25 C 306/2023

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Martou Toufarovou v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , trvale bytem Adresa žalobkyně , se sídlem Jméno advokátky , proti žalovanému: Jméno žalovaného A , trvale bytem Adresa žalovaného A , se sídlem Anonymizováno o určení vlastnického práva Anonymizováno

I. Určuje se, že stavba rodinného domu č.p. , Anonymizováno, , , Jméno žalovaného B, , Anonymizováno, Katastrální pracoviště , Jméno advokátky, na LV č. , hodnota, jako součást pozemku p. č. , Anonymizováno, v k.ú. , jméno FO, , Anonymizováno, , Jméno žalovaného B, , je ve společném jmění manželů, žalobkyně a žalovaného.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů tohoto řízení částku 331 337 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobou doručenou soudu dne 8. 9. 2023 ve znění pozdějších podání se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, jímž by soud vyslovil, že stavba rodinného domu specifikovaná ve výroku I. tohoto rozsudku shora náleží do společného jmění manželů (žalobkyně a žalovaného) s odůvodněním, že žalobkyně se žalovaným uzavřeli manželství dne 31. 3. 2000 před Městským úřadem v , adresa, . Manželství žalobkyně a žalovaného dosud trvá. V průběhu trvání manželství nedošlo k zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů (dále také jen „SJM“), vyhrazení jeho vzniku ke dni zániku manželství, ani toto nezaniklo žádným ze způsobů stanovených zákonnou právní úpravou. Za trvání manželství žalobkyně a žalovaný společně realizovali ze společných prostředků stavbu domu shora specifikovaného (zděná stavba s garáží o dvou stáních pro osobní automobil) včetně jeho stavebních součástí a příslušenství, postaveného na parc. č. , Anonymizováno, (dříve zčásti pozemek p. č. , Anonymizováno, a zčásti pozemek p. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , Jméno žalovaného B, . Žalobkyně tvrdí, že se jedná o stavbu rodinného domu, která je ve společném jmění manželů (žalobkyně a žalovaného), byť je žalovaný zapsán na výše uvedeném LV č. , hodnota, jako výlučný vlastník, a že tak existuje nesoulad skutečného právního stavu se stavem zapsaným ve veřejném seznamu. , právnická osoba, byla zčásti postavena na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , Jméno žalovaného B, , který žalovaný nabyl darem od svých rodičů na základě darovací smlouvy ze dne 14. 11. 2000. Současně byla stavba rodinného domu postavena zčásti na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , Jméno žalovaného B, , a to na základě kupní smlouvy uzavřené dne 2. 7. 2001 se zápisem vkladu do katastru nemovitostí ke dni 7. 9. 2001, tedy již za doby trvání manželství a vzhledem k této skutečnosti i tento pozemek, stejně jako stavba rodinného domu, tvoří dle žalobkyně součást společného jmění manželů (žalobkyně a žalovaného), byť je na LV č. , hodnota, zapsán jako jeho vlastník žalovaný. Po kolaudaci stavby rodinného domu byla pod touto stavbou rodinného domu vyčleněna geometrickým plánem č. , hodnota, –, Anonymizováno, nová samostatná stavební parcela p. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , Jméno žalovaného B, a stavba rodinného domu včetně této nové stavební parcely pod stavbou rodinného domu byla zapsána na základě návrhu na vklad do katastru nemovitostí, který podal žalovaný dne 13. 6. 2007 u , právnická osoba, v , adresa, , se zápisem do katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, pod č.j. , č. účtu, . V průběhu trvání manželství žalobkyně a žalovaného došlo k postupnému odcizení manželů, které nakonec vedlo k tomu, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. Návrh na rozvod manželství dosud nebyl podán. Rozvrat manželství žalobkyně časově zařazuje do doby po narození společné třetí dcery Beáty, narozené 2. 2. 2022. Žalobkyně měla před svatbou naspořeno cca 120 000 Kč a 100 000 Kč dostala od svých rodičů darem v hotovosti, aby je použila na stavbu domu. Našetřené peníze oba účastníci také postupně zhodnocovali tím, že nakupovali ojetá vozidla, která žalovaný opravoval a následně tato vozidla prodávali se ziskem, čímž došlo ke společnému naspoření dalších až cca 300 000 Kč. Žalobkyně připustila, že žalovaný měl také úspory nebo prostředky od rodičů, a to v obdobné výši, jako tomu bylo u žalobkyně s tím, že se žalovaným tyto finanční prostředky ani vzájemně nerozlišovali, neboť vždy společně hovořili tak, že nebylo mezi nimi pochyb o tom, že hospodaří společně a budou také do společného majetku stavět jejich rodinný dům. Žalobkyně měla dále pro účely stavby domu od 18. 3. 2020 uzavřeno stavební spoření č. , hodnota, u Wüstenrot - stavební spořitelna, a s., na kterém spořila měsíčně úložkou 1 500 Kč. Dle žalobkyně byla stavba rodinného domu dále financována z účelových úvěrů ze stavebních spoření čerpaných žalobkyní a žalovaným za trvání manželství (dále , právnická osoba, . a Státní fond rozvoje bydlení). Žalobkyně nepopřela, že se žalovaným v minulosti obecně mluvili o tom, že má žalovaný obdržet nějaký finanční obnos od svého otce. O žádné konkrétní výši takové částky však spolu nehovořili, žalovaný ani žádnou takovou konkrétní částku žalobkyni nesdělil, ani jí fyzicky neukázal takové finanční prostředky. Stavební povolení, jež nabylo právní moci dne 4. 12. 2002, bylo sice vydáváno na jméno žalovaného, jakož i stavba později zapsána takto v katastru nemovitostí, avšak žalovaný vždy tvrdil a projevoval tak vůči žalobkyni vůli v tom směru, že stavba rodinného domu je jejich společným majetkem, tedy součástí SJM. Po celou dobu trvání manželství až do přípisu právní zástupkyně žalovaného ze dne 24. 5. 2023 žalobkyni také utvrzoval v tom, že zápis stavby rodinného domu na jeho osobu je jen administrativní a praktickou záležitostí, aby stavebníkem stavby rodinného domu byla pro zjednodušení celého procesu pouze jedna osoba a dále z důvodu, že stavba rodinného domu měla být zčásti postavena na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , Jméno žalovaného B, , který žalovaný nabyl darem od svých rodičů. Nadto oba manželé společně navštívili v roce 2002 právníka , tituly před jménem, , jméno FO, , který je v rámci právní konzultace ubezpečil, že pokud jako manželé postaví společně za trvání manželství dům, stane se tato stavba součástí jejich společného jmění a stejně tak, pokud za trvání manželství zakoupí pozemek jen jeden z manželů jako strana kupující, pak takové nemovitosti tvoří jejich SJM, byť bude v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník pouze jeden z manželů, tedy žalovaný. Vůle obou stran byla dle žalobkyně od započetí stavby rodinného domu vždy taková, že stavba rodinného domu má být jejich společným vlastnictvím. Žalobkyně žalovanému v té době plně důvěřovala a nepochybovala tak o tom, že stavbu rodinného domu budou ve skutečnosti nabývat do SJM, a to i přesto, že se svými rodiči měla kvůli této záležitosti rozepře. Dle žalobkyně byla stavba postavena za doby trvání manželství, ze společných prostředků žalobkyně a žalovaného nabytých za trvání manželství s tím, že nejsou dány důvody vyloučení tohoto majetku ze SJM dle příslušné právní úpravy2. Podáním doručeným soudu dne 26. 10. 2023 žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v plném rozsahu s odůvodněním, že žalobkyně neprokázala, že má na požadovaném určení vlastnického práva k předmětné stavbě naléhavý právní zájem. Žalovaný dále odmítl požadavek žalobkyně na náhradu nákladů tohoto řízení s tím, že v rozporu s ustanovením § 142a o.s.ř. žalobkyně před podáním předmětné žaloby nezaslala žalovanému kvalifikovanou výzvu. Žalovaný předestřel, že nemovitost, stavba rodinného domu, jež je předmětem tohoto soudního řízení, byla postavena výhradně z jeho výlučných finančních prostředků, které obdržel darem od svého otce , Jméno žalovaného A, , narozeného , datum, (, datum, ). Tato skutečnost byla známá oběma stranám. V době stavby rodinného domu byla žalobkyně na mateřské dovolené a měla minimální příjem. Příjem žalovaného, který tehdy pracoval u svého otce ve společnosti , adresa, , pak vystačil maximálně na zajištění životních potřeb rodiny, nicméně ke stavbě rodinného domu neměli manželé dostatek finančních prostředků. Dům byl postaven z výlučných prostředků žalovaného, které tento získal od svého otce darem, přičemž tyto prostředky byly darovány výlučně jemu. Tato skutečnost byla žalobkyni známa, neboť její rodina s ohledem na tuto skutečnost na stavbu neposkytla žádný příspěvek ani jinou pomoc. Stavba tak byla zhotovena s tím, že v ní bude sídlit rodinná domácnost manželů , jméno FO, , ovšem pokud nastane situace, že by jejich manželství skončilo, ačkoliv v dané době toto nikdo nepředpokládal, nemovitost zůstane žalovanému, z jehož prostředků byla postavena. Žalovaný považoval za zcela jasné, že pokud stavbu postavil na svém pozemku, ze svých výlučných prostředků, nebude žalobkyně výše uvedené skutečnosti popírat. Žalobkyně toto akceptovala a neprojevila žádný nesouhlas. Poté, co byla stavba postavena, se do věci vložila rodina žalobkyně, která po žalovaném požadovala, aby nemovitost na žalobkyni přepsal, ačkoliv do nemovitosti neinvestovala žádnou finanční částku, ani žádnou částku ze společných prostředků manželů. Žalovaný toto odmítl. Žalobkyně byla s touto skutečností srozuměna, přepisu na svou osobu se v dané době nedomáhala. Finanční prostředky získal otec žalovaného zejména z podnikání. Žalovaný měl v rámci dědictví po svém otci získat rodinný dům ve , adresa, „napůl“ se svým bratrem , jméno FO, , narozeným , datum, . V průběhu času však dospěli s bratrem k závěru, že bude lepší, pokud si postaví žalovaný nemovitost vlastní na pozemku, který má na , jméno FO, . Otec tedy celou nemovitost (ve , adresa, ) převedl na bratra žalovaného s tím, že polovinu mu daroval, přičemž druhou polovinu prodal jemu a jeho manželce , jméno FO, , narozené , datum, , za částku ve výši 2 100 000 Kč, na základě kupní smlouvy ze dne 25. 9. 2000. Tato kupní cena představovala vyrovnávací podíl pro žalovaného. Část kupní ceny ve výši 100 000 Kč byla zaplacena při podpisu kupní smlouvy a následně 500 000 Kč bylo zaplaceno do 2 měsíců od jejího podpisu. Zbývající část ve výši 1 500 000 Kč byla zasílána ve splátkách ve výši 12 500 Kč na bankovní účet otce žalovaného č. , č. účtu, . Tento požadoval vyplácení veškerých částek k jeho rukám, zejména z důvodu, že chtěl mít přehled o finančních tocích v rodině. Zároveň si však byl vědom, že bratr žalovaného bude uvedenou částku splácet několik let, avšak žalovaný se stavbou domu plánuje začít již v dohledné době a bude tak potřebovat finanční prostředky průběžně. Vzhledem k tomu, že mu podnikání vydělávalo dostatek finančních prostředků, věděl otec žalovaného, že bude schopen poskytovat tyto prostředky žalovanému průběžně tak, jak bude žalovaný pokračovat se stavbou. Pozemek parc. č. , Anonymizováno, – zahrada nacházející se v obci , Jméno žalovaného B, , v katastrálním území , Jméno žalovaného B, , zapsaný na LV č. , hodnota, zakoupil žalovaný od pana , jméno FO, a jeho manželky , jméno FO, , a to za částku ve výši 188 760 Kč na základě kupní smlouvy uzavřené dne 2. 7. 2001. Při podpisu této smlouvy byl přítomen kromě prodávajících a kupujícího – žalovaného rovněž otec žalovaného. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný měl již záměr zahájit stavbu domu, předal otec žalovanému částku ve výši 660 000 Kč na zakoupení pozemku a započetí přípravných prací. Předání částky byl přítomen rovněž prodávající , jméno FO, , s nímž se otec žalovaného velice dobře znal a informace o předávaných penězích, jakož i jejich výši mu v rámci vzájemného rozhovoru sdělil. Nemovitost byla postavena svépomocí, kdy ji stavěl žalovaný za pomoci svých přátel a své rodiny. Doklady k nákupu materiálu ani dalších věcí nevystavoval. Žalovaný dále tvrdil dílčí částky, které mu otec daroval s tím, že tyto následně použil na zakoupení materiálu či úhradu stavebních prací. Žalovaný shrnul, že z daru od otce dostal částku v celkové výši 3 160 000 Kč, přičemž na stavbu domu byla použita částka v celkové výši 3 058 000 Kč. Tato částka dle žalovaného odpovídá přibližné finanční částce, kterou otec žalovaného poskytl výlučně všem svým synům na zajištění či stavbu vlastního bydlení. Dle žalovaného měli žalobkyně i žalovaný oba stavební spoření. Tato spoření ukončili a za vybrané finanční prostředky zakoupili vybavení domu, které bylo částečně dělané na zakázku. Žalovaný doplnil, že je skutečností, že v průběhu manželství dne 4. 7. 2005 uzavřeli žalobkyně a žalovaný úvěr na částku ve výši 300 000 Kč od Státního fondu rozvoje bydlení, jak uvedla žalobkyně. Tento úvěr byl však vzat až po úplném dokončení stavby s čerpáním dne 22. 8. 2005. Za prostředky získané z tohoto úvěru si žalovaný zakoupil dne 24. 11. 2005 automobil značky , Anonymizováno, . , právnická osoba, byla v té době již dokončena, žalovaný nutně potřeboval automobil, aby mohl dojíždět do práce, přičemž účastníci neměli volné prostředky na jeho zakoupení.

3. Soud sdílí právní náhled strany žalující v tom směru, že na požadovaném určení má žalobkyně naléhavý právní zájem4. Podle ustanovení § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

5. Uvedená sporná otázka tohoto řízení již byla opakovaně řešena konstantní judikaturou Nejvyššího soudu i Ústavního soudu. Z usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1542/2019 ze dne 26. 6. 2019 s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2010, sp. zn. 22 Cdo 506/2008 se podává závěr, že je-li v katastru nemovitostí jako vlastník nemovitosti evidován jen jeden z manželů a druhý tvrdí, že věc je předmětem společného jmění manželů, může se domáhat určení, že nemovitost je ve společném jmění manželů. K tomu Nejvyšší soud poznamenal, že s ohledem na změnu právní úpravy a princip materiální publicity zápisů do veřejného seznamu zakotvený v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je dán naléhavý právní zájem jednoho z bývalých manželů na určení, že nemovitost je v zaniklém a doposud nevypořádaném společném jmění manželů, je-li v katastru nemovitostí jako vlastník nemovitosti evidován jen jeden z bývalých manželů a druhý tvrdí, že věc je předmětem zaniklého, avšak doposud nevypořádaného společného jmění manželů. Z odůvodnění nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 3329/19 ze dne 24. 10. 2019 nadto vyplývá, že majetek nabytý za trvání manželství tvoří společné jmění manželů a je třeba přesvědčivě prokázat opak. Žalobkyně výpisem z katastru nemovitostí doložila, že vlastnické právo ke sporné stavbě rodinného domu č. p. , Anonymizováno, , , Jméno žalovaného B, postavené na pozemku p. č. , Anonymizováno, v katastrálním území a obci , Jméno žalovaného B, jako součásti pozemku p. č. , Anonymizováno, v katastrálním území a obci , Jméno žalovaného B, je zapsáno výhradně ve prospěch žalovaného, přičemž žalobkyně coby druhý z manželů tvrdí, že tato nemovitost je předmětem společného jmění manželů (žalobkyně a žalovaného). Domáhá se tak oprávněně odstranění nesouladu mezi stavem zapsaným v katastru nemovitostí a skutečným právním stavem.

