25 C 376/2021

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Martou Toufarovou v právní věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO , se sídlem adresa , proti žalované: ; celé jméno žalovaného , narozená dne datum , bytem adresa žalovaného ; právně zastoupené anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno , se sídlem adresa , o zaplacení částky 647 249 Kč s příslušenstvím a o vzájemném návrhu žalované o zaplacení částky 350 000 Kč,

I. Žaloba, kterou se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 647 249 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucím z částky 647 249 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované částku 350 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů tohoto řízení částku 169 237 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Českých Budějovicích na náhradu nákladů tohoto řízení částku 11 600 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění pozdějších podání včetně změny žalobních tvrzení učiněné podáním ze dne [datum] a dále podáním ze dne [datum] (změna soudem připuštěn a při jednání dne [datum] a [datum]) se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 647 249 Kč s příslušenstvím z titulu nedoplatku ceny díla s odůvodněním, že žalobkyně jako zhotovitel uzavřela se žalovanou jako objednatelem smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo provedení základové desky pro rodinný dům a garáž, s přípojkami na vodu, elektřinu a kanalizaci, vše na parcele parc. [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí] [anonymizováno], zapsáno u příslušného katastrálního úřadu na [list vlastnictví] Cena díla byla stanovena podle položkového rozpočtu. Kromě položkového rozpočtu byla cena díla provedeného žalobcem a předaného žalované verifikována znaleckým posudkem [číslo] který dne [datum] zpracoval soudní znalec [titul]. [jméno] [příjmení]. Tímto znaleckým posudkem byla cena díla rovněž stanovena částkou 928 042,55 Kč bez DPH. Žalobkyně doplnila, že pokud se jedná o cenu díla ve výši 420 000 Kč bez DPH, tato se vztahovala ke zhotovení první části díla v rozsahu dle položkového rozpočtu – díl 1 – Zemní práce v částce celkem 211 413,64 Kč a díl 2 – Základy, zvláštní zakládání, s těmito položkami – položka 8 za 13 334,83 Kč, položka 9 za 76 805 Kč, položka 10 za 112 409,44 Kč a zařízení staveniště za 6 037,41 Kč. Toto dílo žalobkyně provedla a žalovaná jí za jeho provedení zaplatila cenu díla ve výši 420 000 Kč bez DPH. Po provedení díla s cenou ve výši 420 000 Kč bez DPH si žalovaná u žalobce objednala další část díla, která zahrnovala zbývající práce a položky dle položkového rozpočtu, to vše s dohodnutou cenou ve výši 508 042,55 Kč bez DPH. Dle žalobkyně za provedení díla žalovaná této dluží celkovou částku 647 249 Kč včetně DPH odpovídající součtu částky 63 000 Kč, která se rovná 15 % DPH z ceny díla ve výši 420 000 Kč a částky 584 249 Kč, která se rovná ceně díla ve výši 508 042,55 Kč, s navýšením o DPH 15 % a s výsledným zaokrouhlením směrem nahoru. Žalobkyně tedy shrnula, že dílo bylo provedeno ve 2 částech, na základě 2 smluv o dílo, se 2 sjednanými cenami díla. Celkové dílo žalovaná po jeho dokončení žalobkyní převzala, k tomuto žalobkyně předkládá zjišťovací protokol. K reklamaci provedení díla ze strany žalované žalobkyně namítla, že žalovaná neoznámila žalobkyni vady bez zbytečného odkladu, pokud práva z vadného plnění žalované vůbec vznikla s tím, že nyní jsou uplatňována opožděně. Dle žalobkyně byla žalovaná přítomna v podstatném rozsahu při provádění díla, postup prací si kontrolovala a pokud by dílo vykazovalo vady, jednalo by se o vady zjevné, které by musela žalovaná zjistit ihned na místě. Dle žalobkyně bylo dílo, a to v obou jeho částech, provedeno v souladu se smlouvou o dílo a projektovou dokumentací. Dílo bylo dle žalobkyně provedeno řádně, nevykazuje vady.

2. Žalovaná proti ve věci vydanému platebnímu rozkazu podala včasný odpor doručený soudu dne 2. 11. 2021, v němž zdůraznila, že nárok uplatněný žalobkyní co do důvodu i výše neuznává. Žalovaná potvrdila, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena Smlouva o díla, a to dne [datum], když předmětem díla bylo zhotovení základové desky pro rodinný dům a garáž s přípojkami na vodu, elektriku a odpad (objekt díla [anonymizováno] u [obec], parcela [číslo]). Cena díla byla dohodnuta ve výši 420 000 Kč. Žalovaná poukázala na to, že žádné ustanovení smlouvy o dílo neobsahuje ujednání stran, že by se cena o dílo tvořila dle žalobkyní citovaného znaleckého posudku ze dne [datum] vyhotoveného [titul]. [jméno] [příjmení]. Dle žalované je nárok žalobkyně uplatněný žalobou v rozporu se smlouvou o dílo. Žalovaná doplnila, že žalobkyně neuplatnila zvýšení ceny za dílo žádným dokumentem v průběhu realizace díla. Povinností žalobkyně bylo vést stavební deník, žalované však po dobu realizace díla nebyl stavební deník předložen ani nebyla upozorněna, že by žalobkyně stavební deník vedla. Žalovaná se domnívá, že žalobkyní předložený zjišťovací protokol o provedených stavebních pracích není předávacím protokolem, neboť v tomto není uvedeno, že by žalovaná převzala od žalobce dílo. Žalovaná v průběhu řízení, a to podáním doručeným soudu dne [datum] (ve znění podání doručeného soudu dne [datum]) vznesla proti žalobkyni vzájemný návrh na zaplacení částky 350 000 Kč z titulu slevy z ceny díla s odůvodněním, že žalobkyně žalovanou uplatněnou reklamaci na opravu díla zamítla. Žalovaná tedy namísto odstranění vad díla uplatnila vůči žalobkyni výše uvedenou slevu z ceny díla. Žalovaná dodala, že dílo bylo provedeno, tj. dokončeno a předáno žalované dne [datum]. Předání a převzetí díla bylo písemně potvrzeno tzv. Zjišťovacím protokolem o provedených stavebních pracích. V souladu se smlouvou o dílo byla dle žalované cena za dílo žalovanou uhrazena. Žalovaná poukázala žalobkyni dne [datum] první platbu ve výši 200 000 Kč a dne [datum] pak druhou platbu ve výši 220 000 Kč po dokončení díla. Žalovaná odkázala na článek II. uzavřené smlouvy o dílo s tím, že se jednalo o celkovou cenu za dílo. V průběhu stavby neobdržela žalovaná ze strany žalobkyně žádný požadavek na vícepráce. Takový požadavek není uveden ani ve Zjišťovacím (předávacím) protokolu ani ve stavebním deníku, který žalobce nevedl. Dle žalované je požadavek na zaplacení částky ve výši 647 249 Kč s příslušenstvím v rozporu s uzavřenou smlouvou o dílo a tudíž neoprávněný. Žalovaná odmítla, že by cena za dílo byla stanovena na základě položkového rozpočtu, který tvoří přílohu posudku [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne [datum]. Položkový rozpočet byl vyhotoven [datum], tj. více jak po roce od předání díla a zaplacení ceny za dílo. Žalovaná dodala, že v zimním období 2020 – 2021 na parcelu [číslo] nejezdila, stavba základové desky byla zazimována a pod sněhem. Na parcelu přijela žalovaná v květnu 2021 a zjistila, že základová deska sedla o více než 20 cm. Tuto skutečnost konzultovala s autorem projektu a následně dílo dopisem ze dne [datum] u zhotovitele – žalobkyně, reklamovala. Žalobkyně na reklamační dopisy žalované nereagovala. Žalobkyně reagovala na reklamaci žalované až v souvislosti s reklamací podanou na Českou obchodní inspekci, a to přípisem právního zástupce žalobkyně ze dne [datum]. Reklamace vad díla byla žalobkyní zamítnuta pro nedůvodnost a účelovost. Žalovaná nesouhlasí s tvrzením žalobkyně, že neoznámila vady bez zbytečného odkladu, když v daném případě se dle žalované jedná o vady skryté, které se projevily až po zimním období. Žalovaná rovněž nesouhlasila s tvrzením žalobkyně, že vady nebyly řádně vytknuty, když sám v přípise o zamítnutí reklamace žalobkyně tyto vady uvádí.

3. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně jako zhotovitel uzavřela se žalovanou jako objednatelem smlouvu o dílo, jehož předmětem bylo provedení základové desky pro rodinný dům a garáž, s přípojkami na vodu, elektřinu a kanalizaci, vše na parcele parc. [číslo] v obci [obec], katastrální území Čakov u Českých Budějovic, zapsané u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj na [list vlastnictví]. Spornou však zůstala otázka dohodnuté výše ceny díla, sjednaného způsobu provedení díla (argumentace žalobkyně o 2 částech díla na základě 2 smluv o dílo se 2 sjednanými cenami díla, popř. s poukazem na položkový rozpočet oproti tvrzení žalované o sjednání ceny a předmětu díla dle písemné smlouvy o dílo ze dne 15. 4. 2020), otázka doby předání díla (dle žalobce 6. 6. 2021 oproti tvrzení žalované o předání díla k datu 18. 5. 2020) a též otázka nutnosti zvýšení ceny díla a jejího oznámení žalované. Strany se dále v řízení neshodly na existenci a povaze vad dodaného díla a na otázce, zda žalovaná žalobkyni jí tvrzené vady díla včas oznámila.

4. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav:

5. Z internetového výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalované náleží vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], vše zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště České Budějovice.

6. Předžalobní výzvou ze dne [datum] byla žalovaná žalobkyní prostřednictvím jejího tehdejšího právního zástupce vyzvána k zaplacení dlužné částky 647 249 Kč nejpozději do [datum]. Výzva byla dle dodejky doručena do vlastních rukou žalované dne [datum].

