27 C 78/2026
č. j. 27 C 78/2026-43
V PLATNOSTIOkresní soud v Českých Budějovicích vysvětlil, že neplatnost smluv o spotřebitelském úvěru vyplývá z nesplnění povinnosti poskytovatele řádně posoudit úvěruschopnost žadatele. Soud konstatoval, že právní předchůdce žalobce neověřil pravidelné měsíční výdaje žalovaného, což porušilo § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Na základě § 87 zákona o spotřebitelském úvěru byly smlouvy považovány za neplatné, a žalovaný je proto povinen vrátit zbylé částky poskytnutých prostředků. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 40 392 Kč v měsíčních splátkách po 3 000 Kč, pod ztrátou výhody splátek.
Plný text
Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Podlešákovou v právní věci žalobce:Jméno žalobce., IČO IČO žalobce, se sídlem Adresa žalobce, zastoupen: Jméno Zástupce Anonymizováno., advokát, se sídlem Jméno advokáta/Anonymizováno proti žalovanému:Jméno žalovaného A, narozený dne Datum narození žalovaného A, bytem Adresa žalovaného A, o zaplacení částky 151 980,02 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 40 392 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 3 000 Kč měsíčně splatných vždy ke každému poslednímu dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky 111 588,02 Kč, dále co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 544,44 Kč, úroku kapitalizovaného ve výši 2 559,16 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 27 018,51 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení, úroku ve výši 8 % ročně z částky 25 883,24 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 5 407,55 Kč, úroku kapitalizovaného ve výši 3 051,71 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 30 644,57 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení, úroku ve výši 8 % ročně z částky 29 360,95 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 1 197,04 Kč, úroku kapitalizovaného ve výši 665,37 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 479,09 Kč od 25. 11. 2025 Anonymizováno do zaplacení, a úroku ve výši 8 % ročně z částky 5 368,24 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci celkem částku 151 980,02Kč s příslušenstvím představující nevypořádané nároky ze tří smluv o úvěru uzavřených mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba. Jde o Smlouvu o úvěru č.hodnota uzavřenou dne datum, na základě níž je žalobcem požadována částka 61 792 Kč s příslušenstvím, dále jde o Smlouvu o úvěru č.hodnota uzavřenou dne datum, na základě níž je žalobcem požadována částka 73 744,01 Kč s příslušenstvím, a dále jde o Smlouvu o úvěru č.hodnota uzavřenou dne datum, na základě níž je žalobcem požadována částka 16 444,01 Kč s příslušenstvím.
2. Žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce posoudil před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovaný úvěr splatit, neboť vyhodnotil informace získané od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy, a dále právní předchůdce žalobce nahlédl do databáze NRKI, BRKI, SOLUS a do insolvenčního rejstříku.
3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
4. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav: Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba., dne datum Smlouvu o úvěru č.hodnota na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce poskytnuté prostředky spolu s odměnou za poskytnutí úvěru ve výši 14 700 Kč, úhradou za administrativní činnost ve výši 4154 Kč a poplatkem za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště ve výši 5400 Kč, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 3984 Kč ( zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne datum uzavřené mezi společností právnická osoba. a žalovaným ). Před uzavřením smlouvy o úvěru byla právním předchůdcem žalobce posouzena úvěruschopnost žalovaného na základě údajů uvedených žalovaným v žádosti o úvěr ze dne datum, z níž vyplývá, že žalovaný je zaměstnán, jeho mzda činí 43 200 Kč měsíčně, bydlí v nájmu, nemá vyživovací povinnost, hradí bydlení částkou ve výši 4 000 Kč měsíčně, má náklady za jídlo a dopravu ve výši 8510, má další závazky, které hradí splátkami celkem ve výši 7 304 Kč měsíčně. Příjem žalovaného byl doložen pracovní smlouvou a výplatními páskami ( zjištěno z žádosti o úvěr ze dne datum, z pracovní smlouvy a výplatních pásek žalovaného za měsíce březen až květen 2023, červenec, srpen a září 2023). Z transakční historie bylo zjištěno, že žalovaný z titulu výše uvedené smlouvy uhradil částku 8 984 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na žalobce postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a přílohy k této ). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno ( zjištěno z dopisu ze dne datum adresovaného žalovanému ). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (zjištěno z předžalobní výzvy a dokladu o odeslání ).
