23 C 373/2020

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Křiváčkem ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně, narozená dne datum, bytem adresa žalobkyně, zastoupené anonymizováno jméno příjmení, advokátem se sídlem adresa proti; žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum, bytem adresa žalované, zastoupené Mgr. Ing. jméno příjmení, advokátem se sídlem adresa o žalobě na určení

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala proti žalované určení, že žalobkyně je dědičkou ze zákona ve druhé dědické třídě po zůstavitelce, jméno příjmení, rodné číslo, posledně trvale bytem adresa, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 53 482 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalované určení, že žalobkyně je dědičkou ze zákona ve druhé dědické třídě po zůstavitelce, jméno příjmení (dále jen jako„ zůstavitelka“), jakožto tzv. spolužijící osoba. Žalobkyně je dcerou žalované a sestrou zůstavitelky, žalovaná je matkou zůstavitelky. Zůstavitelka zemřela bez zanechání listiny o právním jednání pro případ smrti, zemřela jako rozvedená a její jediná dcera jméno příjmení zemřela bezdětná přibližně 4 měsíce před ní. V rámci pozůstalostního řízení došlo ke sporu mezi účastnicemi, neboť žalobkyně tvrdí, že je spolu se žalovanou dědičkou ve druhé dědické třídě z titulu tzv. spolužijící osoby, neboť se zůstavitelkou po dobu dvou let žily ve společné domácnosti a společně o tuto domácnost pečovaly. Usnesením soudu v pozůstalostním řízení proto bylo žalobkyni uloženo, aby ve lhůtě dvou měsíců podala u soudu tuto určovací žalobu. Žalobkyně tvrdí, že zůstavitelce poskytovala pomoc v nemoci již po dobu 9 let, kdy po smrti jejího manžela onemocněla onkologickým onemocněním. Žalobkyně zůstavitelku vozila na různá vyšetření, poskytovala jí pomoc a péči. Přibližně dva roky před smrtí se již zůstavitelka nebyla schopna o sebe postarat a přestěhovala se k žalobkyni a jejímu manželovi do chalupy v anonymizováno (na adrese adresa žalobkyně adrese adresa), kde fakticky bydlela a tam jí také ze strany žalobkyně a jejího manžela byla poskytována péče a pomoc včetně vedení společné domácnosti. Žalobkyně spolu s manželem zůstavitelku vždy po měsíci převezli do místa jejího trvalého bydliště v obec, kde zůstavitelka pobyla vždy cca 2 dny, aby si vyřídila vše potřebné a vždy zůstavitelku převezli zpět do anonymizováno. Zůstavitelka, pokud jí to zdravotní stav umožnil, se podílela na chodu společné domácnosti (nikoliv však finančně, což si žalobkyně nepřála) tím, že prala prádlo, umyla po všech nádobí, uvařila pro všechny polévku, myla podlahu, luxovala, ráda štípala dříví, jezdili společně na nákupy, měla zde malou zahrádku, kde pěstovala zeleninu, dále skalku, o kterou se starala a chovala zde i slepice a kupovala kapsičky s jídlem pro kočku žalobkyně. Stravování probíhalo vždy společně u jednoho stolu, po večerech si zůstavitelka se žalobkyní a jejím manželem často povídali, sledovali seriál Ulice a pojídali u toho sladkosti, které nakoupila zůstavitelka.

2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala s tím, že většina informací, které se ze žaloby podávají, jsou z větší části, pokud ne přímo nepravdivé, tak zavádějící či klamné. příjmení žalobkyně mohla být považována za osobu spolužijící, je vyžadováno, aby se zůstavitelkou žila po dobu nejméně jednoho roku ve společné domácnosti a kumulativně, aby z tohoto důvodu pečovala o tuto společnou domácnost či aby žalobkyně byla odkázána svou výživou na zůstavitelku. V případě žalobkyně a zůstavitelky se v posledním roce nejednalo o trvalé soužití, ve kterém by žalobkyně a zůstavitelka přispívaly k úhradě a obstarávání společných potřeb a společně by hospodařily se svými příjmy. K přestěhování zůstavitelky k žalobkyni nikdy nedošlo, i v posledním období svého života bydlela zůstavitelka v nájemním bytě v obec a veškeré náklady na bydlení hradila zůstavitelka sama ze svých příjmů. Pakliže měsíční náklady na její bydlení činily cca 9 500 Kč, je vysoce nepravděpodobné a ekonomicky nelogické, aby si zůstavitelka tento byt nadále držela, než aby se přestěhovala k žalobkyni. Pokud za sebou žalobkyně se zůstavitelkou dojížděly, jednalo se toliko o vzájemné navštěvování. Žalovaná nezpochybňuje návštěvy zůstavitelky u žalobkyně, zpochybňuje ale četnost a délku těchto návštěv. Rozhodně zpochybňuje, že by zůstavitelka v posledním roce života trávila ve svém nájemním bytě cca 2 dny v měsíci, jak naznačuje žaloba a dále, že by zůstavitelka cca 2 roky před smrtí nebyla schopna se o sebe postarat. Samotná žaloba je s tímto tvrzením rozporná při výčtu činností, kterými se zůstavitelka měla podílet na vedení společné domácnosti.

3. Žalobkyně reagovala tak, že tvrzení žalované, že zůstavitelka v posledním období života bydlela ve svém nájemním bytě v obec, není pravdivé a jen deklaruje skutečnost, že žalovaná se o potřeby zůstavitelky nestarala a nejevila o ni žádný zájem, což platí i o navržených svědcích z řad jejích sourozenců. Tato část rodiny zdravotní problémy zůstavitelky zlehčovala a přisuzovala vinu za jejich existenci přímo zůstavitelce a údajné přílišné konzumaci alkoholu.

4. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav: 5. příjmení jméno příjmení, datum narození, zemřela dne datum v anonymizováno, adresa jako rozvedená. Vypravitelkou pohřbu byla žalobkyně jakožto sestra zůstavitelky. Jediná dcera zůstavitelky, jméno příjmení, zemřela dne datum, tedy 4 měsíce před zůstavitelkou, jako svobodná a bezdětná. Otec zůstavitelky zemřel v roce 1994, matkou zůstavitelky je žalovaná. Sourozenci zůstavitelky jsou žalobkyně (nar. 1963), jméno příjmení (nar. 1964) a jméno příjmení (nar. 1973). Listinu pro případ smrti zůstavitelka nezanechala. V rámci pozůstalostního řízení připadly do úvahy jako dědičky ve II. dědické třídě žalovaná jako matka zůstavitelky a žalobkyně, která dle jejích tvrzení žila se zůstavitelkou ve společné domácnosti po dobu 2 let. Žalovaná dědické právo žalobkyně z titulu tzv. spolužijící osoby popřela, a proto soud následně usnesením ze dne 26.10.2020, č.j. číslo jednací, žalobkyni vyzval, aby do dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení podala k soudu žalobu proti žalované na určení, že je dědičkou ze zákona ve II. dědické třídě, jako tzv. spolužijící osoba, a to na základě § 170 z.ř.s. ve spojení s § 1672 o.z. Uvedené usnesení nabylo právní moci dne datum. Po zjištění, že žaloba byla u soudu podána včas, bylo pozůstalostní řízení usnesením ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, přerušeno až do pravomocného rozhodnutí ve věci této určovací žaloby. (Zjištěno ze spisu Okresního soudu v Českých Budějovicích sp. zn. spisová značka, konkrétně z úmrtního listu zůstavitelky, z lustrace zůstavitelky a jejích nejbližších příbuzných z evidence obyvatel, protokolu o předběžném šetření ze dne datum, protokolu o pozůstalostním jednání ze dne datum a usnesení ze dne datum a datum)

6. Dcera zůstavitelky, jméno příjmení, zemřela násilnou smrtí dne datum ve věku 25 let, kdy ji zavraždil její přítel jméno příjmení na chalupě v obci anonymizováno na anonymizováno. Otec jméno příjmení v trestním řízení vypověděl, že chalupu v anonymizováno zapůjčili synovi s jméno dočasně, než si najdou práci, bydleli zde asi 2 měsíce. Žalobkyně v trestním řízení v pozici svědka vypověděla, že jméno příjmení parazitoval na zůstavitelce, k níž se nastěhoval do bytu a ta nebyla schopna ho odtud dostat. V říjnu 2019 měl napadnout zůstavitelku, přičemž si zlomila nohu a následně naboural i její auto. Před Vánoci 2019 se měl zdravotní stav zůstavitelky zlepšit a jméno se měla nastěhovat k babičce jméno (správně jméno) příjmení. Před návratem zůstavitelky z nemocnice chtěla žalobkyně v bytě zůstavitelky uklidit, tam se ale dostala do konfliktu s jméno i příjmení, po kterém příjmení na její výzvu z bytu zůstavitelky odešel, avšak oproti původnímu předpokladu žalobkyně s ním odešla i jméno. Od té doby ji žalobkyně neviděla. (Zjištěno z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací na č.l. 141-148, především z odstavce číslo odůvodnění.) Z uvedeného rozsudku, ale i z výpovědi svědků i žalobkyně pak vyplynulo, že jméno příjmení byla problémová, užívala drogy a alkohol a byla i několikrát trestně stíhána a odsouzena.

7. Zůstavitelka byla od datum až do své smrti nájemkyní bytu číslo., o dispozici 1+2 a výměře 58,11 m2, nacházejícím se v domě na adrese adresa, ve vlastnictví Statutárního města České Budějovice. Od datum nebyla v tomto bytě hlášena jiná osoba. V posledním období života zůstavitelky činilo čisté nájemné 6 856 Kč měsíčně (do května 2019 to bylo 3 523 Kč měsíčně) a výše záloh za služby a energie (bez elektřiny) činila 1 510 Kč měsíčně. (Zjištěno ze sdělení název práv. osoby ze dne datum na č.l. 25 a nájemní smlouvy na č.l. 26 včetně příloh na č.l. 27-31)

8. Zůstavitelka samostatně platila elektřinu, která zjevně sloužila i k ohřevu vody, neboť teplá voda vyúčtovávána nebyla. Dle výpovědi žalobkyně měla zůstavitelka v bytě starý bojler, který nevypínala a starou lednici. Pokud jde o spotřebu vody zůstavitelkou, činila její průměrná měsíční spotřeba 3,975 m3 v roce 2016, 5,2 m3 v roce 2017, 3,96 m3 v roce 2018, 4,275 m3 v roce 2019 a 1,53 m3 v roce 2020. V rámci vyúčtování služeb byla vyúčtovávána i spotřeba tepla, nicméně z těchto vyúčtování lze činit pouze závěr o ceně tepla, nikoliv o jednotkové spotřebě. Pouze na okraj tak soud shrnuje, že průměrná měsíční cena za spotřebovanou tepelnou energii činila 762 Kč v roce 2016, 1 046 Kč v roce 2017, 1 034 Kč v roce 2018, 1 088 Kč v roce 2019 a 1 477 Kč v roce 2020. (Zjištěno z vyúčtování služeb za roky 2016 2020 na č.l. 52-54) Z vyúčtování služeb za rok 2020 je patrno, že vodoměr byl měněn. K dotazu na právnická osoba bylo zjištěno, že se jednalo o běžnou výměnu z důvodu blížícího se konce pětileté platnosti cejchu vodoměru dle vyhlášky č. 345/2002 Sb. (Zjištěno z vyúčtování služeb za rok 2020 a ze sdělení název práv. osoby ze dne datum na č.l. 84) Pokud jde o spotřebu elektrické energie, činila její průměrná měsíční spotřeba 136 kWh v roce 2016, 196 kWh v roce 2017, 151 kWh v roce 2018, 186 kWh v roce 2019 a 120 kWh v roce 2020 (účtováno do datum). (Zjištěno z faktur za elektřinu právnická osoba právnická osoba číslo na č.l. 57-69).

