Okresní soud v Českých Budějovicích · Rozsudek

25 C 193/2020

č. j. 25 C 193/2020-107

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-10-21 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSCB:2021:25.C.193.2020.1

Citované zákony (16)

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Martou Toufarovou v právní věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , datum narození , bytem adresa , obec , zastoupené anonymizováno jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa , obec , proti; žalované: ; celé jméno žalované , (dříve příjmení ), datum narození , bytem adresa , obec , zastoupené anonymizováno jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa , obec , o zaplacení částky 12 300 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, kterou se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 12 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně jdoucím z částky 300 Kč od [datum] do [datum], z částky 900 Kč od [datum] do [datum], z částky 1 500 Kč od [datum] do [datum], z částky 2 100 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucím z částky 600 Kč od [datum] do [datum], z částky 1 200 Kč od [datum] do [datum], z částky 1 800 Kč od [datum] do [datum], z částky 2 400 Kč od [datum] do [datum], z částky 3 000 Kč od [datum] do [datum], z částky 3 600 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně jdoucím z částky 600 Kč od [datum] do [datum], z částky 1 200 Kč od [datum] do [datum], z částky 1 800 Kč od [datum] do [datum], z částky 2 400 Kč od [datum] do [datum], z částky 3 000 Kč od [datum] do [datum], z částky 3 600 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně jdoucím z částky 600 Kč od [datum] do [datum], z částky 1 200 Kč od [datum] do [datum], z částky 1 800 Kč od [datum] do [datum], z částky 2 400 Kč od [datum] do [datum] a dále z částky 3 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů tohoto řízení částku 16 262 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění pozdějších podání se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 12 300 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného nájemného a úhrad za užívání internetu s odůvodněním, že žalobkyně je spoluvlastníkem pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], v [katastrální uzemí] a obci [obec], evidovaného na [list vlastnictví] Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště České Budějovice. Součástí této stavby je pokoj o výměře 12 m/2. Žalobkyně jako pronajímatel uzavřela se žalovanou jako nájemcem dne [datum] Smlouvu o nájmu výše uvedeného pokoje a to na dobu neurčitou ode dne [datum]. Výše nájemného byla původně v článku IV. citované smlouvy ujednána ve výši 1 000 Kč měsíčně, písemným dodatkem potvrzeným podpisem obou stran však byla tato částka snížena na 500 Kč. Dále bylo v článku IV. citované smlouvy sjednáno, že žalovaná bude spolu s nájemným hradit žalobkyni též částku 100 Kč měsíčně za používání telefonní linky a internetu. První úhrada nájemného i platby za internet měla být provedena v hotovosti k rukám žalobkyně při podpisu smlouvy. Další úhrady nájemného a úhrady za internet měly být hrazeny vždy nejpozději do 15. dne v měsíci, na který se nájem platí a to v hotovosti k rukám žalobkyně na adrese, kde se předmětný pokoj nachází. Žalovaná však nájemné ani úhradu za internet dle žalobních tvrzení nehradila a to již počínaje první sjednanou úhradou v září 2017, kdy nájem předmětného pokoje započal, až do [datum], kdy tento pokoj opustila. Žalobkyně se touto žalobou domáhá pouze uhrazení dlužného nájemného a úhrad za internet za období od [datum] do [datum]. Za měsíc září roku 2017 je ze strany žalobkyně požadována pouze část nájemného a úhrady za internet a to za období od [datum], kdy nájem začal, do [datum]. Dle žalobních tvrzení žalovaná ani přes výzvu ze strany žalobkyně ze dne [datum] na výše uvedený dluh ničeho neuhradila.

2. Proti ve věci vydanému platebnímu rozkazu podala žalovaná včasný odpor, doručený soudu dne [datum], doplněný vyjádřením doručeným soudu dne [datum]. V citovaném vyjádření ve znění pozdějších podání žalovaná navrhla zamítnutí žaloby jako nedůvodné v plném rozsahu s tím, že důvodem podpisu smlouvy bylo formální splnění jedné z podmínek (adresa trvalého bydliště) pro případnou žádost na poskytnutí sociální dávky (příspěvku) pro osobu žalované, neboť tato měla až do [datum] trvalé bydliště hlášeno u svých rodičů v obci [obec]. Žalovaná doplnila, že od roku 2011 udržovala známost se synem žalobkyně [jméno] [příjmení], narozeným [datum], se kterým v domě žalobkyně bydlela od jara roku 2013, se kterým se i dne [datum] zasnoubila a po vzniklých neshodách v soužití v květnu roku 2019 rozešla. Žalovaná se z domu žalobkyně odstěhovala v květnu 2019 zpět ke svým rodičům s provedením změny trvalého bydliště v obci [obec] dne [datum]. Dle žalované je dům v [část obce] zemědělskou usedlostí, kde obytnou část tvoří 3 pokoje, kuchyň a sociální příslušenství. Ve společné domácnosti vedle žalobkyně, žalované a přítele (snoubence) žalované dům dále užíval syn žalobkyně [jméno] [příjmení]. Po celou dobu bydlení žalované v domě žalobkyně všichni uživatelé udržovali společnou domácnost, společně hradili životní náklady, údržbu a opravy domu a internet byl placen z účtu snoubence žalované a to i za mladšího bratra [jméno], neboť žalobkyně ani internet neužívala. Dle žalované podpis smlouvy o nájmu nebyl vážně míněný úkon, šlo pouze o formální změnu trvalého bydliště žalované. Podaná žaloba je pouze mstou za partnerský rozchod žalované se synem žalobkyně. Žalovaná je přesvědčena, že žalobkyni ničeho nedluží.

3. Mezi účastníky řízení nebylo od počátku sporu o tom, že žalovaná udržovala známost se synem žalobkyně [jméno] [příjmení] od roku 2011. Žalovaná začala v domě žalobkyně se jmenovaným bydlet v roce 2013. Žalovaná v průběhu doby, po kterou bydlela u žalobkyně, několikrát žalobkyni žádala o možnost převést si na adresu domu žalobkyně trvalý pobyt, s čímž žalobkyně zprvu nesouhlasila. V návaznosti na to v září roku 2017 žalovaná přišla s návrhem nájemní smlouvy, která zahrnovala též ujednání žalované a žalobkyně o převodu trvalého bydliště žalované na adresu nemovitosti žalobkyně. Žalobkyně i žalovaná podepsaly Smlouvu o nájmu pokoje ze dne [datum] včetně jejího dodatku. [příjmení] zůstala mezi stranami i skutečnost, že k této smlouvě nebyla vyhotovena žádná příloha (obsahující soupis vybavení pokoje), byť na takovou přílohu smlouva odkazuje i skutečnost, že počínaje podpisem citované smlouvy žalovaná žalobkyni žádné platby na základě této smlouvy nehradila. Žalovaná usilovala o změnu trvalého bydliště za účelem získání sociálních dávek (sociálního stipendia), které nakonec neobdržela. Žalovaná dům žalobkyně opustila k poslednímu květnu 2019. Žalovaná potvrdila, že v říjnu 2019 obdržela doporučený dopis s písemnou výpovědí z předmětné smlouvy ze strany žalobkyně, dne [datum] jí pak byl doručen další doporučený dopis ze strany žalobkyně, obsahující výzvu k nezaplacení nájemného a úhrady za internet ze dne [datum]. Žalobkyně shodně se žalovanou uvedla, že po celou dobu trvání bydlení žalované u žalobkyně nevyužila možnosti ukončení nájemního vztahu vyplývajícího z citované smlouvy či možnosti vymožení nájemného.

4. Spornou mezi stranami zůstala otázka, zda-li smluvní strany přistupovaly k uzavření posuzované Smlouvy o nájmu pokoje ze dne [datum] s vážnou vůlí skutečně pro sebe přivodit následky z obsahu této smlouvy vyplývající či zda jedinou motivací účastnic řízení bylo dosáhnout přepisu trvalého pobytu žalované, jak namítá žalovaná. Dle žalobkyně, která si alespoň v závěru řízení byla vědoma nedostatků předmětné smlouvy co do určitosti vymezení předmětu nájmu a některých dalších smluvních ujednání by mělo být na tuto smlouvu pohlíženo jako na inominátní smlouvu žalobkyně a žalované o sjednání povinnosti žalované platit žalobkyni příspěvek na domácnost.

