27 C 234/2019

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Podlešákovou v právní věci žalobce: ; pojišťovna , IČO , se sídlem adresa žalobkyně , zastoupen anonymizováno jméno příjmení , advokátem, se sídlem adresa proti; žalovanému: ; právnická osoba , IČO , se sídlem adresa , obec , zastoupenému anonymizováno jméno příjmení , advokátem, se sídlem adresa o zaplacení částky 1 015 206 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 1 015 206 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z této částky od 14.3.2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žaloba o uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci paušální náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 168 408 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaného.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Českých Budějovicích náhradu nákladů řízení ve výši 2 400 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 1 015 206 Kč s příslušenstvím představující nárok na regresní plnění vyplacené žalobcem jakožto pojistitelem [právnická osoba] [anonymizováno] [územní celek] a.s. v souvislosti se dvěma pojistnými událostmi.

2. K tomuto žalobce blíže uvedl, že [právnická osoba] [anonymizováno] [územní celek] a.s. jakožto objednatel a společnost [právnická osoba] jakožto zhotovitel uzavřely dne 16. 8. 2017 smlouvu o dílo, v níž se zhotovitel zavázal provést dílo v rámci stavebního záměru„ změna z dokončené stavby – stavební úpravy a zateplení haly na vozovně trolejbusu, [ulice a číslo] [obec]“ ve vlastnictví [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] uzavřela dne 4. 8. 2017 s žalovaným smlouvu o dílo [číslo] [rok] střešní konstrukce, v níž se žalovaný jakožto zhotovitel zavázal uvedené dílo provést.

3. Dne 27. 8. 2017 došlo na stavbě ke škodní události, když vinou nedostatečné ochrany rekonstruované střechy (byla zakryta nedostatečně přichycenou plachtou, kterou vítr částečně odtrhl) došlo k zatečení dešťové vody do objektu, v němž se vytvořila souvislá vrstva vodní plochy. Zasaženo bylo přízemí a první nadzemní podlaží, v nichž byly poškozeny malby, omítky, podhledy, podlahové krytiny, elektroinstalace, kancelářské vybavení a další movitý majetek. Dne 1. 9. 2017 došlo na stavbě k další škodní události, když v důsledku vadně provedené izolace střechy (parotěsná a pojistná izolace nebyla schopna zajistit dokonalou vodotěsnost střechy v rekonstrukci) došlo k zatečení dešťové vody do objektu, v němž se opětovně vytvořila souvislá vrstva vodní plochy. Zasaženo bylo přízemí a první nadzemní podlaží a byly opětovně poškozeny malby, omítky, podhledy, podlahové krytiny, elektroinstalace (již částečně opravené po předchozí škodní události), kancelářské vybavení a další movitý majetek.

4. Objekt trolejbusové haly i jeho vybavení byly v době vzniku škody pojištěny u žalobce pojistnou smlouvou [číslo] na jejímž základě žalobce vyplatil z titulu pojištění majetku poškozenému [příjmení] [anonymizováno] dne 10. 8. 2018 ve vztahu ke škodní události ze dne 27. 8. 2017 pojistné plnění ve výši 1 105 460 Kč, a to po odečtení spoluúčasti ve výši 10 000 Kč a dále po nezapočtení nákladů na rekonstrukci ve výši 135 289,05 Kč, když skutečná škoda činila 1 115 460 Kč (z tohoto požaduje žalobce nahradit pouze 1 003 914 Kč). Dále dne 2. 8. 2018 vyplatil žalobce ve vztahu ke škodní události ze dne 1. 9. 2017 pojistné plnění ve výši 195 000, a to při zohlednění limitu pojištění ve výši 200 000 Kč a po odečtení spoluúčasti ve výši 5 000 Kč, které však bylo žalobci částečně vráceno, jelikož skutečná škoda činila 11 292 Kč. Žalovaný při provádění stavebních prací zanedbal svou prevenční povinnost počínat si tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na vlastnictví [anonymizována dvě slova], neboť dostatečným způsobem nezajistil rekonstruovanou střechu trolejbusové haly proti povětrnostním podmínkám, zároveň prováděl práce na nemovité věci, jimiž vznikla na této nemovité věci škoda ve smyslu § 2926 občanského zákoníku. Zaviněným porušením povinnosti stanovené zákonem a v důsledku toho zasažením do absolutního vlastnického práva vlastníka rekonstruované nemovité věci a movitého majetku v ní se nacházejícího, vznikla žalovanému v souladu s § 2910 a § 2926 občanského zákoníku povinnost nahradit vlastníku, co svým protiprávním jednáním způsobil. Okamžikem výplaty pojistného plnění přešlo právo na náhradu škody včetně příslušenství ve smyslu § 2820 občanského zákoníku vůči žalovanému z [anonymizována dvě slova] na žalobce. Žalovaný podle tvrzení žalobce porušení svých povinností a svou odpovědnost za vzniklou škodu uznal v Dohodě o náhradě škody uzavřené dne 6. 2. 2018 mezi [právnická osoba] s.r.o. a žalovaným. V této dohodě žalovaný taktéž konstatoval, že k oběma škodním událostem došlo výlučně jeho pochybením, zároveň se zavázal do 14 dnů od případné výzvy ze strany pojistitele nahradit veškerou škodu, která v důsledku škodní události vznikla na majetku vlastníka nebo třetích osob. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě vyplaceného pojistného plnění, celkem částky 1 015 206 Kč, žalovaný však tuto neuhradil.

