27 C 10/2024

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Podlešákovou v právní věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce , se sídlem Adresa žalobce , zastoupen: Jméno Zástupce Anonymizováno , advokát, se sídlem Jméno advokáta / Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného , bytem Adresa žalovaného , o zaplacení částky 372 519,35 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 999 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 999 Kč od 11. 3. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 352 405,53 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky 15 114,82 Kč, dále co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 587,41 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 302 610,72 Kč od 21. 2. 2023 do zaplacení, úroku ve výši 11,9 % ročně z částky 287 495,90 Kč od 21. 2. 2023 do zaplacení, úroku ve výši 11,9 % ročně z částky 380 Kč od 21. 2. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 715,35 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 64 909,63 Kč od 15. 2. 2023 do zaplacení a úroků ve výši 21,9 % ročně z částky 64 909,63 Kč od 15. 2. 2023 do zaplacení.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 32 917,30 Kč do tří dnů právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 372 519,35 Kč s příslušenstvím, když co do částky 4 999 Kč s příslušenstvím jde o nepovolený záporný zůstatek na běžném účtu žalovaného č. , č. účtu, vedeném u právního předchůdce žalobce, společnosti , právnická osoba, ., co do žalobcem požadované částky 302 610,72 Kč s příslušenstvím (nárok ad 2 žaloby ) jde o nevypořádané nároky z titulu Smlouvy o úvěru , Anonymizováno, uzavřené mezi , právnická osoba, . a žalovaným a co do žalobcem požadované částky 64 909,63Kč s příslušenstvím ( árok ad 3 žaloby ) jde o nevypořádané nároky z titulu Smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu žalovaného uzavřené taktéž mezi , právnická osoba, ., a žalovaným.

2. Pokud jde o nárok ad 2 a 3 žaloby, jedná se svou povahou o nároky ze smluv o úvěru. Žalobce uvedl, že posoudil před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalovaného požadované úvěry splatit. K tomu žalobce blíže uvedl, že byly posuzovány aktuální dluhy žalovaného, negativní záznamy na black listech, existující exekuce, dále byly provedeny lustrace žalovaného v databázích BRKI, NRKI, SOLUS a v insolvenčním rejstříku. Byl zohledněn příjem žalovaného ve výši 79 023 Kč ( v případě smlouvy o úvěru od níž odvíjí žalobce nárok ad 2 žaloby ) a příjem ve výši 75 104 Kč( v případě smlouvy o úvěru od níž odvíjí žalobce nárok ad 3 žaloby ), ohledně výdajů vyšel právní předchůdce žalobce z deklaratorních příjmů a statistického modelu.

3. Žalovaný se k podané žalobě nijak blíže nevyjádřil, pouze požádal o umožnění splácet nárok žalobce ve splátkách ve výši 8000 Kč měsíčně. K tomuto žalovaný uvedl, že v současné době je společníkem v s.r.o. a je vlastníkem nemovitosti, v souvislosti s nemovitostí splácí hypotéční úvěr.

4. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav: Právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, . uzavřela dne , datum, s žalovaným Smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb a vedla pro žalovaného běžný účet pod č. , č. účtu, . Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky, Produktové podmínky a Ceník. Žalovaný se zavázal platit bance za poskytování služeb na základě uvedené smlouvy poplatky podle Ceníku. Taktéž se žalovaný zavázal udržovat na uvedeném účtu kladný zůstatek ( zjištěno ze Smlouvy o bankovních službách ze dne , datum, uzavřené mezi , právnická osoba, , a žalovaným, Všeobecných obchodních podmínek, Produktových podmínek a Ceníku ). Žalovaný však svůj závazek ze smlouvy nesplnil a dostal se do nepovoleného záporného zůstatku. Banka z tohoto důvodu v souladu se smluvními ujednáními od smlouvy ke dni , datum, odstoupila (zjištěno z odstoupení od smlouvy adresovaného žalovanému a dokladu o odeslání ). Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobce, když postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno ( zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , oznámení o postoupení a dokladu o odeslání ze dne , datum, ). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (zjištěno z předžalobní výzvy a dokladu o odeslání ).