9. Žalobkyně ke spotřebě energií v bytě zůstavitelky uvedla, že se zůstavitelkou zde žila i její dcera jméno s přítelem jméno příjmení, a to až do února 2020 kdy byla zavražděna, nicméně z její výpovědi v trestním řízení i z výpovědi otce jméno příjmení, rovněž v trestním řízení, vyplynulo, že oba byt zůstavitelky opustili koncem roku 2019. 10. příjmení příjmení kruh bezpečí potvrdil, že zůstavitelka jako jejich klientka využívala pomoc spolku, konkrétně právní a psychoterapeutickou včetně odborného sociálního poradenství. Po celou dobu vzájemné spolupráce komunikovali, kromě zůstavitelky, s jedinou její příbuznou osobou, žalobkyní, kterou zůstavitelka udávala jako osobu nejbližší. Žalobkyně se na spolek opakovaně telefonicky obracela o pomoc v rámci sociálního poradenství pro pozůstalé po trestném činu a zůstavitelce byla po celou dobu vzájemné spolupráce morální podporou. Ze strany zůstavitelky byli informováni, že žalobkyně je jedinou osobou, která v těžkých časech o zůstavitelku pečuje/pečovala. (Zjištěno z potvrzení anonymizována čtyři slova ze dne datum na č.l. 41) Z obsahu tohoto potvrzení, jeho kontextu i účelu spolku je zřejmé, že zůstavitelka se stala klientkou spolku až po smrti dcery.

11. Zůstavitelka byla poživatelkou příspěvku na péči. Žádost o příspěvek na péči podala dne datum. Za poskytovatele pomoci označila zůstavitelka žalobkyni. ulice číslo v části C oznámení o poskytovali pomoci„ společná domácnost“ vyplněna není (jestliže osoba poskytující pomoc žije s žadatelem ve společné domácnosti, má být vyplněno jméno). Dne datum proběhlo se zůstavitelkou v místě jejího trvalého bydliště (ulice a číslo) sociální šetření pro účely řízení o příspěvku na péči. Tohoto šetření se účastnila zůstavitelka i žalobkyně. Ve strojově tištěném záznamu z šetření se uvádí, že péče je sjednávána po ústní domluvě. Dostupnost v akutních případech zajišťuje žalobkyně, která je u zůstavitelky 6 dní v týdnu a 1 den v týdnu je zůstavitelka u matky. V části„ rodinné vztahy“ se uvádí: Bydlí sama, avšak její sestra = P.O. se k ní přestěhovala na 6 dní v týdnu. Má ještě matku, u které je každou sobotu, sestra jí tam doveze. Žadatelka potřebuje péči, sama nemůže zůstat. Sestra nemůže v současné době z důvodu péče do zaměstnání. Ručně psaný text záznamu pořízený sociální pracovnicí se však zcela neshoduje s tištěným„ přepisem“. U dostupnosti v akutních případech je jen poznámka, že 6 dní v týdnu ji zajišťuje žalobkyně a 1 den v týdnu je zůstavitelka u matky. V části„ rodinné vztahy“ je ručně poznamenáno: Bydlí sama, má sestru O.P. u ní tráví 6 dní v týdnu (přestěhovala se k ní). Má matku – u ní je 1 den v týdnu. jméno nemůže zůstat. Sestra nemůže tudíž do práce. Z tohoto ručně psaného textu tak není zcela zřejmé, kdo se měl ke komu přestěhovat. V zápise je pak uvedena řada běžných činností, u nichž zůstavitelka potřebuje pomoc žalobkyně. V posudku o zdravotním stavu – posouzení stupně závislosti osoby pro účely příspěvku na péči se uvádí, že zůstavitelka se považuje za závislou osobu na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost). Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat 5 nebo 6 základních životních potřeb a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby. Rozhodnutím ze dne datum byl zůstavitelce přiznán příspěvek na péči ve výši 4 400 Kč měsíčně od května 2018. Oznámení o hospitalizaci zůstavitelky anonymizováno chirurgickém oddělení (od 2. do datum) i o úmrtí zůstavitelky učinila vůči úřadu práce žalobkyně. (Zjištěno ze spisu anonymizována tři slova, sp. značka automobilu spisová značka, především ze žádosti o příspěvek na péči, oznámení o poskytovatel pomoci, záznamu ze sociálního šetření, posudku o zdravotním stavu – posouzení stupně závislosti, rozhodnutí o přiznání příspěvku na péči a z oznámení žalobkyně o hospitalizaci a úmrtí zůstavitelky.)

12. Žalobkyně nebyla pečující osobou pouze ve vztahu k zůstavitelce. Spolu s bratrem jméno příjmení byla uvedena jako pečující osoba i ve vztahu k žalované v žádosti o příspěvek na péči pro žalovanou, resp. v oznámení o poskytovateli pomoci ze dne datum (Zjištěno z oznámení o poskytovateli pomoci ze dne 12.9.2016, sp. zn. UP/57795/2016 na č.l. 149-150)

13. Soud v řízení vyslechl řadu svědků, a to jak z okruhu žalobkyně (jméno anonymizováno, jméno příjmení, jméno příjmení, jméno celé jméno žalobkyně a jméno příjmení), tak z okruhu žalované (jméno anonymizováno, jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení a jméno příjmení) a jednu svědkyni bez vztahu k účastnicím (jméno anonymizováno).

14. Svědkyně jméno příjmení, nar. rok, byla kamarádkou a kolegyní zůstavitelky. Se zůstavitelkou se znaly 14 let, pracovaly spolu v baru. Díky zůstavitelce se staly kamarádkami i se žalobkyní, se kterou se nyní znají asi 5 let. Svědkyně uvedla, že měla také rakovinu, a proto to se zůstavitelkou společně prožívaly a chodili spolu i na radioterapie. Na podzim 2019 byla svědkyně se zůstavitelkou v lázních v obec, pobyt si zařídili společně, byly ubytované ve stejném pokoji a společně se i do obec dopravily autem zůstavitelky, v řízení se střídaly. Dle svědkyně trávila zůstavitelka 80 nebo 90 % času u žalobkyně na chalupě, kde jí pomáhala na zahradě. Nejdříve trávila většinu času u žalobkyně v obec a poté v anonymizováno. V obec se zůstavitelka vyskytovala především kvůli vyšetřením, kdy většinou den předtím přespala doma. Byt v Budějovicích si dle svědkyně zůstavitelka držela z důvodu, že doufala, že bude moci zase pracovat a také kvůli dceři jméno. Na návštěvy k zůstavitelce jezdila svědkyně právě do anonymizováno. Zůstavitelka měla trávit hodně času u žalobkyně i předtím, ale zlomový byl rok 2018. Svědkyně rovněž uvedla, že zůstavitelčina dcera jméno žila v bytě zůstavitelky v obec, protože byla ale dost problémová, jezdila zůstavitelka byt kontrolovat. jméno zde měla bydlet až do své smrti nebo ještě asi měsíc před smrtí. Přebýval tam i příjmení. příjmení od jejího domu měla i svědkyně, a proto někdy jezdila byt zkontrolovat ona či tam zalít květiny. Dle svědkyně se zbytek rodiny otočil k zůstavitelce zády, chtěla proto jít k notáři a postarat se o to, aby její majetek po její smrti získala žalobkyně. Nemoc ale postupovala velmi rychle a už to nestihla. Svědkyně dále uvedla, že zůstavitelka měla v anonymizováno svůj pokoj, společný se žalobkyní, a žalobkyně s manželem měli v plánu přistavit zůstavitelce výminek. Část oblečení měla zůstavitelka v anonymizováno, část v Budějovicích, v anonymizováno měla i svou skříňku s oblečením. Na chodu domácnosti se měla zůstavitelka podílet dle jejího aktuálního zdravotního stavu, když jí bylo lépe, žalobkyni pomáhala, ráda se starala o květiny a zahradu. K lékařům měla zůstavitelku vozit především žalobkyně s manželem a když měly vyšetření spolu, odvezla jí svědkyně. Zůstavitelka si pořídila nové (asi rok staré) auto z bazaru svého zaměstnavatele (zn. Ford) někdy v době před tou druhou rakovinou, asi v roce 2017. Když se jí pak zdravotní stav zhoršil, už moc sama řídit nechtěla. Po návratu z lázní pak o to auto přišla, když jí ho zničil příjmení s dcerou jméno. Svědkyně dále uvedla, že zůstavitelka ráda malovala, měla ráda zahradu a květiny a na balkoně pěstovala rajčata a květiny. K upřesňujícímu dotazu uvedla, že ty rostliny na balkoně pěstovala předtím, než se odstěhovala do anonymizováno, pak je pěstovali ve skleníku a záhonech. Dále doplnila, že do té anonymizováno se přímo nestěhovala, ale měla tam své věci, nejezdila tam proto s nějakou velkou taškou.

15. Svědkyně jméno příjmení (nar. 1964) je kamarádkou a kolegyní svědkyně příjmení, byla kamarádkou a kolegyní zůstavitelky a přes ně se spřátelila i se žalobkyní. Se zůstavitelkou se seznámila asi před 5 lety v práci v baru. Dle svědkyně bydlela zůstavitelka zhruba 2 roky před smrtí převážně v anonymizováno, asi od jara nebo léta 2018. Se svědkyní příjmení jezdili zůstavitelku navštěvovat do anonymizováno, když bylo zůstavitelce lépe a jela k lékaři, došly si spolu na kávu. V anonymizováno to měla zůstavitelka dle svědkyně ráda, byla zde šťastná, byla tam příroda. Zůstavitelka měla k žalobkyni velmi blízký vtah a dobře si rozuměla i s jejím manželem. Měla ráda květiny, v anonymizováno pracovala na skalce. V anonymizováno u zůstavitelky byla svědkyně několikrát, jezdí tam doteď za žalobkyní. Svědky byla rovněž na návštěvě v obec za zůstavitelkou a svědkyní příjmení. Zůstavitelka tam byla v depresivní náladě, i plakala, nějak se nepohodla s bratrem kvůli majetku, pozemkům, které měla jméno. Už předtím měly neshody kvůli jméno, byla problémová (drogově závislá, nepracovala, trápila zůstavitelku) a oni to dávali za vinu zůstavitelce. Jako rodina fungovala v podstatě jen se žalobkyní. V anonymizováno zůstavitelka dle svědkyně přebývala v obýváku, kde je rozkládací gauč a když jí nebylo dobře, byla tam s ní i žalobkyně. Měla tam své věci, které potřebovala, měla tam svou skříň s věcmi. obec trávila především na zahradě a na skalce, práce s květinami byl pro ni relax. Dle svědkyně byla zůstavitelka soběstačná, ale když jí nebylo dobře, potřebovala pomoc. jméno pomoc jí poskytovala právě žalobkyně, ta ji i vozila k lékaři. Dále svědkyně uvedla, že zůstavitelka hovořila o tom, že chtěla sepsat závěť, chtěla, aby vše získala žalobkyně a ne zbytek rodiny, který se k ní otočil zády. Posílala to i vyřídit žalobkyni, ta to ale řešit nechtěla, nechtěla si připouštět, že by se neuzdravila. Svědkyni byl znám nějaký incident s rodinou, že nechtěli, aby za nimi jezdila a také ji měli osočovat, že je špatná, vše dělá špatně a že pije. Za tyto osoby označila matku, bratra jméno a jeho přítelkyni jméno příjmení.

