26 C 102/2022

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Hubertem Maxou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 2. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalovaného a žalované oba zastoupeni advokátem titul jméno příjmení , titul . sídlem adresa o zaplacení částky 37 375 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se částečně zastavuje co do částky ve výši 4 875 Kč.

II. Žaloba, aby bylo žalovaným 1) a 2) uloženo zaplatit žalobkyni částku 32 500 Kč spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,25 % denně z částky 32 500 Kč od 1. 2. 2022 do zaplacení s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost druhého ze žalovaných, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným 1) a 2) oprávněným vůči ní společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 34 789,92 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 17.2.2022 domáhá na žalovaných zaplacení částky 37 375 Kč. Činí tak s odůvodněním, že dne 31.8.2021 uzavřela s žalovanou 2) úvěrovou smlouvu, na jejímž podkladě se zavázala žalované 2) poskytnout finanční prostředky ve výši 650 000 Kč. Uvedenou sumu se žalovaná 2) zavázala uhradit žalobkyni ve 240 měsíčních splátkách. Téhož dne uzavřel žalovaný 1) se žalobkyní dohodu o zajištění závazku ručením, v níž prohlásil, že pohledávku žalobkyně jakožto úvěrující uspokojí, jestliže žalovaná 2) jakožto úvěrována neuhradí danou pohledávku včas. Žalovaný 1) pak jakožto zástavce uzavřel s žalobkyní jakožto úvěrující a žalovanou 2) jakožto úvěrovanou smlouvu zástavní, jejímž prostřednictvím mělo být splnění dluhu z úvěrové smlouvy ještě dále zajištěno. Pro porušení ujednaných povinností žalobkyně jakožto úvěrující odstoupila od úvěrové smlouvy, současně jí vzniklo právo na zaplacení jednak smluvních pokut ve výši 4 875 Kč, jednak závazkové provize ve výši 32 500 Kč. V doplnění žaloby ze dne 20.6.2022 žalobkyně popsala, že pan [celé jméno žalovaného] byl v kontaktu se žalobkyní ohledně poskytnutí úvěru minimálně od prosince 2019, předtím absolvoval již dvojí proces žádání o úvěr, se vším byl tudíž detailně seznámen. Před uzavřením smlouvy zaslala žalobkyně panu [celé jméno žalovaného] na email znění úvěrové smlouvy, které si sebou přinesl vytištěné na schůzku, během níž byla smlouva podepsána. Pan [celé jméno žalovaného] byl srozuměn s tím, že dva výtisky smlouvy podepíše jako první a že žalobkyně tak učiní následně, o čemž jej vyrozumí s tím, že si jeden podepsaný výtisk přijede osobně vyzvednout nebo si nechá stejnopisy smlouvy zaslat na svoji adresu po uhrazení poštovného. Jakkoliv by bylo možno posílat ze sídla úvěrujícího již podepsané výtisky smluv, představovalo by to zdržení, navíc pan [celé jméno žalovaného] na co nejrychlejší podpis smluv velmi naléhal. O podpisu smluv byl pan [celé jméno žalovaného] vyrozuměn, pro své paré si ale nepřijel, ani neprojevil zájem nechat se jej zaslat poštou.