5. Dále bylo soudem zjištěno, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , dne , datum, Smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, , na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 400 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce poskytnuté prostředky spolu se sjednanými úroky a poplatky v pravidelných měsíčních splátkách po 5 715,74 Kč ( zjištěno ze Smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, uzavřené mezi , právnická osoba, , a žalovaným a výpisu z účtu žalovaného). Před uzavřením smlouvy o úvěru byla právním předchůdcem žalobce posouzena úvěruschopnost žalovaného tak, že byly posuzovány aktuální dluhy žalovaného, negativní záznamy na black listech, existující exekuce, dále byly provedeny lustrace žalovaného v databázích BRKI, NRKI, SOLUS a v insolvenčním rejstříku. Byl zohledněn příjem žalovaného na běžném účtu ve výši 79 023 Kč, ohledně výdajů vyšel právní předchůdce žalobce z deklaratorních příjmů a statistického modelu (zjištěno z Protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta). Z výpisu z účtužalovaného č. , č. účtu, vedeného u , právnická osoba, , bylo soudem zjištěno, že v době předcházející uzavření smlouvy o úvěru ze dne , datum, , konkrétně v měsíci březen a duben 2018, vybíral žalovaný z účtu částky v řádech desetitisíců. Z těchto výpisů poté nelze dovodit, zda a kde byl žalovaný zaměstnán a jaký byl pravidelný příjem žalovaného.

6. Dále bylo soudem zjištěno, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , dne , datum, Smlouvu o povoleném debetu na běžném účtu žalovaného, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 80 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce poskytnuté prostředky spolu se sjednanými úroky a poplatky prostřednictvím běžného účtu, na němž byl povinen udržovat objem příchozích transakcí ve výši, která v měsíčním průměru za 3 po sobě jdoucí měsíce dosahuje nejméně jedné třetiny celkové výše úvěru ( zjištěno ze Smlouvy o povoleném debetu ze dne , datum, uzavřené mezi , právnická osoba, , a žalovaným). Před uzavřením smlouvy o úvěru byla právním předchůdcem žalobce posouzena úvěruschopnost žalovaného tak, že byly posuzovány aktuální dluhy žalovaného, negativní záznamy na black listech, existující exekuce, dále byly provedeny lustrace žalovaného v databázích BRKI, NRKI, SOLUS a v insolvenčním rejstříku. Byl zohledněn příjem žalovaného na běžném účtu ve výši 75 104 Kč, ohledně výdajů vyšel právní předchůdce žalobce z deklaratorních příjmů a statistického modelu (zjištěno z Protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta). Z výpisu z účtu č. , č. účtu, vedeného u , právnická osoba, , na jméno žalovaného bylo soudem zjištěno, že v době předcházející uzavření smlouvy, konkrétně v měsíci prosinec 2018 a leden a únor 2019 vybíral žalovaný z účtu částky v řádech desetitisíců. Z těchto výpisů poté nelze dovodit, zda a kde byl žalovaný zaměstnán a jaký byl pravidelný příjem žalovaného.

7. Pohledávky z titulu smluv specifikovaných pod bodem 5 a 6 odůvodnění rozsudku shora byly na žalobce postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi , právnická osoba, , a žalobcem, když postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno ( zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , oznámení o postoupení a dokladu o odeslání ze dne , datum, ). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (zjištěno z předžalobní výzvy a dokladu o odeslání ).

8. Pokud jde o nárok uplatněný žalobcem pod bodem 1 žaloby, tj. nárok na zaplacení částky 4 999 Kč s příslušenstvím, tak ohledně něho soud podané žalobě vyhověl, když se jedná o nepovolený debet na účtu žalovaného, tedy prostředky, které žalovaný čerpal bez právního důvodu, a tedy bezdůvodné obohacení žalovaného ve smyslu § 2991 a násl. zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žalovaný je povinen toto bezdůvodné obohacení vydat žalobci, když aktivní legitimace žalobce je dána tím, že pohledávka za žalovaným byla na žalobce postoupena. Nárok žalobce na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č.351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla žalovanému uložena v souladu s § 160 odst.1 o.s.ř.

