27 C 230/2025

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Podlešákovou v právní věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce , se sídlem Adresa žalobce , zastoupen: Jméno Zástupce , advokátka, se sídlem Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného , bytem Adresa žalovaného , o zaplacení částky 114 299 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 40 531,10 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 60 934 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč měsíčně splatných vždy ke každému poslednímu dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátu výhody splátek.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky 53 365 Kč, dále co do zaplacení smluvní pokuty ve výši 40 531,10 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 114 299 Kč od 20. 6. 2024 do zaplacení, úroku ve výši 71,19 % ročně z částky 95 970,26 Kč od 20. 6. 2024 do 13. 7. 2024 kapitalizovaného ve výši 4 368 Kč, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 95 970,26 Kč od 14. 7. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 20. 6. 2024 dosáhne částky 328 154 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 114 299 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 40 531,10 Kč, představující nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, uzavřené mezi žalobcem a žalovaným.

2. Žalobce uvedl, že posoudil před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovaný úvěr splatit. Tato byla žalobcem prověřena na základě výpisů z databází NRKI, SOLUS, dokladů o příjmech, hodnocení klienta a prohlášení žalovaného jakožto dlužníka.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav: Žalovaný uzavřel s žalobcem smlouvu o úvěru č., hodnota, , na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobci poskytnuté prostředky spolu s úrokem ve výši 71,19% ročně ve 42 měsíčních splátkách po 6 511 Kč ( zjištěno ze smlouvy o úvěru č. č., hodnota, datované dne , datum, uzavřené mezi žalobcem a žalovaným ). K poskytnutí prostředků úvěru žalovanému ve výši 100 000 Kč došlo dne , datum, na účet č. , Anonymizováno, (zjištěno z dokladu o vyplacení úvěru ). Žalobce posoudil úvěruschopnost žalovaného tak, že vyšel z informací od žalovaného, podle nichž žalovaný je zaměstnán s příjmem ve výši 23575 Kč měsíčně. Příjem žalovaného v jím uvedené výši byl ověřen prostřednictvím výpisů z elektronického bankovnictví ze dne , datum, , , datum, , , datum, a , datum, ( zjištěno ze shora specifikovaných výpisů z elektronického bankovnictví). Pokud jde o pravidelné měsíční výdaje žalovaného, vyšel žalobce z částky životního minima ve výši 4860 Kč a dále z nákladů na bydlení ve výši 4000 Kč měsíčně ( zjištěno z formuláře Hodnocení klienta). Žalovaný z titulu shora uvedené smlouvy o úvěru uzavřené s žalobcem žalobci uhradil částku 39 066 Kč (zjištěno z Karty klienta ). Žalovaný splátky úvěru řádně nehradil, dopisem ze dne , datum, proto žalobce úvěr zesplatnil (zjištěno z dopisu ze dne , datum, adresovaného žalobcem žalovanému ). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (zjištěno z předžalobní výzvy a dokladu o odeslání ).

5. Podle § 86 odst. zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet ( odst.1 ). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy ( odst.2 ).

6. Podle § 87 odst. 1 zák. č. č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020. Ve smyslu závěrů soudní judikatury, a to např. rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 poskytovatel úvěru nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.

8. S ohledem na skutečnost, že mezi žalobcem jakožto poskytovatelem úvěru a žalovaným jakožto spotřebitelem došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, zabýval se soud se ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení z úřední povinnosti tím, zda žalobce před uzavřením shora specifikované smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalovaným posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet. Soud má za to, že nikoli. Žalobce sice zjistil a ověřil výši měsíčních příjmů žalovaného, ale měsíční výdaje žalovaného neověřoval, což vyplývá již z tvrzení žalobce, který uvedl, že vyšel z částky životního minima a informací sdělených žalovaným. Soud má tedy s ohledem na shora uvedené za to, že ze strany žalobce v daném případě nebyla s odbornou péčí posouzena úvěruschopnost žalovaného, neboť nebyly řádně zjištěny a ověřeny konkrétní měsíční výdaje žalovaného a nebylo tak možné oprávněně dospět k závěru, že žalovaný je schopen dluhového zatížení.