5. Z provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav:

6. Ze Smlouvy o nájmu pokoje uzavřené mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovanou (tehdy ještě pod dívčím příjmením [příjmení]) jako nájemcem dne [datum] soud zjistil, že do článku II. zakotvily smluvní strany předmět smlouvy tak, že pronajímatel (žalobkyně) je dle svého prohlášení výhradním vlastníkem bytu v domě [adresa] v [část obce], [PSČ] [obec] a přenechává nájemci (žalované) do užívání„ část bytu (1 pokoj) o výměře cca 12 m/2“ s tím, že pokoj je částečně vybavený nábytkem a zařízením, jehož soupis je„ přílohou“ této smlouvy. Současně se pronajímatel s nájemcem dohodli na společném užívání kuchyně a sociálního zařízení a to po celou dobu trvání nájemní smlouvy. Dle článku III. citované smlouvy se nájem uzavírá na dobu neurčitou a to ode dne [datum], když výpovědní lhůta je dle dohody obou smluvních stran měsíční a začíná plynout od 1. dne následujícího měsíce. V článku IV. si pak smluvní strany dle textu smlouvy sjednaly cenu nájmu a způsob placení tak, že nájemce (žalovaná) se zavazuje platit pronajímateli (žalobkyni) částku 1 000 Kč měsíčně za nájem. Pronajímatel (žalobkyně) se zavázal z této částky platit veškeré poplatky a zálohy na služby spojené s užíváním pokoje a společné užívání prostor (topení, elektřina, plyn, vodné a stočné atd.). První splátka nájmu ve výši 1 000 Kč je dle článku IV. citované smlouvy uhrazena v hotovosti k rukám pronajímatele (žalobkyně) při podpisu nájemní smlouvy. Další splátky ve výši měsíčních nájmů měly být hrazeny vždy nejpozději do 15. dne v měsíci, na který se nájem platí. Současně se dle obsahu článku IV. citované smlouvy pronajímatel (žalobkyně) dohodl s nájemcem (žalovanou) na úhradě za použití telefonní linky/internetu ve výši 100 Kč měsíčně, kterou bude nájemce platit pronajímateli společně s nájmem. Dle článku V. této smlouvy se nájemce seznámil se stavem pronajímaného pokoje a společně užívaných prostor, pokoj přebírá bez závad, způsobilý k okamžitému nastěhování a bydlení. Citovaná smlouva pak v závěru článku V. obsahuje též prohlášení obou smluvních stran, že nájemci (žalované) vzniká podpisem této smlouvy právo na přihlášení trvalého bydliště v místě předmětného bytu. V článku VI. citovaná smlouva upravuje též otázky zániku nájemního vztahu tak, že nájemní vztah založený touto smlouvou zaniká odstoupením od smlouvy ze strany pronajímatele za podmínek uvedených níže a v dalších zákonem uvedených případech, písemnou dohodou stran a výpovědí pronajímatele v zákonem uvedených případech. V článku VII. pak smluvní strany prohlásily, že tato smlouva je uzavřena níže uvedeného dne, měsíce a roku a pronajímatel (v rozporu s úvodním označením smluvních stran uvedeno„ pronajímatelé“) a nájemce svými podpisy stvrzují, že nebyla uzavřena v tísni a za nápadně nevyhovujících podmínek a je projevem jejich svobodné vůle. Citovaná smlouva je opatřena podpisem žalobkyně i žalované a doplněná ručně psaným dodatkem v tom smyslu, že měsíční splátka činí po úpravě 500 Kč měsíčně, když tato úprava – dodatečná změna -se vztahuje (jak zřejmé z ručně psané poznámky v článku IV. citované smlouvy) k povinnosti nájemce platit pronajímateli (původně) částku 1 000 Kč měsíčně za nájem. Písemný dodatek citované smlouvy, jehož obsahem je nesporně změna textu ujednání stran o výši nájemného ve smyslu snížení částky 1 000 Kč na částku 500 Kč měsíčně je taktéž opatřen vlastnoručním podpisem žalobkyně i žalované.

7. Výpisem z katastru nemovitostí, [list vlastnictví] žalobkyně doložila, že do společného jmění manželů – žalobkyně a [jméno] [příjmení] staršího náleží spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2, do výlučného vlastnictví žalobkyně pak dále náleží spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2 k nemovitostem – pozemku st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: [část obce], [adresa], bydlení. Svědek [jméno] [příjmení] objasnil v rámci své výpovědi, že jeho otec [jméno] [příjmení] starší, jemuž náleží vlastnické právo v rozsahu podílu výše, v předmětné nemovitosti nebydlí, ani v posuzovaném období nebydlel, k bydlení žalované v předmětném domě se nikterak nevyjadřoval.

8. Z výzvy žalobkyně adresované žalované ze dne [datum] ve věci nezaplacení nájemného a úhrady za internet soud zjistil, že žalobkyně touto výzvou upozornila žalovanou na nezaplacení nájemného dle uzavřené nájemní smlouvy a dodatku ze dne [datum] za pokoj s příslušenstvím a za úhradu za používání internetu a to za období od [datum] (resp. [datum]) do [datum]. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení celkové částky 15 300 Kč, nejpozději do [datum]. Dle připojené dodejky soud zjistil, že citovaná výzva byla doručena do vlastních rukou žalované na adresu [adresa]. Z nesporných tvrzení obou stran, podepřených výpovědí žalované a svědka [jméno] [příjmení] (syna žalobkyně) vzal soud za prokázané, že žalovaná navázala vztah se jmenovaným v roce 2011. Z nesporných tvrzení žalobkyně a žalované, jejich účastnických výpovědí, výpovědi svědka [jméno] [příjmení] a též [jméno] [příjmení] (dalšího ze synů žalobkyně) vzal soud dále za prokázané, že žalovaná se do domu žalobkyně nastěhovala na jaře (konkrétně v březnu) 2013. Všichni jmenovaní popisují započetí bydlení žalované v domě žalobkyně, jako náhlé řešení vzniklé situace. Otčím žalované po maturitě žalované předestřel navenek své úvahy o možném bydlení žalované v [obec] (bytě sestry otčíma žalované), s čímž partner žalované [jméno] [příjmení] nesouhlasil a nabídl žalované možnost nastěhovat se k němu a jeho matce do nemovitosti žalobkyně. Nastěhování žalované za popsaných okolností proběhlo narychlo, jak shrnul svědek [jméno] [příjmení]„ prostě jsem si přivedl do domu holku“. Z výpovědi žalobkyně i žalované ve spojení s výpovědí svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobkyně souhlasila s tím, že žalovaná spolu se svým tehdejším přítelem [jméno] [příjmení] bude žít v domě žalobkyně, vůči bydlení žalované nevznášela žádných výhrad, byť z počátku byla vzniklou situací překvapená. [jméno] žalobkyně však k charakteru vztahu žalované a [jméno] [příjmení] uvedla, že byli do sebe zamilovaní. I svědek [jméno] [příjmení] potvrdil, že v době, kdy spolu se žalovanou žili, se mu jevil jejich vztah jako perspektivní, plánovali společnou buducnost, uvažovali o svatbě, když mezi nimi došlo i k zasnoubení. Shodně pak i žalovaná popsala, že s [jméno] [příjmení] společnou budoucnost plánovala, v červenci 2018 na dovolené v Řecku se tito zasnoubili. O zásnubách někdy v roce 2017 či 2018 hovoří pak ve svých výpovědích nejen svědek [jméno] [příjmení], ale i svědek [jméno] [příjmení] (třetí ze synů žalobkyně) i sama žalobkyně. Žalovaná i svědek [jméno] [příjmení] shodně vypověděli, že jejich vztah byl od začátku bydlení žalované v předmětném domě vztahem intimním. Od samého počátku tak žalovaná s [jméno] [příjmení] žili jako partneři společně,nejprve v jedné místnosti, kterou spolu obývali. Měli zde i,,manželské postele“, jednalo se o pokoj zcela vzadu v přízemí předmětného domu, který ke společnému bydlení se žalovanou uzpůsobil [jméno] [příjmení], jak zaznělo např. z výpovědi svědka [jméno] [příjmení]. Jak obě účastnice řízení, tak svědci [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] i [jméno] [příjmení] se shodli na tom, že posléze začala žalovaná se svým přítelem [jméno] [příjmení] posléze společně užívat též pokoj vedlejší, který se uvolnil po odstěhování [obec] bratra [jméno] z domu (někdy mezi lety 2015 až 2016), když tento pokoj dříve obýval [jméno] [příjmení] s bratrem [jméno] [příjmení]. Od roku 2016 tak žalovaná spolu se svým partnerem [jméno] [příjmení] užívala již shora zmíněné dva pokoje, větší z nich bydlení, v původním menším pokoji, který sloužil partnerům spíše jako sklad, měli tito umístěny své společné věci, svědek [jméno] [příjmení] se zde věnoval své zálibě - vytáčení medu, v níž mu žalovaná byla nápomocna. Všichni v řízení slyšení se též shodli na dispozičním řešení předmětného domu a užívání jednotlivých prostor tak, že v rozhodné době žalobkyně nejčastěji k přespávání užívala obývací pokoj, přičemž ložnice v domě poté, co [jméno] [příjmení] závažně onemocněl, byla společnou prací jeho bratrů (za pomoci žalované) předělána na jeho pokoj, když tento potřeboval mít nové, čisté prostředí. Mezi žalobkyní a žalovanou nebylo sporu o tom, že po celou dobu, po kterou žalovaná v domě žalobkyně bydlela, tato neužívala žádnou část bytu, respektive domu žalobkyně, výlučně sama, když vždy se jednalo o společné bydlení s [jméno] [příjmení]. Uvedené potvrdili i svědci [jméno], [jméno] i [jméno] [příjmení]. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] a účastnické výpovědi žalované vyplynulo, že žalovaná s [jméno] [příjmení] udržovali od nastěhování do domu žalobkyně družský poměr, vedli tak v užším slova smyslu společnou domácnost v domě žalobkyně, když společně hospodařili. Dle domluvy se dělili o náklady spojené s živobytím, minimálně měli ujednání o tom, jak se budou podílet např. na nákladech na auta, která provozovali apod. Společné hospodaření žalované a [jméno] [příjmení] potvrdil i svědek [jméno] [příjmení] s tím, že žalovaná s jeho bratrem [jméno] měli„ vlastní šuplík v lednici, do toho my jsme jim nechodili“.

