23 C 301/2021

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Křiváčkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení se sídlem adresa o zaplacení částky 50 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 50 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 50 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 16 242 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhal proti žalované zaplacení částky 50 000 Kč s příslušenstvím představující bezdůvodné obohacení žalované. Nárok odůvodnil tím, že dne [datum] uzavřeli účastníci smlouvu o složení blokovacího depozita (dále jen„ smlouva“). Na základě této smlouvy zaplatil žalobce na účet žalované částku 50 000 Kč za účelem zablokování nemovitostí (bytové jednotky) z důvodu její zamýšlené koupě žalobcem. V čl. II.2 smlouvy bylo uvedeno, že kupní cena činí 1 150 000 Kč a zájemce (žalobce) tuto cenu akceptuje. V čl. III.2 smlouvy pak bylo ujednáno, že blokovací depozitum bude v případě uzavření kupní smlouvy v plné výši započteno na kupní cenu uvedenou v čl. II. Kupní smlouva na bytovou jednotku byla uzavřena dne [datum] mezi žalobcem jako kupujícím a [jméno] [příjmení] jako prodávajícím. Kupní cena byla dohodou účastníků stanovena na částku 1 100 000 Kč, kterou žalobce v plné výši uhradil do advokátní úschovy. Na kupní cenu tak nebylo započteno nic ze složeného blokovacího depozita. Dle čl. V.2 smlouvy pak v případě, že prodávající nepřistoupí k podpisu kupní smlouvy nejpozději v poslední den účinnosti smlouvy, pak je realitní kancelář (žalovaná) povinna přijaté blokovací depozitum na požádání vrátit zpět zájemci, a to nejpozději do pěti pracovních dnů od jeho rozhodnutí na účet zájemce (žalobce). Vhledem k tomu, že nedošlo k započtení blokovacího depozita na konečně sjednanou kupní cenu a blokovací depozitum i nadále zadržuje žalovaná, uplatnil žalobce nárok na vrácení částky 50 000 Kč.

2. Žalovaná nárok žalobce ani z části neuznala. Především namítla promlčení nároku, když skutkové okolnosti rozhodné pro běh promlčecí lhůty vyplývají již z údajného data splatnosti domnělé pohledávky a uváděného počátku běhu úroků z prodlení, uvedeného v žalobě (tj. od [datum]). Promlčecí lhůta dle žalované uplynula ještě předtím, než se žalobce obrátil na žalovanou poprvé s předžalobní výzvou. Dle žalované byla kupní cena za bytovou jednotku sjednána ve výši 1 150 000 Kč s tím, že na částečnou úhradu bude započtena složená blokovací záloha. To se skutečně stalo, když pouze na základě požadavku žalobce (pravděpodobně z důvodu úspory na dani z nabytí) byla kupní cena v kupní smlouvě uvedena částkou 1 100 000 Kč a již zaplacených 50 000 Kč nebylo dále řešeno. Uvedený postup byl výsledkem dohody všech stran a vycházel z požadavku žalobce. Ve výsledku tak bylo naplněno to, co bylo uvedeno v dohodě o složení blokovacího depozita, tedy že žalobce vynaložil celkově 1 150 000 Kč, která zahrnovala jak samotnou kupní cenu, tak náklady na veškeré právní a realitní služby.

3. Žalobce doplnil, že námitku promlčení vznesenou žalovanou nepovažuje za dostatečně skutkově zdůvodněnou. Promlčení přitom vylučuje z důvodu ujednání v čl. V.2 smlouvy. Promlčecí lhůta mohla podle tohoto ustanovení začít plynout až s ohledem na zakotvení povinnosti žalované vrátit žalobci blokovací depozitum do 5 pracovních dnů od rozhodnutí žalobce, tj. nejdříve od března 2021, kdy žalovaná na e-mailový dotaz žalobce zaslala odpověď, že provizi z kupní ceny zaplatil prodávající. Dle žalobce, pokud by k promlčení došlo, byla by vznesená námitka promlčení v rozporu s dobrými mravy. Žalobce přitom popřel, že by snížení kupní ceny na 1 100 000 Kč bylo výsledkem dohody všech stran a vycházelo z jeho požadavku, neboť by tím ušetřil a de facto krátil stát na dani o směšnou částku 2 000 Kč. V průběhu řízení žalobce dále namítl neplatnost čl. V.1 smlouvy (stanovení účinnosti smlouvy do [datum]), a to s ohledem na čl. IV.3, kde je uvedeno, že kupní cena bude uhrazena do [datum]. Tato dvě ujednání jsou dle žalobce v přímém rozporu.