7. Z písemné Smlouvy o dílo uzavřené mezi žalobkyní coby zhotovitelem a žalovanou coby objednatelem dne [datum] vzal soud za prokázané, že předmět smlouvy byl jednoznačně vymezen v čl. I. této smlouvy tak, že žalobkyně coby zhotovitel se touto smlouvou zavázala provést na svůj náklad a nebezpečí pro žalovanou coby objednatele za podmínek níže uvedených dílo specifikované blíže v cenové nabídce, která je přílohou této smlouvy (dále jen„ Dílo“) a žalovaná coby objednatel se zavázala toto Dílo převzít a zaplatit za něj zhotoviteli cenu, která je sjednána v čl. II. této smlouvy. Předmět díla byl dále specifikován jako vyhotovení základové desky pro rodinný dům a garáž s přípojkami na vodu, elektriku a odpad. Objekt díla: [anonymizováno] u [obec] parc. [číslo]. V čl. II. citované smlouvy o dílo označeném jako Cena Díla a způsob úhrady se smluvní strany dohodly, že„ celková cena díla“ bude činit částku ve výši 420 000 Kč s tím, že tato částka bude uhrazena formou první platby 200 000 Kč a druhé platby po dokončení 220 000 Kč. Dle ujednání smluvních stran měly být uvedené částky zaplaceny vždy převodem na účet zhotovitele (žalobkyně), v čl. II. smlouvy o dílo označený. Pokud jde o termín zhotovení díla, smluvní strany se v čl. III. citované smlouvy dohodly, že Dílo bude zhotovitelem (žalobkyní) provedeno v termínu nejpozději do [datum]. Ohledně předání a převzetí Díla si smluvní strany v čl. IV. citované smlouvy ujednaly, že k předání a převzetí Díla dojde do 7 dnů od jeho zhotovení, nejpozději však bude dílo zhotoveno i předáno v termínu uvedeném v čl. III. (citovaném výše) této smlouvy. Dle čl. V. citované smlouvy se zhotovitel (žalobkyně) zavázal předat Dílo bez vad a nedodělků. Smluvní strany se dále dohodly, že budou-li v době předání na Díle viditelné vady či nedodělky, k předání a převzetí Díla dojde až po jejich odstranění. O této skutečnosti bude smluvními stranami sepsán záznam, přičemž náklady na odstranění vad nese zhotovitel (žalobkyně). Dle závěrečných ustanovení zakotvených v čl. VI. citované smlouvy tato smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami s tím, že smlouva byla vyhotovena ve 2 stejnopisech, z nichž každá smluvní strana obdrží po 1 vyhotovení. Smluvní strany níže svým podpisem stvrdily, že si smlouvu před jejím podpisem přečetly, s jejím obsahem souhlasí a tato je sepsána podle jejich pravé a skutečné vůle, srozumitelně a určitě, nikoliv v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. Předmětná smlouva byla podepsána v [obec] dne [datum]. Text smlouvy je opatřen podpisem žalované coby objednatele a otiskem razítka žalobkyně a podpisem osoby oprávněné za žalobkyni (zhotovitele) jednat, tj. jednatele žalobkyně [jméno] [příjmení].

8. Mezi účastníky řízení dále nebylo sporu o tom, že žalovaná za provedení díla zaplatila žalobkyni celkovou částku 420 000 Kč. Z potvrzení o provedení platby ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná uhradila na účet žalobkyně označený v čl. II. citované smlouvy o dílo první platbu ve výši 200 000 Kč. Z potvrzení o provedení platby ze dne [datum] soud dále zjistil, že žalovaná zaplatila žalobkyni též druhou platbu ve výši 220 000 Kč, tj. až po dokončení díla.

9. Průběh předsmluvních jednání, okolnosti uzavření smlouvy o dílo ze dne [datum], vymezení předmětu díla, ujednání stran o ceně díla a zaplacení celkové ceny díla ve výši 420 000 Kč dokládá též účastnická výpověď žalobkyně ve spojení s výpovědí svědka [jméno] [příjmení]. Z výpovědi žalobkyni vzal soud za prokázané, že tato se s jednatelem žalobkyně domluvila původně na ceně 400 000 Kč, avšak z důvodu, že se později rozhodla pro větší garáž, dohodou smluvní strany navýšily cenu za provedení díla na 420 000 Kč, jak se projevilo též ve finálním znění shora citované písemné smlouvy o dílo ze dne [datum]. Žalobkyně ve své výpovědi potvrdila, že s jednatelem žalobkyně byli domluveni, že cenu ve sjednané výši žalobkyně prostřednictvím svého jednatele obdrží ve 2 splátkách, a to před, popř. v průběhu zahájení stavby a po dokončení. Žalovaná do jednání se žalobkyní vstupovala (dle svého vyjádření) s důvěrou v platnost toho ujednání, na němž se strany shodnou a tudíž neměla na stavbě žádný stavební dozor, což s odstupem času hodnotila jako chybu. Koncept smlouvy dle výpovědi žalované připravil jednatel žalobkyně, žalovaná potvrdila, že tuto smlouvu obě smluvní strany podepsaly. Žalovaná se coby laik v oboru stavebnictví spoléhala na odbornost žalobkyně a jejího jednatele, tedy na to, že bude postupováno správně.

10. Podle ustanovení § 5 odst. 1 o.z. ve znění účinném od 1. 1. 2014 kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobu přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.

11. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně vyplývá, že předmětem podnikání žalobkyně je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 – 3 živnostenského zákona, přičemž statutárním orgánem žalobkyně je její jednatel pan [příjmení] [příjmení] se zapsaným způsobem jednání v tom směru, že za společnost jedná jednatel samostatně.

12. Z výpovědi svědka [příjmení] soud zjistil, že k požadavku žalované, že potřebuje dělat základovou desku, tuto informoval o tom, že se zná s jednatelem žalobkyně panem [příjmení]. Svědek nabídl žalované, že ji může s panem [příjmení] spojit za účelem uspokojení jejího výše uvedeného požadavku, neboť věděl, že pan Janeček,,tyhle věci dělá“, proto dal smluvní strany dohromady. Svědek tedy umožnil setkání účastníků tohoto řízení. U setkání jednatele žalobkyně a žalované byl přímo přítomen. Svědek potvrdil výpověď žalobkyně v tom směru, že se účastníci domlouvali na ceně za onu desku. Cena se dle svědka pohybovala někde v rozmezí 400 – 500 tisíc s tím, že mezi účastníky bylo jasně řečeno, že„ tam nebudou žádné vícepráce, že prostě ta cena je daná, pevná, že by si to pan [příjmení] měl celý projít, aby věděl, do čeho jde a že by si to měl dobře spočítat, aby neměl potom do budoucna žádnej problém“. Svědek sice uvedl, že u předání peněz nebyl, nicméně měl znalost o tom, že mezi účastníky proběhla nějaká záloha. Obsahem objednávky žalované u žalobkyně bylo pouze zhotovení desky„ na zeleným“ s tím, že žalovaná nechtěla„ dělat žádný terénní úpravy okolo“. Proběhla záloha, potom doplatek. Svědek si vybavil, že se„ furt mluvilo, aby nezkoušel potom nějaký, že 5 % víc a 10 % víc a podobný nesmysly“, že tam byla pouze ta deska a jelikož terén byl„ z kopce“, bavili se účastníci pouze o tom, že žalovaná vůči žalobkyni požaduje„ jenom to nezbytný, aby byla deska, nechtěla žádný věci okolo a deska měla bejt podle projektový dokumentace, to on dostal“. Svědek [příjmení] upřesnil, že již dopředu žalované radil, aby žalobkyni řekla, že„ nechce nic okolo, aby jednoznačně sdělila žalobkyni, že chce toto a za toto zaplatí tyto peníze“. Svědek měl vědomost o tom, že žalobkyně měla zájem k takto formulovanému požadavku (objednávce ze strany žalované) dílo realizovat. Z výpovědi svědka [příjmení] vzal soud dále za prokázané, že za účelem vymezení rozsahu žalovanou požadovaných prací dostala žalobkyně projekt, podle kterého měla dílo zhotovit. Svědek shrnul, že žalovaná vůči žalobkyni konkrétně požadovala provedení základové desky, přičemž nenastala nutnost provedení žádných dalších prací ani žalovaná nic dalšího nad rámec zhotovení základové desky realizovat po žalobkyni nechtěla. Svědek se posléze byl na průběh výstavby podívat, viděl z jeho pohledu, že dílo bylo„ hrozně udělaný“ a dále si všiml nesmyslného převozu hald zeminy z jedné strany na druhou, když vyjádřil pochybnosti o tom, že by si žalovaná takovéto práce u žalobkyně objednala. Svědek pouze potvrdil, že stavba na zhotovení základové desky začala tak, jak se strany dohodly ve sjednaném termínu, někdy přes léto. Poté, co pan [příjmení] práce dodělal, sděloval svědkovi, když se„ někde potkali“, že chce víc peněz. Svědek mu vysvětloval nesmyslnost takového požadavku s poukazem na to, že si jednatel žalobkyně jistě vše spočítal, když do toho šel. Na to jednatel žalobkyně svědkovi neodpověděl.

