27 C 10/2025

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Podlešákovou v právní věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce , se sídlem Adresa žalobce , zastoupen: Jméno Zástupce Anonymizováno , advokát, se sídlem Jméno advokáta / Anonymizováno , Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného A , narozený dne Datum narození žalovaného A , bytem Adresa žalovaného A , o zaplacení částky 62 564 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2 500 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky 60 064 Kč, zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 2 360,69 Kč, úroku kapitalizovaného ve výši 3 132,38 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 073,48 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, úroku ve výši 15 % ročně z částky 8 596,79 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 3 710,59 Kč, úroku kapitalizovaného ve výši 5 381,21 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14 550,13 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení a úroku ve výši 15 % ročně z částky 13 915,57 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 62564 Kč s příslušenstvím představující nevypořádané nároky ze dvou smluv o spotřebitelském úvěru uzavřených mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, ., a to Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, a Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, .

2. Žalobce ohledně nároku uplatněného pod bodem I žaloby uvedl, že právní předchůdce žalobce posoudil před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovaný úvěr splatit, neboť vyhodnotil informace požadované a získané od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy, které byly zaznamenány do žádosti o úvěr a ověřeny doklady uvedenými v části „Doložení příjmu Žadatele“. Příjmy žalovaného byly ověřeny z pracovní smlouvy a výplatních lístků. Výdaje žalovaného byly zkoumány z výpisů z bankovního účtu žalovaného. Žalovaný v žádosti o úvěr ze dne , datum, uvedl, že je zaměstnán, výše jejího měsíčního příjmu činí 14461 Kč, výše jeho měsíčních výdajů činí 10844 Kč, taktéž žalovaný v žádosti uvedl, že nemá vyživovací povinnost k dalším osobám.

3. Ohledně nároku uplatněného pod bodem II žaloby uvedl žalobce, že právní předchůdce žalobce posoudil před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovaný úvěr splatit, neboť vyhodnotil informace požadované a získané od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy, které byly zaznamenány do žádosti o úvěr a ověřeny doklady uvedenými v části „Doložení příjmu Žadatele“. Příjmy žalovaného byly ověřeny z pracovní smlouvy a výplatních lístků. Výdaje žalovaného byly zkoumány z výpisů z bankovního účtu žalovaného. Žalovaný v žádosti o úvěr ze dne , datum, uvedl, že je zaměstnán, výše jejího měsíčního příjmu činí 13038 Kč, výše jeho měsíčních výdajů činí 6860 Kč, taktéž žalovaný v žádosti uvedl, že nemá vyživovací povinnost k dalším osobám.

4. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

5. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav: Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, . dne , datum, Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce poskytnuté prostředky spolu s úrokem ve výši 1444 Kč, odměnou za poskytnutí úvěru ve výši 7350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1394 Kč a inkasním poplatkem ve výši 2700 Kč, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 1992 Kč ( zjištěno ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, uzavřené mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným ). Před uzavřením smlouvy o úvěru byla právním předchůdcem žalobce posouzena úvěruschopnost žalovaného na základě údajů uvedených žalovaným v žádosti o úvěr ze dne , datum, , z níž vyplývá, že žalovaný je zaměstnán, jeho mzda činí 14461 Kč měsíčně a jeho pravidelné měsíční výdaje činí částku 3000 Kč za bydlení, 3860 Kč za dopravu, jídlo a osobní náklady a dále splácí splátku ve výši 3984 Kč měsíčně. Žalovaný v žádosti uvedl, že je svobodný, bydlí v nájmu a nemá vyživovací povinnost. Příjem žalovaného byl ověřen výplatními páskami a pracovní smlouvou (vyplývá z žádosti o úvěr ze dne , datum, ). Z transakční historie vyplývá, že žalovaný z titulu výše uvedené smlouvy uhradil částku 12500 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na žalobce postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a přílohy k této ). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno ( zjištěno z dopisu ze dne , datum, adresovaného žalovanému ). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (zjištěno z předžalobní výzvy a dokladu o odeslání ).

