Okresní soud v Českých Budějovicích · Rozsudek

23 C 179/2024

č. j. 23 C 179/2024-60

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-03-17 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSCB:2025:23.C.179.2024.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Českých Budějovicích zamítl žalobu žalobkyně o zaplacení částky 16 642,52 Kč s úroky, protože smlouvy o úvěru byly uzavřeny bez řádného posouzení úvěruschopnosti žalované. Soud se opřel o § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. a § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., které vyžadují odborné posouzení schopnosti splácet úvěr. Důkazy nevykazovaly dostatečné informace o příjmech a výdajích žalované, což vedlo k závěru o neplatnosti smluv. Vzhledem k tomu, že žalovaná již uhradila částku přesahující výši jistiny, žalobkyně nemá nárok na další vyplacení.

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Křiváčkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 16 642,52 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 16 642,52 Kč s úrokem ve výši 25,85 % ročně z částky 8 642,52 Kč od 23.4.2024 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 344,42 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 642,52 Kč od 23.4.2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit státu doplatek soudního poplatku z návrhu ve výši 200 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v adresa.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 16 642,52 Kč s příslušenstvím, která představuje nevypořádané nároky ze dvou smluv o úvěru uzavřených mezi právní předchůdkyní žalobkyně, právnická osoba, a žalovanou dne 25.11.2016 pod č. hodnota-Anonymizováno a dne 18.2.2017 pod č. hodnota-Anonymizováno.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a přes řádné předvolání se k jednání nedostavila. Soud proto ve věci rozhodl v její nepřítomnosti.

3. Po provedeném dokazování zjisti soud tento skutkový stav:

4. Dne 25.11.2016 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba, se žalovanou smlouvu nazvanou smlouva o úvěru č. hodnota-Anonymizováno, na jejímž základě byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 6 000 Kč. Žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit spolu s náklady spotřebitelského úvěru v souhrnné výši 4 320 Kč, a to ve 13 měsíčních splátkách po 780 Kč, přičemž poslední splátka ve výši 727 Kč měla být zaplacena dne 19.4.2021. Součástí nákladů úvěru byl také úrok za dobu trvání smlouvy ve výši 28 % ročně. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že jí byla částka 6 000 Kč předána při podpisu smlouvy. (Zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne 25.11.2016 č. hodnota-Anonymizováno.)

5. Dne 18.2.2017 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba, se žalovanou další smlouvu nazvanou smlouva o úvěru č. hodnota-Anonymizováno, na jejímž základě byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit spolu s náklady spotřebitelského úvěru v souhrnné výši 7 300 Kč, a to ve 13 měsíčních splátkách po 1 300 Kč. Součástí nákladů úvěru byl také úrok za dobu trvání smlouvy ve výši 25,85 % ročně. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že jí byla částka 10 000 Kč předána při podpisu smlouvy. (Zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne 18.2.2017 č. hodnota-Anonymizováno.)

6. Žalovaná neplnila podmínky smlouvy řádně a včas. Na svůj dluh ze smlouvy č. hodnota-Anonymizováno uhradila celkem částku 8 371,92 Kč a na dluh ze smlouvy č. hodnota-Anonymizováno uhradila celkem částku 10 605,56 Kč (zjištěno z transakční historie).

7. S účinností k 28.9.2018 byla část závodu společnosti právnická osoba zahrnující i předmětné pohledávky převedena na společnost právnická osoba. Tyto pohledávky následně přešly ke dni 29.5.2024 na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20.5.2024 na žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20.5.2024 včetně výňatku ze seznamu postoupených pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky). Žalovaná na pohledávky žalobkyně ničeho dalšího neuhradila ani přes zaslanou předžalobní upomínku ze dne 23.9.2024 (zjištěno z předžalobní upomínky z 23.9.2024 včetně dokladu o odeslání).

8. Soud má z předložených důkazů za prokázané, že účastníci uzavřeli shora uvedené smlouvy, jejichž podmínky žalovaná řádně nesplnila. Soud se však zabýval i otázkou řádného posouzení úvěruschopnosti žalované ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve vztahu k úvěru č. hodnota-2924 a ve smyslu § 84 až 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve vtahu k úvěru č. hodnota-Anonymizováno.

9. Žaloba zcela postrádala jak tvrzení, tak důkazy k otázce posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením obou smluv. Z toho důvodu soud při jednání dne 10.2.2025 vyzval žalobkyni v souladu s § 118a o.s.ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů k tomu, zda a jakým konkrétním způsobem a na základě jakých konkrétních listin byly ověřovány příjmy a výdaje žalované. Soud zároveň poučil žalobkyni o následcích nesplnění této výzvy.