13. Z výpovědi žalované soud dále zjistil, že žalovaná průběh stavby kontrolovat nejezdila, když se v souladu s ustanovením § 5 odst. 1 o.z. spolehla na znalost a pečlivost spojenou s výkonem provozované činnosti žalobkyně. Žalovaná přijela až na předání základové desky, kdy opět nezkoumala dle svých slov, zda je něco uděláno špatně, neboť věřila tomu, že bude postupováno správně dle podepsané smlouvy. Žalovaná neobdržela o průběhu výstavby od žalobkyně žádné fotky, ani neměla k dispozici stavební deník. Žalovaná zdůraznila, že k předání základové desky došlo v květnu, na začátku druhé půlky měsíce května roku 2020 posléze upřesnila, že k podpisu předávacího protokolu došlo cca 2 dny předtím, než posílala již výše zmíněnou druhou platbu ceny díla. Žalovaná popsala, že při této příležitosti vyhotovil jednatel žalobkyně zvláštní protokol, který žalovaná podepsala. Žalovaná se vyjádřila i k obsahu tohoto protokolu, vzpomněla si, že tento protokol mj. zachycoval vzdálenost zhotovené základové desky (v metrech)„ od souseda“. Žalovaná potvrdila, že tímto protokolem má na mysli (na č. l. 42 spisu vedeného v tomto řízení žurnalizovaný) ,,Zjišťovací protokol o provedených stavebních pracích“. Z citované listiny soud zjistil, že v záhlaví této listiny je označena žalovaná coby objednatel a žalobkyně zastoupená jednatelem [jméno] [příjmení] coby zhotovitel. Název stavby je vymezen jako RD [obec], přičemž v souladu s výpovědí žalované obsahuje pouze popis: konec chrániče je 1 metr od hranice pozemku souseda s jeho souhlasem. Citovaný Zjišťovací protokol je opatřen v rubrice„ Za objednatele převzal:“ vlastnoručním podpisem žalované, jak tato potvrdila a v rubrice„ za zhotovitele předal:“ otiskem razítka žalobkyně a podpisem jednatele [příjmení]. Žalovaná zdůraznila, že tento zjišťovací protokol podepisovala právě při předání základové desky. K okolnostem předání žalovaná doplnila, že v uvedené době neměla moc času, neboť jí dcera spala v autě. Žalovaná se„ koukala na tu základovku, vylezla nahoru, což byl velkej problém, protože je opravdu hodně vysoko a nehledala, jestli je tam něco prasklý“. Vybavila si, že se účastníci bavili o nějakých přípojových sítích, byla tam elektrika, zaznamenala velký elektrický kabel v základovce, přičemž při této příležitosti„ pan [příjmení] začal, že chce nějaký peníze navíc“. Na to mu žalovaná odvětila„ že nedostane vůbec nic, že má opravdu omezený rozpočet pouze na tu základovku v tom, jak se domluvili, tedy že nedostane vůbec nic navíc“. Poté účastníci podepsali onen předávací protokol a žalovaná odjela. V souvislosti s předáním shora popsaným žalovanou této nebyly ze strany žalobkyně dle výpovědi žalované předány žádné doklady, certifikáty, protokoly o zkouškách. Svůj požadavek na„ nějaké peníze navíc“ jednatel žalobkyně vysvětloval žalované tím, že„ kopal něco navíc, okolo, nejednalo se ani o základovou desku, to bylo vzadu, že tam něco kopal a že to kopal tejden“. Žalovaná však poukázala na to, že se jí žalobkyně nikterak nedotazovala, jestli„ chce kopat“. Žalovaná však shrnula, že do doby tohoto ústního požadavku ze strany jednatele žalobkyně v souvislosti se samotným předáním zhotovené základové desky nebyla žalovaná oslovena žalobkyní s nějakým obdobným požadavkem na zvýšení ceny prací, nebyla nikterak informována o nutnosti provádění dalších prací, nic takového žalobkyně žalované neříkala. Naopak to byla žalovaná, která celou dobu od podpisu smlouvy o dílo jednateli žalobkyně„ říkala, že mu nedá nic navíc, takže on to věděl a přišel s tím až při tom předání, když si tam tejden, podle jeho slov něco kopali a převáželi zeminu sem a tam“. Žalovaná vypověděla, že v rámci úvodního jednání smluvních stran (ještě před započetím stavby) zasílala projektovou dokumentaci žalobkyni do emailu, žalobkyně žalované potvrdila cenu, že s cenou souhlasí a poté se„ akorát před domem sešli na podpis smlouvy, to bylo poprvé, co se viděli a pak se viděli až na tom předání“. Nad rámec písemné smlouvy o dílo účastníci řízení již spolu nejednali, žádná jednání, která by směřovala k uzavření nějakého dodatku či doplnění smlouvy mezi nimi již neproběhla, pouze (jak již žalovaná uvedla)„ se stávalo jednou za čas, že se jednatel žalobkyně ozval, zavolal, že by chtěl peníze navíc“. Nato mu žalovaná řekla„ že nemá“. Tento požadavek na„ peníze navíc“ spojoval jednatel žalobkyně výhradně s tím„ převážením té zeminy ze strany na stranu, tam vzadu si něco kopal a zeminu převezli dopředu, udělali tam ohromnou díru, kráter“. Žalovaná si po celou dobu trvala na tom, že jediným jejím požadavkem je zhotovení původně sjednané základové desky.

14. Kromě již citovaného Zjišťovacího protokolu o provedených stavebních pracích (č. l. 42), který v řízení předložila žalovaná, předestřela žalobkyně v průběhu řízení další Zjišťovací protokol o provedených stavebních prací žurnalizovaný na č. l. 9 spisu. Z této listiny se podává označení objednatele – žalované a zhotovitele – žalobkyně, je zde uveden název stavby: RD – [obec]. Obsahem tohoto protokolu jsou dále nevyplněné kolonky o celkové ceně díla za stavební práce bez DPH a následující. Protokol je opatřen pouze poznámkou„ bez závad“, přičemž v rubrice„ Za objednatele převzal:“ je umístěn podpis (dle tvrzení žalobkyně se jedná o podpis žalované) a datum [datum]. V rubrice„ Za zhotovitele předal:“ je pak otisk razítka žalobkyně a podpis jednatele žalobkyně. K tomuto Zjišťovacímu protokolu ze dne [datum] se v rámci své účastnické výpovědi žalovaná vyjádřila tak, že tuto listinu nikdy před soudním řízením neviděla, podpis zde uvedený není jejím vlastnoručním podpisem. Žalovaná odmítla, že by k předání základové desky došlo až dne [datum], jak na tomto Zjišťovacím protokolu uvedeno.

15. Žalovaná vyloučila, že by v souvislosti s ujednáváním ceny díla a vyjednáváním nad obsahem celé smlouvy o dílo ze dne [datum] byl zpracován nějaký položkový rozpočet. Žalovaná před zahájením tohoto soudního řízení nebyla vůbec seznámena s žádným položkovým rozpočtem, tedy ani s položkovým rozpočtem, který učinila žalobkyně přílohou žaloby a z něhož odvozuje cenu díla.

16. Shora citovaný podrobný položkový rozpočet základů předmětného rodinného domu a garáže je přílohou též Znaleckého posudku [číslo] vyhotoveného znalcem [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], z něhož žalobkyně taktéž odvozuje oprávněnost svého nároku na doplatek ceny díla.

17. Žalovaná ve své účastnické výpovědi dále vysvětlila, že žalobkyně souhlasila s cenou původně dohodnutou ve výši 400 000 Kč, posléze navýšenou na 420 000 Kč, jak zakotveno ve znění písemné smlouvy o dílo. Žalovaná popsala postup, na základě kterého se ujednání smluvních stran o ceně následně promítlo do finálního písemného znění smlouvy o dílo tak, že žalovaná nejprve oslovila asi 8 – 10 firem, od nichž si nechala zpracovat nabídky, přičemž tyto nabídky se pohybovaly od nějakých 400 000 Kč a výše. Žalovaná si tedy stanovila pro sebe nejnižší cenu v původní výši 400 000 Kč, přičemž žalobkyně na takový návrh žalované přistoupila, aniž by si takovou navrženou cenu žalobkyně ověřovala na základě nějakého rozpočtu.

18. Soud hodnotí výpověď žalované a výpověď svědka [příjmení] coby věrohodné, vzájemně si korespondující, když tyto jsou v souladu s obsahem ujednání stran v písemné smlouvě o dílo ze dne [datum]. Soud uvěřil výpovědi žalované i v té části, kde uvádí, že ujednání smluvních stran o ceně se neodvíjelo od jakéhokoliv položkového rozpočtu (jak tvrdí strana žalující), když se soudu jeví jako zcela nelogické, aby smluvní strany smlouvy jimi uzavírané dne [datum] učinily (dokonce až po zhotovení a předání díla žalované) součástí dohody o ceně díla položkový rozpočet předestřený žalobkyní vyhotovený dne [datum] či snad dokonce citovaný znalecký posudek [titul]. [příjmení]. Soud tedy činí dílčí závěr v tom směru, že cena díla nebyla stanovena podle položkového rozpočtu ani znaleckého posudku a neodpovídala částce 928 042,55 Kč, jak tvrdí žalobkyně. Z citovaného položkového rozpočtu se pouze podává označení zakázky: Základy rodinného domu, označení objednatele – žalované, označení zhotovitele – žalobkyně a cena celkem bez DPH ve výši 928 042,55 Kč. V kolonce„ Za zhotovitele“ a„ Za objednatele“ pak chybí podpis každé ze smluvních stran. Žalobkyní předložený položkový rozpočet jmenuje jednotlivé položky ze souboru prací označených jako Zemní práce, Základy, zvláštní zakládání, Staveništní přesun hmot, Izolace proti vodě, Ostatní náklady a Vedlejší náklady.

19. Účastníci tohoto řízení platně uzavřeli smlouvu o dílo ze dne [datum] ve smyslu ustanovení § 2586 odst. 1, 2 a násl. o.z. Písemný návrh smlouvy o dílo koncipovaný žalobkyní žalovaná podpisem této smlouvy dne [datum] akceptovala, setkáním uvedených projevů vůle obou smluvních stran byla předmětná smlouva o dílo uzavřena. Smlouva o dílo je opatřena vlastnoručním podpisem žalované, otiskem razítka a podpisem osoby oprávněné jménem žalobkyně jednat. Žalobkyně se coby zhotovitel zavázala provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele (žalovanou) dílo (vyhotovení základové desky pro rodinný dům a garáž s přípojkami na vodu, elektriku a odpad, objekt díla: [anonymizováno] u [obec], parc. [číslo]) a žalovaná – objednatel se zavázala dílo převzít a zaplatit cenu. Účastníci se dohodli na celkové ceně díla ve výši 420 000 Kč. Sjednanou cenu díla žalovaná žalobkyni v plné výši zaplatila. V řízení bylo prokázáno, že k uzavření druhé smlouvy o dílo se sjednáním nové ceny za takové další dílo mezi účastníky řízení nedošlo.

20. Žalobkyně předala žalované zhotovené dílo – základovou desku dne [datum], tj. bezprostředně před úhradou druhé dílčí platby na cenu díla ze strany žalované. Žalovaná tak korigovala v rámci své účastnické výpovědi své původní tvrzení, že k předání díla došlo dne [datum], čímž upřesnila své skutkové tvrzení. Soud proto nevzal za prokázané tvrzení žalobkyně opírající se o Zjišťovací protokol ze dne [datum] o předání díla žalované až v měsíci červnu 2020, když i z písemné smlouvy o dílo jednoznačně vyplývá, že druhá platba ve výši 220 000 Kč bude žalovanou uhrazena„ po dokončení“ díla. Uvedené odpovídá též ujednání smluvních stran při uzavírání předmětné smlouvy, jak toto vyplynulo z výpovědi žalobkyně ve spojení s výpovědí svědka [příjmení].

21. Podle ustanovení § 2610 odst. 1 o.z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Podle ustanovení § 2604 o.z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Podle ustanovení § 2605 odst. 1 o.z. dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami nebo bez výhrad. Podle odst. 2 citovaného ustanovení převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas.

22. Podle ustanovení § 2612 odst. 1 o.z. zjistí-li zhotovitel po uzavření smlouvy, že cenu určenou odhadem bude třeba podstatně překročit, oznámí to objednateli bez zbytečného odkladu s odůvodněným určením nové ceny; neučiní-li to bez zbytečného odkladu poté, co potřebu zvýšení ceny zjistil, anebo zjistit měl a mohl, nemá právo na zaplacení rozdílu v ceně.

