27 C 331/2024

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Podlešákovou v právní věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce , se sídlem Adresa žalobce , zastoupen: Jméno Zástupce , advokátka, se sídlem Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované , narozena dne Datum narození žalované , bytem Adresa žalované , o zaplacení částky 135 379 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 97 600 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky 17 357 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 117 357 Kč ve výši 14,75 % ročně od 29. 3. 2024 do 22. 4. 2024 ve výši 1 185,75 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 116 157 Kč ve výši 14,75 % ročně od 23. 4. 2024 do 21. 5. 2024 ve výši 1 361,26 Kč, dále zákonného úroku z prodlení z částky 114 957 Kč ve výši 14,75 % ročně od 22. 5. 2024 do zaplacení, dále co do smluvní pokuty ve výši 20 422,04 Kč, dále co do úroku ve výši 64,15 % ročně z částky 100 000 Kč od 29. 3. 2024 do 21. 4. 2024 ve výši 4 112,64 Kč, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 100 000 Kč od 22. 4. 2024 do zaplacení, maximálně do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 29. 3. 2024 dosáhne částky 335 462 Kč.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 8772,40 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 135 379 Kč s příslušenstvím představující nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, uzavřené mezi žalobcem a žalovanou. Žalovaná na svůj dluh z titulu výše uvedené smlouvy uhradila žalobci částku celkem ve výši 2400 Kč, zbytek dlužné částky žalovaná neuhradila ani přes zaslanou předžalobní upomínku.

2. Žalobce uvedl, že posoudil před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalované požadovaný úvěr splatit. Tato byla žalobcem prověřena na základě výpisů z databází NRKI, SOLUS, výpisů z bankovního účtu a z prohlášení žalované jakožto dlužníka.

3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav: Žalovaná uzavřela s žalobcem smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobci poskytnuté prostředky spolu s úrokem ve výši 64,15% ročně ve 48 měsíčních splátkách po 5824 Kč ( zjištěno ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, datované dne , datum, uzavřené mezi žalobcem a žalovanou ). K poskytnutí prostředků úvěru ve výši 100 000 Kč došlo dne , datum, na účet č. , č. účtu, uvedený ve shora specifikované smlouvě o úvěru (zjištěno ze smlouvy o úvěru č., hodnota, a z dokladu o vyplacení úvěru ). Z výpisů z účtu žalované za období předcházející uzavření smlouvy o úvěru bylo soudem zjištěno, že v období od , datum, do , datum, vykazoval bankovní účet žalované počáteční zůstatek ve výši 101,45 Kč a konečný zůstatek ve výši 4035,62 Kč, žalovaná z účtu hradila splátku úvěru ve výši 1221,88 Kč, v období od , datum, do , datum, vykazoval bankovní účet žalované počáteční zůstatek ve výši 4035,62 Kč a konečný zůstatek ve výši 21 371,74 Kč, žalovaná obdržela příjem od společnosti , Anonymizováno, -, právnická osoba, . ve výši 30 998 Kč a z účtu hradila splátku úvěru ve výši 1322,88 Kč, v období od , datum, do , datum, vykazoval bankovní účet žalované počáteční zůstatek ve výši 21371,74 Kč a konečný zůstatek ve výši 13,36 Kč, žalovaná z účtu hradila splátku úvěru ve výši 1322,88 Kč a obdržela peněžní prostředky označené jako „půjčka“ od společnosti , Anonymizováno, ve výši 5500 Kč, v období od , datum, do , datum, vykazoval bankovní účet žalované počáteční zůstatek ve výši 13,36 Kč a konečný zůstatek ve výši 13 012,31 Kč, žalovaná obdržela příjem od společnosti , Anonymizováno, -, právnická osoba, . dne , datum, ve výši 36 862 Kč a dne , datum, Kč ve výši 32 949 Kč, žalovaná z účtu hradila splátku úvěru ve výši 1322,88 Kč a obdržela peněžní prostředky označené jako „spotřebitelský úvěr“ od společnosti Movinero ve výši 5000 Kč, v období od , datum, do , datum, vykazoval bankovní účet žalované počáteční zůstatek ve výši 13 012,31 Kč a konečný zůstatek ve výši 2,43 Kč, žalovaná z účtu hradila splátku úvěru ve výši 1322,88 Kč a obdržela peněžní prostředky označené jako „čerpání“ od společnosti , právnická osoba, ve výši 7000 Kč ( zjištěno z výpisů z bankovního účtu vedeného na jméno žalované pod číslem , č. účtu, za shora uvedená období ). Žalovaná z titulu shora uvedené smlouvy o úvěru uzavřené s žalobcem žalobci uhradila částku 2400 Kč (zjištěno z Karty klienta ). Žalovaná splátky úvěru řádně nehradila, dopisem ze dne , datum, proto žalobce úvěr zesplatnil (zjištěno z dopisu ze dne , datum, adresovaného žalobcem žalované ). Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (zjištěno z předžalobní výzvy a dokladu o odeslání ).

