27 C 139/2021

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Radky Podlešákové a přísedících Mgr. Aleny Böhmové a Mgr. Jiřího Böhma ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , datum narození , bytem adresa žalobkyně , zastoupena anonymizováno jméno příjmení , advokátem, se sídlem adresa proti; žalované: ; právnická osoba , IČO , se sídlem adresa žalované , zastoupena anonymizováno jméno příjmení , advokátem, se sídlem adresa , o zaplacení částky 44 695 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 44 695 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 44 695 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 23 521,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Českých Budějovicích náhradu nákladů řízení ve výši 1021,70 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Českých Budějovicích náhradu nákladů řízení ve výši 5078,70 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou původně domáhala po žalované zaplacení částky 118 823 Kč s příslušenstvím z titulu odpovědnosti žalované jakožto zaměstnavatele za pracovní úraz žalobkyně. Žalobkyně uvedla, že u žalované je zaměstnána v pracovním poměru na pozici fakturantka – expedientka. Pracovní poměr mezi žalobkyní a žalovanou byl založen pracovní smlouvou ze dne [datum] a následně změněn dohodou ze dne [datum] a ze dne [datum]. K uzavření dohody mezi účastníky ze dne [datum] o změně pracovní smlouvy došlo v návaznosti na pracovní úraz, který žalobkyně utrpěla při výkonu předešlého druhu práce u žalované na pozici operátorky výroby u stroje 3 M 50 pól. Žalobkyně uvedla, že dne [datum] utrpěla pracovní úraz týkající se pohybového aparátu, a to především levého ramenního kloubu a souvisejících tkání. K úrazu došlo při zvedání břemene, kdy žalobkyně ucítila přeskočení v levém rameni a s ním spojenou prudkou bolest v levé ruce a zádech. Důsledkem pracovního úrazu je výrazná ztráta hybnosti končetiny a přetrvávající bolesti žalobkyně. Žalovaná posléze pracovní úraz žalobkyně uznala, neboť žalobkyni byla v souvislosti se shora specifikovaným úrazem vyplacena náhrada za vytrpěnou bolest. Vedle toho byla žalobkyni ze strany pojišťovny uhrazena část kompenzace za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti. Pracovní neschopnost žalobkyně trvala od [datum] do [datum].

2. Žalobkyně původně podanou žalobou požadovala úhradu nemajetkové újmy spočívající ve ztížení společenského uplatnění, kterou žalobkyně vyčíslila ve výši 75 000 Kč. Dále žalobkyně požadovala taktéž náhradu za ztrátu na výdělku po ukončení pracovní neschopnosti. Žalobkyni ušel potenciální výdělek v době, kdy byla v pracovní neschopnosti související s pracovním úrazem. Taktéž žalobkyně uvedla, že na nové pracovní pozici fakturantka, na kterou byla nucena přejít v důsledku toho, že nemohla vykonávat dřívější práci jakožto operátorka výroby, dosahuje nižších výdělků. Z titulu náhrady za ztrátu na výdělku žalobkyně požadovala částku 14 273 Kč za rok 2019 a částku 28 830 Kč za rok 2020. Žalobkyně dále původně podanou žalobou požadovala vedlejší náklady, které žalobkyně byla nucena vynaložit v souvislosti s odbornými posouzeními lékařů. Jednak šlo o částku 300 Kč, kterou byla žalobkyně nucena zaplatit v souvislosti s vypracováním posudku a dále šlo o cestovní náhradu ve výši 720 Kč za cesty osobním vozidlem mezi bydlištěm žalobkyně a sídlem poskytovatele zdravotní péče.

3. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně podanou žalobu částečně zpět, a to co do částky 76 057 Kč. Při ústním jednání soudu dne [datum] žalobkyně upřesnila, že k částečnému zpětvzetí žaloby došlo co do částky 75 720 Kč z důvodu částečného uspokojení nároku ze strany pojišťovny, která žalobkyni uhradila na ztížení společenského uplatnění částku 75 000 Kč a na náhradě účelně vynaložených nákladů spojených s léčbou částku 720 Kč. Co do částky 337 Kč se poté částečné zpětvzetí žaloby týkalo náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, s tím, že ke zpětvzetí žaloby co do částky 337 Kč došlo z důvodu upřesnění výpočtu.

4. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby soud řízení v rozsahu zpětvzetí usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], v rozsahu zpětvzetí, zastavil. Konkrétně bylo řízení zastaveno co do zaplacení částky 75 000 Kč na ztížení společenského uplatnění, co do částky 720 Kč na vedlejších nákladech, a co do částky 337 Kč na náhradě za ztrátu výdělku žalobkyně za období po skončení pracovní neschopnosti.

5. Podáním ze dne [datum] žalobkyně rozšířila žalobu o částku 1 929 Kč z důvodu upřesnění výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti.

