Okresní soud v Českých Budějovicích · Rozsudek

27 C 364/2025

č. j. 27 C 364/2025-27

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-01-29 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSCB:2026:27.C.364.2025.1

Citované zákony (4)

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Podlešákovou v právní věci žalobce: Jméno žalobce A ., Jméno žalobce A se sídlem Adresa žalobce B , zastoupen: Jméno Zástupce , advokátka, se sídlem Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované A , narozena dne Datum narození žalované A , bytem Adresa žalované A , o zaplacení částky 90 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 90 000 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč měsíčně splatných vždy ke každému poslednímu dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení úroku ve výši 14,99 % ročně z částky 90 000 Kč od 24. 7. 2025 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 90 000 Kč od 24. 7. 2025 do zaplacení, úroku kapitalizovaného za období od 21. 12. 2023 do 23. 7. 2025 ve výši 8 310,79 Kč a zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného za období od 10. 7. 2024 do 23. 7. 2025 ve výši 24 970,89 Kč.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 7152Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 90 000 Kč s příslušenstvím představující nevypořádané nároky ze Smlouvy o hotovostním úvěru č. , Anonymizováno, ze dne , datum, uzavřené mezi žalobcem a žalovanou. Žalobce uvedl, že posoudil před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalované požadovaný úvěr splatit. Vyšel z informací sdělených mu žalovanou a dále z lustrace žalované v bankovních a nebankovních registrech, v insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav: Žalovaná uzavřela dne , datum, s žalobcem Smlouvu o hotovostním úvěru mPůjčka plus č. , Anonymizováno, , na jejímž základě poskytl žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 90 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobci poskytnuté prostředky spolu s úrokem ve výši 14,99% ročně ve splátkách po 2626,66 Kč měsíčně ( zjištěno ze Smlouvy o hotovostním úvěru mPůjčka plus č. , Anonymizováno, , uzavřené mezi žalobcem a žalovanou a dále z transakční historie účtu ). Podle tvrzení žalobce ověřil žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru úvěruschopnost žalované tak, že vyšel z informací od žalované, lustrace v bankovních a nebankovních registrech, v insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí. Byl zjištěn příjem žalované ve výši 22 910 Kč (zjištěno žádosti žalované o poskytnutí úvěru ). Výdaje žalované byly žalobcem stanoveny na částku 4860 Kč na základě statistických dat. Žalovaná z titulu shora uvedené smlouvy o úvěru uzavřené s žalobcem neuhradila podle tvrzení žalobce ničeho. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne , datum, a dokladu o odeslání ).

4. Podle § 86 odst. zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet ( odst.1 ). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy ( odst.2 ). Podle § 87 odst. 1 zák. č. č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

5. Ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020. Ve smyslu závěrů soudní judikatury, a to např. rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 poskytovatel úvěru nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.

6. S ohledem na skutečnost, že v daném případě se jedná o smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi žalobcem jakožto poskytovatelem úvěru a žalovanou jakožto spotřebitelem, zabýval se soud se ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení z úřední povinnosti tím, zda žalobce před uzavřením shora specifikované smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalovanou posoudil s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet. Podle názoru soudu nebylo žalobcem prokázáno posouzení úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí. Nebylo totiž prokázáno, jakým konkrétním způsobem žalobce ověřil výši pravidelného měsíčního příjmu žalované. Ohledně pravidelných měsíčních výdajů žalované se žalobce v podstatě spokojil s jejich výší tak jak ji uvedla žalovaná (0 Kč ), žalobce neprokázal zda a jakým konkrétním způsobem ověřil výši žalovanou sdělených výdajů. Není zjevné, zda a jaká konkrétní zjištění učinil žalobce a jak konkrétně tyto ověřil zejména ohledně měsíčních nákladů žalované na bydlení, energie či základní životní potřeby jako je strava. Žalobce se nedostavil k ústnímu jednání soudu a nemohl proto být soudem ve smyslu §118a o.s.ř. poučen o nutnosti doplnění tvrzení a označení důkazů ve smyslu shora uvedeného požadavku. Z tvrzení žalobce a z jím předložených důkazů nelze dospět k závěru o tom, že před uzavřením shora uvedené smlouvy o úvěru byla žalobcem s odbornou péčí posouzena úvěruschopnost žalované a bylo možné dospět k závěru, že žalovaná byla schopna dluhového zatížení v podobě předmětného úvěru.