16. Svědkyně jméno příjmení (nar. 1946), zůstavitelčina bývala tchýně a anonymizováno babička, uvedla, že zůstavitelka pobývala především u žalobkyně v anonymizováno a v průběhu chemoterapií bývala občas v obec. Když byla v Budějovicích, žalobkyně jí za zůstavitelku několikrát zavezla na návštěvu, byla u ní asi 3 krát. Většinou to bylo jen na chvíli, pak si pro zůstavitelku žalobkyně přijela a odvezla ji do anonymizováno, protože jí bylo špatně. To bylo v době těch chemoterapií. I když byla zůstavitelka s jejím synem rozvedená, měli dobrý vztah a navštěvovaly se. Když měla zůstavitelce třeba volat, že je hezky, zda ji nenavštíví, měla jí zůstavitelka říci, že je v anonymizováno. Svědkyně popsala, že od zůstavitelky slyšela o konfliktu v obec. Když zůstavitelka byla na návštěvě u matky, bylo jí vyčteno, že je tam moc často. Tento konflikt měla vyvolat přítelkyně bratra zůstavitelky (jméno anonymizováno). Bratr jí měl říci, zda si snad myslí, že se tam o ní někdo bude starat. A matka, žalovaná, měla reagovat tak, že když jsou tam takové dohady, nepřeje si, aby za ní zůstavitelka jezdila. Pustili se tam do ní vlastně bratr, jeho přítelkyně i jeho syn. Bratrův syn (jméno anonymizováno) měl zůstavitelku urážet, až mu dala facku a pak se to tam vyhrotilo. Po tomto konfliktu tam přestala zůstavitelka jezdit a byla převážně u žalobkyně v anonymizováno. K tomu konfliktu mělo dojít asi v létě 2019, už v době chemoterapií. Zůstavitelka měla svědkyni říci, že v anonymizováno má svůj pokojík, má tam své soukromí a líbí se jí tam. Dle svědkyně trávila zůstavitelka u žalobkyně asi poslední tři roky a i tam zemřela. Do Budějovic jezdila především kvůli chemoterapiím a kvůli jméno. jméno občas přespala i u svědkyně, popsala ji jako tuláka a že s ní byly starosti. Bydlela u matky, ale spíše se víc toulala. Dále svědkyně popsala chování rodiny vůči zůstavitelce na anonymizováno pohřbu. Nepodali ji ruku, bylo to z jejich strany chladné a celkově to bylo nepříjemné, zůstavitelky si nevšímali. Zůstavitelku prý mrzelo, že se s matkou nevídá. Dle svědkyně ji zůstavitelka měla navštěvovat asi jednou týdně, ale pak jí třeba žalobkyně odvážela do anonymizováno. K dotazu na soběstačnost zůstavitelky uvedla, že v době, kdy chodila o berlích, soběstačná nebyla. Dále z výpovědi svědkyně vyplynulo, že darovala vnučce jméno pole (po smrti syna), ale protože jméno kvůli svým problémům o část polí exekučně přišla, převedla je raději na zůstavitelku.

17. Svědkyně jméno příjmení (nar. rok) uvedla, že je kamarádkou žalobkyně a zůstavitelky. Zůstavitelka byla asi 9 let její sousedkou, nejdříve na obec, pak se zůstavitelka asi před 4 nebo 5 lety odstěhovala nedaleko do ulice, s čímž jí svědkyně pomáhala. jméno bydlela se svou dcerou. Asi před dvěma lety, v prosinci 2019 se svědkyně přestěhovala do stejného domu, jako zůstavitelka. Svědkyně za zůstavitelkou docházela nejprve z té obec, když přijela od žalobkyně. Dle svědkyně byla většinou u žalobkyně, když neměla ty ozařování a podobné věci. Velmi je bolelo, když jí ubližovala dcera, to tam musely zasahovat. Zůstavitelka měla být většinou u žalobkyně i proto, že se bála vlastní dcery. Kolikrát ale neví, jestli byla doma nebo ne, bydlela na obec a denně u ní nebyla. Pokaždé, když zůstavitelka přijela do Budějovic, napsala svědkyni, že je doma a domluvily si návštěvu na kafe. Mohla u ní být přibližně 2x do měsíce. Když přijela a žalobkyně nemohla, aby ji odvezla k lékaři, pomáhala jí svědkyně, třeba zaplatit složenky a potom, když si zlomila tu nohu, jezdila za ní do nemocnice. jméno třeba měly žalobkyni na telefonu a komunikovaly spolu všechny tři. Také ji dělala nějaké nákupy, protože svědkyně pracovala v jméno na náměstí. Svědkyně žalobkyni navštěvovala i ještě když bydlela ve anonymizováno, jezdily tam třeba se zůstavitelkou na kole. U sestry ve anonymizováno nebo pak v anonymizováno se měla zůstavitelka cítit dobře. Říkala svědkyni, že tam má takový malý pokojíček s postelí, skříň a kobereček, že je tam spokojená a má tam své soukromí.„ Oni ať si chrápou v obýváku.“ Se žalobkyní se svědkyně vídá skoro každý týden, jezdívá za ní v sobotu do anonymizováno. Se zůstavitelkou ale do anonymizováno svědkyně nejezdila, to jezdí až teď po její smrti, společně to nestihly. Do anonymizováno se zůstavitelka dopravovala nejdříve sama, pak pro ni jezdila žalobkyně. Nějaké domácí práce tam nedělala, o vše se starala žalobkyně, zůstavitelce to nedovolila, chtěla, aby si odpočinula a akorát se starala o skalku a květiny. K dotazu, jak často pobývala zůstavitelka u žalobkyně v anonymizováno asi rok před smrtí, svědkyně uvedla, že pořád, resp. převážně byla u ní a do Budějovic jezdila platit složenky apod. To věděla, protože jí buď šla zalít květiny nebo jí zůstavitelka odepsala, že není doma. U žalobkyně byla zůstavitelka proto, že jí hodně pomáhala, obzvlášť v době, kdy měla zlomenou tu nohu a pak s těmi játry, to už nemohla vůbec. Později k obdobné otázce uvedla, že zůstavitelka byla u žalobkyně pořád od toho zlomeného kotníku (pozn.: tzn. od listopadu 2019). Když měla zůstavitelka problémy s nohou, na kontroly ji dle svědkyně vozila žalobkyně a kamarádky, mezi nimi jméno příjmení jméno smrti dcery se zůstavitelka dozvěděla, když byla na ulice, policie zavolala svědkyni, jestli může přijít jako opora, aby jí mohli oznámit, co se stalo. Zůstavitelka zkolabovala a požádala ji, aby všechny obvolala, že to nezvládne. Žalobkyně za zůstavitelkou po telefonátu ihned přijela, bratr jméno se vyjádřil, že je zůstavitelka pěkný hajzl, že dceru zabila ona. Rodina ji obviňovala, že je to její vina, protože jméno vyhodila. Ale ona ji vyhodila, protože ji mlátila a zůstavitelka se jí bála. příjmení jí rozkopala dveře nebo nad ní stála s nožem. Dále svědkyně hovořila i o tom, že měla žalovaná zůstavitelku, žalobkyni a třetí sestru jméno vydědit v souvislosti s přepisem jejího domu. K tomu, co vypověděla svědkyně jméno příjmení, svědkyně uvedla, že když byla zůstavitelka v Budějovicích, udělala nějaké dobrůtky nebo uvařila a přinesla je zůstavitelce. příjmení příjmení bydlí hned vedle ní, takže jí viděla a ptala se, kam jde s jídlem, tak odpovídala, že za zůstavitelkou. K dotazu na vztah zůstavitelky ke květinám svědkyně uvedla, že zůstavitelka je milovala, dokonce si s nimi povídala. Když byla pryč, starala se o ně svědkyně. příjmení od jejího bytu ale na stálo neměla, zůstavitelka jí je měla předávat nebo nechávat ve schránce.

18. Svědek jméno celé jméno žalobkyně (nar. 1951), manžel žalobkyně uvedl, že v době roku či dvou před svou smrtí bydlela zůstavitelka u nich v anonymizováno, i v zimě. Svou výpověď uvedl tím, že když chalupu koupili, měl tam spoustu práce, stavěl dvě stání na auto a takovou uhelnu, tak nějaké věci vytěsnil. Většinu času pracoval kolem chalupy, ženské se staraly samy o sebe. Akorát večer si sedli, on si dal třeba pivo nebo víno a šel spát, protože byl unavený. příjmení v anonymizováno zakoupili v květnu 2018, nastěhovali se tam přibližně o 2 měsíce později. Zůstavitelka dle svědka bydlela nejprve v jeho pokoji, ale protože jí tam byla zima, tak pak spala v obýváku. V tom pokoji byla komoda, postel a malý stolek na notebook. Do obýváku se přesunula si po půl nebo tři čtvrtě roce. V té komodě v malém pokoji měl věci svědek, zůstavitelka je měla v obýváku ve skříni. Když měla zůstavitelka auto, modrý příjmení jméno, jezdila do Budějovic zhruba jednou týdně. Pak když byla bez auta, vozil ji on, odvezl ji do obec, tam si třeba nakoupila nebo vyprala. příjmení na to však uvedl, že když u nich zůstavitelka byla, byla tam třeba měsíc nebo dva, pak ji odvezl do Budějovic, kde si vyřídila potřebné – poštu, Starnet (internet), televizní poplatky apod. Na ulice si platila internet, dle svědka z důvodu, že eventuálně, když se uzdraví, tak tam bude fungovat. Zůstavitelka se v anonymizováno starala o skalku, i jí při tom třeba pomáhal posouvat židličku, když u toho mohla už jen sedět. Pokud jde o domácí práce, zůstavitelka se snažila pomáhat, udělala třeba polévku, ty dělala dobré, snažila se umýt nádobí, nechtěla tam být zbytečná. Ale že by tam nějak dřela, to ne. Většinu nákupů dělali oni s manželkou. Na energie zůstavitelka nijak nepřispívala, jednou dala svědkovi 200 Kč na naftu, řekl jí ale, ať si za to raději koupí kredit. Spotřeba za energie není nebo nebyla v té době v anonymizováno vysoká, vodu mají vlastní, takže platí v podstatě jen za elektřinu. Nic proto po zůstavitelce nechtěli. Ke zmiňovanému štípání dříví svědek uvedl, že mu zůstavitelka jednou pomáhala při štípání dříví za pomocí stojanové štípačky, ale když viděl, že ani to moc nezvládá, řekl jí, že to dodělá sám. Také uvedl, že ho zůstavitelka štvala (v dobrém), když chtěl koukat na zprávy a ona na příjmení. Nechal ji sledovat příjmení a zprávy pak sledoval v telefonu. Rodina z obec se zůstavitelkou dle svědka v kontaktu nebyla, v anonymizováno ji nenavštěvovali. Vztah se zůstavitelkou měl svědek dobrý, nijak mu nevadilo, že je tam s nimi, byla to sestra manželky a vycházel s ní dobře. Když potřebovala zůstavitelka vozit po doktorech, vozil ji dle svědka on nebo jeho žena. V době, kdy měla zlomený kotník, jí párkrát vezl on. Byt si dle svědka zůstavitelka držela kvůli dceři a po její smrti už pak moc nevěděla, co chce. Za počátek problémů v rodině manželky svědek označil převod domu žalovaného na vnuka, dle něj to byl podraz.

