25 C 66/2022

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Martou Toufarovou v právní věci žalobkyně: ; ulice podnik právnická osoba , IČO , se sídlem adresa , obec - část obce , proti; žalované: ; celé jméno žalované , datum narození , trvale bytem adresa , obec , o zaplacení částky 8 614 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 614 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně jdoucím z částky 1 015 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 7,5 % ročně jdoucím z částky 1 015 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 7,05 % ročně jdoucím z částky 1 016 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 7,05 % ročně jdoucím z částky 1 016 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 7,05 % ročně jdoucím z částky 1 516 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 8,05 % ročně jdoucím z částky 1 516 Kč od [datum] do zaplacení a dále s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucím z částky 1 520 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů tohoto řízení částku 600 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se coby provozovatel veřejné přepravy osob domáhala proti žalované zaplacení částky 8 614 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná částka představuje 7x žalovanou neuhrazené jízdné ve výši 15 Kč, posléze 16 Kč a v 1 případě 20 Kč a neuhrazenou přirážku k jízdnému ve výši 1 000, posléze 1 500 Kč, když žalovaná ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] ke své přepravě použila vozidlo veřejné osobní dopravy na žalobkyní provozované lince městské hromadné dopravy a na výzvu dopravcem pověřené osoby se neprokázala platným jízdním dokladem.

2. Žalovaná se ve lhůtě stanovené podepsaným soudem v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] nevyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud v souladu s ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládá, že žalovaná, které bylo výše citované usnesení doručeno spolu s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu dne [datum], s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto v souladu s ust. § 115a o.s.ř., též se souhlasem strany žalující, rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

4. Žalovaná ve dnech tvrzených žalobkyní použila ke své přepravě vozidlo na žalobkyní provozované lince veřejné osobní dopravy, přičemž se na výzvu dopravcem pověřené osoby neprokázala platným jízdním dokladem. Žalovaná dosud žalobkyni dlužné jízdné a přirážku k jízdnému v částce 8 614 Kč nezaplatila.

5. Povinnosti cestujícího vyplývají z ust. § 2550 a násl. občanského zákoníku ve znění účinném od 1.1.2014 za užití ust. § 1970 OZ, dále pak (v případě použití autobusu) z ust. § 18a odst. 2, písm. a), c) zákona číslo 111/1994 Sb. o silniční dopravě v platném znění, popř. (při použití metra, trolejbusu či tramvaje) z ust. § 37 odst. 5, písm. b), c) zákona číslo 266/1994 Sb. o drahách v platném znění a to vždy ve spojení s ust. § 15, písm. b) vyhl. č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a jednotlivými ustanoveními Smluvních přepravních podmínek a Tarifu jízdného. O příslušenství žalované pohledávky bylo rozhodnuto v souladu ust. § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb.

6. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení vyplývá z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého soud plně procesně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů souvisejících s tímto řízením, tj. náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhradu za 2 úkony (1) podání žaloby, 2) výzva k plnění) po 100 Kč dle § 2 odst.1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.