6. Soud usnesením vyhlášeným při ústním jednání dne [datum] změnu žaloby uplatněnou žalobkyní podáním ze dne [datum] připustil, a to v souladu s § 95 o.s.ř..

7. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala. Uvedla, že pojišťovna poskytující žalované pojistné plnění v souvislosti s případnými pracovními úrazy zaměstnanců seznala pochybnosti o míře oprávněnosti nároku uplatněného žalobkyní. Tyto pochybnosti vycházely ze zmínky uvedené žalobkyní v předložených lékařských zprávách o možném chronickém onemocnění z dlouhodobého přetěžování. Dále žalovaná namítla, že žalobkyně neuvádí, jakým způsobem dochází k částkám, které požaduje vyplatit v souvislosti s náhradou za ztrátu na výdělku. Žalobkyně podle názoru žalované nespecifikuje, ve kterých měsících a o jakou konkrétní částku měla být na náhradě za ztrátu na výdělku zkrácena, resp. v čem konkrétně spočíval údajně nesprávný postup při výpočtu výše těchto náhrad ze strany žalované. Žalovaná taktéž odkázala na posudek o zdravotní způsobilosti žalobkyně k práci ze dne [datum] vydaný [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která je praktickým lékařem poskytujícím žalované pracovnělékařskou péči, z něhož vyplývá, že žalobkyně byla v době ukončování pracovní neschopnosti (když k ukončení pracovní neschopnosti došlo ke dni [datum]) plně zdravotně způsobilá k návratu na původní pozici operátora výroby předpokládající celkovou fyzickou zátěž v kategorii 2. Pokud žalobkyně u žalované pracovala na jiných pracovních pozicích po ukončení pracovní neschopnosti způsobené žalobkyní tvrzeným pracovním úrazem, tak k tomuto došlo výhradně na základě žádosti žalobkyně o přeřazení na jinou než dosavadní pracovní pozici, nikoliv pro pracovní úraz žalobkyně.

8. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav:

9. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanou (tehdy jako [právnická osoba]) jakožto zaměstnavatelem a žalobkyní jakožto zaměstnancem bylo soudem zjištěno, že žalobkyně bude vykonávat druh práce operátor výroby se dnem nástupu [datum]. Pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou, do [datum].

10. Z dodatku k pracovní smlouvě ze dne [datum] uzavřeného mezi žalobcem (tehdy jako [právnická osoba]) a žalovanou bylo soudem zjištěno, že došlo k prodloužení pracovního poměru žalobkyně u žalované na dobu neurčitou s tím, že bude vykonávat druh práce operátor výroby na třísměnný pracovní režim.

11. Z dohody ze dne [datum] o změně pracovní smlouvy uzavřené mezi žalobcem (tehdy jako [právnická osoba]) a žalovanou bylo soudem zjištěno, že žalobkyně byla s platností ode dne [datum] dohodou zařazena na pracovní pozici fakturantka – expedientka po dobu zástupu za pracovní neschopnost, mateřskou a rodičovskou dovolenou, případně řádnou dovolenou paní [jméno] [příjmení], s tím, že poté se žalobkyně vrátí na původní pozici operátor výroby, nebude-li smluvně ujednáno jinak.

12. Z dohody ze dne [datum] o změně pracovní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovanou bylo soudem zjištěno, že žalobkyně byla s platností ode dne [datum] dohodou zařazena na pracovní pozici fakturantka – expedientka.

13. Z popisu pracovního místa„ Operátor výroby“ bylo soudem zjištěno, že mezi hlavní úkoly operátora výroby patří obsluha stroje dle požadavků výroby, kontrola a balení jednotlivých výrobků, udržování pořádku na pracovišti a dodržování organizačního plánu střediska, dodržování interních nařízení společnosti a předepsaných směrnic, dodržování fondu pracovní doby, nepřekračování dovolených přestávek, aktivní účast na projektech spojených se zlepšením výrobního procesu, vykonávání přiměřených a odůvodněných činností dle pokynů nadřízeného, předávání informací o stroji ostatním spolupracovníkům, snaha o splnění daného výrobního plánu a dodržení kvalitních standardů.

14. Z vyrozumívacího dopisu pojišťovny [anonymizována čtyři slova] ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že žalobkyni byla vyplacena v souvislosti s pojistnou událostí ze dne [datum] náhrada za ztížení společenského uplatnění ve výši 75 000 Kč a náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčbou ve výši 720 Kč.

15. Z výpisu ze zdravotní dokumentace žalobkyně jakožto uchazeče o zaměstnání ze dne [datum] vystaveného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (č.l.11 spisu), který je praktickým lékařem pro dospělé, bylo soudem zjištěno, že [anonymizováno] [příjmení] uvedl, že ve zdravotnické dokumentaci žalobkyně nejsou údaje ohledně nemocí pohybové a kosterní soustavy.

