27 C 195/2024

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Podlešákovou v právní věci žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 , se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , zastoupen: Anonymizováno , Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 , Adresa zainteresované osoby 1/0 , o zaplacení částky 36 249,58 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 30 000 Kč, a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky 6 249,58 Kč, dále co do zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 2 536,38 Kč, dále co do úroku kapitalizovaného ve výši 4 851,13 Kč, dále co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 900 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení, a co do úroku ve výši 29,55 % ročně z částky 30 000 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1197 Kč do tří dnů právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 36 249,58 Kč s příslušenstvím představující nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru uzavřené dne , datum, mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba2. Žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce posoudil před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovaný úvěr splatit. Právní předchůdce žalobce vzal při posuzování úvěruschopnosti žalovaného v potaz sociální a demografická data, informace z interních databází a externích registrů. Zkontroloval bonitu a udržitelnost příjmů žalovaného, kterou žalovaný prokázal tím, že právnímu předchůdci žalobce předložil výpis z bankovního účtu nebo mu zpřístupnil náhled na bankovní účet. Právní předchůdce žalobce vyhodnotil transakce na běžném účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, , když příchozí úhrady činily za uvedené období 407 659,01 Kč a odchozí úhrady činily 376 297,53 Kč. Na základě těchto poznatků právní předchůdce žalobce dospěl k závěru, že žalovaný je úvěr schopen hradit, neboť rozdíl mezi příjmy a výdaji žalovaného za uvedené období činil 31 361,48 Kč. Dále žalovaný předložil výplatní pásky za období listopad 2022 až leden 2023.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

4. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav: Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , dne , datum, Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce poskytnuté prostředky spolu s odměnou za poskytnutí úvěru ve sjednaných měsíčních splátkách ( zjištěno ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi společností , právnická osoba, a žalovaným, a dále z Potvrzení o provedení transakce ve výši 30 000 Kč na účet žalovaného ). Před uzavřením smlouvy o úvěru byla právním předchůdcem žalobce posouzena úvěruschopnost žalovaného na základě žalovaným předložených výplatních pásek, z nichž vyplývá, že žalovaný byl zaměstnán, a že čistý příjem žalovaného za měsíc listopad 2022 činil částku 43 937 Kč, za měsíc prosinec 2022 činil částku 32 622 Kč a za měsíc leden 2023 činil částku 32 406 Kč. Příjmy a výdaje žalovaného byly posouzeny na základě předložených výpisů z účtu žalovaného za období od září 2022 až do , datum, . Z výpisu z účtu za měsíc únor 2023 až , datum, bylo soudem zjištěno, že žalovaný čerpal několik úvěrů u nebankovních institucí. Konkrétně např. čerpal úvěr ve výši 7000 Kč u , právnická osoba, , 10 000 Kč u , právnická osoba, , 10 000 Kč u Credit Portal, 27 500 kč u , právnická osoba, , 1000 Kč u , právnická osoba, , , dalších 10 000 Kč u , právnická osoba, . Z výpisu z účtu za měsíc leden 2023 vyplývá, že žalovaný čerpal úvěr ve výši 30 000 Kč od společnosti , právnická osoba, . Z výpisů z účtu nelze seznat, jaké byly pravidelné měsíční náklady žalovaného na zajištění bydlení a základních potřeb. Pohledávka za žalovaným byla na žalobce postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a přílohy k této ). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno ( zjištěno z dopisu ze dne ze dne , datum, adresovaného žalovanému ). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne , datum, a dokladu o odeslání ).

5. Podle § 86 odst. zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet ( odst.1 ). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy ( odst.2 ). Podle § 87 odst. 1 zák. č. č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

6. Ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020.

7. Ve smyslu závěrů soudní judikatury, a to např. rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 poskytovatel úvěru nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.

8. Soud se ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení zabýval z úřední povinnosti tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením shora specifikované smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalovaným s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr. Podle názoru soudu byl v případě shora specifikované smlouvy o úvěru dostatečně ověřen jen příjem žalovaného, který činil cca 32 000 Kč měsíčně. Žalobce byl soudem poučen v souladu s § 118a o.s.ř. o nutnosti doplnit tvrzení a označit důkazy k tomu, z jaké konkrétní měsíční výše výdajů žalovaného právní předchůdce žalobce vycházel a jakým způsobem měsíční výši výdajů ověřil. Z žalobcem předložených výpisů z účtu totiž nelze dovodit ničeho o pravidelných měsíčních výdajích žalovaného, zejména není zjevné, zda a jaké měl žalovaný výdaje se zajištěním bydlení a základních životních potřeb, není zjevné ani to, zda měl žalovaný vyživovací povinnost. Navíc z výpisů z účtu za měsíc leden, únor a březen 2023, tedy období těsně předcházející uzavření smlouvy o úvěru, vyplývá, že žalovaný čerpal několik úvěrů u nebankovních institucí a lze tak mít za to, že se ocitl ve svízelné finanční situaci, z čehož lze spíše usuzovat na neschopnost žalovaného k dalšímu dluhovému zatížení. Za situace, kdy žalovaný před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru čerpal několik dalších úvěrů, bylo o to důkladněji potřeba zabývat se tím, zda majetková situace žalovanému umožňuje splácet další úvěr a navýšit tak míru svého zadlužení.