4. Žalovaná na svém stanovisku setrvala. Dále doplnila, že i kdyby přistoupila na„ hru“, kterou žalobce vymyslel a přijala jeho absurdní konstrukci, že žalovaná poskytla svoje realitní služby a zajistila právní servis a advokátní úschovu zcela bezplatně, dojde nakonec vždy k závěru o promlčení uplatněné pohledávky. Jestliže žalobce tvrdí, že kupní smlouvu předvídanou ve smlouvě neuzavřel, byla by skutečně naplněna povinnost žalované vrátit žalobci složené depozitum, a to do 5 dnů od jeho rozhodnutí takovou smlouvu neuzavřít. Takovým okamžikem byl den, kdy uzavřel„ jinou kupní smlouvu“, tj. [datum], případně den, kdy podle této kupní smlouvy uhradil kupní cenu, tj. [datum], popř. den, ve kterém dle této kupní smlouvy byl podán návrh na vklad do katastru nemovitostí, tj. [datum] a definitivně pak den [datum], do kterého trvala dle svého čl. V odst. 1 smlouva o složení blokovacího depozita.

5. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav:

6. Dne [datum] uzavřel žalobce jakožto zájemce se žalovanou a [jméno] [příjmení] jako prodávajícím smlouvu o složení blokovacího depozita v souvislosti s prodejem věcí nemovitých, a to bytem [číslo] nacházejícím se v domě [adresa] na parcele č. st. 789 a s ním souvisejícím podílem [číslo] na společných částech domu [adresa] a st. parcele [číslo] vše v k.ú. [obec] (dále jen„ byt“). Žalovaná prodej zprostředkovávala na základě smlouvy o poskytování realitních služeb uzavřené mezi žalovanou a [jméno] [příjmení]. V čl. II.2 smlouvy byla předsjednána kupní cena za byt 1 150 000 Kč. Za účelem zablokování bytu tak, že žalovaná ani prodávající nejsou oprávněni po dobu účinnosti smlouvy zprostředkovat koupi jinému zájemci, se žalobce zavázal složit na účet žalované jistotu – blokační depozitum ve výši 50 000 Kč do 5 dnů od podpisu smlouvy. Uvedené blokační depozitum mělo být podle čl. III.2 v případě uzavření kupní smlouvy započteno na kupní cenu bytu ve výši 1 150 000 Kč. V čl. IV.3 se žalobce zavázal zaplatit kupní cenu za byt do [datum]. Účinnost smlouvy pak vyplývá z čl. V.1, dle něhož se smlouva uzavírá na dobu určitou ode dne podpisu smlouvy do [datum]. Dle čl. V.2. smlouvy v případě, že prodávající nepřistoupí za výše uvedených podmínek k podpisu kupní smlouvy nejpozději v poslední den účinnosti smlouvy, je žalovaná povinna přijaté blokovací depozitum na požádání vrátit zpět zájemci (žalobci), a to nejpozději do 5 pracovních dnů od jeho rozhodnutí na účet zájemce. (Zjištěno ze smlouvy o složení blokovacího depozita na č.l. 4-7)

7. Za účelem úhrady blokačního depozita vystavila žalovaná žalobci fakturu [číslo] na 50 000 Kč s datem vystavení i datem splatnosti [datum] (byť dle smlouvy měla být splatnost dne [datum]) a variabilním symbolem [číslo] č. účtu [bankovní účet] (zjištěno z uvedené faktury na č.l. 8).