16. Z ambulantní zprávy vystavené [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum] bylo soudem zjištěno, že žalobkyně se k uvedenému lékaři dostavila s odůvodněním, že při zvedání břemena v práci jí přeskočilo v rameni a od té doby trpí bolestivostí ramene. Jako hlavní diagnóza je uvedeno poranění šlachy manžety rotátorů ramene. Rtg bez známek traumatu. Doporučen závěs na týden, ledovat, šetřící režim, mazat flectorgelem, spát v polosedě, po týdnu závěs ex a šetrná rhb.

17. Z ambulantní zprávy vystavené dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jakožto lékařem [nemocnice], bylo soudem zjištěno, že žalobkyně se dostavila jakožto pacientka s bolestí v oblasti ramene. Hlavní diagnóza je uvedeno podvrtnutí a natažení ramenního kloubu.

18. Z ambulantní zprávy vystavené dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jakožto lékařem [nemocnice], bylo soudem zjištěno, že žalobkyně se k tomuto lékaři dostavila kvůli trvající bolestivé hybnosti v krajních polohách. Jako hlavní diagnóza je uvedeno podvrtnutí a natažení ramenního kloubu.

19. Z ambulantní zprávy [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jakožto lékaře [nemocnice], vystavené dne [datum], bylo zjištěno, že žalobkyně se k uvedenému lékaři dostavila s tím, že při zvedání břemene jí přeskočilo v rameni, od té doby bolestivost. Lékař vyslovil závěr, podle něhož se jedná o klinicky normální nález na ramenním kloubu vlevo, plný rozsah pohybu. Popsán impigment syndrom.

20. Z lékařské zprávy vystavené dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jakožto odborným lékařem pro rehabilitaci, bylo soudem zjištěno, že žalobkyně se dostavila ke kontrole po rehabilitaci, kterou ukončila dne [datum], přetrvávají bolesti vedle levé lopatky s propagací do levé a l ramene.

21. Z lékařské zprávy vystavené dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jakožto odborným rehabilitačním lékařem, bylo soudem zjištěno, že žalobkyně přišla na doporučení [anonymizována dvě slova] s bolestmi v oblasti l. ramen kl. u pravačky, potíže asi od března 2018, kdy pracovní úraz.

22. Z potvrzení o trvání pracovní neschopnosti žalobkyně (č.l.23 a 24 spisu) bylo soudem zjištěno, že žalobkyně byla v pracovní neschopnosti od [datum] do [datum].

23. Z žádosti žalované ze dne [datum] o provedení pracovnělékařské prohlídky žalobkyně a z lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci ze dne [datum] vystaveného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jakožto poskytovatele pracovnělékařských služeb, bylo soudem zjištěno, že žalobkyně byla ke dni vyhotovení uvedeného posudku zdravotně způsobilá pro druh práce operátor výroby třísměnný provoz.

24. Z žádosti žalované ze dne [datum] o provedení pracovnělékařské prohlídky žalobkyně a z lékařského posudku o zdravotní způsobilosti žalobkyně vystaveného dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jakožto poskytovatelem pracovnělékařských služeb, bylo soudem zjištěno, že žalobkyně pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu pozice operátor výroby, dvousměnný provoz, a to pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo ohrožení touto nemocí, dosažení nejvyšší přípustné expozice. Lékařka uvádí poranění levého ramenního kloubu s přetrvávajícím impigment sy.

25. Z žádosti žalované ze dne [datum] o provedení pracovnělékařské prohlídky žalobkyně a z lékařského posudku o zdravotní způsobilosti žalobkyně vystaveného dne [datum] MUDr. [jméno] [příjmení], jakožto poskytovatelem pracovnělékařských služeb, bylo soudem zjištěno, že uvedená lékařka shledala žalobkyni zdravotně způsobilou k výkonu práce operátora výroby s dvousměnným provozem.