2. Žalovaní v návaznosti na podání odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu ve svém vyjádření ze dne 27.4.2022 uvedli, že v posuzovaném případě se jedná o nekorektní jednání žalobkyně, jejímž cílem je získat od žalovaných plnění z titulu smluvních pokut a jiných obdobných instrumentů, aniž by vůbec došlo k poskytnutí úvěru. Žalovaní nepopírají, že v létě 2021 vskutku [právnická osoba] [právnická osoba] projevila zájem o poskytnutí úvěru od žalobkyně, dokonce se jí dostalo ujištění, že úvěr jí bude vyplacen. V této souvislosti [právnická osoba] [právnická osoba] a [celé jméno žalovaného] podepsali v [obec] dne 28.8.2021 soubor určitých dokumentů, které si následně zástupce žalobkyně odvezl neznámo kam. Žalovaným posléze již žádné dokumenty ze strany žalobkyně nebyly předány, nebyl poskytnut ani úvěr. Jednání žalobkyně hodnotí jako nemravné a podvodné. Žalovaní zmiňují, že smlouva o úvěru nebyla podepsána v jeden konkrétní den, na jednom místě a za současné přítomnosti obou smluvních stran, nýbrž distančně na různých místech (v [obec] a v [obec]). Žalovaní byli kontaktováni zástupcem žalobkyně, ten je dne 28.8.2021 v [obec] navštívil, zástupci žalované 2) [celé jméno žalovaného] předal návrh smlouvy o úvěru a některé další související dokumenty. Poté zástupce žalobkyně z místa odjel, odvezl si též veškerou dokumentaci a [celé jméno žalovaného] sdělil, že bude vše„ v [obec] na centrále posouzeno a v případě, že budou splněny veškeré potřebné podmínky, úvěr mu bude poskytnut.“ Návazně žalobkyně telefonicky [celé jméno žalovaného] sdělila, že úvěr nebude [právnická osoba] [právnická osoba] poskytnut. Žalovaní nastalou situaci vnímali tak, že úvěr nebude vyplacen, respektive že smlouva o úvěru ani nebyla uzavřena. Žalovaní zdůraznili, že k údajné akceptaci návrhu na uzavření úvěrové smlouvy žalobkyní mělo dojít v [obec] dne 31.8.2021 O této skutečnosti ale žalovaní ničeho nevěděli, nikdo jim nic neřekl. S odkazem na vybraná ustanovení o.z. žalovaní upozorňují, že k dovršení kontraktačního procesu se vyžaduje nejen přijetí nabídky na uzavření smlouvy oblátem, ale též projev tohoto přijetí vůči oferentovi. Při distančním uzavírání smluv se tedy navrhovatel musí mít možnost dozvědět, že jeho návrh byl oblátem skutečně přijat, což jest stěžejní pro založení vzájemné právní jistoty o tom, že smlouva byla uzavřena a že strany podle ní mají v souladu se zásadou pacta sunt servanda jednat. Akceptace se tak musí stát určitým adresným právním jednáním obláta, typicky zasláním podepsaných smluv zpět navrhovateli. Jinak řečeno oferentovi musí být zjevné, že oblát nabídku akceptoval a že si ji kupříkladu nenechal nepodepsanou a nezaložil. V projednávané věci se přitom neuplatní ani výjimečné způsoby akceptace, tedy nečinnost či mlčení. Žalovaní proto shrnují, že ačkoliv byly zřejmě smlouva o úvěru, smlouva zástavní a dohoda o zajištění závazku ručením v [obec] dne 31.8.2021 žalobkyní podepsány, tato skutečnost nebyla žalovaným jakožto oferentům sdělena.

3. Ve věci soud provedl listinné důkazy založené ve spisovém materiálu. Sdělen byl podstatný obsah sazebníku poplatků na č.l. 17 spisu sp.zn. 26 C 102/2022, smlouvy o úvěru na č.l. 18-22 spisu, příloh úvěrové smlouvy č. 1 a č. 2 na č.l. 23-26 spisu, zástavní smlouvy na č.l. 27-29 spisu, odstoupení od smlouvy na č.l. 30 spisu, doručenek na č.l. 32-35 spisu, dohody o zajištění závazku ručením na č.l. 36 spisu, emailové komunikace na č.l. 60 spisu, emailové komunikace na č.l. 81 spisu a emailové komunikace na č.l. 81 p.v. spisu. Přečtena pak byla emailová komunikace na č.l. 82 spisu.

4. Dle § 2 odst. 2 o.z. zákonnému ustanovení nelze přikládat jiný význam, než jaký plyne z vlastního smyslu slov v jejich vzájemné souvislosti a z jasného úmyslu zákonodárce; nikdo se však nesmí dovolávat slov právního předpisu proti jeho smyslu.

