25 C 234/2021

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Martou Toufarovou v právní věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, obec a číslo - část obce, zastoupené anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, advokátem se sídlem adresa, obec a číslo, proti; žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození, trvale bytem adresa, příjmení jméno, Slovenská republika, t.č. neznámého pobytu, zastoupenému Mgr. jméno příjmení, advokátkou se sídlem v obec, ulice a číslo jako ustanoveným opatrovníkem o zaplacení částky 31 100 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 31 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 3 472,08 Kč, úrokem ve výši 6 887,19 Kč, úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně jdoucím z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení a dále s úrokem ve výši 19,34 % ročně jdoucím z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů tohoto řízení částku 9 908 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou doručenou soudu dne se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky ve výši 31 100 Kč s příslušenstvím z titulu Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 31 100 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne datum s právním předchůdcem žalobkyně (společností právnická osoba, IČO) Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo. Součástí této smlouvy jsou též smluvní podmínky právního předchůdce žalobkyně. Na základě citované smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se na základě citované smlouvy zavázala zaplatit i úrok za půjčené prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 600 Kč. Přes opakované upomínky a výzvy žalovaný své závazky z citované smlouvy neplnil řádně a včas. Z toho důvodu právní předchůdce žalobkyně uplatnil v souladu s citovanými smlouvami své právo požadovat okamžité splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy. Předmětná pohledávka za žalovaným byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek s účinností ke dni datum postoupena na společnost žalobkyně. Přes výzvy žalobkyně i jejího právního předchůdce žalovaný svůj dluh neuhradil.

2. Pobyt žalovaného není znám, tomuto se nepodařilo doručit ani na známou adresu ve Slovenské republice, soud proto v souladu s ust. § 29 odst. 3 o.s.ř. ustanovil žalovanému opatrovníka, s nímž bylo řízení provedeno.

3. Opatrovník žalovaného namítl nedostatek mezinárodní příslušnosti (pravomoci) soudu, dále označil způsob prověřování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní před uzavřením předmětné smlouvy jako nepřezkoumatelný, když s poukazem na obsah ujednání stran smlouvy vyjádřil názor, že toto nutno považovat za jednání v rozporu s dobrými mravy.

4. Soud se nejprve zabýval otázkou splnění podmínek řízení.

5. Podle ust. § 103 o.s.ř., kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).

6. Soud má zato, že je dána mezinárodní příslušnost (pravomoc) Okresního soudu v Českých Budějovicích. Vychází především z toho, že právní předchůdce žalobkyně (poskytovatel úvěru) neprovozuje podnikatelskou činnost na území jiného členského státu a to ani ve Slovenské republice, kde má žalovaný hlášen trvalý pobyt. Nadto, jak vyplývá z Karty zákazníka – žádosti o zápůjčku, měl žalovaný v době uzavření předmětné smlouvy adresu bydliště – adresu místa výběru v obec, kde byl též zaměstnán ve firmě právnická osoba Je tedy zřejmé, že žalovaný v obec (osvědčeno poskytovateli úvěru nájemní smlouvou) bydlel a měl zde sjednán pracovní poměr na dobu neurčitou. Žalovaný se pak prostřednictvím svého opatrovníka, který se k žalobě ve věci samé vyjádřil, účastnil. Nelze tak hovořit o příslušnosti ve smyslu článku 17 odst. 1 Nařízení Brusel I. odst.

7. Podle ust. § 84 až § 89 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr probíhá na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Spotřebitel je povinen poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné a pravdivé informace nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Tyto informace je spotřebitel povinen na žádost věřitele vysvětlit a doplnit.

8. Soud je toho názoru, že právní předchůdce žalobkyně řádně, s odbornou péčí, náležitě a úplně přezkoumal úvěruschopnost žalovaného, když v době před uzavřením předmětné smlouvy učinil takové zjištění o schopnostech a možnostech žalovaného sjednanou zápůjčku řádně splácet, které koresponduje s ověřenými majetkovými a osobními poměry žalovaného. Z Karty zákazníka – žádosti o zápůjčku vzal soud za prokázané, že žalovaný předloženou Smlouvou o nájmu bytu (kopie nájemní smlouvy doložena žalobkyní v tomto řízení) osvědčil, že bydlí na adrese ulice a číslo v obec, byt užívá na základě nájemní smlouvy se svou partnerkou a jedním nezaopatřeným dítětem. Zdrojem hlavních příjmů žalovaného byl příjem z pracovního poměru sjednaného na dobu neurčitou u zaměstnavatele právnická osoba, obec. Žalovaný na pracovní pozici dělník pobíral celkový čistý měsíční příjem ve výši 18 270 Kč s tím, že jeho výdaje na bydlení představují částku 3 000 Kč a osobní nezbytné výdaje další částku 5 500 Kč. Zaměstnání žalovaného bylo ověřeno telefonicky, finanční situace žadatele – žalovaného byla zjištěna z předložených výplatních pásek žalovaným. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti je zřejmé, že žalovaný se zavázal k úhradě 60-ti týdenních hotovostních splátkách ve výši 600 Kč. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že výše splátky je přiměřená shora zjištěným osobním a majetkovým poměrům žalovaného v době uzavírání posuzované smlouvy.