5. Dále bylo soudem zjištěno, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba., dne datum Smlouvu o úvěru č.hodnota na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce poskytnuté prostředky spolu s odměnou za poskytnutí úvěru ve výši 19 600 Kč, úhradou za administrativní činnost ve výši 5 539 Kč a poplatkem za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště ve výši 7200Kč, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 5 312 Kč ( zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne datum uzavřené mezi společností právnická osoba. a žalovaným ). Před uzavřením smlouvy o úvěru byla právním předchůdcem žalobce posouzena úvěruschopnost žalovaného na základě údajů uvedených žalovaným v žádosti o úvěr ze dne datum, z níž vyplývá, že žalovaný je zaměstnán, jeho mzda činí 50 000 Kč měsíčně, bydlí u rodičů, nemá vyživovací povinnost, hradí bydlení částkou ve výši 7 000 Kč měsíčně, má náklady za jídlo a dopravu ve výši 4860, má další závazky, které hradí splátkami celkem ve výši 4 648 Kč měsíčně. Příjem žalovaného byl doložen pracovní smlouvou a výplatními páskami ( zjištěno z žádosti o úvěr ze dne datum, z pracovní smlouvy a výplatních pásek žalovaného za měsíce březen až květen 2023, červenec, srpen a září 2023). Z transakční historie bylo zjištěno, že žalovaný z titulu výše uvedené smlouvy uhradil částku 20 624 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na žalobce postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a přílohy k této ). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno ( zjištěno z dopisu ze dne datum adresovaného žalovanému ). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (zjištěno z předžalobní výzvy a dokladu o odeslání ).
6. Dále bylo soudem zjištěno, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba., dne datum Smlouvu o úvěru č. hodnota na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce poskytnuté prostředky spolu s odměnou za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, úhradou za administrativní činnost ve výši 2 077 Kč a poplatkem za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště ve výši 2 700Kč, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 1 992 Kč ( zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne datum uzavřené mezi společností právnická osoba. a žalovaným ). Před uzavřením smlouvy o úvěru byla právním předchůdcem žalobce posouzena úvěruschopnost žalovaného na základě údajů uvedených žalovaným v žádosti o úvěr ze dne datum, z níž vyplývá, že žalovaný je zaměstnán, jeho mzda činí 34 500 Kč měsíčně, bydlí u rodičů, nemá vyživovací povinnost, hradí bydlení částkou ve výši 4 000 Kč měsíčně, má náklady za jídlo a dopravu ve výši 8 510, a má další závazky, které hradí splátkami celkem ve výši 9 296 Kč měsíčně. Příjem žalovaného byl doložen pracovní smlouvou a výplatními páskami ( zjištěno z žádosti o úvěr ze dne datum, z pracovní smlouvy a výplatních pásek žalovaného za měsíce březen až květen 2023 ). Z transakční historie bylo zjištěno, že žalovaný z titulu výše uvedené smlouvy uhradil částku 18 944 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na žalobce postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a přílohy k této ). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno ( zjištěno z dopisu ze dne datum adresovaného žalovanému ). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (zjištěno z předžalobní výzvy a dokladu o odeslání ).
7. Podle § 86 odst. zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet ( odst.1 ). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy ( odst.2 ). Podle § 87 odst. 1 zák. č. č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020. V souladu se závěry soudní judikatury, a to např. rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018, poskytovatel úvěru nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.
9. Z provedeného dokazování vyplynulo, že mezi právním předchůdcem žalobce jakožto poskytovatelem úvěru a žalovaným jakožto spotřebitelem byly uzavřeny tři smlouvy o úvěru, soud se proto zabýval ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení z úřední povinnosti tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru řádně zkoumal schopnost žalovaného splácet úvěr.
10. Z provedeného dokazování lze mít za prokázané, že v případě všech tří shora uvedených smluv o úvěru se právní předchůdce žalobce zabýval posouzením majetkové situace žalovaného jakožto spotřebitele, zjistil a dostatečně ověřil výši pravidelných měsíčních příjmů žalovaného. Pokud však jde o zjištění a ověření pravidelných měsíčních výdajů žalovaného, tak tyto podle názoru soudu dostatečně, tedy s odbornou péčí, ověřeny právním předchůdcem žalobce nebyly, neboť právní předchůdce žalobce vyšel pouze z informací sdělených mu žalovaným, aniž by tyto ověřil. S ohledem na výše uvedené nelze podle názoru soudu jinak než dospět k závěru, že právní předchůdce žalobce neposoudil úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z tohoto důvodu je nutné shora uvedené smlouvy o úvěru posoudit jakožto neplatné ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalovaného tak vzniklo ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté právním předchůdcem žalobce žalovanému, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Předmět bezdůvodného obohacení, tj. poskytnuté peněžní prostředky, je žalovaný povinen vydat, tj. zaplatit, v rozsahu, v jakém zůstal ze strany žalovaného nezaplacen. Pohledávky ze shora specifikovaných smluv za žalovaným byly na žalobce postoupeny, z čehož je nutné dovodit aktivní legitimaci žalobce ohledně požadavku na vrácení poskytnutých prostředků. Zároveň je nutné zohlednit, že právním předchůdcem žalobce byly žalovanému poskytnuty z titulu smlouvy o úvěru č.hodnota peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, když žalovaný z titulu této smlouvy uhradil celkem částku 8 984 Kč, z titulu této smlouvy je tedy žalovaný povinen zaplatit žalobci částku 21 016 Kč jakožto zbylou část poskytnutých a dosud nezaplacených peněžních prostředků, co do této částky soud proto podané žalobě vyhověl. Dále je nutné zohlednit, že právním předchůdcem žalobce byly žalovanému poskytnuty z titulu smlouvy o úvěru č.hodnota peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, když žalovaný z titulu této smlouvy uhradil celkem částku 20 624 Kč, z titulu této smlouvy je tedy žalovaný povinen zaplatit žalobci částku 19 376 Kč jakožto zbylou část poskytnutých a dosud nezaplacených peněžních prostředků, co do této částky soud proto podané žalobě vyhověl. Dále je nutné zohlednit, že právním předchůdcem žalobce byly žalovanému poskytnuty z titulu smlouvy o úvěru č.hodnota peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, když žalovaný z titulu této smlouvy uhradil celkem částku 18 944 Kč, z titulu této smlouvy tedy žalovaný již není povinen zaplatit žalobci ničeho. Žalovaný zůstal ve věci zcela nečinný, tvrzení žalobce ani jím předložené důkazy nevyvrátil. Co do zbylé části žalobcem požadované částky byla podaná žaloba zamítnuta s ohledem na konstatování neplatnosti smlouvy, neboť co do zbylé částky se jedná o sankce, odměny či poplatky, které nebyly mezi účastníky platně ujednány.