9. Za účelem posouzení otázky, jaký byl skutečný (pravý) obsah vůle obou smluvních stran v okamžiku podpisu Smlouvy o nájmu pokoje ze dne [datum], jakou motivací byla každá ze smluvních stran při podpisu této smlouvy vedena a s jakým konkrétním záměrem k podpisu smlouvy přistupovala, popřípadě jaké zamýšlené právní následky (účinky) s podpisem této smlouvy spojovala, soud vyšel ze zjištěných okolností provázejících i okolností bezprostředně předcházejících uzavření této smlouvy a též z následného chování smluvních stran.

10. Mezi účastníky řízení opět nebylo sporu o tom, že sepsání předmětné smlouvy iniciovala žalovaná, která za součinnosti [jméno] [příjmení] předložila (z internetu stažený) vzorový návrh smlouvy k podpisu žalobkyni. I svědek [jméno] [příjmení] potvrdil, že návrh smlouvy předložila žalovaná žalobkyni, matka s tímto souhlasila. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázané, že svědek vyhotovení nájemní smlouvy před podpisem viděl, byl přítomen podpisu této smlouvy, zaznamenal, že žalobkyně text předmětné smlouvy četla, nad smlouvou nepronášela žádné komentáře, nevznášela vůči obsahu smlouvy žádné výhrady, ani při podpisu nežádala dovysvětlení některých ustanovení smlouvy. Jak obě účastnice řízení, tak i svědek [jméno] [příjmení] popsal i okolnosti provázející podpis posuzované smlouvy ze strany žalobkyně jako rychlé jednání. Ani v rámci přípravného jednání před uzavřením předmětné smlouvy nedošlo mezi žalobkyní a žalovanou k ujasnění toho, k jakému konkrétnímu pokoji či části domu je ujednání o platbách dle dalšího textu smlouvy vztaženo, dle svědka [jméno] [příjmení]„ šlo prostě o pokoj, ty platby, které měla žalovaná platit, se vztahovaly k jednomu pokoji, bylo jedno, o jaký pokoj se jedná“. Ani v době před uzavřením smlouvy, ani později, neprobíhaly mezi žalobkyní a žalovanou žádné rozhovory, které by se týkaly vymezení konkrétní části domu, kterou dle této smlouvy měla žalovaná užívat. K doplnění výše uvedeného pak nedošlo ani při podpisu smlouvy. Obdobně i žalobkyně v rámci své účastnické výpovědi připustila, že se s žalovanou nad (k podpisu připravenou) předmětnou smlouvou nebavily o tom, jaká konkrétní část bytu, respektive domu žalobkyně bude užívána žalovanou, žádné vybavení„ pokoje“ vymezeno nebylo, předmětná smlouva neměla žádnou přílohu. Dále pak žalobkyně v rámci své účastnické výpovědi potvrdila, že žalovaná přišla s návrhem na uzavření posuzované smlouvy s tím, že chce napsat trvalý pobyt. Již písemně vyhotovenou smlouvu žalovaná žalobkyni předložila, žalobkyně si tuto četla (na přečtení měla časový rozsah okolo půl hodiny). Žalobkyně potvrdila, že se seznámila s obsahem předmětné smlouvy natolik, aby věděla, co podepisuje, konkrétně se žalovanou nad vyhotovením smlouvy probírala jen tu část, týkající se výše sjednávaného nájemného, když sdělila žalované pouze tolik, že jí stačí„ alespoň ta pětistovka zaplatit“. Nad žádnou další konkrétní částí smlouvy žalobkyně se žalovanou žádná jednání za účelem dovysvětlení jejího obsahu nevedly. Obě strany předmětnou smlouvu podepsaly, stejně tak jako její dodatek.

11. I z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] se podává, že žalobkyně podepisovala smlouvu obsahující ujednání žalobkyně a žalované v tom smyslu, že žalovaná bude platit 500 Kč, jako nájem. Návrh smlouvy přinesla žalovaná. Svědek [jméno] [příjmení] k procesu uzavírání předmětné smlouvy pouze podotkl, že proběhla nějaká smlouva mezi žalovanou a žalobkyní, u jejíhož podpisu svědek nebyl, zřejmě šlo o nějaký nájem, svědku však nebylo známo, na jakou část domu se smlouva měla vztahovat, za jakých podmínek měla být smlouva dodržována, ani co bylo obsahem sjednaným v této smlouvě. Svědek [jméno] [příjmení] si vybavil pouze tolik, že byla sjednána„ nějaká částka 1 000 nebo 500 Kč, byl tam nějaký problém skrz nějaké daně“ s tím, že tuto částku měla platit žalovaná žalobkyni. Svědek [jméno] [příjmení] popsal, že teprve poté, co spolu s žalovanou rozšířili své bydlení na užívání druhého pokoje po bratru [jméno], začala se řešit nájemní smlouva mezi matkou a žalovanou. Koncept této smlouvy si žalovaná stáhla z internetu, vytiskla a dala smlouvu podepsat matce (žalobkyni). Dle svědka [jméno] [příjmení] bylo motivem žalované, s nímž přistupovala k vyhotovení předmětné nájemní smlouvy získání„ nějakého příspěvku, nějaké finanční částky v souvislosti s tím studiem, myslím, že to byla nějaká sociální dávka“. Dle výpovědi svědka [jméno] [příjmení], žalovaná vysvětlovala matce (žalobkyni), že součet příjmů její matky a otčíma je příliš vysoký a aby sama mohla zažádat o onen studijní příspěvek (o nějaké to studijní stipendium) bylo nutné, aby měla trvalé bydliště v rodinném domě žalobkyně, kde [jméno] [příjmení] již se žalovanou žili. Žalobkyně se přepisu trvalého bydliště obávala, ale nakonec se„ domluvily se žalovanou, nakonec matka souhlasila s tím přepisem trvalého bydliště na žalovanou, to trvalé bydliště žalované se skutečně převedlo na bydliště na adrese rodinného domu žalobkyně“.