23. Na základě provedeného dokazování soud z výslechu žalované ve spojení s výpovědí svědka [příjmení] zjistil, že žalobkyně po uzavření předmětné smlouvy o dílo, a to ještě před započetím prací přesahujících rámec sjednaného díla v čl. I. této smlouvy, nikterak žalované (v daném vztahu spotřebiteli) neoznámila potřebu provedení jakýchkoliv víceprací (např. převoz zeminy realizovaný,,vzadu za stavbou“) ani potřebu podstatného překročení původně dohodnuté ceny, natož aby určila a odůvodnila vůči žalované konkrétní novou cenu, kterou hodlá k zaplacení požadovat. Žalobkyně byla od počátku jednání smluvních stran i po zahájení stavby srozuměna s tím, že žalovaná nemá zájem o provedení dalších prací, nesouhlasí s případným navýšením ceny díla, když se smluvní strany dohodly na pevné celkové ceně díla ve výši 420 000 Kč, kterou také žalovaná žalobkyni řádně (způsobem dohodnutým ve smlouvě o dílo) zaplatila. Pokud žalobkyně teprve v okamžiku předání výsledků prací na základové desce žalované vznesla v ústní podobě nekonkretizovaný a neodůvodněný požadavek na zvýšení ceny díla, nesplnila v daném směru podmínky předpokládané ustanovením § 2612 odst. 1 o.z. a nemá tak právo na zaplacení rozdílu mezi žalobkyní skutečně uhrazenou cenou díla (420 000 Kč) a žalobkyní žalobou požadovanou částkou.

24. Žalobkyně ani k výzvě soudu ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. v soudem stanovené lhůtě nedoplnila svá skutková tvrzení o popis skutečností, kdy, jakým způsobem a za jakých okolností a jakou formou, a to konkrétně na základě jednání, kterých konkrétních osob byla uzavřena tvrzená smlouva o dílo, jakého konkrétního obsahu, a to se zaměřením zejména na ujednání o ceně díla a její splatnosti, nedoplnila, kdy, v jakém rozsahu a kvalitě byly sjednané předmětné práce provedeny, neuvedla kdy a jakým způsobem byly výsledky jakých konkrétních stavebních prací žalované předány ani neoznačila důkazy k prokázání těchto prací ani důkazy o tom, že práce byly provedeny a výsledky prací předány včas a bez vad. Žalobkyně taktéž nedoplnila kdy, jakým způsobem a za jakých okolností si žalovaná objednala u žalobkyně další práce, popř. kdy, za jakých okolností žalobkyně zjistila potřebu zvýšení ceny díla, tedy potřebu případných dalších prací a kdy, jakým způsobem a za jakých okolností žalobkyně uplatnila nutnost zvýšení ceny díla, popř. provedení dalších prací u žalované a jakým způsobem tuto skutečnost žalované oznámila a jakým způsobem a za jakých okolností na to žalovaná reagovala ani neoznačila důkazy k prokázání těchto tvrzení, přestože byla poučena o následcích nesplnění této výzvy. Uvedená výzva byla udělena žalobkyni při jednání soudu dne [datum]. Podáním doručeným soudu dne [datum] původní právní zástupce žalobkyně sdělil soudu, že vzhledem k nečinnosti žalobkyně a neposkytování součinnosti z její strany, nebylo možné splnit ve stanovené třicetidenní lhůtě procesní povinnosti uložené žalobkyni při jednání dne [datum]. Při jednání soudu dne [datum] jednatel žalobkyně výslovně uvedl, že na splnění výzvy ve stanovené lhůtě žalobkyně zapomněla. Žalobkyně tak byla v průběhu řízení srozuměna s procesními důsledky, které z této skutečnosti pro ni (z marného uplynutí stanovené lhůty) vyplynuly. Žalobkyně tak v potřebném rozsahu netvrdila rozhodné skutečnosti tohoto řízení ani nesplnila svou důkazní povinnost v naznačeném směru. Pro úplnost soud dodává, že první žádosti žalobkyně o odročení jednání původně nařízeného na den [datum] vyhověl, když tehdejší právní zástupce žalobkyně sdělil soudu, že se u jednatele žalobkyně projevily příznaky závažného a život ohrožujícího onemocnění. Přestože žalobkyně avizovala bezodkladné předložení odpovídající dokumentace o této skutečnosti a k doložení označeného důvodu žádosti o odročení jednání byla vyzvána, v soudem stanovené lhůtě tak neučinila. Teprve u jednání soudu dne [datum] jednatel žalobkyně předložil poukaz na vyšetření/ošetření s datem [datum] vystavený [anonymizováno] [jméno] [příjmení], praktickým lékařem pro dospělé, z něhož vyplývá pouze tolik, že se jednatel žalobkyně uvedeného dne podrobil vyšetření z důvodu, že ho brní pravá polovina těla, a to„ asi rok“ dle pacienta, přičemž nyní se lékaři svěřil se zhoršením. Další žádost obdobného obsahu o odročení jednání doručenou soudu dne [datum] opět bez doložení lékařské zprávy o zdravotním stavu jednatele žalobkyně soud již vyhodnotil jako nedostatečnou, neobsahující vážný důvod pro odročení jednání, této nevyhověl a jednání dne [datum] bylo konáno v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalobkyně, když soud přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

25. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že požadavek žalobkyně na doplacení díla, tj. na zaplacení částky 647 249 Kč s příslušenstvím je neopodstatněný, soud proto žalobu žalobkyně proti žalované v plném rozsahu zamítl.

26. Soud se dále zabýval důvodností vzájemného návrhu žalované vůči žalobkyni na zaplacení částky 350 000 Kč z titulu přiměřené slevy z ceny díla.

27. Z výpovědi žalované vzal soud dále za prokázané, že tato poprvé zaznamenala vady (nedostatky) ve výsledku prací žalobkyně na základové desce v okamžiku, kdy chtěla pokračovat ve stavbě, tj. zhruba po roce od realizace základové desky. Firma odlišná od žalobkyně, u níž žalovaná poptávala pokračování ve výstavbě rodinného domu, sdělila žalované, že ve výstavbě nelze vzhledem k vadám základové desky pokračovat. Žalovaná coby zásadní nedostatky zmínila špatné udusání, vylévání betonu na hlínu tam, kde není kvalitní podloží, beton byl dle výpovědi žalované nalit pouze,,mezi díry“, ale nedošlo k přelití za účelem spojení, nedošlo ke spojení základu s deskou. Taktéž žalovaná namítala v rámci své účastnické výpovědi nadměrnou výšku desky oproti projektu. Vysvětlila, že taková výška jí byla divná již při sepisu Zjišťovacího protokolu při předání díla, nicméně žalovaná coby laik ve stavebním oboru, jak uvedla, nevěděla, jak přesně má být deska vysoká. Žalovaná neobdržela žádné fotografie z průběhu výstavby. Jako laik v oboru stavebnictví si všech dalších v tomto řízení uplatňovaných závad všimla až později. Žalovaná časově zařadila toto zaznamenání vad do doby po roce od zbudování základové desky, když teprve při příjezdu v této době viděla„ jak si to sedlo, jak je vlastně porušená základová deska, resp. beton na ní“. Žalovaná na to okamžitě zareagovala, iniciovala setkání účastníků, přičemž byla ujištěna ze strany žalobkyně„ že to je dobře udělaný“, že by„ na tom postavili i panelák“. Proto žalovaná za účelem přezkoumání kvality díla oslovila svého projektanta a sháněla„ posudkáře“ za účelem znaleckého zkoumání. Žalovaná dále zaslala žalobkyni reklamační dopis. Žalobkyně na tento reagovala odmítnutím s tím, že je deska udělána dobře. Žalovaná pak zaslala dopis s reklamací též na ČOI. Žalovaná připustila, že při jí iniciovaném setkání výše byl přítomen i„ soused z tý základovky“, majitel sousedního pozemku, žalovaná nebyla schopna identifikovat uvedenou osobu. Žalobkyně při jednání soudu dne [datum] výslovně prohlásila, že na výslechu tohoto svědka již netrvá. Je navíc zřejmé, že tento byl přítomen pouze výše uvedeného setkání stran na místě stavby, když v rámci této schůzky žalobkyně sdělila žalované svůj nesouhlas s náhledem žalované na nekvalitní provedení základové desky.

28. Účastnická výpověď žalované je podepřena (i v části týkající se popisu vad na provedeném díle a způsobu vytčení vad žalovanou vůči žalobkyni) výpovědí svědka [příjmení], který uvedl, že se v průběhu výstavby byl na místě samém jednou nebo dvakrát podívat, do provádění díla však nezasahoval. Posléze měl možnost shlédnout výsledek díla a zaznamenal, že deska je hrozně vysoká. Dále si svědek všiml, že žalobkyně přemisťovala zeminu tam, kam vůbec nemusela a jako hlavní problém svědek shledal, že žalobkyně vůbec nezavázala„ ztracené bednění“ s deskou jako takovou. Svědek uvedl, že se byl na místo stavby podívat zřejmě krátce po dodělání díla, neboť bylo léto. Svědek si pamatoval, že již v této době byla deska prasklá, konkrétně její vnitřek. Svědek potvrdil, že má odborné zkušenosti se stavebnictvím, proto ze svého pohledu popsal, že na boku, kde je ono ztracené bednění, se armuje a toto armování se musí zavázat do té desky, kde je zase další armování tak, aby se deska nepropadala a musí jít přes to ztracené bednění. Svědek zaznamenal, že žalobkyně takto nepostupovala, když namísto přes ztracené bednění„ to udělala dovnitř“, což byl základní problém, svědek uvedené přirovnal k pokličce na hrnci s tím, že,,nebude-li rantlík, deska se propadne“.

