27 C 84/2026

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Podlešákovou v právní věci žalobce:Jméno žalobce., IČO IČO žalobce, se sídlem Adresa žalobce, zastoupen: Jméno Zástupce A, advokátka, se sídlem Anonymizováno proti žalovanému:Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného, bytem Adresa žalovaného, zastoupen: Jméno Zástupce B, advokát, se sídlem Anonymizováno o zaplacení částky 23 961 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 191 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč měsíčně splatných vždy ke každému 28 dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky 19 770 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 23 961 Kč od 5. 3. 2025 do zaplacení.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 8280,90 Kč, do tří dnů právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 23961 Kč s příslušenstvím, představující nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne datum. Žalobce uvedl, že posoudil před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného na základě výpisů z účtu žalovaného, výplatních lístků a provedl lustraci žalovaného v dostupných databázích (ISIR, CEE, CRKI, BRKI ).

2. Žalovaný podal odpor proti soudem vydanému platebnímu rozkazu. Žalovaný nárok uplatněný žalobcem neuznal, vznesl námitku neplatnosti uzavřené smlouvy s ohledem na to, že před uzavřením smlouvy nebyla žalobcem s odbornou péčí posouzena úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele. Dále žalovaný namítl taktéž neplatnost smluvních ujednání pro rozpor sjednané výše úroků a poplatků s dobrými mravy. Dále žalovaný uvedl, že pokud by bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci dosud nevrácenou jistinu úvěru, s ohledem na neplatnost smlouvy, ve splátkách, neměla by tato povinnost být ukládána pod ztrátou výhody splátek, když zákonná úprava ohledně spotřebitelského úvěru a vrácení poskytnuté jistiny je speciální a ztrátu výhody splátek neumožňuje. Žalovaný požádal o uložení splátek po 500 Kč měsíčně vždy k 28.dni příslušného kalendářního měsíce. Ke svým současným majetkovým poměrům žalovaný uvedl, že pobírá příjem ve výši 28 000 Kč, jeho měsíční výdaje činí částku 4 000 Kč za elektřinu, 5 000 Kč platí jako zálohu na plyn, dále má žalovaný osobní výdaje ve výši 3 000 Kč měsíčně, žalovaný dále hradí jiné závazky, a to částkou 1 000 Kč, pokud jde o společnost Anonymizováno Anonymizováno, dále částkou 1 000 Kč dalšímu věřiteli a poté má žalovaný ještě tři další závazky, kdy každý z nich hradí splátkou ve výši 500 Kč měsíčně. Celkem tak žalovaný na jiné závazky hradí částku 3 500 Kč měsíčně na pravidelných měsíčních splátkách.

3. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav: Žalovaný uzavřel s žalobcem dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru ve znění jejího dodatku č.hodnota, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky úvěrového limitu ve výši 30 000 Kč s možností opakovaného čerpání. Žalovaný se zavázal splácet poskytnuté prostředky spolu s úrokem ve výši 40% ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši úroku přirostlého za období od předcházejícího dne splatnosti, s tím, že jistinu může žalovaný splatit kdykoli během trvání smlouvy (zjištěno ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota a dodatku č.hodnota uzavřených mezi žalobcem a žalovaným). Mezi účastníky bylo učiněno nesporným, že žalobce poskytl žalovanému na základě shora uvedené smlouvy peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný z titulu smlouvy zaplatil 25 809 Kč. Před uzavřením smlouvy o úvěru byla žalobcem posouzena úvěruschopnost žalovaného na základě informací sdělených žalovaným v žádosti o úvěr, kde žalovaný uvedl, že je zaměstnaný, pobírá měsíční příjem ve výši 47 225Kč, má 1 vyživované dítě, je ženatý a má blíže neuvedené měsíční výdaje ve výši 15 000 Kč (zjištěno z žádosti o spotřebitelský úvěr č.hodnota ). Dále žalobce předložil výplatní pásky žalovaného za období duben až červen 2024, z nichž vyplývá, že příjem žalovaného činil v dubnu 2024 částku 47 387 Kč, v květnu 2024 částku 51 601 Kč a v červnu 2024 částku 46 437 Kč. Dále žalobce předložil výpisy z bankovního účtu žalovaného za období květen až červenec 2024, z nichž vyplývá, že konečný zůstatek prostředků na účtu žalovaného v květnu 2024 činil 68,01 Kč, v červnu 2024 činil 289,50 Kč a v červenci 2024 činil 4903,5 Kč. Zároveň z výpisu z bankovního účtu žalovaného za červenec 2024 vyplývá, že žalovaný obdržel mzdu od zaměstnavatele ve výši 46 437 Kč. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, žalobce proto úvěr ke dni datum zesplatnil (zjištěno z dopisu ze dne datum ). Žalovaný byl žalobcem vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne datum a dokladu o odeslání ).

4. Podle § 86 odst. zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet ( odst.1 ). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy ( odst.2 ). Podle § 87 odst. 1 zák. č. č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

5. Ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020.