12. Pokud pak ve své vědecké výpovědi [jméno] [příjmení] potvrzuje skutkovou verzi žalobkyně v tom smyslu, že žalobkyně měla podmínku, že žalovaná bude přispívat platbami na domácnost (měla platit náklady připadající na člověka v domácnosti v tom domě, tedy podíl na nákladech na energie se zahrnutím i internetu), soud jak bude blíže rozvedeno v tomto odůvodnění tohoto rozsudku níže, neuvěřil výpovědi svědka [jméno] [příjmení] v tom směru, že by takováto podmínka ze strany žalobkyně vůči žalované v souvislosti s uzavíráním předmětné nájemní smlouvy byla skutečně navenek vážně projevena a že by žalovaná s vážnou vůlí takový požadavek žalobkyně akceptovala. I sám svědek [jméno] [příjmení] zmínil, že jednání před uzavřením smlouvy proběhlo rychle, svědek si nevzpomněl na nějaké bližší rozhovory mezi žalobkyní a žalovanou, komentáře či požadavky na dovysvětlení nad textem smlouvy. Svědek [jméno] [příjmení] chápal ujednání smluvních stran v předmětné smlouvě tak, že„ žalovaná tam v té domácnosti stále byla, nikoli jako příbuzná, jako člen rodiny, ale jako přítelkyně někoho z rodiny a jako taková by měla platit nějaké nájemné, všude jinde by také platila nájemné“.

13. Podává-li se z účastnické výpovědi žalobkyně, že žalovaná před podpisem předmětné smlouvy žalobkyni skutečně přislíbila, že jí (za přepis trvalého pobytu) bude přispívat nějakou sumu (coby nájemné, popřípadě úhradu za internet) a to alespoň ve sjednané výši 500 Kč měsíčně je uvedené rozporováno zejména účastnickou výpovědí žalované a tuto podporujícími následujícími důkazy.

14. Z výsledku šetření v centrální evidenci obyvatel vzal soud za prokázané, že žalovaná měla evidovaný trvalý pobyt do [datum] na adrese [adresa], v období od [datum] do [datum] pak měla zapsaný trvalý pobyt na adrese [adresa] adrese [adresa]. Ze zprávy [územní celek] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná při přihlášení trvalého pobytu na adresu [adresa], [obec] na adresu [adresa], přičemž žalovanou byl při hlášení trvalého pobytu předložen doklad – nájemní smlouva ze dne [datum]. [jméno] žalobkyně ve své účastnické výpovědi potvrdila, že žalovaná s (oběma smluvními stranami) podepsanou předmětnou nájemní smlouvou následně krátce po podpisu odjela na Obecní úřad do [obec] za účelem zápisu změny trvalého bydliště. K přepisu trvalého bydliště a ke kladnému vyřízení této záležitosti skutečně došlo, když dle výpovědi žalobkyně„ za 14 dnů přišel papír, že má trvalý pobyt u nás“. I svědek [jméno] [příjmení] k otázce trvalého bydliště doplnil, že z důvodu potřeby na straně žalované mít trvalé bydliště na adrese domu ve vlastnictví žalobkyně (proto, aby žalovaná mohl pobírat sociální stipendium), byla sepsána předmětní nájemní smlouva a„ udělala se plná moc, protože mámě se tehdy nechtělo na úřad“. Svědek [jméno] [příjmení] potvrdil, že k přepisu trvalého bydliště žalované došlo v řádu několika dní od sepisu oné nájemní smlouvy.

15. Pokud svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že žalovaná věděla dobře, že„ máma jí neudělá trvalé bydliště, dokud nebude něco žalovaná platit, tím myslím elektřinu, nějaký příspěvek na domácnost, nějaký příspěvek na osobu vzhledem k těm platbám za dům, a reagovala na to tak, že si našla nájemní smlouvu, matka s tím souhlasila a nájemní smlouva se sepsala“, soud, jak již výše uvedeno, neuvěřil této části výpovědi svědka [jméno] [příjmení] v tom smyslu, že by žalobkyně vůči žalované v souvislosti s podpisem předmětné nájemní smlouvy takovou vůli spojenou s požadavkem na dohodnutou pravidelnou platbu od žalované skutečně a vážně projevila ani, že žalovaná takový požadavek žalobkyně vážně akceptovala.

