Okresní soud v Českých Budějovicích · Rozsudek

27 C 71/2026

č. j. 27 C 71/2026-22

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-05-21 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSCB:2026:27.C.71.2026.1

Citované zákony (3)

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Podlešákovou v právní věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce , se sídlem Adresa žalobce , zastoupen: Jméno Zástupce Anonymizováno ., advokátka, se sídlem Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované , narozena dne Datum narození žalované , bytem Adresa žalované , o zaplacení částky 13 250 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 4 454 Kč,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 9 834 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč měsíčně splatných vždy ke každému poslednímu dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky 3 416 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 13 250 Kč od 28. 10. 2024 do zaplacení, dále co do částky 2 500 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky a dále co do smluvní pokuty ve výši 4 454 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku zaplacení částky 13 250 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 4454 Kč, představující nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobcem a žalovanou dne , datum, .

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav: Žalovaná uzavřela s žalobcem dne , datum, smlouvu nazvanou „ Tato smlouva o zápůjčce“, na základě které žalobce poskytl žalované na bankovní účet peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté prostředky a zaplatit poplatek za jejich poskytnutí ve výši 3 250 Kč, a to do , datum, . Pro případ prodlení s úhradou závazků se žalovaná zavázala zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1% za každý den prodlení ( zjištěno ze smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovanou dne , datum, a výpisu z bankovního účtu žalobce ). Žalovaná poskytnuté prostředky spolu se sjednaným poplatkem žalobci nezaplatila, a to ani přes zaslanou předžalobní výzvu (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne , datum, a dokladu o odeslání ).

4. Podle § 86 odst. zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet ( odst.1 ). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy ( odst.2 ).

5. Podle § 87 odst. 1 zák. č. č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

6. Ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020.

7. Ve smyslu závěrů soudní judikatury, a to např. rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 poskytovatel úvěru nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.

8. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že mezi žalobcem jakožto poskytovatelem úvěru a žalovanou jakožto spotřebitelem byla uzavřena smlouva o úvěru. Soud se proto ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení zabýval z úřední povinnosti tím, zda žalobce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalovanou řádně zkoumal schopnost žalované splácet úvěr. Žalobce byl přípisem soudu vyzván k doplnění tvrzení a důkazů ohledně toho, jaká konkrétní zjištění žalobce při zkoumání úvěruschopnosti žalované učinil, co konkrétně zjistil při posuzování sociálních a majetkových poměrů žalované před uzavřením smlouvy a jaká zjištění jej vedla k závěru o úvěruschopnosti žalované. Žalobce však k této výzvě soudu ničeho nedoplnil a nedostavil se ani k ústnímu jednání soudu. Soud tedy nemohl žalobce poučit ve smyslu § 118 a o.s.ř. o tom, že neunáší břemeno tvrzení a důkazní břemeno ve smyslu shora uvedeného, tj. ve smyslu toho, že s odbornou péčí posoudil před uzavřením smlouvy o úvěru s žalovanou úvěruschopnost žalované.

9. S ohledem na výše uvedené nelze podle názoru soudu jinak než dospět k závěru, že v daném případě nebylo žalobcem prokázáno, že by byla před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí posouzena schopnost žalované splácet úvěr. Z tohoto důvodu je nutné smlouvu o úvěru posoudit jakožto neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalované tak vzniklo ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté žalobcem žalované, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Předmět bezdůvodného obohacení, tj. poskytnuté peněžní prostředky, je žalovaná povinna žalobci vydat, tj. zaplatit, v tom rozsahu, v jakém zůstal ke dni vyhlášení tohoto rozsudku nezaplacen. Žalované byly žalobcem poskytnuty z titulu předmětné smlouvy o úvěru peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Z těchto žalovaná podle tvrzení žalobce uhradila částku 166 Kč. Žalovaná tvrzení žalobce nevyvrátila, zůstala ve věci zcela nečinná. Z tohoto důvodu soud vyhověl podané žalobě co do zaplacení částky 9 834 Kč představující prostředky, které byly žalované z titulu shora uvedené smlouvy poskytnuty a které zůstaly žalovanou nezaplaceny. Ve zbylé části byla podaná žaloba s ohledem na konstatování neplatnosti smlouvy zamítnuta, neboť co do zbylé částky se jedná o sankce, odměny či poplatky, které nebyly mezi účastníky platně ujednány.

10. Ve smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a závěrů rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022 je žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Žalovaná se k ústnímu jednání soudu nedostavila a nemohla proto být soudem poučena ve smyslu §118 a o.s.ř. o nutnosti doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně svých současných měsíčních příjmů, výdajů a celkové současné majetkové situace pro účely stanovení doby přiměřené k vrácení poskytnuté jistiny. Soudu tedy nezbylo jinak než vyjít z obecné zkušenosti, že žalobce je nebankovním subjektem, který v převážné většině případů poskytuje úvěry osobám s velmi nízkými příjmy, z tohoto důvodu má soud za to, že je na místě stanovit žalované lhůtu k zaplacení poskytnutých prostředků v nízkých splátkách, které má žalovaná možnost platit. Soud proto s přihlédnutím k uvedené skutečnosti a taktéž s přihlédnutím k výši poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků stanovil žalované lhůtu ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně, tuto dobu soud v daném případě považuje za dobu přiměřenou možnostem žalované ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.

11. Soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci poskytnuté a dosud nesplacené prostředky úvěru pod ztrátou výhody splátek, a to v souladu se závěry vyslovenými Krajským soudem v Českých Budějovicích v rámci rozsudku č.j. 19 Co 1118/2024-94 či rozsudku č.j.5 Co 254/2024-105, kdy tento postup je opřen o § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a v něm uvedenou zásadu spravedlivého uspořádání vztahu věřitele a dlužníka. Ostatně je i dlouhodobou soudní praxí, že v drtivé většině případů soudy povolují splátky právě pod ztrátou jejich výhody. V daném případě soud považuje za spravedlivé uspořádání práv a povinností stran sporu stanovit splátky přiznaného plnění pod ztrátou výhody splátek, když soud neshledal žádné konkrétní důvody k tomu, aby se odchýlil od závěrů vyslovených Krajským soudem v Českých Budějovicích zejména v rámci rozsudku č.j. 19 Co 1118/2024-94. Ztrátou výhody splátek je míněno, že pokud se žalovaný zpozdí byť s jedinou splátkou, nestává se sice přisouzená částka splatnou naráz automaticky, ale věřitel může uplatnit zesplatnění celého plnění právním jednáním vůči dlužníkovi (žalované ), s tím, že tak musí učinit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

12. S ohledem na konstatování neplatnosti smlouvy a stanovení nové lhůty k plnění ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, nelze konstatovat, že by se žalovaná ke dni vyhlášení tohoto rozsudku ocitla v prodlení, proto byla podaná žaloba zamítnuta i co do žalobcem požadovaného úroku z prodlení, k čemuž soud opět odkazuje zejména na závěry vyslovené v rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022.

13. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když procesně úspěšným účastníkem byla žalovaná a měla by proto proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení. Žalované však žádné náklady v řízení nevznikly, a proto bylo soudem rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku III rozsudku shora.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.