26 C 166/2022

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Hubertem Maxou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 53 840,60 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 53 840,60 Kč spolu -) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 395,28 Kč za období od 28.5.2021 do 2.3.2022, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 53 840,60 Kč od 3.3.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 19 384,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku v celkové výši 53 840,60 Kč s příslušenstvím, která představuje nevypořádané nároky ze smlouvy o bankovních službách ve spojení se smlouvou o povoleném debetu.

2. Žalovaný se nikterak nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil, ač řádně předvolán.

3. Žalobkyně ve vyjádření ze dne 11.7.2022 na výzvu soudu dále upřesnila, že úvěruschopnost žalovaného prověřila v intencích tehdy platné právní úpravy obsažené v zákoně č. 145/2010 Sb. Za tím účelem si obstarala informace jak ze zdrojů veřejně přístupných, tak ze zdrojů neveřejných, k nimž má přístup z titulu svého statusu banky. Konkrétně byla získána relevantní data z bankovních a nebankovních registrů, z databáze interní, z insolvenčního rejstříku, z centrální evidence exekucí, z databáze neplatných dokladů a z evidence adres obecních úřadů. Vedle toho žalobkyně disponovala informacemi o příjmech a výdajích, které jí poskytnul samotný žalovaný v žádosti o úvěr a o nichž čestně prohlásil, že jsou pravdivé. Žalobkyně výše uvedené informace komplexně a důkladně zhodnotila a dospěla k závěru, že žalovaný je úvěruschopný s tím, že potenciální výše měsíční splátky může v jeho případě činit až 4 166,67 Kč.

4. Při jednání byl soudem sdělen podstatný obsah všeobecných obchodních podmínek na č.l. 9 - 14 spisu sp.zn. 26 C 166/2022, odstoupení od smlouvy o zřízení běžného účtu na č.l. 15 spisu, oznámení o zrušení účtu na č.l. 15 p.v. spisu, předžalobní upomínky na č.l. 16 spisu, podacího lístku na č.l. 18 spisu, úrokového lístku na č.l. 19 - 20 spisu, smlouvy o bankovních službách na č.l. 21 – 22 spisu, smlouvy o povoleném debetu na č.l. 22 p.v. – 24 spisu, výzvy k vyrovnání nepovoleného debetu na č.l. 34 spisu, záznamů o prověření úvěruschopnosti na č.l. 35 - 36 spisu, výpisu z účtu na č.l. 37 spisu, žádosti o poskytnutí povoleného debetu na č.l. 38 - 39, výpisů z účtu na č.l. 41 - 47 spisu, výpisu z insolvenčního rejstříku na č.l. 48 spisu, kopie občanského průkazu na č.l. 49 spisu a historického výpisu na č.l. 50 spisu.

5. Z provedených důkazů bylo zjištěno, že dne 23.7.2015 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o bankovních službách, kterou dne 31.3.2016 následovalo uzavření smlouvy o povoleném debetu mezi týmiž účastníky. Povolený debet byl nastaven jako kontokorentní úvěr s limitem čerpání do výše 50 000 Kč. Žalovaný počal úvěr čerpat dne 27.5.2016, opakovaně se dostával nad rámec stanoveného limitu, naposledy došlo k přečerpání dne 28.2.2021, kdy zůstatek na účtu vykazoval debet 50 828,03 Kč, přičemž ten nebyl ani přes výzvy žalovaným vyrovnán, právě naopak se debet ještě navyšoval o účtované úroky, jak svědčí výpisy za březen, respektive duben 2021. To vedlo žalobkyni k odstoupení od smlouvy o bankovních službách se současným zrušením běžného účtu s tím, že pohledávka za žalovaným ve výši 53 840,60 Kč byla převedena na zvláštní účet pohledávek.

6. Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

8. Dle § 9 odst. 3 zákona č. 145/2010 Sb. spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

9. Dle § 164 zákona č. 257/2016 Sb. není-li dále stanoveno jinak, řídí se práva a povinnosti ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

10. S ohledem na datum uzavření smlouvy o povoleném debetu dne 31.3.2016 byla soudem aplikována právní úprava v zákoně č. 145/2010 Sb., jak se podává z přechodných ustanovení k zákonu č. 257/2016 Sb.

11. Na základě shora uvedených důkazů lze konstatovat, že žalobkyně umožnila žalovanému v souladu se smlouvou o povoleném debetu čerpat z účtu finanční prostředky do záporného limitu 50 000 Kč. Žalovaný tohoto beneficia opakovaně v průběhu trvání smluvního vztahu využíval, v únoru 2021 ovšem sjednaný povolený limit překročil a dané přečerpání již nevyrovnal, a to ani vzdor výzvám žalobkyně. Ta proto v souladu se smluvními ujednáními od smlouvy o bankovních službách odstoupila, zrušila žalovanému běžný účet a dlužnou pohledávku v konečné výši 53 840,60 Kč převedla na zvláštní účet. Žalovaný doposud na posledně zmíněnou částku ničeho neuhradil.

12. Úvěruschopnost žalovaného byla ze strany žalobkyně před uzavřením smlouvy o povoleném debetu prověřována více než důkladně. Žalobkyně jako renomovaný bankovní dům lustrovala veřejné i neveřejné databáze, učiněná zjištění pak doplnila o informace ze svých interních databází, respektive o informace prezentované jí žalovaným v žádosti o úvěr. S využitím sofistikovaných vyhodnocovacích mechanismů pak uzavřela, že žalovaný je schopen měsíčně splácet částku až 4 166,67 Kč. V této souvislosti nelze pominout, že žalobkyně dokonce korigovala údaj o měsíčních výdajích na bydlení uvedený žalovaným, který jej podhodnotil. Namísto částky 2 500 Kč tak žalobkyně vycházela z částky 4 502 Kč odvozené z dat ČSÚ, do rámce celkových výdajů žalovaného nadto ještě připočetla částku životního minima ve výši 9 850 Kč O objektivitě posouzení úvěruchopnosti žalovaného ze strany žalobkyně tak nelze mít jakýchkoliv pochyb.

13. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

14. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Procesně úspěšné žalobkyni vznikly náklady řízení, které tvoří: -) zaplacený soudní poplatek ve výši 2 154 Kč -) odměna advokátky za čtyři úkony právní služby (příprava a převzetí právního zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění a vyjádření ve věci ze dne 11.7.2022) ve výši 13 040 (4 x 3 260 Kč) -) čtyři režijní paušály ve výši 1 200 Kč (4 x 300 Kč) Výslednou částku nákladů právního zastoupení 14 240 Kč pak nutno navýšit o 21 % sazbu DPH, jejímž je advokátka žalobkyně plátcem. Celková suma nákladů budiž zjevna z výroku v odst. II.

16. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.