26. Ze zprávy [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] (č. l. 88 spisu) bylo soudem zjištěno, že dne [datum] byla žalobkyně posouzena vstupní prohlídkou jako operátor výroby pro strojní balení, kategorie práce 2, jako zdravotně způsobilá. Dne [datum] došlo k mimořádné prohlídce žalobkyně, pozice operátor výroby – obsluha Inovan, vzhledem k pracovnímu úrazu-při zvedání břemene přeskočení v rameni vlevo - Dg. S [číslo], MRI impigment sy klinicky, jinak normální nález na levém ramenním kloubu. Posudkový závěr byl, že žalobkyně pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce. Dne [datum] se konala mimořádná prohlídka žalobkyně, jakožto obsluha Inovan, kategorie práce 2 s tím, že po telefonické domluvě s Inovan bude žalobkyně nyní zařazena jako operátor výroby – 100% kontrola, tedy nebude zařazena zpět na pracovní pozici operátor výroby – Inovan obsluha stroje.Posudkový závěr byl, že žalobkyně je zdravotně způsobilá jako kontrola, kategorie práce 2. Dne [datum] došlo k periodické prohlídce Inovan obsluha, kategorie práce 3, s posudkovým závěrem, že žalobkyně pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost – obecné onemocnění. Lékařka ve zprávě dále konstatuje, že v březnu 2018 došlo k pracovnímu úrazu žalobkyně – podvrtnutí ramenního kloubu – odborným lékařem doporučen levý ramenní kloub nepřetěžovat, nezařazovat k pracovním činnostem se zvýšenou zátěží HK.

27. Z účastnického výslechu žalobkyně bylo soudem zjištěno, že žalobkyně nastoupila k žalované v roce 2016 jakožto operátorka výroby s tím, že pozice operátora výroby je dělnická pozice. Má tři kategorie obtížnosti práce, kdy kategorie 1, tam se pouze přebírají jehly a dělá se výstupní kontrola. V kategorii 2 je již fyzická námaha. V kategorii 3 je ještě větší fyzická námaha než v kategorii 2. Žalobkyně popsala úrazový děj ze dne [datum] tak, že na konci směny, kdy obsluhovala stroj způsobem, že silou tahala páku, kde nahoře byly jehly a jehly musely promáčknout skrz páku umělou hmotu dole, čímž se vyráběly konektory do automobilů, tak na konci směny bylo nutné vykázat kdo a kolik výrobků vyrobil a tyto výrobky se musely dát taktéž do bedny a zvážit. Žalobkyni cca 10 min před koncem pracovní směny, kdy chtěla vzít bednu s výrobky, které vyrobila a dát ji na váhu, při zvedání této bedny ruplo v rameni, a poté půl roku mohla pouze sedět. Měla velké bolesti, brala léky, bolestí nemohla usnout, měla ruku zafixovanou k tělu, neměla cit v prstech, musela chodit na rehabilitace. Po půl roce začala hýbat rukou, ale pouze k lokti. Lékař sdělil žalobkyni, že tento stav už je takto ustálený, že se to již nezlepší. Žalobkyně uvedla, že stále má bolesti a nemůže hýbat s rukou jako předtím. Přeskakuje jí v rameni.

28. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], které je zaměstnankyní žalované na pozici specialista mzdové účetní a personální oddělení, bylo soudem zjištěno, že žalobkyně nastoupila k žalované na pozici operátora výroby v roce 2016. Tato pozice je dělnická pozice. Pracoviště, na kterém do pracovního úrazu žalobkyně pracovala, se skládá ze tří strojů, na kterých se žalobkyně střídala spolu se svými kolegyněmi. Na prvním stroji se pracuje s rukami, je tam rotační zatížení končetiny. Na tomto stroji se údajně žalobkyni měl stát pracovní úraz. Žalovaná souhlasila s tím, že pracovní úraz bude oznámen a platila žalobkyni náhradu mzdy po dobu neschopnosti. Následně došlo k ukončení pracovní neschopnosti žalobkyně, nicméně žalobkyně stále nebyla schopna nastoupit do práce, pokračovala v léčbě, její pracovní neschopnost se prodloužila. Po návratu z pracovní neschopnosti byla žalobkyně poslána na prohlídku k pracovnímu lékaři, aby bylo zjevné, zda se může vrátit na své místo, kde pracovala před pracovním úrazem. V posudku lékaře bylo stanoveno, že se žalobkyně na svou původní pozici vrátit může, nicméně došlo k domluvě mezi žalovanou a žalobkyní, že žalobkyně nebude chodit na stroj, kde se jí úraz stal, a že bude jen na zbylých dvou strojích. Na těchto zbylých dvou strojích člověk sedí a montuje součástky dohromady v rámci automatického stroje. Po návratu žalobkyně z její pracovní neschopnosti, tedy žalobkyně byla pouze na těchto dvou strojích. Poté se uvolnilo místo na jiném stroji, kde byla potřeba taktéž lokální svalová zátěž. Z tohoto důvodu byla žalobkyně poslána na prohlídku k lékaři, nicméně lékař konstatoval, že tuto pozici žalobkyně zastávat nemůže, že je tam velká fyzická zátěž a taktéž konstatoval, že žalobkyně pozbyla zdravotní způsobilost na tomto stroji v kategorii 3 pro obecné onemocnění. Pro kategorii 2 na stroji, tam, kde žalobkyně pracovala do pracovního úrazu, tak podle lékařky žalobkyně k další práci způsobilá byla. Následně se u žalované uvolnila pozice fakturantka – expedice, což bylo jakožto náhrada za mateřskou, žalobkyně byla zařazena do výběrového řízení, neboť žalovaná o žalobkyni věděla, že žalobkyně studuje a má ekonomické vzdělání. Žalobkyně uspěla a na tuto pozici u žalované nastoupila. Byl vydán pracovní lékařkou žalované [příjmení] [příjmení] další posudek, podle něhož je žalobkyně způsobilá vykonávat práci v kategorii 2, což je v podmínkách žalované fakturantka, s tím, že žalobkyně pouze nesmí zvedat břemena nad 5 kg.