5. Žalovaný nárok žalobce neuznal, proti soudem vydanému platebnímu rozkazu podal odpor. Žalovaný uvedl, že obě pojistné události, tedy jak pojistná událost ze dne 27. 8. 2017, tak pojistná událost ze dne 1. 9. 2017, nastaly v důsledku působení živelného nebezpečí v podobě přívalového deště, vichřice a krupobití. Ke vzniku škody nedošlo v důsledku jakéhokoliv protiprávního jednání žalovaného. Žalovaný dále namítl, že předmětné pojistné události byly pojištěny pojistnou smlouvu [číslo] uzavřenou dne 21. 12. 2016 mezi žalobcem jakožto pojistitelem a [anonymizována dvě slova] [územní celek] a.s. jakožto pojistníkem jako Pojištění majetku – Živelní pojištění, na tzv. novou cenu. Předmětné pojištění nebylo škodovým pojištěním a z tohoto důvodu podle názoru žalovaného nepřešel na žalobce regresní nárok na vymáhání vyplaceného pojistného plnění vůči žalovanému. Mezi žalobcem a [právnická osoba] [anonymizováno] [územní celek] a.s. jakožto pojistníkem, byla uzavřena pojistná smlouva, když sjednané pojistné bylo sjednáno jakožto obnosové v podobě vyplacení finanční částky ve výši odvozené od stanovení tzv. nové ceny dle pravidel sjednaných v předmětné pojistné smlouvě. Občanský zákoník svou právní úpravou ve vztahu k obnosovému pojištění přechod nároku jakožto regresního na pojistitele vylučuje.

6. Žalovaný dále uvedl, že dne 27. 8. 2017 došlo k zatečení dešťové vody do objektu [anonymizována dvě slova] [územní celek] a.s. v důsledku a v příčinné souvislosti s objektivním působením živelného nebezpečí, žalovaný nemohl této pojistné události ani jejím následkům zabránit. Pokud jde o druhou pojistnou událost tvrzenou žalobcem, nedošlo k ní dne 1. 9. 2017 ale již dne 31. 8. 2017, a to v příčinné souvislosti s objektivním působením živelného nebezpečí v podobě přívalového deště, vichřice a krupobití. Žalovaný prováděl a zajistil průběžné zastřešení rozkrytých částí střešního pláště budovy [anonymizována dvě slova] [územní celek] a.s. kombinovaným použitím hydroizolačních materiálů a pomůcek – zakrývací plachty Nikotarp a hydroizolačními pásy Polyelast – standardně používaných a výrobcem těchto materiálů technicky určených k provizornímu zastřešení rozkrytých střech a hydroizolaci střech. V průběhu provádění prací se nestalo, že by zpracovávané části střechy nebyly opatřeny žalovaným potřebným provozním zastřešením, hydroizolačními materiály a pomůckami.

7. Podle názoru žalovaného taktéž žalobcem požadovaná částka nepředstavuje skutečnou výši škody na majetku [anonymizována dvě slova] [územní celek] a.s., potencionálně vzniklou v souvislosti se zatečením dešťové vody do objektu [anonymizována dvě slova] [územní celek] a.s., když se jedná o finanční částku ve výši obnosu tzv. nové ceny dle článku 8 odst.1 písm.a), odst.2 písm.a) Zvláštních pojistných podmínek pro živelní pojištění P– [číslo] předmětné pojistné smlouvy, tedy částkou (obnosem) vypočteným a rovnajícím se výši přiměřených nákladů – nové ceny, tedy pořizovací ceny nové, znovupořizované věci, dané v době následující po vzniku pojistné události, kteroužto novou věcí má být nahrazena pojistnou událostí zničená (ve významu neopravitelná) věc, nebo částkou (obnosem) vypočteným a rovnajícím se výši přiměřených nákladů ve významu„ [příjmení] ceny“ - tedy pořizovací ceny prací a činností na opravu pojistnou událostí toliko poškozené (ve významu opravitelné) pojištěné věci v dané době následující po vzniku pojistné události a nikoliv částkou představující výši skutečně vzniklé újmy na jmění (tj. skutečné škody), kdy je rozhodujícím parametrem pro určení její výše obvyklá cena věci v době poškození.

8. Žalobce v reakci na tvrzení žalovaného uvedl, že předmětná pojistná smlouva, na jejímž základě bylo žalobcem vyplaceno pojistné plnění, je smlouvou škodovou, poškozenému byla nahrazena skutečně vzniklá škoda. Žalobcem požadovaná částka není požadovaným předem sjednaným obnosem žalobce, v této souvislosti žalobce odkazuje na Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a odpovědnosti č. P – [číslo], a to konkrétně čl. 1 odst. 5, kde je výslovně uvedeno, že pojištění se sjednává jako pojištění škodové. Na této skutečnosti nic nemění ani sjednaný způsob pojištění na tzv. novou cenu, kdy definice tohoto režimu je upravena v článku 8 Zvláštních pojistných podmínek pro živelní pojištění. Z uvedeného je patrné, že při stanovení výše pojistného plnění se vždy musí zkoumat rozsah poškození a teprve na základě výsledků zkoumání tohoto rozsahu se vyplatí určitá částka pojistného plnění. Nemůže se tedy z logiky věci jednat o pojištění obnosové, neboť v případě vzniku pojistné události není vyplácen předem ve smlouvě předem ve smlouvě určený obnos.

9. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav:

10. Z pojistné smlouvy [číslo] ve znění šesti dodatků bylo soudem zjištěno, že tato byla uzavřena mezi žalobcem jakožto pojistitelem a [právnická osoba] [anonymizováno] [územní celek] a.s. jakožto pojistníkem. [město] pojištění majetku byla ujednána mimo jiné vozovna na adrese [ulice a číslo] v [obec], pojištěn byl soubor vlastních budov a ostatních staveb včetně oplocení, soubor vlastních movitých zařízení a vybavení, soubor zásob, soubor dokumentace. Nedílnou součástí pojistné smlouvy byly mimo jiné Všeobecné pojistné podmínky VPP P - [číslo] pro pojištění majetku a odpovědnosti a Zvláštní pojistné podmínky ZPP P [číslo] pro živelní pojištění (dále jen jako„ ZPP“). Z čl. 1 odst. 5 Všeobecných pojistných podmínek (dále jen jako„ VPP“) vyplývá, že pojištění se sjednává jako pojištění škodové. Z čl. 25 odst.4 VPP vyplývá, že novou cenou je cena, za kterou lze stejnou nebo srovnatelnou věc, sloužící ke stejnému účelu, znovu pořídit v daném čase a na daném místě jako věc novou. Z čl. 25 odst.16 VPPZ bylo zjištěno, že škodovým pojištěním je pojištění, jehož účelem je vyrovnat v ujednaném rozsahu úbytek majetku pojištěného vzniklý v důsledku pojistné události. Z čl.8 odst. 1 písm.a) ZPP bylo zjištěno, že byla-li pojištěná věc, zničena nebo ztracena, vzniká oprávněné osobě právo, aby jí pojistitel vyplatil z pojištění na novou cenu částku odpovídající přiměřeným nákladům na znovupořízení stejné nebo srovnatelné nové věci, sníženou o cenu využitelných zbytků. Z čl.8 odst. 2 písm.a) ZPP bylo zjištěno, že byla-li pojištěná věc poškozena, vzniká oprávněné osobě právo, aby jí pojistitel vyplatil z pojištění na novou cenu částku odpovídající přiměřeným nákladům na opravu poškozené věci sníženou o cenu využitelných zbytků nahrazovaných částí.