5. Podle § 86 odst. zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet ( odst.1 ). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy ( odst.2 ).

6. Podle § 87 odst. 1 zák. č. č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020. Ve smyslu závěrů soudní judikatury, a to např. rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 poskytovatel úvěru nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.

8. Soud se ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení zabýval z úřední povinnosti tím, zda žalobce před uzavřením shora specifikované smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalovanou posoudil s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet. Soud má za to, že nikoli. Žalobce uvedl, že měsíční příjmy a výdaje žalované ověřil prostřednictvím výpisů z bankovního účtu žalované. Z těchto výpisů však předně vyplývá, že žalovaná již v době před uzavřením smlouvy o úvěru s žalobcem měla minimálně tři další závazky z titulu smluv o úvěru u nebankovních subjektů, o to důkladněji se tedy žalobce měl před poskytnutím prostředků úvěru zabývat posouzením, zda žalovaná je schopna dalšího dluhového zatížení. Soud má za to, že výpisů z účtu žalované vyplývá, že žalovaná v době uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí prostředků žalobcem již nebyla schopna dalšího dluhového zatížení. Z výpisů z účtu žalované vyplývá, že pobírala průměrný příjem od společnosti , Anonymizováno, -, právnická osoba, . ve výši cca 32 000 Kč měsíčně, zároveň je však z uvedených výpisů z účtu patrné, že v období těsně předcházejícím uzavření smlouvy o úvěru s žalobcem vykazoval bankovní účet žalované nízký zůstatek, z něhož žalovaná nebyla schopna hradit jakýkoli další závazek, taktéž je z výpisů z bankovního účtu žalované těsně předcházejících uzavření smlouvy evidentní, že bez prostředků, které žalovaná obdržela jako prostředky úvěru od jiných nebankovních institucí, převyšovaly měsíční výdaje žalované její měsíční příjmy. Soud má tedy s ohledem na shora uvedené za to, že ze strany žalobce v daném případě nebyla s odbornou péčí posouzena úvěruschopnost žalované.

9. Z výše uvedeného důvodu je nutné hledět na předmětnou smlouvu o úvěru ze dne , datum, uzavřenou mezi žalobcem a žalovanou jakožto na neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalované tak vzniklo ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté žalobcem žalované, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Předmět bezdůvodného obohacení, tj. poskytnuté peněžní prostředky, je žalovaná povinna vydat, tj. zaplatit, a to v rozsahu, v jakém zůstal nezaplacen. Je nutné zohlednit, že žalované byly žalobcem poskytnuty z titulu smlouvy o úvěru peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč a žalovaná z titulu této smlouvy uhradila celkem částku 2 400 Kč, z titulu této smlouvy je proto žalovaná povinna zaplatit žalobci částku 97 600 Kč jakožto zbylou část poskytnutých prostředků, které zůstaly žalovanou nezaplaceny. Soud tedy vyhověl podané žalobě co do zaplacení částky 97 600 Kč. Co do zbylé části žalobcem požadované částky byla podaná žaloba zamítnuta s ohledem na konstatování neplatnosti smlouvy, neboť co do zbylé částky se jedná o sankce, odměny či poplatky, které nebyly mezi účastníky platně ujednány.