29. S ohledem na nutnost odborného posouzení zdravotního stavu žalobkyně soud následně ve věci ustanovil soudního znalce [celé jméno znalce]. Znalci bylo uloženo, aby posoudil zdravotní stav žalobkyně, uvedl, jaké zdravotní následky pro žalobkyni měl pracovní úraz žalobkyně, který utrpěla u žalované dne [datum] (úraz pohybového aparátu – ramenního kloubu), a taktéž, aby posoudil, zda pro následky úrazu specifikovaného výše pozbyla žalobkyně způsobilost vykonávat pozici operátora výroby u žalované.

30. Ze znaleckého posudku [číslo] zpracovaného [celé jméno znalce] dne [datum], který je opatřen znaleckou doložkou, bylo soudem zjištěno, že znalec uvádí podklady, z nichž v rámci svého znaleckého posudku vycházel, mezi těmito podklady je taktéž zdravotní dokumentace žalobkyně a dále dokumentace sociálního zabezpečení. Znalec v posudku uvádí zjištění, která učinil a koncipuje své závěry. Podle závěrů znalec pracovní úraz žalobkyně ze dne [datum] odezněl bez následků, podmiňoval dočasnou pracovní neschopnost žalobkyně maximálně do [datum], kdy byl na rameni normální nález. Podle udávaného úrazového děje šlo o úraz svojí povahou lehký, což bylo způsobeno malým zevním násilím. Znalec dále uvedl, že žalobkyně sice pozbyla způsobilost k výkonu pozice operátora výroby u žalované, nicméně z obecných příčin (impingement syndrom, funkční bolestivé postižení ramenního kloubu, neúrazové degenerativní změny), nikoliv pro pracovní úraz. Pracovní úraz žalobkyně podle znalce odezněl bez následků.

31. Z výslechu znalce provedeného při ústním jednání soudu dne [datum] bylo soudem zjištěno, že znalec zde stvrdil závěry vyslovené v písemném vyhotovení znaleckého posudku. Uvedl, že k jeho závěrům jej vedly zejména tři zprávy ošetřujících lékařů, které uvedl taktéž v písemném vyhotovení znaleckého posudku. Jednak to byla zpráva lékaře ortopedické ambulance [nemocnice] [titul] z března 2018, ihned po úraze žalobkyně, kde na rentgenu nebyly vykázány známky traumatu, v rámci popisu traumatického jevu v uvedené lékařské zprávě nebylo popisováno žádné velké zjevní násilí či nějaká větší intenzita, která by na rameno působila. Dalším klíčovým lékařským nálezem, bylo podle názoru znalce posouzení pracovního úrazu žalobkyně při ortopedickém vyšetření [anonymizováno] [příjmení] ze dne 27. 6., který ve své zprávě z uvedeného dne popisuje normální nález na levém ramenním kloubu, včetně funkčního popisu hodnoceno jakožto normální. Je zde popsána i magnetická rezonance ramenního kloubu, která neprokazuje žádné traumatické změny. Dále znalce k jeho závěru vedla zpráva [anonymizováno] Hrdého z října 2018, kde je popisováno funkční postižení levého ramenního pletence, které je podmíněno anatomickou odchylkou. Jsou zde popisovány skutečnosti, které s pracovním úrazem žalobkyně nijak nesouvisí. Je zde definováno obecné onemocnění, funkční porucha. Znalec dále uvedl, že je třeba vycházet z časového průběhu, kdy po ortopedické ukončené léčbě v roce 2018 následovala dlouhodobá rehabilitace u [anonymizováno] Hrdého, která větší efekt neměla. Ortopedické vyšetření provedl [anonymizováno] [příjmení] až v prosinci 2020 pro recidivu bolesti ramene, uzavřel inpingement syndrom, tzn. pokračovalo degenerativní postižení levého ramenního kloubu, jednalo se o vývoj celkového stonání v čase, ortopedická léčba byla ukončena. Pro pokračující potíže v jiné lokalitě a jiné etiologie poté pokračovala rehabilitační léčba žalobkyně. Podle znalce je pravdou, že žalobkyně má problémy, tyto problémy ale nelze dávat do příčinné souvislosti s úrazem ze dne [datum], který měl takový mechanismus, jehož původ již odezněl. Znalec uvedl, že lékařské zprávy, z nichž vycházel, byly dostatečným podkladem pro závěry znalce, ze zdravotní dokumentace žalobkyně podle znalce vyplývá, že lékaři, z jejichž zpráv znalec vycházel, měli k dispozici taktéž vyšetření magnetickou rezonancí levého ramenního kloubu, což je vyšetření velice podrobné a v rámci něho úrazové postižení také nebylo prokázáno. Znalec uvedl, že vyšetření lékařů, z nichž znalec činil své závěry, byla podrobná a jednoznačně vedou k závěrům, které znalec učinil.