29. Tvrzení žalované, že v zimním období na přelomu roku 2020 2021 na parcelu [číslo] tj. na stavbu nejezdila, neboť stavba základové desky byla zazimována a pod sněhem, je prokázáno též zprávou Českého hydrometeorologického ústavu ze dne 20. 7. 2022. Z této soud zjistil, že jmenovaným ústavem byl závěr roku 2020 (měsíce listopad a prosinec) hodnocen jako srážkově normální, toto období bylo zároveň velmi chudé na sníh, nicméně měsíc leden 2021 byl naopak srážkově silně nadnormální a 22 dnů bylo se sněhovou pokrývkou s tím, že následující měsíce únor – duben byly opět normální. Uvedené je osvědčeno též měsíčními, popř. denními úhrny srážek, výškou sněhové pokrývky v tabulce č. 1 a v tabulce č. 2 přiložené k této zprávě, přičemž úhrny srážek byly zaznamenány na nejbližší stanici ČHMÚ [obec]. Jak soud zjistil z účastnické výpovědi žalované, konzultace s autorem projektu a shánění znalce k ověření kvality díla zabralo žalované určitý čas. Teprve po kvalifikovaném označení vad mohla žalovaná dopisem ze dne 15. 6. 2021 u žalobkyně coby zhotovitele zjištěné vady díla reklamovat. Bezprostředně poté, co žalovaná obdržela Vyjádření autora projektu k provedení spodní stavby ze dne 15. 6. 2021 zaslala žalovaná žalobkyni dopis označený jako Věc: reklamace základové desky novostavby rodinného domu [obec] u [obec], jak dokládají obě citované listiny ve spojení s podací stvrzenkou, ze které vyplývá, že posledně uváděný reklamační dopis odeslala žalovaná dne [datum] žalobkyni jednak na adresu provozovny žalobkyně v [obec] a jednak na adresu žalobkyně zapsanou v obchodním rejstříku.

30. Z Vyjádření autora projektu k provedení spodní stavby ze dne 15. 6. 2021 soud zjistil, že projektant stavby – rodinného domu žalované [jméno] [příjmení], [anonymizováno] popsal problém jím zjištěný na novostavbě rodinného domu [obec] u [obec] na parc. [číslo] na základě zaslaných fotografií, z nichž je patrno, že spodní stavba nebyla provedena podle projektové dokumentace jím zpracované s datem [datum], když podkladní beton je v projektové dokumentaci navržen,,nad nadezdívkou“ základových pásů z tvárnic ztraceného bednění. Ve skutečnosti však byl proveden,,mezi nadezdívky“. Dále je dle projektanta z fotodokumentace patrné sednutí podkladního betonu více než o 20 mm. Sednutí podkladního betonu je dle projektanta nepřípustné. Vzhledem k tomu, že podkladní beton sednul vlastní vahou, lze dle [jméno] [příjmení] předpokládat, že po přitížení příčkami, skladbou podlah a nahodilým zatížením dojde k dalším deformacím, které jsou nepřípustné. Dle projektanta pak podloží podkladního betonu nebylo dostatečně únosné, parametry předepsané v projektové dokumentaci, tj. parametry podloží nebyly splněny. Vzhledem k sednutí podkladního betonu lze dle projektanta předpokládat porušení ležaté kanalizace položené pod podkladním betonem. [jméno] [příjmení] závěrem shrnul své doporučení vyžádat od zhotovitele díla stavební deník a fotodokumentaci celého průběhu realizace stavby, dále provést ověření hloubky založení základových pásů, vyžádání od zhotovitele zápisu o převzetí základové spáry. [jméno] [příjmení] naproti tomu nedoporučil na takto provedené spodní stavbě pokračovat s tím, že může dojít k dalším deformacím a následným odtržením příček od obvodového nosného zdiva. Projektant shrnul, že dílo nebylo provedeno v souladu s projektovou dokumentací a dále dílo nebylo provedeno v předepsané kvalitě. Doporučil vyžádat od zhotovitele dodací listy od použitých betonů a kameniva. Současně ještě doporučil řešení, a to reklamovat dílo, odstranit podkladní beton a provést kontrolu ležaté kanalizace, popř. výměnu porušených částí kanalizace. Dále doporučil kontrolu hloubky založení kopanými sondami, provést výměnu podloží pod základovou deskou a provést nový podkladní beton včetně vyztužení.

31. Z dopisu žalované adresovaného žalobkyni ze dne [datum] označeného jako Věc: reklamace základové desky novostavby rodinného domu [obec] u [obec] soud zjistil, že žalovaná tímto u žalobkyně reklamovala základovou desku shora specifikovanou, a to z důvodů konkrétně převzatých z výše citovaného vyjádření autora projektu včetně seznámení žalobkyně s doporučeními a závěry projektanta, přičemž žalovaná v daném rozsahu vznesla vůči žalobkyni požadavek na provedení opravy díla a na vyjádření ve lhůtě 5 dnů s tím, že v případě marného uplynutí lhůty se obrátí též na svého právního zástupce a Českou obchodní inspekci. Žalovaná doložila, že takto skutečně postupovala, a to odpovědí [obec] obchodní inspekce adresované ze dne [datum]. Z tohoto dopisu soud zjistil, že dne [datum] obdržela [ulice] obchodní inspekce elektronické podání žalované označené jako„ Reklamace základové desky“, přičemž z jeho obsahu zjistila, že žalovaná s ohledem na výskyt závad předmětné zhotovené dílo u zhotovitele (žalobkyně) reklamovala. Reklamace byla dle tvrzení žalované zhotoviteli (žalobkyni) doručena dne 22. 6. 2021, resp. 1. 7. 2021 dosud bez reakce. Teprve na podnět [obec] obchodní inspekce zareagovala žalobkyně prostřednictvím svého tehdejšího právního zástupce dopisem ze dne 11. 2. 2022 adresovaným žalované, označeným jako Věc: Zamítnutí reklamace vad díla pro nedůvodnost a účelovost. Z tohoto dopisu soud zjistil, že žalobkyně žalované sděluje, že byla prostřednictvím ČOI vyrozuměna o tom, že žalovaná reklamovala vady díla – reklamace základové desky pro rodinný dům s uplatněním nároku na odstranění podkladního betonu a kontrolu ležaté kanalizace, popř. výměnu porušených částí kanalizace, dále s požadavkem na výměnu podloží pod základovou deskou a hutnění, vibrační deskou po vrstvách, o maximální mocnosti 200 mm a na provedení nového podkladního betonu, včetně vyztužení. Žalobkyně oznamuje tímto žalované, že tuto reklamaci zamítá jako nedůvodnou a ryze účelovou a považuje ji pouze za reakci žalované na požadavek žalobkyně k úhradě nedoplatku na ceně díla ve výši 647 249 Kč. Zamítnutí reklamace odůvodnila tím, že v měsíci červnu roku 2021 žalobkyně v souladu s požadavky žalované pro žalovanou zhotovila dílo, jehož předmětem bylo provedení základové desky pro RD a garáž s přípojkami na vodu, elektřinu a kanalizaci, vše na parcele parc. [číslo] v obci [obec], k.ú. [obec] u [obec]. Provedené dílo dle citovaného dopisu žalovaná od žalobkyně převzala na základě listiny nadepsané jako„ Zjišťovací protokol o provedených stavebních pracích“, bez vytčení jakýkoliv vad díla. Dílo provedené žalobkyní a předané žalované k dalšímu využití bylo oceněno znaleckým posudkem [číslo] který dne 6. 7. 2021 zpracoval soudní znalec [titul]. [jméno] [příjmení]. Dle žalobkyně dílo odpovídá projektové dokumentaci a bylo provedeno podle obvyklých postupů a technologií, o čemž mj. svědčí nejen citovaný znalecký posudek, ale i fotodokumentace pořízená při provádění díla.

32. Svědek [jméno] [příjmení] potvrdil, že byl projektantem novostavby rodinného domu žalované i zpracovatelem shora citovaného vyjádření autora projektu ze dne 15. 6. 2021. Svědek [příjmení] zpracoval pro žalovanou projektovou dokumentaci pro stavební povolení. Projektován byl rodinný dům typu bungalov, jednopodlažní, nepodsklepený, v mírném svahu s garáží a řešením dešťových vod a přípojky inženýrských sítí. Dle projektu měly stavební práce na předmětném díle začít výkopovými pracemi a posouzením podloží pro realizaci dalších prací a vyhodnocením základové spáry, zdali je dostatečně únosná. Svědek [příjmení] doplnil, že již výše citované vyjádření autora projektu zpracoval k žádosti žalované, která v dané době měla pochybnosti o kvalitě výsledného (jí předaného) díla. Žalovaná v této souvislosti zaslala svědkovi fotky výsledného stavu díla, na nichž svědek měl možnost shlédnout, co je v souladu, popř. v rozporu s projektovou dokumentací. Svůj náhled v daném směru pak svědek popsal ve výše citovaném vyjádření. Svědek i v rámci své výpovědi podrobně zmínil závady zhotovené základové desky v témže rozsahu jako ve svém vyjádření ze dne 15. 6. 2021. Svědek shrnul, že i na základě fotografií, které měl k dispozici, je zřejmé, že došlo k poklesu základové desky, a proto dospěl k závěru, že není vhodné na ni dále stavět, neboť úkolem základové desky je přenášet zatížení do podloží. Z toho, že si deska vlastní vahou sedla, lze dle svědka dovodit, že výstavba podlahy, příček apod. při dalším pokračování stavby domu několikanásobně kapacitně přitíží vlastní váze základové desky. Proto rozhodně nedoporučil na této pokračovat, neboť by to mělo mnohem větší finanční dopad na žalovanou. Svědek nastínil též svá doporučení projektanta stavby, a to obdobně jako učinil ve svém písemném vyjádření výše.

33. Otázka samotné existence vad dodané základové desky včetně příčiny vzniku těchto vad byla řešena znaleckým zkoumáním, když znalecké posudky na podporu svých tvrzení předložily obě procesní strany.