11. Ve smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a závěrů rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022 je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný se k ústnímu jednání soudu nedostavil, a soud jej proto nemohl poučit ve smyslu §118 a o.s.ř. o nutnosti doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně současných měsíčních příjmů, výdajů a celkové majetkové situace žalovaného pro účely stanovení doby přiměřené k vrácení poskytnuté jistiny, což je důkazním břemenem žalovaného. Soudu s ohledem na shora uvedené nezbylo jinak, než aby pro účely stanovení splatnosti vyšel z naposledy zjištěných ověřených skutečností ohledně poměrů žalovaného, tj. poměrů zjištěných právním předchůdcem žalobce před uzavřením poslední smlouvy o úvěru s žalovaným (tj. smlouvy ze dne datum ). Za situace, kdy tehdy byl zjištěn a ověřen příjem žalovaného ve výši cca 43 200 Kč měsíčně, a s přihlédnutím k tomu, že žalovaný se ve smlouvě ze dne datum zavázal hradit splátky ve výši 3984 Kč a měl tak evidentně za to, že splátky v takové výši bude schopen hradit, a taktéž při zohlednění výše dlužné jistiny, má soud za to, že je na místě uložit žalovanému povinnost zaplatit zbylou část poskytnutých prostředků ve splátkách po 3 000 Kč měsíčně, takovou dobu soud v daném případě považuje za dobu přiměřenou možnostem žalovaného ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.
12. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci poskytnuté a dosud nesplacené prostředky úvěru pod ztrátou výhody splátek, a to v souladu se závěry vyslovenými Krajským soudem v Českých Budějovicích v rámci rozsudku č.j. 19 Co 1118/2024-94 či rozsudku č.j.5 Co 254/2024-105, kdy tento postup je opřen o § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a v něm uvedenou zásadu spravedlivého uspořádání vztahu věřitele a dlužníka. Ostatně je i dlouhodobou soudní praxí, že v drtivé většině případů soudy povolují splátky právě pod ztrátou jejich výhody. V daném případě soud považuje za spravedlivé uspořádání práv a povinností stran sporu stanovit splátky přiznaného plnění pod ztrátou výhody splátek, když soud neshledal žádné konkrétní důvody k tomu, aby se odchýlil od závěrů vyslovených Krajským soudem v Českých Budějovicích zejména v rámci rozsudku č.j. 19 Co 1118/2024-94. Ztrátou výhody splátek je míněno, že pokud se žalovaný zpozdí byť s jedinou splátkou, nestává se sice přisouzená částka splatnou naráz automaticky, ale věřitel může uplatnit zesplatnění celého plnění právním jednáním vůči dlužníkovi (žalovanému ), s tím, že tak musí učinit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.
13. S ohledem na konstatování neplatnosti smluv a stanovení nové lhůty k plnění ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, nelze konstatovat, že by se žalovaný ke dni vyhlášení tohoto rozsudku ocitl v prodlení, proto byla podaná žaloba zamítnuta i co do žalobcem požadovaného úroku z prodlení, k čemuž soud opět odkazuje zejména na závěry vyslovené v rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022.
14. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalovaný byl procesně úspěšnějším účastníkem ve věci, neboť žaloba byla v převážné části zamítnuta. Žalovaný by proto měl proti žalobci v poměrné výši právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný však zůstal ve věci zcela nečinný, žádné náklady mu tak nevznikly, a proto bylo soudem rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku III rozsudku shora. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu v Českých Budějovicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat splnění povinností prostřednictvím exekuce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.