23 C 40/2026

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Křiváčkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky se sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 30 426 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč, a to ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně splatných vždy do každého 15. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek, tzn. nezaplacením byť jediné splátky řádně a včas se stává celý dluh splatný.

II. V části, jíž se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 10 426 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 30 426 Kč od 9.10.2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 784,40 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 30 426 Kč s příslušenstvím, která představuje nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru č. hodnota uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, a žalovaným dne 31.7.2025.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Soud rozhodl ve věci bez jednání podle § 115a o.s.ř., neboť žalobkyně s tím souhlasila a žalovaný nereagoval na řádně doručenou výzvu soudu, zda s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí, ve lhůtě k tomu soudem stanovené, ačkoli součástí výzvy bylo poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí.

4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav:

5. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, dne 31.7.2025 smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému týž den finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalované úvěr nejpozději do 8.10.2025. (Zjištěno ze smlouvy o úvěru č. hodnota včetně a z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně dokládající výplatu úvěru.) Žalovaný však právní předchůdkyni žalobkyně dlužnou částku neuhradil.

6. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena žalobkyni, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek, plné moci, oznámení o postoupení pohledávky a dokladu o odeslání). Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovanou k plnění (zjištěno z předžalobní upomínky včetně dokladu o odeslání).

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Soud se proto předně zabýval otázkou, jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně postupovala při posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žaloba však neobsahuje tvrzení ani důkazy, jakým způsobem tak měla činit. Žalobkyně si přitom musí být svých procesních povinností vědoma, problematiku posouzení úvěruschopnosti dobře zná a sama připustila, že pokud by soud neměl nárok žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru za prokázaný, požaduje, aby soud nárok v části jistiny posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. V souladu s tím dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto shledal smlouvu neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalovaného tak došlo pouze k bezdůvodnému obohacení ve výši 20 000 Kč, které je žalovaný povinen žalobkyni vrátit.

11. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a závěrů rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, byl neaktivní. Jaké jsou možnosti žalovaného úvěr splácet netvrdil ani žalovaný, ani žalobkyně. Soud proto v daném případě stanovil povinnost žalovanému zaplatit částku 20 000 Kč ve splátkách po 1 000 Kč, které soud považuje obecně za přiměřené, zároveň však pod ztrátou výhody splátek.

12. S ohledem na konstatování neplatnosti smlouvy a stanovení nové lhůty k plnění ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, nelze uzavřít, že by se žalovaný ke dni vyhlášení tohoto rozsudku ocitl v prodlení, proto byla podaná žaloba zamítnuta co do žalobkyní požadovaného úroku z prodlení, k čemuž soud opět odkazuje zejména na závěry vyslovené v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka.

13. Soud pak dodává, že závěr o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy by učinil i podle § 580 a 588 o.z. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. (…). Při smlouvou stanovené výši smluvního úroku 279,83 % ročně ročně a při RPSN 1 141 % považuje soud smlouvu za neplatnou i pro rozpor s dobrými mravy.

14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. za situace, kdy úspěch žalobkyně činil 60 % a její neúspěch 40 % (při zohlednění zamítnutého příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku). Po odečtení neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu vznikl žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 20 %. Náklady řízení žalobkyně přitom činily 3 922 Kč a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 522 Kč, z odměny zástupce za 3 úkony právní služby po 700 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva) podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu a ze 3 tzv. režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Českých Budějovicích. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat splnění této povinnosti cestou soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.