19. Svědek jméno příjmení (nar. rok), bratr žalobkyně, zůstavitelky a jméno příjmení (nejmladší ze sourozenců) vypověděl, že je vytočený z toho, co žalobkyně vykládá za lži a hlouposti. Zůstavitelka byla dle něj po celou dobu soběstačná a bydlela po celou dobu ve svém bytě v anonymizováno. K žalobkyni jezdila jen na návštěvy stejně jako k sestře jméno a k němu. Uvedl, že se zůstavitelkou měli vtahy pohodové, měl ji rád. Po celou dobu tomu tak ale nebylo, protože žalobkyně ji měla zblbnout a přesvědčit, aby se s nimi nebavila. Na nějakou dobu se tak odmlčela. Tuto dobu označil zhruba na půl roku před smrtí jméno. Po její smrti s nimi zůstavitelka opět kontakt navázala. Co bylo příčinou zhoršení vtahů neuvedl, žalobkyně jí měla něco nakukat. Zůstavitelku příliš nenavštěvoval, neboť má agorafobii a ona bydlela ve vyšším patře. Žalobkyni navštěvoval, když ještě bydlela v obec a několikrát byl i u ní v anonymizováno. Když u žalobkyně v anonymizováno byl, nikdy tam nebyla i zůstavitelka s výjimkou doby těsně před smrtí, kdy se za ní jel rozloučit. Dle svědka bydlela se zůstavitelkou i jméno, pokud ji zrovna zůstavitelka se žalobkyní nevyhodily, dle něj tam jméno pobývala někdy do podzimu 2019, než pak odešli s příjmení, jistě to ale neví. Svědek bydlí v domě svého syna jméno v obec, zůstavitelka za ním jezdila celkem často, byly týdny, kdy i 3x, 4x za týden, hlavně přes léto, kdy využívala jejich bazén. To mohlo být někdy do roku 2018 nebo 2019. Od léta 2019 jezdit přestala a po anonymizováno smrti se občas ozvala telefonicky (cca 2x-3x za měsíc). příjmení jméno smrti občas vozil jeho syn jméno žalovanou za zůstavitelkou, zhruba jednou měsíčně. Po chemoterapiích nebyl její stav moc dobrý, zadýchávala se, ale dle svědka byla soběstačná a ty klasické domácí práce zvládala, což má z doslechu od sestry jméno, která za ní zhruba jednou týdně jezdila do Budějovic. Když zůstavitelka potřebovala pomoci, starala se o ni jeho bývalá přítelkyně jméno příjmení, která ji vozila na chemoterapie a když zavolala, pomáhal jí i on a jeho syn, pomáhali jí třeba, když měla problémy s vodou v koleni. Jinak byla soběstačná, dle něj nebyla žádný lazar, ale bojovník. Vzdala to až po anonymizováno smrti. Svědek dále uvedl, že je pravdou, že zůstavitelka za žalobkyní do anonymizováno jezdila, ale pouze na návštěvy a příliš se jí tam nechtělo, protože dle zůstavitelky si žalobkyně naporoučela, co má udělat a nakoupit. Dokud měla zůstavitelka auto, jezdila do anonymizováno svým autem, pak pro ni jezdila žalobkyně s manželem. Dle svědka si žalobkyně pro zůstavitelku jezdila, protože žalobkyně byla bez práce a potřebovala peníze. Svědek od zůstavitelky ví, že občas v anonymizováno přespala, a to na gauči v obýváku se žalobkyní. O tom, že by zůstavitelka dala klíče od bytu nějaké kamarádce, nic nevěděl. Dále svědek vypověděl, že asi 14 dní před zůstavitelčinou smrtí jeli jeho syn se žalovanou navštívit žalobkyni do anonymizováno. Předtím ještě v Budějovicích naložili zůstavitelku. Následně pak zase zůstavitelku odvezli domů do Budějovic. Žalobkyně chtěla, aby u ní zůstavitelka zůstala, ta ale řekla svědkovu synovi a žalované, že se chce vrátit do svého bytu, do svého pohodlí.

20. Svědkyně jméno příjmení (nar. 1964), sestra žalobkyně i zůstavitelky, vypověděla, že se zůstavitelkou vycházela dobře, pořád se stýkaly, jezdily spolu na dovolené. Dle ní byla zůstavitelka až do konce soběstačná. S manželem za ní jezdili každý týden nebo 14 dní k ní do obec, volaly si, byly pořád ve styku. Vařila pro ni, vozila jí jídlo (třeba na dva dny), starala se, jak mohla. Dle svědkyně zůstavitelka byla soběstačná i v době chemoterapií, byla unavená, ale vždy se to nějak udělalo, pomohli jí, že se z toho nějak dostala. I v době, kdy zůstavitelka chodila o berlích, bydlela dle svědkyně v Budějovicích, dokonce přijela svědkyni navštívit, přivezla ji kamarádka, nějaká jméno. V bytě v ulice dle svědkyně zůstavitelka žila až do konce, jen asi 6 dní před smrtí byla u žalobkyně. jméno ji chtěla vzít k sobě, ale zůstavitelka nechtěla, pak se domlouvaly se žalobkyní, ke které z nich půjde, ale žalobkyně to měla jednodušší v tom, že nechodí do práce. Vypověděla, že zůstavitelka do anonymizováno za žalobkyní tu a tam jezdila a občas tam i přespala. Když tam přespávala, spala na rozkládacím gauči spolu se žalobkyní. Ve druhé místnosti spal manžel žalobkyně. Byl to malý pokoj, více než postel a skříň se tam nevešlo. Mohla tam jezdit tak jednou měsíčně, v zimě moc ne, to jezdila spíše za svědkyní do obec u obec, dokud měla auto. Pak jezdila ona s manželem za ní a ke konci, než zemřela, jezdila za ní do anonymizováno každý den po práci. Kamarádky zůstavitelky v anonymizováno svědkyně nikdy neviděla, mohla je vidět tak jednou, a to v bytě zůstavitelky. Vztahy s rodinou svědkyně popsala jako dobré, jen žalobkyně se zbytkem rodiny po smrti zůstavitelky všechny styky ukončila, přestala zvedat telefon a stýkat se s nimi. Dle svědkyně vymyla žalobkyně zůstavitelce mozek, postrkovala ji proti žalované a proti bratrovi. Žalobkyně měla problém s tím, že matka s bratrem jí měli ukrást dům. Jejich otec, když ještě žil, si přál, aby byl dům napsaný na bratra jméno. Po jeho smrti se dědictví zřekli ve prospěch bratra a žalovaná poté dům přepsala na bratrova syna jméno, bratr už to nechtěl. Byly tam nějaké neshody s matkou, tak se toho zřekl ve prospěch syna. Zůstavitelka s tím dle svědkyně takový problém neměla, žalobkyně ji ale proti matce popichovala. jméno jim říkala, ať to nechají být, že mají jenom jednu mámu, ale kdepak. Vztahy žalobkyně s bratrem jméno označila za katastrofické, především kvůli matce. O konfliktu v obec nejprve svědkyně hovořit nechtěla, poté ale připustila, že zůstavitelka přestala jezdit do obec kvůli jméno příjmení, která na ni byla zlá. Když ale zůstavitelka potřebovala pomoc, na chemoterapie ji vozila jméno příjmení a občas i žalobkyně. jméno svědkyně se do toho moc neangažovala, ale když zůstavitelka potřebovala, jezdili za ní, navštěvovali ji v nemocnici a pomáhali jí, jak mohli. Když ještě měla svědkyně se žalobkyní normální vztahy, jezdili žalobkyni navštěvovat do anonymizováno. Občas tam byla i zůstavitelka, ale ta ještě večer odjížděla domů, do Budějovic. I po tom konfliktu v obec ale měla zůstavitelka nadále s matkou komunikovat, jen to žalobkyně nesměla vědět, protože zůstavitelku stále popichovala proti matce, bála se to žalobkyni říci. Byt v Budějovicích si dle svědkyně zůstavitelka držela z důvodu, že tam bydlela. O tom, že by měla většinu času trávit u žalobkyně nic neví, s manželem ji navštěvovali vždy v Budějovicích. Zůstavitelka nikam moc jezdit nechtěla, říkala, že chce být doma. jméno dle svědkyně žila v bytě zůstavitelky asi do listopadu nebo prosince 2019.

