27 C 413/2024

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Podlešákovou v právní věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce , se sídlem Adresa žalobce zastoupen: Jméno Zástupce se sídlem Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného , bytem Adresa žalovaného , o zaplacení částky 218 183,85 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 209 914,83 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč měsíčně splatných vždy ke každému poslednímu dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky 8 269,02 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 209 914,83 Kč od 8. 6. 2023 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 23 589,17 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 218 183,85 Kč s příslušenstvím představující nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru „, hodnota, uzavřené dne , datum, mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, .

2. Žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce posoudil před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovaný úvěr splatit, vyšel z informací sdělených žalovaným a dále nahlédl do příslušných databází.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

4. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav: Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , dne , datum, smlouvu o úvěru , hodnota, , na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 221 965 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce poskytnuté prostředky spolu s poplatkem a úrokem jakožto odměnou za poskytnutí úvěru, a to v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, ( zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, uzavřené mezi společností , právnická osoba, , Anonymizováno, , a žalovaným ). Před uzavřením smlouvy o úvěru byla právním předchůdcem žalobce posouzena úvěruschopnost žalovaného na základě údajů uvedených žalovaným v žádosti o úvěr, z níž vyplývá, že žalovaný je zaměstnán, je svobodný, bydlí u rodičů a má jiné závazky, které splácí splátkou ve výši cca , částka, měsíčně. Příjem žalovaného byl ověřen potvrzením zaměstnavatele, podle něhož činil příjem žalovaného , částka, měsíčně (zjištěno z potvrzení zaměstnavatele ). Z výpisu z úvěru poté bylo zjištěno, že žalovaný z titulu výše uvedené smlouvy dluží jistinu ve výši , částka, . Pohledávka za žalovaným byla na žalobce postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a seznamu postoupených pohledávek ). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno ( zjištěno z dopisu ze dne , datum, adresovaného žalovanému ). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne , datum, a dokladu o odeslání ).

5. Podle § 86 odst. zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet ( odst.1 ). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy ( odst.2 ). Podle § 87 odst. 1 zák. č. č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

6. Ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020. V souladu se závěry soudní judikatury, a to např. rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018, poskytovatel úvěru nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.

7. Soud se ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení zabýval z úřední povinnosti tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalovaným řádně zkoumal schopnost žalovaného splácet úvěr.

8. Z provedeného dokazování lze mít za prokázané, že právní předchůdce žalobce se zabýval posouzením majetkové situace žalovaného jakožto spotřebitele před uzavřením smlouvy o úvěru, zjistil a dostatečně ověřil pravidelný měsíční příjem žalovaného ve výši , částka, . Pokud však jde o zjištění a ověření pravidelných měsíčních výdajů žalovaného, tak tyto podle názoru soudu dostatečně, tedy s odbornou péčí, ověřeny právním předchůdcem žalobce nebyly. Právní předchůdce žalobce se ohledně pravidelných měsíčních výdajů žalovaného pouze spolehl na informace od žalovaného, z nichž však vyplývalo pouze to, že bydlí u rodičů a má jiné závazky. Za situace, kdy žalovaný před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru měl jiné závazky, bylo tím spíše namístě o to důkladněji se zabývat tím, zda majetková situace žalovaného skutečně umožňuje jeho další dluhové zatížení.

9. Žalobce se nedostavil k ústnímu jednání soudu a soud jej proto nemohl vyzvat v souladu s § 118a o.s.ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně toho, jakým konkrétním způsobem byly ověřeny měsíční výdaje žalovaného a na základě jakých konkrétních zjištění dospěl právní předchůdce žalobce k závěru, že majetková situace žalovanému umožňuje hradit další závazek, s tím, že v případě nedoplnění tvrzení a neoznačení důkazů nese žalobce nebezpečí nepříznivého rozhodnutí v podobě následku konstatování neplatnosti smlouvy o úvěru. S ohledem na výše uvedené nelze podle názoru soudu jinak než dospět k závěru, že nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce posoudil úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z tohoto důvodu je nutné smlouvu o úvěru posoudit jakožto neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalovaného tak vzniklo ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté právním předchůdcem žalobce žalovanému, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Předmět bezdůvodného obohacení, tj. poskytnuté peněžní prostředky, je žalovaný povinen vydat, tj. zaplatit, pakliže zůstal nezaplacen. Pohledávka ze shora specifikované smlouvy za žalovaným byla na žalobce postoupena, z čehož je nutné dovodit aktivní legitimaci žalobce ohledně požadavku na vrácení poskytnutých prostředků. Z poskytnutých prostředků zůstala žalovaným dosud neuhrazena částka ve výši 209 914,83 Kč, co do této částky proto soud podané žalobě vyhověl. Žalovaný zůstal ve věci zcela nečinný, tvrzení žalobce ani jím předložené důkazy nevyvrátil. Co do zbylé části žalobcem uplatněného nároku byla podaná žaloba zamítnuta s ohledem na konstatování neplatnosti smlouvy, neboť co do zbylé částky se jedná o sankce, odměny či poplatky, které nebyly mezi účastníky platně ujednány.

