27 C 256/2024

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Podlešákovou v právní věci žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 , se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , zastoupen: Anonymizováno , Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 , Adresa zainteresované osoby 1/0 , o zaplacení částky 10 071,14 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 300 Kč, a to ve splátkách po 300 Kč měsíčně splatných vždy ke každému poslednímu dni příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 5 771,14 Kč, dále co do zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 825,09 Kč, dále úroku kapitalizovaného ve výši 562,69 Kč, dále úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 555,90 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a co do úroku ve výši 18,23 % ročně z částky 5 555,90 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 10 071,14 Kč s příslušenstvím představující nevypořádané nároky ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba2. Žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce posoudil před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovaný úvěr splatit. Žalovaný byl dotazován na své rodinné i majetkové poměry, tyto informace byly zaznamenány do Zákaznické karty ze dne , datum, a byly ověřeny doklady uvedenými v části „Ověřené dokumenty“. V rámci Zákaznické karty ze dne , datum, žalovaný uvedl, že pobírá invalidní důchod ve výši 8237 Kč měsíčně, nemá vyživovací povinnost ani úvěr či zápůjčku u jiné společnosti. Majetkovou situaci žalovaného ověřil právní předchůdce žalobce výměrem důchodu a složenkami. Zároveň bylo nahlédnuto do insolvenčního rejstříku a ověřeno, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

4. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav:Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , dne , datum, Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 7000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce poskytnuté prostředky spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 6 054 Kč, to vše v týdenních splátkách po 291 Kč ( zjištěno ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, uzavřené mezi společností , právnická osoba, a žalovaným ). Před uzavřením smlouvy o úvěru byla právním předchůdcem žalobce posouzena úvěruschopnost žalovaného na základě údajů uvedených žalovaným v Zákaznické kartě, z níž vyplývá, že žalovaný bydlí na ubytovně, nemá vyživovací povinnost, pobírá invalidní důchod ve výši 8237 Kč měsíčně, nemá jiné závazky a jeho odhadované výdaje činí 2000 Kč měsíčně. V kolonce „ Ověřené dokumenty“ je zaškrtnut výměr důchodu a složenky za březen a duben blíže neuvedeného roku ( zjištěno ze Zákaznické karty ze dne , datum, ). Pohledávka za žalovaným byla na žalobce postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a přílohy k této ). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno ( zjištěno z dopisu ze dne ze dne , datum, adresovaného žalovanému ). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (zjištěno z předžalobní výzvy a dokladu o odeslání ).

5. Podle § 86 odst. zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet ( odst.1 ). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy ( odst.2 ). Podle § 87 odst. 1 zák. č. č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

6. Ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020. Ve smyslu závěrů soudní judikatury, a to např. rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 poskytovatel úvěru nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.

7. Soud se ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení zabýval z úřední povinnosti tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením shora specifikované smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalovaným s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr. Podle názoru soudu byl v daném případě právním předchůdcem žalobce dostatečně zjištěn a ověřen příjem žalovaného ve výši 8237 Kč měsíčně. Ohledně měsíčních výdajů žalovaného však nelze na základě žalobcem předložených důkazů konstatovat, že tyto byly dostatečně ověřeny a že se právní předchůdce žalobce pouze nespolehl na informace sdělené žalovaným. Žalovaný měl velmi nízký měsíční příjem, navíc pouze z invalidního důchodu, bydlel na ubytovně, za takové situace bylo o to důkladněji potřeba zabývat se tím, zda majetková situace žalovanému skutečně umožňuje splácet úvěr. Pokud se právní předchůdce žalobce v tomto pouze spokojil se sdělením žalovaného, tak nelze konstatovat, že by posoudil úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Soud vyzval žalobce v souladu s § 118a o.s.ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů k tomu, zda a jakým konkrétním způsobem, na základě jakých konkrétních listin byly ověřovány měsíční výdaje žalovaného, taktéž soud žalobce poučil o následcích nesplnění této výzvy v podobě nebezpečí pro žalobce nepříznivého rozhodnutí. Žalobce uvedl, že jinými tvrzeními ani důkazy již v tomto nedisponuje.