5. Dle § 570 odst. 1 o.z. právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.

6. Dle § 573 o.z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

7. Dle § 1731 o.z. z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen„ nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí.

8. Dle § 1732 odst. 1 o.z. právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata.

9. Dle § 1734 o.z. nabídka učiněná ústně musí být přijata bezodkladně, ledaže něco jiného plyne z jejího obsahu nebo z okolností, za nichž se stala. To platí i tehdy, byla-li přítomné osobě předložena nabídka učiněná v písemné formě.

10. Dle § 1735 o.z. nabídka učiněná v písemné formě vůči nepřítomné osobě musí být přijata ve lhůtě uvedené v nabídce. Není-li lhůta uvedena, lze nabídku přijmout v době přiměřené povaze navrhované smlouvy a rychlosti prostředků, jež navrhovatel použil pro zaslání nabídky.

11. Dle § 1740 odst. 1 o.z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.

12. Dle § 1744 o.z. s přihlédnutím k obsahu nabídky nebo k praxi, kterou strany mezi sebou zavedly, nebo je-li to obvyklé, může osoba, které je nabídka určena, nabídku přijmout tak, že se podle ní zachová, zejména poskytne-li nebo přijme-li plnění. Přijetí nabídky je účinné v okamžiku, kdy k jednání došlo, došlo-li k němu včas.

13. Dle § 1745 o.z. smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti.

14. Strany učinily při jednání konaném dne 3.10.2022 nespornou jednak tu skutečnost, že [celé jméno žalovaného] jakožto zástupce [právnická osoba] [právnická osoba] učinil dne 28.8.2021 žalobkyni [právnická osoba] prostřednictvím osoby pana [příjmení] návrh na uzavření úvěrové smlouvy, jednak tu skutečnost, že úvěr předvídaný navrhovanou úvěrovou smlouvou nakonec čerpán nebyl.

15. S ohledem na právě uvedené představuje meritum sporu otázka, zda žalobkyně v pozici subjektu, jemuž byla nabídka na uzavření úvěrové smlouvy adresována, učinila akceptační úkon a zda následně o provedené akceptaci navrhovatele také náležitě zpravila. Jinak řečeno nutno vyřešit jak otázku samotné akceptace, tak s tím bytostně související otázku notifikace o eventuálně učiněné akceptaci.

16. Potřeba předeslat, že kontraktační proces již tradičně podléhá jasným a striktně daným regulím, to zejména za účelem garance právní jistoty jeho aktérů (o tom, že jde o proces tradiční a pevně ukotvený, svědčí kupříkladu důvodová zpráva k § 1731 – 1733 o.z. či klasické civilistické dílo J. Sedláčka; In: SEDLÁČEK, J. Obligační právo. 1. díl. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s. 2010, s. 8-15). Na straně jedné stojí osoba toho, kdo nabídku na uzavření smlouvy činí, tzv. oferenta, na straně druhé pak stojí ten, jemuž jest nabídka na uzavření smlouvy adresována, tzv. oblát. Jakmile přitom oblát návrh na uzavření smlouvy přijme, stává se akceptantem (k tomu podrobněji viz DVOŘÁK, J. a kol. Občanské právo hmotné. Svazek 1. Díl první: Obecná část. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, s. 171).