21. Svědek jméno příjmení (nar. rok), manžel svědkyně jméno příjmení a švagr žalobkyně i zůstavitelky uvedl, že se stýkali s oběma sestrami, ale po smrti zůstavitelky se vztahy úplně zničily tím, že žalobkyně podala proti matce žalobu. Už na pohřbu zůstavitelky se měla žalobkyně vyjádřit, že se bude o dědictví ucházet a hledá cestu, jak jej získat. Všechno to začalo asi před dvěma lety tím, že žalovaná převedla svůj dům v obec na vnuka jméno. Žalobkyně to nesla těžce a už tehdy řešila, jak to napadnout. S anonymizováno (tzn. se zůstavitelkou a jejím manželem) se stýkali z celé rodiny nejvíce s výjimkou těch posledních let. Jezdili společně na dovolenou, ale zůstavitelku navštěvovali i v době před její smrtí. Navštěvovali ji v ulice v obec. Jezdili za ní zhruba po týdnu, 14 dnech a když byl její zdravotní stav horší, snažili se tam zajet aspoň jednou do týdne a přivezli jí i nějaké jídlo. Zajížděli k ní třeba i nárazově, když měli cestu do Budějovic, nebylo třeba to předem nějak domlouvat. Z toho hlediska tak může říct, že v celém roce 2019 i v roce 2020, kromě posledním 10, 14 dnů před smrtí, bydlela zůstavitelka ve svém bytě v Budějovicích. Se zůstavitelkou bydlela i dcera jméno, ale jen hodně nárazově, jejich vztah nebyl ideální, pohybovala se na hraně. Mohla tam bydlet někdy do podzimu 2019, pak se odstěhovali s tím přítelem na Táborsko. Po smrti dcery tam pak bydlela sama. Ví, že ji navštěvovaly i nějaké její kamarádky, které se o ni také staraly, nakoupily jí apod., když nemohla chodit. Nejvíce jí měla pomáhat nějaká jméno, mělo jít o manželku nebo přítelkyni provozovatele autobazaru jméno a syn na obec, od něhož si zůstavitelka zakoupila auto. Jména ostatních kamarádek zůstavitelky si nepamatuje, ví, že jedna z nich byla kolegyně z práce, z herny, jednou se s nimi asi někde minuli. Zůstavitelce takto jezdili vypomáhat zhruba v posledním půlroce života, v posledních 4 měsících (tzn. po smrti jméno) pak častěji. Dokud byla pohybově soběstačná, nebyl důvod vozit jí jídlo. Ještě do podzimu 2019 byla zůstavitelka zcela soběstačná, jezdila i autem. Bratr zůstavitelku moc nenavštěvoval, ke konci, asi v posledním měsíci se u ní častěji zastavovala žalobkyně, která měla časově největší dispozice. S manželem, jméno celé jméno žalobkyně, zůstavitelku vyzvedli v pátek a jela s nimi na víkend do anonymizováno, pak jí zase vozili zpět. Dokud byla zůstavitelka pohyblivá, jezdila do anonymizováno minimálně jednou za 14 dnů, pak, když už to bylo pro ní takové nějaká možnost, že se o ní někdo postará ten víkend, tak zhruba ob týden. Většinou to bylo na jeden den, maximálně pátek až neděle. Zůstavitelka měla říkat, že tam nemá své soukromí a kvůli malým oknům a nedostatku světla to tam na ni působilo depresivněji. Proto tam raději jezdila v létě, kdy mohla být venku, než v zimě. Navíc tam byla jen jedna televize, na které manžel žalobkyně sledoval válečné dokumenty a ona se nemohla dívat na své seriály. Když byli s manželkou za zůstavitelkou v Budějovicích v době, kdy nebyla už pohybově schopná a trávila většinu času v bytě (po smrti jméno, zhruba v dubnu 2020), dal jí svědek své přístupové údaje na Voyo od Novy, takže si tam mohla sledovat seriály a filmy neomezeně. O tom, že by měla zůstavitelka v anonymizováno svou skříň, svědek neví, pokud tam byly její věci, takto byla taková malá cestovní taška, když si člověk vezme věci na víkend. Svědek s manželkou jezdili navštěvovat i žalobkyni do anonymizováno, zůstavitelku tam ale asi nikdy nepotkali. Než to celé vzniklo, měli normální vztahy s oběma sestrami manželky. Svědek například měnil pneumatiky panu příjmení a staral se i o auto zůstavitelky. Svědek uvedl, že byl v anonymizováno u žalobkyně třeba 20 krát, přitom se zůstavitelkou se tam viděli možná jednou. Konflikty začaly převodem toho domu v obec, žalobkyně to chtěla řešit společně se sestrami proti matce, že je připravila o dědictví, ale svědkova žena se do toho nijak neangažovala. Zůstavitelka asi také byla částečně přikloněna k tomu, že byla o dědictví připravena. Tím se vztahy trochu poškodily, navíc tehdy s bratrem jméno příjmení bydlela v tom domě jeho přítelkyně jméno příjmení, takže si tam připadaly tak nějak, že tam nejsou doma. Ještě v roce 2019 ale sem tam zůstavitelka, pokud mohla, do obec zajela. Žalobkyně v obec od doby, kdy se odsud odstěhovali (mezi stěhováním tam krátkodobě žili), asi nebyla. Dle svědka jeho manželka s přepisem domu na bratrova syna problém neměla. Mají svůj dům ve obec, svůj majetek, takto nepotřebují. Vztah mezi zůstavitelkou a žalobkyní popsal svědek jako nepřímý nebo lehce falešný. Navštěvovaly se, protože byly obě v Budějovicích (resp. žalobkyně v té době v obec). Když lékaři stanovili, že zůstavitelčina doba života se počítá na dny, řešili se žalobkyní, kdo se jí ujme. Oni měli místnost se samotným sociálem po svědkově matce, ale žena by to musela v práci řešit nějakým neplaceným volnem, aby mohla o sestru pečovat. Pak se do toho ale vložila žalobkyně a už zde byla jen ta varianta, že se o ni postará ona.

22. Svědkyně jméno příjmení (nar. rok) uvedla, že byly se žalobkyní dlouholeté kamarádky, znají se už od školy, ale asi před rokem a půl žalobkyně jejich přátelství ukončila. Svědkyně se zná i s celou rodinou příjmení od školních let, asi rok od svých 18 let u nich bydlela, když se vdala za bratrance žalobkyně. Už 25 let bydlí v obec naproti domu anonymizováno, tedy mj. žalované, je tam denním návštěvníkem, každé ráno si dává se žalovanou kávu, říká jí„ babička“. Žalobkyně s manželem u anonymizováno bydleli asi 8 měsíců, někdy před 3 nebo 4 lety, všichni v té době měli dobré vztahy. U zůstavitelky se první rakovina objevila někdy před 9 lety, po smrti jejího bývalého manžela. Do smrti jméno na tom byla zůstavitelka docela dobře, byla soběstačná, ale smrt dcery s ní strašně zamávala. Někdy v té době asi podstupovala ty chemoterapie. Předtím ještě začaly její větší zdravotní problémy v souvislosti s úrazem nohy po strkanici s jméno a příjmení, to bylo někdy v říjnu nebo listopadu 2019. Svědkyně shledává motivaci žalobkyně k podání žaloby v jejích velkých dluzích a navíc před 4 lety zjistila, že nebude mít nárok na důchod, protože nemá odpracovaná léta. Ví, že měla dluhy na zdravotním pojištění, táhlo se to permanentně, dokonce jí pomáhala jméno příjmení, půjčovala jí peníze. Dle svědkyně byla žalobkyně celý život něco na způsob jméno, tedy kromě drog. Měla velké problémy s alkoholem, léčila se i v obec. Pít ale přestala už asi před 15 lety. Matka jí pomáhala, jak mohla, a proto nerozumí tomu, proč tu žalobu podala. Jako další důvod shledává v převodu domu na vnuka jméno. K tomu přepisu došlo asi v lednu 2019, žalobkyně se zůstavitelkou se to ale dozvěděly až v květnu 2019, právě kolem narozenin žalobkyně, pak právě přestala žalobkyně s rodinou komunikovat. Žalobkyně měla dokonce hovořit o tom, že by jméno příjmení měla každé ze sester vyplatit 700 000 Kč, pak by jí nedali k soudu. Žalobkyně také měla lanařit svědkyni proti žalované. Svědkyně označila žalobkyni za velkého manipulátora, který si vždy šel za vlastním prospěchem. Dle svědkyně byla zůstavitelka vcelku soběstačná i při těch druhých chemoterapiích, bydlela po celou dobu v ulice v obec, akorát pár dní před smrtí si jí k sobě vzala žalobkyně, víceméně násilím. K lékaři vozili zůstavitelku jméno příjmení, žalobkyně a sestra jméno. V období, kdy měla ty problémy s nohou, kdy už měli s rodinou neshody, se více starala žalobkyně. Na chemoterapie ji ale nejvíce vozila jméno příjmení. jméno svědkyně byla jak na pohřbu jméno, tak na pohřbu zůstavitelky a už na pohřbu jméno seděla žalobkyně se zůstavitelkou stranou a žalobkyně k ní nikoho nepustila. Zůstavitelku znala svědkyně také od školních let, byla asi o 2 nebo 3 roky mladší než ona, takže se znaly dobře, ale nějak intenzivněji se nestýkaly. U zůstavitelky v bytě ji byla navštívit asi dvakrát, jinak se vídaly v obec, kam jezdila za matkou. Na návštěvě u ní v bytě byla svědkyně v době asi rok před její smrtí, v létě 2019, bydlela tam pořád, nikam moc nechtěla, protože doma měla své pohodlí. V anonymizováno byla svědkyně asi 3 krát nebo 4 krát, zůstavitelku tam viděla jednou, neměla ale z toho pocit, že by zde bydlela, ani tam k tomu dle ní nejsou podmínky.

23. Svědkyně jméno příjmení (nar. rok), bývalá přítelkyně jméno příjmení (seznámili se v roce 2017, rozešli se v lednu 2021), vypověděla, že zůstavitelka žila v bytě v ulici ulice. příjmení zde sama a občas u ní přebývala dcera jméno a později její přítel jméno příjmení. Zůstavitelka jezdila na návštěvy do obec, k sestře jméno i k žalobkyni do anonymizováno. V době, kdy zůstavitelka prodělávala chemoterapie, ji na návštěvy k žalobkyni vozili oni, neboť v tom období asi 5 měsíců zůstavitelka sama autem nejezdila. Jezdili na společnou návštěvu – svědkyně, žalovaná, jméno příjmení, jeho syn jméno a zůstavitelka. Jednalo se o období od května 2018, kdy se žalobkyně do anonymizováno přestěhovala, asi do listopadu 2018. Svědkyně si vzpomíná, že v listopadu 2018 tam byli přát panu příjmení k narozeninám. Na podzim 2018 si zůstavitelka koupila nové auto a jezdila do anonymizováno na návštěvy sama. Naposledy byla svědkyně v anonymizováno v květnu 2019, kdy měla žalobkyně narozeniny. Od té doby až do pohřbu jméno svědkyně žalobkyni ani zůstavitelku neviděla (tzn. 9 měsíců). Že by v obec došlo k nějakému konfliktu mezi zůstavitelkou a žalovanou či svědkyní,„ k něčemu závratně strašnému“, si není svědkyně vědoma. V roce 2018, kdy měla zůstavitelka diagnostikovanou podruhé rakovinu, ji na sérii 8 chemoterapií vozila svědkyně. Dále svědkyně vysvětlila zmiňované problémy s nohou. Zhruba po druhé nebo třetí chemoterapii začalo zůstavitelce otékat koleno, takže první problém s nohou nastal už v létě 2018, kdy bylo třeba jí zavést do nemocnice, aby jí odsáli vodu z kolene. To měla poprvé berle a poprvé se u ní projevily problémy s chůzí. Pak měla zůstavitelka v listopadu 2019 úraz kotníku, který vyžadoval operační zákrok. V souvislosti s tímto druhým problémem s nohou svědkyně žalobkyni nijak nepomáhala. K chalupě v anonymizováno svědkyně uvedla, že pokud by tam zůstavitelka chtěla bydlet, musela by bydlet v obýváku a spát se žalobkyní na jednom gauči (velkém, rozkládacím). Vztahy v rodině příjmení popsala jako normální s tím, že se ale v roce 2019 se změnily. V lednu 2019 přepsala žalovaná svůj dům na vnuka jméno a všechny její dcery se to dozvěděly až v květnu 2019. Od té doby byly vztahy ze strany všech 3 dcer chladné, nebyly v obec a číslo měsíce, nebraly telefon. Jako první začala matku opět navštěvovat dcera žalované jméno příjmení. Zůstavitelka pak byla se žalovanou převážně v telefonickém kontaktu, žalovaná se zajímala o její zdravotní stav. Svědkyně ví, že zůstavitelka měla v blízkosti bydliště kamarádku jméno příjmení, nikdy ji ale neviděla. Zůstavitelka dle svědkyně bydlela v ulici ulice i po tom květnu 2019, kdy ji viděla naposled, tuto informaci má z doslechu od jméno příjmení, která tam za zůstavitelkou jezdila.