8. Kupní smlouva na byt mezi žalobcem jako kupujícím a [jméno] [příjmení] jako prodávajícím byla uzavřena dne [datum]. Kupní smlouvu sepsal Mgr. [jméno] [příjmení], advokát. Kupní cena bytu byla uvedena v čl. III.1 kupní smlouvy ve výši 1 100 000 Kč, byla tedy smluvně stanovena o 50 000 Kč nižší, než předpokládala smlouva o složení blokovacího depozita. Splatnost byla sjednána shodně do [datum] na účet advokátní úschovy schovatele Mgr. Petrlíka. (Zjištěno z kupní smlouvy ze dne [datum] na č.l.9-12 a 33.)

9. Žalobce uhradil částku 1 100 000 Kč na kupní cenu za byt na úschovní účet Mgr. [příjmení] dne [datum] (zjištěno z potvrzení o platbě na účtu na č.l. 30). Z úschovního účtu pak byla uvedená částka převedena na účet prodávajícího dne [datum] (zjištěno z potvrzení o platbě na účtu č.l. 31), tj. 5 dnů po provedení vkladu. Vkladové řízení o převodu bytu bylo zahájeno dne [datum], o povolení vkladu bylo rozhodnuto dne [datum] a dne [datum] bylo vydáno vyrozumění o provedení vkladu. (Zjištěno z informace o vkladovém řízení č. V [číslo] na č.l. 32)

10. Mezi účastníky proběhla v březnu a dubnu 2021 e-mailová komunikace (na č.l. 13-14), která se týkala i jiné záležitosti, než je předmětem tohoto řízení (prodeje nemovitosti označované jako„ [obec]“ panu [příjmení] a požadavku na vrácení některých věcí z jeho strany). Žalobce se po žalované domáhal mj. zaslání potvrzení či faktury za zaplacení provize jak za [anonymizováno], tak za [obec]. K tomu mu [jméno] [příjmení] za žalovanou sdělil, že žalobce platil provizi jen za [anonymizováno] jako objednatel jejich služeb. Na to reagoval žalobce, že provizi platil i za [obec], načež mu [jméno] [příjmení] zaslal fakturu za [anonymizováno] a opět sdělil, že provizi za byt v [obec] platil pouze prodávající (tzn. [jméno] [příjmení] na základě zprostředkovatelské smlouvy ve výši 50 000 Kč). V další reakci žalobce trval na tom, že provizi za byt v [obec] platil on. (Zjištěno z e-mailové komunikace mezi účastníky ze dne [datum] na č.l. 13) Následně e-mailem ze dne [datum] sdělil žalobce poměrně nevybíravě jednatelce žalované, že její syn mu neposlal potvrzení či fakturu za byt v [obec] s tím, že ji platil pouze prodávající a domáhal se potvrzení po ní. Na to reagovala jednatelka žalované, že fakturu za byt v [obec] vystavovat nebude, protože žalobce platil zálohu na koupi bytu a ne provizi. Na to reagoval opět žalobce s tím, že to má jednatelka žalované pomotané a on„ umí do pěti počítat“ což se má naučit i ona a zamotává se do lží čím dál více. Následně e-mailem ze dne [datum] jednatelka žalované zaslala žalobci smlouvu o složení blokačního depozita a fakturu. Na to odpověděl žalobce dne [datum], že si jednatelka žalované hraje na mrtvého brouka a posílá, co nežádal, takže důrazně požádal o originál kupní smlouvy, kterou podepsal a tázal se, kam se ztratilo těch 50 000 Kč na blokaci, že zaplatil blokaci 50 000 Kč a 1 100 000 Kč na kupní cenu a opět osočil jednatelku žalované ze lži. Na to jednatelka žalované odpověděla, že kupní smlouvu nemá, neboť žalovaná nebyla jejím účastníkem a ohradila se proti výhružkám žalobce. (Zjištěno z e-mailové komunikace ze dne [číslo] [datum] na č.l. 14) Z uvedené komunikace v kontextu s dalšími listinnými důkazy je zřejmé, že odpovědi žalované byly relevantní, narozdíl od požadavků žalobce. Žalobce skutečně za byt v [obec] hradil pouze blokační depozitum (jistotu/zálohu), nikoliv provizi. Provize za zprostředkování prodeje bytu byla předmětem zprostředkovatelské smlouvy mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou. Žalovaná pak skutečně nebyla účastníkem kupní smlouvy, nebylo proto na ní, aby kupní smlouvu žalobci zasílala.