32. Důkazy, které soud v odůvodnění tohoto rozsudku neuvádí, nebyly soudem buď provedeny pro nadbytečnost nebo sice provedeny byly, ale soud z nich nečinil žádné skutkové závěry potřebné pro své rozhodnutí. K tomu se soud blíže vyjádří v rámci odůvodnění rozsudku níže. Provedené důkazy, z nichž soud činil skutková zjištění potřebná pro své rozhodnutí ve věci, soud hodnotí jako věrohodné. Důkazy byly soudem hodnoceny jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech.

33. Podle §269 odst.1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen jako „zákoník práce“), je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

34. Podle §271k odst.1 zákoníku práce je pracovním úrazem pro účely tohoto zákona poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 273 a 274). Podle § 271k odst.2 zákoníku práce se jako pracovní úraz posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů.

35. Podle § 271b zákoníku práce náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Ke snížení invalidního důchodu pro souběh s jiným důchodem podle právních předpisů o důchodovém pojištění, ani k výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím, se nepřihlíží.

36. Předmětem právního posouzení soudu zůstal pouze nárok žalobkyně na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu skončení pracovní neschopnosti žalobkyně uplatněný z titulu odpovědnosti žalované za pracovní úraz žalobkyně ze dne [datum]. Ohledně ostatních nároků uplatněných původně žalobou ze stejného titulu (ztížení společenského uplatnění a vedlejší náklady vzniklé v souvislosti s odborným posouzením žalobkyně) vzala žalobkyně podanou žalobu zpět, řízení proto bylo soudem v rozsahu zpětvzetí žaloby zastaveno.

37. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně jakožto zaměstnanec žalované v době, kdy u žalované vykonávala pozici operátora výroby, utrpěla dne [datum] při plnění pracovních úkolů úraz pohybového aparátu – ramenního kloubu. K tomuto došlo při zvedání břemene (bedny s výrobky), kdy žalobkyni ruplo v rameni a následně trpěla bolestmi ramene. Skutečnost, že došlo k uvedenému úrazovému ději vyplývá zejména z účastnické výpovědi žalobkyně a z lékařských zpráv, kde žalobkyně úrazový děj popisovala. Uvedený průběh úrazového děje ostatně ani nebyl žalovanou sporován. Taktéž z provedeného dokazování vyplynulo, že v době od [datum] do [datum] se žalobkyně ocitla v pracovní neschopnosti. Shora popsaný úraz je podle názoru soudu pracovním úrazem, neboť naplňuje znaky pracovního úrazu definované § 271k odst. 1 zákoníku práce. Jednalo se o porušení zdraví žalobkyně při plnění pracovních úkolů žalobkyně, způsobené krátkodobými zevními vlivy, kdy žalobkyně v rámci plnění pracovních úkolů byla nucena zvednout břemeno (bednu s výrobky), tj. byla nucena okamžitým, usilovným vzepětím sil překonat vnější odpor, a zvýšit tak náhle, neobvykle a nadměrně svou námahu. Tato tělesná námaha vedla k rupnutí v rameni žalobkyně a následně k bolestem, zejména tedy ramene. Pro tyto bolesti se žalobkyně následně ocitla v pracovní neschopnosti. Skutečnost, že náplní práce operátora výroby, kterou žalobkyně v době vzniku pracovního úrazu zastávala, je fyzická námaha, zatížení končetin, vyplývá nejen z účastnické výpovědi žalobkyně, ale také z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], která je zaměstnankyní žalované. To, že úkolem žalobkyně byla mimo jiné kontrola a balení jednotlivých výrobků, vyplývá také z písemného popisu pracovní pozice operátora výroby u žalované.