6. Předmětnou stavbu rodinného domu nutno též podřadit pod ustanovení § 3055 odst. 1 občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014. Dle citovaného ustanovení stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízená, a je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nestává součástí pozemku a je nemovitou věcí.

7. Z návrhu na zápis poznámky spornosti dle § 24 katastrálního zákona soud dále zjistil, že žalobkyně se podáním ze dne 18. 10. 2023 domáhala u , právnická osoba, , Katastrální pracoviště , Jméno advokátky, zápisu odpovídající poznámky spornosti dle § 985 o.z. s poukazem na vedené (toto) řízení o určení vlastnického práva k výše uvedené stavbě domu.

8. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav:

9. Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, jak dokládá též oddací list, že žalobkyně uzavřela manželství se žalovaným dne 31. 3. 2000 před Městským úřadem v , adresa, . Manželství účastníků tohoto řízení dosud trvá. V průběhu trvání tohoto manželství nedošlo k zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů, vyhrazení jeho vzniku ke dni zániku manželství ani toto nezaniklo žádným ze způsobu stanovených zákonnou právní úpravou. Dosud nebyl ani jedním z manželů podán návrh na rozvod manželství. Z návrhu na úpravu poměrů k nezletilým dětem pro dobu před a po rozvodu manželství účastníků ze dne 30. 6. 2023 soud zjistil, že tento podala žalobkyně u Okresního soudu v , Jméno žalovaného B, s odůvodněním, že z manželství účastníků se narodily tři dcery, a to nezletilá dcera , datum, , (v době podání tohoto návrhu ještě nezletilá) dcera , datum, a již zletilá dcera , datum, . V průběhu trvání manželství účastníků došlo k postupnému odcizení manželů, které nakonec vedlo k tomu, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. Toto se stalo se jen formálním svazkem, přičemž nelze očekávat obnovení manželského soužití.

10. Ze stavebního povolení vydaného , Jméno advokátky, , Stavebním a dopravním úřadem , právnická osoba, dne 12. 7. 2002 (tedy až po uzavření manželství účastníků), č.j. , Anonymizováno, soud zjistil, že žádost o stavební povolení podal dne 15. 5. 2002 , Jméno žalovaného A, (dále jen „stavebník“), přičemž na základě této žádosti stavební úřad povolil stavbu rodinného domu , jméno FO, , , jméno FO, (garáž o dvou stáních pro os. automobil, přípojek EI, kanalizace, vody a plynu) na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , Jméno žalovaného B, Z rozhodnutí o povolení změny stavby před jejím dokončením vydaného týmž stavebním úřadem dne 27. 8. 2004, č.j. , Anonymizováno, soud zjistil, že byla dále povolena změna stavby shora vymezené v tomto rozsahu: - dispoziční změny v přízemí a v podkroví rodinného domu, změna zastřešení garáže z ploché střechy na sedlovou s valbou. Lhůta k dokončení celé stavby včetně povolené změny byla stanovena do 31. 12. 2005.

11. Z kolaudačního rozhodnutí vydaného , Jméno advokátky, , Stavebním úřadem dne 22. 12. 2005 soud zjistil, že v návaznosti na návrh na kolaudační rozhodnutí, který dne 23. 11. 2005 podal , Jméno žalovaného A, (dále jen „stavebník“), povolil stavební úřad užívání shora vymezené stavby na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , Jméno žalovaného B, . Kolaudační rozhodnutí nabylo právní moci dne 4. 1. 2006.

12. Z výše uvedeného je zřejmé, že předmětná stavba rodinného domu byla v plném rozsahu uskutečněna za trvání manželství účastníků.

13. Z výpisu z katastru nemovitostí vedeného u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, Katastrální pracoviště , Jméno advokátky, , LV , Anonymizováno, soud zjistil, že žalovaný je v katastru nemovitostí zapsán jako výlučný vlastník pozemku parc. č. , Anonymizováno, – zahrada, parc. č. , Anonymizováno, – zahrada a parc. č. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří, když na tomto pozemku stojí jako jeho součást stavba: , Jméno žalovaného B, , č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům . Nabývacími tituly a podklady zápisu jsou darovací smlouva , Anonymizováno, ze dne 14. 11. 2000 s právními účinky vkladu ke dni 23. 11. 2000, smlouva kupní ze dne 2. 7. 2001 s právními účinky vkladu práva ke dni 7. 9. 2001 a kolaudační rozhodnutí vydané Magistrátem města , Jméno advokátky, , zn. , č. účtu, , Anonymizováno, ze dne 22. 12. 2005, s právní mocí ke dni 4. 1. 2006. Návrhem na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí doručeným Katastrálnímu úřadu pro Jihočeský kraj dne 13. 6. 2007 požádal žalovaný, aby dle kolaudačního rozhodnutí označeného výše provedl katastrální úřad vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí ve prospěch stavebníka (žalovaného). Přílohou tohoto návrhu byl geometrický plán pro vyznačení budovy, kopie kolaudačního rozhodnutí a kopie dokladu – přidělení popisného a orientačního čísla. Z geometrického plánu pro vyznačení budovy, č. , hodnota, zhotoveného , jméno FO, , soud zjistil, že tímto v souvislosti s vyznačením budovy – stavby rodinného domu došlo k vyčlenění pozemku p. č. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří pod touto budovou. Z dokladu Přidělení popisného a orientačního číslo soud zjistil, že , právnická osoba, , jméno FO, u , Jméno žalovaného B, na základě výše citovaných listin přidělil předmětné stavbě rodinného domu č.p. , Anonymizováno, a č.o. , Anonymizováno, v , adresa, v obci , Jméno žalovaného B, , a to dne 6. 1. 2006 (určeno žalovanému na adresu jeho tehdejšího trvalého pobytu , adresa, ).

14. I z informativního výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil zápis vlastnického práva žalovaného k pozemku p.č. , Anonymizováno, v obci a katastrálním území , jméno FO, u , Jméno žalovaného B, zapsanému na LV č . , Anonymizováno, u , právnická osoba, , Katastrální pracoviště , Jméno advokátky, .

15. Přípisem ze dne 17. 4. 2023 vyzvala právní zástupkyně žalobkyně žalovaného k okamžité nápravě protiprávního a neoprávněného nakládání s naspořenými finančními prostředky ve společném jmění manželů ve výši 1 770 000 Kč spočívajícího v jejich výběru ze spořícího účtu a nakládání s těmito finančními prostředky bez souhlasu manželky a dále k jednání ve věci rozvodu manželství a komplexního majetkového vypořádání s návrhem na rozvod manželství a úpravu poměrů k dětem nespornou cestou, když součástí této výzvy je i podrobný rozbor problematiky týkající se předmětu tohoto řízení. Žalobkyně vůči žalovanému namítá, že předmětná stavba rodinného domu je zaevidována v katastru nemovitostí jako stavba ve vlastnictví žalovaného s tím, že takto zapsaný stav ve veřejném seznamu není v souladu se skutečným právním stavem. Žalobkyně současně výpisem z účtu žalovaného č. , č. účtu, doložila odchozí úhradu částky , částka, dne 21. 12. 2022 z tohoto účtu na jiný účet majitele – žalovaného č. , č. účtu, . Uvedené zjištění koresponduje s obsahem výpisu z účtu žalovaného posledně uvedeného čísla, když na tento byla dne 21. 12. 2022 připsána uvedená částka , částka, . Bezodkladně, dne 21. 12. 2022 pak tatáž částka byla poukázána na účet č. , č. účtu, . Žalobkyně tvrdí, že výše uvedená částka představuje prostředky, které v letech 2012–2022 účastníci řízení společně naspořili, přičemž tyto byly výše popsaným způsobem žalovaným použity bez souhlasu žalobkyně.

16. Shora uvedenou výzvu ze dne 17. 4. 2023 soud považuje za kvalifikovanou výzvu k plnění ve smyslu ustanovení § 142a odst. 1 o.s.ř., když její obsah a okolnosti zaslání žalovanému splňují podmínky předpokládané výše citovaným ustanovením. Soud proto předestírá, že žalobkyni tak vzniklo právo na náhradu nákladů tohoto řízení proti žalovanému.

17. Z dopisu právní zástupkyně žalovaného adresovaného žalobkyni ze dne 24. 5. 2023 soud zjistil, že žalovaný obdržel výzvu žalobkyně ze dne 17. 4. 2023 týkající se rozvodu manželství účastníků a skutečností s tím souvisejících. Žalovaný vyjádřil svůj postoj v tom směru, že manželé nemají ve společném jmění žádnou nemovitost. Nemovitost nacházející se v , Jméno žalovaného B, byla nabyta z výlučných prostředků žalovaného.

18. Z emailové korespondence mezi právními zástupkyněmi účastníků ze dne 15. 2. 2024 je zřejmé, že v počátku řízení se žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně marně snažila o mimosoudní vyřešení sporu, když navrhovala různé formy smírného řešení. Mezi účastníky též došlo ke sporu ohledně vydání fotodokumentace zachycující průběh výstavby, když následně tato fotodokumentace byla předložena žalovaným. Na dalších žalobkyní předložených fotografiích na čísle listu 129–135 spisu je pak zachycen pouze aktuální stav coby výsledek dokončovacích prací a venkovních úprav realizovaných na předmětném rodinném domě.

19. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že spolu již několik let před svatbou udržovali partnerský vztah, jak vyplývá i z účastnických výpovědí obou stran. Žalobkyně vypověděla, že uzavření manželství předcházely dlouhé roky, co spolu účastníci žili už za svobodna a bydleli ve , adresa, , kde došlo posléze k neshodě mezi žalovaným a jeho bratrem. Jelikož uvedené soužití nedělalo dobrotu, hledali účastníci nějaký pozemek, na kterém by mohli začít stavět. I žalovaný ve své účastnické výpovědi potvrdil, že ještě před svatbou dostal byt ve , adresa, ,,napůl s bráchou“ s tím, že ,,bylo to psaný na tátu všechno“. Zde bydleli účastníci několik let před svatbou, měli zde i trvalý pobyt. Poté, co se se žalobkyní vzali, „se tam pohádali, tak se rozhodli, že budou stavět“. Účastnická výpověď žalobkyně je podporována výpovědí svědkyně , jméno FO, , matky žalobkyně v tom směru, že žalobkyně již v 18 letech, tj. v roce 1996 začala pracovat v provozovně otce žalovaného ve , adresa, . Společně se žalovaným pracovali a následně podnikali v oblasti montáže závěsů za auta. Ještě v době, kdy účastníci trvale bydleli v domě ve , adresa, a již pojali záměr k výstavbě domu, v co největším rozsahu jezdili pobývat do domu rodičů žalobkyně na , adresa, , přičemž je dle svědkyně , jméno FO, rodiče žalobkyně živili („když stavěli do té půlky, bydleli u nás“). Z výpovědi svědkyně , jméno FO, ve spojení s výpovědí svědka , jméno FO, , bratra žalobkyně tomu tak bylo přibližně do doby výstavby hrubé stavby. Důvodem takto rozsáhlé podpory, které se dostávalo žalobkyni a žalovanému ze strany rodičů žalobkyně, bylo, aby účastníci měli možnost šetřit prostředky na výstavbu domu, který hodlali společně stavět. Uvažovali zprvu nad výstavbou v blízkosti domu rodičů žalobkyně či ve , adresa, . Z nesporných tvrzení obou stran vzal soud za prokázané, že se posléze domluvili, že stavba bude realizována na , jméno FO, . Svědkyně , jméno FO, potvrdila, že účastníci začali stavět v roce 2003, tedy přibližně 2–3 roky po uzavření manželství. K uvažovaným a následně užitým zdrojům financování počáteční fáze výstavby svědkyně uvedla, že kromě již zmíněných našetřených prostředků („už spolu byli asi čtyři roky, dělali ve firmě společně“) pak žalobkyně disponovala částkou 100 000 Kč, kterou obdržela darem od rodičů. V uvedené době matce sdělila, že si tyto peníze šetří na stavbu. Dle výpovědi svědkyně , jméno FO, rodiče žalobkyně obdobně vypomohli i jejímu bratrovi, kterému darovali peníze na motorku, kterou chtěl. Dle výpovědi svědkyně měla žalobkyně též stavební spoření. Toto jí matka zpočátku platila, poté, co žalobkyně začala bydlet ve , adresa, , už si jej začala platit sama. Svědkyně , jméno FO, vysvětlila, že založila takto stavební spoření (a po určitou dobu hradila) oběma svým dětem. Žalobkyně se svědkyni svěřila, že prostředky takto naspořené použije právě na výstavbu rodinného domu s tím, že nad rámec naspořených prostředků si bude brát ještě půjčku.

20. Obdobně i z výpovědi svědka , jméno FO, , bratra žalobkyně, soud zjistil, že tento si vybavil příjmy účastníků z firmy na tažná zařízení. Žalobkyně pak mluvila o stavebním spoření. V souvislosti s výstavbou se též se svědkem bavili o půjčce, u rodičů svědek zaslechl úvahy o tom, kdo by jim mohl na tuto půjčku ručit. Již v době rozestavěné stavby se se žádostí o toto ručení obrátili účastníci též právě na svědka, avšak bezúspěšně, když tento v té době neměl čím ručit. Svědek , jméno FO, též potvrdil svou vědomost o daru finančních prostředků ze strany rodičů žalobkyně žalobkyni v době trvání manželství, když i jemu rodiče dávali na motorku.

21. I z výpovědi svědkyně , jméno FO, , dlouholeté sousedky a přítelkyně rodičů žalobkyně, která zná „žalobkyni odmalička a žalovaného od té doby, co začal mít vztah s paní žalobkyní“, soud zjistil, že z rozhovorů vedených při návštěvách svědkyně u širší rodiny žalobkyně na , Anonymizováno, nabyla znalost o tom, že rodiče žalobkyně této dávali peníze, aby měli účastníci na stavbu, protože v té době příliš peněz neměli. Tato otázka se při rodinných sešlostech za účasti svědkyně probírala. Rodiče žalobkyně hovořili o tom, že když dávali , Anonymizováno, (bratrovi žalobkyně) na motorku, tak „to samý, aby je dělili stejně, tak dávali i žalobkyni“. Svědkyně potvrdila, že nejprve žalobkyně pracovala u otce žalovaného, který vlastnil firmu, posléze podnikali společně žalobkyně se žalovaným, opravovali auta, tažná zařízení. Z výpovědi svědkyně se podává dlouhodobost společného podnikání účastníků, počátek společné spolupráce mezi jmenovanými svědkyně datovala do doby „ještě za svobodna, než se vzali“. Kromě finanční podpory účastníků ze strany rodičů žalobkyně se na společných sezeních probíraly informace též o tom, že žalobkyně, popřípadě žalovaný, mají též stavební spoření, na výstavbu si pak brali půjčky či úvěry. Uvedenou znalost nabyla svědkyně od žalobkyně, která hovořila o nezbytnosti vzít si tyto úvěry, aby „měli za co financovat, že to nebylo asi levný ten barák“. Svědkyně připustila, že účastníci museli mít více těchto úvěrů, které si sjednávali až po uzavření manželství, v průběhu výstavby. Svědkyně slyšela od účastníků říkat, „že to je na stavbu toho baráku a na vybavení potom“. Svědkyně připustila, že těch úvěrů muselo být více, alespoň jeden si bral na sebe žalovaný, další pak žalobkyně.