11. Žalobce svůj nárok před podáním žaloby uplatnil ještě předžalobní výzvou ze dne [datum] s obdobnou argumentací jako v tomto řízení (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne [datum] na č.l. 14)

12. Na tuto výzvu reagovala žalovaná podáním datovaným dnem [datum] (správně mělo být zřejmě [datum]) na vrácení částky 50 000 Kč s tím, že požadavek žalobce žalovanou překvapil a zaskočil. Žalovaná uvedla, že žalobce jí uhradil částku 50 000 Kč v souladu se smlouvou z [datum] a kupní cena za byt byla sjednána ve výši 1 150 000 Kč s tím, že na částečnou úhradu bude započtena složená blokační záloha. To se skutečně stalo, když pouze na základě požadavku žalobce (pravděpodobně z důvodu úspory na placené dani z nabytí) byla kupní cena za byt v kupní smlouvě uvedena ve výši 1 100 000 Kč a již zaplacených 50 000 Kč nebylo dále řešeno. Uvedený postup byl výsledkem vědomé dohody všech stran a vycházel z požadavku žalobce. Vnesený požadavek označila žalovaná za nedůvodný a nehorázný, přičemž bez ohledu na nedůvodnost požadavku uplatnila žalovaná námitku promlčení. (Zjištěno z odpovědi žalované na výzvu žalobce ze dne [datum] na č.l. 16)

13. Po právní stránce byla věc posouzena především podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“), o bezdůvodném obohacení (§ [číslo]) a příslušných ustanovení o promlčení (§ [číslo]).

14. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 609 o.z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

16. Podle § 610 odst. 1 o.z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

17. Podle § 611 o.z. promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví.

18. Podle § 619 odst. 1 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odst. 2 právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

19. Podle § 621 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

20. Podle § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky. (Tzv. obecná subjektivní lhůta.) Podle odst. 2 majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu. (Tzv. obecná objektivní lhůta.)

21. Podle § 638 odst. 1 o.z. právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo. (Speciální objektivní lhůta.) Podle odst. 2 bylo-li bezdůvodné obohacení nabyto úmyslně, promlčí se právo na jeho vydání nejpozději za patnáct let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

22. Žalovaná v řízení uplatnila námitku promlčení, a to dostatečně konkrétně. Je-li v řízení uplatněna námitka promlčení, je na soudu, aby se v souladu se zásadou hospodárnosti řízení obsaženou v § 6 o.s.ř. přednostně zabýval otázkou promlčení práva, pokud to vede rychleji a účinněji k vydání rozhodnutí ve věci samé, a nikoliv nárokem samým (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 862/2006, 26 Cdo 5035/2008, 23 Cdo 460/2012, 25 Cdo 1750/2006 či 33 Odo 896/2006). Účelem občanského soudního řízení totiž je, i ve světle požadavku uvedeného v § 6 o.s.ř., rozhodnout na základě účelně a hospodárně zjištěného skutkového stavu, zda lze žalobnímu nároku vyhovět či nikoli, tedy rozhodnout, zda žalované právo je soudně vynutitelné.