7. Z výše uvedeného důvodu je nutné hledět na předmětnou smlouvu o úvěru uzavřenou mezi žalobcem a žalovanou jakožto na neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalované tak vzniklo ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté žalobcem žalované, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Předmět bezdůvodného obohacení, tj. poskytnuté peněžní prostředky, je žalovaná povinna vydat, tj. zaplatit, a to v rozsahu, v jakém zůstal nezaplacen. Žalované byly žalobcem poskytnuty z titulu předmětné smlouvy o úvěru peněžní prostředky ve výši 90 000 Kč, žalovaná žalobci podle tvrzení žalobce neuhradila ničeho. Žalovaná zůstala ve věci zcela nečinná, tvrzení žalobce nevyvrátila. Soud proto podané žalobě vyhověl co do zaplacení částky 90 000 Kč jakožto prostředků, které byly žalované poskytnuty a zůstaly ze strany žalované nezaplaceny. Co do zbylé části žalobcem požadované částky byla podaná žaloba zamítnuta s ohledem na konstatování neplatnosti smlouvy, neboť co do zbylé částky se jedná o sankce, odměny či poplatky, které nebyly mezi účastníky platně ujednány.

8. Ve smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a závěrů rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022 je žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Žalovaná se nedostavila k ústnímu jednání soudu, a nemohla tak být soudem poučena ve smyslu §118 a o.s.ř. o nutnosti doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně svých současných měsíčních příjmů, výdajů a celkové majetkové situace pro účely stanovení doby přiměřené k vrácení poskytnuté jistiny, když tyto skutečnosti jsou důkazním břemenem žalované. Soud tedy pro nečinnost žalované nedisponoval žádnými zjištěními o současné majetkové situaci žalované. Soudu nezbylo jinak, než aby pro účely stanovení splatnosti vyšel z příjmu sděleného žalovanou před uzavřením shora uvedené smlouvy o úvěru, tj.22 910 Kč měsíčně, a zohlednil, že v mezidobí od roku 2023, kdy došlo k uzavření předmětné smlouvy o úvěru, dosud, se obecně zvýšily měsíční výdaje spojené se zajištěním základních životních potřeb (bydlení, strava ), proto má soud za to, že je na místě uložit žalované zaplatit zbylou část poskytnutých prostředků ve splátkách po 2000 Kč měsíčně, tuto dobu soud v daném případě považuje za dobu přiměřenou možnostem žalované ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.

9. Soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci poskytnuté a dosud nesplacené prostředky úvěru pod ztrátou výhody splátek, a to v souladu se závěry vyslovenými Krajským soudem v Českých Budějovicích v rámci rozsudku č.j. 19 Co 1118/2024-94 či rozsudku č.j.5 Co 254/2024-105, kdy tento postup je opřen o § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a v něm uvedenou zásadu spravedlivého uspořádání vztahu věřitele a dlužníka. Ostatně je i dlouhodobou soudní praxí, že v drtivé většině případů soudy povolují splátky právě pod ztrátou jejich výhody. V daném případě soud považuje za spravedlivé uspořádání práv a povinností stran sporu stanovit splátky přiznaného plnění pod ztrátou výhody splátek, když soud neshledal žádné konkrétní důvody k tomu, aby se odchýlil od závěrů vyslovených Krajským soudem v Českých Budějovicích zejména v rámci rozsudku č.j. 19 Co 1118/2024-94. Ztrátou výhody splátek je míněno, že pokud se žalovaný zpozdí byť s jedinou splátkou, nestává se sice přisouzená částka splatnou naráz automaticky, ale věřitel (žalobce) může uplatnit zesplatnění celého plnění právním jednáním vůči dlužníkovi (žalované ), s tím, že tak musí učinit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

10. S ohledem na konstatování neplatnosti smluv a stanovení nové lhůty k plnění ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, nelze konstatovat, že by se žalovaný ke dni vyhlášení tohoto rozsudku ocitl v prodlení, proto byla podaná žaloba zamítnuta i co do žalobcem požadovaného úroku z prodlení, k čemuž soud opět odkazuje zejména na závěry vyslovené v rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022.

11. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle § 142 odst.2 o.s.ř, když procesně úspěšnějším účastníkem je žalobce a má proto proti žalované právo na náhradu nákladů řízení v poměrné výši. Úspěch žalobce při zohlednění jím požadovaného příslušenství ( pro účely stanovení míry úspěchu je nutné zohlednit i žalobcem požadované příslušenství, když ohledně úroku a úroku z prodlení, který nebyl žalobcem kapitalizován, soud tento pro účely stanovení míry úspěchu kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku ), činil 66,04%, úspěch žalované činil 33,96%. Žalobce tak má právo na 32,08% z celkové náhrady nákladů řízení. Celková náhrada nákladů řízení je tvořena náhradou za zaplacený soudní poplatek ve výši 3600Kč, dále odměnou za 3 úkony právní zástupkyně žalobce po 4700Kč/úkon (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, písemné podání ve věci samé ) v souladu s § 7 ve spojení s §11 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále náhradou hotových výdajů právní zástupkyně žalobce ve výši 1350 Kč v souladu s § 13 odst.4 cit. vyhlášky a 21 % DPH. Celkem tak náhrada nákladů řízení činí 22 294,5Kč, z této činí 32,08 % částka 7 152 Kč tak jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku shora.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.