6. Dále bylo soudem zjištěno, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, . dne , datum, Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce poskytnuté prostředky spolu s úrokem ve výši 2888Kč, odměnou za poskytnutí úvěru ve výši 14700 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2788 Kč a inkasním poplatkem ve výši 5400Kč, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 3984 Kč ( zjištěno ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, uzavřené mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným ). Před uzavřením smlouvy o úvěru byla právním předchůdcem žalobce posouzena úvěruschopnost žalovaného na základě údajů uvedených žalovaným v žádosti o úvěr ze dne , datum, , z níž vyplývá, že žalovaný je zaměstnán, jeho mzda činí 13038 Kč měsíčně a jeho pravidelné měsíční výdaje činí částku 3860 Kč za bydlení a částku 3000 Kč za dopravu, jídlo a osobní náklady. Žalovaný v žádosti uvedl, že je svobodný, bydlí v nájmu a nemá vyživovací povinnost. Příjem žalovaného byl ověřen výplatními páskami a pracovní smlouvou (vyplývá z žádosti o úvěr ze dne 14.1..2021). Z transakční historie vyplývá, že žalovaný z titulu výše uvedené smlouvy uhradil částku 31100Kč. Pohledávka za žalovaným byla na žalobce postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a přílohy k této ). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno ( zjištěno z dopisu ze dne , datum, adresovaného žalovanému ). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (zjištěno z předžalobní výzvy a dokladu o odeslání ).

7. Podle § 86 odst. zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet ( odst.1 ). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy ( odst.2 ).

8. Podle § 87 odst. 1 zák. č. č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020.

10. Ve smyslu závěrů soudní judikatury, a to např. rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 poskytovatel úvěru nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.

11. Soud se ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení zabýval z úřední povinnosti tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalovaným řádně zkoumal schopnost žalovaného splácet úvěr.

12. Žalobce byl soudem poučen v souladu s § 118a o.s.ř. o nutnosti označit důkazy k tomu, jakým konkrétním způsobem, na základě jakých konkrétních listin byly ověřovány výdaje žalovaného. K tomuto však žádné důkazy neoznačil ani nedoložil. Podle názoru soudu tak lze konstatovat, že v případě obou žalobou uplatněných nároků byly dostatečně ověřeny pouze měsíční příjmy žalovaného, tj. v případě smlouvy o úvěru uzavřené dne , datum, měsíční příjem ve výši 14 461 Kč a v případě smlouvy o úvěru uzavřené dne , datum, měsíční příjem ve výši 13 038 Kč. Pokud jde o měsíční výdaje žalovaného, tak žalobce neprokázal, že tyto byly ověřeny a že se právní předchůdce žalobce pouze nespolehl na informace sdělené žalovaným. Pokud se právní předchůdce žalobce pouze spokojil se sdělením žalovaného ohledně výše měsíčních výdajů, tak nelze konstatovat, že by posoudil úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. Nadto soud podotýká, že výdaje spojené s bydlením uváděné žalovaným v žádosti o úvěr ze dne , datum, i ze dne , datum, se soudu jeví jako nepřiměřeně nízké a neodpovídající běžné výši měsíčních výdajů spojených se zajištěním bydlení, když z žádosti o úvěr je evidentní, že žalovaný bydlel v nájmu.