34. Soud se ztotožnil se závěry znaleckého posudku předloženého žalovanou – znaleckého posudku [číslo] 2021 vyhotoveného [titul] [celé jméno znalce], znalcem z oboru stavebnictví, odvětví stavby obytné, průmyslové a statika stavebních konstrukcí dne [datum]. Z citovaného znaleckého posudku obsahujícího též doložku ve smyslu ustanovení § 127a o.s.ř. ve spojení s výslechem zpracovatele tohoto posudku vzal soud za prokázané, že na základě zjištěných skutečností při místním šetření dne [datum], které jsou podrobně uvedeny níže a doloženy fotodokumentací znalce, lze konstatovat, že realizace spodní stavby nebyla v žádném případě provedena podle schválené projektové dokumentace. Podkladní beton v projektové dokumentaci byl navržen správně,,nad nadezdívkami“ základových pasů z betonových šalovacích tvárnic ztraceného bednění. Ve skutečnosti však byl zhotovitelem proveden chybně,,mezi nadezdívky“. Dále je též z fotodokumentace v příloze [číslo] znaleckého posudku zřejmé, že pod podkladním betonem nebyl proveden štěrkový násyp frakce 16-32 mm o tloušťce 150 mm, tudíž ani nemohlo proběhnout jeho hutnění. Dále je z téže fotodokumentace zřejmé, že došlo k sednutí podkladního betonu o až 55 mm. Vzhledem k tomu, že podkladní beton si sednul prakticky pouze vlastní tíhou bez jakéhokoliv nahodilého zatížení, lze dle znalce oprávněně a reálně předpokládat, že po přitížení skladbou podlah, příčkami a nahodilým zatížením P = 1,50 kN/m² dojde k dalším deformacím a sednutí podkladního betonu, které jsou nepřípustné. Dle znalce k sednutí podkladního betonu došlo vlivem nedostatečné únosnosti podloží, pro které projektová dokumentace předepisuje příslušný deformační součinitel a kritérium zhutnění v souladu s ČSN 72 1006 Kontrola hutnění zemin a sypanin. K násypu pod podkladním betonem došlo použitím pro tento účel absolutně nevhodné písčitohlinité zeminy, která má mnohem větší tendenci k sedání a stlačování než v projektové dokumentaci navržený štěrkový násyp. Vzhledem ke značnému sednutí podkladního betonu lze opět velmi reálně předpokládat i porušení do podloží pod podkladním betonem uložené veškeré ležaté kanalizace. Při místním šetření dne 6. 10. 2021 zjistil znalec následující závady a poruchy 1) nebyly dodrženy půdorysné rozměry stavba, každá strana je provedená o 2 x 135 = 270 mm delší, než měla být podle projektové dokumentace. 2) Nebylo zhotovitelem dodrženo výškové osazení stavby, nebyla tak dodržena projektová dokumentace. 3) Došlo k provedení podkladního betonu zhotovitelem mezi šalovací betonové tvárnice místo na šalovací tvárnice dle projektové dokumentace. 4) Nedodržením projektové dokumentace je i provedení podloží podkladního betonu z písčitohlinité zeminy místo štěrkového násypu FR .16-32 mm, tloušťky 100 mm podle projektové dokumentace. 5) Bylo provedeno krytí výztuže podkladního betonu u spodního okraje 0 – 10 mm místo správně minimálně 40 mm. 6) Byl shledán pokles podkladního betonu vzhledem k horní ploše šalovacích betonových tvárnic o 55 mm (jihozápadní strana mezi body 1 – 2 znázornění) až 0 mm (severovýchodní strana mezi body 5 – 6 přílohy č. 2 a připojených fotografií). 7) Znalec poukázal na kvalitu provedení povrchu horní plochy podkladního betonu. 8) Znalec odkázal též na nedostatečně kvalitní provedení, resp. zabezpečení svislé hydroizolace proti poškození. Z hlediska závažnosti zjištěných závad a poruch znalec zdůraznil, že zejména vady a poruchy (provedení podkladního betonu mezi tvárnice, provedení podloží podkladního betonu z písčitohlinité zeminy a pokles podkladního betonu) lze vyhodnotit jako velmi závažné a hlavní, které by určitě v budoucnu vedly k selhání či výraznému snížení použitelnosti prvku, resp. rodinného domu pro jeho předepsaný účel a funkci. Závěrem posudku znalec vyslovil doporučená opatření pro možnost pokračování stavby, zejména provedením sondy ověřit hloubku založení základových pasů podle projektové dokumentace, vyžádat protokol o provedení hutnící zkoušky a zápis o převzetí základové spáry geologem, vyžádat od zhotovitele dodací listy od použitého betonu a kameniva, popř. nechat prověřit pevnostní třídu provedeného betonu. Znalec však kategoricky nedoporučil pokračovat v takto rozestavěném stavebním díle s tím, že je oprávněný reálný předpoklad, že dojde k dalším deformacím a poruchám stavby, k následným odtržením podlah a příček od obvodových zdí a ke vzniku trhlin ve vnitřních příčkách. Současně znalec doporučil odstranit veškerý provedený podkladní beton a provést kontrolu již položené ležaté kanalizace, zda nebyla sednutím podkladního betonu poškozena. Dále pak provést výměnu podloží pod podkladním betonem, v souladu se schválenou projektovou dokumentací provést podloží ze štěrkového násypu předepsaných parametrů včetně hutnění a provést nový podkladní beton dle projektové dokumentace třídy C16/20 o tloušťce 100 mm včetně vložené svařované KARI sítě [číslo] mm s dostatečnými přesahy a minimálním krytím výztuže u spodního povrchu 40 mm.

35. Znalec [titul] [celé jméno znalce] v rámci svého výslechu stvrdil jím vyslovené závěry v citovaném znaleckém posudku. Uvedený znalecký posudek znalec dle své výpovědi zpracoval na základě podrobného místního šetření, kdy na místě 2 hodiny procházel stavbu, zaměřoval, dělal fotodokumentaci, která je přílohou znaleckého posudku, po týdnu se ještě na doplňující doměření na místo šetření vrátil. Posléze porovnal stav zjištěný na místě s projektovou dokumentací a zjistil, že tento je v hrubém rozporu s projektem. Znalec odkázal zejména na přílohu [číslo] svého posudku, z níž vyplývá, že podkladní beton byl vyprojektován o tloušťce 100 mm, měl být přetažený,,přes“ základové pasy a měl být provázaný konstrukční výztuží tak, aby došlo k propojení. Ve skutečnosti byla stavba realizována tak, že podkladní beton byl,,mezi“ tvárnicemi, to dle znalce znamená, že se vytvořila hypotetická mezera, která dříve či později v každém případě bude určité sednutí vykazovat. Znalec doplnil, že jílovitá zemina, která se pod podkladním betonem nachází, je pro daný případ absolutně nevhodná z důvodu velkého smršťování. Dalo se tak dle znalce předpokládat, kde se spára vytvoří, k tomuto také došlo, byť dle znalce k tomuto nedojde po několika týdnech nebo po jednom až dvou měsících, ale později, přičemž došlo k sednutí podkladního betonu až o 5,5 cm. Naštěstí dle znalce se hned nepokračovalo ve vrchní stavbě, protože právě tato spára by se projevila v podlaze následné výstavby domu, kde by praskla plovoucí podlaha, další výstavba by se tak výrazně prodražila a zkomplikovala. Znalec zmínil, že stačilo dodržet projektovou dokumentaci. Při zhotovení podkladního betonu se nejedná o žádnou příliš složitou konstrukci, tato vyžaduje pouze základní odbornou znalost. Dle znalce takto provedená základová deska v daném stádiu je neopravitelná, neboť tak, jak je realizována, bude dále více a více dosedávat, spára bude navždy„ přiznaná“, jedinou možností odstranění vzniklé znalcem popsané závady je tak odstranění betonové desky, odstranění 10 – 15 cm nevhodného jílového podloží o provedení 10 – 15 cm štěrkopísku. Znalec dále navrhl tento řádně zhutnit na parametry udané v projektové dokumentaci a předepsané normou ČSN a provedení betonové podkladní desky tloušťky 100 mm s tím, že tam bude vespod položená kari síť.

36. Znalec upřesnil, že jím shlédnutý stav při místním šetření na místě samém ze [datum] musel být obdobný stavu v červenci téhož roku (v době zpracování znaleckého posudku [titul]. [jméno] [příjmení]), když vysvětlil, že podkladní beton si„ zase tak rychle nesedá“. Znalec rozhodně vyloučil, že by mohlo dojít k tomu, že by v červenci 2021 byla stavba zcela bez vad – bez sednutí a teprve po 3 měsících při místním šetření by došlo k takovému sednutí, které zaznamenal znalec [titul]. [celé jméno znalce].

37. Žalobkyně předestřela Znalecký posudek [číslo] vypracovaný [titul]. [jméno] [příjmení] dne [datum], znalcem z oboru stavebnictví, odvětví stavby obytné, průmyslové a zemědělské a též specializace statika stavebních konstrukcí s připojenou doložkou ve smyslu ustanovení § 127a o.s.ř. Předmětem citovaného znaleckého posudku bylo posouzení základových pasů rodinného domu [obec] u [obec] na parc. [číslo] podrobný položkový rozpočet základů výše uvedeného RD a garáže. Novostavbu rodinného domu popsal znalec [titul]. [příjmení] jako přízemní zděnou stavbu, s tím, že součástí rodinného domu je také vedlejší stavba dvojgaráže. Dle znalce posuzované základy budoucího přízemního rodinného domu jsou umístěné v zářezu, mírně sklonitého terénu. Na obvodových základových pasech v šířkách 70 – 80 cm, hloubky 50 – 70 cm z betonu třídy C20/25 XC2/dříve B20/ jsou vyzděné šalovací tvárnice š. 40 cm. V úrovni základové spáry byla provedena ležatá kanalizace s přechodem na stoupačky v celém půdorysu a uzemnění. Po obvodě byla provedena hydroizolace vytažená na vnější stranu pasů a šalovacích tvárnic. Zásyp hlinitopísčitou zeminou byl v prostoru mezi tvárnicemi hutněn po vrstvách, na tlak 0,2 MPa. Vedlejší základy pro dvojgaráž byly dle znalce také provedeny v zářezu, mírně sklonitého terénu. I v daném případě byl dle znalce proveden hutněný štěrkopískový zásyp na tlak 0,2 MPa po vrstvách, 20 cm. Dle znalce posuzovaný rodinný dům vyhovuje platným evropským normám, a to včetně zatížení konstrukcí. Vypočtené zatížení v nosném systému přicházející na základy a základovou spáru bylo znalcem přepočteno na kontaktní napětí v základové spáře, které je pod průměrnou výpočtovou únosností základové zeminy. Konstrukční řešení základových pasů RD je dle znalce provedené podle návrhu projektanta. Znalec doplnil, že horní základová deska je u RD provedena v tloušťce 12 cm z betonu C20/25, na hutněný štěrkopískový podsyp minimálně 15 cm a hutněný násyp po vrstvách 20 cm. Monolitová betonová deska je vyztužena v celé půdorysné ploše základové desky při spodním povrchu Kari sítí, základová železobetonová deska byla provedena uvnitř půdorysu mezi obvodovými šalovacími š. 40 cm nahutněný štěrkopískový podklad a hutněný násyp po vrstvách. Obdobně byla provedena horní základová deska u dvojgaráže – nahutněný štěrkopískový násyp. Závěrem znalec [titul]. [příjmení] shrnul, že posuzované základy i železobetonové horní desky, přenesou požadované zatížení nosného zdiva, vnitřních příček a podlah, střechy, zavěšených podhledů, RD [obec] podle platných evropských norem. Základy s železobetonovou deskou staticky vyhovují pro navrženou vrchní zděnou stavbu se střechou. [příjmení] nerovnost podkladního betonu není dle znalce na závadu v pokračování stavby. Nerovnosti doporučil znalec dorovnat potěrem a ve stavbě lze dle jeho názoru pokračovat bez další základové desky. Znalec dodal, že cena základů odpovídá ceně obvyklé v daném místě a čase. Přílohou znaleckého posudku je mj. znalcem vypracované posouzení napětí v základové spáře rodinného domu, připojená fotodokumentace a již citovaný položkový rozpočet znějící na částku 928 042,55 Kč.