16. Soud vzal naproti tomu za prokázané z účastnické výpovědi žalované, že v roce 2017, na začátku roku [jméno] [příjmení] vybral veškeré úspory, které použil na úhradu dluhů u svého bývalého zaměstnavatele [anonymizována dvě slova], odešel z práce, do září 2017„ už byl znovu ve výpovědi a vypadalo to, že si další práci jen tak nenajde“. Tato dílčí část výpovědi žalované je podepřena výpovědí svědka [jméno] [příjmení], který potvrdil, že vůči němu byl ze strany bývalého zaměstnavatele [anonymizována dvě slova] vznesen požadavek na náhradu škody –,,měl jsem malou nehodu na dráze“ s tím, že tuto,,mohl doplácet ještě v době, kdy z dráhy odcházel“. Za této situace pak dle výpovědi žalované žalovaná v součinnosti s [jméno] [příjmení] přistoupila právě k již zmíněnému kroku – zažádání o sociální stipendium, kvůli kterému pak byla realizována posuzovaná smlouva„ abychom získali další peníze, protože [jméno] [příjmení] skončil na podzim 2017 na pracovním úřadě a na tomto pracovním úřadě byl ještě v době, kdy jsem se s ním v roce 2019 rozcházela“. Žalovaná se za účelem získání takového příspěvku byla informovat na Okresní správě sociálního zabezpečení v [obec], kde jí bylo řečeno, že v dané chvíli nemá na takový příspěvek nárok, protože bydlí u rodičů a„ počítá se to dohromady s příjmem rodičů, tudíž tam ten nárok nevzniká“. Ústně však bylo úřednicí správního úřadu žalované řečeno, že pokud by si změnila trvalé bydliště, mohla by se počítat jako osoba samostatná, poté by se počítaly pouze její příjmy a mohla by na ono sociální stipendium dosáhnout. Žalovaná se proto začala zajímat o možnosti získání takového příspěvku, když„ bylo ve výhledu, že [jméno] bude bez příjmu nebo na podpoře a poté bez příjmů“. Výše takového sociálního stipendia činila částku 4 000 Kč měsíčně. Žalovaná studovala od října 2013 vysokou školu, konkrétně [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a ekonomickou v [obec], nejprve bakalářské, posléze navazující magisterské studium v oboru Logistika. Právě v návaznosti na sdělení na Okresní správě sociálního zabezpečení, že pokud by si změnila trvalé bydliště, mohla by dosáhnout na podmínky, které byly potřeba k získání sociálního stipendia, navrhla žalovaná žalobkyni, že by si změnila trvalé bydliště na adresu rodinného domu žalobkyně. Tomu ze strany žalobkyně nebylo vyhověno, protože žalobkyně nechtěla se žalovanou„ na ten úřad jít“. Proto žalovaná přišla s řešením, že by se žalobkyní podepsaly fiktivní nájemní smlouvu, na základě které by si žalovaná došla na obecní úřad, zařídila přepis trvalého bydliště, aby mohla pobírat sociální stipendium. K uzavření předmětné smlouvy došlo čistě z praktického hlediska kvůli přepisu trvalého bydliště. Žalovaná koncept posuzované smlouvy stáhla a vytiskla z internetu s původně uváděnou částkou 1 000 Kč, text smlouvy žalobkyně podepsala, smlouva byla dle žalované sjednána„ čistě kvůli tomu přepisu“. Druhý den přišla žalobkyně z práce s tím, že pokud ty peníze nebude dostávat, obdržela informaci, že by z toho musela platit daně (z toho příjmu, z toho nájmu) i kdyby v podstatě nic nedostávala, což jí přišlo nefér platit daň z něčeho, co nebude pobírat, tudíž po žalované chtěla snížení té částky na nějakých 500 Kč, když údajně hranice pro placení těch daní měla být 6 000 Kč ročně. Z tohoto důvodu žalovaná ve shodě s žalobkyní upravily smlouvu dodatkem, s uzavřením tohoto dodatku žalovaná„ neměla nejmenší potíž, protože ta smlouva neměla být plněna“. Soud vzal za prokázané z výpovědi žalované, že žalobkyni bylo známo, s jakým hlavním motivem žalovaná předmětnou smlouvu se žalobkyní uzavírala, když v té době žalobkyně věděla, že partner žalované [jméno] [příjmení] bude bez práce,„ že by tam mohl být problém s penězi, tudíž žalovaná informovala žalobkyni o tom, že by mohla dostávat sociální stipendium a že by bylo více peněz do rozpočtu“. Žalovaná vyzdvihla, že bylo žalobkyni řečeno, že důvodem sjednání posuzované nájemní smlouvy je přepsání trvalého bydliště, které žalobkyně„ odmítala se žalovanou dojít podepsat na úřad, aby to bylo jednodušší“. Žalovaná shrnula, že za daných okolností se jí jevilo, že žalobkyně takto pravý důvod uzavírání předmětné smlouvy pochopila. Žalovaná pak usuzovala též z jednání, která proběhla před podpisem smlouvy -„ když jsme se o tom bavily, nikdy nepadla zmínka o tom, že bychom měli něco platit“. V souvislosti s podpisem předmětné smlouvy žalobkyně neměla dalších otázek, nic dalšího již smluvní strany neprobíraly, o konkrétním obsahu strany ani nejednaly. Žalovaná dala žalobkyni smlouvu přečíst, na přečtení měla žalobkyně potřebný čas. Smlouva neměla obsahově mít jiný smysl než přepis bydliště, proto se nad jejím textem nadále nespekulovalo, proto i v textu smlouvy zůstala zmínka o příloze či nákladech na plyn, který do domu žalobkyně vůbec zaveden nebyl. Žalovaná tyto chyby, které jí unikly, vysvětlila tím, že text smlouvy neprocházela až do detailů, smlouva byla čistě účelová, byla podepsána s tím, že ji žalovaná použije k přepisu trvalého bydliště, nic dalšího ohledně ní řešeno nebylo. Žalovaná skutečně asi týden po uzavření předmětnou smlouvu použila k přepisu trvalého bydliště, následně požádala o vystavení dokumentu u Okresní správy sociálního zabezpečení v [obec], který měl být podkladem pro vydání sociálního stipendia, nicméně byla upozorněna, že přestože má trvalé bydliště jinde, tak je stále vedena jako nezaopatřená osoba do 26 let, studující, a je započítávána jako společný člen domácnosti svých rodičů a tudíž na příspěvek nárok nemá. V návaznosti na toto vysvětlení tak dle výpovědi žalované„ v podstatě ta smlouva vyšuměla, už se o ní dále nijak nebavilo“. Proto byla žalovaná překvapena, když po odchodu z domu žalobkyně přišla výpověď z této nájemní smlouvy a ze strany žalobkyně vůči ní byla vznesena výzva k úhradě žalované částky.

17. Z výpovědi všech osob slyšených v tomto řízení jednoznačně vyplynulo, že vztahy mezi žalobkyní a žalovanou nebyly zrovna vřelé, žalobkyně tyto popsala tak, že„ se spolu nebavily“, takto jejich vztah zůstal neměnný po celou dobu trvání bydlení žalované v domě žalobkyně. Žalovaná potvrdila dílčí část výpovědi žalobkyně v tom smyslu, že příliš nepřicházely do styku, jedna druhé se spíše vyhýbaly. I svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že vztahy mezi žalobkyní a žalovanou nebyly zrovna nejlepší, občas mezi nimi docházelo ke konfliktům ohledně pomoci v domácnosti. I svědek [jméno] [příjmení] zmínil, že vztahy mezi žalobkyní a žalovanou se nevyvíjely, zůstaly takové jako na počátku, ženy se spolu v podstatě nebavily. Podobně svědek [jméno] [příjmení] zaznamenal spory v tom smyslu, že„ žalovaná si tam žije jako princezna, nic nedělá“. I z výpovědi žalobkyně zaznívá postesk nad tím, že žalobkyně„ měla dost práce, vařila, všechno dělala a slečna jí vůbec nepomohla“. Z výpovědi žalované vzal soud za prokázané, že vztah žalobkyně a žalované se příliš neměnil, nevyvíjel, obě si neměly moc co říci, kromě praktických věcí, ohledně nichž bylo nutné komunikovat, se spolu víceméně nestýkaly. Žalovaná potvrdila, že ohledně činností v domácnosti, zejména v kuchyni, nedošlo mezi ní a žalobkyní ke shodě, aby mohly pracovat vedle sebe. Žalovaná logicky vysvětlila, že je spíše technický typ (jak vyplývá i ze zaměření jejího vysokoškolského studia), proto se nejčastěji věnovala se svým přítelem [jméno] [příjmení] praktickým činnostem, které bylo třeba udělat okolo domu.

18. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že od počátku bydlení žalované v domě žalobkyně nedošlo mezi žalobkyní a žalovanou k vyjasnění podmínek, za kterých žalovaná bude v domě bydlet. Žalovaná byla tehdy studentkou, začala studovat vysokou školu. Do doby, než se z nemovitosti žalobkyně odstěhoval [jméno] [příjmení], v předmětném domě bydleli žalovaná s [jméno] [příjmení], žalobkyně a bratři [jméno] [příjmení] – [jméno] a [jméno]. [příjmení] jiné z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] a svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že k podnětu [jméno] [příjmení] byla vyvolána diskuse v tom směru, že každý ze spolužijících v předmětném domě, by se měl nějakým způsobem podílet penězi na celkových nákladech za dům. Takovéto diskuse potvrdila ve své účastnické výpovědi i žalovaná. Z výpovědi všech tří posledně jmenovaných soud zjistil, že však toto jednání zůstalo bez výsledku, k žádné konkrétní dohodě o podílu jednotlivých spolužijících osob na nákladech spojených s domem za celou dobu trvání bydlení žalované u žalobkyně nedošlo. Poté, co žalovaná, dle její výpovědi, z diskuse odešla, neboť měla za to, že účast na takovém rozhodování jí nepřísluší, zbývající členové rodiny už ničeho dalšího neřešili ohledně podílu na platbách na domě. I svědek [jméno] [příjmení] potvrdil, že se vedla konverzace o tom, že by se zejména on spolu s bratry měl nějak podílet na platbách spojených s domem, s úhradou energií, nicméně ani on, ani jeho bratři na tyto nijak nepřispívali. Všichni tři se podíleli na společné domácnosti (v širším rozsahu) vedené v domě žalobkyně pouze prací kolem domu. I dle výpovědi svědka [jméno] [příjmení] byl tento přesvědčen, že„ matka nemůže chtít po nás nějaké nájemné, když nikdo zbývající neplatí, to by bylo sprosté“. Z výpovědi svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] i [jméno] [příjmení] ve spojení s výpovědí žalobkyně i žalované vzal soud za prokázané, že v domě žalobkyně byl zaveden obvyklý způsob vedení společné domácnosti (v širším smyslu zastávané všemi výše jmenovanými osobami) v tom směru, že se každý ze synů žalobkyně (i žalovaná) podílel na údržbě nemovitostí žalobkyně zásadně vlastní prací, kterou byl schopen podle svých možností zastat. Svědek [jméno] [příjmení] se takto podílel pracovní činností převážně pouze do doby, než se z domu žalobkyně odstěhoval, jak již bylo výše uvedeno. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázané, že žalovaná pomáhala na domě například se dřevem, pomáhala s opravou auta, byla nápomocná svému partnerovi při včelaření, realizovala prodej medu. Dle výpovědi svědka [jméno] [příjmení], každý, tudíž i žalovaná, dělal tu práci, která byla potřeba. Základní potřeba předmětného dmu spočívala v přípravě dřeva na topení, s tímto žalovaná občas pomáhala, podílela se též na nezbytných úpravách pokoje pro [jméno] [příjmení] v souvislosti s jeho zdravotním stavem. Naproti tomu žalobkyně vařila, zejména svědek [jméno] [příjmení] s bratrem [jméno] zpracovávali dřevo, předělávali pokoj pro bratra [jméno], zateplovali kuchyň. Obdobně i svědek [jméno] [příjmení] zmínil pomoc žalované při sušení sena, práci se dřevem, když žalovaná vypomáhala svému příteli [jméno] [příjmení] v rámci včelaření a dalších činností, kterým se tento věnoval, v souvislosti s prací kolem domu. Soud vzal za prokázané též z účastnické výpovědi žalované, že pokud se tato zrovna neučila na státnice nebo zkoušky ve zkouškovém období, pomáhala [jméno] [příjmení] s veškerou prací kolem domu, s tím, co bylo zrovna potřeba, ať už se jednalo o včelaření či senoseč, vožení dřeva z lesa, sázení stromků a jejich obsekávání, stříkání stromků apod. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že ani on sám matce na platby spojené s domem (s energiemi) ničeho nepřispíval, stejně tak jako jeho bratři. Shrnul, že veškeré náklady spojené s domem byly představovány částkou úhrady za elektřinu ve výši 2 500 Kč s tím, že spotřeba elektřiny na domě byla navýšena též používáním nástrojů jako svářečka, hoblovka, tedy nástrojů, které i dle výpovědi svědka [jméno] [příjmení] používal zejména jeho bratr [jméno] na opravy aut, nikoliv však žalovaná. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] i účastnické výpovědi žalobkyně soud zjistil, že žádné další platby na energie nebyly s užíváním domu spojeny, přičemž energeticky náročnější spotřebiče užíval pouze [jméno] [příjmení]. Na domě se platí pouze elektřina, tuto hradila v rozhodném období a nadále hradí žalobkyně. V domě se topilo dřevem, vodu má nemovitost vlastní.

19. I v době, kdy dle výpovědi svědka [jméno] [příjmení] žalobkyně požadovala po tomto určitý příspěvek na elektřinu, svědek jí sděloval, že pro ni dělá ony práce na domě, na opravách, na rekonstrukci a tudíž žalobkyně již po svědkovi příspěvek na elektřinu nepožadovala. Plyn do domu zaveden není. Pokud jde o stočné, je pouze zaveden řad a v době nouze jej lze využít. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] ve spojení s výpovědí [jméno] [příjmení] soud zjistil, že syn žalobkyně [jméno] [příjmení] se na obhospodařování předmětného domu žalobkyně podílel též nákupem bojleru, doplňků k čerpadlu, občas se bratři podíleli též příspěvkem na benzín. Nákup věcí ze strany svědka [jméno] [příjmení] do domu popřípadě k opravě aut osvědčila strana žalující daňovými doklady žurnalizovanými na č. l. 59 – 73 spisu, když takto byl nakoupen např. svařovací materiál, pistole, ofuk, plastová okna a jejich úprava, štípačky, frézka, sekačka, žací nůž, nástavec řezací, svítidla, baterie na vanu, korba černá tažená, mikrovlnná trouba apod., a to v rozmezí let 2008 – 2015, tedy z valné části byly tyto nákupy realizovány v době, kdy ještě žalovaná v předmětném domě nebydlela. Pokud jde o faktury a doklady osvědčující realizaci koupě některých součástí a doplňků do domu žalobkyně v době trvání bydlení žalované u žalobkyně tak, jak již uvedeno, z výpovědí všech tří bratrů – synů žalobkyně, vyplynulo, že každý ze synů (podobně jako žalovaná) se bez ohledu na občasný nákup popsaného vybavení domácnosti hlavně svou pracovní činností podílel na údržbě domu a přilehlých nemovitostí. Žalobkyně ve své účastnické výpovědi zmínila, že když se nastěhovala žalovaná, přestali synové s jakýmkoliv peněžitým příspěvkem do společné domácnosti vedené v domě, každý pomáhal s činnostmi kolem domu, žalovaná pomáhala v lese, byť jí žalobkyně vytýkala, že si jindy místo pomoci otevřela a četla knížku.

20. Jak vzal soud za prokázané z výpovědi žalobkyně a všech jejích tří synů, žalobkyně platby za internet nikdy nehradila. Internet byl v nemovitosti žalobkyně zaveden již předtím, než se žalovaná do domu nastěhovala. Internet užívali všichni tři bratři shora jmenovaní a žalovaná ke svému studiu. Žalobkyně internet neužívala. Od doby, kdy se žalovaná do domu nastěhovala, hradil platby za internet výhradně svědek [jméno] [příjmení]. Žádný z bratrů ani matka (samozřejmě ani žalovaná) tomuto na platby za internet ničeho nepřispíval. Uvedené potvrdily ve své účastnické výpovědi též žalobkyně a žalovaná.

21. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] ve spojení s účastnickými výpověďmi soud zjistil, že při podpisu předmětné nájemní smlouvy nebyla ze strany žalované žalobkyni hrazena žádná platba vyplývající z předmětné nájemní smlouvy. Svědek [jméno] [příjmení] si ve své výpovědi nevybavil žádné následné chování žalobkyně po uzavření předmětné nájemní smlouvy, v němž by se žalobkyně vracela k požadavku na plnění povinností, k nimž se dle textu nájemní smlouvy smluvní strany zavázaly. Nevzpomněl si na žádné debaty v daném směru ani upomínky na platby ze strany žalobkyně vůči žalované. Obdobně ani svědek [jméno] [příjmení] nezaznamenal žádné požadavky v tomto směru na úhradu sjednaných plateb ze strany žalobkyně vůči žalované.

22. Soud neuvěřil té části účastnické výpovědi žalobkyně ve spojení s částí svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], v níž tito uvádí, že v řádu několika měsíců po podpisu předmětné nájemní smlouvy žalobkyně žalovanou upomínala ohledně plnění závazku dle předmětné smlouvy. Soud naproti tomu vzal za prokázané z účastnické výpovědi žalované, že ze strany žalobkyně vůči žalované nezazněla žádná žádost, upomínka, výzva, ať již v ústní či písemné podobě od doby uzavření nájemní smlouvy do doby rozchodu žalované a [jméno] [příjmení]. Poté, co tato použila předmětnou nájemní smlouvu k přepisu trvalého bydliště, stala se tato smlouva bezpředmětnou.