22. Uvedená zjištění týkající se zdrojů finančních prostředků na stavbu rodinného domu jsou v souladu s účastnickou výpovědí žalobkyně, která uvedla, že měla našetřeno už za svobodna kolem 120 000 Kč. Připustila, že její plat tehdy po střední škole byl malý, dostala však darem 100 000 Kč od rodičů. Žalobkyně připustila, že žalovaný „měl obdobně plus mínus to samý“, když z nějakých prostředků spolu vedli společnou domácnost již asi dva roky před svatbou. Společně se žalovaným pracovali v autobazaru, v součinnosti kupovali stará auta, žalovaný je opravoval, následně se auta prodávala, tím se peníze zhodnocovaly, a to i výdělek každého z účastníků. Veškeré našetřené peníze účastníci postupně opět vkládali do nákupu ojetých vozidel. Tyto žalovaný následně opravoval a znovu prodával. Výnos z této činnosti činil okolo 300 000 Kč v počátcích výstavby. Nadto měl žalovaný též peníze „bokem“ z firmy svého otce. Žalobkyně ve své účastnické výpovědi shrnula, že takto postupně účastníci naspořili společně prostředky v souhrnné výši okolo 750 000 Kč, které jim umožnily začít s výstavbou rodinného domu, když z této částky byl zakupován i pozemek , Anonymizováno, přínos finančních prostředků z této činnosti a jejich užití do výstavby rodinného domu. Pro dokreslení majetkové situace účastníků za trvání manželství lze vyjít z již citovaných výpisů z účtů žalovaného, z nichž vyplynulo, že do roku 2022 účastníci společně naspořili peněžní prostředky ve výši 1 770 000 Kč, což svědčí o výnosnosti společného dlouhodobě provozovaného podnikání žalobkyně a žalovaného (opravy a montáž tažných zařízení na automobilech). Z již zmíněných svědeckých výpovědí ve spojení s výpovědí žalobkyně je zřejmé, že v době výstavby účastníci nepochybně tyto prostředky z výtěžku z prodeje automobilů vkládali do výstavby.

23. Soud vzal z účastnické výpovědi žalobkyně (podané přesvědčivě, s patrnou lítostí) podepřené výpovědí svědkyně , jméno FO, , , jméno FO, a svědka , jméno FO, za prokázané, že poté, co se žalovaný pohádal s bratrem, společně se žalobkyní se rozhodli, že začnou stavět. Poté, co padla varianta výstavby, ať již ve , Anonymizováno, , tak ve , adresa, , přišel otec žalovaného s tím, že žalovanému daruje pozemek na , jméno FO, a z důvodu podmínek v územním plánu se účastníci společně domluvili, že koupí druhý pozemek tak, aby tam šlo postavit samostatný rodinný dům. Žalobkyně logicky vysvětlila, že otázku, na koho je druhý ze zmíněných pozemků zapsán coby vlastníka v katastru nemovitostí, v té době neřešila. Manželé spolu byli asi rok, měli malé dítě, měla jiné starosti. Zdůraznila však, že dům byl od počátku jejich společná věc, do výstavby dávala žalobkyně ,,úplně všechno“. První z pozemků pro výstavbu domu nepostačoval s ohledem na to, že byl příliš úzký, podle územního plánu by výstavba nebyla povolena, za tímto účelem se tedy dokupovala druhá parcela. Žalobkyně po celou dobu řízení setrvala na svém prohlášení, že dům byl od počátku plánovaný jako společný, všechno, co manželé (žalobkyně a žalovaný) měli, dali do toho domu. To, že nově vznikající stavba bude pro ně společná, tvrdil žalovaný žalobkyni až do poslední chvíle, kdy tito fungovali jako manželé, tj. než žalobkyně se žalovaným potřetí otěhotněla. O tom, že sporná nemovitost je psána výhradně na žalovaného, se žalobkyně dozvěděla hned, jak žalovaný přinesl desky se stavebním plánem, když na těchto byl jako stavebník uveden pouze , Jméno žalovaného A, . Žalobkyni se to nelíbilo, proto společně se souhlasem žalovaného zašli k právníkovi, známému rodiny žalovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , bratrovi v řízení slyšeného svědka , jméno FO, . Společné návštěvě žalobkyně a žalovaného u právníka , tituly před jménem, , jméno FO, předcházelo to, že žalobkyně pořád trvala na tom, aby „tam byli manželé , jméno FO, “. , jméno FO, to jí žalovaný tvrdil, že když jsou manželé, budou mít všechno společně, „že to je jenom jméno na papíře“, že jestli žalobkyně chce, dojdou za právníkem, kterého žalovaný zná, ať jim to vysvětlí. Žalovaný žalobkyni stále utvrzoval, že by to chtěl vyřešit, že „je to na tom papíře, že to (architekt) Zajíc nevěděl, že tam napsal jenom jeho (žalovaného) jméno“. Žalovaný žalobkyni ujišťoval, že stavební povolení bylo vydáno až po svatbě, bylo zřejmé, že se dohodli, že vybudují něco společně. Za právníkem , tituly před jménem, , jméno FO, šli společně žalobkyně a žalovaný úplně na počátku výstavby. Od , tituly před jménem, , jméno FO, se jim oběma dostalo informace, že se žalobkyně nemá čeho bát, stavební povolení je vydáno po manželství. Žalovaný na odpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, ničeho nerozporoval, s touto souhlasil. Posléze, když žalobkyně znovu otěhotněla, žalovaný jí slíbil, že zatímco stavební povolení je jen papírová verze, je to jenom jméno, při kolaudaci už bude zkolaudováno na manžele , jméno FO, . Přesto bylo zkolaudováno opět pouze na jméno žalovaného. I poté, co žalobkyně očekávala jejich druhé společné dítě, žalovaný žalobkyni stále utvrzoval v tom, že jejich firma je společná, dům je společný, veškeré vybavení, zařízení, všechno je společné. Žalobkyně mu důvěřovala více než svým rodičům. Žalobkyně uvedla, že mezi ní a žalovaným byly pořád dohady o to, že žalobkyně neustále žádala o změnu zápisu v katastru nemovitostí. , jméno FO, to jí vždy žalovaný odvětil, že to neudělá, nicméně tento svůj postoj setrvale vysvětloval tím, že se jedná o jejich společnou nemovitost. Obdobně i druhá parcela, která se dokupovala od manželů , jméno FO, z peněz našetřených v hotovosti společně oběma účastníky před započetím výstavby, byla taktéž psána na žalovaného, když žalovaný žalobkyni i v tomto případě ujišťoval, „že to bude jednodušší papírově, že to bude psaný na něho“. Takto vzniklý stav byl příčinou neshod mezi žalobkyní a jejími rodiči. Výpověď žalobkyně v daném směru má oporu ve výpovědi svědka , jméno FO, , který měl vědomost o tom, že nově stavěná nemovitost, stavba i zahrada byla psána na žalovaného, od počáteční fáze výstavby bylo svědkovi oběma účastníky společně sdělováno, „že je to za manželství, že je to jakoby mezi nima tak nějak napůl“. Účastníci toto ve shodě prohlašovali na společných setkáních s bratrem žalobkyně i dále v průběhu stavby. Původně bratr žalobkyně uvedenou informaci zachytil v rámci širšího rodinného povídání, zřejmě od svých rodičů. Pokud se na to přímo dotazoval obou účastníků, když si chodívali společně posedět do hospody již v průběhu stavby, tedy proč je nemovitost psána pouze na žalovaného, bylo mu oběma upřesněno, že jsou manželé, že se to takhle nebere a že kdyby k něčemu došlo, tak to mají ,,napůl“. Svědkovi se i od obou účastníků dostalo shodného ujištění a vysvětlení, že se šli i někam zeptat a že je to všechno v pořádku, že se staví za manželství. Od obou účastníků se svědek dozvěděl, že se byli poradit s nějakým známým právníkem a byli ujištěni, že nemovitost staví po dobu manželství, takže kdyby k něčemu došlo, tak „to mají půl napůl, že prostě jakoby to nebude mít jenom jeden“. Uvedené vysvětlovali svědkovi účastníci, protože mu to bylo divné, že je stavba psána pouze na pana , jméno FO, , což se nelíbilo zejména otci žalobkyně a svědka , jméno FO, . Svědek , jméno FO, si vzpomněl, že se i kvůli otázce výše (zápisu vlastnického práva výhradně na žalovaného) pohádal otec žalobkyně s otcem žalovaného. Dospělo to k tomu, že se tito spolu už nadosmrti nebavili. Svědek potvrdil, že žalobkyně stála za svým manželem, a to i proti svým rodičům.

24. I svědkyně , jméno FO, vypověděla, že účastníci nejprve uvažovali o výstavbě ve , Anonymizováno, , posléze se manželé , jméno FO, rozhodli stavět na , jméno FO, . První pozemek byl moc úzký, naskytla se možnost přikoupit druhý pozemek, aby celá plocha byla širší a začalo se stavět. Na stavbu chodil pomáhat mimo jiné otec žalobkyně, její bratr i děda (otec matky žalobkyně) a posléze, když se otec žalobkyně ptal žalovaného, jak jsou na tom finančně, jestli nepotřebují pomoci, žalovaný se začal „divně jako kroutit“. To už bylo otci žalobkyně podezřelé a posléze zjistil, že přestože účastníci uzavřeli manželství v roce 2000 a začali stavět v roce 2003, vše bylo psáno na žalovaného. Vznikly rozepře mezi otcem žalobkyně a žalovaným, žalovaný už na stavbě otce žalobkyně ani jím zajištěného zedníka na výpomoc nechtěl. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že žalobkyně se jí od počátku výstavby svěřovala, že věřila, že poté, co jsou se žalovaným oddáni, je nemovitost také její, zápis výlučně žalovaného v katastru nemovitostí vysvětlovala žalobkyně rodičům tak, „že to je po svatbě a že to nevadí, že tam je jenom on a že to je obou, takže mají všechno napůl“. Žalobkyně svým rodičům sdělovala, že žalovanému věří, že je to opravdu jeho i její, že je to dohromady, že i firmu mají dohromady, všechno mají dohromady. Kvůli výhradnímu zápisu žalovaného v katastru nemovitostí se účastníci furt hádali. Žalovaný pořád žalobkyni sliboval, „že to na ni přepíše, až to bude zkolaudovaný“. Žalobkyně stále žalovaného žádala, aby takto postupoval. Rodiče žalobkyně se o výše uvedeném zápisu dozvěděli někdy v polovině výstavby. Od dcery (žalobkyně) se též dozvěděli, že v uvedené době výše zmíněného ujišťování ze strany žalovaného navštívili účastníci společně souseda na , jméno FO, , právníka pana , jméno FO, , který jim řekl, že „když je to po svatbě, tak nemusí mít vůbec strach“. Přestože rodiče žalobkyně měli pochybnosti ohledně příslibů žalovaného žalobkyni, tato stále věřila svému manželovi, „že , Anonymizováno, řekl, že to bude jejich obou“, přestože z toho měla neshody se svými rodiči, protože „co řekl , Anonymizováno, , tak bylo svatý“. Svědkyně neměla přímo stanovisko od žalovaného k otázce vlastnictví. Postoj žalovaného měla čistě zprostředkovaný od své dcery – žalobkyně.

25. Shodně pak z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že tato se zúčastňovala rodinných sešlostí (například společného grilování u rodičů žalobkyně), na které zpočátku jezdívali i oba účastníci ještě v době, kdy spolu chodili, přičemž již v té době, před započetím výstavby, souhlasně žalovaný se žalobkyní k otázce, kdo bude uvažovaným vlastníkem rodinného domu, říkal, že je jedno, na koho bude dům psaný, že když jsou manželé, oba dva na to mají nárok stejně, že je jedno, jestli tam bude napsaný jenom žalovaný nebo jestli tam budou napsaný oba dva. Žalovaný prohlašoval, že je jedno, jestli bude zapsaný on sám, když však to patří oběma dvěma, ,,že tam na tom staví jako oba dva“. Pokud se v rámci rodinných setkání uvedená otázka takto probírala, žalovaný proti tomuto ničeho nenamítal, uvedené nerozporoval. I od žalobkyně měla svědkyně znalost o tom, že vlastníkem by měli být oba dva ve vztahu k předmětné nemovitosti. Žalobkyně i po započetí výstavby stále hovořila v tom směru, že si ,,furt“ myslí, že barák, když postaví, bude obou dvou. Svědkyně zaznamenala, že žalovaný dostal jeden pozemek od rodičů, za trvání manželství pak „začali stavět barák“. V průběhu výstavby otázka vlastnictví rozestavěné nemovitosti opětovně vyvstala, protože otec žalobkyně chtěl mít stoprocentní jistotu, že stavba bude i žalobkyně. Na žalobkyni proto tlačil, aby se domluvili se žalovaným tak, aby žalovaný nechal zapsat v rejstříku i žalobkyni. Svědkyně měla informace získané od žalobkyně o tom, že žalobkyně vždy, když přijela, říkala, že se domlouvali se žalovaným, že tento ji utvrzoval, že „tam být napsaná nemusí, že je to obou dvou“. Následně se otec žalobkyně s otcem žalovaného pohádal. Otec žalovaného odvolal žalovaného, když tento pomáhal též na stavbě bratra žalobkyně. I po narození druhé dcery účastníků žalobkyně stále tvrdila, že „ten barák mají dohromady a že věří tomu, co pan , jméno FO, mladší jí teda tvrdil, že prostě barák je pořád jako spolu, že ho mají“. Začátek stavby časově zařadila svědkyně , jméno FO, tak, že uvedla, že tehdy malá prvorozená dcera účastníků , Anonymizováno, , už po té stavbě běhala. K hádkám mezi rodinami došlo, když účastníci udělali hrubou stavbu.

26. Sám žalovaný ve své účastnické výpovědi potvrdil, že od počátku bylo úplně jasné, že v plánované stavbě bude bydlet rodina účastníků tohoto řízení. Doplnil, že „peklo“ vzniklo v roce 2003 v zimě, když skutečnost, na koho je rozestavěná stavba v katastru nemovitostí zapsána, zjistili rodiče žalobkyně. Žalovaný též potvrdil, že se se žalobkyní bavili o otázce vlastnictví stavby. Žalovaný odmítal požadavek zejména rodičů žalobkyně, aby rozšířil zápis vlastnického práva do katastru i na žalobkyni. Vypověděl, že zmíněné „zle“ mezi rodinami účastníků se začalo odvíjet od vydání stavebního povolení a zejména od roku 2003, kdy již byla stavba zastřešená a rodiče žalobkyně zjistili, že je tato psána výhradně na žalovaného. Rodiče žalobkyně se dokonce se žalobkyní přestali na několik let bavit. Žalovaný pak opakovaně ve své výpovědi prohlásil, že nemovitost jednou zdědí jejich společné děti.