38. Znalec [titul]. [jméno] [příjmení] i v rámci svého výslechu stvrdil závěry znaleckého posudku, který pro žalobkyni vypracoval. Přestože znalec v citovaném posudku mezi podklady, na jejichž základě byl vypracován znalecký posudek zahrnul i (byť částečnou) projektovou dokumentaci, vypověděl, že projektovou dokumentaci k dispozici při zpracování znaleckého posudku ve skutečnosti neměl, tento vyhotovil pouze na základě vlastní prohlídky a zaměření provedených základů na stavbě. Dále pak pro vyhotovení znaleckého posudku znalec využil fotodokumentaci předloženou mu jednatelem žalobkyně. Znalec zejména z této fotodokumentace pořízené jednatelem žalobkyně, ohledně níž jmenovaný znalci sdělil, že byla pořízena v průběhu realizace základové desky, získal informace o způsobu betonování a průběhu prací žalobkyně na předmětném podkladním betonu. Znalec sám na místě samém pořizoval pouze 2 fotografie, které v rámci svého výslechu při jednání soudu předložil. Přílohou znaleckého posudku jsou však dle výpovědi znalce výhradně fotografie, které obdržel od jednatele žalobkyně se sdělením, že je na těchto fotografiích zachyceno, jak žalobkyně lila beton, jak bylo prováděno hutnění, jednotlivé vrstvy apod. Znalec potvrdil, že poté, co viděl situaci na místě, posoudil výsledky shlédnutých prací tak, že mohly vzniknout prací, která je zachycena na fotografiích předložených mu jednatelem žalobkyně. Na základě uvedeného si znalec [titul]. [příjmení] učinil závěr, že železobetonová deska vyhotovená žalobkyní je bezpečná, včetně zakládání a hutnění. Dle přesvědčení znalce zde byla instalována i kari síť s potřebnými přesahy, tudíž došlo k řádnému vyztužení. Znalec [titul]. [příjmení] nezaznamenal žádné problémy ve smyslu poklesu základové desky. Pokud ve svém znaleckém posudku učinil dílčí závěry ohledně hutnění a zásypu pod betonem, uvedl, že vycházel z informací, které mu poskytl jednatel žalobkyně o tom,„ že to tak bylo, že to hutnil“ a z těch fotografií, které měl znalec k dispozici. Žádného sednutí si znalec nevšiml s tím, že na výsledku prací, který na místním šetření znalec shlédl, by se klidně mohlo dál pokračovat ve výstavbě. Základy provedené žalobkyní znalec [titul]. [příjmení] zhodnotil jako pevnou konstrukci, nosnou, na níž se dá dále stavět. Znalec [titul]. [příjmení] připustil, že shlédl pouze vnější stav základů, jak rodinného domu, tak základů garáže. Své odborné závěry vyslovené ve znaleckém posudku by nemohl učinit, pokud by neměl informace o průběhu stavby základové desky, stručně o tom„ co je vevnitř“, připustil, že nezbytně k tomuto potřeboval vyjít z fotografií, které mu předložil jednatel žalobkyně.

39. Jak již bylo výše uvedeno, soud při zjišťování skutkového stavu vyšel ze znaleckého posudku [titul]. [celé jméno znalce], když tento učinil obdobná zjištění jako vyplynula z výpovědi svědka [příjmení] ve spojení s obsahem jeho písemného vyjádření. Ze znaleckého posudku [titul]. [celé jméno znalce] vzal soud dále za prokázané, že znalecký posudek [titul]. [příjmení] obsahuje celou řadu informací, které jsou v rozporu se znalcem [titul]. [celé jméno znalce] zjištěnými skutečnostmi při místním šetření dne [datum] (dle [titul]. [příjmení] údajné provedení hutněného štěrkopískového podkladu, jeho hutnění po vrstvách, provedení obvodových šalovacích tvárnic v jedné vrstvě a pod). Znalec [titul]. [příjmení] si ve svém posudku též protiřečí, když např. na straně 2 uvádí, že zásyp byl proveden hlinitopísčitou zeminou, naopak na straně 3, že zásyp byl štěrkopískový a po vrstvách hutněný. Soud se ztotožnil též s náhledem znalce [titul]. [celé jméno znalce] v tom směru, že ve znaleckém posudku [titul]. [příjmení] je uvedeno mnoho skutečností, které po dokončení spodní stavby a betonáže bez provedení průzkumu, sond a měření nemohl znalec zjistit jinak, než pouze vizuálně (např. pevnostní třídy betonu, druh uložení, stykování svařovací sítě KARI, její krytí u spodního povrchu podkladního betonu, zda byla do šalovacích betonových tvárnic vložena svislá konstrukční výztuž a jaká, jak hluboko je základová spára pod terénem a pod). Znalec [titul]. [celé jméno znalce] zdůraznil, že navíc v době prohlídky [titul]. [příjmení] [datum] nebyly ještě provedeny sondy S1 a S2. Sám znalec [titul]. [příjmení] v rámci svého dodatečného výslechu při konfrontaci obou výše jmenovaných znalců uvedl, že neměl k dispozici např. protokoly o hutnění či doklady o tom, jak bylo prováděno zakládání jednotlivých vrstev, když měl k dispozici pouze ony fotografie předložené jednatelem žalobkyně. Znalec [titul]. [celé jméno znalce] kategoricky vyjádřil nesouhlas se závěrem [titul]. [příjmení], že vše je bez vad a poruch a že ve stavbě horní stavby lze pokračovat v zjištěném stavu, když znalec [titul]. [celé jméno znalce] na věc vyslovil zcela opačný názor.

40. Znalec [titul]. [příjmení] k doložení svých závěrů předložil při jednání soudu dne [datum] 2 fotografie datované [datum] (žurnalizovány na č. l. 103 – 104 spisu) s tím, že tyto fotografie (oproti fotografiím, které učinil přílohou znaleckého posudku) pořizoval přímo on. K těmto fotografiím se posléze vyjádřil znalec [titul]. [celé jméno znalce] tak, že i na těchto fotografiích jsou patrny tytéž vady, které zjistil znalec [titul]. [celé jméno znalce] s tím, že podkladní beton si nesmí sednout vůbec. Laicky vysvětlil, že v okamžiku, jak si sedne podkladní beton, trhne a sedne si veškerá podlaha nad ním. Právě z předložených fotografií znalce [titul]. [příjmení] vyčetl znalec [titul]. [celé jméno znalce], že podkladový beton byl v době šetření znalcem [titul]. [příjmení] ve stejném stavu závad a poruch jaký shledal [titul]. [celé jméno znalce]. Z těchto fotografií soud na základě výpovědi [titul]. [celé jméno znalce] zjistil stejný pokles podkladového betonu, tj. stejnou poruchu na stavbě. Dle [titul]. [celé jméno znalce] i znalec [titul]. [příjmení] v době pořizování těchto fotografií musel vidět pokles betonu v obdobném rozsahu, jak je zachyceno též na fotodokumentaci přiložené ke znaleckému posudku [titul]. [celé jméno znalce]. Znalec [titul]. [celé jméno znalce] doplnil, že v době jím prováděného šetření a pořizování fotodokumentace už byly na místě realizovány 2 sondy, z nichž je zřetelné, že pod podkladním betonem není žádný štěrkový podsyp o tloušťce 150 mm, jak o tom hovoří znalec [titul]. [příjmení], ale že je tam pouze nasypáno pár kamínků. Znalec [titul]. [celé jméno znalce] sice sondy na místě samém neprováděl, nicméně potvrdil, že když přijel na místní šetření, tyto sondy již byly hotové, a proto tyto využil pro zhlédnutí stavu pod betonovou deskou. Dokonce sám znalec [titul]. [příjmení] při dodatečném výslechu dne [datum] zmínil, že,,pan [příjmení] říkal, že si přivezl drcený beton a ten násyp místo toho štěrku je drcenej beton“.

41. Žalobkyně rozporovala při jednání dne [datum] závěry znaleckého posudku [titul] [celé jméno znalce] předloženými fotografiemi, které měly být pořízeny v průběhu výstavby. Soud však z těchto fotografií ve spojení s dodatečným výslechem znalce [titul] [celé jméno znalce] ze dne [datum] zjistil, že tato fotodokumentace vesměs zachycuje hromadu neurčené frakce, která nemá charakter (štěrkopískové) kameniny, nejedná se o kamenivo, ale o betonovou drť nikoli předepsaného množství a frakce. Uvedené lze dovodit i z fotografií detailu složeného materiálu. Další fotografie zachycují provádění ležaté kanalizace. Z fotodokumentace není zcela zřejmé, kam přesně byl popsaný složený materiál při stavbě umístěn. Soud proto v návaznosti na dovysvětlení znalcem [titul] [celé jméno znalce] vyšel ze dvou snímků na straně 18 znaleckého posudku tohoto znalce ([příjmení] S1 a sonda S2 – detailní pohled), které zcela průkazně znázorňují, jak vypadá skutečné podloží pod podkladním betonem. Znalec [titul] [celé jméno znalce] zdůraznil, že v příloze [číslo] znaleckého posudku č [číslo] 2021 provedl náčrt detailu, ze kterého vyplývá, jak mělo být správně postupováno dle projektové dokumentace. Zde je zakreslen štěrkopískový polštář 150 mm, ten je mezi základovými pasy a na něm je vrstva betonová 100 mm s vystuženou kari sítí. Ta je vyloženě na něm a je přetažena přes základové pasy coby pojistka, že nedojde k popraskání a sednutí. V levé části náčrtu je pak ten samý výkres, avšak odpovídající skutečnému provedení, tj. betonová deska byla provedena mezi základové pasy a evokuje možnost sedání. V projektové dokumentaci není žádná betonová deska ani žádná betonová vrstva, která by byla nakreslena pod, popř. mezi základovými pasy. I ten nejspodnější podkladní beton je nakreslen dle znalce nad základové pasy a takto proveden nebyl.