23. Mezi účastnicemi řízení nebylo dle jejich účastnických výpovědí sporu o tom, že v době podpisu předmětné nájemní smlouvy nedošlo mezi nimi ani k vyjasnění toho, z jakých konkrétních zdrojů by případně žalovaná měla částku nájemného a úhrad za internet dle textu této nájemní smlouvy hradit. Dle účastnické výpovědi žalované, tato byla v rozhodné době studentkou vysoké školy, její příjmy tvořil zejména příspěvek na dítě a dále výdělky z brigád (zejména při škole), v rozhodné době příjmy žalované dosahovaly částky v rozmezí 4 000 Kč – 6 000 Kč měsíčně. Výpověď žalované hodnotí soud jako věrohodnou, žalovaná vypovídala vyrovnaně bez známek jakýchkoliv negativních emocí vůči žalobkyni či svému bývalému příteli [jméno] [příjmení], přestože pro ni vylíčení průběhu soužití s dřívějším přítelem a jeho rodinou muselo být nepříjemné, a to za situace, kdy již začala nový život s novým partnerem. Naproti tomu výpověď svědka [jméno] [příjmení] a jeho matky (žalobkyně) je ovlivněna patrnými pocity křivdy (v úvodu výpovědi svědek [jméno] [příjmení] zmínil, že se snaží vzpomínky na vztah se žalovanou vytěsnit, tyto jako bolestné zapomenout) a zášti (v úvodu výpovědi žalobkyně v protokolu o jednání zachycené patrné nevraživé pohledy směrem k žalované či později zmínky o nedostatku pomoci ze strany žalované). Tito se dosud nevyrovnali s faktem, že vztah žalované a svědka [jméno] [příjmení] již skončil. Žalovaná se posléze vdala za jiného muže a založila rodinu. I výpovědi bratrů [jméno] a [jméno] [příjmení] v té části, kdy hovoří o reálných očekáváních na straně žalobkyně při uzavírání předmětné nájemní smlouvy v tom směru, že žalobkyni skutečně po podpisu posuzované smlouvy bude hrazena žalovanou sjednaná měsíční částka jako jakýsi příspěvek žalované na domácnost jsou zatíženy zjevnou snahou být nápomocni žalobkyni (matce) při vymáhání jí tvrzené pohledávky vůči žalované. Žalobkyní tvrzené smluvními stranami smlouvy ze dne [datum] vážně míněné ujednání o povinnosti žalované hradit měsíčně žalobkyni peněžité částky dle citované smlouvy je zcela v rozporu se zavedeným obvyklým způsobem vedení a udržování provozu širší společné domácnosti v domě žalobkyně všemi v domě bydlícími osobami, když jakékoliv požadavky vznesené žalobkyní na peněžitý příspěvek spolubydlících osob vždy za trvání bydlení žalované v domě žalobkyně skončily bezvýsledně. Nastolenou praxí v domě žalobkyně bylo, že se každý z výše jmenovaných podílel na údržbě domu a okolních nemovitostí svým pracovním přispěním, stejně tak i žalovaná, když takový způsob byl spolužijícími osobami zastáván v době uzavírání posuzované nájemní smlouvy již více jak čtyři roky. Nadto žalovaná tvořila (v užším slova smyslu) spotřební společenství, společnou domácnost se svým partnerem [jméno] [příjmení] v domě žalobkyně. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně za celou dobu trvání bydlení žalované v její nemovitosti požadovala po svém synovi [jméno] [příjmení], popřípadě ve spojení se žalovanou, jakýkoliv peněžitý příspěvek na domácnost. Za popsané situace lze těžko uvěřit, že se žalobkyně se žalovanou dohodly na placení příspěvku na domácnost při zavedeném a léty praktikovaném obvyklém způsobu hospodaření v nemovitosti žalobkyně a podílu každého ze spoluuživatelů výhradně svou prací, nikoli platbami (vyjma plateb za internet hrazených ze strany [jméno] [příjmení]).

24. Podle ust. § 2201 o. z. ve znění účinném od 1. 1. 2014 se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle ust. § 2235 odst. 1 o. z. zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ust. tohoto podílu. Podle ust. § 2236 odst. 1 o. z. bytem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení. Podle ust. § 2237 o. z. smlouva vyžaduje písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy.

25. Z citovaných ustanovení vyplývá zákonem stanovený účel nájmu, tj. zajištění bytových potřeb nájemce. Předmět nájmu musí být v nájemní smlouvě jednoznačně a určitě vymezen. V daném případě je zjevné, že v písemné Smlouvě o nájmu pokoje ze dne [datum] není předmět nájmu – místnost či místnosti či příslušná část domu žalobkyně dostatečně vymezen tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jinou místností popřípadě částí nemovitosti.

26. Podle ust. § 553 o. z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. Podle ust. 2 citovaného ustanovení byl-li projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se jako by tu bylo právní jednání od počátku.

27. Z provedeného dokazování je zřejmé, že neurčitost vymezení předmětu nájmu nebyla smluvními stranami posuzované smlouvy ani následně odstraněna. Z okolností v době bezprostředně předcházející podpisu smlouvy ani v době provázející uzavření posuzované smlouvy či z následného chování stran nelze učinit jiný závěr, než, že strany vymezení předmětu nájmu nevěnovaly žádnou pozornost. Nad obsahem čl. II. citované smlouvy (Předmět smlouvy) nevedly žádné rozhovory, ani ze strany žalobkyně ani ze strany žalované nezazněl nad touto otázkou žádný komentář. Žádná ze stran vůči druhé nepožadovala dovysvětlení obsahu tohoto dílčího smluvního ujednání. Současně v řízení bylo prokázáno, že žalovaná za celou dobu trvání svého bydlení u žalobkyně neužívala k bydlení žádnou část nemovitosti žalobkyně výhradně (výlučně) sama. Nejprve užívala společně s [jméno] [příjmení] jeden (menší) pokoj uzpůsobený [jméno] [příjmení] k jejich společnému bydlení a posléze od roku 2016, tj. ještě před podpisem posuzované nájemní smlouvy žalovaná s [jméno] [příjmení] rozšířili své bydlení o užívání dalšího (vedlejšího) pokoje, uvolněného po odstěhování [jméno] [příjmení], když od této doby žalovaná se svým partnerem k bydlení užívala již zmíněné dva pokoje. Za popsaného stavu je soud přesvědčen, že posuzovaná smlouva co do ujednání o předmětu této smlouvy trpí nedostatkem určitosti právního jednání smluvních stran této smlouvy. Jako neurčité pak nutno hodnotit i ujednání v čl. IV. posuzované smlouvy (Cena nájmu a způsob placení), když částka sjednaného nájemného dle textu této smlouvy byla vázána na povinnost pronajímatele (žalobkyně) zajišťovat služby spojené s užíváním pokoje a společných prostor a platit veškeré poplatky a zálohy na tyto služby, když ve vyjmenovaných platbách za energie (zatěžujících předmětnou nemovitost), je řazen plyn, který dle provedeného dokazování vůbec do nemovitosti zaveden není, náklady na topení a stočné taktéž ve vztahu k domu hrazeny žalobkyní nejsou, když jedinou trvalou platbou a nákladem spojeným s užíváním a údržbou domu je platba za elektřinu.

28. Současně pak neurčité vymezení předmětu nájmu a zjevné shora uváděné nesmyslnosti poukazují na to, že Smlouva o nájmu pokoje byla vyhotovena a podepsána smluvními stranami bez bližší pozornosti. Žalovaná použila k vyhotovení návrh smlouvy stažený z internetu, který bez dalšího zkoumání obsahu do návrhu smlouvy přejala, přičemž žalobkyně, která se seznámila s obsahem smlouvy, samotnému znění textu smlouvy ani v podstatných ujednání nevěnovala bližší pozornost, a to právě proto, že žádná ze smluvních stran nepřikládala obsahu smlouvy jiný význam, než jaký je prezentován stranou žalovanou, a to použít písemné vyhotovení této nájemní smlouvy coby podklad pro zápis změny trvalého bydliště žalované za účelem získání sociálního stipendia. Účel této smlouvy je tak zdůrazněn též v závěru čl. V. posuzované smlouvy. Výše uvedenému zjištění zcela odpovídá i následné chování stran, když sama žalobkyně připustila, že ani v době podpisu neobdržela od žalované první splátku nájmu dle čl. IV. této Smlouvy, přestože svým podpisem stvrdila, že tato první splátka nájmu jí byla uhrazena v hotovosti při podpisu nájemní smlouvy. Provedeným dokazováním pak bylo prokázáno, že ani dále žádná ze smluvních stran po uzavření této nájemní smlouvy v souladu s touto smlouvou nepostupovala a neplnila závazky sjednané v textu této smlouvy. Soud vzal současně za prokázané (na základě provedeného dokazování), že žalobkyně coby ve smlouvě označený pronajímatel, za celou dobu, po kterou měla posuzovaná nájemní smlouva trvat (až do rozchodu žalované s jejím synem), žádné platby vyplývající z obsahu nájemní smlouvy vůči žalované nepožadovala, tuto nikterak neupomínala o případné dlužné částky (za následující více než rok a půl trvající období po uzavření předmětné nájemní smlouvy). Žalobkyně ani za takové situace, kdy od žalované neobdržela jedinou platbu, neučinila žádné aktivní kroky směřující k ukončení (pro ni v takovém případě nepochybně zcela nevýhodné) smlouvy, byť možnosti zániku nájemního vztahu byly zakotveny v čl. VI. posuzované smlouvy. Vzhledem k takovému chování žalobkyně pak nelze přisvědčit jejímu náhledu na věc v tom směru, že ona sama přistupovala k podpisu předmětné smlouvy s vážnou vůlí a přesvědčením, že obě smluvní strany hodlají být skutečně obsahem této smlouvy vázány, hodlají převzít závazky, ohledně nichž se dohodly a přijmout zamýšlené právní následky (účinky), které s podpisem této smlouvy spojily. Žalobkyně ani přes výzvu soudu ve smyslu ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. udělenou jí při jednání soudu dne [datum] tvrzené skutečnosti v daném směru neprokázala.