11. Z likvidační zprávy č. [anonymizováno] [číslo] ohledně pojistné události ze dne 27. 8. 2017 (zatečení vody do budovy střechou v rekonstrukci – souvislá vrstva vodní plochy), bylo soudem zjištěno, že skutečná škoda (regres) činila částku 1 115 460 Kč, spoluúčast 10 %, celkové pojistné plnění 1 003 914 Kč. Z likvidační zprávy ohledně pojistné události 1. 9. 2017 (zatečení vody do budovy střechou v rekonstrukci – souvislá vrstva vodní plochy) bylo soudem zjištěno, že částka výpočtu škody zde uvedena 31 292 Kč, spoluúčast 20 000 Kč celkové pojistné plnění 11 292 Kč. Vyplacená záloha 195 000, výsledné pojistné plnění - 183 708 Kč, skutečná škoda (regres) 31 292 Kč.

12. Ze smlouvy o dílo č. A [číslo] [rok] uzavřené mezi [právnická osoba] s.r.o. jakožto zhotovitelem a [právnická osoba] [anonymizováno] [územní celek] a.s. jakožto objednatelem, bylo soudem zjištěno, že zhotovitel se zavázal provést vlastním jménem a na vlastní odpovědnost dílo s názvem„ Změna dokončené stavby – stavební úpravy a zateplení haly na vozovně trolejbusů„ s místem realizace v areálu vozovny trolejbusů na adrese [adresa]. Jako termín zahájení byl ujednán den 20.6.2017 a jako termín dokončení a předání díla byl ujednán den 30.11.2017.

13. Z Dohody o náhradě škody uzavřené dne 6.2.2018 mezi [právnická osoba] s.r.o. jakožto objednatelem a žalovaným ([právnická osoba] a.s.) jakožto zhotovitelem, bylo soudem zjištěno, že účastníci shodně prohlásili, že spolu dne 4. 8. 2017 uzavřeli smlouvu o dílo [číslo] [rok] konstrukce, na základě které prováděl zhotovitel pro objednatele dílo v rámci stavebního záměru„ změna z dokončené stavby - stavební úpravy a zateplení haly na vozovně trolejbusu, [ulice a číslo] [obec]“. Účastníci taktéž shodně prohlásili, že dne 27. 8. 2017 došlo na této stavbě (vozovně trolejbusů) ke škodní události, když v odpoledních hodinách došlo po silných bouřkách a průtrži mračen k zatečení do budovy [anonymizována dvě slova] [územní celek], vozovna trolejbusů. Účastníci taktéž prohlásili, že mezi nimi není sporu o tom, že ke škodné události došlo z toho důvodu, že po ukončení denních prací ze strany zhotovitele dne 25. 8. 2017 byla střecha zakryta a přichycena plachtou nedostatečným způsobem a došlo k zatečení dešťové vody pod provizorní zakrytí. Ke škodní události došlo výlučně pochybením zhotovitele. Dále účastníci shodně prohlásili, že dne 1. 9. 2017 došlo na stavbě vozovny trolejbusů ke škodní události, kdy v odpoledních hodinách, po silných bouřkách a průtrži mračen, došlo k zatečení do budovy [anonymizována dvě slova] [územní celek], vozovna trolejbusů. Příčinou byla vadně provedená izolace střechy, kdy parotěsná a pojistná izolace nebyla schopna zajistit dokonalou vodotěsnost střechy v rekonstrukci. Účastníci uvedli, že ke škodní události došlo výlučně pochybením zhotovitele. Účastníci dále prohlásili, že odhadovaná škoda je v rozmezí 1 000 000 Kč až 2 000 000 Kč. Žalovaný jakožto zhotovitel prohlásil, že uznává svou plnou zodpovědnost za veškeré škody vzniklé z důvodu škodných událostí popsaných v článcích II. a III. dohody a zavazuje se, že nejpozději do 14 dnů poté, kdy k tomu bude vyzván buď objednavatelem, nebo [anonymizováno] pojišťovnou, jakožto pojišťovnou objednatele, nebo přímo pojišťovnou poškozeného, uplatní tuto škodu u své pojišťovny a zaplatí veškerou prokazatelnou škodu, která vznikla na majetku vlastníka či třetích osob v důsledku těchto škodných událostí.

14. Ze sdělení Českého hydrometeorologického ústavu ze dne 25. 6. 2020 bylo soudem zjištěno, že dne 27. 8. 2017 bylo v [obec] zpočátku skoro jasno až polojasno, postupně oblačno až zataženo, odpoledne s bouřkami od 13:50 do 17:30 hodin, které byly doprovázeny intenzivními přeháňkami a krupobitím. Podle měření meteorologické staniční sítě a radarových odhadů srážkových úhrnů činil předpokládaný úhrn srážek v [obec] až 50 mm. Meteorologická stanice v [obec] naměřila v intervalu od 14:40 hodin do 15:00 hodin úhrn srážek 17ml. Tento dvacetiminutový úhrn srážek odpovídá podle tabulky kritických hodnot přívalových dešťů intenzitě silného lijavce. Vítr v [obec] v uvedený den místy přechodně zesílil až na rychlost vichřice. (20,8m/s a vyšší). Dne 31. 8. 2017 bylo v [obec] zpočátku skoro jasno, odpoledne postupně přibývala oblačnost až na zataženo. Přeháňky nebo občasný déšť začaly kolem 19. hodiny, od 19:17 hodin do 20:10 hodin a od 21:15 hodin do 21:40 hodin byly zaznamenány velmi vzdálené bouřky. Meteorologická stanice ČHMÚ v [obec] naměřila maximální náraz větru o rychlosti 13,3 m/s. Vzhledem k velmi vzdáleným bouřkám a přeháňkám nelze zcela vyloučit, že vítr místy v [obec] přechodně zesílil až na rychlost vichřice a že krátkodobé úhrny srážek ojediněle dosahovaly kritických hodnot přívalových dešťů.