42. Vzhledem ke shora zjištěným nedostatkům znaleckého posudku [titul]. [příjmení], vnitřní rozpornosti znaleckého posudku, když vzniklé vady nebylo možno odstranit ani výslechem znalce, soud k posudku [titul]. [příjmení] nepřihlížel a za základ svých skutkových zjištění vzal výhradně závěry a znaleckého posudku [titul]. [celé jméno znalce] ve spojení s výslechem tohoto znalce. Znalecký posudek [titul]. [celé jméno znalce] soud hodnotí jako ucelený, vnitřně souladný, když znalec přesvědčivě vyložil, na základě jakých metod a podkladů k jednoznačným závěrům svého znaleckého posudku dospěl.

43. K posouzení další odborné otázky tohoto řízení, tj. otázky rozdílu obvyklé ceny zhotoveného díla – podkladního betonu bez vad a obvyklé ceny díla se zjištěnými poruchami a závadami, soud zadal zpracování znaleckého posudku opět znalci [titul] [celé jméno znalce], který již byl podrobně seznámen s danou problematikou. Ze znaleckého posudku [číslo] vyhotoveného znalcem [titul] [celé jméno znalce] dne [datum] soud zjistil, že v souladu s ustanovením znalce soudem znalec využil konzultaci přizvané specialistky na ceny a rozpočty ve stavebnictví paní [jméno] [příjmení] pro vyslovení závěrů tohoto posudku. Znalec dospěl k závěru, že k opravě vad a poruch podkladního betonu je zapotřebí následujících stavebních prací – odstranění (demontáž) veškerého podkladního betonu mezi základovými pasy v tloušťce cca 100 mm, odvoz suti, odtěžení nevhodné, hlinité soudržné zeminy pod podkladním betonem v tloušťce cca 100 – 150 mm, odvoz odtěžené zeminy na skládku, provedení kontroly již položené ležaté kanalizace, zda nebyla sednutím podkladního betonu poškozena, provedení nového podloží pod podkladním betonem v souladu se schválenou projektovou dokumentací, tj. ze štěrkového násypu frakce [číslo] mm o tloušťce 100 – 150 mm včetně hutnění, provedení nového podkladního betonu o tloušťce 100 mm třídy C 16/20 včetně vložené svařované KARI sítě 150/150/8 mm dle projektové dokumentace, tj. s přetažením,,nad“ základovými pasy, nikoliv jen,,mez“ i nimi. Uvedené je v souladu s obsahem přílohy č. 3/2 předchozího znaleckého posudku [titul] [celé jméno znalce] i v souladu s již výše citovanými doporučeními a výpovědí projektanta – svědka [příjmení]. Na základě rekapitulace cen v podrobném položkovém rozpočtu v příloze [číslo] znaleckého posudku ze dne [datum] pak znalec [titul] [celé jméno znalce] dospěl k závěru, že výše nákladů na opravu podkladního betonu v souladu s projektovou dokumentací do stavu bez vad včetně DPH po zaokrouhlení činí 555 468 Kč.

44. Žalovaná předložila položkový rozpočet na předpokládané odstranění vad a nedodělků a nové zřízení základové konstrukce znějící na částku 756 738,25 Kč. Závěr uvedeného položkového rozpočtu byl korigován závěry znaleckého posudku [titul] [celé jméno znalce].

45. Znalec v rámci svého výslechu stvrdil závěry posledně citovaného znaleckého posudku. I tento posudek soud hodnotí jako celistvý, jeho části jsou vzájemně propojeny, korespondují s obsahem již výše citovaných důkazů provedených v tomto řízení, zejména ohledně skutečného provedení prací při realizaci podkladního betonu a vzniklých poruch. Soud proto již na tomto místě odůvodnění rozsudku činí dílčí závěr v tom směru, že žalovaná má vůči žalobkyni oprávněný nárok na zaplacení přiměřené slevy z ceny díla (ve výši rozdílu obvyklé ceny zhotoveného díla – podkladního betonu bez vad a obvyklé ceny díla se zjištěnými poruchami a závadami) v rozsahu výše uvedené částky (jak koresponduje s obsahem dodatečného výslechu znalce [titul] [celé jméno znalce] ze dne [datum]). Pokud žalovaná vůči žalobkyni vzájemným návrhem požadovala zaplacení pouze částky 350 000 Kč, je její nárok důvodný a oprávněný.

46. Podle ustanovení § 2615 odst. 1, 2 o.z. má dílo vadu, neodpovídá-li smlouvě. O právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě.

47. Podle ustanovení § 2629 odst. 1 o.z. soud nepřizná právo ze skryté vady, které objednatel neoznámil bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do 5 let od převzetí stavby, namítne-li druhá strana, že právo nebylo uplatněno včas.

48. Podle ustanovení § 2099 odst. 1 o.z. je věc vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096. Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci. Podle ustanovení § 2103 o.z. kupující nemá práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. To neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad, anebo zastřel-li vadu lstivě. Podle ustanovení § 2106 odst. 1 je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, d) odstoupit od smlouvy. Podle odst. 2 citovaného ustanovení kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny nebo může od smlouvy odstoupit.

49. Podle ustanovení § 1914 odst. 1, 2 o.z. kdo plní za úplatu jinému, je zavázán plnit bez vad s vlastnostmi vymíněnými nebo obvyklými, aby bylo možné použít předmět plnění podle smlouvy, a je-li stranám znám, i podle účelu smlouvy. Je-li splněno vadně, má příjemce práva z vadného plnění.

50. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že provedení díla – zhotovení základové desky na základě smlouvy o dílo uzavřené účastníky řízení dne [datum] neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě, když po předání díla se na tomto vyskytly závady a poruchy blíže specifikované v závěrech znaleckého posudku [titul] [celé jméno znalce] [číslo] 2021 ze dne [datum]. Zejména 3 znalcem zjištěné vady lze vyhodnotit jako velmi závažné a hlavní, které by nepochybně v budoucnu vedly k selhání či výraznému snížení použitelnosti uvažovaného (na podkladním betonu vystavěného) rodinného domu, a to pro jeho předepsaný účel a funkci. Soud proto uzavírá, že ve smyslu ustanovení § 2106 odst. 1 písm. b) o.z. představuje dodané vadné plnění ze strany žalobkyně podstatné porušení smlouvy o dílo a žalované coby objednateli vzniklo právo na odstranění vady opravou předmětu díla. Žalovaná oprávněně vytkla vůči žalobkyni vady díla a uplatnila nároky z vad díla, přičemž nejprve požadovala odstranění závad. Žalobkyně však žalované oznámila, že vady neodstraní, proto žalovaná oprávněně požaduje namísto odstranění vad přiměřenou slevu z ceny díla. Žalovaná vůči žalobkyni oznámila zjištěné vady řádně a včas. Přestože v květnu roku 2021 převzala dílo bez výhrad, přiznal soud žalované právo z vad díla, neboť se ve smyslu ustanovení § 2605 odst. 2 o.z. nejednalo o vady zjevné, které by byly při předání díla žalované jasně patrny, když jak vyplynulo z výslechu znalce [titul] [celé jméno znalce] několik týdnů až měsíců teprve docházelo k postupnému sednutí podkladního betonu, přičemž k rozpoznání jednotlivých závad a poruch základové desky (a zejména jejich důsledků a závažnosti) bylo třeba odborných znalostí, kterými žalovaná jako laik v oboru stavebnictví nedisponuje. Žalovaná bez zbytečného odkladu poté, co mohla existenci vad na dodaném díle při dostatečné péči zjistit, a to ve lhůtě 5 let od převzetí stavby, oznámila žalobkyni tyto vady, a to reklamačním dopisem ze dne [datum]. Žalovaná tak učinila bez zbytečného odkladu poté, co se seznámila s odborným náhledem projektanta [anonymizováno] se stavem dodaného díla, přičemž jeho zjištění pak byla potvrzena též znaleckým zkoumáním [titul] [celé jméno znalce]. Soud proto k námitce žalobkyně, že právo z titulu odpovědnosti za vady nebylo žalovanou uplatněno včas (ve smyslu ustanovení § 2629 odst. 1 o.z.), nepřihlížel.

51. Soud vzájemnému návrhu žalované na zaplacení částky 350 000 Kč proti žalobkyni v plném rozsahu jako důvodnému vyhověl.

52. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení vyplývá z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého soud plně procesně úspěšné žalované přiznal náhradu všech účelně vynaložených nákladů, souvisejících s tímto řízením, tj. zaplacený soudní poplatek ze vzájemné žaloby ve výši 17 500 Kč a náhradu nákladů právního zastoupení žalované advokátem, dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – původně pouze žaloba [právnická osoba] proti žalované [jméno] [celé jméno žalovaného] – o zaplacení částky 647 249 Kč s přísl., tedy z tarifní hodnoty odpovídající této částce, tj. 10 900 Kč/úkon a to za 3 úkony právní služby 1. příprava a převzetí zastoupení, 2. podání odporu ze dne [datum], 3. vyjádření ze dne [datum] (s uplatněným vzájemným návrhem žalované), dále dle § 7 ve spojení s ustanovením § 12 odst. 3 citované vyhlášky (odměna se určí ze součtu tarifních hodnot spojených věcí – předmětem řízení nadále řízení o žalobě o zaplacení částky 647 249 Kč s přísl. a nově pak o vzájemném návrhu žalované o zaplacení částky 350 000 Kč, tedy z tarifní hodnoty v částce 997 249 Kč), tj. 12 300 Kč/úkon a to za 6,5 úkonu právní služby (1. vyjádření ve věci samé ze dne [datum], 2. účast u jednání soudu dne [datum] – ½ úkonu – nebylo zahájeno jednání ve věci samé, 3. účast u jednání soudu dne [datum] – 1 úkon, 4. vyjádření ve věci samé ze dne [datum], 5. účast u jednání soudu dne [datum], 6. účast u jednání soudu dne [datum], 7. účast u jednání soudu dne [datum]) a dále náhradu za 10 režijních paušálů dle § 13 citované vyhl. po 300 Kč, to vše navýšeno o 21% DPH, když právní zástupce žalované osvědčil, že je plátcem této daně. Jako účelně vynaložený náklad hodnotí soud též žalovanou uplatněnou úhradu za vyhotovení znaleckého posudku [číslo] – 12/ 2021 znalci [titul] [celé jméno znalce] ve výši 11 800 Kč Celkem soud žalované přiznal náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 169 237 Kč.

53. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení státu vyplývá z ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř., podle kterého soud podle výsledku řízení uložil plně procesně neúspěšné žalobkyni povinnost nahradit státu náklady řízení, které stát platil v souvislosti s vyhotovením znaleckého posudku [číslo] – [číslo] [titul]. [celé jméno znalce] a výslechy znalců [titul]. [příjmení] a [titul]. [celé jméno znalce] v celkové výši 11 600 Kč.