17. Možno zkonstatovat, že kontraktační proces sestává ze třech elementárních fází. Na počátku stojí nabídka na uzavření smlouvy učiněná oferentem, tzv. oferta. V poměrech současné právní úpravy jest problematika náležitostí oferty reglementována zejména v § 1731 a 1732 odst. 1 o.z. Oferta se přitom musí dostat do dispoziční sféry obláta tak, aby se s ní mohl seznámit a adekvátně na ni zareagovat. V této souvislosti hraje podstatnou roli okolnost, zda spolu aktéři smluvního procesu jednají ústně, třebaže nejsou fyzicky přítomni na jednom místě (typicky se může jednat o telefonické jednání, což potvrzuje i doktrína; k tomu viz ŠVESTKA, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek V. (§ 1721 – 2520, relativní majetková práva 1. část.). Praha: Wolters Kluwer ČR, 2014; komentář k § [číslo]), potažmo osobně za své současné fyzické přítomnosti na jednom místě, anebo zda oferent činí písemnou nabídku vůči nepřítomnému oblátovi. V prve uvedeném případě zákon v § 1734 o.z. zcela opodstatněně vyžaduje bezodkladné přijetí nabídky, leda by mezi zúčastněnými bylo dohodnuto jinak, v čemž lze opětovně spatřovat důraz na právní jistotu potenciálních účastníků smluvního vztahu, v případě druhém stanoví zákon v § 1735 o.z. pro přijetí nabídky dvě různě nastavené lhůty (lhůta určená v nabídce, eventuálně lhůta přiměřená povaze navrhované smlouvy a rychlosti prostředků, jež byly použity pro zaslání nabídky).

18. Druhou fázi kontraktačního procesu reprezentuje přijetí nabídky na uzavření smlouvy akceptantem, tedy akceptace. Jedná se o adresovaný projev vůle akceptanta, který se, obdobně jako oferta, musí dostat do dispoziční sféry tomu, komu je adresován, v tomto případě oferenta, nikoliv překvapivě proto, aby se ten mohl dozvědět o stanovisku oblátově a aby tudíž měl možnost učinit závěr, zda se kontraktační proces úspěšně završil či zda naopak ztroskotal. Nelze pak v tomto bodě přehlížet dikci § 1740 odst. 1 věty druhé o.z., dle níž mlčení nebo nečinnost oblátova samy o sobě neznamenají přijetí nabídky. Oferent tudíž z mlčení či nečinnosti oblátovy může opodstatněně dovozovat, že nabídka nebyla druhou stranou přijata.

19. Fakt samotné akceptace jakožto druhý pomyslný krok kontraktačního procesu potřeba striktně odlišovat od třetího a současně posledního kroku uzavírání smlouvy, jímž jest dojití akceptace do dispoziční sféry oferenta, jinak též notifikace o akceptačním úkonu. Ostatně teprve dojitím oferentovi se akceptační projev oblátův stává perfektním a zároveň dochází ke vzniku smluvního vztahu, z něhož stranám plynou práva a povinnosti (k tomu viz DVOŘÁK, J. a kol. Občanské právo hmotné. Svazek 1. Díl první: Obecná část. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, s. 176).

20. Aplikováno na posuzovanou věc nelze na podkladě provedeného dokazování uzavřít, že by souhlasný projev vůle obláta, tedy žalobkyně, došel do dispoziční sféry oferenta, tj. [právnická osoba]. Provedené listinné důkazy sice svědčí o tom, že žalobkyně jakožto oblát nabídku na uzavření úvěrové smlouvy přijala a stala se tak akceptantem, z předložených důkazů již ale nevyplývá, že by žalobkyně fakt akceptace náležitým a formálně dostatečným způsobem žalované 2) oznámila. Procesní soud přitom v těchto intencích žalobkyni prostřednictvím jejího právního zástupce při jednání konaném dne 25.7.2022 ve smyslu § 118a o.s.ř. poučil. Emailová komunikace mezi zástupci žalobkyně ([titul] [příjmení] a [jméno]) na straně jedné a zástupcem žalované 2) ([celé jméno žalovaného]) na straně druhé rozhodně neprokazuje, že by žalobkyně ve lhůtě přiměřené povaze navrhované smlouvy a rychlosti prostředků použitých pro zaslání nabídky ve smyslu § 1735 o.z. notifikovala žalovanou 2) o akceptaci návrhu na uzavření úvěrové smlouvy ze dne 28.8.2021. Plyne z ní snad jen tolik, že v říjnu 2021, respektive v prosinci 2021 spolu shora zmínění komunikovali o zápisech exekucí v katastru nemovitostí na LV vztahujícím se zřejmě k [celé jméno žalovaného]. Nelze konečně pominout, že daná emailová komunikace měla probíhat se značným časovým odstupem (cca 7 týdnů, respektive 15 týdnů) od učinění návrhu na uzavření smlouvy dnem 28.8.2021.