24. Svědkyně jméno příjmení (nar. rok) nemá jako jediný ze svědků žádný vztah k účastníkům řízení, nezná je. Svědkyně byla sousedkou zůstavitelky, je správcovou v domě v ulice. Vztah měli běžný sousedský, popsala ji jako příjemnou paní, se kterou se dávala do řeči, takže si i několikrát popovídaly, několikrát si spolu sedli u domu na lavičce a kouřily. V takovém kontaktu byly po celou dobu, co zůstavitelka v domě bydlela. Zůstavitelku vídala pořád, bydlela zde až do června 2020 s tím, že naposledy ji viděla koncem května, kdy už byla hodně špatná. Svědkyně uvedla, že zůstavitelku vídala přibližně jednou týdně. Svědkyně byla nemocná, takže byla doma a zůstavitelku vídala z balkonu, viděla ji, jak třeba šla o berlích do příjmení, šla okolo kontejnerů, vyhodila odpadky, chodila zkrátka kolem jejich domu. Jejich sousedka, která se zůstavitelkou velmi kamarádila, jméno příjmení, ji třeba vozila na nákupy, když potřebovala udělat nějaký větší, takže autem zastavily u domu, to také z balkonu viděla, že nesou tašky. Ta se o zůstavitelku starala, vařila jí, uklízela a pomáhala jí. Znaly se spolu dlouho, ještě z doby, než se tam zůstavitelka přestěhovala z obec. Když si spolu povídaly, zůstavitelka sestru zmiňovala, že za ní jezdila na víkendy na Šumavu, ale není si úplně jistá. Dle svědkyně to nebylo zas tak často. Pokud jde o rodinu, zmiňovala právě jen, že jezdí za tou sestrou na Šumavu. Že by měla 2 sestry a bratra, o tom od ní nikdy neslyšela. Dle svědkyně zůstavitelka nechtěla dlouhodobě nikam jezdit, protože měla květiny a o ty nechtěla, aby se někdo staral. jméno svědkyně jí pomoc s květinami nabízela, třeba v době, kdy byla o berlích, ale ona nechtěla. Možná jí pak i s květinami pomáhala paní příjmení. Na delší dobu tak zůstavitelka nikam nejezdila, svědkyně jen ví, že byla v lázních a to byla nešťastná, protože se bála o ty květiny. Takže do těch lázní ani moc nechtěla, asi i kvůli dceři. Měla dceru jméno, se kterou měla velké problémy a nechtěla jí dávat klíče. Pokud jde o její dceru jméno, na správě domu ji tam nějaký čas zapsanou měli, jenomže dělala matce velké problémy a často za ní jezdila policejní hlídka. Je možné, že zůstavitelka pak jméno odhlásila bydliště, v každém případě ji nechtěla do bytu pouštět. Potom tam jméno kopala do dveří, bouchala na ně, rozbíjela všechno. Když se do bytu dostala, zůstavitelku zmlátila. Pak tam přijela policejní hlídka a toto po dobu života jméno řešili 2x týdně. V době, kdy byla zůstavitelka v těch lázních, se jméno nějak dostala do bytu a bylo tam hrozné haló. Svědkyně měla za to, že jméno jinak bydlela s nějakým klučinou spíše na ulici nebo u nějaké kamarádky, pak jí zůstavitelka řekla, že si našla nějaký byt u obec. Moc se o ní ale bavit nechtěla, protože se za ni styděla. Dále svědkyně uvedla, že zůstavitelka jezdila autem i v době, kdy už byla nemocná, přestala, až když si zlomila nohu. O tom, kdo jí vozí na chemoterapie, nemluvila. O tom, že by zůstavitelka měla většinu času trávit jinde, svědkyni nic známo nebylo, vídala ji ale často a v době asi půl roku před smrtí, kdy měla zlomenou nohu, byla dle svědkyně v Budějovicích denně. To by dle svědkyně měla potvrdit i jméno příjmení, kterou potkávala třeba s buchtou a říkala, že jde k zůstavitelce, že si dají kafe Ten poslední půlrok tam takto měla pendlovat denně. Když se v domě dělaly v zimě odečty vody, zůstavitelka doma byla a když se takto dělaly v domě nějaké práce, vždy doma byla, nebyl problém ji sehnat.

25. Žalobkyně v rámci své účastnické výpovědi uvedla, že zůstavitelce našli poprvé nádor před 9 lety, krátce po smrti jejího bývalého manžela. Žalobkyně tehdy začala chodit se zůstavitelkou na chemoterapie. Dle žalobkyně na toto žalovaná v podstatě nijak nereagovala, přičemž ale trvalo téměř 4 roky, než se z té první rakoviny zůstavitelka dostala. Už tehdy hodně trpěla na nohy. Když po 3 a půl letech od prvního onemocnění onkologicky onemocněla i žalobkyně a kvůli vlastní hospitalizaci se nemohla o zůstavitelku postarat, požádala sestru jméno, zda by zůstavitelku nemohla vzít na onkologii jednou ona. Ona na to ale řekla, že nemůže, protože by si musela vzít dovolenou. Žalobkyně se jí tedy„ omluvila“, že jí obtěžovala a nakonec se o zůstavitelku postarala jméno příjmení, která byla ochotná si vzít kvůli tomu i dovolenou. Zůstavitelka potřebovala od rodiny jen oporu, které se jí ale nedostávalo, tu pomoc měla jen od žalobkyně. Už tehdy u ní trávila zůstavitelka hodně času v obec, ale spát jezdila domů, kvůli dceři. Tehdy jí bylo asi 16 nebo 17, ale už tehdy zůstavitelku fyzicky napadala. Žalobkyně už tehdy prosila, aby jí sourozenci s jméno pomohli, že to s tou její rakovinou nejde dohromady, ale pomoci se nedočkala. Když se s manželem v květnu 2018 stěhovali do anonymizováno, zůstavitelka prodělala první chemoterapii. V období těchto chemoterapií zůstavitelka sdělila žalobkyni, že už do obec za matkou nepojede, že tam na ní jméno příjmení řvala, že jestli si myslí, že se tam o ní někdo bude starat, tak nebude. K tomu se přidala i žalovaná a bratr jméno. Žalovaná jí měla říci, že nejlepší bude, když tam přestane jezdit. To byla dle žalobkyně pro zůstavitelku poslední kapka, bod zlomu, kdy se vůči rodině uzavřela. Pak jí začala žalobkyně vozit do anonymizováno, ještě asi 2x v roce 2019 si ještě zůstavitelka troufla jet domů autem, zaplatit si nájem. Když jezdily k doktorovi, tak zajely do bytu, něco vzaly, daly si kávu a zase jely zpět. Když měla zůstavitelka ty chemoterapie, žalobkyně si předtím napracovala, aby se mohla sestře věnovat, přespala u ní, aby se po nich zůstavitelka aklimatizovala a pak jely k nim do anonymizováno. Takhle si pomaličku žili, řešili to postupně. Pak se zůstavitelce vyřizovaly ty lázně, to vyřizovala především jméno příjmení, aby mohly jet spolu. Byly tam 3 týdny a pak pro ní chtěla žalobkyně přijet a zůstavitelka na to, že bude 2 dny doma a že pak pro ní má přijet. Druhý den na to jí zůstavitelka volala, že je v nemocnici na aru. příjmení jí nějak přistoupl nohu, shodil jí na zem a jméno po ní začala skákat, i po krku. Oba fetovali, žalobkyně se o zůstavitelku bála, nechtěla ji tam ani nechávat. Když tam občas žalobkyně přespala, stalo se i, že nad ní jméno stála s nožem, příjmení ve dveřích a říká:„ Ty to nedokážeš“. jméno mumlala, že ji zapíchne. Zachránil ji pak křik. Do té nemocnice pak volala zůstavitelce policie, že jí rozbili auto a má si ho odtáhnout. jméno s příjmení vzali zůstavitelce i klíče z kabelky. Žalobkyně je pak před Vánoci 2019 odchytla u zůstavitelky v bytě a vyhodila je. Později ale uvedla, že jméno s příjmení byli v zůstavitelčině bytě ještě do konce ledna nebo začátku února 2020. V únoru 2020 pak jezdily 2 krát týdně na rehabilitace s tou nohou a když pak začal covid, doporučili zůstavitelce, ať radši nejezdí. Žalobkyně v té době vozila zůstavitelku domů kolem 15., 16., 17. kvůli placení složenek, ale zůstavitelka jí už 12. února požádala, aby jí odvezla do Budějovic, že má zvláštní tušení. V noci pak žalobkyni volala jméno příjmení, že jméno je mrtvá, tak volali, advokáta a psychiatra. Žalobkyně zůstavitelce pomáhala, měla od ní plnou moc, chodila za advokátem, jednala i s policií, aby to nemusela zůstavitelka absolvovat. příjmení jméno pohřbu rodina zůstavitelku přehlížela, žalovaná jí ani ruku nepodala. K samotnému soužití svědkyně uvedla, že se k nim zůstavitelka přestěhovala na konci června 2018, kdy jim do Suše přivezli velký gauč. Hned v tom červnu si zůstavitelka pořídila velký bazén, tak ho napustili. Ráda se slunila. Jezdily už také po doktorech, v té době ještě žalobkyně pracovala, tak se snažila práci naddělat, zůstavitelka byla u nich, když jí bylo dobře, udělala polévku, starala se o květiny, záhony, když bylo hezky, byla venku s jejím manželem, velmi dobře si rozuměli. Když bylo zůstavitelce dobře a žalobkyně přijela z práce, bylo umyté nádobí, ustlala. V létě měla tu skalku, kterou milovala a starala se o slepice. Na nákupy nebo na bydlení zůstavitelka nepřispívala, žalobkyně to nechtěla. O Vánocích 2019 se pevně rozhodli, že k nim zůstavitelka půjde bydlet, plánovali jí v anonymizováno přistavět pokoj. Původně zůstavitelka držela byt i kvůli dceři. Jenomže věci vzaly rychlý spád. Po anonymizováno smrti se zůstavitelčin zdravotní stav velmi zhoršil, že už nějaký byt moc neřešili. Vše vygradovalo v období května a června 2020. Po smrti jméno se zjistilo, že má zůstavitelka rakovinu jater, byla i hospitalizovaná. Žalobkyně volala sestře jméno, protože s nikým jiným nekomunikovali, řekla jí, že je zůstavitelka v nemocnici. Sestra měla říct, že tam nepojede a totéž matka, žalovaná. Žalobkyně tak sedla do auta a jela za ní ona. To bylo někdy na konci května 2020 po jejích narozeninách. Z obec pak přijela rodina se na zůstavitelku podívat, seděly tam i jméno příjmení a jméno příjmení, zůstavitelka už ani moc nevnímala. Když šla žalobkyně vyprovodit sestru jméno, mezi dveřmi ji šokovala tím, když se na ni sestra otočila a řekla jí, než nechce nic jiného než ty pozemky. I když zůstavitelka už po anonymizováno smrti měla nutit žalobkyni, aby jí připravila závěť, že jí chce vše dát, nechtěla to žalobkyně řešit. Nešlo jí o peníze, byla přesvědčená nebo doufala, že sestra přežije. Nakonec jí ale zemřela v náručí. K dotazu na to, kdo zůstavitelku vozil k lékařům, uvedla, že ona, její manžel nebo kamarádky. příjmení jméno nikdy a popřela i, že by ji vozila jméno příjmení, neboť k té by do auta nesedla, jiskřilo to mezi nimi. To, že matka darovala svoji nemovitost vnukovi se, dle vyjádření žalobkyně, žalobkyně nedotklo, bylo jí líto zůstavitelky, nelíbilo se jí, že to žalovaná udělala, aniž by to ostatním řekla. jméno s matkou skončila po tom, co řekla zůstavitelce, že bude lepší, když k ní nebude jezdit. Dále žalobkyně vypověděla, že když byla zůstavitelka s jméno příjmení v těch lázních, o její byt a květiny se starala jméno příjmení nebo jméno příjmení, které měly klíče. příjmení od zůstavitelky měla mít i jméno příjmení. Když nebyla zůstavitelka doma, měly k ní jezdit pouštět TV, zalévat květiny, mýt okna. Internet si dle žalobkyně měla zůstavitelka platit kvůli jméno a po její smrti se řešily důležitější věci.