38. Dále z provedeného dokazování (z účastnické výpovědi žalobkyně a z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení]) vyplynulo, že pracovní pozice operátor výroby je dělnickou profesí a že pracoviště operátora výroby zahrnuje 3 stroje, jejichž obsluha se liší z hlediska fyzické zátěže. Taktéž z provedeného dokazování (z účastnické výpovědi žalobkyně a výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení]) vyplynulo, že po návratu z pracovní neschopnosti žalobkyně po určitou dobu vykonávala pozici operátora výroby, nicméně již pouze na stroji, kde nemusela vyvíjet tak velkou fyzickou námahu. S účinností od [datum], tedy cca po 7 měsících po skončení pracovní neschopnosti, byla žalobkyně převedena z pracovní pozice operátor výroby na pracovní pozici fakturantka-expedientka, kde již není potřeba vyvíjet fyzickou námahu jako na pozici operátor výroby. Skutečnost, že došlo k převedení žalobkyně na pozici fakturantka, vyplývá nejen z účastnické výpovědi žalobkyně a výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], ale také z písemných dohod o změně pracovní smlouvy. Pokud jde o výpověď svědkyně [jméno] [příjmení], tak tuto soud hodnotí jako věrohodnou, svědkyně vypovídala logicky a souvisle, obsah její výpovědi koresponduje i s obsahem listinných důkazů.

39. Žalobkyní je tvrzeno, že na shora uvedených pozicích, které u žalované vykonávala po skončení pracovní neschopnosti, již nedosahovala takového výdělku jako na původní pozici operátora výroby při obsluze stroje, na kterém došlo ke shora popsanému pracovnímu úrazu žalobkyně. K tomu, aby bylo možné hodnotit nárok žalobkyně na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti jako oprávněný, by žalobkyně v řízení musela prokázat, že pozbyla způsobilost vykonávat práci operátora výroby, a dále, že podstatnou příčinou pozbytí této způsobilosti byl pracovní úraz ze dne [datum]. K tomuto soud odkazuje např. na závěry vyslovené Nejvyšším soudem v rozsudku ze dne 20.11.2001, sp.zn. 21 Cdo 2507/2000, podle nichž„ v řízení o náhradu škody při pracovním úrazu má poškozený zaměstnanec povinnost tvrzení, povinnost důkazní a jim odpovídající břemeno tvrzení a důkazní břemeno při prokazování, zda utrpěl pracovní úraz, zda mu vznikla škoda a zda je dán vztah příčinné souvislosti mezi touto škodou a pracovním úrazem. Neunese-li břemeno tvrzení nebo důkazní břemeno v tomto směru, musí rozhodnutí vyznít v jeho neprospěch“. Posouzení zdravotní způsobilosti žalobkyně je odbornou otázkou, kterou může pro účely soudního řízení zodpovědět pouze znalec. Soud proto k návrhu žalobkyně ustanovil ve věci znalce, a to [titul] [celé jméno znalce]. Znalec ve věci zpracoval znalecký posudek, který má veškeré zákonem požadované náležitosti, je opatřen znaleckou doložkou, jsou v něm uvedeny podklady, z nichž znalec vycházel, zjištění, která učinil a závěry, k nimž na základě svých zjištění znalec dospěl. Znalec své závěry stvrdil také v rámci výslechu. Soud považuje závěry znalce za jednoznačné a taktéž za dostatečně a logicky zdůvodněné. Soud proto neshledal důvod k tomu, aby byl zpracováván revizní znalecký posudek. Ze závěrů znalce vyplynulo, že žalobkyně sice pozbyla zdravotní způsobilost pro výkon pozice operátor výroby u žalované, nicméně k pozbytí zdravotní způsobilosti nedošlo pro pracovní úraz žalobkyně, ale pro její obecné onemocnění, konkrétně pro tzv. impingement syndrom, který je funkčním bolestivým postižením ramenního kloubu, a v případě žalobkyně je způsoben neúrazovými degenerativními změnami a nepříznivým sklonem a tvarem akromia. Znalec uvedl, že při úrazovém ději tak jak je popisován žalobkyní a jak je uveden taktéž v lékařských zprávách, byl mechanizmus pracovního úrazu pouze malým násilným působením na ramenní kloub, svou povahou šlo o úraz lehký, který podmiňoval pracovní neschopnost maximálně do [datum]. Znalec v rámci svých zjištění odkázal zejména na tři lékařské zprávy, z nichž mimo jiné vyplývá, že rentgenový snímek žalobkyně byl bez známek traumatu a že byla žalobkyně vyšetřena taktéž magnetickou rezonancí levého ramenního kloubu, což je vyšetření velice podrobné, z něhož by úrazové postižení muselo být viditelné. Vyšetření magnetickou rezonancí však u žalobkyně žádné úrazové postižení nevykázalo. Žalobkyně sice uvádí, že stále bolestmi trpí, znalec potvrdil, že tak tomu skutečně u žalobkyně může být, nicméně znalec vysvětlil, že tyto bolesti v daném případě nejsou následkem pracovního úrazu žalobkyně, jsou projevem znalcem popsaných degenerativních změn. Soud v tomto dále odkazuje i na zprávu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která je poskytovatelem pracovnělékařských služeb žalované a která taktéž na základě prohlídky žalobkyně dne [datum] dospěla k závěru, že žalobkyně pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost pro obecné onemocnění.