10. Ve smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a závěrů rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022 je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný ani žalobce se k ústnímu jednání soudu nedostavili. Žalobce proto nemohl být soudem poučen ve smyslu §118 a o.s.ř. o nutnosti doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně současných měsíčních příjmů, výdajů a celkové majetkové situace žalovaného pro účely stanovení doby přiměřené k vrácení poskytnuté jistiny, kdy je důkazním břemenem žalobce prokázat, že žalovaný je schopen zaplatit poskytnuté prostředky ve lhůtě požadované žalobcem a že taková lhůta je lhůtou přiměřenou poměrům žalovaného ve smyslu §87 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobce s ohledem na svou nepřítomnost při ústním jednání soudu nemohl být soudem poučen ani tom, že v případě nedoplnění tvrzení a neoznačení důkazů ohledně současné majetkové situace žalovaného nese žalobce nebezpečí, že bude určena splatnost poskytnutých a dosud nezaplacených prostředků žalovanému ve splátkách v nízké měsíční výši. Soudu s ohledem na shora uvedené nezbylo jinak, než aby pro účely stanovení splatnosti vyšel z naposledy zjištěných ověřených skutečností ohledně poměrů žalovaného, tj. poměrů zjištěných právním předchůdcem žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru ze dne , datum, . Za situace, kdy tehdy byl zjištěn a ověřen příjem žalovaného ve výši cca , částka, měsíčně, při zohlednění skutečnosti, že žalovaný v době uzavření shora uvedené smlouvy s žalobcem již hradil jiné závazky a taktéž s přihlédnutím, že v mezidobí od roku 2021, kdy došlo k uzavření předmětné smlouvy o úvěru, dosud, se obecně podstatně zvýšily měsíční výdaje spojené se zajištěním základních životních potřeb (bydlení, strava ), má soud za to, že je na místě uložit žalovanému zaplatit zbylou část poskytnutých prostředků ve splátkách po , částka, měsíčně, takovou dobu soud v daném případě považuje za dobu přiměřenou možnostem žalovaného ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.

11. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci poskytnuté a dosud nesplacené prostředky úvěru pod ztrátou výhody splátek, a to v souladu se závěry vyslovenými Krajským soudem v Českých Budějovicích v rámci rozsudku č.j. 19 Co 1118/2024-94 či rozsudku č.j.5 Co 254/2024-105, kdy tento postup je opřen o § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a v něm uvedenou zásadu spravedlivého uspořádání vztahu věřitele a dlužníka. Ostatně je i dlouhodobou soudní praxí, že v drtivé většině případů soudy povolují splátky právě pod ztrátou jejich výhody. V daném případě soud považuje za spravedlivé uspořádání práv a povinností stran sporu stanovit splátky přiznaného plnění pod ztrátou výhody splátek, když soud neshledal žádné konkrétní důvody k tomu, aby se odchýlil od závěrů vyslovených Krajským soudem v Českých Budějovicích zejména v rámci rozsudku č.j. 19 Co 1118/2024-94. Ztrátou výhody splátek je míněno, že pokud se žalovaný zpozdí byť s jedinou splátkou, nestává se sice přisouzená částka splatnou naráz automaticky, ale věřitel může uplatnit zesplatnění celého plnění právním jednáním vůči dlužníkovi (žalovanému ), s tím, že tak musí učinit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

12. S ohledem na konstatování neplatnosti smluv a stanovení nové lhůty k plnění ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, nelze konstatovat, že by se žalovaný ke dni vyhlášení tohoto rozsudku ocitl v prodlení, proto byla podaná žaloba zamítnuta i co do žalobcem požadovaného úroku z prodlení, k čemuž soud opět odkazuje zejména na závěry vyslovené v rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022.

13. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobce byl procesně úspěšnějším účastníkem ve věci, a má proto v poměrné výši právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému. Náhrada nákladů řízení je tvořena náhradou zaplacený soudní poplatek ve výši 8728 Kč, dále odměnou za 3 úkony právního zástupce žalobce po 9180 Kč/úkon (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby) v souladu s § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č.177/1996 Sb., dále náhradou hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 900 Kč v souladu s § 13 dst.4 cit.vyhlášky a 21 % DPH. Úspěch žalobce činil 77,34% (když pro zjištění míry úspěchu je nutné zohlednit i žalobcem požadované příslušenství ve formě úroku z prodlení, tento soud pro účely náhrady nákladů řízení kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku), úspěch žalovaného činil 22,66%, z tohoto důvodu má žalobce právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 54,68%, tedy na částku 23 589,17 Kč.