27 C 323/2023

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Podlešákovou v právní věci žalobce: ; právnická osoba , IČO , se sídlem adresa žalobkyně , zastoupen: anonymizováno jméno příjmení jméno , advokát, se sídlem adresa proti; žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum , bytem adresa žalovaného , o zaplacení částky 43 118,72 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 21 536 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 300 Kč splatných vždy k poslednímu dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky 21 582,72 Kč, dále co do zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 803,04 Kč, co do úroku kapitalizovaného ve výši 1 962,5 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 909,26 Kč od [datum] do zaplacení, co do úroku ve výši 28,74 % ročně z částky 5 909,26 Kč od [datum] do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 2 359,68 Kč, co do úroku kapitalizovaného ve výši 3 334,91 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 363,92 Kč od [datum] do zaplacení, a dále co do úroku ve výši 23,28 % ročně z částky 17 363,92 Kč od [datum] do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 43 118,72 Kč představující nevypořádané nároky ze dvou smluv o úvěru (Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] a Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum]) uzavřených mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba]

2. Žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce posoudil před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovaný úvěr splatit. Žalovaný byl dotazován na své rodinné i majetkové poměry, tyto informace byly zaznamenány do Zákaznické karty ze dne [datum] a ze dne [datum], a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“. V rámci Zákaznické karty ze dne [datum] žalovaný uvedl, že je zaměstnán, výše jeho měsíčního příjmu činí 38 109 Kč, žije v nájmu, nemá vyživovací povinnost k další osobě, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. V rámci Zákaznické karty ze dne [datum] žalovaný uvedl, že je zaměstnán, výše jeho měsíčního příjmu činí 37 948 Kč, žije v nájmu, nemá vyživovací povinnost k další osobě, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

4. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav: Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], dne [datum] Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce poskytnuté prostředky spolu s odměnou za poskytnutí úvěru ve výši 17 901 Kč, to vše v týdenních splátkách po 553 Kč (zjištěno ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalovaným). Před uzavřením smlouvy o úvěru byla právním předchůdcem žalobce posouzena úvěruschopnost žalovaného na základě údajů uvedených žalovaným v Zákaznické kartě, z níž vyplývá, že žalovaný je zaměstnán, jeho příjem činí 9109 Kč měsíčně, další čisté příjmy domácnosti činí 29 000 Kč, odhadované výdaje činí 6500 Kč měsíčně, zápůjčky u jiné společnosti nemá. V kolonce„ Ověřené dokumenty“ je zaškrtnuta pracovní smlouva a výplatní páska za měsíc září a říjen 2020 (vyplývá ze Zákaznické karty ze dne [datum]). Ze Zákaznické karty nevyplývá, že by byla právním předchůdcem ověřena výše dalších čistých příjmů domácnosti sdělených žalovaným, ani výše výdajů sdělených žalovaným. Žalovaný uhradil z titulu smlouvy o úvěru ze dne [datum] částku celkem ve výši 2 212 Kč (zjištěno z přehledu plateb). Dále bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] dne [datum] Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce poskytnuté prostředky spolu s odměnou za poskytnutí úvěru ve výši 5402 Kč, to vše v týdenních splátkách po 254 Kč (zjištěno ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalovaným). Před uzavřením smlouvy o úvěru byla právním předchůdcem žalobce posouzena úvěruschopnost žalovaného na základě údajů uvedených žalovaným v Zákaznické kartě, z níž vyplývá, že žalovaný je zaměstnán, jeho příjem činí 8948 Kč měsíčně, další čisté příjmy domácnosti činí 29 000 Kč, odhadované výdaje činí 6500 Kč měsíčně, interní splátky činí 2433 Kč, zápůjčky u jiné společnosti nemá. V kolonce„ Ověřené dokumenty“ je zaškrtnuta pracovní smlouva a výplatní páska za měsíc říjen a listopad 2020 (vyplývá ze Zákaznické karty ze dne [datum]). Ze Zákaznické karty nevyplývá, že by byla právním předchůdcem ověřena výše dalších čistých příjmů domácnosti sdělených žalovaným, ani výše výdajů sdělených žalovaným. Žalovaný uhradil z titulu smlouvy o úvěru ze dne [datum] částku celkem ve výši 254Kč (zjištěno z přehledu plateb). Pohledávka za žalovaným byla na žalobce postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a přílohy k této). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno (zjištěno z dopisu ze dne ze dne [datum] adresovaného žalovanému). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne [datum] a dokladu o odeslání).

5. Podle § 86 odst. zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst.1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst.2).

6. Podle § 87 odst. 1 zák. č. č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020.

8. Ve smyslu závěrů soudní judikatury, a to např. rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 poskytovatel úvěru nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.