9. Pokud jde o nároky uplatněné žalobcem pod bodem 2 a 3 žaloby (viz bod 5 a 6 odůvodnění rozsudku shora ), tak tyto byly posouzeny jakožto nároky z titulu smluv o spotřebitelském úvěru. Podle § 86 odst. zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet ( odst.1 ). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy ( odst.2 ).

10. Podle § 87 odst. 1 zák. č. č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020.

12. Ve smyslu závěrů soudní judikatury, a to např. rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 poskytovatel úvěru nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.

13. Soud se ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení zabýval z úřední povinnosti tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením shora uvedených smluv o úvěru (viz nárok ad 2 a ad 3 žaloby ) s žalovaným zkoumal s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet úvěr. Soud má za to, že nikoli. Pokud jde o výši příjmů žalovaného, tak žalobce tvrdí, že k výši zjištěných příjmů žalovaného dospěl právní předchůdce žalobce z předložených výpisů z účtů. Z těchto výpisů však nelze mít za to, že žalobcem uváděný zjištěný příjem žalovaného byl skutečně pravidelným měsíčním příjmem žalovaného, není zjevné, zda a kde byl žalovaný zaměstnán ani čím byl jeho pravidelný měsíční příjem tvořen. Pokud jde o výdaje žalovaného, tak zde žalobce uvádí pouze neurčitá tvrzení o tom, že výdaje byly posouzeny na základě nahlédnutí do databází a statistických údajů. Z tvrzení žalobce nelze dovodit z jaké konkrétní výše měsíčních výdajů žalovaného právní předchůdce žalobce vycházel. Navíc soud upozorňuje na skutečnost, že z výpisů z účtu žalovaného za dobu těsně předcházející uzavření smluv o úvěru je evidentní, že žalovaný činil výběry v řádech desetitisíců měsíčně, nebylo tak na místě vycházet pouze z jakýchsi statistických údajů tak, jak to podle tvrzení žalobce učinil právní předchůdce žalobce.

14. S ohledem na výše uvedené nelze podle názoru soudu jinak než dospět k závěru, že právní předchůdce žalobce neposoudil úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z tohoto důvodu je nutné obě smlouvy (tj. jak Smlouvu o úvěru č., Anonymizováno, tak Smlouvu o povoleném debetu uzavřené mezi , právnická osoba, . a žalovaným ) posoudit jakožto neplatné ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalovaného tak vzniklo ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté právním předchůdcem žalobce žalovanému, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Předmět bezdůvodného obohacení, tj. poskytnuté peněžní prostředky, je žalovaný povinen žalobci vydat, tj. zaplatit. Pohledávky ze shora specifikovaných smluv za žalovaným byly na žalobce postoupeny, z čehož je nutné dovodit aktivní legitimaci žalobce ohledně požadavku na vrácení poskytnutých prostředků. Žalovanému byly právním předchůdcem žalobce poskytnuty z titulu Smlouvy o úvěru č., Anonymizováno, peněžní prostředky ve výši 400 000 Kč, když žalovaným dosud zůstaly neuhrazeny prostředky ve výši 303 198,13 Kč, což bylo mezi účastníky učiněno nesporným. Žalovaný je proto povinen prostředky v této výši zaplatit žalobci. Z titulu Smlouvy o povoleném debetu byly žalovanému poskytnuty prostředky ve výši 80 000 Kč, z nichž zůstalo dosud neuhrazeno 64 909,63 Kč, což také bylo mezi účastníky učiněno nesporným. I tuto částku je proto žalovaný povinen zaplatit žalobci. Co do zbylé žalobcem požadované částky ( tj. pro sjednané poplatky a úroky ) byla podaná žaloba s ohledem na konstatování neplatnosti smluv zamítnuta, neboť se jedná o sankce, odměny či poplatky, které nebyly mezi účastníky platně ujednány.

