27 C 184/2025

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Podlešákovou v právní věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce , se sídlem Adresa žalobce , proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného , bytem Adresa žalovaného , o zaplacení částky 79 480,26 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 68 337,07 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč splatných vždy ke každému poslednímu dni příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 500 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky 10 643,19 Kč s úrokem ve výši 12,9 % ročně z částky 49 380,29 Kč od 2. 1. 2025 do 13. 2. 2025, úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 49 380,29 Kč od 12.1. 2025 do zaplacení, úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 49 380,29 Kč od 14. 2. 2025 do zaplacení, úrokem kapitalizovaným za období od 15. 10. 2024 do 1. 1. 2025 ve výši 1 350,1 Kč, úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 29 599,97 Kč od 2. 1. 2025 do 30. 1. 2025, úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 29 599,97 Kč od 12. 1. 2025 do zaplacení, úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 29 599,97 Kč od 31. 1. 2025 do zaplacení a úrokem kapitalizovaným za období od 1. 10. 2024 do 1. 1. 2025 ve výši 1 226,54 Kč.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1445,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 79 480,26 Kč s příslušenstvím, když co do částky 49 380,29 Kč s příslušenstvím je nárok uplatněn z titulu Dodatku č., hodnota, k Rámcové smlouvě ze dne , datum, uzavřeného mezi žalobcem a žalovaným, na základě něhož byly žalovanému poskytnuty prostředky úvěru ve výši 64457 Kč, co do částky 29 599,97 Kč je nárok uplatněn z titulu Dodatku č., hodnota, k Rámcové smlouvě ze dne , datum, uzavřeného mezi žalobcem a žalovaným, na základě něhož byl žalovanému poskytnut kontokorent ve výši 30 000 Kč, a co do částky 500 Kč jde o nepovolený debet na běžném účtu č. , č. účtu, .

2. Žalobce uvedl, že pokud jde o nároky uplatněné z titulu smluv o úvěru (tj Dodatek č., hodnota, a Dodatek č., hodnota, k Rámcové smlouvě ), posoudil žalobce před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalovaného požadované úvěry splatit. Pokud jde o smlouvu ze dne , datum, , na základě které žalovanému byly poskytnuty prostředky úvěru ve výši 64 457 Kč, vycházel žalobce z informací od žalovaného, podle nichž žalovaný měl vlastní bydlení, byl ženatý, měl dvě vyživovací povinnosti, splácel další úvěr splátkou ve výši 16 000 Kč, byl zaměstnán s příjmem ve výši 43 000 Kč měsíčně, hradil měsíční výdaje spojené s bydlením ve výši 4000 Kč, léky, jídlem a dopravou ve výši 9000 Kč, a dále žalovaný uvedl, že blíže neurčené splátky všech členů činí 36 000 Kč měsíčně. Příjem ani výdaje žalovaného nebyly žalobcem ověřeny. Žalobcem bylo zjištěno, že žalovaný hradí další splátky ve výši 19027 Kč, má sjednány další úvěrové rámce ve výši 30 000 Kč. Žalobce stanovil výši měsíčních výdajů podle expertní analýzy. Pokud jde o smlouvu o kontokorentu uzavřenou mezi účastníky dne , datum, na základě které byl žalovanému poskytnut kontokorent ve výši 30 000 Kč, vyšel žalobce taktéž z informací sdělených žalovaným a interní expertní analýzy. Žalovaný žalobci sdělil, že pobírá příjem ve výši 38 000 Kč měsíčně. Příjem žalovaného nebyl žalobcem ověřen. Výdaje žalovaného byly žalobcem stanoveny na základě expertní analýzy na částku 4860 Kč měsíčně. Žalovaný podle tvrzení žalobce zaplatil z titulu smlouvy o úvěru č., IBAN, ze dne , datum, částku 22 880 Kč a z titulu smlouvy o poskytnutí kontokorentu ze dne , datum, částku 2839,90 Kč.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

4. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav: Žalovaný uzavřel s žalobcem dne , datum, Rámcovou smlouvu č., hodnota, na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal disponovat s penězi na běžném účtu do výše dostupného zůstatku. Nedílnou součástí byly obchodní podmínky (zjištěno z Rámcové smlouvy č., hodnota, uzavřené mezi žalobcem a žalovaným). Žalovaný svůj závazek ze smlouvy porušil, neboť se dostal do nepovoleného debetu ve výši 500 Kč (zjištěno z výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno žalovaného, a to za období od , datum, do , datum, ). Dále bylo soudem zjištěno, že dne , datum, uzavřel žalobce s žalovaným Dodatek č., hodnota, k Rámcové smlouvě na základě něhož byly žalovanému žalobcem poskytnuty prostředky úvěru ve výši 64 457 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit poskytnuté prostředky spolu se sjednanou odměnou za poskytnutí, a to ve splátkách po 1760 Kč měsíčně (zjištěno z Dodatku č., hodnota, k Rámcové smlouvě uzavřeného mezi žalobcem a žalovaným dne , datum, ). Před uzavřením smlouvy o úvěru ( Dodatku č., hodnota, k Rámcové smlouvě ) byla žalobcem posouzena úvěruschopnost žalovaného na základě údajů uvedených žalovaným, podle nichž žalovaný měl vlastní bydlení, byl ženatý, měl dvě vyživovací povinnosti, splácel další úvěr splátkou ve výši 16 000 Kč, byl zaměstnán s příjmem ve výši 43 000 Kč měsíčně, hradil měsíční výdaje spojené s bydlením ve výši 4000 Kč, léky, jídlem a dopravou ve výši 9000 Kč, a dále měl žalovaný resp. členové jeho domácnosti hradit blíže neurčené splátky ve výši 36 000 Kč měsíčně (zjištěno z přehledu žádostí o úvěr-aplikační data). Podle úvěrové zprávy měl žalovaný před uzavřením Dodatku č., hodnota, k Rámcové smlouvě další závazky, které splácel částkou 19 027 Kč měsíčně (zjištěno z úvěrové zprávy ). Dále bylo soudem zjištěno, že dne , datum, uzavřel žalobce s žalovaným Dodatek č., hodnota, k Rámcové smlouvě, na základě něhož žalobce poskytl žalovanému prostředky úvěru (kontokorentu ) ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit poskytnuté prostředky spolu se sjednanou odměnou, a to nejpozději do 1 roku od prvního čerpání (zjištěno z Dodatku č., hodnota, k Rámcové smlouvě uzavřeného mezi žalobcem a žalovaným). Povědomí o čerpání a splácení kontokorentu si soud učinil z přehledu čerpání a splácení. Žalovaný své závazky z titulu shora uvedených smluv nesplnil, a to ani přes zaslanou předžalobní upomínku ( zjištěno z předžalobní upomínky adresované žalovanému).

5. Podle § 86 odst. zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet ( odst.1 ). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy ( odst.2 ). Podle § 87 odst. 1 zák. č. č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

6. Ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020. Ve smyslu závěrů soudní judikatury, a to např. rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 poskytovatel úvěru nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.

7. Pokud jde o nárok žalobce na zaplacení částky 500 Kč představující nepovolený debet na běžném účtu žalovaného, tak tomuto soud vyhověl, neboť žalobce prokázal uzavření smlouvy, na základě které žalobce vedl pro žalovaného běžný účet, a dále prokázal i výši nepovoleného debetu. Právně byla věc posouzena § 2662 a násl. zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku.

8. Pokud jde o nároky uplatněné žalobcem z titulu uzavřeného Dodatku č., hodnota, a Dodatku č., hodnota, k Rámcové smlouvě, tak je nutné konstatovat, že dodatky jsou svou povahou smlouvami o úvěru uzavřenými s žalovaným jakožto spotřebitelem. Soud se proto ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení zabýval z úřední povinnosti tím, zda žalobce před uzavřením shora uvedených dodatků ( smluv o úvěru ) s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného úvěry splácet. Již z tvrzení žalobce je evidentní, že nikoli, neboť sám žalobce uvádí, že se v případě obou smluv o úvěru nezabýval ověřením žalovaným sděleného měsíčního příjmu. Stejně tak je již z tvrzení žalobce evidentní, že se nezabýval ani ověřením konkrétních měsíčních výdajů žalovaného. S ohledem na výše uvedené nelze v případě nároku žalobce uplatněného z titulu Dodatku č., hodnota, a Dodatku č., hodnota, k Rámcové smlouvě podle názoru soudu jinak než dospět k závěru, že žalobce neposoudil úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť se nezabýval ověřením pravidelných měsíčních příjmů a výdajů žalovaného. Z tohoto důvodu je nutné hledět na obě smlouvy o úvěru ( tj. Dodatek č., hodnota, a Dodatek č., hodnota, k Rámcové smlouvě ) jakožto na neplatné ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalovaného tak vzniklo ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté žalobcem žalovanému, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Předmět bezdůvodného obohacení, tj. poskytnuté peněžní prostředky, je žalovaný povinen žalobci zaplatit v rozsahu, v jakém jej dosud nezaplatil. Žalovanému byly žalobcem poskytnuty z titulu Dodatku č., hodnota, peněžní prostředky ve výši 64 457 Kč, z nichž žalovaný dosud zaplatil 22 880 Kč. Žalovaný je proto povinen zaplatit žalobci ještě zbylou část poskytnutých prostředků, tj. částku 41 577 Kč. Z titulu Dodatku č., hodnota, k Rámcové smlouvě byly žalovanému poskytnuty prostředky ve výši 30 000 Kč, z nichž žalovaný dosud zaplatil 2 839,90 Kč, a je proto povinen zaplatit ještě zbylou část poskytnutých prostředků, tj. částku ve výši 26 760, 07 Kč.

9. S ohledem na shora uvedené soud vyhověl podané žalobě co do zaplacení částky 500 Kč představující nepovolený debet na běžném účtu, dále co do částky 41 577 Kč a co do částky 26 760,07 Kč, když tyto částky představují prostředky úvěru, které byly žalovanému poskytnuty a zůstaly ze strany žalovaného nezaplaceny. Žalovaný tvrzení žalobce nevyvrátil, zůstal ve věci zcela nečinný. Co do zbylé žalobcem požadované částky ( tj. pro sjednané poplatky, jiné příslušenství či smluvní pokuty) byla podaná žaloba s ohledem na konstatování neplatnosti smlouvy zamítnuta, neboť se jedná o sankce a poplatky, které nebyly mezi účastníky platně ujednány.

10. Ve smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a závěrů rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022 je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalobce ani žalovaný se k ústnímu jednání soudu nedostavili, žalobce proto nemohl být soudem poučen ve smyslu §118 a o.s.ř. ohledně nutnosti doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně současných měsíčních příjmů, výdajů a celkové současné majetkové situace žalovaného pro účely stanovení doby přiměřené k vrácení poskytnuté jistiny, resp. pro konstatování, že žalovaný je schopen zaplatit žalobcem poskytnutou jistinu v klasické lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku ve smyslu § 160 o.s.ř.. Soudu tedy nezbylo jinak, než aby pro účely stanovení doby splatnosti vyšel z příjmů a výdajů, které žalovaný žalobci sdělil před uzavřením shora uvedených smluv o úvěru, na základě čehož soud dospěl k závěru, že je na místě uložit žalovanému zaplatit poskytnuté prostředky žalobci ve splátkách po 1000 Kč měsíčně, tuto dobu soud v daném případě považuje za dobu přiměřenou možnostem žalovaného ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.

11. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci poskytnuté a dosud nesplacené prostředky úvěru pod ztrátou výhody splátek, a to v souladu se závěry vyslovenými Krajským soudem v Českých Budějovicích v rámci rozsudku č.j. 19 Co 1118/2024-94 či rozsudku č.j.5 Co 254/2024-105, kdy tento postup je opřen o § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a v něm uvedenou zásadu spravedlivého uspořádání vztahu věřitele a dlužníka. Ostatně je i dlouhodobou soudní praxí, že v drtivé většině případů soudy povolují splátky právě pod ztrátou jejich výhody. V daném případě soud považuje za spravedlivé uspořádání práv a povinností stran sporu stanovit splátky přiznaného plnění pod ztrátou výhody splátek, když soud neshledal žádné konkrétní důvody k tomu, aby se odchýlil od závěrů vyslovených Krajským soudem v Českých Budějovicích zejména v rámci rozsudku č.j. 19 Co 1118/2024-94. Ztrátou výhody splátek je míněno, že pokud se žalovaný zpozdí byť s jedinou splátkou, nestává se sice přisouzená částka splatnou naráz automaticky, ale věřitel může uplatnit zesplatnění celého plnění právním jednáním vůči dlužníkovi (žalovanému ), s tím, že tak musí učinit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

12. S ohledem na konstatování neplatnosti smlouvy a stanovení nové lhůty k plnění ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, nelze konstatovat, že by se žalovaný ke dni vyhlášení tohoto rozsudku ocitl v prodlení, proto byla podaná žaloba zamítnuta i co do žalobcem požadovaného úroku z prodlení, k čemuž soud opět odkazuje zejména na závěry vyslovené v rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022.

13. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř., když procesně úspěšnější žalobce má v poměrné výši při zohlednění míry úspěchu a neúspěchu právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náhrada nákladů řízení je tvořena náhradou zaplacený soudní poplatek ve výši 3180 Kč, když jiné náklady žalobce nepožadoval. Pro stanovení míry úspěchu je však nutné zohlednit i žalobcem požadované příslušenství (pokud jde o úrok z prodlení, tak tento byl soudem pro účely stanovení míry úspěchu kapitalizován ke dni vyhlášení rozsudku). Úspěch žalobce činil 72,73%, úspěch žalovaného činil 27,27%, z tohoto důvodu má žalobce právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 45,46%, tedy na částku 1445,60 Kč.

14. Ohledně zaplacení částky 500 Kč představující nepovolený debet a ohledně náhrady nákladů řízení byla žalovanému stanovena lhůta k plnění v souladu s §160 odst.1 o.s.ř.