27. Z účastnické výpovědi žalobkyně vzal soud dále za prokázané, že stavba byla plánována a posléze též realizována (zejména v počátečním stadiu výstavby) svépomocí i za účasti rodinných příslušníků obou stran, přátel a známých. Žalobkyně nepopírala, že žalovaný „se dřel jako kůň“. Připustila, že z hlediska osobní fyzické práce měl žalovaný na postupu výstavby větší zásluhu s tím, že i v té době více vydělával, což logicky zdůvodnila tím, že ona sama byla na počátku stavby na mateřské dovolené. Nicméně se žalovaným se spolupodílela již na přípravách stavby, například jezdila na jednání s architektem , Anonymizováno, a spolu se žalovaným vybírala vhodnou variantu, jak bude stavba vypadat, starala se o stravu řemeslníků a úklid po zednících, těmto dělala svačiny. Několikrát se spolu se žalovaným zúčastnila i nákupu materiálu na stavbu. Na stavbě pak z rodiny žalobkyně pomáhal její bratr – svědek , jméno FO, , otec i děda a žalobkyně, který též „zařídil hodně strojů“. Pomoc rodinných příslušníků obou rodin se uplatnila v době realizace základové desky až do výstavby hrubé stavby, tj. do zimy 2003. Na stavbě pomáhal i zedník zařízený otcem. Žalobkyně připustila na straně rodiny žalovaného též pomoc otce žalovaného i osobní fyzickou pomoc bratra žalovaného , jméno FO, .

28. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že i tento bratr žalobkyně se svou osobní prací podílel na výstavbě základů, základové desky, včetně zdění. Vzpomněl si i na fyzickou pomoc otce i dědy žalobkyně, případně rodinných kamarádů s tím, že matka žalobkyně vařila nebo hlídala dceru účastníků. Výpověď svědka , jméno FO, je v souladu se zjištěným průběhem výstavby tak, jak je zachycen na fotografií předložených žalovaným na čísle listu 100 a násl. spisu, když svědek potvrdil, že z pořízených fotografií je patrno zhotovování základové desky. Jsou zde vyfotografováni jím zmínění kamarádi, otec žalovaného, známý pan , jméno FO, . Svědek zmínil i pana , Anonymizováno, ohledně kterého připustil, že mu odměnu hradil otec žalobkyně.

29. Taktéž z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že tato na fotografiích pořízených v průběhu výstavby poznala svého otce, tedy dědečka žalobkyně zapojeného do práce s tím, že tento „házel do míchačky a sháněl jim dopravu“. Dále pak bratra žalobkyně, známého pana , Anonymizováno, , rodinného přítele, s tím, že si vybavila výpomoc jmenovaných při výstavbě obvodového zdiva. Opěrnou zeď pak pomáhal stavět zedník pan , Anonymizováno, , kamarád otce žalobkyně, kterého otec žalobkyně vyplácel, i když si svědkyně nevzpomněla konkrétní částku, kterou mu její manžel za práci platil. Svědkyně potvrdila, že syn a přítomný kamarád její rodiny na stavbě zdil. Ona sama byla „hlídací a vařící babička“.

30. Výpověď žalobkyně podepřená výpovědí svědka , jméno FO, i svědkyně , jméno FO, pak koresponduje i s výpovědí svědkyně , jméno FO, . I z její výpovědi vyplynulo, že žalovaný byl šikovný, řadu věcí na stavbě si dělal sám. Z rodiny žalobkyně se svou osobní fyzickou prací podílel též dědeček, otec a bratr žalobkyně, dále pak kamarádi otce žalobkyně, například pan , jméno FO, . Tito jmenovaní se zapojili do prací na základní desce a pomáhali i nadále. Svědkyně připustila, že na stavbu musel být najatý i nějaký zedník vzhledem k velikosti domu. Svědkyně uvedla, že byla přítomna tomu, kdy se v rodině žalobkyně (u rodičů – u , jméno FO, ) domlouvali, že přivezou beton v cisternách a kdo všechno z rodiny půjde pomáhat. Vybavila si, že otec žalobkyně říkal, že musí zaplatit zedníka pana , Anonymizováno, .

31. Sám žalovaný ve své účastnické výpovědi zmínil, že na stavbě pomohl děda žalobkyně, když zajistil dvě tatry, bagr, když se hrabaly základy na garáž, bylo 30 tater. Otec žalobkyně pak v jednom případě zařídil jeřáb, chodil dozorovat na stavbu, obdobně na stavbě pomáhal otec žalovaného, bratr žalovaného a kamarádi.

32. Z výpovědi svědka , jméno FO, , bratra žalovaného, soud zjistil, že i on sám pomáhal na stavbě zejména v době zhotovování základů a ve fázi hrubé stavby. Stavba probíhala rychle, plynule, zhruba dva roky. Účast rodinných příslušníků na výstavbě potvrdila i matka žalovaného paní , jméno FO, . Obdobně svědkyně , adresa, časově zařadila započetí výstavby k roku 2003 s tím, že stavba trvala asi dva roky.

33. Výpověď žalobkyně ve spojení s výpovědí svědků , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, koresponduje s obsahem v řízení provedených listinných důkazů o postupném čerpání úvěrů účastníky tohoto řízení za trvání manželství od tří peněžních ústavů, a to , právnická osoba, . a , Anonymizováno, . Ze smlouvy uzavřené mezi , Anonymizováno, věřitelem a účastníkem stavebního spoření – žalobkyní a žalovaným jako spoludlužníkem na straně druhé dne 3. 5. 2004 o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření č. , hodnota, ze dne 18. 3. 2000 soud zjistil, že tato je opatřena podpisy obou manželů – žalobkyně a žalovaného. , jméno FO, základě této smlouvy byl účastníkům poskytnut překlenovací úvěr v částce 350 000 Kč na bytový účel specifikovaný v této smlouvě jako výstavba bytu/stavby pro bydlení, adresa financované nemovitosti, katastrální území , Jméno žalovaného B, , parc. č. , Anonymizováno, , rodinný dům (tedy se specifikací právě sporné stavby realizované na výše uvedených pozemcích). Oba účastníci se coby dlužníci zavázali použít poskytnutý úvěr pouze na uvedený účel a prohlásili, že poskytnutým úvěrem řeší svoji bytovou potřebu. Z Podmínek pro poskytování úvěru , Anonymizováno, s účinností od 1. 10. 2002. soud zjistil, že tyto coby nedílná součást citované úvěrové smlouvy upravují poskytování a splácení překlenovacího úvěru a úvěru ze stavebního spoření s tím, že překlenovací úvěr je poskytován ke smlouvě o stavebním spoření na dobu mezi vznikem potřeby financování a vznikem nároku na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření. Překlenovací úvěr je poskytován ve výši cílové částky. Podmínkou poskytnutí úvěru je pak financování bytových potřeb účastníka a dodržení účelovosti a předložení dokladů osvědčujících použití peněžních prostředků k účelu sjednanému v úvěrové smlouvě. Podle článku V. odstavec 2. podmínek lze zpětně proplatit doklady, které byly vystaveny v den uzavření smlouvy o stavebním spoření nebo později, za předpokladu, že tyto doklady jsou stavební spořitelně předloženy k proplacení nejdéle rok po jejich vystavení. Jmenovaná stavební spořitelna na výstavbu rodinného domu poskytla úvěr do výše cílové částky 350 000 Kč, když z potvrzení vystaveného touto stavební spořitelnou dne 3. 6. 2013 vyplývá, že tento úvěr ze stavebního spoření byl splacen uspokojením pohledávky dne 3. 6. 2013. Z ústřižků poštovních poukázek soud zjistil, že žalobkyně v období let 2004–2005 hradila sjednané úvěrové splátky prostřednictvím poštovních poukázek. V průběhu řízení nebylo rozporováno tvrzení žalobkyně, že nadále byly úvěrové splátky hrazeny bankovním převodem. Dodržení podmínky účelovosti použití stavební spořitelnou poskytnutých peněžních prostředků k účelu sjednanému v úvěrové smlouvě pak vzal soud za prokázané z daňových dokladů, které žalobkyně, jak vyplynulo z její účastnické výpovědi v daném směru podepřené i výpovědí žalovaného, předkládala stavební spořitelně k proplacení. Z faktury vystavené , právnická osoba, . č. , hodnota, znějící na částku 46 656 Kč se splatností dne 30. 7. 2003 soud zjistil dodávku stropních nosníků na spornou stavbu rodinného domu účastníků. Z faktury č. , hodnota, vystavené , právnická osoba, . dne 12. 3. 2004 znějící na částku 22 837,50 Kč se splatností dne 26. 3. 2004 soud zjistil, že pro odběratele - žalovaného byla na stavbu rodinného domu účastníků realizována dodávka a montáž plynového kotle. Z faktury č. , Anonymizováno, vystavené dodavatelem , jméno FO, dne 5. 11. 2003 znějící na částku 219 000,69 Kč se splatností dne 5. 11. 2003 soud zjistil, že touto byly fakturovány tesařské a pokrývačské práce včetně oken na rodinném domě účastníků. Z faktury č. , Anonymizováno, vystavené dodavatelem , jméno FO, dne 7. 4. 2004 znějící na částku 42 714,88 Kč se splatností dne 7. 4. 2004 soud zjistil, že tímto daňovým dokladem byla vyúčtována dodávka opláštění, osazení, připojení a rozvodu vzduchu pro rodinný dům účastníků. Z daňového dokladu – prodejky č. , hodnota, vystavené dodavatelem , právnická osoba, . dne 26. 8. 2003 znějící na částku 10 396 Kč soud zjistil, že pro výstavbu rodinného domu účastníků byl dodán materiál , Anonymizováno, . Z daňových dokladů, prodejek za hotové číslo , hodnota, z března 2004 až května 2004 soud zjistil, že těmito byla vyúčtována dodávka zdícího , právnická osoba, (, Anonymizováno, ) na stavbu rodinného domu účastníků v celkové částce 20 198 Kč. Z Potvrzení o uzavření smlouvy o stavebním spoření č. , hodnota, vystaveného , Anonymizováno, soud zjistil, že tímto byl potvrzen návrh žalobkyně (ještě pod rodným příjmením , jméno FO, ) na uzavření smlouvy o stavebním spoření s tím, že smlouva byla vedena s cílovou částkou 240 000 Kč, s účinností smlouvy od 18. 3. 2000, když měsíční spoření činí 1 500 Kč. Z přípisu jmenované stavební spořitelny ze dne 3. 6. 2013 soud zjistil, že úvěr z tohoto stavebního spoření byl splacen uspokojením pohledávky dne 3. 6. 2013.

34. Z přípisu , Anonymizováno, ze dne 13. 3. 2024 k žádosti soudu o zaslání dokladů předložených v souvislosti s čerpáním překlenovacího úvěru výše soud zjistil, že posledně jmenovaná stavební spořitelna již neeviduje ani nearchivuje žádné podklady týkající se poskytnutého úvěru právním předchůdcem žalobkyni a žalovanému, coby spoludlužníkovi s tím, že úvěr již byl před více jak 10 lety splacen. Soud se ztotožňuje s náhledem strany žalující v tom směru, že , Anonymizováno, umožnila žalobkyni a žalovanému, coby spoludlužníkovi, plynulé čerpání poskytnutého překlenovacího úvěru v částce 350 000 Kč, přičemž přitom nevznášela jakékoliv námitky co do žalobkyní předkládaných daňových dokladů (ohledně jejich úplnosti, správnosti či pravosti) a tyto ve prospěch žalobkyně a žalovaného proplácela. Je tak zřejmé, že stavební práce a dodávka materiálu na stavbu rodinného domu účastníků byla, tak jak v těchto fakturách a prodejkách zaznamenáno, v uvedeném období uskutečněna, a to ze společných prostředků účastníků tohoto řízení získaných z poskytnutých úvěrů ze stavebního spoření.

35. Žalovaný v průběhu řízení namítal, že části zmíněných faktur a prodejek, zejména od dodavatele , právnická osoba, ., a to daňové doklady č. , hodnota, , měly být upravovány. Sám žalovaný ve své účastnické výpovědi vyložil, že žalobkyně s řemeslníky sama nejednala, jednání s dodavateli zastával on. Pokud dle tvrzení žalovaného byly jednotlivé daňové doklady dopisovány ze strany dodavatelů označených stavebních prací a dodávek materiálů, pak k tomu nepochybně byla nutná součinnost žalovaného a taková skutečnost nemůže jít k tíži žalobkyně. Žalovaným nebylo vyvráceno zjištění vycházející z uvedených daňových dokladů předkládaných žalobkyní stavební spořitelně ve spojení s účastnickou výpovědí žalobkyně podporovanou výpovědí svědků , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, .