9. Soud se ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení zabýval z úřední povinnosti tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením shora specifikovaných smluv o spotřebitelském úvěru s žalovaným řádně zkoumal schopnost žalovaného splácet úvěr. Žalobce se nedostavil k ústnímu jednání soudu, soud jej proto nemohl poučit v souladu s § 118a o.s.ř. o nutnosti označit důkazy k tomu, jakým konkrétním způsobem, na základě jakých konkrétních listin byly ověřovány výdaje žalovaného, a dále jakým konkrétním způsobem byl ověřen příjem žalovaného uvedený žalovaným v kolonce„ Další čisté příjmy domácnosti“. Podle názoru soudu byl v případě smlouvy o úvěru ze dne [datum] dostatečně ověřen jen příjem žalovaného ve výši 9 109 Kč měsíčně. Ohledně dalších žalovaným sdělených příjmů ani ohledně výdajů nelze na základě žalobcem předložených důkazů konstatovat, že tyto byly ověřeny a že se právní předchůdce žalobce pouze nespolehl na informace sdělené žalovaným. Totéž platí v případě smlouvy ze dne [datum], kdy z žalobcem předložených důkazů vyplývá, že ověřen byl pouze příjem žalovaného ve výši 8 948 Kč měsíčně, další příjmy a výdaje sdělené žalovaným zůstaly neověřeny. Nadto je třeba upozornit na skutečnost, že smlouva o úvěru ze dne [datum] byla uzavírána ani ne měsíc po uzavření smlouvy o úvěru ze dne [datum]. Za této situace bylo o to důkladněji potřeba zabývat se tím, zda majetková situace žalovanému umožňuje splácet další úvěr a navýšit tak míru svého zadlužení. Pokud se právní předchůdce žalobce v tomto pouze spokojil se sdělením žalovaného, tak nelze konstatovat, že by posoudil úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí.

10. S ohledem na výše uvedené nelze podle názoru soudu jinak než dospět k závěru, že nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce posoudil úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z tohoto důvodu je jak smlouvu o úvěru ze dne [datum], tak smlouvu o úvěru ze dne [datum] posoudit jakožto neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalovaného tak vzniklo ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté právním předchůdcem žalobce žalovanému, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Předmět bezdůvodného obohacení, tj. poskytnuté peněžní prostředky, je žalovaný povinen vydat, tj. zaplatit, pakliže zůstal nezaplacen. Pohledávka ze shora specifikovaných smluv za žalovaným byla na žalobce postoupena, z čehož je nutné dovodit aktivní legitimaci žalobce ohledně požadavku na vrácení poskytnutých prostředků. Zároveň je ale nutné zohlednit, že žalovanému byly právním předchůdcem žalobce poskytnuty z titulu smlouvy o úvěru ze dne [datum] peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč, když žalovaný z titulu této smlouvy uhradil celkem částku 2 212 Kč, z titulu této smlouvy tedy žalovaný je povinen zaplatit žalobci 15 790 Kč jakožto zbylou část poskytnutých prostředků, které zůstaly žalovaným nezaplaceny. Z titulu smlouvy o úvěru ze dne [datum] byly žalovanému poskytnuty prostředky ve výši 6 000 Kč, a žalovaný z titulu této smlouvy uhradil celkem částku 254 Kč, z titulu této smlouvy tedy žalovaný je povinen zaplatit žalobci 5 746 Kč jakožto zbylou část poskytnutých prostředků, které zůstaly žalovaným nezaplaceny. Co do zbylé části žalobcem požadované částky byla podaná žaloba zamítnuta s ohledem na konstatování neplatnosti obou smluv, neboť co do zbylé částky se jedná o sankce, odměny či poplatky, které nebyly mezi účastníky platně ujednány.

11. Ve smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a závěrů rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022 je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalobce ani žalovaný se k ústnímu jednání soudu nedostavili, žalobce proto nemohl být soudem poučen ve smyslu §118 a o.s.ř. ohledně doplnění příjmů, výdajů a celkové majetkové situace žalovaného pro účely stanovení doby přiměřené k vrácení poskytnuté jistiny. Soudu tedy nezbylo jinak, než aby vyšel z naposledy zjištěných poměrů žalovaného, tj. poměrů zjištěných právním předchůdcem žalobce před uzavřením smlouvy s žalovaným ze dne [datum] a [datum]. Za situace, kdy tehdy byl zjištěn a ověřen příjem žalovaného ve výši cca 9 000 Kč měsíčně, který lze povařovat za poměrně nízký, a při zohlednění skutečnosti, že v mezidobí od roku 2020 dosud se obecně podstatně zvýšily měsíční výdaje spojené se zajištěním základních životních potřeb (bydlení, strava), má soud za to, že je žalovaný schopen poskytnuté a dosud nesplacené prostředky v celkové výši 21 536 Kč zaplatit žalobci ve splátkách po 300 Kč měsíčně, tuto dobu soud v daném případě považuje za dobu přiměřenou možnostem žalovaného ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.

12. S ohledem na konstatování neplatnosti smluv a stanovení nové lhůty k plnění ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, nelze konstatovat, že by se žalovaný ke dni vyhlášení tohoto rozsudku ocitl v prodlení, proto byla podaná žaloba zamítnuta i co do žalobcem požadovaného úroku z prodlení, k čemuž soud opět odkazuje zejména na závěry vyslovené v rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když procesní úspěch žalobce a žalovaného byl téměř stejný, proto bylo soudem rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku III rozsudku shora.