21. Procesní soud nadto zastává názor, že učinil-li [celé jméno žalovaného] dne 28.8.2021 jako zástupce žalované 2) návrh na uzavření úvěrové smlouvy v písemné formě, který také signoval, pak i notifikaci o akceptaci bylo namístě provést v písemné formě, ideálně odesláním jednoho podepsaného stejnopisu smlouvy zpět na adresu žalované 2). Ostatně v obdobných případech se tak běžně děje, přičemž právě tento způsob notifikace, tj. odeslání jednoho podepsaného paré smlouvy zpět na adresu oferentovu, jde ruku v roce s teorií dojití zakotvenou v § 570 odst. 1 o.z. Jakmile totiž příslušná zásilka dojde do dispoziční sféry oferentovy, působí vůči němu a kontraktační proces tím budiž dovršen. Jde o modus výhodný především pro akceptanta, neboť dodání zásilky do dispoziční sféry oferenta lze snadno a hodnověrně prokázat dokladem o dodání. S přihlédnutím k rozdělení kontraktačního procesu do jednotlivých fází a roli jeho aktérů v té které fázi nelze než dospět k závěru, že notifikace o akceptaci předpokládá v konečné třetí fázi aktivní konání akceptanta, nikoliv oferenta, to vůbec, pokud akceptant návrh přijme a chce jím být vázán. Působí absurdně, aby akceptant svůj souhlasný projev vůle s návrhem na uzavření smlouvy nechal takříkajíc ležet na stole ve svém sídle, čekal, až si jej oferent vyzvedne nebo projeví zájem o jeho zaslání na své náklady, a sám sebe tak uváděl do značné právní nejistoty. Pokud by snad byly ze strany žalobkyně činěny marné telefonické výzvy k vyzvednutí stejnopisu akceptovaného návrhu na uzavření smlouvy v jejím sídle, mohla, jestliže vskutku měla zájem na dovršení kontraktačního procesu, jedno podepsané paré smlouvy zaslat na jí známou adresu oferenta, což by mělo za následek perfekci jejího akceptačního projevu a současně perfekci smlouvy. Pro soud je jen stěží pochopitelné, proč právě toto řešení žalobkyně nezvolila. V této souvislosti se sluší poukázat též na dikci čl. 10 návrhu na uzavření úvěrové smlouvy, dle níž„ 1 (jeden) stejnopis je po uzavření této smlouvy předán úvěrovanému.“ Dané smluvní ustanovení zcela zjevně nevylučuje, aby akceptant jako formu předání stejnopisu smlouvy oferentovi zvolil odeslání na jemu známou adresu.

22. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že kontraktační proces se v posuzované věci nedovršil, pročež úvěrová smlouva mezi žalobkyní a žalovanou 2) uzavřena nebyla. Při neexistenci hlavního závazku z úvěrové smlouvy pak nemohl z povahy své akcesority dost dobře vzniknout ani ručitelský závazek žalovaného 1). Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl, jak plyne z výroku v odst. II. Zastavení řízení co do částky ve výši 4 875 Kč reflektuje úkon částečného zpětvzetí žaloby, který žalobkyně učinila při jednání konaném dne 25.7.2022, přičemž žalovaní s částečným zpětvzetím neprojevili nesouhlas.

