23 C 98/2024

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Křiváčkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného A, narozený Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného A o zaplacení částky 21 463 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 21 463 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 10 863,93 Kč, s úrokem ve výši 24,57 % ročně z částky 13 394,36 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 617,14 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 394,36 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit státu doplatek soudního poplatku z návrhu ve výši 215 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v adresa.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 21 463 Kč s příslušenstvím, která představuje nevypořádané nároky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, právnická osoba, a žalovaným dne 20.1.2020.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a přes řádné předvolání se k jednání nedostavil. Soud proto ve věci rozhodl v jeho nepřítomnosti.

3. Po provedeném dokazování zjisti soud tento skutkový stav:

4. Dne 20.1.2020 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba, se žalovaným smlouvu nazvanou smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 26 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 24 263 Kč, a to v 65 týdenních splátkách po 774 Kč, přičemž poslední splátka ve výši 727 Kč měla být zaplacena dne 19.4.2021. Součástí poplatku byl také úrok za dobu trvání smlouvy ve výši 24,57 % ročně. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že mu byla částka 26 000 Kč předána při podpisu smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. (Zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota a smluvních podmínek.)

5. Žalovaný neplnil podmínky smlouvy řádně a včas. Na svůj dluh uhradil celkem částku 28 800 Kč.

6. Pohledávka původní věřitelky přešla ke dni 29.1.2024 na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.1.2024 na žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.1.2024 včetně výňatku ze seznamu postoupených pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29.1.2024 včetně dokladu o odeslání). Žalovaný na pohledávku žalobkyně ničeho dalšího neuhradil ani přes zaslanou předžalobní upomínku ze dne 30.4.2024 (zjištěno z předžalobní upomínky z 30.4.2024 včetně dokladu o odeslání).

7. Soud má z předložených důkazů za prokázané, že účastníci uzavřeli shora uvedenou smlouvu, jejíž podmínky žalovaný řádně nesplnil. Soud se však zabýval i otázkou řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu § 84 až 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Uvedený zákon se na předmětnou smlouvu vztahuje, neboť smlouva byla uzavřena v době účinnosti zákona se žalovaným jakožto spotřebitelem.

8. Žalobkyně pouze obecně tvrdila, jakým způsobem byla úvěruschopnost žalovaného ze strany její právní předchůdkyně ověřena s tím, že jediným předloženým důkazem ve věci úvěruschopnosti žalovaného byla karta zákazníka, do níž byly vypsány zjištěné údaje o příjmech a výdajích žalovaného. Soud proto usnesením ze dne 23.8.2024 vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení a důkazů k otázce, jakým konkrétním způsobem původní věřitelka postupovala při ověřování údajů poskytnutých žalovaným, uvedených v zákaznické kartě, jaké konkrétní dokumenty posuzovala, a to jak pokud jde o tvrzené příjmy žalovaného, tak i jeho výdaje. Žalobkyně k výzvě soudu, kromě tvrzení obecného charakteru nebo svého právního hodnocení, pouze zrekapitulovala skutečnosti vyplývající z karty zákazníka, avšak jiné důkazy nenabídla.

9. S ohledem na nedostatečně tvrzené a prokázané ověření úvěruschopnosti žalovaného soud při jednání dne 10.2.2025 znovu vyzval žalobkyni v souladu s § 118a o.s.ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů k tomu, zda a jakým konkrétním způsobem a na základě jakých konkrétních listin byly ověřovány příjmy a především výdaje žalovaného, přičemž odhadované měsíční výdaje žalovaného působí jako nevěrohodně nízké. Soud zároveň poučil žalobkyni o následcích nesplnění této výzvy. Žalobkyně však jiná tvrzení ani důkazy nedoplnila.

10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 31.12.2023: Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 28.5.2022: Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Přestože znění § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru koncipuje s účinností do 28.5.2022 neplatnost uzavřené smlouvy jen jako relativní (k námitce spotřebitele ve tříleté promlčecí lhůtě), je třeba dané ustanovení vykládat eurokonformně, v souladu s rozsudkem Soudního dvora EU ze dne 5.3.2020 ve věci sp. zn. Anonymizováno V něm Soudní dvůr EU dovodil povinnost národních soudů zkoumat podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti vznesl spotřebitel.

13. S ohledem na výše uvedené skutkové i právní závěry proto soud posoudil uzavřenou smlouvu o spotřebitelském úvěru jako neplatnou. Žalovaný by byl povinen zaplatit žalobkyni pouze poskytnutou jistinu ve výši 26 000 Kč, avšak vzhledem k tomu, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil celkem částku 28 800 Kč, žalobkyni již ničeho nedluží. Z toho důvodu soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy zcela úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.

15. O povinnosti žalobkyně doplatit soudní poplatek do částky 1 074 Kč (žalobkyně dosud uhradila 859 Kč) bylo rozhodnuto podle položky 2 bodu 2 ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. a) sazebníku poplatku, která je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť platební rozkaz nebyl vydán. Soudní poplatek lze doplatit na účet soudu č. Anonymizováno, VS: var. symbol. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Českých Budějovicích. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat splnění této povinnosti cestou soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce. Nesplní-li žalobkyně dobrovolně povinnost uloženou jí výrokem III tohoto rozhodnutí, může se stát domáhat splnění této povinnosti cestou daňové exekuce prostřednictvím celního úřadu.