36. Z úvěrové smlouvy uzavřené mezi , právnická osoba, . a žalovaným coby účastníkem stavebního spoření a žalobkyní coby spoludlužníkem na straně druhé dne 26. 4. 2005 o poskytnutí překlenovacího úvěru a úvěru ze stavebního spoření č. , č. účtu, soud zjistil, že tato smlouva je opatřena podpisy obou účastníků (samozřejmě i poskytovatele úvěru), přičemž na základě této smlouvy stavební spořitelna poskytla žalovanému a spoludlužníku – žalobkyni překlenovací úvěr ve výši 400 000 Kč, a to na označený účel – výstavba domu, bytu ve vlastnictví. Účastník stavebního spoření – žalovaný se zavázal k prokázání účelového použití poskytnutých prostředků předložit stavební spořitelně příslušné doklady. Z úvěrových podmínek pro poskytování úvěrů ze stavebního spoření jmenovanou stavební spořitelnou platných od 1. 2. 2005 soud zjistil, že tyto jsou nedílnou součástí citované úvěrové smlouvy. Dle článku 2. úvěrových podmínek jsou úvěry uvedenou stavební spořitelnou poskytovány zásadně účelově. Poskytnutý úvěr může být použit výhradně na financování bytových potřeb (účel uvedený ve smlouvě o úvěru). Doklady, kterými se prokazuje účelové použití prostředků stavebního spoření, se rozumí faktury, smlouvy, případně jiné obdobné doklady, které byly vystaveny po uzavření smlouvy o stavebním spoření a zároveň od data jejich vystavení neuplyne doba delší než 12 měsíců. Nebude-li dodržena podmínka účelovosti, je stavební spořitelna oprávněna pozastavit další čerpání úvěru, popřípadě požadovat sjednanou smluvní pokutu, okamžité vrácení celého poskytnutého úvěru apod. Stavební spořitelna si vyhradila právo kontroly účelovosti čerpání a použití prostředků stavebního spoření. Dle článku 4. úvěrových podmínek může být čerpání prostředků úvěru provedeno pouze na základě vyplněného tiskopisu stavební spořitelny „Příkaz k provedení platby“. Z potvrzení jmenované stavební spořitelny o provedeném čerpání ze dne 4. 5. 2005 soud zjistil, že k uvedenému datu v návaznosti na příkaz žalovaného k provedení platby stavební spořitelna uhradila dne 4. 5. 2005 z úvěrového účtu žalovaného č. , hodnota, podle předložených dispozic částku 225 020,50 Kč, a to na účet žalovaného č. , č. účtu, s tím, že na úvěrovém účtu žalovaného zbývá k dočerpání částka ve výši 174 979,50 Kč. Proplacená částka 225 020,50 Kč odpovídá součtu prostředků z poskytnutého úvěru na proplacení faktury č. , IBAN, vystavené dodavatelem , jméno FO, pro odběratele – žalovaného znějící na částku 70 009 Kč (za provedené zednické práce na rodinném domě na , jméno FO, včetně materiálu, placeno hotově 18. 10. 2004) a faktury č. , Anonymizováno, vystavené týmž dodavatelem pro téhož odběratele dne 6. 12. 2004 znějící na částku 155 011,50 Kč za provedené zednické práce na fasádě rodinného domu , jméno FO, , včetně materiálu. Z přípisu , právnická osoba, . ze dne 12. 3. 2024 k žádosti soudu bylo zjištěno, že tato banka zaslala soudu faktury, které byly doloženy k příkazu čerpání sumy úvěru číslo , č. účtu, , , Jméno žalovaného A, , narozený , Datum narození žalovaného A, , jako účelové použití finančních prostředků z úvěrového účtu. Jedná se o faktury citované výše. Z doloženého , adresa, k provedení platby soud zjistil, že k přiložené faktuře číslo , hodnota, byla provedena platba na účet č. , č. účtu, dne 5. 5. 2005. Z připojené citované faktury soud zjistil, že touto byla dodavatelem , jméno FO, účtována úhrada za vnitřní omítky na rodinném domě na , Jméno žalovaného B, , a to odběrateli označenému – pan , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , vystaveno dne 2. 5. 2005 se splatností téhož dne. Z , adresa, k provedení platby částky 225 020,50 Kč soud zjistil, že dne 5. 5. 2005 byla provedená úhrada této částky na již výše zmiňovaný účet, když z připojené Soupisky dokladů prokazujících účelové použití je zřejmé, že celková částka 225 020 Kč je souhrnem částky 70 009 Kč zaplacené hotově dne 18. 10. 2004 (faktura , Anonymizováno, ) a částky 155 011,50 Kč zaplacené hotově dne 6.12. 2004 (faktura , Anonymizováno, . Z potvrzení shora jmenované stavební spořitelny o provedeném čerpání ze dne 13. 5. 2005 soud zjistil, že tato stavební spořitelna dne 11. 5. 2005 uhradila z úvěrového účtu dne 11. 5. 2005 podle předložených dispozic částku 174 979,50 Kč na účet majitele – žalovaného č. , č. účtu, s tím, že ke dni 11. 5. 2005 na zmíněném úvěrovém účtu zbývá k dočerpání částka ve výši 0 Kč. Ve spojení s již výše citovanou fakturou č. , hodnota, znějící na částku 175 909 Kč je zřejmé, že výše uvedené k potvrzení o provedeném čerpání se vztahuje k proplacení úhrady za vnitřní omítky na předmětném rodinném domě. Z výpisu z úvěrového účtu k 31. 12. 2005 vzal soud za prokázané, že k tomuto datu bylo celkem z úvěrového účtu žalovaného čerpáno 400 000 Kč. Z potvrzení o poskytnutém překlenovacím úvěru na bytové potřeby a o výši úroků z tohoto úvěru vystavené shora jmenovanou stavební spořitelnou dne 2. 5. 2005 soud zjistil, že úroky z poskytnutého úvěru za období červen až prosinec 2005 představují předpokládanou celkovou částku 14 868 Kč. Z potvrzení jmenované stavební spořitelny ze dne 14. 7. 2016 vzal soud za prokázané, že k úplnému doplacení tohoto úvěru došlo dne 13. 7. 2016. Jak již bylo výše uvedeno, k výzvě soudu , právnická osoba, . přípisem ze dne 12. 3. 2024 soudu sdělila, že v příloze zasílá faktury, které byly doloženy k příkazu čerpání sumy z úvěru č. , č. účtu, , , Jméno žalovaného A, (žalovaný), jako účelové použití finančních prostředků z úvěrového účtu. Z uvedeného nutno dovodit, že shora popsaným způsobem čerpané finanční prostředky byly za trvání manželství účastníků použity v souladu s účelem vymezeným v citované úvěrové smlouvě ze dne 26. 4. 2005, tj. na výstavbu rodinného domu účastníků. Přípisem ze dne 14. 7. 2016 ze strany , právnická osoba, . bylo žalovanému oznámeno, že dne 13. 7. 2016 byl po řádném splacení zrušen úvěrový účet žalovaného číslo , č. účtu, , když přílohou byl žalovanému zaslán závěrečný výpis z úvěrového účtu a potvrzení o zaplacení úroků z úvěru.

37. Namítá-li žalovaný dodatečné úpravy či opravy faktur a daňových dokladů předkládaných této stavební spořitelně, nutno uzavřít, že vesměs se tyto doklady doložené žalobkyní obsahově shodují s fakturami zaslanými jmenovanou stavební spořitelnou v příloze odpovědi ze dne 12. 3. 2024. Nikoliv zásadní odchylky se týkají pouze faktury č. , hodnota, znějící na částku 175 909 Kč, když faktura doložená stavební spořitelnou obsahuje v rubrice odběratel: p. , jméno FO, , přičemž označení adresy žalovaného - v , adresa, - postrádá číslo popisné. Jak uvedla žalobkyně ve své účastnické výpovědi, měla ve svém archivu zahrnutou fakturu s označením odběratele , jméno FO, , adresa, , přestože jméno , jméno FO, nenáleží ani žalovanému, ani jeho zesnulému otci či jinému rodinnému příslušníkovi. Z účastnické výpovědi žalobkyně ve spojení s účastnickou výpovědí žalovaného lze dovodit, že žalobkyně se neúčastnila jednání s dodavateli, pouze následně faktury, které vyřizoval žalovaný, předkládala stavebním spořitelnám. Případné doplnění či změna daňových dokladů tak nemůže jít k tíži žalobkyně. Taková skutečnost pak nenarušuje věrohodnost účastnické výpovědi žalobkyně za situace, kdy odpovědí na výzvu soudu ze strany , právnická osoba, . bylo najisto postaveno, na základě kterých daňových dokladů, vystavených za které konkrétní práce realizované na výstavbě rodinného domu účastníků, bylo provedeno čerpání prostředků z úvěrového účtu.

38. Ze Smlouvy č. , hodnota, o poskytnutí úvěru z prostředků Státního fondu rozvoje bydlení (nyní Státní fond podpory investic) uzavřené mezi tímto „Fondem“ a žalovaným jako příjemcem dne 13. 6. 2005 vzal soud za prokázané, že předmětem této smlouvy dle článku I. odstavec 1. je poskytnutí úvěru z prostředků Fondu příjemci k financování výstavby rodinného domu se vznikem jedné bytové jednotky na pozemku p. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , jméno FO, u , Jméno žalovaného B, dle stavebního povolení ze dne 12. 7. 2002, a to ve výši 300 000 Kč. Z Informací o stavu úvěrového závazku číslo smlouvy , Anonymizováno, poskytovaných v období 2007–2019, adresovaných žalovanému, soud zjistil, že v každém jednotlivém roce Fond připomínal žalovanému že „po celou dobu splácení musí být nemovitost, na kterou byl poskytnut úvěr z prostředků Fondu, byl-li poskytnut za trvání manželství, ve společném jmění manželů“. Z obsahu listin předložených Státním fondem podpory investic nevyplývá, že by kdy žalovaný vůči tomuto Fondu jakkoliv dával na vědomí, že by rozestavěná nemovitost měla náležet do jeho výlučného vlastnictví. Ze sdělení termínu převodu finančních prostředků. – , Anonymizováno, ze dne 15. 2. 2024 soud zjistil, že finanční prostředky ze strany Fondu byly převedeny žalovanému dne 22. 8. 2005. Z přípisu Státního fondu podpory investic ze dne 14. 3. 2024 vyplývá, že k žádosti soudu Fond sdělil požadované informace týkající se úvěrové smlouvy č. , hodnota, uzavřené dne 4. 7. 2005 s tím, že aktuální výše nesplaceného zůstatku poskytnutého úvěru včetně příslušenství k datu 14. 3. 2024 činí celkem 22 673,90 Kč. Fond přiložil též rekapitulaci smlouvy a doložené daňové doklady. Z odpovědi Fondu nelze zaznamenat, že by v průběhu čerpání uvedeného úvěru bylo tímto Fondem cokoliv z předkládaných daňových dokladů rozporováno. Je tak zřejmé, že prostředky čerpané na základě této úvěrové smlouvy byly Fondem vyhodnoceny jako použité v souladu se shora vymezeným účelem předmětné úvěrové smlouvy. Z Fondem zaslaných daňových dokladů vzal soud za prokázané, že čerpané prostředky byly vloženy do následujících fází výstavby rodinného domu účastníků (realizované práce, dodávka materiálu). Z faktury č. , Anonymizováno, , dodavatele , jméno FO, , ze dne 20. 9. 2005 znějící na částku 150 255 Kč se splatností dne 5. 9. 2005 soud zjistil, že touto bylo fakturováno provedení tesařských a sádrokartonářských prací, včetně dodání materiálu (s poznámkou zaplaceno 12. 9.). Uvedené koresponduje s výpisem z účtu vedeného na majitele - žalovaného ze dne 12. 9. 2005 (výběr hotovosti 150 000 Kč, výběr hotovosti dne 30. 9. 2005 ve výši 50 000 Kč). Z faktury č. , hodnota, vystavené , jméno FO, dne 3. 10. 2005 znějící na částku 26 593 Kč se splatností dne 3. 10. 2005 soud zjistil, že tento doklad představuje vyúčtování za provedené elektroinstalační práce na akci Elektroinstalace rodinného domu. Z příjmového dokladu ze dne 3. 10. 2005 soud zjistil, že vystavitel faktury výše (, jméno FO, ) přijal na doklad , Anonymizováno, , , Anonymizováno, elektroinstalační práce částku 26 593 Kč. Z faktury č. , Anonymizováno, vystavené dodavatelem Vodoinstalace dne 6. 10. 2005 znějící na částku 21 960 Kč se splatností dne 6. 10. 2005 soud zjistil, že touto byla vyfakturována montáž vodovodů a odpad, potrubí, včetně montáže a kompletace. Z příjmového pokladního dokladu vystaveného výše uvedeným Vodoinstalatérstvím (, jméno FO, ) soud zjistil, že dne 6. 10. 2005 bylo přijato od žalovaného s poukazem na číslo parc. , Anonymizováno, celkem 21 960 Kč za montáže a kompletaci uvedené výše. Z faktury, daňového dokladu č. , hodnota, , vystavené dodavatelem , jméno FO, , topení, plyn, , jméno FO, – sdružení dne 11. 10. 2005 znějící na částku 65 552 Kč se splatností dne 25. 10. 2005 soud zjistil, že touto bylo fakturováno zboží dle dodacího listu, když ze seznamu dodaného zboží a odvedených prací na připojeném dodacím listu pro odběratele žalovaného (opět se specifikací shora uvedených parcel, na nichž probíhala výstavba předmětného rodinného domu účastníků) soud zjistil, že shora uvedeným vystavitelem faktury byla provedena montáž topení včetně rozvodů vody, odpadu, radiátorů, kompletace apod. Uvedenému odpovídá i příjmový pokladní doklad číslo , hodnota, ze dne 11. 10. 2005 vystavený , jméno FO, o přijetí částky 65 552 Kč od žalovaného. Z faktury č. , Anonymizováno, vystavené dodavatelem , Anonymizováno, , jméno FO, znějící na částku 50 000 Kč se splatností dne 13. 10. 2005 soud zjistil, že touto bylo fakturováno za výrobu dřevěných schodů a montáž podlahy s poznámkou: placeno 30.

9. Celkem takto bylo vynaloženo na stavbu rodinného domu účastníků 314 360 Kč, tedy částka korespondující s výší poskytnutého úvěru Fondem v částce 300 000 Kč v souladu s účelovým určením dle uzavřené úvěrové smlouvy. Namítá-li žalovaný opětovně nesrovnalosti v údajích uvedených ve shora zmiňovaných daňových dokladech, soud odkazuje na již výše uvedené dílčí závěry vyplývající z účastnické výpovědi žalobkyně a žalovaného ohledně pořizování těchto faktur a způsobu jejich předkládání, v daném případě Fondu a způsobu jejich proplácení, jak již naznačeno výše. Soud dodává, že v citovaných daňových dokladech je v rubrice ,,odběratel“ opakovaně označován , Jméno žalovaného A, (žalovaný) ve spojitosti s uvedením čísel parcel, na nichž výstavba sporného rodinného domu probíhala, nelze tak přesvědčit tvrzení žalovaného, že by tyto faktury byly vystavovány za stavební práce ve prospěch výstavby otce žalovaného, když ani souběh takových staveb (otce žalovaného a účastníků tohoto řízení) nevyplynul z žádného v řízení provedeného důkazu (včetně výpovědí matky či bratra žalovaného).

39. Žalobkyně ve své účastnické výpovědi přesvědčivě vyložila obvyklý způsob, jakým byly faktury v průběhu výstavby rodinného domu jednotlivým stavebním spořitelnám předkládány a jak probíhalo čerpání prostředků z poskytnutých úvěrů. , jméno FO, úhradu jednotlivých faktur zprvu účastníci použili jejich společně našetřené prostředky. Stavební spořitelna následně zpětně (v souladu s již citovanými úvěrovými podmínkami) tyto doklady proplácela, přičemž takto získané prostředky byly opět použity na úhradu následně realizovaných stavebních prací.

40. Soud účastnickou výpověď žalobkyně i výpovědi svědků , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, hodnotí jako věrohodné, vzájemně souladné, když tyto korespondují s obsahem výše citovaných listinných důkazů, zejména poskytnutých jednotlivými stavebními spořitelnami.

41. Naproti tomu žalovaný ani přes výzvu soudu ve smyslu ustavení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. v řízení neprokázal tvrzení o kompletní výstavbě sporného rodinného domu ze svých výlučných prostředků, když neprokázal, že skutečně obdržel darem od svého otce všechny uváděné prostředky určené pro zakoupení druhého pozemku a výstavbu rodinného domu, ani jednoznačný tok těchto finančních prostředků do jednotlivých fází výstavby. Ke konkrétním výlučným zdrojům těchto prostředků žalovaný v rámci své obrany proti žalobě tvrdil, že tyto pocházely z daru od otce žalovaného v souvislosti s vypořádáním nemovitosti ve , adresa, (z vypořádání mezi žalovaným a jeho bratrem , jméno FO, ), dále pak z daru (výlučně žalovanému) od otce v souvislosti s nákupem (v pořadí) druhého pozemku (p. č. , Anonymizováno, pro stavbu. Žalovaný ve finální verzi svého vyjádření k žalobě tvrdil, že z daru od svého otce dostal částku v celkové výši 3 160 000 Kč, přičemž na stavbu domu byla použita částka v celkové výši 3 058 000 Kč.