15. Ve smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a závěrů rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022 je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný uvedl, že v současné době je společníkem v s.r.o. a je vlastníkem nemovitosti, v souvislosti s nemovitostí splácí hypotéční úvěr. Soud vyzval žalovaného v souladu s § 118a o.s.ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně výše jeho pravidelných měsíčních příjmů a výdajů. Žalovaný však ničeho nedoplnil a k následujícímu ústnímu jednání soudu se nedostavil a nadále byl nečinný. Soud proto nemohl žalovaného poučit o tom, že neunáší břemeno tvrzení a břemeno důkazní co do svého požadavku na povolení splátek ve výši 8000 Kč měsíčně, neboť soud nemá k dispozici od žalovaného tvrzení a důkazy odůvodňující splátky v požadované výši. S ohledem na skutečnost, že žalovaný sdělil, že vlastní nemovitost a je společníkem ve společnosti s ručením omezeným, má soud za to, že je žalovaný schopen poskytnuté a dosud nesplacené prostředky zaplatit žalobci do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku. Tuto dobu soud v daném případě považuje za dobu přiměřenou možnostem žalovaného ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.

16. S ohledem na konstatování neplatnosti smluv (viz nároky 2 a 3 žaloby) a stanovení nové lhůty k plnění ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, nelze konstatovat, že by se žalovaný ke dni vyhlášení tohoto rozsudku ocitl ohledně závazků z těchto smluv v prodlení, proto byla podaná žaloba zamítnuta i co do žalobcem požadovaného úroku z prodlení, k čemuž soud opět odkazuje zejména na závěry vyslovené v rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022.

17. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když procesně úspěšnějším účastníkem byl žalobce a má proto proti žalovanému v poměrné výši právo na náhradu nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení je tvořena náhradou za zaplacený soudní poplatek ve výši 14 901 Kč, odměnou za 5 úkonů právního zástupce žalobce po 9 820 Kč/úkon (převzetí věci, předžalobní upomínka, sepis žaloby a 2krát účast při ústím jednání soudu ) v souladu s § 7 ve spojení s § 8 a § 11 vyhlášky č.177/1996 Sb., náhradou hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 1500 Kč v souladu s § 13 odst.4 cit.vyhlášky a 21% DPH. Soud nepřiznal žalobci odměnu za 3 písemná podání, tak jak žalobce požadoval, neboť obsahem podání ze dne , datum, je pouze nesouhlas žalobce s rozhodnutím ve věci bez jednání, to však není úkonem ve smyslu §11 vyhlášky č.177/1996 Sb.. Obsahem podání žalobce ze dne , datum, a , datum, je doplnění skutečností, které však podle názoru soudu měly být uvedeny již v podané žalobě jakožto vylíčení rozhodujících skutečností ve smyslu § 79 o.s.ř., když žalobce podává velké množství žalob obdobného charakteru a musí si tedy již být vědom toho, že již v žalobě mají být uvedena tvrzení o tom, jak žalobce dospěl k výši požadované částky a zda a jakým konkrétním způsobem zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Náklady vynaložené v souvislosti se shora uvedenými písemnými podáními žalobce tedy soud nepovažuje za náklady účelně vynaložené. Pro konstatování míry úspěchu žalobce poté bylo nutné zohlednit i žalobcem požadované příslušenství ( k tomu viz např. závěry vyslovené v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.9.2017, sp.zn. 32 Cdo 1492/2017 ). Úspěch žalobce tak činil 71,62%, úspěch žalovaného činil 28,38%, žalobce proto má právo na 43,24% z celkové náhrady nákladů řízení. Celková náhrada nákladů řízení činí 76 127 Kč, 43,24% z této činí 32 917,30 Kč.