8. S ohledem na výše uvedené nelze podle názoru soudu jinak než dospět k závěru, že nebylo žalobcem prokázáno, že by právní předchůdce žalobce posoudil úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z tohoto důvodu je smlouvu o úvěru nutné posoudit jakožto neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalovaného tak vzniklo ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté právním předchůdcem žalobce žalovanému, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Předmět bezdůvodného obohacení, tj. poskytnuté peněžní prostředky, je žalovaný povinen vydat, tj. zaplatit, pakliže zůstal nezaplacen. Pohledávka ze shora specifikované smlouvy za žalovaným byla na žalobce postoupena, z čehož je nutné dovodit aktivní legitimaci žalobce ohledně požadavku na vrácení poskytnutých prostředků. Žalovanému byly právním předchůdcem žalobce poskytnuty z titulu předmětné smlouvy o úvěru peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, žalovaný podle tvrzení žalobce zaplatil z titulu uvedené smlouvy částku 2700 Kč, z tohoto důvodu bylo podané žalobě soudem vyhověno co do zaplacení částky 4300 Kč jakožto zbylé části prostředků poskytnutých žalovanému, které z jeho strany dosud zůstaly nezaplaceny. Žalovaný zůstal ve věci zcela nečinný, tvrzení žalobce nevyvrátil. Co do zbylé části žalobcem požadované částky byla podaná žaloba zamítnuta s ohledem na konstatování neplatnosti smlouvy, neboť co do zbylé částky se jedná o sankce, odměny či poplatky, které nebyly mezi účastníky platně ujednány.

9. Ve smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a závěrů rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022 je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalobce byl soudem poučen ve smyslu §118 a o.s.ř. ohledně nutnosti doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně současných měsíčních příjmů, výdajů a celkové majetkové situace žalovaného pro účely stanovení doby přiměřené k vrácení poskytnuté jistiny, kdy je důkazním břemenem žalobce prokázat, že žalovaný je schopen zaplatit poskytnuté prostředky ve lhůtě požadované žalobcem a že taková lhůta je lhůtou přiměřenou poměrům žalovaného ve smyslu §87 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobce byl soudem poučen i tom, že v případě nedoplnění tvrzení a neoznačení důkazů ohledně současné majetkové situace žalovaného nese nebezpečí, že bude určena splatnost poskytnutých a dosud nezaplacených prostředků žalovanému ve splátkách ve velmi nízké měsíční výši. Žalobce k tomuto doplnil tvrzení, že předpokládá, že příjem žalovaného je cca obdobný jako byl v době uzavření smlouvy o úvěru, k čemuž žalobce jako důkaz navrhl účastnický výslech žalovaného. Soud za dané procesní situace účastnický výslech žalovaného neprovedl, neboť účastnický výslech je důkazem, nemůže nahrazovat povinnost tvrzení žalobce o rozhodujících skutečnostech. Ohledně současných měsíčních výdajů žalovaného či jeho současné majetkové situace žalobce ničeho netvrdil. Nadto má soud za to, že účastnický výslech je z logiky věci důkazním prostředkem, který má sloužit k prokázání tvrzení toho účastníka, který tvrzení uvádí ve svůj prospěch a nemá jiné důkazní prostředky, kterými by svá tvrzení prokázal. Žalobce nemůže přenášet své břemeno tvrzení a své důkazní břemeno na žalovaného. Za dané situace soudu nezbylo jinak než pro účely stanovení doby splatnosti vyjít z měsíčního příjmu žalovaného v době uzavření smlouvy, tj. z částky 8 237 Kč, který byl právním předchůdcem žalobce dostatečně ověřen. Pokud však jde o měsíční výdaje žalovaného, tak tyto v době uzavření smlouvy dostatečně ověřeny nebyly a nelze je proto zohlednit pro účely stanovení doby splatnosti. Soud tedy ohledně měsíčních výdajů žalovaného zohlednil, že v mezidobí od uzavření smlouvy o úvěru (rok 2022 ) dosud se obecně podstatně zvýšily měsíční výdaje spojené se zajištěním základních životních potřeb ( bydlení, úhrady s tím spojených energií a strava ), žalovaný navíc s ohledem na jeho velmi nízký příjem v podobě invalidního důchodu bude podle názoru soudu schopen zaplatit poskytnuté prostředky spíše ve velmi nízkých splátkách v řádech stokorun, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci poskytnuté prostředky ve výši 4300 Kč ve splátkách po 300 Kč měsíčně, tuto dobu soud v daném případě považuje za dobu přiměřenou možnostem žalovaného ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.

10. S ohledem na konstatování neplatnosti smluv a stanovení nové lhůty k plnění ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, nelze konstatovat, že by se žalovaný ke dni vyhlášení tohoto rozsudku ocitl v prodlení, proto byla podaná žaloba zamítnuta i co do žalobcem požadovaného úroku z prodlení, k čemuž soud opět odkazuje zejména na závěry vyslovené v rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022.

11. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když procesně úspěšnějším účastníkem je žalovaný ( pro účely stanovení míry úspěchu je nutné zohlednit i žalobcem požadované příslušenství ) a měl by proto proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení v poměrné výši. Žalovaný však zůstal ve věci zcela nečinný a žádné náklady mu nevznikly, proto bylo soudem rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku III rozsudku shora.