26. Jednotlivé důkazy budou hodnoceny níže. Z provedených důkazů lze však pro přehlednost sestavit časovou osu: cca 2011 – 2015 – zůstavitelka prodělala první rakovinu, 2018 – zůstavitelce byla zjištěna rakovina podruhé, květen 2018 – žalobkyně s manželem zakoupili chalupu v anonymizováno, léto 2018 – chemoterapie zůstavitelky a problémy s vodou v kolenou, žalobkyně s manželem se stěhují do anonymizováno, leden 2019 – žalovaná přepsala svůj dům v obec na vnuka, květen 2019 – žalobkyně, zůstavitelka a sestra jméno se dozvídají o přepisu domu, léto 2019 – další zhoršení rodinných vztahů, incident v obec, září, říjen 2019 – pobyt zůstavitelky v lázních v obec, říjen 2019 – asi 2 dny po návratu z lázní byla zůstavitelka napadena příjmení a jméno, utrpěla zlomeninu kotníku, byla hospitalizována a následně příjmení zničil její automobil konec roku 2019 - jméno s příjmení se přesouvají na chalupu v anonymizováno na anonymizováno datum – jméno zavražděna datum – zemřela zůstavitelka.

27. Soud při svém rozhodování vyšel především z výpovědí svědků jméno příjmení, jméno příjmení a jméno příjmení. Jak již bylo uvedeno, jméno příjmení byla jedinou svědkyní bez vztahu k účastníkům řízení, přitom osobou z blízkého okolí zůstavitelky. Nemohla mít žádný zájem na výsledku sporu, její výpověď působila věrohodně a zcela autenticky. Jako sousedka vídala zůstavitelku poměrně často, přibližně jednou týdně. Zůstavitelku vídala v podstatě pořád, a to i v době, kdy chodila o berlích, tzn. od podzimu 2019. jméno uvedla, že zůstavitelka nikam moc jezdit nechtěla, především kvůli květinám. Také uvedla, že zůstavitelka sestru zmiňovala, že za ní jezdila na víkendy na Šumavu, podle ní to nebylo zas tak často. Popisovala rovněž konflikty s dcerou, ke kterým tam docházelo často. Poslední půlrok života vídala zůstavitelku často a vídala i svědkyni příjmení, která za ní chodila. Je tak zcela nepravděpodobné, že by tato svědkyně viděla zůstavitelku v podstatě vždy, když by se zrovna měla vrátit na krátký čas do svého bytu.

28. Velmi věrohodně, bez emocí a s nadhledem vypovídal i svědek jméno příjmení, švagr zůstavitelky. Ten uvedl, že zůstavitelka jezdila do anonymizováno na víkendy, ale jinak hovořila o tom, že tam nemá soukromí a působilo to tam na ni trochu depresivně. příjmení tam proto jezdila v létě. jméno s manželkou žalobkyni navštěvovali, ale zůstavitelku tam snad nikdy nepotkali. V posledním půlroce života zůstavitelky, kdy už nebyla zcela soběstačná, jí s manželkou vozili pravidelně jídlo, přitom nebylo třeba se nějak předem ohlašovat, aby ji zastihli. Podobně hovořila i jméno příjmení, byť tu nelze považovat za zcela nad věcí. Potvrdila, že zůstavitelce vozili jídlo do bytu v obec a byli i v telefonním kontaktu. Také uvedla, že zůstavitelka nikam moc jezdit nechtěla. příjmení přitom jako jediní z rodinných příslušníků (s výjimkou žalobkyně) byli se zůstavitelkou v kontaktu i po rozvratu rodinných vztahů na jaře a v létě 2019.

29. Pokud jde o svědky jméno příjmení, jméno příjmení a jméno příjmení, jedná se o osoby, které sice potvrdily verzi žalované strany, nicméně jejich vědomosti o zůstavitelčině životě v rozhodném období jsou spíše z doslechu než vlastní. Jejich svědecké výpovědi tak měly pro soud význam spíše podpůrný. Všichni uvedení mají zjevně k žalobkyni i dosti záporný vztah. Svědkyně příjmení označila žalobkyni dokonce za manipulátorku, což ovšem může vysvětlovat výpovědi dalších svědků navržených žalobkyní. Pokud jde o rozpor v tom, zda svědkyně příjmení vozila zůstavitelku na vyšetření, byl vysvětlen tím, že žalobkyni vozila v první polovině roku 2018 v souvislosti s květnovými chemoterapiemi a souvisejícími problémy s vodou v koleni a tedy v době před vzniklým konfliktem v obec. V anonymizováno byla naposledy v květnu 2019 u příležitosti žalobčiných narozenin a v téže době viděla naposledy i zůstavitelku (pak až na anonymizováno pohřbu). Je tak zjevné, že v rozhodném období už tato svědkyně nebyla se zůstavitelkou ani žalobkyní v kontaktu.

30. Jako pravděpodobné se pak nejeví ani to, že by si zůstavitelka držela nájemní byt v obec, na který vynakládala téměř veškeré své příjmy, kdyby měla v úmyslu natrvalo žít u sestry v anonymizováno, kde jí měl být i přistaven pokoj. V rámci verze uváděné žalobkyní pak není ani pravděpodobné, že by si zůstavitelka platila ve svém bytě internet. Naopak to zapadá do výpovědi svědka jméno příjmení, který na jaře 2020 poskytl zůstavitelce své přístupové údaje do streamovací služby Voyo, aby mohla sledovat oblíbené seriály. Z toho, jak byla popsána chalupa v anonymizováno je pak zřejmé, že zde zůstavitelka nemohla mít své pohodlí ani soukromí, které při svém zdravotním stavu jistě potřebovala a není věrohodné ani to, že by zde měla trávit delší čas v zimním období. Dále má soud za prokázané, že pokud zůstavitelka částečně ztratila soběstačnost, která by vyžadovala péči jiné osoby, stalo se tak až v podzim 2019 po návratu z lázní, kdy si po šarvátce s příjmení a dcerou zlomila nohu. Teprve od té doby se tak dá uvažovat o tom, že by zůstavitelka potřebovala významnější pomoc.

31. Pokud jde o svědky navržené žalobkyní, příliš věrohodně nepůsobila výpověď jméno celé jméno žalobkyně, který má navíc i s ohledem na vztah k žalobkyni zřejmý zájem na výsledku sporu. Svou výpověď na některých místech relativizoval tím, že měl dost práce na chalupě, že„ ženské se staraly samy o sebe“, že některé věci s ohledem na práci, únavu a svůj věk vytěsnil apod. Pokud někdo s někým bydlí po dobu 1-2 let, jistě nemá důvod vytvářet si předem alibi toho, že nemusí vědět vše. Sám svědek celé jméno žalobkyně pak hovořil i o tom, že zůstavitelka potřebovala jezdit do Budějovic platit internet. příjmení váhu soud nepřikládá ani výpovědi svědkyně jméno příjmení, která někdy i s ohledem na svůj věk a zdravotní stav odpovídala lehce zmateně či nejistě. Se zůstavitelkou se měla vídat asi jednou týdně, nicméně pokud se vídaly, bylo to v obec, což se svědkyně snažila vysvětlovat v rámci verze uváděné žalobkyní, tzn., že zrovna na chvíli přijela z obec nebo naopak zase brzo odjede do anonymizováno. Také uvedla, že zůstavitelka byla u žalobkyně dokonce poslední 3 roky, což je s ohledem na ostatní výpovědi v podstatě vyloučeno. Z toho, co svědkyně příjmení uvedla, jsou zřejmé i její antipatie k žalované a příjmení části rodiny. Její výpověď působila jako ovlivněná žalobkyní.

32. Nejhůře se soudu hodnotí výpovědi svědkyň příjmení, příjmení a částečně i příjmení. Je sice zřejmé, že všechny tři tyto svědkyně jsou blízkými přítelkyněmi žalobkyně (je třeba říci, že se tím ani netajily) a byly dobrými přítelkyněmi zůstavitelky, tzn., že o ní měly dobré povědomí i v rozhodné době, nicméně kromě osobních sympatií k žalobkyni si soud jen těžko vysvětluje, že by svou výpovědí riskovaly nebezpečí trestního stíhání z důvodu křivé výpovědi. V případě svědkyň příjmení ani příjmení pak soud nepozoroval ani významnější rozpory. Lze snad jen zmínit, že jejich výpovědi se nápadně shodovaly s tím, co uváděla a tvrdila žalobkyně a dále, že s ohledem na ostatní výpovědi není věrohodné, že by zůstavitelka měla trávit většinu času u žalobkyně již poslední 3 roky. Pokud zde existuje verze, že zůstavitelka trávila více času u žalobkyně než v obec, muselo by tak být nejdříve od léta 2019, kdy byly významně narušeny rodinné vztahy a kdy část rodiny a dalších osob (z řad svědků) ztratili bližší kontakt se zůstavitelkou. Pokud jde o svědkyni příjmení, zde soud nalézá částečné rozpory s tím, co uváděla svědkyně příjmení (které soud rozhodně důvěřuje více) a dále je poněkud zvláštní, že svědkyně příjmení nebyla nikdy v anonymizováno společně se zůstavitelkou, že tam začala jezdit až po její smrti. Pokud byla dobrou přítelkyní obou sester a pokud by skutečně byla zůstavitelka více u žalobkyně, jedná se o okolnost značně nepravděpodobnou a nevěrohodnou a ohledem na to, v jakém rozsahu zůstavitelce pomáhala. Svědkyně příjmení také nejprve uvedla, že když bydlela na obec (tzn. do podzimu 2019), kolikrát neví, jestli byla zůstavitelka doma nebo ne, denně u ní nebyla. Později ale uvedla, že zůstavitelka u žalobkyně trávila většinu času a později zase to, že u žalobkyně byla nejvíce po tom úrazu nohy na podzim 2019.

33. Nevěrohodně se jeví i to, že by při údajném krátkém pobytu v Budějovicích stíhala zůstavitelka návštěvy nebo setkání s jméno příjmení (údajně jednou týdně), jméno příjmení (když bylo zůstavitelce lépe a jela k lékaři) a jméno příjmení (pokaždé, když zůstavitelka přijela do Budějovic, napsala jí, že je doma a domluvily si návštěvu na kafe, mohla u ní být přibližně 2x do měsíce), zvlášť když měla mít ještě chemoterapie či vyšetření.

34. Účastnické výpovědi žalobkyně jakožto obecně spíše podpůrného důkazu soud příliš velkou váhu nedává. Pouze soud poznamenává, že poněkud zvláštně vyzněla část výpovědi, kde popisovala, jakým způsobem kamarádky kontrolovaly byt zůstavitelky (totéž naznačovaly i tyto svědkyně), že měly v noci pustit televizi, pračku apod. nebo že tam občas přespávala nějaká její kamarádka, patrně ta jméno (str. 26 protokolu o jednání ze dne datum na č.l. 133). Jakoby dopředu vytvářely zdůvodnění, proč se mohlo v bytě zůstavitelky svítit, když tam neměla být, jenže žádný ze svědků toto ani neuváděl.