40. Soud s ohledem na shora uvedené nespatřuje žádný důvod k dalšímu znaleckému zkoumání ohledně pozbytí zdravotní způsobilosti žalobkyně, když z provedeného dokazování jednoznačně vyplývá, že žalobkyně způsobilost pro výkon práce operátora výroby u žalované sice pozbyla, ale příčinnou tohoto bylo obecné onemocnění žalobkyně a nikoli pracovní úraz ze dne [datum]. Soud jako nadbytečný neprovedl ani žalobkyní navržený důkaz výslechem svědkyně [titul] [příjmení], neboť z lékařských zpráv této svědkyně znalec vycházel, navíc i tato lékařka dospěla po prohlídce žalobkyně v říjnu 2019 k závěru, že žalobkyně pozbyla způsobilosti k výkonu práce operátora výroby pro obecné onemocnění a nikoli pro pracovní úraz. Taktéž jako nadbytečný soud neprovedl výslech [titul], neboť i z jeho závěrů znalec vycházel. Výslech uvedených lékařů navíc v daném případě nemůže zvrátit závěry znalce ani s ohledem na důkazní sílu znaleckého posudku, když znalec si své závěry podle názoru soudu jednoznačně obhájil. Pro posouzení věci poté není podstatné, zda k převedení žalobkyně na pozici fakturantky došlo na pokyn svědkyně [jméno] [příjmení], když pro posouzení oprávněnosti nároku je podstatné pouze to, že příčinou pozbytí způsobilosti žalobkyně k výkonu práce operátora výroby nebyl pracovní úraz žalobkyně. Pakliže pracovní úraz žalobkyně nebyl příčinnou pozbytí shora uvedené způsobilosti žalobkyně, a pakliže znalec uvedl, že pracovní úraz žalobkyně podmiňoval dočasnou pracovní neschopnost žalobkyně maximálně do [datum], nelze jinak než konstatovat, že případná ztráta na výdělku žalobkyně za rok 2019 a 2020 nemůže být škodou způsobenou žalobkyni pracovním úrazem. S ohledem na výše uvedené soud podanou žalobu zamítl.

41. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo soudem rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst.2 o.s.ř., kdy s ohledem na skutečnost, že žalobkyně se původní žalobou domáhala zaplacení částky 118 823 Kč, v průběhu řízení žalobu rozšířila o částku 1929 Kč, po podání žaloby bylo plněno pojišťovnou žalované, která žalobkyni zaplatila částku celkem ve výši 75 720 Kč, v uvedeném rozsahu tedy došlo ke zpětvzetí žaloby pro chování žalované (když plnění pojišťovny žalované je třeba považovat za procesní neúspěch žalované – k tomu viz např. závěry v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 21.2.2014, sp.zn. 23 Cdo 4097/2013), je třeba na žalobkyni i po zamítnutí žaloby co do zbytku uplatněného nároku pohlížet jako na procesně úspěšnějšího účastníka. Žalobkyně proto má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení v poměrné výši, konkrétně v rozsahu 25,4% (úspěch žalobkyně byl 62,7%, úspěch žalované 37,3%). Náhrada nákladů řízení žalobkyně je tvořena odměnou za 12 úkonů právního zástupce žalobkyně po 5940Kč (převzetí věci, předžalobní výzva, 6krát písemné podání ve věci samé, 4krát účast při jednání soudu) v souladu s § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č.177/1996 Sb., dále náhradou hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 3600 Kč v souladu s § 13 odst.4 cit.vyhlášky a 21/ DPH, když právní zástupce žalobkyně prokázal, že je jejím plátcem. Dále žalobkyně zaplatila zálohu na znalečné ve výši 2000 Kč Celkem představuje náhrada nákladů řízení částku 91112,80 Kč, z této má žalobkyně právo s ohledem na míru svého úspěchu na 25,4% z uvedené částky, tj. na 23 521, 60 Kč.

42. O náhradě nákladů řízení ve vztahu ke státu bylo soudem rozhodnuto podle § 148 o.s.ř., když znalci bylo celkem přiznáno znalečné ve výši 8 100 Kč. Žalobkyně je povinna zaplatit 37,3% ze znalečného, tj. částku 3021,70 Kč, a žalovaná je povinna zaplatit 62,7%, tj. 5078,70 Kč. Žalobkyně již státu na záloze zaplatila 2000 Kč, bylo jí proto uloženo zaplatit již jen 1021,70 Kč.

43. O lhůtě k plnění bylo soudem rozhodnuto podle § 160 odst.1 o.s.ř.