27 C 248/2025

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Podlešákovou v právní věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce , se sídlem Adresa žalobce , zastoupen: Jméno Zástupce Anonymizováno , advokát, se sídlem Jméno advokáta / Anonymizováno proti žalovaném: Jméno žalovaného A , narozený dne Datum narození žalovaného A , bytem Adresa žalovaného A , o zaplacení částky 317 644,76 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 259 002,56 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč měsíčně, splatných vždy ke každému poslednímu dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky 58 642,02 Kč, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 160,65 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 9 653,6 Kč od 2. 12. 2024 do zaplacení, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 7 688,8 Kč od 2. 12. 2024 do zaplacení, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 164,8 Kč od 2. 12. 2024 do zaplacení, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8 965,03 Kč, dále zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 307 991,16 Kč od 2. 12. 2024 do zaplacení, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 294 338,36 Kč od 2. 12. 2024 do zaplacení a úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 9 616,8 Kč od 2. 12. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 18 987,90 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 317 644,76 Kč s příslušenstvím představující co do částky 9653,6Kč s příslušenstvím nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru uzavřené dne , datum, mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, .., a co do částky 307 991,16 Kč s příslušenstvím nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru uzavřené dne , datum, mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, ..

2. Žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce posoudil před poskytnutím shora uvedených úvěrů s odbornou péčí schopnost žalovaného požadované úvěry splatit. Před uzavřením smlouvy o úvěru ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný pobírá příjem ve výši 23 000 Kč měsíčně, pravidelné měsíční výdaje žalovaného byly právním předchůdcem žalobce stanoveny na základě dat uvedených žalovaným, v kombinaci s interními informacemi banky a statistickými modely, na částku 12 410 Kč. Dále bylo právním předchůdcem žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru ze dne , datum, zjištěno, že žalovaný měl další závazky, a to spotřební úvěr se splátkou ve výši 5 502 Kč měsíčně, revolvingový úvěr s limitem 10 000 Kč a orientační splátkou ve výši 300 Kč měsíčně, kontokorentní úvěr s limitem 1000 Kč a orientační splátkou ve výši 30 Kč měsíčně a osobní úvěr se splátkou ve výši 2286 Kč měsíčně. Před uzavřením smlouvy o úvěru ze dne , datum, bylo v rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného právním předchůdcem žalobce zjištěno, že žalovaný pobírá příjem ve výši 20 078 Kč měsíčně. Pravidelné měsíční výdaje žalovaného byly stanoveny na základě dat uvedených žalovaným, v kombinaci s interními informacemi banky a statistickými modely na částku 12592 Kč. Bylo zjištěno, že žalovaný měl další závazky, a to úvěr pro fyzické osoby se splátkou ve výši 4170 Kč měsíčně, osobní úvěr se splátkou ve výši 3811 Kč měsíčně a kontokorentní úvěr s limitem ve výši 1000 Kč a orientační splátkou ve výši 30 Kč měsíčně.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

4. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav: Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, ., dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 8000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce poskytnuté prostředky spolu s úrokem sjednaným ve výši 19,9% ročně a poplatky, to vše ve splátkách po 413 Kč měsíčně ( zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, uzavřené mezi společností , právnická osoba, ., a žalovaným ). Před uzavřením smlouvy o úvěru ze dne , datum, byla právním předchůdcem žalobce posouzena úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný uvedl v rámci žádosti o úvěr, že pobírá příjem ve výši 23 000 Kč měsíčně. Příjem uvedený žalovaným byl ověřen výpisem z účtu žalovaného. Ohledně pravidelných měsíčních výdajů žalovaného vyšel právní předchůdce žalobce z částky 12410 Kč, když zohlednil, že žalovaný uvedl jako své pravidelné měsíční výdaje částku 2000 Kč, dále právní předchůdce žalobce vyšel z dat sdělených žalovaným ohledně počtu vyživovacích povinností, způsobu bydlení atd. a dále zohlednil výši pravidelných měsíčních výdajů vycházející ze statistických údajů. Dále bylo právním předchůdcem žalobce zjištěno, že žalovaný měl další úvěry, a to spotřební úvěr se splátkou ve výši 5 502 Kč měsíčně, revolvingový úvěr s limitem 10 000 Kč a orientační splátkou ve výši 300 Kč měsíčně, kontokorentní úvěr s limitem 1000 Kč a orientační splátkou ve výši 30 Kč měsíčně a osobní úvěr se splátkou ve výši 2286 Kč měsíčně (zjištěno z Posouzení úvěruschopnosti klienta).