23. S ohledem na výše prezentovaný právní názor soudu byly při jednání konaném dne 3.10.2022 zamítnuty návrhy žalobkyně na provedení důkazu výstupem z informačního systému žalobkyně, výslechem [titul] [jméno] [příjmení], výslechem [jméno] [příjmení], náhledem na webové stránky žalobkyně a zprávami od operátorů. Žádný z právě zmíněných důkazních prostředků totiž primárně nesměřuje k prokázání náležité notifikace žalované 2) o učinění akceptačního projevu žalobkyní. Navrhovaný svědek [příjmení] měl být přítomen v momentě, kdy [celé jméno žalovaného] signoval návrh na uzavření smlouvy a kdy mu mělo být řečeno, že jeden podepsaný výtisk si buďto přijede osobně vyzvednout, anebo si jej nechá na své náklady zaslat. Zjevně by tak vypovídal nikoliv o tom, zda žalobkyně žalovanou 2) řádně notifikovala o akceptaci, nýbrž toliko o procesu podepisování oferty v [obec]. Pokud se týče [jméno] [příjmení], ten měl vypovídat zejména o žalobkyní tvrzených telefonických hovorech, v nichž měli být žalovaní informováni o učinění akceptace a současně vyzýváni, aby si stejnopis smlouvy vyzvedli. Jak ovšem soud naznačil, notifikaci o akceptaci bylo namístě v dané věci provést písemnou formou, nikoliv pouhým stěží průkazným telefonátem, byť by byl opakovaný. Právě z tohoto důvodu nepovažoval soud za nutné [jméno] [příjmení] vyslýchat, tím spíše na pozadí obsahu emailové komunikace vedené mezi [jméno] [příjmení] a právním zástupcem žalobkyně (č.l. 81 spisu), kde se [jméno] [příjmení] zmiňuje, že [celé jméno žalovaného] se seznámil se zněním smlouvy, podepsal ji, byl vyzýván k převzetí jejího stejnopisu a konečně že si byl vědom svých povinností. Posledně snesené okolnosti evidentně neříkají ničeho o notifikaci akceptačního projevu, vyplývá z nich jen tolik, že [celé jméno žalovaného] se seznámil s návrhem smlouvy formulovaným žalobkyní, který jako oferent následně podepsal. Výzva k převzetí stejnopisu podepsané smlouvy pak není sama o sobě notifikací o tom, že k akceptaci skutečně došlo.

24. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř. Co do částky 32 500 Kč byli žalovaní procesně úspěšní, co do částky 4 875 Kč hraje roli procesní zavinění žalobkyně, která vzala žalobu částečně zpět, aniž by se tak dělo pro chování žalovaných za současné existence důvodného návrhu. Pro účely stanovení nákladů právního zastoupení, které žalovaným prokazatelně vznikly, lze proto vyjít z tarifní hodnoty ve výši 37 375 Kč (32 500 + 4 875). Odměna za jeden úkon právní služby činí v takovém případě dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 2 620 Kč. Právní zástupce žalovaných provedl v souhrnu 6 úkonů právní služby (příprava a převzetí právního zastoupení, vyjádření ze dne 27.4.2022, účast na jednání soudu dne 25.7.2022, vyjádření ze dne 17.8.2022, další porada s klientem přesahující jednu hodinu uskutečněná dne 30.9.2022 a účast na jednání soudu dne 3.10.2022), a to jak ve vztahu k žalovanému 1), tak ve vztahu k žalované 2). Celkem se tak jedná o 12 úkonů právní služby, za něž náleží odměna v částce 31 440 Kč (12 x 2 620 Kč), jíž nutno snížit v souladu s § 12 odst. 4 zmíněné vyhlášky o 20 %. Výsledná částka odměny advokáta žalovaných tak činí 25 152 Kč. Provedeným 12 úkonům právní služby pak odpovídá dle § 13 odst. 4 dané vyhlášky 12 režijních paušálů po 300 Kč, tedy v celkové částce 3 600 Kč (12 x 300 Kč). Jelikož je právní zástupce žalovaných plátcem DPH, nutno výslednou sumu nákladů právního zastoupení ve výši 28 752 Kč navýšit o 21 % sazbu DPH. Žalobkyni tak tíží ve vztahu k žalovaným oprávněným vůči ní společně a nerozdílně nákladová povinnost ve výši 34 789,92 Kč.