13. S ohledem na výše uvedené nelze jak v případě nároku uplatněného z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne , datum, , tak v případě smlouvy o úvěru uzavřené dne , datum, jinak než dospět k závěru, že nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce posoudil úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z tohoto důvodu je nutné obě shora uvedené smlouvy o úvěru posoudit jakožto neplatné ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalovaného tak vzniklo ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté právním předchůdcem žalobce žalovanému, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Předmět bezdůvodného obohacení, tj. poskytnuté peněžní prostředky, je žalovaný povinen vydat, tj. zaplatit, pakliže zůstal nezaplacen. Pohledávka za žalovaným z titulu shora specifikovaných smluv o úvěru byla na žalobce postoupena, z čehož je nutné dovodit aktivní legitimaci žalobce ohledně požadavku na vrácení poskytnutých prostředků. Zároveň je ale nutné zohlednit, že na základě smlouvy o úvěru ze dne , datum, byly žalovanému právním předchůdcem žalobce poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, když žalovaný z titulu této smlouvy uhradil celkem částku 12500 Kč, z titulu této smlouvy je tak žalovaný povinen uhradit žalobci již pouze částku 2500 Kč. Co do zaplacení této částky proto soud podané žalobě vyhověl. Na základě smlouvy o úvěru ze dne , datum, byly žalovanému právním předchůdcem žalobce poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, když žalovaný z titulu této smlouvy uhradil celkem částku 31100 Kč, z titulu této smlouvy již tedy žalovaný není povinen vracet žalobci ničeho. Z výše uvedených důvodů byla podaná žaloba s ohledem na konstatování neplatnosti smlouvy v částce přesahující 2500 Kč zamítnuta, neboť další poskytnuté prostředky úvěru žalovaný zaplatil a co do zbylé částky se jedná o sankce, odměny či poplatky, které nebyly mezi účastníky platně ujednány.

14. Ve smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a závěrů rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022 je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru z titulu neplatně uzavřené smlouvy ze dne , datum, , tedy částku 2500 Kč, v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný se k ústnímu jednání soudu nedostavil. Žalobce se sice dostavil, nicméně uvedl, že mu není ničeho známo o současné majetkové situaci žalovaného. Žalobce byl soudem poučen ve smyslu §118 a o.s.ř. o nutnosti doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně současných měsíčních příjmů, výdajů a celkové majetkové situace žalovaného pro účely stanovení doby přiměřené k vrácení poskytnuté jistiny, kdy je důkazním břemenem žalobce prokázat, že žalovaný je schopen zaplatit poskytnuté a dosud nezaplacené prostředky ve lhůtě požadované žalobcem a že taková lhůta je lhůtou přiměřenou poměrům žalovaného ve smyslu §87 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobce byl soudem poučen i tom, že v případě nedoplnění tvrzení a neoznačení důkazů ohledně současné majetkové situace žalovaného nese žalobce nebezpečí, že bude určena delší lhůta splatnosti. Soudu s ohledem na shora uvedené nezbylo jinak, než aby pro účely stanovení splatnosti vyšel z naposledy zjištěných ověřených skutečností ohledně poměrů žalovaného, tj. poměrů zjištěných právním předchůdcem žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru s žalovaným ze dne , datum, . Za situace, kdy tehdy byl zjištěn a ověřen příjem žalovaného ve výši cca 14400 Kč měsíčně, a při zohlednění výše dosud nevrácených prostředků (2500 Kč ) a skutečnosti, že v mezidobí od roku 2021, kdy došlo k uzavření předmětné smlouvy o úvěru, dosud, se obecně podstatně zvýšily měsíční výdaje spojené se zajištěním základních životních potřeb (bydlení, strava ), má soud za to, že je na místě uložit žalovanému zaplatit zbylou část poskytnutých a dosud nevrácených prostředků ve lhůtě 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku, takovou dobu soud v daném případě považuje za dobu přiměřenou možnostem žalovaného ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.

15. S ohledem na konstatování neplatnosti smluv a stanovení nové lhůty k plnění ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, nelze konstatovat, že by se žalovaný ke dni vyhlášení tohoto rozsudku ocitl v prodlení, proto byla podaná žaloba zamítnuta i co do žalobcem požadovaného úroku z prodlení, k čemuž soud opět odkazuje zejména na závěry vyslovené v rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022.

16. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když procesně úspěšným účastníkem byl žalovaný a měl by proto proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný však zůstala ve věci zcela nečinný, žádné náklady mu v řízení nevznikly, a proto bylo soudem rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku II rozsudku shora.