27 C 106/2026

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Podlešákovou v právní věci žalobce:Jméno žalobce., IČO IČO žalobce, se sídlem Adresa žalobce, zastoupen: Jméno Zástupce Anonymizováno., advokát, se sídlem Jméno advokáta/Anonymizováno proti žalované:Jméno žalované, narozena dne Datum narození žalované, bytem Adresa žalované, o zaplacení částky 44 184,01 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 17 000 Kč, a to ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně splatných vždy ke každému poslednímu dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky 27 184,01 Kč, dále co do zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 1 836,47 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 1 121,27 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 19 513,37 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení a dále co do úroku ve výši 8 % ročně z částky 18 632,31 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 44 184,01 Kč s příslušenstvím představující nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru č. hodnota uzavřené dne datum mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba.

2. Žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce posoudil před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalované požadovaný úvěr splatit, neboť vyhodnotil informace požadované a získané od žalované před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaná v žádosti uvedla, že je zaměstnána, výše jejího měsíčního příjmu činí 58049 Kč, výše jejích měsíčních výdajů činí 8000 Kč, taktéž žalovaná v žádosti uvedla, že nemá vyživovací povinnost. Majetková situace uvedená žalovanou v žádosti byla ověřena z pracovní smlouvy a výplatních pásek.

3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

4. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav: Žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba., dne datum Smlouvu o úvěru č. hodnota na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce poskytnuté prostředky spolu s odměnou za poskytnutí úvěru ve výši 9800 Kč, úhradou za administrativní činnost ve výši 2770 Kč a poplatkem za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště ve výši 3600 Kč, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 2656 Kč ( zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne datum uzavřené mezi společností právnická osoba. a žalovanou ). Před uzavřením smlouvy o úvěru byla právním předchůdcem žalobce posouzena úvěruschopnost žalované na základě údajů uvedených žalovanou v žádosti o úvěr ze dne datum, z níž vyplývá, že žalovaná je zaměstnána, její mzda činí 58049 Kč měsíčně, nemá vyživovací povinnost, má výdaje spojené s bydlením ve výši 3500 Kč měsíčně a osobní náklady ve výši 4500 Kč měsíčně. Příjem žalované byl ověřen pracovní smlouvou a výplatními páskami (zjištěno z žádosti o úvěr ze dne datum, pracovní smlouvy a výplatních pásek za měsíc březen 2024 až květen 2024). Z transakční historie bylo zjištěno, že žalovaná z titulu výše uvedené smlouvy uhradila částku 3000 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na žalobce postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a přílohy k této ). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno ( zjištěno z dopisu ze dne 6.1.20265 adresovaného žalované ). Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (zjištěno z předžalobní výzvy a dokladu o odeslání ).

5. Podle § 86 odst. zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet ( odst.1 ). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy ( odst.2 ).

6. Podle § 87 odst. 1 zák. č. č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020. V souladu se závěry soudní judikatury, a to např. rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018, poskytovatel úvěru nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.

7. S ohledem na skutečnost že mezi právním předchůdcem žalobce jakožto poskytovatelem úvěru a žalovanou jakožto spotřebitelem byla uzavřena smlouva o úvěru, zabýval se soud ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení z úřední povinnosti tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalovanou řádně zkoumal schopnost žalované splácet úvěr. Z provedeného dokazování lze mít za prokázané, že právní předchůdce žalobce se zabýval posouzením majetkové situace žalované jakožto spotřebitele před uzavřením smlouvy o úvěru, zjistil a dostatečně ověřil výši pravidelných měsíčních příjmů žalované. Pokud však jde o zjištění a ověření pravidelných měsíčních výdajů žalované, tak nebylo prokázáno, že byly jakkoli ze strany právního předchůdce žalobce ověřeny. Žalobce sice uvádí, že výdaje žalované byly ověřeny na základě výpisů z účtů, které však soudu nedoložil a není tak zjevné, že výše pravidelných měsíčních výdajů žalované skutečně byla taková, jakou žalovaná v žádosti o úvěr uvedla.