42. Z kupní smlouvy uzavřené mezi , Jméno žalovaného A, , , datum, (otcem žalovaného) jako prodávajícím a manželi , jméno FO, a , jméno FO, jako kupujícími (v příbuzenském poměru otec – syn, tchán – snacha) dne 25. 9. 2000 vzal soud za prokázané, že otec žalovaného touto smlouvou prodal do společného jmění manželů – shora označených kupujících svůj podíl, který činí 1/2 v poměru k celku (vlastníkem druhé poloviny uvedených nemovitostí je na základě darovací smlouvy ze dne 25. 9. 2000 , jméno FO, , syn prodávajícího) na nemovitostech uvedených v části I. této smlouvy, včetně příslušenství (tj. nemovitosti - dům č. p. , Anonymizováno, se st. p. č. , hodnota, o výměře 564 m² a p. č. , hodnota, o výměře 529 m² – zahrada v obci a katastrálním území , adresa, zapsaných na LV č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, ), a to za vzájemně sjednanou kupní cenu 2 100 000 Kč. Dle článku III. této smlouvy měla být kupní cena 2 100 000 Kč na základě dohody smluvních stran označených výše vypořádána takto: první část kupní ceny ve výši 100 000 Kč zaplatí kupující prodávajícímu (otci žalovaného) při podpisu této smlouvy, druhou část kupní ceny ve výši 500 000 Kč zaplatí kupující prodávajícímu do dvou měsíců ode dne, kdy obdrží tuto kupní smlouvu s vyznačením rozhodnutí o povolení vkladu vlastnického práva a právních účinků od , právnická osoba, , třetí zbývající část kupní ceny ve výši 1 500 000 Kč budou kupující splácet prodávajícímu v měsíčních splátkách ve výši 12 500 Kč, splatných počínaje měsícem říjnem 2000 vždy do každého 15. dne v měsíci, na účet prodávajícího. Z výše uvedeného lze tudíž pouze dovodit, že otec žalovaného měl počínaje měsícem říjnem 2000 obdržet 120 měsíčních splátek ve výši 12 500 Kč, tedy kupní cena měla být zcela splacena v měsíci říjnu 2010. Z výpisu z bankovního účtu otce žalovaného u , právnická osoba, . soud pouze zjistil, že na účet otce žalovaného byla splátka této kupní ceny ve výši 12 500 Kč ze strany bratra žalovaného – , jméno FO, uskutečněna v roce 2001 dne 10. 5. 2001, 11. 6. 2001 a 10. 7. 2001, v roce 2002 pak 10. 5., 10. 6. a 10. 7., v roce 2003 dne 12. 5., 10. 6. a 10. 7. a v roce 2004 pak dne 10. 11., 10. 12. a 12. 1., 10. 8.,10. 9. a 11.

10. Výpisem z bankovních účtů otce žalovaného vzal soud dále za prokázané, že otec žalovaného uskutečnil ze svého účtu č. , hodnota, výběr částky 600 000 Kč dne 29. 6. 2001, částky 170 000 Kč dne 12. 7. 2002, částky 155 000 Kč dne 7. 5. 2003, částky 80 000 Kč dne 25. 11. 2003 a částky 130 000 Kč dne 4. 10. 2004. Z provedeného dokazování, a to ani z důkazů navržených žalovaným, zejména z výpovědí svědků - manželů , jméno FO, , matky žalovaného, bratra žalovaného , jméno FO, či svědka , jméno FO, nelze uzavřít, zda otec žalovaného skutečně obdržel všechny sjednané splátky třetí části kupní ceny výše ani předávání těchto částek ze strany otce žalovaného žalovanému za účelem úhrady stavebních prací a dodávky materiálu na rodinný dům účastníků či skutečné investování těchto prostředků žalovaným do jím tvrzených fází výstavby. Obdobně z provedeného dokazování nevyplynulo darování částky 660 000 Kč otcem žalovaného žalovanému při sjednávání kupní smlouvy uzavírané mezi žalovaným a manželi , jméno FO, týkající se koupě pozemku p. č. , Anonymizováno, , ani vložení části těchto prostředků (nad rámec uhrazené kupní ceny za pozemek) opět do stavby sporné nemovitosti.

43. Procesní obranu žalovaného v naznačeném směru vyvracejí zjištěné okolnosti uzavírání citované kupní smlouvy ze dne 2. 7. 2001. Z kupní smlouvy uzavřené mezi , jméno FO, a , jméno FO, , na straně jedné jako prodávajícími a , Jméno žalovaného A, (žalovaným) jako kupujícím dne 2. 7. 2001 (z úplné kopie listiny uložené ve sbírce listin v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj) soud zjistil, že shora označené smluvní strany opatřily tuto smlouvu svými podpisy dle ověřovací doložky téhož dne 2. 7. 2001 před notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, v , adresa, . Z článku I. této kupní smlouvy vzal soud za prokázané, že jejím předmětem byl prodej/koupě pozemku – zahrady parc. č. , Anonymizováno, o výměře 947 m² v katastrálním území , Jméno žalovaného B, . Z článku II. této kupní smlouvy vyplývá, že manželé , jméno FO, prodali nemovitost výše uvedenou kupujícímu za vzájemně dohodnutou kupní cenu ve výši 188 760 Kč s tím, že tato kupní cena byla uhrazena v hotovosti při podpisu kupní smlouvy. Uvedené zjištění ohledně zaplacení kupní ceny v plné výši v hotovosti při podpisu kupní smlouvy před notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, je pak v rozporu s účastnickou výpovědí žalovaného a svědka , jméno FO, o zaplacení kupní ceny a zejména předání obálky s penězi (dar otce žalovaného v celkové částce 660 000 Kč) ze strany otce žalovaného žalovanému v provozovně manželů , jméno FO, .

44. Svědek , jméno FO, vypověděl, že byl kamarádem otce žalovaného. V rozhodné době měli s manželkou firemní provozovnu v , Anonymizováno, ulici v , adresa, . S otcem žalovaného byli spolužáci, jak potvrdila i svědkyně , jméno FO, . Otec žalovaného projevil zájem o předmětnou parcelu. Manželé , jméno FO, se na prodeji dohodli, když jim parcela již k ničemu nebyla. Dle výpovědi svědka , jméno FO, přijeli otec žalovaného se žalovaným na provozovnu – do kanceláře manželů , jméno FO, , otec žalovaného přinesl obálku s penězi (svědek si vybavil, že otec žalovaného provozoval tehdy autobazar), odpočítal okolo částky 180 000 Kč s tím, že zbytek peněz z obálky dá synovi (žalovanému) na stavbu. S manželkou podepsali předmětnou kupní smlouvu ve zmíněné kanceláři jejich provozovny. Svědek vypověděl, že byl z toho užaslý, protože obálka byla „hodně naditá“, otec žalovaného říkal, že je tam přes půl milionu, přesně si svědek nevzpomněl na uváděnou částku. Doplnil, že otec žalovaného říkal, že si vybral z toho, co měl v kanceláři, z autoprodeje s tím, že uvedený obnos dá synovi na stavbu. Před oběma manželi pak otec žalovaného žalovanému zmíněné prostředky dal, „kolik v tom bylo“ svědek nevěděl, o to se nezajímal. Svědek upřesnil, že z obálky s penězi odpočítal částku okolo 180 000 Kč – na kupní cenu a zbytek žalovanému dal. Dle svědka uvedený zbytek obálky před svědkem otec žalovaného nepřepočítával. Otec žalovaného pouze pronášel, že „kluk bude stavět ale zaplaťpánbůh, že on na to ještě má, aby mu s tím pomohl“. O dalších finančních zdrojích na výstavbu se svědek s otcem žalovaného ani žalovaným nebavili. Prodej parcely svědek časově zařadil do roku 2001 s tím, že smlouvu již k dispozici nemá, tuto již před časem vyhodil. K přejímce peněz doplnil, že k předání kupní ceny v hotovosti, a tudíž i zbytku prostředků posléze ze strany otce žalovaného žalovanému došlo zcela jistě při podpisu smlouvy v provozovně v , Anonymizováno, ulici. Při předestření kopie kupní smlouvy ze sbírky listin uložené v katastru nemovitostí naproti tomu posléze svědek potvrdil, že se jedná o jeho vlastnoruční podpis a podpis jeho manželky. Přesto setrval na tom, že k předání kupní ceny a zbytku peněz z obálky, jak výše rozvedeno, zcela jistě došlo na firmě manželů , jméno FO, . O obálce, v níž měly být peněžní prostředky uloženy, svědek zmínil pouze tolik, že obálka byla velká, dost tlustá. Ze sdělení otce žalovaného svědek vyrozuměl, že peníze z obálky otec žalovaného synovi daruje, a to na stavbu. Věrohodnost výpovědi svědka , jméno FO, snižuje též jeho sdělení, že před svědeckou výpovědí byl telefonicky dotazován žalovaným, zdali se coby svědek jednání soudu zúčastní.

45. V souladu s výpovědí svědka , jméno FO, je pouze dílčí část účastnické výpovědi žalovaného, kdy tento uvedl, že pozemek se kupoval od pana , jméno FO, , k předání peněz otcem žalovaného žalovanému mělo dojít v kanceláři pana , jméno FO, . , jméno FO, místě byli přítomni otec žalovaného, žalovaný a paní , jméno FO, , a to v provozovně jejich stavební firmy. Dle výpovědi žalovaného na uvedeném místě předal žalovanému jeho otec „větší obnos peněz“, konkrétně částku v rozmezí 650–660 000 Kč. Z toho se odpočítalo cca 190 000 Kč za pozemek a zbytek dal otec žalovanému na začátek stavby. Dle účastnické výpovědi žalovaného se v této situaci otec žalovaného se svědkem , jméno FO, „handrkovali, jak byli spolužáci, tak se jako vytahovali před sebou, jako škádlili“, otec žalovaného „se asi spíš vytahoval, že mu dává tolik peněz, jako by na rozjetí stavby, na základy“. , jméno FO, v kanceláři v uvedené době seděla za stolem, tu to dle žalovaného nějak moc nezajímalo. Dle žalovaného se jednalo o silnou obálku, žalovaný si nevybavil, v jakých nominálních hodnotách byly bankovky v této umístěné.

46. V rozporu s výpovědí svědka , jméno FO, a účastnickou výpovědí žalovaného je pak výpověď svědkyně , jméno FO, , manželky jmenovaného , jméno FO, , která úvodem pouze vypověděla, že si okolnosti prodeje pozemku konkrétně nevybavuje, s otcem žalovaného se stýkal její manžel, tito byli kamarádi, chodili spolu do školy. Svědkyně si pouze vybavila, že se jednalo o prodej tehdy zahrady, dle její výpovědi ona sama žádnému jednání předcházejícímu prodeji pozemku přítomna nebyla. Vše „si vyřizovali chlapi sami“, svědkyně akorát podepsala kupní smlouvu „a to bylo všechno“. Svědkyně se o záležitost nezajímala, byla ráda, že se zahrady zbavila. Ze strany manžela nebyla nikterak informována ohledně výsledků vyřizování jednání, které její manžel vedl s otcem žalovaného, písemné doklady vztahující se k tomuto již vyhodila. Svědkyně si však též vybavila, že předmětnou kupní smlouvu podepisovali všichni najednou. Ze strany manžela se jí nedostalo žádných informací ohledně jakýchkoliv prohlášení v rámci sjednávání kupní smlouvy ze strany otce žalovaného. Po předestření kopie kupní smlouvy pořízené ze sbírky listin katastru nemovitostí si svědkyně vzpomněla, že podpisy obou smluvních stran realizované najednou musely být notářsky ověřeny. V této souvislosti si svědkyně nevybavila žádné prohlášení, ať již svého manžela či otce žalovaného při opatřování kupní smlouvy těmito podpisy a při uzavírání smlouvy. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, je sice zřejmé, že se o samotný proces prodeje zahrady příliš nezajímala, v průběhu jednání nefigurovala, když se „mužský spolu domlouvali“, nelze však přehlédnout, že svědkyně neuvedla ničeho z toho, co zaznělo z účastnické výpovědi žalovaného a výpovědi svědka , jméno FO, ohledně předávání nadité obálky s penězi žalovanému a rozšafnému komentování ze strany otce žalovaného ohledně účelu a užití těchto prostředků, které měly být darovány žalovanému a použity do rozjezdu stavby. Sám svědek , jméno FO, vypověděl, že i po více než 20 letech si vybavil své tehdejší dojmy, že z popsané situace byl „užaslý“. Nepochybně by se tak v provozovně manželů , jméno FO, muselo jednat o nevšední záležitost, kterou by si nutně, pokud by se udála, tak, jak tvrdí žalovaný, musela vybavit (i přes uplynulou dobu) též svědkyně , jméno FO, . Tato však ničeho takového nepotvrdila.

47. Obdobně i z účastnické výpovědi žalobkyně vyplynulo, byť žalobkyně stejně jako svědkyně , jméno FO, koupi druhého pozemku z důvodu péče o rodinnou domácnost a malé dítě příliš pozornosti nevěnovala, že žalovaný po celou dobu společného soužití za trvání manželství, ani po dobu trvání výstavby, za tehdy dobrých manželských vztahů žalobkyni nesdělil, že měl dostat darem od svého otce nějaké prostředky v hotovosti. Tyto žalobkyni nikdy neukázal. Žalobkyně si ani nevšimla ve skříňce, kam spolu se žalovaným společné prostředky ukládali, že by zde ležela nějaká vyšší částka, případně v obálce, a to přestože žalobkyně potvrdila, že v rozhodné době důvěřovala žalovanému (kdyby takovou částku v hotovosti od otce darem obdržel, určitě by jí to sdělil). Žalobkyni se nedostala žádná informace ohledně postupného vypořádávání nemovitosti ve , adresa, , nebylo jí ničeho známo o tom, že by splátky kupní ceny dle kupní smlouvy uzavřené mezi otcem žalovaného a bratrem žalovaného a jeho manželkou na straně druhé byly otcem žalovaného poukazovány žalovanému na výstavbu rodinného domu. K tomuto pouze žalobkyně vypověděla, že se žalovaný s bratrem , jméno FO, nebaví. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že v souvislosti s vypořádáním nemovitosti ve , adresa, měl žalovaný jako kompenzaci od svého otce dostat podíl na nemovitosti – statku ve , Anonymizováno, a dílnu ve , adresa, . Uvedené potvrdil ve své účastnické výpovědi i sám žalovaný.

48. Soud připomíná, že doba trvání stavby účastníků je ohraničena stavebním povolením ze dne 12. 7. 2002 s právní mocí dne 4. 12. 2002 a na straně druhé kolaudačním rozhodnutím ze dne 22. 12. 2005 s právní mocí dne 4. 1. 2006. Měly-li být splátky kupní ceny z prodeje podílu na nemovitosti ve , adresa, otci žalovaného poukazovány až do října 2010, lze stěží hovořit o tom, jaká konkrétní částka z tohoto zdroje byla skutečně otci žalovaného za jeho života vyplacena a následně předána – darována žalovanému do výstavby.

49. Žalovaný coby účastník řízení vypověděl, že ze začátku mu otec daroval již zmíněnou částku 600 – 650 000 Kč před panem , jméno FO, a paní , jméno FO, , následně mu pak daroval částku 100 000 Kč a 500 000 Kč. Vysvětlil, že příjemcem splátek kupní ceny z podílu na nemovitosti ve , adresa, byl jeho otec, a to z toho důvodu, že tento chtěl mít přehled. Proto splátky chodily otci na účet. 100 000 Kč obdržel otec při podpisu kupní smlouvy, 500 000 Kč do dvou měsíců a následně 12 500 Kč měsíčně. Všichni okolo věděli, že žalovaný dostane takovéhle peníze od táty a že z toho tudíž mohou účastníci začít stavět barák. Dle žalovaného to věděli všichni známí, rodiče i bratr žalobkyně, stejně tak otec žalovaného, bratr žalovaného (, jméno FO, ) i švagrová.