9. S ohledem na výše uvedené nelze podle názoru soudu jinak než dospět k závěru, že nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce posoudil úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z tohoto důvodu je nutné posoudit smlouvu o úvěru ze dne , datum, jakožto neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalovaného tak vzniklo ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté právním předchůdcem žalobce žalovanému, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Předmět bezdůvodného obohacení, tj. poskytnuté peněžní prostředky, je žalovaný povinen vydat, tj. zaplatit, pakliže zůstal nezaplacen. Pohledávka ze shora specifikované smlouvy za žalovaným byla na žalobce postoupena, z čehož je nutné dovodit aktivní legitimaci žalobce ohledně požadavku na vrácení poskytnutých prostředků. Z titulu předmětné smlouvy o úvěru byly žalovanému poskytnuty prostředky ve výši 30 000 Kč, a žalovaný z těchto neuhradil podle tvrzení žalobce ničeho. Žalovaný zůstal ve věci zcela nečinný, tvrzení žalobce nevyvrátil, soud proto shledal žalobu důvodnou co do zaplacení částky 30 000 Kč představující bezdůvodné obohacení žalovaného. Co do zbylé části žalobcem požadované částky byla podaná žaloba zamítnuta s ohledem na konstatování neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru, neboť co do zbylé částky se jedná o sankce, odměny či poplatky, které nebyly mezi účastníky platně ujednány.

10. Ve smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a závěrů rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022 je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalobce byl soudem poučen ve smyslu §118 a o.s.ř. ohledně nutnosti doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně současné majetkové situace žalovaného pro účely stanovení doby přiměřené k vrácení poskytnuté jistiny. Žalobci nebylo o současné majetkové situaci žalovaného známo ničeho. Žalovaný se k ústnímu jednání soudu nedostavil. Soudu tedy nezbylo jinak, než aby vyšel z naposledy zjištěných příjmů žalovaného, tj. příjmů zjištěných právním předchůdcem žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru s žalovaným, tedy příjmu ve výši 32 000 Kč měsíčně. Při zohlednění skutečnosti, že v mezidobí od uzavření smlouvy o úvěru, tj. roku 2023 dosud se obecně podstatně zvýšily měsíční výdaje spojené se zajištěním základních životních potřeb ( bydlení, strava ), má soud za to, že žalovaný by měl být schopen poskytnuté a dosud nesplacené prostředky v celkové výši 30 000 Kč zaplatit žalobci ve lhůtě tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku, tuto dobu soud v daném případě považuje za dobu přiměřenou možnostem žalovaného ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.

11. S ohledem na konstatování neplatnosti smluv a stanovení nové lhůty k plnění ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, nelze konstatovat, že by se žalovaný ke dni vyhlášení tohoto rozsudku ocitl v prodlení, proto byla podaná žaloba zamítnuta i co do žalobcem požadovaného úroku z prodlení, k čemuž soud opět odkazuje zejména na závěry vyslovené v rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022.

12. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když procesně úspěšnějším účastníkem byl žalobce a má proto proti žalovanému v poměrné výši právo na náhradu nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení je tvořena zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1545 Kč, dále odměnou za tři úkony právního zástupce žalobce provedené do podání žaloby po 500 Kč/úkon (převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby ), jeden úkon právní služby provedený po podání žaloby ve výši 2580 Kč ( účast při jednání soudu ), dále náhradou hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 600 Kč a 21%DPH. Celkem tak náhrada nákladů řízení činí částku 7 208 Kč, s ohledem na míru úspěchu, kdy pro účely konstatování míry úspěchu je nutné zohlednit i žalobcem požadované příslušenství, má žalobce právo na 16,6% z této celkové náhrady nákladů řízení, tj. na částku 1 197 Kč. O výši odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce žalobce bylo soudem rozhodnuto podle § 14b ve spojení s § 7 a § 11 vyhlášky č.177/1996 Sb. s ohledem na formulářový charakter žaloby. Žalobci nebyla přiznána odměna a režijní paušál v souvislosti s doplněním žaloby ze dne , datum, , které činil k výzvě soudu, neboť se jednalo o doplnění tvrzení ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného, která žalobce měl mít zcela dostatečně a konkrétně uvedena již v podané žalobě. Judikatura je ohledně požadavku na tato tvrzení již ustálená, žalobce je právně zastoupen a podává takové množství žalob obdobného typu, že si již musí v tomto směru být své povinnosti tvrzení vědom. Pakliže přesto dostatečná tvrzení v žalobě neuvedl a vyčkal až na výzvu soudu, nelze konstatovat, že jde o účelné náklady vynaložené v souvislosti s takovým doplněním žaloby.