23. Soud přitom shledal námitku promlčení důvodnou. Žalobcův nárok vychází po právní stránce z bezdůvodného obohacení, přičemž ze skutkových podstat uvedených v § 2991 odst. 2 o.z. je nejbližší majetkový prospěch plněním z právního důvodu, který odpadl. Jedná se však o demonstrativní výčet. Na tvrzené bezdůvodné obohacení lze v daném případě hledět i tak, že žalobce plnil více, než kolik byl povinen. Dle názoru soudu počala promlčecí doba plynout dnem [datum], kdy žalobce složil na úschovní účet částku 1 100 000 Kč. Pokud by byl nárok žalobce oprávněný, tímto dnem by se žalovaná bezdůvodně obohatila, neboť tímto dnem by žalobce uhradil plnou kupní cenu, což by zakládalo právo požadovat zpět složenou zálohu. Pokud by kupní cena činila skutečně 1 100 000 Kč, pak úhradou celé této částky by odpadl důvod blokovací depozitum započíst na kupní cenu. V tomto případě se počátek běhu objektivní promlčení lhůty shoduje s počátkem běhu lhůty subjektivní, neboť žalobce si musel (nebo alespoň měl) být vědom smluvních ujednání a musel si být vědom i toho, jakou částku hradí.

24. S ohledem na ustanovení § 629 odst. 1 o.z. tak promlčecí lhůta uplynula dne [datum]. Žaloba však byla podána až dne [datum], a nárok je proto promlčen.

25. I kdyby měla být akcentována zajišťovací funkce blokačního depozita pro případnou úhradu smluvní pokuty (čl. V.3 smlouvy), počala by subjektivní promlčecí lhůta plynout dne [datum], kdy bylo vydáno vyrozumění o provedení vkladu a od tohoto dne si musely být strany vědomy, že kupní smlouva byla řádně uzavřena a není důvod nadále blokovací depozitum držet ani za účelem složení kupní ceny ani za účelem zajištění smluvní pokuty. I v takovém případě by byl ale nárok promlčen. Pokud ovšem mělo být depozitum započteno na kupní cenu, tímto započtením by depozitum logicky ztratilo i svou funkci zajištění smluvní pokuty. Z toho důvodu se soud přiklání k názoru, že subjektivní (i objektivní) promlčecí lhůta počala běžet již dnem [datum].

26. Z důvodu závěru o promlčení nároku žalobce by bylo nadbytečné prokazovat oprávněnost samotného žalobcova nároku, zda skutečně došlo v kupní smlouvě ke změně výše kupní ceny oproti znění smlouvy o složení blokovacího depozita či zda bylo vůlí stran či požadavkem žalobce v kupní smlouvě částku 50 000 Kč, jež měla být započtena ze složené zálohy, opomenout.

27. Pro závěr o uplatnění námitky promlčení v rozporu s dobrými mravy (jak namítal žalobce) není v daném případě žádný důvod. Rozpor námitky promlčení s dobrými mravy je totiž třeba dovozovat toliko z okolností, za kterých byla námitka promlčení uplatněna, nikoliv z okolností a důvodů, z nichž je dovozován vznik uplatněného nároku (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 561/2006 nebo 33 Cdo 126/2009). Námitka promlčení byla ale v daném případě uplatněna zcela standardně, a to poté, co žalobce poprvé uplatnil u žalované svůj nárok. Žalovaná nijak neudržovala žalobce v přesvědčení, že jeho nárok uhradí, popř. zde nejsou ani jiné okolnosti, které by uplatnění námitky promlčení v rozporu s dobrými mravy odůvodňovaly. Ze všech uvedených důvodů proto soud žalobu zamítl.

28. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Zcela úspěšné žalované přiznal soud náhradu nákladů řízení ve výši 16 242 Kč, která sestává z odměny zástupkyně žalované za 4 úkony právní služby po 3 100 Kč podle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, 2 x vyjádření ve věci samé a účast na jednání dne [datum]), ze 4 tzv. režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 advokátního tarifu, náhrady cestovních výdajů ve výši 1 842 Kč za jízdu z [obec] do [obec] a zpět osobním vozidlem zn. Hyundai i20 při najetí 266 km a kombinované spotřebě benzinu 6 l [číslo] km, ceně benzinu 37,10 Kč a sazbě základní náhrady 4,7 Kč/km, to vše dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. a dále z náhrady za promeškaný čas ve výši 800 Kč (8 započatých půlhodin po 100 Kč dle § 14 advokátního tarifu).