15. Z kopie stavebního deníku vedeného žalovaným, kopie listu [číslo] bylo soudem zjištěno, že dne 27. 8. byly prováděny práce: demontáž střešního pláště, úklid střechy, lepení parotěsu a zakrytí obnažených konstrukcí plachtou. V neděli odpoledne došlo vlivem přívalového deště a silného větru k odkrytí provizorního zakrytí a zatečení do objektu. Dne 31. 8. 2017 došlo k pokládce, kotvení a svařování hydroizolačního souvrství a k úklidu střechy. Dne 1. 9. došlo k izolaci, vymetání vody ze střechy a vysávání vody ze střechy.

16. Z technického listu č. DH [číslo] ze dne 24. 5. 2017 vydaného [právnická osoba] – [právnická osoba], bylo soudem zjištěno, že účelem použití POLYLAST je hydroizolace střech. Podkladní vrstva a mezivrstva s velkou pevností. Pás je možné využít jako parozábranu.

17. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], který je zaměstnancem žalovaného cca od roku 2001, bylo soudem zjištěno, že je zaměstnán na pozici technik a stavbyvedoucí. Svědek se účastnil rekonstrukce střešní konstrukce pro [anonymizována dvě slova] [územní celek] resp. pro firmu, která zaštitovala celou stavbu. Byla činěna kompletní rekonstrukce střechy, což znamenalo, že původní střecha, která na objektu vozovny trolejbusu byla, se rozebrala, vyčistil se mezistřešní prostor a dala se tam nová, vodotěsná izolace, aby do objektu nenateklo. K zatečení vody do objektu došlo v létě [rok], k zatečení došlo dvakrát po sobě, k prvnímu zatečení došlo v neděli, kdy následky byly zjištěny v pondělí, došlo k němu v důsledku silné bouřky a větru. Provizorní zakrytí, což byla plachta, bylo bylo odhrnuto větrem. Svědek na stavbě působil jako kontrolor, kdy fakticky činil kontrolu toho, co a jakým způsobem je na stavbě zabezpečeno. Podle svědka bylo zabezpečení střechy dostatečné. V neděli odpoledne bylo vidět, že přichází bouřka, plachtou tedy byla zakryta místa, kam nebylo možné dát, nebo kam se nestihla dát izolace, neboť střecha se dělala postupně. Část, kam se již nestihla dát izolace nebo kam ji nebylo možné dát, tak byla opatřena plachtou a plachta byla zatěžkána trámy. Svědek uvedl, že při demontáži střechy je tam zeď, která dělá úžlabí ze střechy a na tuto zeď se v první fázi do výšky cca 10 cm natahuje pojistná izolace. Toto bylo ze strany žalovaného učiněno. Zeď tvoří opěru pro stávající střechu, která v tu chvíli byla rozebrána, přes rozebranou část byla položena plachta, která byla zatěžkána trámy. Jednalo se o plachtu Nicotarp, která se běžně používá k zakrývání těchto staveb. Taktéž je běžné, že se plachta uchycuje trámy. Trámy jsou dostatečně těžké. Svědek uvedl, že pakliže by stavbu činil znovu, tak by její ochranu učinil stejným způsobem. Izolace, která byla použita, byla izolací Polyelast. Svědek dále uvedl, že v první fázi se izolace vytahuje po stěně do výšky 10 cm, poté následuje druhá fáze. Ta druhá fáze v době, kdy došlo k zatečení ještě nebyla, neboť běžně se nejprve udělá na celé stavbě první fáze, což je izolace do 10 cm a až poté se dělá druhá fáze, což je izolace, která se dává do výšky 40 cm. Svědek dále potvrdil, že poznámky v předložené kopii stavebního deníku, která byla soudu v kopii předložena, činil svědek. Pokud jde o dohodu o náhradě škody, která byla uzavřena mezi žalovaným a [právnická osoba] s.r.o.,tak ta byla uzavřena z toho důvodu, že [právnická osoba] s.r.o zadržovala žalovanému částku cca 1 000 000 Kč z ceny díla a vyžadovala po žalovaném podpis uvedené dohody o náhradě škody. Žalovaný v dohodě sice podepsal, že stavba byla zakryta nedostatečným způsobem a že byla vadně provedena izolace střechy, ale tím bylo myšleno pouze to, že se jednalo o nedostatečné zakrytí pro případ bouřek a vichřice. V případě, že by byl běžný déšť a běžný vítr, tak by plachta i použitá izolace byly dostatečným zakrytím střechy.

18. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo soudem zjištěno, že na předmětné stavbě v době vzniku pojistných událostí působil jako izolatér, jakožto osoba samostatně výdělečně činná. Stavba střechy vozovny probíhala tak, že na stavbě byla demontována stará krytina a staré trámy a byla učiněna nová pokládka. Svědek potvrdil, že střechu není možné opravit jednorázově, dělá se na fáze. Byla použita ochranná izolace Polyelast, místa, kam se v daný den nestihla dát izolace, se překryla plachtou. Podle svědka se tímto způsobem běžně postupuje. Izolace se dává na svislou stěnu a vytahuje se cca do výšky 10 cm. Plachta se zatíží prkny, tak tomu bylo i v daném případě, neboť to je dostatečně těžké. Stavební deník vedl pan [příjmení]. Svědek taktéž potvrdil, že údaje uvedené ve stavebním deníku pro den 27. 8., 31. 8. i 1. 9. 2017 jsou pravdivé, takto práce probíhaly. K zakrytí plachtou podle svědka dochází ve fázi rozpracovanosti, kdy kam se nestihne dát izolace, dá se plachta, která se upevní prkny.

19. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo soudem zjištěno, že na předmětné stavbě působil jako osoba samostatně výdělečně činná, izolatér. Na stavbě bylo třeba demontovat starou konstrukci střechy, která byla dřevěná a namísto této dřevěné konstrukce se dávala nová parozábrana a izolace. Stávající střešní konstrukce se vždy odkrývá po jednotlivých segmentech. Konstrukce byla na betonovém podkladu, na tento betonový podklad se dával, tak jak je to i běžné, asfaltový parotěsný pás, což byl v daném případě podle svědka buď Polyelast nebo Radonelast. Asfaltový parotěsný pás se tam dával z důvodu, aby do stavby nevnikla voda. Izolace se vytáhne na stěny cca do výšky 10 cm. [obec], kam není možné izolaci dát nebo kam se izolace nestihne dát, se zakryje plachtou, která se upevní trámy. Taktomu bylo taktéž v daném případě. Stavba nikdy nebyla ponechána otevřenou.

20. Soud ve věci ustanovil znalce [celé jméno znalce], jehož úkolem bylo zodpovědět otázku, zda žalovaný při zohlednění fáze rozpracovanosti střešní konstrukce zajistil dostatečnou ochranu střešní konstrukce haly na vozovně trolejbusů, [adresa], před zatečením do budovy, pro účely běžných meteorologických podmínek v [obec] [anonymizováno], když použil izolaci POLYELAST, kterou, s ohledem na fázi rozpracovanosti, vedl po stěně do výšky 10 cm a místa, kam nebylo možné dát izolaci, zakryl plachtou Nicotarp kterou upevnil trámy.

21. Ze znaleckého posudku [číslo] zpracovaného ing. [celé jméno znalce], ve znění jeho doplnění, bylo soudem zjištěno, že znalec dne 8.9.2021 provedl prohlídku střechy haly vozovny trolejbusů v ulici [adresa] za přítomnosti obou stran sporu. Při prohlídce pořídil taktéž fotodokumentaci. Znalec popsal, že plochá střecha je příčně spádovaná ke středu půdorysu, kde je mělký žlab, ve kterém jsou vsazeny vpusti odvádějící dešťovou vodu. Po obvodu střechy vozovny je provedena vysoká atika, cca 80 – 100 cm, široká přes půl metru, spádovaná také dovnitř půdorysu střechy. Zakrytí střechy je provedeno svařenou PVC folií, která prochází i přes atiku. Znalec uvedl, že po zjištění informací ohledně izolace Polyelast a plachet Nicotarp (z internetu a od výrobce) dospěl k závěru, že zajištění střechy tak jak bylo provedeno žalovaným s ohledem na fázi rozpracovanosti, bylo dostatečné. Plachty Nicotarp podle údajů přímo od výrobce dokonale ochrání majetek před nepříznivými vlivy počasí, chrání před slunečním zářením i před deštěm. Znalec dále vyšel ze svých osobních zkušeností při rekonstrukci střech. Plachty podle znalce dokonale zajištují ochranu proti povětrnostním vlivům, větru a dešti. Znalec uvedl, že po původní dřevěné konstrukci zastřešení haly vozovny již nebyla žádná stopa. Není známo, jaká byla konstrukce, jaký tvar střechy, kam a jak byla svedena dešťová voda. Znalec uvedl, že ve spise se dočetl, že se jednalo o starou příhradovou dřevěnou konstrukci. Znalecký posudek je opatřen znaleckou doložkou.

22. Při ústním jednání soudu znalec zejména upřesnil, že žádné další informace ze strany soudu, než ty, které se dočetl ve spise, pro něho nejsou pro účely znaleckého závěru podstatné. Znalec uvedl, že s izolací se musí začít od vpustí, musí se po částech odkrýt dřevěná konstrukce, aby se neotevřela celá střecha. Vždy je třeba v ten daný den uzavřít práce, aby v noci, když přijde déšť, nenatekla voda do vpustí. Znalec uvedl, že vždy se otevře jen část střechy, odstraní se dřevěná konstrukce u vpustí a nataví se tam izolace. Izolace se zvedne do 10 cm, když to nejde u stěny nebo u té atiky, tak se to udělá u dřevěné konstrukce, tak, aby to bylo do vaničky, aby voda odtekla. Znalec dále uvedl, že pokud by tam izolace Polyelast nebyla nebo pokud by byla izolace špatně udělaná, tak by se to již projevilo na kvalitě střechy, neboť střecha zhotovovaná žalovaným tam v době zpracování znaleckého posudku byla již cca pět let. Střecha je v pořádku. Znalec potvrdil, že je standartním způsobem ochrany střechy před zatečením, pakliže je vedena izolace způsobem jak to udělal v daném případě žalovaný a standardním je i to, že místa, kam se v jeden den nestihne dát izolace, se zakryjí plachtou. Znalec uvedl, že není jiná možnost, jak stavbu lépe ochránit. Znalec taktéž uvedl, že běžně se plachta přibije, nebo se zatěžká těžkými předměty. Znalec potvrdil, že pro běžné meteorologické podmínky, tj.déšť, mírný vítr, je předmětné zajištění střechy tak, jak bylo provedeno žalovaným, dostatečné. Znalec také potvrdil, že v případě, že by byl přívalový déšť či nějaké vichřice, tak by toto mohlo vést k destrukci ochrany střechy před zatečením.

23. Další účastníky navržené důkazy soud v odůvodnění tohoto rozsudku neuvádí, neboť soudem nebyly provedeny pro nadbytečnost, popř. z nich soud nečinil žádná skutková zjištění potřebná pro rozhodnutí ve věci. K tomuto se soud blíže vyjádří v odůvodnění rozsudku níže. Provedené důkazy, z nichž soud činil skutková zjištění potřebná pro rozhodnutí ve věci, hodnotí soud jako věrohodné, byly hodnoceny jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech.