29. Naproti tomu v řízení bylo prokázáno, že skutečným (pravým) obsahem vůle a jedinou motivací smluvních stran přistupujících k podpisu posuzované Smlouvy o nájmu pokoje ze dne [datum] bylo vyhotovit písemný podklad pro zápis změny trvalého bydliště žalované, který žalovaná potřebovala pro získání sociální dávky – stipendia. Uvedenému závěru opět svědčí následné chování smluvních stran po podpisu posuzované smlouvy, když bezodkladně poté žalovaná v souladu se sjednaným účelem uzavření smlouvy tuto skutečně k přepisu změny trvalého bydliště na Obecním úřadě v [obec] použila a dosáhla tak zápisu změny trvalého pobytu. Je nepodstatné, že příspěvek, o který žalovaná tímto usilovala, jí nakonec přiznán nebyl (zřejmě v důsledku nedostatečné informovanosti žalované o podmínkách přiznání takové dávky). Zásadním však zůstává, že tímto posuzovaná smlouva zcela ztratila na významu. Žádná ze smluvních stran se k plnění závazků dle této smlouvy již do ukončení vztahu žalované s [jméno] [příjmení] nevracela, podle smlouvy nebylo od samého začátku až do jejího ukončení plněno.

30. Podle ust. § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Podle ust. §552 o. z. o právní jednání nejde, nebyla-li zjevně projevena vážná vůle. Podle ust. § 554 o. z. ke zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

31. V daném případě dospěl soud k závěru, že žádnou ze smluvních stran při podpisu posuzované nájemní smlouvy ze dne [datum] nebyla zjevně projevena vážná vůle převzít na sebe závazky z této smlouvy vyplývající. V této souvislosti lze odkázat též na argumentaci v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dle kterého simulované právní jednání, při němž jednající strany navenek pouze předstírají vůli právní jednání učinit a kdy jejich projev vůle pro chybějící vážnost projevené vůle nesměřuje k vyvolání právních následků, které jsou s předstíraným projevem vůle spojeny, je právním jednáním zdánlivým (§ 552 o. z.). Ke zdánlivosti (nicotnosti) právního jednání soud přihlíží z úřední povinnosti, vyjde-li zdánlivost v řízení najevo.

32. Na základě výše uvedeného soud hodnotí dvoustranné právní jednání žalobkyně a žalované (Smlouvu o nájmu pokoje ze dne [datum]) jako simulované právní jednání a tudíž ke zdánlivosti (nicotnosti) takového právního jednání nepřihlížel.

33. Podle ust. § 555 odst. 1, 2 o. z. právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. Má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy.

34. Podle § 1746 odst.2 o.z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

35. Podle ust. § 556 odst. 2 o. z. při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

36. Soud se neztotožňuje s právním názorem žalobkyně, že (i za situace, kdy posuzovaná smlouva trpí závažnými nedostatky určitosti projevu vůle) má být tato posuzována podle pravé povahy jiného právního jednání stran této smlouvy. Na posuzovanou smlouvu nelze nahlížet tedy ani jako na ústně uzavřenou nepojmenovanou smlouvu, jejímž obsahem by byl mimo jiné závazek žalované přispívat žalobkyni na domácnost sjednanou částkou, když ani výkladem projevu vůle dovozeným z okolností bezprostředně předcházejících, okolností provázejících uzavření posuzované smlouvy a následného chování smluvních stran nelze mít zato, jak již bylo výše uvedeno, že by žalobkyně a žalovaná skutečně a vážně uzavřely dohodu takového obsahu (nadto s dostatečně určitým vymezením obsahu vzájemných práv a závazků) a to za již výše popsaného zavedeného obvyklého způsobu užívání a vedení širší domácnosti v domě žalobkyně, když bylo zjištěno, že se každý ze spolubydlících zásadně podílel na údržbě této domácnosti vlastní prací.

37. Pro úplnost soud dodává, že i v případě, že by soud posoudil smlouvu ze dne [datum] pro zjištěné nedostatky v určitosti projevu vůle stran jako neplatné právní jednání, nemůže být žalobou uplatněný nárok kladně posouzen ani coby nárok z titulu bezdůvodného obohacení.

38. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

39. V této souvislosti nutno zejména vyzdvihnout, že v řízení bylo prokázáno, že platby za internet (jejichž úhrada je též v rámci žalované částky vůči žalované požadována) nikdy nehradila žalobkyně. Po celou dobu bydlení žalované v nemovitosti žalobkyně platil internet svědek [jméno] [příjmení]. Tento vůči žalobkyni, svým bratrům, ani vůči žalované žádný příspěvek na internet nepožadoval. V této souvislosti pak nelze vůbec uvažovat o tom, že by žalovaná na úkor žalobkyně získala majetkový prospěch v souvislosti s užíváním telefonní linky/internetu. Současně nutno připomenout, že z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že žalovaná bydlela (spolu s [jméno] [příjmení]) v domě žalobkyně od začátku se souhlasem žalobkyně, tato vůči jejímu pobytu v domě nevznášela žádných výhrad. Byť vztah žalobkyně a žalované nebyl prost drobných rozepří (nikoliv neobvyklých ve vztahu budoucí snachy a budoucí tchýně – spory o použití„ kořenek“, neshody v kuchyni) nelze dospět k jinému závěru, než tomu, že žalobkyně vůči bydlení žalované v jejím domě ničeho nenamítala. Žalobkyně žalované pouze vyčítala nedostatek pomoci v domácnosti za situace, kdy žalovaná musela zodpovědně vážit a dělit svůj volný čas mezi přípravou na studium a práci kolem domu žalobkyně. Bydlení žalované v domě žalobkyně tak bylo obdobně jako u dalších spolužijících osob – synů žalobkyně, kompenzováno pracovním přispěním ze strany žalované. Nelze tak dospět k závěru o bezdůvodném obohacení žalované na úkor žalobkyně.

40. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobu jako plně nedůvodnou zamítl.

41. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení vyplývá z ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého soud plně procesně úspěšné žalované přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů souvisejících s tímto řízením, náhradu nákladů právního zastoupení žalované advokátem dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. a to ve výši 1 620 Kč/úkon, za 7 úkonů právní služby (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. vyjádření ve věci samé ze dne [datum], 3. vyjádření ve věci samé ze dne [datum], 4. jednání soudu ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum]), náhradu za 7 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. a navýšení o 21 % DPH, když právní zástupce žalované osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem soud procesně úspěšné žalované přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s tímto řízením ve výši 16 262 Kč. Soud na straně žalobkyně neshledal důvody pro aplikaci ust. § 150 o.s.ř., když v průběhu řízení byl soudem opakovaně předestřen předběžný právní náhled na projednávanou věc, zejména s poukazem na nedostatek určitosti a vážnosti projevu vůle smluvních stran posuzované smlouvy v okamžiku jejího uzavírání.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.