25 C 408/2025

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Martou Toufarovou v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupené Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného A trvale bytem Adresa žalovaného A o zaplacení částky 11 996 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 996 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně jdoucím z částky 11 696 Kč od 20. 3. 2025 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů tohoto řízení částku 2 615 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobou doručenou soudu dne 10. 9. 2025 se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 11 996 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného příspěvku žalobkyni za dobu, po kterou bylo vozidlo, jehož je žalovaný vlastníkem, provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

2. Žalovaný se ve lhůtě stanovené podepsaným soudem v usnesení ze dne 7.10. 2025, č.j. EPR , č. účtu, nevyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud v souladu s ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládá, že žalovaný, kterému bylo výše citované usnesení doručeno spolu s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu dne 20.10. 2025, s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto v souladu s ust. § 115a o.s.ř., též s předpokládaným souhlasem strany žalující rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání.

3. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav:

4. Z výzvy k úhradě, Karty vozidla a upomínek adresovaných žalovanému soud zjistil, že žalovaný byl v níže uvedené době vlastníkem a provozovatelem motorového vozidla RZ , SPZ, . Ve vztahu k uvedenému vozidlu nebylo v období od 16.7. 2024 do 28.11. 2024 smluvně uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo žalovaným provozováno bez tohoto pojištění. Žalobkyně oprávněně požaduje též zaplacení částky 300 Kč coby nákladů za upomínání. Žalovaný žalobkyni na celkovou dlužnou částku 11 696 Kč ničeho ani zčásti neuhradil. Nárok žalobkyně na úhradu příspěvku za dobu, po kterou bylo předmětné vozidlo žalovaného provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se opírá o ust. § 45 odst. 2 a § 47 zákona číslo 30/2024 Sb.

5. Soud návrhu jako plně důvodnému vyhověl včetně příslušenství žalované pohledávky, kde bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 1970 obč. zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014.

6. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení vyplývá z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého soud plně procesně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů souvisejících s tímto řízením, tj. náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, náhradu nákladů právního zastoupení žalobkyně advokátem dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Jednotlivé žaloby podávané stejnou žalobkyní, jak je soudu z úřední činnosti známo, se v zásadě odlišují jen co do údajů o žalovaných, žalované částce, stručného popisu skutkového děje. Tyto mají podobu vzoru, který se v jednotlivých dílčích případech odlišuje jen v minimální míře, a to pouze takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován, avšak základ právní argumentace včetně její stylizace a formálního vyjádření zůstává totožný, pouze případně jen s drobnými odchylkami. Předmětem řízení je peněžité plnění, přičemž tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Náklady právního zastoupení tak tvoří odměna dle § 14b odst.1, bod 2 citované vyhl. za 3 úkony právní služby (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. podání žaloby, 3. výzva k plnění předcházející návrhu ve věci samé) a to ve výši 400 Kč/úkon, 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 13odst.1 ve spojení s § 14b odst.5, písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. a navýšení o 21% DPH, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně.

7. Soud zpracoval toliko zkrácené odůvodnění tohoto rozsudku v rozsahu ust. § 157 odst. 4 o.s.ř.