10. Žalobkyně následně doplnila tvrzení, že její právní předchůdkyně vycházela především z informací získaných od žalované před uzavřením smluv, ověřila doklady vyžádané od žalované a nahlédla do veřejných registrů. Poskytnuté informace byly zaznamenány v žádosti o úvěr ze dne 25.11.2016 a 18.2.2017. Teprve po vyhodnocení získaných informací byly se žalovanou uzavřeny smlouvy o úvěru.

11. V první žádosti žalovaná uvedla, že je zaměstnána na dobu neurčitou jako dělnice ve společnosti právnická osoba, výše jejích měsíčních příjmů činí celkem 10 200 Kč, její měsíční výdaje činí 4 000 Kč a výše měsíčních příjmů domácnosti činí 20 000 Kč a výše měsíčních výdajů celé domácnosti činí 8 000 Kč. Uvedla, že žije u rodičů a nemá vyživovací povinnost.

12. Ve druhé žádosti žalovaná uvedla stejné zaměstnání s čistým měsíčním příjmem 9 568 Kč, dále výši měsíčních výdajů 4 640 Kč a výši měsíčních výdajů celé domácnosti 9 280 Kč. I v této žádosti uvedla, že žije u rodičů a nemá vyživovací povinnost.

13. Uvedené údaje byly jen částečně ověřeny z vyúčtování mzdy, výplatní pásky, pracovní smlouvy platebních dokladů SIPO, historie účtu, finanční analýzou a credit scoringem, z nich byl učiněn závěr, že žalobkyně je schopna oba úvěry splácet. Uvedené listiny byly soudu doloženy.

14. Z uvedených listin však soud dospěl k tomu, že měly naopak vést k závěru o nedostatečné úvěruschopnosti žalované. Příjmy žalované byly nízké a tvořily jen hypotetickou rezervu pro splácení. V prvním případě je patrně vycházeno z tvrzených příjmů celé domácnosti, avšak jiné příjmy, než příjmy žalované ověřovány zjevně nebyly. Ve druhém případě žalovaná již další příjmy celé domácnosti dokonce ani neuvádí, uvádí pouze výdaje. Z výplatní pásky z ledna 2017 vyplývá i exekuční srážka 5 724 Kč, z výpisu z účtu za leden 2017 vyplývají obdržené podezřelý výraz dávky, z nichž bylo 3 264 Kč sraženo na insolvenci a 1 798 Kč na exekuci. Tvrzený výstup z veřejných registrů ohledně osoby žalované z předložených listin nijak nevyplývá. Scoring provedený právní předchůdkyní žalobkyně proto soud hodnotí jako účelový a nedostatečný.

15. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 25.2.2013: Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 31.12.2023: Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 28.5.2022: Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Přestože znění § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru koncipuje s účinností do 28.5.2022 neplatnost uzavřené smlouvy jen jako relativní (k námitce spotřebitele ve tříleté promlčecí lhůtě), je třeba dané ustanovení vykládat eurokonformně, v souladu s rozsudkem Soudního dvora EU ze dne 5.3.2020 ve věci sp. zn. C-679/18. V něm Soudní dvůr EU dovodil povinnost národních soudů zkoumat podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti vznesl spotřebitel. Současně i § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. je třeba vykládat ve světle uvedeného rozhodnutí eurokonformně, tj. jako neplatnost absolutní.

19. S ohledem na výše uvedené skutkové i právní závěry proto soud posoudil obě uzavřené úvěrové smlouvy jako neplatné. Žalovaná by byla povinna zaplatit žalobkyni pouze poskytnuté jistiny v souhrnné výši 16 000 Kč, avšak vzhledem k tomu, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně, popř. žalobkyni uhradila celkem částku 18 977,48 Kč, žalobkyni již ničeho nedluží. Z toho důvodu soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy zcela úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly.

21. O povinnosti žalobkyně doplatit soudní poplatek do částky 1 000 Kč (žalobkyně dosud uhradila 800 Kč) bylo rozhodnuto podle položky 2 bodu 2 ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. a) sazebníku poplatku, která je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť platební rozkaz nebyl vydán. Soudní poplatek lze doplatit na účet soudu č. Anonymizováno/Anonymizováno, VS: var. symbol. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Českých Budějovicích. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat splnění této povinnosti cestou soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce. Nesplní-li žalobkyně dobrovolně povinnost uloženou jí výrokem III tohoto rozhodnutí, může se stát domáhat splnění této povinnosti cestou daňové exekuce prostřednictvím celního úřadu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.