23 C 104/2021

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Tomáše Křiváčka a přísedících přísedící ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně jakožto zaměstnavatelka se podanou žalobou domáhala na žalovaném jakožto jejím zaměstnanci zaplacení částky [částka] s příslušenstvím představující pojištěním nereparovanou část škody způsobenou žalovaným na dvou vozidlech, [anonymizováno] [registrační značka] a [anonymizováno] [registrační značka]. Žalovaný, ač nárok žalobkyně co do důvodu i výše ([částka]) uznal, uhradil pouze částku [částka].

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Soud rozhodl ve věci bez jednání podle § 115a o.s.ř., neboť žalobkyně s tím souhlasila. Žalovaný nereagoval na řádně doručenou výzvu soudu, zda s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí, ve lhůtě k tomu soudem stanovené, ačkoli součástí výzvy bylo poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí.

4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav:

5. Dle pracovní smlouvy ze dne [datum] byl žalovaný zaměstnancem žalobkyně na pozici řidič. Za výkon této práce mu náležela mzda ve výši [částka] měsíčně. V rámci výkonu zaměstnání mu byly svěřeny mj. vozidla [anonymizováno], [registrační značka] a [anonymizováno] [registrační značka] (zjištěno z předávacích protokolů). Z prohlášení žalovaného o uznání závazku k náhradě škody způsobené z nedbalosti ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] uznal žalovaný závazek vůči žalobkyni co do důvodu a výše, a to z důvodu způsobení škody zaměstnavateli při plnění pracovních povinností, a to na vozidle [anonymizováno] [registrační značka] ve výši [částka] a na vozidle [anonymizováno] [registrační značka] [částka] [anonymizováno], celkem tedy ve výši [částka], s tím, že tuto škodu se zavázal zaměstnavateli uhradit. Přesný rozsah škod byl v prohlášení zaznamenán. Žalovaný však na svůj závazek uhradil pouze částku [částka]. Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaný částku [částka] nezaplatil, přechází na žalovaného, neboť žalobkyně nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaný něco neučinil. Je na žalovaném, aby prokázal, že zaplatil řádně a včas. Žalovaný však nic takového netvrdí ani neprokazuje.

6. Na základě shora uvedeného důkazu vzal soud za prokázané, že žalovaný neuhradil dluh představující náhradu jím způsobené škody, který následně uznal co do důvodu i výše.

7. Právně byla věc posouzena podle § 250 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen„ ZP“), tedy dle příslušných ustanovení o povinnosti zaměstnance k náhradě škody s tím, že výše škody nepřesahuje 4,5 násobek průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterou žalovaný způsobil škodu (§ 257 odst. 2 ZP). Dále byla věc posouzena podle § 2053 a násl. občanského zákoníku, dle něhož uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Uznání dluhu splňuje náležitosti zákona. Žalovaný dluh uznal písemnou formou, a to co do důvodu i výše. Uznáním dluhu se zakládá vyvratitelná domněnka o existenci uznaného závazku, jehož důsledkem je přenesení důkazního břemene z věřitele na dlužníka, tzn. na žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalovaný v řízení nic netvrdil, soud vyšel i ze samotných tvrzení žalobkyně, která tak má za prokázaná, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Z toho důvodu se soud v odůvodnění tohoto rozsudku nezabýval ani dalšími předloženými důkazy.

8. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení pak vyplývá z § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády číslo 351/2013 Sb.

9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu účelně vynaložených nákladů, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], z odměny zástupce za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva) podle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ze 3 tzv. režijních paušálů po [částka] podle § 13 advokátního tarifu a náhrady odpovídající 21 % DPH ve výši [částka].

10. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř.