27 C 219/2025

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Podlešákovou v právní věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce , se sídlem Adresa žalobce , zastoupen: Jméno Zástupce , advokátka, se sídlem Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované , narozena dne Datum narození žalované , bytem Adresa žalované , o zaplacení částky 30 257 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 10 643 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 500 Kč měsíčně, splatných vždy ke každému poslednímu dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky 12 610 Kč, dále smluvní pokuty ve výši 7 004 Kč, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 23 253 Kč od 26. 3. 2024 do zaplacení, dále úroku ve výši 64,36 % ročně z částky 17 295,23 Kč od 26. 3. 2024 do 16. 4. 2024 kapitalizovaného ve výši 654,06 Kč, dále úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 17 295,23 Kč od 17. 4. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 26. 3. 2024 dosáhne částky 60 537 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 30 257 Kč s příslušenstvím představující nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, uzavřené mezi žalobcem a žalovanou. Žalovaná na svůj dluh z titulu výše uvedené smlouvy uhradila žalobci částku celkem ve výši 7357Kč, zbytek dlužné částky žalovaná neuhradila ani přes zaslanou předžalobní upomínku.

2. Žalobce uvedl, že posoudil před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalované požadovaný úvěr splatit. Tato byla žalobcem prověřena na základě výpisů z databází NRKI, SOLUS, dokladů o příjmech a z prohlášení žalované jakožto dlužníka.

3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav: Žalovaná uzavřela s žalobcem smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobci poskytnuté prostředky spolu s úrokem ve výši 64,36% ročně ve 48 měsíčních splátkách po 1051 Kč ( zjištěno ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, datované dne , datum, uzavřené mezi žalobcem a žalovanou ). K poskytnutí prostředků úvěru žalované ve výši 18 000 Kč došlo dne , datum, na účet č. , Anonymizováno, (zjištěno z dokladu o vyplacení úvěru ). Žalobce posoudil úvěruschopnost žalované tak, že vyšel z informací od žalované, podle nichž žalovaná je zaměstnána s příjmem ve výši 15 288 Kč měsíčně. Příjem žalované v jí uvedené výši byl ověřen prostřednictvím výpisů z elektronického bankovnictví ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , dále z výplatních pásek za měsíc prosinec 2022 a leden až březen 2023 ( zjištěno ze shora specifikovaných výpisů z elektronického bankovnictví a výplatních pásek). Pokud jde o pravidelné měsíční výdaje žalované vyšel žalobce částky životního minima ve výši 4860 Kč, dále ze skutečnosti, že žalovaná již hradí jiné závazky splátkou ve výši 4346 Kč měsíčně a dále z nákladů na bydlení ve výši 4000 Kč měsíčně ( zjištěno z formuláře Hodnocení klienta). Žalovaná z titulu shora uvedené smlouvy o úvěru uzavřené s žalobcem žalobci uhradila částku 7357 Kč (zjištěno z Karty klienta ). Žalovaná splátky úvěru řádně nehradila, dopisem ze dne , datum, proto žalobce úvěr zesplatnil (zjištěno z dopisu ze dne , datum, adresovaného žalobcem žalované ). Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (zjištěno z předžalobní výzvy a dokladu o odeslání ).

5. Podle § 86 odst. zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet ( odst.1 ). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy ( odst.2 ).

6. Podle § 87 odst. 1 zák. č. č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020. Ve smyslu závěrů soudní judikatury, a to např. rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 poskytovatel úvěru nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.

8. S ohledem na skutečnost, že mezi žalobcem jakožto poskytovatelem úvěru a žalovanou jakožto spotřebitelem došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, zabýval se soud se ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení z úřední povinnosti tím, zda žalobce před uzavřením shora specifikované smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalovanou posoudil s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet. Soud má za to, že nikoli. Žalobce sice zjistil a ověřil výši měsíčních příjmů žalované, ale měsíční výdaje žalované neověřoval, což vyplývá již z tvrzení žalobce, který uvedl, že vyšel z částky životního minima a informací sdělených žalovanou. Navíc bylo žalobcem zjištěno, že žalovaná již v době před uzavřením smlouvy o úvěru s žalobcem měla další závazek či závazky, o to důkladněji se tedy žalobce měl před poskytnutím prostředků úvěru žalované zabývat posouzením, zda žalovaná je schopna dalšího dluhového zatížení. Soud má tedy s ohledem na shora uvedené za to, že ze strany žalobce v daném případě nebyla s odbornou péčí posouzena úvěruschopnost žalované, neboť nebyly řádně zjištěny a ověřeny konkrétní měsíční výdaje žalované.

9. Z výše uvedeného důvodu je nutné hledět na předmětnou smlouvu o úvěru uzavřenou mezi žalobcem a žalovanou jakožto na neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalované tak vzniklo ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté žalobcem žalované, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Předmět bezdůvodného obohacení, tj. poskytnuté peněžní prostředky, je žalovaná povinna vydat, tj. zaplatit, a to v rozsahu, v jakém zůstal nezaplacen. Je nutné zohlednit, že žalované byly žalobcem poskytnuty z titulu smlouvy o úvěru peněžní prostředky ve výši 18000 Kč a žalovaná z titulu této smlouvy uhradila celkem částku 7357 Kč, z titulu této smlouvy je proto žalovaná povinna zaplatit žalobci částku 10 643 Kč jakožto zbylou část poskytnutých prostředků, které zůstaly žalovanou nezaplaceny. Soud tedy vyhověl podané žalobě co do zaplacení částky 10 643 Kč. Co do zbylé části žalobcem požadované částky byla podaná žaloba zamítnuta s ohledem na konstatování neplatnosti smlouvy, neboť co do zbylé částky se jedná o sankce, odměny či poplatky, které nebyly mezi účastníky platně ujednány.

10. Ve smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a závěrů rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022 je žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Žalobce byl soudem poučen ve smyslu §118 a o.s.ř. o nutnosti doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně současných měsíčních příjmů, výdajů a celkové majetkové situace žalované pro účely stanovení doby přiměřené k vrácení poskytnuté jistiny, kdy je důkazním břemenem žalobce prokázat, že žalovaná je schopna zaplatit poskytnuté prostředky ve lhůtě požadované žalobcem a že taková lhůta je lhůtou přiměřenou poměrům žalované ve smyslu §87 zákona o spotřebitelském úvěru. Taktéž byl žalobce poučen o tom, že v případě nedoplnění tvrzení a neoznačení důkazů ohledně současné majetkové situace žalované nese žalobce nebezpečí, že bude určena splatnost poskytnutých a dosud nezaplacených prostředků žalované ve splátkách v nízké měsíční výši. Žalobce k tomuto poučení žádná tvrzení a důkazy ohledně současné majetkové situace žalované nedoplnil. Žalovaná zůstala ve věci zcela nečinná, k ústnímu jednání soudu se nedostavila, ke své současné majetkové situaci se nevyjádřila. Soudu proto nezbylo jinak, než aby pro účely stanovení splatnosti vyšel z naposledy zjištěných poměrů žalované, tj. poměrů zjištěných žalobcem před uzavřením smlouvy o úvěru. Za situace, kdy tehdy byl zjištěn a ověřen průměrný měsíční příjem žalované ve výši cca 15 000 Kč, a při zohlednění skutečnosti, že v mezidobí od roku 2023, kdy došlo k uzavření předmětné smlouvy o úvěru, dosud, se obecně zvýšily měsíční výdaje spojené se zajištěním základních životních potřeb (bydlení, strava ), má soud za to, že je na místě uložit žalované zaplatit zbylou část poskytnutých prostředků ve splátkách po 500 Kč měsíčně, tuto dobu soud v daném případě považuje za dobu přiměřenou možnostem žalované ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.

11. Soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci poskytnuté a dosud nesplacené prostředky úvěru pod ztrátou výhody splátek, a to v souladu se závěry vyslovenými Krajským soudem v Českých Budějovicích v rámci rozsudku č.j. 19 Co 1118/2024-94 či rozsudku č.j.5 Co 254/2024-105, kdy tento postup je opřen o § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a v něm uvedenou zásadu spravedlivého uspořádání vztahu věřitele a dlužníka. Ostatně je i dlouhodobou soudní praxí, že v drtivé většině případů soudy povolují splátky právě pod ztrátou jejich výhody. V daném případě soud považuje za spravedlivé uspořádání práv a povinností stran sporu stanovit splátky přiznaného plnění pod ztrátou výhody splátek, když soud neshledal žádné konkrétní důvody k tomu, aby se odchýlil od závěrů vyslovených Krajským soudem v Českých Budějovicích zejména v rámci rozsudku č.j. 19 Co 1118/2024-94. Ztrátou výhody splátek je míněno, že pokud se žalovaná zpozdí byť s jedinou splátkou, nestává se sice přisouzená částka splatnou naráz automaticky, ale věřitel (žalobce) může uplatnit zesplatnění celého plnění právním jednáním vůči dlužníkovi (žalované ), s tím, že tak musí učinit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

12. S ohledem na konstatování neplatnosti smluv a stanovení nové lhůty k plnění ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, nelze konstatovat, že by se žalovaná ke dni vyhlášení tohoto rozsudku ocitla v prodlení, proto byla podaná žaloba zamítnuta i co do žalobcem požadovaného úroku z prodlení, k čemuž soud opět odkazuje zejména na závěry vyslovené v rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022.

13. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle § 142 odst.2 o.s.ř, když procesně úspěšnějším účastníkem je žalovaná a měla by proto proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení v poměrné výši. Žalovaná však zůstala zcela nečinná, žádné náklady jí tedy v řízení nevznikly, a proto by rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku III rozsudku shora.