10. Ve smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a závěrů rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022 je žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Žalobce byl soudem poučen ve smyslu §118 a o.s.ř. o nutnosti doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně současných měsíčních příjmů, výdajů a celkové majetkové situace žalované pro účely stanovení doby přiměřené k vrácení poskytnuté jistiny, kdy je důkazním břemenem žalobce prokázat, že žalovaná je schopna zaplatit poskytnuté prostředky ve lhůtě požadované žalobcem a že taková lhůta je lhůtou přiměřenou poměrům žalované ve smyslu §87 zákona o spotřebitelském úvěru. Taktéž byl žalobce poučen o tom, že v případě nedoplnění tvrzení a neoznačení důkazů ohledně současné majetkové situace žalované nese žalobce nebezpečí, že bude určena splatnost poskytnutých a dosud nezaplacených prostředků žalované ve splátkách v nízké měsíční výši. Žalobce k tomuto poučení žádná tvrzení a důkazy ohledně současné majetkové situace žalované nedoplnil. Žalovaná zůstala ve věci zcela nečinná, k ústnímu jednání soudu se nedostavila, ke své současné majetkové situaci se nevyjádřila. Soudu proto nezbylo jinak, než aby pro účely stanovení splatnosti vyšel z naposledy zjištěných poměrů žalované, tj. poměrů zjištěných žalobcem před uzavřením smlouvy o úvěru ze dne , datum, . Za situace, kdy tehdy byl zjištěn a ověřen průměrný měsíční příjem žalované ve výši cca 32 000 Kč, a při zohlednění skutečnosti, že v mezidobí od roku 2023, kdy došlo k uzavření předmětné smlouvy o úvěru, dosud, se obecně zvýšily měsíční výdaje spojené se zajištěním základních životních potřeb (bydlení, strava ), má soud za to, že je na místě uložit žalované zaplatit zbylou část poskytnutých prostředků ve splátkách po 2000 Kč měsíčně, tuto dobu soud v daném případě považuje za dobu přiměřenou možnostem žalované ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.

11. Soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci poskytnuté a dosud nesplacené prostředky úvěru pod ztrátou výhody splátek, a to v souladu se závěry vyslovenými Krajským soudem v Českých Budějovicích v rámci rozsudku č.j. 19 Co 1118/2024-94 či rozsudku č.j.5 Co 254/2024-105, kdy tento postup je opřen o § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a v něm uvedenou zásadu spravedlivého uspořádání vztahu věřitele a dlužníka. Ostatně je i dlouhodobou soudní praxí, že v drtivé většině případů soudy povolují splátky právě pod ztrátou jejich výhody. V daném případě soud považuje za spravedlivé uspořádání práv a povinností stran sporu stanovit splátky přiznaného plnění pod ztrátou výhody splátek, když soud neshledal žádné konkrétní důvody k tomu, aby se odchýlil od závěrů vyslovených Krajským soudem v Českých Budějovicích zejména v rámci rozsudku č.j. 19 Co 1118/2024-94. Ztrátou výhody splátek je míněno, že pokud se žalovaná zpozdí byť s jedinou splátkou, nestává se sice přisouzená částka splatnou naráz automaticky, ale věřitel (žalobce) může uplatnit zesplatnění celého plnění právním jednáním vůči dlužníkovi (žalované ), s tím, že tak musí učinit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

12. S ohledem na konstatování neplatnosti smluv a stanovení nové lhůty k plnění ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, nelze konstatovat, že by se žalovaná ke dni vyhlášení tohoto rozsudku ocitla v prodlení, proto byla podaná žaloba zamítnuta i co do žalobcem požadovaného úroku z prodlení, k čemuž soud opět odkazuje zejména na závěry vyslovené v rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022.

13. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle § 142 odst.2 o.s.ř, když procesně úspěšnějším účastníkem je žalobce a má proto proti žalované právo na náhradu nákladů řízení v poměrné výši. Úspěch žalobce při zohlednění jím požadovaného příslušenství ( pro účely stanovení míry úspěchu je nutné zohlednit i žalobcem požadované příslušenství, když ohledně úroku a úroku z prodlení, který nebyl žalobcem kapitalizován, soud tento pro účely stanovení míry úspěchu kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku ), činil 61%, úspěch žalované 39%. Žalobce tak má právo na 22% z celkové náhrady nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení je tvořena náhradou za zaplacený soudní poplatek ve výši 6769Kč, dále odměnou za 4 úkony právního zástupce žalobce po 6540Kč/úkon (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, písemné podání ve věci samé a účast při ústním jednání soudu) v souladu s § 7 ve spojení s §11 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále náhradou hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 1200 Kč v souladu s § 13 odst.4 cit. vyhlášky a 21 % DPH. Celkem tak náhrada nákladů řízení činí 39 874,60Kč, z této 22% činí 8 772,40 Kč tak jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku shora.