5. Dále bylo soudem zjištěno, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, ., dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 289 177Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce poskytnuté prostředky spolu s úrokem sjednaným ve výši 15,99% ročně a poplatky, to vše ve splátkách po 5502 Kč měsíčně ( zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, uzavřené mezi společností , právnická osoba, ., a žalovaným ). Před uzavřením smlouvy o úvěru ze dne , datum, byla právním předchůdcem žalobce posouzena úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný uvedl v rámci žádosti o úvěr, že pobírá příjem ve výši 20 078 Kč měsíčně. Příjem uvedený žalovaným byl ověřen výpisem z účtu žalovaného. Ohledně pravidelných měsíčních výdajů žalovaného vyšel právní předchůdce žalobce z částky 12 592Kč, když zohlednil, že žalovaný uvedl jako své pravidelné měsíční výdaje částku 0 Kč, dále právní předchůdce žalobce vyšel z dat sdělených žalovaným ohledně počtu vyživovacích povinností, způsobu bydlení atd. a dále zohlednil výši pravidelných měsíčních výdajů vycházející ze statistických údajů. Dále bylo právním předchůdcem žalobce zjištěno, že žalovaný měl další úvěry, a to úvěr pro fyzické osoby se splátkou ve výši 4170 Kč měsíčně, osobní úvěr se splátkou ve výši 3811 Kč měsíčně a kontokorentní úvěr s limitem ve výši 1000 Kč a orientační splátkou ve výši 30 Kč měsíčně (zjištěno z Posouzení úvěruschopnosti klienta).

6. Shora uvedené pohledávky za žalovaným byly na žalobce postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a přílohy k této ). Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno ( zjištěno z dopisu - oznámení o postoupení pohledávek adresovaného žalovanému ). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (zjištěno z předžalobní výzvy a dokladu o odeslání ).

7. Podle § 86 odst. zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet ( odst.1 ). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy ( odst.2 ). Podle § 87 odst. 1 zák. č. č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020. Ve smyslu závěrů soudní judikatury, a to např. rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 poskytovatel úvěru nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.

9. Pokud jde o obě shora specifikované smlouvy o úvěru, je nutné konstatovat, že jsou svou povahou smlouvami o úvěru uzavřenými s žalovaným jakožto spotřebitelem. Soud se proto ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení zabýval z úřední povinnosti tím, zda žalobce před uzavřením shora uvedených smluv o úvěru s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného úvěry splácet. Z provedeného dokazování nelze dospět k závěru, že by se právní předchůdce žalobce s odbornou péčí zabýval posouzením úvěruschopnosti žalovaného. Zejména není zjevné, jakým konkrétním způsobem byly před uzavřením smluv ověřeny pravidelné měsíční výdaje žalovaného a jaká zjištění ohledně konkrétních pravidelných měsíčních výdajů žalovaného právní předchůdce žalobce učinil. Navíc před uzavřením obou shora specifikovaných smluv o úvěru již měl žalovaný povinnost hradit další závazky a bylo tak na místě o to důkladněji se zabývat posouzením, zda je žalovaný schopen dalšího dluhového zatížení.

10. Žalobce byl soudem vyzván v souladu s § 118a o.s.ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně toho, jakým konkrétním způsobem byly ověřeny měsíční výdaje žalovaného a na základě jakých konkrétních zjištění dospěl právní předchůdce žalobce k závěru, že majetková situace žalovanému umožňuje další dluhové zatížení. Žalobce k tomuto uvedl, že jinými tvrzeními a důkazy nedisponuje.

11. S ohledem na výše uvedené nelze podle názoru soudu jinak než dospět k závěru, že v případě obou shora specifikovaných smluv o úvěru nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce posoudil úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z tohoto důvodu je nutné obě shora uvedené smlouvy o úvěru posoudit jakožto neplatné ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalovaného tak vzniklo ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté právním předchůdcem žalobce žalovanému, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Předmět bezdůvodného obohacení, tj. poskytnuté peněžní prostředky, je žalovaný povinen vydat, tj. zaplatit, pakliže zůstal nezaplacen. Pohledávky ze shora specifikovaných smluv za žalovaným byly na žalobce postoupeny, z čehož je nutné dovodit aktivní legitimaci žalobce ohledně požadavku na vrácení poskytnutých prostředků. Je nutné zohlednit, že žalovanému byly právním předchůdcem žalobce poskytnuty z titulu smlouvy o úvěru ze dne , datum, peněžní prostředky ve výši 8000 Kč, z nichž žalovaný dosud uhradil podle tvrzení žalobce částku 1326 Kč a je tedy povinen uhradit ještě 6 674 Kč jakožto zbylou část poskytnutých a dosud neuhrazených prostředků. Z titulu smlouvy o úvěru ze dne , datum, byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 289 177 Kč, z nichž žalovaný dosud uhradil podle tvrzení žalobce částku 36 848,44 Kč a je tedy povinen uhradit ještě 252 328,56 Kč jakožto zbylou část poskytnutých a dosud neuhrazených prostředků. Žalovaný zůstal ve věci zcela nečinný, tvrzení žalobce ani jím předložené důkazy nevyvrátil. Soud proto podané žalobě vyhověl co do zaplacení částky 259 002,56 Kč ( 6674 Kč + 252 328,56 Kč). Co do zbylé části žalobcem požadované částky byla podaná žaloba zamítnuta s ohledem na konstatování neplatnosti smluv, neboť co do zbylé částky se jedná o sankce, odměny či poplatky, které nebyly mezi účastníky platně ujednány.