50. Svědkyně , jméno FO, , matka žalovaného vypověděla, že nejprve žalobkyně se žalovaným bydleli ve , adresa, , nemovitosti původně vlastnicky náležející otci žalovaného, přičemž se tam jejich dva synové (žalovaný a bratr , jméno FO, ) nepohodli, proto se žalovaný rozhodl, že by začal stavět . Tudíž dle výpovědi svědkyně , adresa, jednu parcelu rodiče žalovaného (jenom) žalovanému darovali, aby si mohl postavit a vedlejší volnou parcelu pak ještě rodiče žalovaného na , jméno FO, přikoupili. Jelikož jeden ze synů svědkyně zůstal v tom domě ve , adresa, , domluvili se všichni zmínění, že bratr , jméno FO, bude vyplácet žalovaného (poté, co se tento rozhodl, že bude stavět) přes účet otce žalovaného, když tento měl rád o všem přehled. Bratr žalovaného , jméno FO, , který zůstal ve , adresa, , proto každý měsíc otci žalovaného dle výpovědi svědkyně posílal nějakou částku, na které se domluvili, přičemž když žalovaný přišel se záměrem, že si postaví na , jméno FO, , ,,tak to všechno financoval manžel“ (tj. otec žalovaného) s podmínkou, že až postaví, bude ,,to psaný na něj , na syna“ – žalovaného . Současně však svědkyně vypověděla, že nebyla u žádného jednání, kde by se o tom v daném směru (o zdůrazněné podmínce otce žalovaného k otázce budoucího vlastníka stavby) hovořilo. Dle svědkyně první parcela, kterou žalovanému jeho rodiče darovali, byla úzká a dlouhá, proto s pojetím záměru stavět byla zakoupena vedlejší parcela od pana , jméno FO, , kterou ,,zaplatil taky manžel“ s obecným dodatkem, že se manžel s panem , jméno FO, nějak domluvili. Svědkyně nevěděla, o jakou částku se mělo jednat s tím, že kdyby třeba něco zbylo z té částky v souvislosti s koupí pozemku, že si mohl syn třeba koupit nějaký ten stavební materiál. Svědkyně však potvrdila, že nebyla u toho, že by otec žalovaného tomuto dával nějaký větší obnos peněz. Dle výpovědi svědkyně tato měla být přítomna několikrát, kdy otec žalovaného tomuto předával obálku s nějakou částkou. Její výši však neznala, do obsahu obálky se nedívala. Tomuto měla být přítomna asi v 5–6 případech. Svědkyně věděla pouze tolik, že manžel podnikal, že se mu dařilo, peníze měl, přístup k účtu manžela však neměla, nevěděla, kolik peněz měl manžel (otec žalovaného) na účtu. Nevěděla, jaký byl příjem manžela. Svědkyně si nevybavila ani, jaký po roce 2000 sama pobírala důchod. Zmínila pouze, že od otce žalovaného dostávala měsíčně nějaké peníze na hospodaření, nesdělila však, v jaké částce. Sama nějaké úspory měla, ale dle své výpovědi, nikoliv velké. Sama žalovanému na stavbu nedala ani korunu. Posléze doplnila, že , jméno FO, měl po dobu asi 10 let poukazovat na účet otce žalovaného částku v celkové výši asi 2 miliony Kč. Dle výpovědi svědkyně měl otec žalovaného žalovanému na stavbu darovat částku přes 3 miliony, nadto pak prostředky na koupi parcely od pana , jméno FO, . Informaci o výše uvedené částce dle své výpovědi svědkyně získala od svého manžela. Teprve později okolo roku 2022 svědkyně dle své výpovědi darovala synovi – žalovanému z dědictví po svém bratrovi částku asi 400 000 Kč. Svědkyni nebylo známo ničeho o dalších zdrojích financování výstavby, nevěděla nic o stavebním spoření či souvisejících úvěrech. Dle svědkyně pomáhal na stavbě žalovanému jeho bratr , jméno FO, . Svědkyně nevěděla ničeho o tom, kdy a za jakých okolností se žalobkyně dozvěděla o tom, kdo je zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník, pouze potvrdila, že v souvislosti s výstavbou žalobkyně několik let nekomunikovala se svými rodiči.

51. Svědek , jméno FO, , bratr žalovaného vypověděl, že on sám nebyl u žádných jednání, z nichž by získal přímé informace o tom, z jakých finančních zdrojů bude realizována výstavba rodinného domu účastníků. Informace měl zprostředkovaně pouze od svého otce s tím, že otec svým synům řekl, co komu dá. Jeden bratr zůstal bydlet ve , adresa, . V této souvislosti se rozhodlo, že druhý z bratrů – žalovaný, bude stavět na , jméno FO, , kde dostal parcely a začal stavět. Svědek vyložil, že jsou tři bratři, otec jim řekl, že jeden bratr zůstane ve , adresa, , jeden dostane ,,barák, kde vlastně bydlí rodiče“ a nejmladší bratr – žalovaný, že dostane parcelu a bude stavět. Svědek vypověděl, že má pouze za to, že stavba měla být uskutečněna z ,,tátových zdrojů“, když táta v té době peníze měl, koupil potom ještě jednu parcelu a bratr (žalovaný) začal stavět. Za ,,tátovy zdroje“ označil svědek zdroje z podnikání, v němž se otci žalovaného dařilo. Svědek , jméno FO, doplnil, že ten bratr, který zůstal ve , adresa, , posílal tátovi, který o tom chtěl mít přehled, byl již takový, měsíčně částky na účet a táta bratrovi peníze dával. Svědek hovořil o částce asi 12 000 Kč měsíčně s tím, že otec žalovanému nedával právě tuto částku, ale vždy nějakou větší sumu, aby z toho žalovaný mohl stavět s vysvětlením, že kdyby mu uvedenou částku dával měsíčně, trvalo by to dlouho a nic by nepostavil. Z výpovědi svědka nebylo zjištěno, že by svědek měl vědomost o předání nějaké konkrétní finanční částky ze strany otce žalovaného žalovanému. Svědek pouze vypověděl, že dvakrát (bez bližšího časového zařazení) viděl obálku, kterou otec žalovaného dával žalovanému, nicméně svědek nedokázal říci, kolik peněz v ní bylo. Otec vždycky říkal, že finanční prostředky bude dávat výlučně bratrovi – žalovanému, tedy nikoliv oběma účastníkům tohoto řízení s tím, že svědek pouze zaslechl od otce, že celkem měl otec žalovaného takto dát žalovanému celkovou částku okolo 3 – 3,5 milionu Kč. Jednu parcelu, na níž byla následně uskutečňována výstavba, otec žalovaného tomuto daroval, potom se dokupovala druhá parcela, kterou měl financovat otec žalovaného. Svědek připustil, že však u žádného takto popsaného jednání nebyl. Věděl pouze, že druhá parcela se kupovala od pana , jméno FO, . K okolnostem, za kterých se svědek dozvěděl, že mělo docházet ke splácení nějaké částky ze strany bratra , jméno FO, svědek , jméno FO, vypověděl, že se mělo jednat o peníze vyplacené coby podíl z toho , adresa, od bratra , Anonymizováno, s tím, že se jednalo o částku nějakých 12 000 Kč měsíčně, která byla posílána tátovi na účet, protože ten chtěl mít o spoustě věcí přehled. Svědek pouze věděl od bratra , jméno FO, , že uvedenou částku jmenovaný ,,posílá tomu tátovi na vyplacení , Anonymizováno, “ (žalovaného) . Posléze o tom začal mluvit i žalovaný, s nímž se svědek vídá častěji. Svědek dále vypověděl, že jemu matka pomáhala při rekonstrukci domu na , jméno FO, , měla naspořené peníze po svém bratrovi. Svědek doplnil, že stavba rodinného domu účastníků započala někdy v roce 2002–2003. Průběh výstavby byl hodně rychlý, trval asi dva roky. Dle výpovědi svědka , jméno FO, na stavbě vypomáhali kamarádi žalovaného. Viděl tam však i bratra žalobkyně. Sám svědek , jméno FO, se zúčastnil svou osobní prací, když se dělaly základy stavby, v počátku výstavby. Svědek si nevybavil, že by kdy ručil za poskytnutý úvěr žalobkyni či žalovanému, uvedené popřel. Poté, co mu byla předestřena úvěrová smlouva sjednaná se Státním fondem rozvoje bydlení, dle které byl poskytnut úvěr ve výši 300 000 Kč do výstavby rodinného domu žalobkyně a žalovaného, svědek jednoznačně potvrdil pravost svého podpisu pod Dohodou o ručení ze dne 4. 7. 2005 s tím, že si však na okolnosti podpisu této dohody již ničeho nepamatuje. Z Dohody o ručení uzavřené mezi , jméno FO, jako ručitelem a Státním fondem rozvoje bydlení ze dne 4. 7. 2000 soud zjistil, že bratr žalovaného , jméno FO, coby ručitel prohlásil pro případ, že příjemce úvěru – žalovaný nesplní své závazky vzniklé na základě Smlouvy č. , hodnota, o poskytnutí úvěru z prostředků Státního fondu rozvoje bydlení na pořízení bytu, že za tyto závazky ručí v plném rozsahu. Přílohou dohody bylo též potvrzení o příjmu svědka , jméno FO, . O tehdejších příjmových poměrech žalobce a žalovaného svědku nebylo ničeho známo.

52. Svědek , jméno FO, (dle výpovědi žalovaného bratr již zmiňovaného právníka , jméno FO, ), dlouholetý soused a přítel otce žalovaného vypověděl, že je mu známo, že otec žalovaného koupil část parcely, potom dokoupil další část, kterou plánoval, že jednou dá žalovanému. Jednalo se o parcely, kde následně žalovaný stavěl. Otec žalovaného byl připraven všechno financovat. Svědek byl v úzkém kontaktu s otcem žalovaného, dokonce spolu asi dva roky podnikali. Otec žalovaného měl vždycky říkat, že žalovaného čas teprve přijde. Myslel tím, že otec žalovaného počítal s tím, že žalovaný bude stavět a otec žalovaného bude vše financovat. Svědek vypověděl, že párkrát s otcem žalovaného mluvili řádově o částce 3 miliony Kč, se kterou měl otec žalovaného počítat coby s finanční podporou do výstavby pro žalovaného. Někdy v letech 2002–2004 svědek přišel k otci žalovaného se žádostí o půjčku a tento jej poprvé v životě odmítl s tím, že nemá, že financuje žalovanému barák, a to komplet. Dle svědka měl otec žalovaného takzvaně ,,naškudlíno, jako hodně“, celoživotně podnikal. Vždy bylo svědkovi ze strany otce žalovaného prezentováno, že , ,,on to platí“. Žalovaný stavěl svépomocí, přičemž materiál a všechny věci financoval ,,starej“ (otec žalovaného). Průběžně při výstavbě otec žalovaného vždycky říkal, ,,že to financuje on“. Toto prohlášení svědek zařadil do let 2002–2004. Svědek dále doplnil, že otec žalovaného říkal, že ve , adresa, , kde původně žalobkyně se žalovaným bydleli, došlo k vyplácení nějakých prostředků. O tomto ale ničeho blíže nevěděl. Ohledně koupě stavebního pozemku svědek vypověděl, že tento kupoval ještě před revolucí otec žalovaného. Dále pak jednou otec žalovaného ,,nahlásil“, že koupil pozemek vedlejší, od , jméno FO, . Svědkovi bylo známo, že osobní fyzickou prací se na výstavbě podílel žalovaný. Svědek však uvedl, že nikdy nebyl přítomen tomu, že by otec žalovaného ,,dal někdy jako na hromadu , na stůl jako větší obnos peněz“. To se nikdy nedozvěděl, ale vždycky dle svědka otec žalovaného říkal, že ,,on to platí“, že ,,kompletně financuje, že peníze má, že financuje tu stavbu“. Svědek opakoval, že při předání peněz ze strany otce žalovaného žalovanému nikdy nebyl.

53. Z výpovědi svědků - matky a bratra žalovaného i svědka , jméno FO, se podávají poznatky jen obecné povahy. Je s podivem, že vše okolo financování výstavby rodinného domu za trvání manželství účastníků si svědkyně (matka žalovaného) pamatuje, nepamatuje si však ani výši svého tehdejšího důchodu. , jméno FO, otázky soudu svědkyně , adresa, odpovídala vyhýbavě až s rozhořčením s tím, že se domnívala, že přeci obsahem její výpovědi bude jen ,,barák na , jméno FO, “. I z uvedeného lze seznat snahu rodinných příslušníků žalovaného (resp. svědků navržených žalovaným) napomoci žalovanému k procesnímu úspěchu v řízení.

54. Ve světle zjištění získaných zejména z odpovědí jednotlivých stavebních spořitelen a obsahu těmito předložených faktur dokládajících účelové čerpání jednotlivých úvěrů považuje soud účastnickou výpověď žalovaného ve spojení s výpovědí svědků , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, za nevěrohodnou, když ze jmenovaných výpovědí nelze dovodit rozhodné skutečnosti tohoto řízení, zejména pokud jde o prokázání tvrzení žalovaného o získání finančních prostředků darem od svého otce a použití výhradně těchto výlučných finančních prostředků do realizace sporné stavby (včetně koupě druhé parcely).

55. Žalovaný ve své účastnické výpovědi též uvedl, že jak žalobkyně, tak žalovaný měl sjednáno stavební spoření. Potvrdil, že si v této souvislosti účastníci brali nějaké úvěry. Dle výpovědi žalovaného však až na vybavení domu poté, co se do domu již nastěhovali. V domě bydleli od zimy roku 2004, ještě před kolaudací. Stav domu byl takový, že vnitřní omítky již byly hotové, mohli topit krbem nebo plynovým kotlem, neměli ještě dodělanou koupelnu a WC, proto se museli chodit koupat a na WC k rodičům žalovaného. Hned zjara následujícího roku (2005) se začala dělat fasáda a dokončovací práce. Žalovaný řadu fyzické práce zastal sám za pomoci již zmíněných rodinných příslušníků. S řemeslníky jednal jak žalovaný, tak jeho otec. Žalovaný doplnil, že vyplácení finančních prostředků ze strany otce žalovaného vůči žalovanému do výstavby fungovalo tak, že pokud žalovaný potřeboval zaplatit například topení, řekl tátovi, že mu přijdou dělat topení, otec to odsouhlasil a poté si žalovaný otci řekl, táta mu dal peníze, zaplatil to. Někdy přímo řemeslníkům, jako třeba zedníkům, platil otec žalovaného osobně, byli to jeho kamarádi. K proplácení faktur mělo dle výpovědi žalovaného docházet tak, že když žalovaný potřeboval, řekl si otci, ten měl trezor, zásobu peněžních prostředků ze svého podnikání, odtud se peníze vzaly, , právnická osoba, se zakoupil. Dle žalovaného musela žalobkyně vědět o tomto použití peněžních prostředků uložených v trezoru v provozovně otce žalovaného na výstavbu rodinného domu.