9. Z výše uvedeného důvodu je nutné hledět na předmětnou smlouvu o úvěru uzavřenou mezi žalobcem a žalovaným jakožto na neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalovaného tak vzniklo ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté žalobcem žalovanému, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Předmět bezdůvodného obohacení, tj. poskytnuté peněžní prostředky, je žalovaný povinen vydat, tj. zaplatit, a to v rozsahu, v jakém zůstal nezaplacen. Je nutné zohlednit, že žalovanému byly žalobcem poskytnuty z titulu smlouvy o úvěru peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč a žalovaný z titulu této smlouvy uhradil celkem částku 39 066 Kč, z titulu této smlouvy je proto žalovaný povinen zaplatit žalobci částku 60 934 Kč jakožto zbylou část poskytnutých prostředků, které zůstaly žalovaným nezaplaceny. Soud tedy vyhověl podané žalobě co do zaplacení částky 60934 Kč. Co do zbylé části žalobcem požadované částky byla podaná žaloba zamítnuta s ohledem na konstatování neplatnosti smlouvy, neboť co do zbylé částky se jedná o sankce, odměny či poplatky, které nebyly mezi účastníky platně ujednány.

10. Ve smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a závěrů rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022 je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalobce byl soudem poučen ve smyslu §118 a o.s.ř. o nutnosti doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně současných měsíčních příjmů, výdajů a celkové majetkové situace žalovaného pro účely stanovení doby přiměřené k vrácení poskytnuté jistiny, kdy je důkazním břemenem žalobce prokázat, že žalovaný je schopen zaplatit poskytnuté prostředky ve lhůtě požadované žalobcem a že taková lhůta je lhůtou přiměřenou poměrům žalovaného ve smyslu §87 zákona o spotřebitelském úvěru. Taktéž byl žalobce poučen o tom, že v případě nedoplnění tvrzení a neoznačení důkazů ohledně současné majetkové situace žalovaného nese žalobce nebezpečí, že bude určena splatnost poskytnutých a dosud nezaplacených prostředků žalovanému ve splátkách v nízké měsíční výši. Žalobce k tomuto poučení žádná tvrzení a důkazy ohledně současné majetkové situace žalovaného nedoplnil. Žalovaný zůstal ve věci zcela nečinný, k ústnímu jednání soudu se nedostavil, ke své současné majetkové situaci se nevyjádřil. Soudu proto nezbylo jinak, než aby pro účely stanovení splatnosti vyšel z naposledy zjištěných poměrů žalovaného, tj. poměrů zjištěných žalobcem před uzavřením smlouvy o úvěru. Za situace, kdy tehdy byl zjištěn a ověřen průměrný měsíční příjem žalované ve výši cca 23 500 Kč, a při zohlednění skutečnosti, že v mezidobí od roku 2023, kdy došlo k uzavření předmětné smlouvy o úvěru, dosud, se obecně zvýšily měsíční výdaje spojené se zajištěním základních životních potřeb (bydlení, strava ), má soud za to, že je na místě uložit žalovanému zaplatit zbylou část poskytnutých prostředků ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně, tuto dobu soud v daném případě považuje za dobu přiměřenou možnostem žalovaného ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.

11. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci poskytnuté a dosud nesplacené prostředky úvěru pod ztrátou výhody splátek, a to v souladu se závěry vyslovenými Krajským soudem v Českých Budějovicích v rámci rozsudku č.j. 19 Co 1118/2024-94 či rozsudku č.j.5 Co 254/2024-105, kdy tento postup je opřen o § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a v něm uvedenou zásadu spravedlivého uspořádání vztahu věřitele a dlužníka. Ostatně je i dlouhodobou soudní praxí, že v drtivé většině případů soudy povolují splátky právě pod ztrátou jejich výhody. V daném případě soud považuje za spravedlivé uspořádání práv a povinností stran sporu stanovit splátky přiznaného plnění pod ztrátou výhody splátek, když soud neshledal žádné konkrétní důvody k tomu, aby se odchýlil od závěrů vyslovených Krajským soudem v Českých Budějovicích zejména v rámci rozsudku č.j. 19 Co 1118/2024-94. Ztrátou výhody splátek je míněno, že pokud se žalovaný zpozdí byť s jedinou splátkou, nestává se sice přisouzená částka splatnou naráz automaticky, ale věřitel (žalobce) může uplatnit zesplatnění celého plnění právním jednáním vůči dlužníkovi (žalovanému ), s tím, že tak musí učinit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

12. S ohledem na konstatování neplatnosti smluv a stanovení nové lhůty k plnění ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, nelze konstatovat, že by se žalovaný ke dni vyhlášení tohoto rozsudku ocitl v prodlení, proto byla podaná žaloba zamítnuta i co do žalobcem požadovaného úroku z prodlení, k čemuž soud opět odkazuje zejména na závěry vyslovené v rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022.

13. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle § 142 odst.2 o.s.ř, když procesně úspěšnějším účastníkem je žalovaný a měl by proto proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení v poměrné výši. Žalovaný však zůstala zcela nečinný, žádné náklady mu tedy v řízení nevznikly, a proto by rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku III rozsudku shora.