12. Ve smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a závěrů rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022 je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný se k ústnímu jednání soudu nedostavil a nemohl proto být soudem poučen ve smyslu §118 a o.s.ř. o nutnosti doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně svých současných měsíčních příjmů, výdajů a celkové současné majetkové situace pro účely stanovení doby přiměřené k vrácení poskytnuté jistiny. Žalobci nebylo o současných majetkových poměrech žalovaného ničeho známo. Soudu tedy nezbylo jinak, než aby pro účely stanovení doby splatnosti vyšel z příjmu sděleného naposledy žalovaným právnímu předchůdci žalobce, tj. před uzavřením smlouvy o úvěru ze dne , datum, , na základě čehož soud dospěl k závěru, že je na místě uložit žalovanému zaplatit poskytnuté prostředky žalobci ve splátkách po 2000 Kč měsíčně, tuto dobu soud v daném případě považuje za dobu přiměřenou možnostem žalovaného ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.

13. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci poskytnuté a dosud nesplacené prostředky úvěru pod ztrátou výhody splátek, a to v souladu se závěry vyslovenými Krajským soudem v Českých Budějovicích v rámci rozsudku č.j. 19 Co 1118/2024-94 či rozsudku č.j.5 Co 254/2024-105, kdy tento postup je opřen o § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a v něm uvedenou zásadu spravedlivého uspořádání vztahu věřitele a dlužníka. Ostatně je i dlouhodobou soudní praxí, že v drtivé většině případů soudy povolují splátky právě pod ztrátou jejich výhody. V daném případě soud považuje za spravedlivé uspořádání práv a povinností stran sporu stanovit splátky přiznaného plnění pod ztrátou výhody splátek, když soud neshledal žádné konkrétní důvody k tomu, aby se odchýlil od závěrů vyslovených Krajským soudem v Českých Budějovicích zejména v rámci rozsudku č.j. 19 Co 1118/2024-94. Ztrátou výhody splátek je míněno, že pokud se žalovaný zpozdí byť s jedinou splátkou, nestává se sice přisouzená částka splatnou naráz automaticky, ale věřitel může uplatnit zesplatnění celého plnění právním jednáním vůči dlužníkovi (žalovanému ), s tím, že tak musí učinit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

14. S ohledem na konstatování neplatnosti smlouvy a stanovení nové lhůty k plnění ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, nelze konstatovat, že by se žalovaný ke dni vyhlášení tohoto rozsudku ocitl v prodlení, proto byla podaná žaloba zamítnuta i co do žalobcem požadovaného úroku z prodlení, k čemuž soud opět odkazuje zejména na závěry vyslovené v rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022.

15. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř., když procesně úspěšnější žalobce má v poměrné výši při zohlednění míry úspěchu a neúspěchu právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náhrada nákladů řízení je tvořena náhradou zaplacený soudní poplatek ve výši 12706 Kč, dále odměnou za 4 úkony právního zástupce žalobce po 9580 Kč/úkon ( převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby a účast při ústním jednání soudu ) v souladu s § 7 ve spojení s §11 vyhlášky č.177/1996 Sb. dále 4krát režijní paušál po 450 Kč v souladu s § 13 odst.4 cit.vyhlášky a 21% DPH.

16. Pokud jde o žalobcem požadovaný úkon ve výši poloviny mimosmluvní odměny za vyjádření ze dne , datum, a úkon vyjádření ze dne , datum, , tak v souvislosti s těmito úkony soud žalobci náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť obsahem vyjádření ze dne , datum, bylo pouze sdělení, že žalobce nesouhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, nejednalo se o vyjádření, které by mohlo být považováno za úkon ve smyslu vyhlášky č.177/1996 Sb., a pokud jde o vyjádření žalobce ze dne , datum, , tak jeho obsahem bylo pouze doplnění tvrzení, která měla obsahovat již podaná žaloba. Žalobce podává žaloby obdobného typu opakovaně, je právně zastoupen a musí si tak již být vědom toho, že žaloba má obsahovat konkrétní tvrzení ohledně posouzení úvěruschopnosti před uzavřením smlouvy a tvrzení o výši zaplacených prostředků tak, aby bylo zjevné, jak žalobce dospěl k výši požadované částky.

17. Pro stanovení míry úspěchu žalobce je nutné zohlednit i žalobcem požadované příslušenství (pokud jde o úrok z prodlení, tak tento byl soudem pro účely stanovení míry úspěchu kapitalizován ke dni vyhlášení rozsudku). Úspěch žalobce činil 65,5%, úspěch žalovaného činil 34,5%, z tohoto důvodu má žalobce právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 31%, tedy na částku 18 987,90 Kč.