9. Dvoustranné právní jednání – Smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti soud nepovažuje za odporující dobrým mravům, když za situace sjednaných úroků ve výši 4 000 Kč z jistiny v částce 20 000 Kč nelze považovat za podstatně převyšující obvyklou úrokovou míru v době sjednání předmětné zápůjčky, když nutno přihlédnout k tomu, že dohodnuté úroky měly být dle ujednání smluvních stran zaplaceny ve lhůtě delší 1 roku s tím, že žalovaný coby zákazník splatí celkovou částku v 60-ti týdenních hotovostních splátkách. Pokud pak administrativní poplatek činí částku 4 000 Kč, nelze činit závěr o nepřiměřenosti tohoto ujednání výhradně v neprospěch žalovaného. Žalovaný sám si vybral možnost hotovostního inkasa splátek, tyto splátky měly být výběrem přijímány od zákazníka – žalovaného pravidelně každý týden, žalovaný si musel být vědom, že jím zvolená varianta je nákladnější než kdyby se zavázal hradit splátky půjčky bezhotovostně.

10. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti soud zjistil, že žalovanému byl poskytnut spotřebitelský úvěr bezúčelový ve formě peněžité zápůjčky v hotovosti. Celková výše spotřebitelského úvěru činila 20 000 Kč, smlouva byla uzavřena na dobu určitou v délce 60 týdnů. Žalovanému se dostalo jasného, určitého a srozumitelného vyjádření informací – podmínek čerpání tohoto spotřebitelského úvěru.

11. Podle ust. § 547 obč. zák. ve znění účinném od 1. 1. 2014 právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

12. Posuzované dvoustranné právní jednání účastníků tohoto řízení, respektive právního předchůdce žalobkyně a žalovaného soud posoudil jako platné, souladné s ust. § 547 o. z.

13. Soud návrhu v plném rozsahu vyhověl včetně úroku z prodlení, jehož výše je v souladu s ust. § 1970 OZ.

14. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení vyplývá z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého soud plně procesně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů souvisejících s tímto řízením, tj. náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 244 Kč, náhradu nákladů právního zastoupení žalobce advokátem dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014. Návrh splňuje podmínky předpokládané ust. § 14b odst.1 písm. a), b), c) vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Jednotlivé žaloby podávané stejnou žalobkyní, jak je soudu z úřední činnosti známo, se v zásadě liší jen údaji o žalovaných a žalované částce, tyto mají podobu vzoru, který se v jednotlivých dílčích případech odlišuje jen v minimální míře, a to pouze takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován, avšak základ právní argumentace včetně její stylizace a formálního vyjádření zůstává totožný, pouze případně jen s drobnými odchylkami. Předmětem řízení je peněžité plnění, přičemž tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Náklady právního zastoupení tak tvoří odměna za 3 úkony právní služby (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. podání žaloby, 3. výzva k plnění předcházející návrhu ve věci samé) a to ve výši 500 Kč/úkon, za 2 úkony (1. vyjádření ze dne datum, 2. účast na jednání soudu dne datum) a to ve výši 2 380 Kč dle § 14b odst.3AT, dále 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 13 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 5, písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. a 2 režijní paušály po 300 Kč dle § 14b odst. 5, písm. b) AT a navýšení o 21 % DPH, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně. Soud nepřiznal žalobkyni účtované 2 úkony (písemné podání ze dne datum a ze dne datum) a s těmito spojené režijní paušály, když obsahem předložených vyjádření bylo pouze doplnění podstatných skutečností, které měly být vylíčeny již v žalobě, kterou žalobkyně toto řízení zahájila. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím soudu podepsaného. Pokud by povinnosti uložené v tomto rozsudku nebyly dobrovolně a včas splněny, může se oprávněný domáhat návrhem soudního výkonu rozhodnutí.