56. Žalovaný potvrdil, že o faktury, které byly poskytovány stavební spořitelně ke sjednaným úvěrům, se starala žalobkyně v tom smyslu, že tyto doklady stavebním spořitelnám předkládala, záležitosti spojené s úvěrem vyřizovala. Žalovaný připustil, že s ním žalobkyně projednávala, jaké faktury, za jaké práce bude takto uplatňovat. Ani žalovaný si nevybavil, že by jakkoliv rozporoval doklady, které žalobkyně předkládala úvěrovým společnostem. Žalovaný však vypověděl, že prostředky ze stavebního spoření, popřípadě ze sjednaných úvěrů byly použity až na vybavení baráku v době, kdy už v domě žalobkyně se žalovaným bydleli, přičemž v pořadí první z takto poskytnutých prostředků, například částka poskytnutá Fondem v roce 2005 ve výši 300 000 Kč, byla užita na zakoupení auta žalovaného v ceně v rozmezí 200 000–220 000 Kč s tím, že žalobkyně žalovanému doporučila, aby si auto koupil, že si ho zaslouží za to, jak se na stavbě nadřel. Také se z toho kupovalo auto pro žalobkyni v ceně okolo 30 000 Kč.

57. Z velkého technického průkazu soud zjistil, že na žalovaného bylo registrováno vozidlo registrační značky , SPZ, od 24. 11. 2000. Z kupní smlouvy č. , Anonymizováno, uzavřené dne 18. 12. 2007 soud zjistil, že prodávající , jméno FO, touto smlouvou prodal kupujícímu – žalovanému osobní vozidlo tov. zn. , Anonymizováno, (ojeté vozidlo) za kupní cenu 189 900 Kč. Z příjmového pokladního dokladu ze dne 18. 12. 2017 soud zjistil, že zprostředkovatel prodeje společnost , právnická osoba, přijala od žalovaného uvedenou částku výše uvedeného dne, a to za shora označené vozidlo.

58. Soud je toho názoru, že žalovaný jednoznačně neprokázal použití (navíc účelově vázaných) prostředků z poskytnutých úvěrů na jiný účel – koupi vozů atd.

59. Z Vyrozumění o možném uzavření smlouvy o poskytnutí úvěru soud zjistil, že Státní fond rozvoje bydlení tímto informoval žalovaného o nutnosti doplnit následující doklady, mimo jiné osvědčující zdroje financování a předpokládanou cenu, která se těmto musí rovnat. Žalovaný byl upozorněn, že pokud by bylo následně zejména z dalších žalovaným předložených dokumentů zjištěno nesplnění některé podmínky, bez níž by žalovanému nebylo možno úvěr poskytnout, oznámí Fond žalovanému zamítnutí žádosti a k uzavření smlouvy nedojde. Z přípisu Fondu označeného Zaslání uzavřené smlouvy o poskytnutí úvěru ze dne 1. 8. 2005 adresovaného žalovanému dále vyplývá, že z poskytnutého úvěru je možno hradit bezhotovostním bankovním převodem dodavatelské faktury za práce včetně materiálu, týkající se výstavby bytu/rodinného domu dle Smlouvy s tím, že z úvěru nelze hradit tyto práce v hotovosti práce na úpravách okolí stavby a dále nelze hradit refundace již zaplacených faktur, ale pouze přímo faktury (daňové doklady) vystavené nejpozději do data nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí. Žalovaný byl upozorněn, že výdaje z půjčené částky je nutno doložit výpisem z bankovního účtu společně s kopií zaplacené faktury (daňového dokladu). Z výše citovaných vyrozumění o možném uzavření úvěrových smluv ze strany Státního fondu rozvoje bydlení ze dne 24. 5. 2005 a 1. 8. 2005 určených žalovanému si žalovaný musel již v roce 2005 být vědom účelového určení prostředků z poskytnutých úvěrů. I v daném směru neobstojí jeho tvrzení o tom, že prostředky z poskytnutých úvěrů ze stavebního spoření byly použity zcela jiným způsobem, jak zmiňuje, například na zakoupení automobilu.

60. Jak již bylo výše uvedeno, v řízení bylo prokázáno, že výstavba hrubé stavby a zastřešení této byla ukončena v zimě roku 2003. Žalobkyně ve své účastnické výpovědi doplnila, že v předmětné nemovitosti se žalovaným bydleli už v roce 2004 před zimou, bez koupelny a bez záchodu, vlastně v neobydleném domě, když ke konečné realizaci stavby došlo v roce 2005. Kvůli tomu žalobkyně zařídila i zmíněný Fond - na dodělání - zejména fasády zvenku. Žalobkyně podrobně rozvedla, že z prostředků od stavební spořitelny , Anonymizováno, se hradily práce pro dodavatele , Anonymizováno, (schody, zábradlí), dodavatele , jméno FO, (voda), vystavitele daňových dokladů , jméno FO, (topení), dodavatele , jméno FO, (střecha, trámy, tašky), když jmenovaní byli rodinní známí. Žalobkyně si vzpomněla, že všem řemeslníkům těchto vystavovatelů faktur dělala svačiny, obědy. Žalobkyně si vybavila, že plynoinstalační práce dělal jejich kamarád. Žalobkyně si vzpomněla, že dodavatel , jméno FO, dělal dřevěné schody a zábradlí a také dveře veškeré do baráku, , jméno FO, rozvody topení, plyn. , jméno FO, dělal střechu i pokládal tašky a sádrokarton. K dalšímu vystaviteli zmiňovaných daňových dokladů – , právnická osoba, jezdila pro , právnická osoba, někdy i ona, popřípadě manžel. Žalobkyně ve své účastnické výpovědi zdůraznila, že před odesíláním jednotlivých dokladů stavebním spořitelnám spolu se žalovaným tyto doklady procházeli, připravovali. Žalovaný následný postup žalobkyně v tomto směru schválil, znal obsah těchto faktur.

61. Za popsaného stavu soud neuvěřil výpovědi žalovaného v tom směru, že vystavovatelé shora zmíněných faktur, jako například dodavatel , jméno FO, , dělali stavební práce – v daném případě topení - na domě otce žalovaného , adresa, . Žalovaný povšechně vypověděl, že všechny tyto faktury, například týkající se realizace fasády, se vztahovaly ke stavebním pracím na domě otce žalovaného, který zrovna tou dobou dělal fasády, omítky, měnil okna, když v době vystavené faktury na fasádu již fasáda na rodinném domě účastníků byla hotová. Dle žalovaného okna již byla realizována v roce 2003, v roce 2004 se dávaly okna do garáže a dělala se fasáda, dům byl komplet hotový do léta 2005 i se zahradou, poté se v létě dělal plot. Dle výpovědi žalovaného do roku 2005, kdy byly vystavovány faktury, však stavba nového rodinného domu ještě neměla číslo popisné.

62. Z výpovědi žalobkyně soud k příjmovým poměrům žalobkyně a žalovaného v době započetí výstavby zjistil, že v době uzavření sňatku se žalovaným se její příjem pohyboval v rozmezí 9–10 000 Kč, otec žalovaného, u něhož pracovala, jí každý rok cca 1 000 Kč přidával, v době započetí stavby v roce 2003 měli dohromady s manželem 30 000 Kč. Jejich příjmy stoupaly až na částku cca 50 000 Kč v době, kdy se ještě z , adresa, nestěhovali do nově vystavené nemovitosti. Žalovaný se naproti tomu ve své výpovědi snažil výši příjmů žalobkyně a žalovaného v posuzované době snížit na minimum. Uváděl, že jeho výdělek u otce činil 6–6 500 Kč, přičemž v té době byla žalobkyně na mateřské. Z účastnické výpovědi žalovaného se podává, že žalovaný měl též náklady s dojížděním z , adresa, na místo stavby. Svědek , adresa, vypověděl, že o majetkových poměrech žalobkyně a žalovaného mu ničeho nebylo známo, domníval se, že žalovaný nemohl mít ani žádné naspořené finance.

63. Žalobkyně vysvětlila, za jakých okolností se odstěhovala ze společné domácnosti do té doby vedené se žalovaným ve sporném rodinném domě v návaznosti na rozpad manželského vztahu účastníků, když z popsaných okolností ukončení společného bydlení žalobkyně a žalovaného nelze dovodit vědomost žalobkyně (od počátku pojetí záměru stavět) o tom, že předmětná nemovitost bude ve výlučném vlastnictví žalované, jak žalovaný po celé řízení tvrdil.

64. Soud poznamenává, že okolnosti provázející započetí výstavby rodinného domu účastníků shora popsané neumožňují učinit jednoznačný závěr, že by bylo nepochybné a patrné, že by vzniklá stavba měla být ve vlastnictví pouze žalovaného. Žalobkyně se na předmětné stavbě fakticky podílela. Jak již bylo výše uvedeno, zúčastnila se přípravných jednání s architektem, výběru nejvhodnější stavební varianty, několikrát byla se žalovaným nakupovat , právnická osoba, , když její hlavní podíl byl přiměřený tomu, že pečovala nejprve o jedno, posléze o první dvě společné děti účastníků a domácnost, čímž mimo jiné umožnila žalovanému stavbu s jeho osobním fyzickým přínosem budovat. Konkrétně se účastnila zařizování stavby, zabezpečování materiálu a též zajišťování financí na stavbu ze sjednaných úvěrů, ze stavebních spoření. Dále též žalobkyně například vařila řemeslníkům a prováděla úklidové práce. Není zřejmé, jakou jinou aktivitu než výše popsanou měla žalobkyně ve vztahu ke stavbě vyvíjet, když v době zahájení stavby osobně pečovala o narozené , rodné přijmení, útlého věku a posléze očekávala dalšího společného potomka účastníků. Zjištěný způsob soužití účastníků odpovídá běžnému rozdělení sociálních rolí ve fungující rodině, která zřizovala stavbu s předpokladem, že v ní rodiče i děti budou společně bydlet. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že od počátku pojatého stavebního záměru zde byl společný úmysl účastníků vystavět rodinný dům za účelem společného bydlení rodiny – žalobkyně, žalovaného a jejich postupně narozených dětí (tedy k bydlení a vedení společné domácnosti). Zjištěné okolnosti neumožňují přijetí závěru, že by bylo patrné a zjevné, že by snad mělo jít (dle žalovaným tvrzené domluvy – dohody účastníků) o stavbu pouze ve vlastnictví žalovaného. Společné soužití účastníků (se započtením i doby tzv. před svatbou) trvalo řadu let, stavbu zřizovali účastníci v době fungujícího vztahu, ze kterého se narodily dvě děti a byl očekáván příchod třetího dítěte. Uvedené je i zřejmé z rovnoměrně rozděleného přínosu příslušníků jak rodiny žalobkyně, tak rodiny žalovaného do procesu výstavby, jak vyplývá i z účastníky předložených fotografií zachycujících postup stavby. Lze tak stěží uvěřit té části výpovědi žalovaného, kdy tento uvádí, že žalobkyně od počátku věděla, že pozemek zakupovaný od manželů , jméno FO, bude financován z daru od otce žalovaného a bude psán výhradně na žalovaného coby vlastníka, přičemž doslova měla žalobkyně žalovanému sdělit, že když jej dostal od rodičů, ať je psaný na něj. Stejně tak se dle žalovaného v rámci širší rodiny ani neřešilo, nebylo probíráno, komu bude vlastnicky rozestavěná nemovitost náležet, když to bylo od počátku jasné. Dle výpovědi žalovaného všichni věděli, včetně rodičů žalobkyně a všech kamarádů, že žalovaný od táty dostane peníze kolem 3 milionů a že to jsou peníze určené na stavbu baráku. Za takto žalovaným popsané situace si však lze jen obtížně představit, že by se rodina žalobkyně ve shora zjištěném rozsahu natolik aktivně podílela na výstavbě sporné nemovitosti, včetně financování nákladů spojených s výstavbou rodinného domu, když současně sám žalovaný vypověděl, že když byla stavba takzvaně pod střechou a rodiče žalobkyně se dozvěděli, že stavební povolení i stavba ve veřejném rejstříku jsou psány pouze na žalovaného, „začalo zle“ - až takové, že se rodiče žalobkyně s touto přestali na řadu let bavit.

65. Soud je toho názoru, že žalovaný neunesl důkazní břemeno v tomto řízení. Naproti tomu žalobkyně prokázala, že sporná stavba rodinného domu, specifikovaná ve výroku I. tohoto rozhodnutí shora, byla vystavěna za trvání manželství účastníků, byla nabyta společně žalobkyní a žalovaným z převážně jejich společných prostředků, přičemž žalovaný neprokázal opak. Nelze tak dospět k závěru, že by se pouze žalovaný stal výlučným vlastníkem nově vznikající nemovitosti.

66. Podle ustanovení § 144 občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, pokud není prokázán opak, má se za to , že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů. Obdobně i dle § 709, odst.1 a násl. občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014 je součástí společného jmění to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství s výjimkami následně vyjmenovanými. Žalovaným tvrzený opak nebyl v řízení ani přes výzvu soudu ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1,3 o.s.ř. prokázán.

67. Podle ustanovení § 3055, odst.1 o.z stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena a je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nestává součástí pozemku a je nemovitou věcí.

68. Stavba byla realizována převážně ze společných prostředků získaných oběma účastníky za trvání manželství a z finančních zdrojů tvrzených žalobkyní, za shodné vůle obou manželů (žalobkyně a žalovaného) nabýt nově stavěnou nemovitost (stejně tak i parcelu od manželů , jméno FO, , která však není předmětem tohoto řízení) do společného jmění manželů.

69. S odkazem na již citovanou judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu výše dospěl soud k závěru, že sporná stavba rodinného domu náleží do společného jmění manželů – žalobkyně a žalovaného, přičemž je na místě uvést stav zapsaný ve veřejném seznamu (katastru nemovitostí) do souladu se skutečným právním stavem. Soud proto určovací žalobě žalobkyně v plném rozsahu vyhověl.

70. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení vyplývá z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého soud plně procesně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů souvisejících s tímto řízením, tj. náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, náhradu nákladů právního zastoupení žalobkyně advokátem dle § 7 ve spojení s § 8 odst.1 vyhl. č. 177/1996 Sb. a to ve výši 18 300 Kč/úkon (z tarifní hodnoty 2 500 000 Kč – žalobkyně v této výši učinila nespornou žalovaným při jednání soudu dne 16.1.2024 uváděnou - coby nejnižší - hodnotu dostavěné nemovitosti – předmětu řízení), a to za 14,5 úkonu právní služby (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. podání žaloby, 3. výzva k plnění předcházející návrhu ve věci samé, 4. podání ve věci samé ze dne 18.10.2023, 5. vyjádření ze dne 20.11.2023 k podání žalovaného, 6. účast na jednání soudu dne 16.1.2024, 7. účast na jednání soudu dne 22.2.2024 – v rozsahu nad 2 hod. – 2 úkony, 8. vyjádření ve věci samé ze dne 1.4.2024 k dokládaným úvěrům, 9. účast na jednání soudu dne 25.4.2024, 10. vyjádření ve věci samé ze dne 27.6.2024 k dokládaným úvěrům, 11. účast na jednání soudu dne 11.7.2024 – nad 2 hod. – 2 úkony, 12. závěrečný návrh ze dne 10.9.2024, 13. účast na jednání soudu dne 12.9.2024, při kterém došlo jen k vyhlášení rozsudku – ½ úkonu ), náhradu za 15 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. a navýšení o 21% DPH, když právní zástupkyně žalobkyně osvědčila, že je plátcem této daně.