24. Podle § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

25. Podle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

26. Podle § 2926 o.z. kdo, byť oprávněně, provádí nebo zajištuje práce, jimiž se jinému působí škoda na nemovité věci, nebo jimiž se držba nemovité věci znemožní nebo podstatně ztíží, nahradí škodu z toho vzniklou.

27. Podle § 2811 o.z. při škodovém pojištění poskytne pojistitel pojistné plnění, které v ujednaném rozsahu vyrovnává úbytek majetku vzniklý v důsledku pojistné události.

28. Podle § [číslo] odst.1. o.z vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil. To neplatí, vzniklo-li této osobě takové právo vůči tomu, kdo s ní žije ve společné domácnosti, nebo je na ní odkázán výživou, ledaže způsobil pojistnou událost úmyslně.

29. Podle § [číslo] o.z obnosové pojištění zavazuje pojistitele poskytnout v případě pojistné události jednorázové či opakované pojistné plnění v ujednaném rozsahu. Základem pro určení výše pojistného a pro výpočet pojistného plnění je částka určená na návrh pojistníka, kterou má pojistitel v případě vzniku pojistné události vyplatit, anebo výše a četnost vyplacení důchodu.

30. Z provedeného dokazování bylo soudem zjištěno, že mezi žalobcem jakožto pojistitelem a [právnická osoba] [anonymizováno] [územní celek], a.s. byla uzavřena pojistná smlouva, na základě níž žalobce poskytl plnění v souvislosti se zatečením vody do objektu vozovny trolejbusů. Soud se předně zabýval otázkou aktivní věcné legitimace žalobce, která byla žalovaným zpochybňována z důvodu, že podle názoru žalovaného bylo předmětem pojistné smlouvy uzavřené mezi žalobcem a [právnická osoba] [anonymizováno] [územní celek] a.s. nikoli pojištění škodové, ale pojištění obnosové. Soud dává žalovanému za pravdu v tom, že k přechodu práva na pojistitele ve smyslu § 2820 občanského zákoníku v důsledku vyplaceného pojistného plnění dochází pouze v případě škodového pojištění, nikoli v případě pojištění obnosového (k tomu viz např. komentář [webová adresa] k § 2820 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, popř. Občanský zákoník VI.Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 [číslo]), 1. vydání, 2014, s [číslo]: M.Wawerková). V daném případě má soud za to, že předmětem pojistné smlouvy uzavřené mezi žalobcem a [právnická osoba] [anonymizováno] [územní celek] a.s. bylo pojištění škodové ve smyslu § 2811 občanského zákoníku. Tato skutečnost vyplývá zejména z čl.1 odst.5 Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění majetku a odpovědnosti č. P – [číslo], které byly nedílnou součástí pojistné smlouvy a v nichž je výslovně uvedeno, že pojištění se sjednává jako pojištění škodové. Zvláštní pojistné podmínky pro živelní pojištění zmíněné ujednání Všeobecných pojistných podmínek nikterak nevylučují a žádnou zvláštní úpravu pro živelní pojištění v tomto neobsahují. V čl. 8 Zvláštních pojistných podmínek pro živelní pojištění je upraven pouze způsob pro určení výše škody na věcech. Nejedná se však o ujednání o předem stanoveném rozsahu plnění pro případ pojistné události, z něhož by bylo možné dovodit, že předmětem pojistné smlouvy uzavřené mezi žalobcem a [právnická osoba] [anonymizováno] [územní celek] a.s. bylo obnosové pojištění. O obnosové pojištění by se v souladu s § 2821 občanského zákoníku jednalo pouze v případě, že by bylo žalobcem vyplaceno pojistné plnění v předem ujednaném rozsahu. Pojistná smlouva, Všeobecné pojistné podmínky ani Zvláštní pojistné podmínky neobsahují konkrétně ujednaný rozsah plnění pro případ pojistné události. Skutečnost, že žalobce vyplatil na základě shora specifikované pojistné smlouvy pojistné plnění, nebyla žalovaným sporována a navíc vyplývá z žalobcem předložených likvidačních zpráv. Soud tedy má s ohledem na výše uvedené za to, že na žalobce přešel nárok na regresní plnění ve smyslu § 2820 občanského zákoníku.

31. Soud se tedy dále zabýval tím, zda byly splněny předpoklady pro odpovědnost žalovaného za škodu tvrzenou žalobcem v souvislosti se zatečením vody do objektu vozovny trolejbusů v [obec]. V daném případě není podle názoru soudu na místě posoudit odpovědnost žalovaného v souladu s § 2926 občanského zákoníku, na který mimo jiné žalobce odkazuje. Ust.§ [číslo] je speciálním ustanovením upravujícím objektivní odpovědnost za škodu na nemovité věci, kdy odpovědným subjektem je ten, kdo, byť oprávněně, provádí nebo zajištuje práce, jimiž se jinému působí škoda na nemovité věci, nebo jimiž se držba nemovité věci znemožní nebo podstatně ztíží. Podle názoru soudu uvedené ustanovení míří na poškození cizí (zpravidla sousední) nemovitosti způsobené v důsledku provádění prací, uvedené ustanovení se nevztahuje na poškození nemovitosti, na níž jsou práce činěny. V daném případě je náhrada škody po žalovaném požadována žalobcem v souvislosti s poškozením nemovitosti, na níž byly práce činěny, tedy nikoli na nemovitosti jiného ve smyslu § 2926 občanského zákoníku. Soud proto nárok posoudil jakožto nárok z titulu obecné odpovědnosti za škodu ve smyslu § 2910 občanského zákoníku, který pro konstatování odpovědnosti za škodu vyžaduje mimo jiné zavinění žalovaného.

32. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že dne 16.8.2020 byla mezi [právnická osoba] [anonymizováno] [územní celek] a.s. jakožto objednatelem a [právnická osoba] s.r.o. jakožto zhotovitelem uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byly stavební úpravy a zateplení haly na vozovně trolejbusů s místem realizace v areálu vozovny trolejbusů na adrese [adresa] [právnická osoba] jakožto objednatel uzavřela dne 4. 8. 2017 s žalovaným jakožto zhotovitelem smlouvu o dílo [číslo] [rok] konstrukce, na základě které prováděl žalovaný dílo v rámci stavebního záměru„ změna z dokončené stavby - stavební úpravy a zateplení haly na vozovně trolejbusu, [ulice a číslo] [obec]“. V průběhu provádění díla žalovaným, konkrétně dne 27.8.2017 a 1.9.2017, resp. 31.8.2017 došlo k zatečení vody do objektu vozovny trolejbusů a k poškození vybavení. Dne 6.2.2018 byla mezi žalovaným a [právnická osoba] s.r.o. uzavřena Dohoda o náhradě škody, v níž žalovaný prohlásil, že k zatečení vody do objektu došlo v důsledku pochybení žalovaného, účastníci dohody prohlásili, že odhadovaná škoda je v rozmezí 1 000 000 Kč až 2 000 000 Kč, a žalovaný dále prohlásil, že uznává odpovědnost za vzniklou škodu a zavazuje se, že nejpozději do 14 dnů poté, kdy k tomu bude vyzván buď objednavatelem, nebo [anonymizováno] pojišťovnou, jakožto pojišťovnou objednatele, nebo přímo pojišťovnou poškozeného, uplatní tuto škodu u své pojišťovny a zaplatí veškerou prokazatelnou škodu vzniklou v souvislosti s uvedeným pochybením. Shora zmíněná Dohoda o náhradě škody není uznáním závazku žalovaného ve smyslu § 2053 občanského zákoníku, neboť neobsahuje prohlášení žalovaného o tom, že uhradí zcela konkrétně stanovenou výši škody, když výše je v dohodě stanovena pouze v rozmezí částek a navíc je v dohodě uvedeno, že bude uhrazena pouze prokazatelná škoda, nelze tedy dovodit, že žalovaný uznal odpovědnost za konkrétní výši škody. Z dohody tedy nelze bez dalšího dovodit existenci dluhu žalovaného ve smyslu § 2053 občanského zákoníku.

33. Z provedeného dokazování, a to z výpovědí svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří v rozhodném období činily pro žalovaného práce na střešní konstrukci, ze stavebního deníku a ostatně i ze znění Dohody o náhradě škody uzavřené mezi žalovaným a [právnická osoba] s.r.o. vyplývá, že k zatečení do objektu došlo po silných bouřkách a průtrži mračen. Taktéž ze zprávy Českého hydrometeorologického ústavu vyplývá, že dne 27.8.2017 odpoledne byly v [obec] bouřky, krupobití, déšť o intenzitě silného lijavce a vítr o síle vichřice. Dne 31.8.2017 se taktéž podle zprávy Českého hydrometeorologického ústavu vyskytovaly přívalové deště a nelze vyloučit ani vítr o síle vichřice. Podle údajů ve stavebním deníku, jejichž pravdivost potvrdili svědci, došlo dne 1. 9. k izolaci, vymetání vody ze střechy a vysávání vody ze střechy, je tak evidentní, že k zatečení vody do objektu došlo dne 27.8.2017 a dále nikoli 1.9.2017 jak uvádí žalobce, ale již dne 31.8.2017, jak bylo tvrzeno žalovaným.

34. Z provedeného dokazování dále vyplynulo, že střecha byla v době, kdy došlo k zatečení do objektu, ve fázi rozpracovanosti, kdy původní střešní konstrukce byla po segmentech rozebírána, čistil se mezistřešní prostor a následně se dávala vodotěsná izolace. Tato skutečnost vyplývá nejen ze stavebního deníku, ale také z výpovědí shora uvedených svědků. Soud hodnotí jak předložené listinné důkazy, tak výpovědi svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jakožto věrohodné. Svědci vypovídali o podstatných skutečnostech jasně, s logickou návazností, srozumitelně a souvisle, jejich výpovědi byly i ve shodě s předloženými listinnými důkazy. Soud tedy neměl důvod k tomu, aby vyslýchaným svědkům neuvěřil. Pakliže byla střecha teprve ve fázi rozpracovanosti, lze podle názoru soudu vichřici a přívalové deště považovat za vis maior, tedy okolnost, která se nedala předvídat a které nebylo možné ze strany žalovaného zamezit. Soud se proto zabýval tím, zda žalovaný střechu ve fázi rozpracovanosti dostatečně zajistil pro účely běžných meteorologických podmínek (tj. běžný déšť a běžný vítr). Svědci shodně uvedli, že střecha se rozkrývala po segmentech, tak, jak je to běžné, k ochraně před zatečením se dávala izolace Polyelast. Izolace je pracovním postupem, který se dělá ve dvou fázích, není možné vše učinit najednou. K zatečení došlo v první fázi izolace, kdy se izolace dává na svislou stěnu a vytahuje se do výšky cca 10 cm. Svědci dále uvedli, že místa kam nebylo možné s ohledem na tvar povrchu dát izolaci, popř. kam se v daný den již izolace dát nestihla, byla zakryta plachtou Nicotarp, plachta byla upevněna trámy. Svědci uvedli, že popsaný postup je běžným postupem, kterým je zajišťována ochrana objektu před zatečením. Taktéž svědci uvedli, že žádná místa neponechali odkrytá a pakliže by nedošlo k přívalovým dešťům a vichřici, do objektu by nezateklo. Podle svědků nebylo možné zajistit lepší ochranu před zatečením vody do objektu. Poznámka o tom, že dne 27.8.2017 došlo vlivem přívalového deště a silného větru k odkrytí provizorního zakrytí a zatečení do objektu, je uvedena i ve stavebním deníku. Svědek [příjmení] poté vysvětlil, že žalovaný uzavřel Dohodu o náhradě škody se [právnická osoba] s.r.o z důvodu, že uvedená společnost zadržovala žalovanému částku cca 1 000 000 Kč z ceny díla a vyžadovala po žalovaném podpis uvedené dohody o náhradě škody, svou odpovědnost žalovaný neuznával.