35. Pokud jde o spotřebu energií, jakkoliv jde o důkaz objektivního charakteru, soud nakonec z těchto spotřeb žádné podstatné závěry nečiní. Spotřeba vody a elektrické energie v bytě zůstavitelky sice byla, ale jednalo se o spotřeby poměrně nízké, které i mohly odpovídat spotřebě staré lednice a bojleru. Navíc se zde měla občasně vyskytovat i dcera zůstavitelky s přítelem, byť nebyli zrovna vítáni. S výjimkou roku 2020 byly spotřeby energií zůstavitelky za poslední 4 roky podobné (2016 2019). Pokles spotřeby vody roce 2020 si soud vysvětluje tím, že dcera zůstavitelky už v bytě v té době nežila a část tohoto období byla zůstavitelka i hospitalizovaná. Jedinou poznámku má soud k tomu, když o zůstavitelce zaznělo, že byla spořivá, nedává smysl, proč by nechávala zapnutý bojler, pokud by 80 nebo 90 % času trávila v anonymizováno, snad jedině opět kvůli dceři. V každém případě pokles spotřeby elektrické energie nebyl nijak výrazný ani v roce 2020.

36. Zvláštní význam nepřikládá soud ani tomu, že zůstavitelce byl přiznán příspěvek na péči a za pečující osobu byla označena žalobkyně. Je vcelku běžnou praxí, že příspěvek na péči je přiznán osobám s určitými omezeními, ale faktická péče často není tak intenzivní, jak je podáváno. Tomu odpovídá i to, že žalobkyně byla uvedena jako pečující osoba i v případě příspěvku na péči pro žalovanou. To mohlo částečně platit v době, kdy u ní žalobkyně s manželem přechodně bydleli, nicméně následně byly jejich vztahy narušeny natolik, že péče o matku z její strany byla v podstatě vyloučena.

37. Po zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti má soud za prokázané, že zůstavitelka žila po celou rozhodnou dobu jednoho roku před svou smrtí ve svém nájemním bytě v obec a zůstavitelku v anonymizováno pouze navštěvovala, rámcově na víkendy a občas zde i přespala, a to především v letním období. U žalobkyně strávila zůstavitelka pouze poslední dny života (zhruba týden). Nejednalo se tak o trvalé ani dlouhodobé soužití a nedocházelo ani k vedení společné domácnosti.

38. Po právní stránce byla věc posouzena podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“) o zákonné dědické posloupnosti, neboť listinu pro případ smrti zůstavitelka nezanechala, popř. to alespoň nebylo zjištěno.

39. Podle § 1633 odst. 1 o.z. Kde nedojde k posloupnosti podle dědické smlouvy nebo podle závěti, nastane zákonná dědická posloupnost k pozůstalosti nebo k její části. Není-li zákonný dědic, nebo nenabude-li dědictví, stávají se dědici odkazovníci podle poměru hodnoty svých odkazů.

40. Podle § 1635 odst. 1 o.z. V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem. Podle odst. 2 Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.

41. Protože zůstavitelka byla rozvedená a její dcera, která děti neměla, zemřela před zůstavitelkou, v první dědické třídě dědicové nejsou.

42. Podle § 1636 odst. 1 o.z. Nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé třídě manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Podle odst. 2 Dědici druhé třídy dědí stejným dílem, manžel však vždy nejméně polovinu pozůstalosti.

43. Společnou domácností se přitom rozumí soužití dvou nebo více lidí, kteří spolu trvale žijí, společně přispívají k úhradě a obstarávání společných potřeb a společně hospodaří se svými příjmy. Příležitostná výpomoc v domácnosti, společné trávení dovolených, koexistence na studentské koleji apod. však k naplnění tohoto předpokladu nepostačuje. Zákon vyžaduje, aby„ spolužijící osoba žila se zůstavitelem … ve společné domácnosti“, nikoli, aby žila„ v zůstavitelově domácnosti“, což předpokládá, že spolužijící fyzická osoba a zůstavitel žili trvale v jedné a téže společné domácnosti a není podstatné, jaké v ní bylo jejich postavení, že šlo např. o poměr obdobný poměru manželskému, nebo partnerskému, tedy o poměr (vztah) dvou osob bez institucionalizace jejich svazku, anebo o vztah zcela jiný. Spolužijící osoba nepozbude své dědické právo, byl-li zůstavitel nucen strávit určitou dobu svého života (před svou smrtí) mimo svou rodinnou domácnost, např. z důvodu hospitalizace (např. anonymizováno obec spisová značka). Vedle soužití ve společné domácnosti po stanovenou dobu zákon vyžaduje, aby spolužijící osoba z tohoto důvodu, tj. z důvodu vedení společné domácnosti, pečovala o společnou domácnost nebo byla odkázána výživou na zůstavitele. Splnění podmínky péče o společnost domácnost předpokládá, že spolužijící fyzická osoba žila ve společné domácnosti se zůstavitelem tak, jako by byla (řádným) členem rodiny; vyžaduje se, aby pečovala o společnou domácnost (obstaráváním domácích prací, udržováním pořádku v bytě, obstaráváním prádla a údržby šatů, přípravou jídla apod.), nebo poskytovala prostředky na úhradu potřeb společné domácnosti (spisová značka). Z tohoto důvodu spolužijící osobou a dědicem ve druhé (případně třetí) třídě dědiců nebude ten, kdo sice žil se zůstavitelem ve společné domácnosti, však o společnost domácnost se nikterak nestaral. příjmení o společnou domácnost zakládá dědický nárok pouze v případě, že se tak děje nezištně, z důvodu společného soužití, a nikoli z důvodu jiného. Odkázaností výživou na zůstavitele pak nelze rozumět stav výlučného napojení spolužijící osoby na výživu zůstavitele, potažmo situaci, kdy zde existuje jiná osoba, která by měla povinnost přispívat na její výživu. Pojetí výživy nelze brát obdobně k vyživovací povinnosti ve smyslu § 910 a násl. Tato výživa nemusí být nikterak právem formalizována, nýbrž může být i faktická. (Srov. SVOBODA, Jiří. § 1640 (Šestá třída dědiců). In: FIALA, Roman, DRÁPAL, Ljubomír a kol. Občanský zákoník IV. Dědické právo (§ číslo) . 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, marg. číslo)

44. Ze shora uvedeného ustanovení § 1636 odst. 1 o.z. vyplývá, že žalovaná je bezpochyby dědičkou ve druhé třídě a spor byl veden o tom, zda žalobkyně dědí se žalovanou rovným dílem ve druhé třídě jakožto tzv. spolužijící osoba. Sourozenci zůstavitelky by případně dědili až ve třetí dědické třídě (§ 1637 o.z.).

45. Podle § 1672 o.z. Uplatňuje-li právo na dědictví více osob a odporují-li si, odkáže soud toho z dědiců, jehož právní důvod je slabší, aby své právo uplatnil žalobou. Nepodá-li tento dědic žalobu ve lhůtě určené soudem, nezaniká sice jeho dědické právo, avšak při projednání pozůstalosti se k němu nepřihlíží.

46. Podle § 170 odst. 1 z.ř.s. V případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než 2 měsíce. Podle odst. 2 Nebyla-li žaloba ve lhůtě podána, bylo-li řízení o žalobě zastaveno nebo byla-li žaloba odmítnuta, platí, že spor o dědické právo byl vyřešen v neprospěch toho, kdo měl své právo uplatnit žalobou. Podle odst. 3 Vyplývá-li z odstavce 2 nebo z rozhodnutí soudu o žalobě, že dědické právo nesvědčí některému z dosavadních dědiců, soud usnesením jeho účast v řízení ukončí. Ustanovení § 169 odst. 2 se použije obdobně.

47. V dané věci tak v rámci pozůstalostního řízení připadly do úvahy jako dědičky ve II. dědické třídě žalovaná jako matka zůstavitelky a žalobkyně, která dle jejích tvrzení žila se zůstavitelkou ve společné domácnosti po dobu 2 let. Žalovaná dědické právo žalobkyně z titulu tzv. spolužijící osoby popřela, a proto Okresní soud v Českých Budějovicích následně usnesením ze dne 26.10.2020, č.j. 21D 1128/2020-45, žalobkyni vyzval, aby do dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení podala k soudu žalobu proti žalované na určení, že je dědičkou ze zákona ve II. dědické třídě, jako tzv. spolužijící osoba, a to na základě § 170 z.ř.s. ve spojení s § 1672 o.z. Uvedené usnesení nabylo právní moci dne datum. Žaloba v této věci byla podána dne datum, tzn. včas. Pozůstalostní řízení proto bylo přerušeno až do pravomocného rozhodnutí v této věci 48. příjmení pro rozhodnutí věci bylo proto pouze to, aby žalobkyně prokázala, že žila se zůstavitelkou nejméně po dobu jednoho roku před její smrtí, tj. nejpozději od datum, ve společné domácnosti a z tohoto důvodu pečovala o společnou domácnost nebo byla odkázána výživou na zůstavitelku. Ve věci bylo provedeno množství důkazů a vyslechnuta řada svědků, přičemž z jejich výpovědí se podávaly dvě verze, totiž že zůstavitelka se žalobkyní a jejím manželem bydlela v anonymizováno po dobu delší než rok před její smrtí a naopak, že zůstavitelka bydlela ve svém bytě v ulici ulice v obec a k žalobkyni do anonymizováno jezdila pouze na návštěvy. I přes určité pochybnosti o pravdivosti jedné z těchto verzí, nebylo na místě žalobkyni poučovat o povinnosti prokázat svá tvrzení ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř., neboť jedna z těchto verzí, podpořená důkazními prostředky, musela být pravdivá a prokázaná a bylo pouze na soudu, aby dospěl k závěru o tom, ke které z verzí se přikloní a svůj postup v rámci hodnocení důkazů řádně zdůvodnil.

49. Jak je podrobněji rozebráno výše, soud se na základě provedených důkazů po jejich hodnocení přiklonil k verzi, že zůstavitelka nežila ve společné domácnosti se žalobkyní, a proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

50. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalované, která měla ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu účelně vynaložených nákladů, které sestávají z odměny zástupce za 14 úkonů právní služby, z toho 12 úkonů po 2 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení včetně první porady s klientem, vyjádření ve věci samé ze dne datum a datum, účast při výslechu svědkyně v místě jejího bydliště dne datum, účast na jednání dne datum, datum, datum a datum a 3 porady s klientkou přesahující 1 h dne datum, datum a datum) a 2 úkonů po 5 000 Kč (účasti na jednání přesahující 2 hodiny dne datum a datum), vše podle § 7 bodu 5 ve spojení s § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, z 14 tzv. režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 advokátního tarifu a náhrady odpovídající 21 % DPH ve výši 9 282 Kč. K tomu, co bylo žalovanou účtováno, avšak soudem nepřiznáno soud doplňuje, že příprava a převzetí zastoupení včetně první porady s klientem je jedním úkonem, ať už porada s klientkou trvala jakkoliv dlouho, z porad s klientkou byly přiznány pouze porady přesahující 1h (§ 11 odst. 1 písm. c) advokátního tarifu), jednání dne datum netrvalo déle než 2h, nahlédnutí do spisu není dle ustálené judikatury až na výjimky považováno za úkon právní služby dle § 11 advokátního tarifu a účtovaná konverze 30 Kč není nijak konkretizována, nicméně bude jistě pokryta tzv. režijními paušály.

51. O lhůtě k plnění rozhodl soud v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Českých Budějovicích. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat splnění této povinnosti cestou soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.