o jeho příslušenství (viz § 121 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku). To platí i pro „poplatek“ ve výši částka. Protiplnění za poskytnuté peněžní prostředky totiž není ničím jiným než úrokem (viz § 497 ve spojení s § 261 odst. 3 písm. d) zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku).

4. Soud dále úvodem zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek z datum, včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek). Žalovanému bylo postoupení pohledávek oznámeno (viz oznámení o postoupení pohledávek z datum, včetně podacího lístku).

5. Následně soud věc posoudil. Dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Proto ji zamítl.

6. Již z žalobních tvrzení je na první pohled zcela zřejmé, že je žalobní nárok promlčen: promlčecí lhůta (doba) počala běžet datum (viz bod 1 výše) a uplynula datum (§ 101 občanského zákoníku ve spojení s § 262 odst. 4 obchodního zákoníku). K promlčení soud zcela výjimečně přihlédl nikoliv k námitce strany žalované (dlužníka; § 100 odst. 1 věta druhá občanského zákoníku), nýbrž z moci úřední (ex offo).

7. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně zneužila právo na poskytnutí ochrany zjevně promlčené pohledávce, proti níž žalovaná strana nevznese námitku promlčení. Proto ji tuto ochranu neposkytl: k promlčení přihlédl z úřední povinnosti a žalobě nevyhověl (§ 100 odst. 1 věta první občanského zákoníku).

8. Již jen s ohledem na dobu, která uplynula od skončení promlčecí lhůty (viz bod 6 výše), a na výši žalobou uplatněného příslušenství (úroků a úroků z prodlení), které násobně převyšují poskytnutou jistinu (viz žaloba), odporuje uplatnění žalobního nároku pravidlům slušnosti a poctivosti. Je vyloučeno, že žalobkyně při podání žaloby počítala s vedením sporu mezi uvážlivě jednajícími osobami. Naopak musela předpokládat, že žalovaná strana z důvodu slabého postavení – nezkušenosti, rozumové slabosti či lehkomyslnosti – buď zůstane zcela pasivní, nebo se (stejně jako v projednávané věci) její aktivita bude míjet s účelným bráněním práva (třebas proto, že je mylně přesvědčena o tom, že jí nezbývá nic jiného než dluh splnit). Jinak řečeno: věděla-li by žalobkyně, že se postaví uvážlivě jednající osobě, nikdy by spor nevyvolala.

9. Současně soud nepochybuje, že jednání žalobkyně bylo úmyslné. Pohledávku nabyla v době, kdy již byla promlčena, čehož si musela být jako profesionálka (podnikatelka) vědoma. Zároveň je soudu z úřední činnosti známo, že takto žalobkyně postupuje systematicky: jen před senátem 21 C Okresního soudu v adresa vede několik obdobných řízení (např. pod sp. zn. spisová značka nebo pod sp. zn. spisová značka).

10. Žalobkyně tedy zneužila slabosti žalovaného, který je slabší smluvní stranou (spotřebitelem). Významné je též to, že se v projednávané věci jednalo o spor ze spotřebitelského úvěru. V této oblasti je totiž principu ochrany spotřebitele přikládán obzvláštní význam. Soudní dvůr Evropské Unie zdůrazňuje, že zde nelze vázat ochranu spotřebitele na jeho znalosti a aktivitu, neboť existuje „nezanedbatelné nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně“ (viz rozsudek z datum, OPR-právnická osoba., C-679/18); byť byl tento závěr formulován na půdorysu směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, lze jej vnímat jako (obecně uplatnitelný) projev principu ochrany spotřebitele v oblasti spotřebitelského úvěrování.

11. V podrobnostech soud dále odkazuje na argumentaci in TICHÝ, J. Soudní vymáhání promlčených pohledávek ze spotřebitelských smluv, Právní rozhledy, č. hodnota, ročník 2024, str. 193 a násl. S argumentací uvedenou v tomto textu se ztotožňuje.

12. Pro úplnost soud dodává, že provedl i další žalobkyní označené důkazy (viz protokol o jednání z datum), neučinil z nich však žádná skutková zjištění.

13. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek ve výši částka (viz čl. 10 a 16 spisu). Správně mělo být zaplaceno částka. Základ poplatku v projednávané věci totiž netvoří (ani) úrok („poplatek“) ve výši částka (viz též bod 3 výše), neboť jde o příslušenství, které není samostatným předmětem řízení (§ 6 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Přeplatek tedy činí částka. Tato částka bude žalobkyni vrácena (§ 10 odst. 1 a 2 zákona o soudních poplatcích) ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozsudku (§ 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích) k rukám jejího zástupce.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o. s. ř.“). Žalovanému, který měl ve věci plný úspěch, žádné náklady (odpovídající účelnému bránění práva) nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Českých Budějovicích.