8. Žalobce se k ústnímu jednání soudu nedostavil a nemohl tak být soudem vyzván v souladu s § 118a o.s.ř. k označení důkazů ohledně toho, jaká konkrétní zjištění a z jakých konkrétních listin ohledně pravidelných měsíčních výdajů žalované právní předchůdce učinil a na základě jakých konkrétních zjištění dospěl právní předchůdce žalobce k závěru, že majetková situace žalované umožňuje dluhové zatížení. Z uvedeného důvodu nelze podle názoru soudu jinak než dospět k závěru, že nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce posoudil úvěruschopnost žalované s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z tohoto důvodu je nutné smlouvu o úvěru posoudit jakožto neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalované tak vzniklo ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté právním předchůdcem žalobce žalované, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Předmět bezdůvodného obohacení, tj. poskytnuté peněžní prostředky, je žalovaná povinna vydat, tj. zaplatit, pakliže zůstal nezaplacen. Pohledávka ze shora specifikované smlouvy za žalovanou byla na žalobce postoupena, z čehož je nutné dovodit aktivní legitimaci žalobce ohledně požadavku na vrácení poskytnutých prostředků. Zároveň je ale nutné zohlednit, že žalované byly právním předchůdcem žalobce poskytnuty z titulu smlouvy o úvěru peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a že žalovaná z titulu této smlouvy uhradila celkem částku 3000 Kč, z titulu této smlouvy je tedy žalovaná povinna zaplatit žalobci částku 17000 Kč, co do této částky soud proto podané žalobě vyhověl. Žalovaná zůstala ve věci zcela nečinná, tvrzení žalobce ani jím předložené důkazy nevyvracela. Co do zbylé části žalobcem požadované částky byla podaná žaloba zamítnuta s ohledem na konstatování neplatnosti smlouvy, neboť co do zbylé částky se jedná o sankce, odměny či poplatky, které nebyly mezi účastníky platně ujednány.

9. Ve smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a závěrů rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022 je žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Žalovaná se k ústnímu jednání soudu nedostavila a nemohla tak být soudem poučena ve smyslu §118 a o.s.ř. o nutnosti doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně současných měsíčních příjmů, výdajů a celkové majetkové situace pro účely stanovení doby přiměřené k vrácení poskytnuté jistiny, kdy tyto skutečnosti jsou důkazním břemenem žalované. Soud proto uložil povinnost žalované zaplatit zbylou část poskytnutých a dosud nezaplacených prostředků ve splátkách po 2000 Kč měsíčně, když výše této splátky nepřevyšuje výši měsíční splátky, kterou se žalovaná v předmětné smlouvě zavázala hradit a je přiměřená i výši dlužné jistiny, takovou dobu (tj.plnění ve splátkách po 2000 Kč měsíčně ) soud v daném případě považuje za dobu přiměřenou možnostem žalované ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.

10. Soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci poskytnuté a dosud nesplacené prostředky úvěru pod ztrátou výhody splátek, a to v souladu se závěry vyslovenými Krajským soudem v Českých Budějovicích v rámci rozsudku č.j. 19 Co 1118/2024-94 či rozsudku č.j.5 Co 254/2024-105, kdy tento postup je opřen o § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a v něm uvedenou zásadu spravedlivého uspořádání vztahu věřitele a dlužníka. Ostatně je i dlouhodobou soudní praxí, že v drtivé většině případů soudy povolují splátky právě pod ztrátou jejich výhody. V daném případě soud považuje za spravedlivé uspořádání práv a povinností stran sporu stanovit splátky přiznaného plnění pod ztrátou výhody splátek, když soud neshledal žádné konkrétní důvody k tomu, aby se odchýlil od závěrů vyslovených Krajským soudem v Českých Budějovicích zejména v rámci rozsudku č.j. 19 Co 1118/2024-94. Ztrátou výhody splátek je míněno, že pokud se žalovaná zpozdí byť s jedinou splátkou, nestává se sice přisouzená částka splatnou naráz automaticky, ale věřitel může uplatnit zesplatnění celého plnění právním jednáním vůči dlužníkovi (žalované ), s tím, že tak musí učinit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

11. S ohledem na konstatování neplatnosti smluv a stanovení nové lhůty k plnění ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, nelze konstatovat, že by se žalovaná ke dni vyhlášení tohoto rozsudku ocitla v prodlení, proto byla podaná žaloba zamítnuta i co do žalobcem požadovaného úroku z prodlení, k čemuž soud opět odkazuje zejména na závěry vyslovené v rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022.

12. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalovaná byla procesně úspěšnějším účastníkem ve věci, neboť žaloba byla v převážné části zamítnuta. Žalovaná by proto měla proti žalobci v poměrné výši právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaná však zůstala ve věci zcela nečinná, žádné náklady jí tak nevznikly, a proto bylo soudem rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku III rozsudku shora. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu v Českých Budějovicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat splnění povinností prostřednictvím exekuce.