35. Soud následně ustanovil ve věci znalce [celé jméno znalce], a to za účelem posouzení, zda žalovaný pro běžné meteorologické podmínky v [obec] [anonymizováno] dostatečně zajistil střešní konstrukci, která byla ve fázi rozpracovanosti, před zatečením, když použil izolaci POLYELAST, kterou vedl po stěně do výšky 10 cm a místa, kam nebylo možné dát izolaci, zakryl plachtou NICOTARP, kterou upevnil trámy. Je pravdou, že písemné vyhotovení znaleckého posudku obsahovalo jisté nejasnosti, zejména ohledně toho, zda znalec měl k dispozici dostatečné informace pro potřeby znaleckého zkoumání. Tyto nejasnosti byly podle názoru soudu odstraněny v rámci výslechu znalce, v němž znalec upřesnil, že veškeré potřebné informace k dispozici měl. Znalec pochopil zadání znaleckého úkolu, když upřesnil, že fázi rozpracovanosti střešní konstrukce vnímal tak, že střecha byla v rekonstrukci a že ne všude se stihla dát izolace jakožto ochrana před zatečením. Znalec potvrdil, že ve fázi rozpracovanosti nebylo možné zabezpečit střechu lépe, než to učinil žalovaný. Znalec uvedl podklady, z nichž v rámci znaleckého zkoumání vycházel a popsal i to, jak dospěl ke svým závěrům. Podle názoru soudu není překážkou, že znalec vycházel i ze své praxe, neboť znalec je odborníkem ve svém oboru, své znalosti nepochybně získává i praxí. Znalec byl seznámen s obsahem spisu, provedl taktéž šetření na místě samém, z něhož si ve spojení s detailem atiky, který je obsahem spisu, evidentně učinil povědomí o tom, jak střešní konstrukce vypadá nyní i jak vypadala v době rozpracovanosti. Nejasnosti uvedené v písemném vyhotovení znaleckého posudku byly podle názoru soudu odstraněny ústním výslechem znalce, ve věci proto nebylo nutné činit revizní znalecký posudek. Znalec potvrdil, že izolace střechy se běžně dělá tak, jak to činil žalovaný a taktéž znalec potvrdil, že pro běžné meteorologické podmínky bylo zajištění střešní konstrukce tak, jak jej provedl žalovaný, dostatečné. Závěry znalce potvrdily skutečnosti uváděné svědky v tom, že v dané fázi nebylo možné učinit vhodnější opatření proti zatečení, než jaké bylo učiněno žalovaným. K tomu soud podotýká, že i svědci, kteří ve věci vypovídali, jsou izolatéry a tedy odborníky v dané oblasti. Taktéž z žalovaným předloženého technického listu od výrobce vyplývá, že izolace Polyelast se používá k hydroizolaci střech. Pokud jde o zakrytí plachtou, znalec sice uvedl, že plachtu bylo možné připevnit i přibytím, zároveň ale uvedl, že je běžným postupem i to, že se plachta upevní trámy.

36. Soud má tedy za to, že i přes prohlášení žalovaného učiněné v Dohodě o náhradě škody, bylo následně v soudním řízením prokázáno, že k zatečení vody do vozovny trolejbusů nedošlo v důsledku pochybení a zavinění žalovaného, ale v důsledku vis maior v podobě přívalového deště a vichřice, když za dané situace nebylo možné, aby žalovaný zatečení do budovy zabránil. Podle názoru soudu tedy nedošlo ze strany žalovaného k porušení zákonem stanovené prevenční povinnosti ve smyslu § 2900 občanského zákoníku, neboť žalovaný zajistil ochranu objektu před zatečením tak jak je to běžné, nebylo zjištěno jakékoli pochybení žalovaného. S ohledem na skutečnost, že soud má za to, že nárok žalobce není co do základu důvodný, nezabýval se již výší žalobcem tvrzené škody, dokazování ohledně výše škody proto soud jakožto nadbytečné nečinil.

37. S ohledem na výše uvedené soud podanou žalobu zamítl, a to i pokud jde o nárok žalobce na zaplacení částky 1 200 Kč představující paušální náklady spojené s uplatněním pohledávky (viz výrok II rozsudku). Tyto jsou totiž příslušenstvím pohledávky a pakliže není podle názoru soudu dán nárok žalobce na zaplacení žalované jistin, není dán nárok ani na úhradu požadovaného příslušenství. Totéž platí o žalobcem požadovaném úroku z prodlení.

38. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl v souladu s § 142 odst.1 o.s.ř. účastníkem, který byl ve věci plně úspěšný je žalovaný, proto má proti žalobci právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobce sice navrhl, aby soud ve věci moderoval výši náhrady nákladů řízení ve smyslu § 150 o.s.ř. s ohledem na skutečnost, že žalobce vycházel ze znění Dohody o náhradě škody, v níž žalovaný prohlásil, že k zatečení do objektu došlo v důsledku pochybení žalovaného. Soud však v dané věci důvod pro aplikaci § 150 o.s.ř. nespatřuje, neboť předmětná dohoda není uznáním závazku a žalobce setrval na podané žalobě i přesto, že žalovaný se od počátku řízení bránil tím, že k žádnému pochybení na jeho straně nedošlo. Náhrada nákladů řízení je tvořena odměnou právního zástupce žalovaného za 11 úkonů právní služby po 12 380 Kč (příprava převzetí zastoupení, 3x písemné podání ve věci samé, 6x účast při jednání soudu, když jednání před soudem dne 9. 6. 2020 je, s ohledem na délku trvání od 13: 00 do 15:40, nutné počítat za dva úkony) v souladu s § 7 vyhl. [číslo] sb., dále náhradu hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 000 Kč v souladu s § 13 odst. 3 citované vyhlášky, vše navýšeno o 21 % DPH.

39. V souladu s § 148 odst.1 o.s.ř. byla žalobci s ohledem na jeho neúspěch ve věci uložena povinnost zaplatit státu náhradu nákladů řízení vynaložených na znalečné ve výši 2 400 Kč.

40. Lhůta k plnění ohledně náhrady nákladů řízení byla uložena v souladu s § 160 odst.1 o.s.ř.