6. Ve smyslu závěrů soudní judikatury, a to např. rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 poskytovatel úvěru nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.

7. Ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020. Ve smyslu závěrů soudní judikatury, a to např. rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 poskytovatel úvěru nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.

8. Z provedeného dokazování vyplynulo, že mezi žalobcem jakožto poskytovatelem úvěru a žalovaným jakožto spotřebitelem byla uzavřena smlouva o úvěru. Soud se proto ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení zabýval z úřední povinnosti tím, zda žalobce před uzavřením shora specifikované smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr. Podle názoru soudu toto z provedeného dokazování dovodit nelze. Žaloba zcela postrádá tvrzení o tom, jaká konkrétní skutková zjištění o výši pravidelných měsíčních příjmů a výdajů žalovaného a za jaké konkrétní období vedla žalobce k závěru o tom, že žalovaný je schopen dluhového zatížení. Žalobce doložil výplatní pásky žalovaného za měsíc duben až červen 2024 a dále výpis z bankovního účtu za měsíc červenec 2024, z nichž lze mít za ověřenou výši měsíčního příjmu, který žalovaný sdělil v žádosti o úvěr. Nicméně ohledně pravidelných měsíčních výdajů nelze dovodit z žalobcem doložených výpisů z účtu ničeho o konkrétních pravidelných měsíčních výdajích žalovaného. Navíc na výpise z účtu za měsíc květen a červen 2024 měl žalovaný jen velmi nízké zůstatky, které vyvolávaly pochybnosti o tom, že žalovaný je schopen dluhového zatížení. Žalobce se nedostavil k ústnímu jednání soudu, soud jej proto nemohl poučit v souladu s § 118a o.s.ř. o nutnosti doplnit tvrzení a označit důkazy k tomu, jaká konkrétní zjištění o pravidelných měsíčních výdajích žalovaného vedla žalobce k závěru o tom, že majetková situace umožňuje žalovanému dluhové zatížení.

9. S ohledem na výše uvedené nelze podle názoru soudu jinak než dospět k závěru, že žalobcem nebylo prokázáno, že by žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru s žalovaným jakožto spotřebitelem posoudil úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z tohoto důvodu je nutné hledět na předmětnou smlouvu o úvěru jakožto na neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalovaného tak vzniklo ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté žalobcem žalovanému, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Předmět bezdůvodného obohacení, tj. poskytnuté peněžní prostředky, je žalovaný povinen vydat, tj. zaplatit, a to v rozsahu, v jakém zůstal nezaplacen. Žalovanému byly žalobcem poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Mezi účastníky poté nebylo sporu v tom, že žalovaný zaplatil z titulu smlouvy částku 25 809 Kč. Soud proto vyhověl podané žalobě co do zaplacení částky 4 191Kč jakožto rozdílu mezi prostředky poskytnutými a prostředky, které byly ze strany žalovaného zaplaceny. Co do zbylé části žalobcem požadované částky byla podaná žaloba zamítnuta s ohledem na konstatování neplatnosti smlouvy, neboť co do zbylé částky se jedná o sankce, odměny či poplatky, které nebyly mezi účastníky platně ujednány.

10. Ve smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a závěrů rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022 je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný požádal o možnost splátek ve výši 500 Kč měsíčně a po zohlednění žalovaným sdělených současných měsíčních příjmů a výdajů tak jak jsou popsány v odstavci 2 tohoto rozsudku shora dospěl soud k závěru, že je na místě stanovit žalovanému splátky po 500 Kč měsíčně, tuto dobu soud v daném případě považuje za dobu přiměřenou možnostem žalovaného ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.

11. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci poskytnuté a dosud nesplacené prostředky úvěru pod ztrátou výhody splátek, a to v souladu se závěry vyslovenými Krajským soudem v Českých Budějovicích v rámci rozsudku č.j. 19 Co 1118/2024-94 či rozsudku č.j.5 Co 254/2024-105, kdy tento postup je opřen o § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a v něm uvedenou zásadu spravedlivého uspořádání vztahu věřitele a dlužníka. Ostatně je i dlouhodobou soudní praxí, že v drtivé většině případů soudy povolují splátky právě pod ztrátou jejich výhody. V daném případě soud považuje za spravedlivé uspořádání práv a povinností stran sporu stanovit splátky přiznaného plnění pod ztrátou výhody splátek, když soud neshledal žádné konkrétní důvody k tomu, aby se odchýlil od závěrů vyslovených Krajským soudem v Českých Budějovicích zejména v rámci rozsudku č.j. 19 Co 1118/2024-94. Ztrátou výhody splátek je míněno, že pokud se žalovaný zpozdí byť s jedinou splátkou, nestává se sice přisouzená částka splatnou naráz automaticky, ale věřitel může uplatnit zesplatnění celého plnění právním jednáním vůči dlužníkovi (žalovanému ), s tím, že tak musí učinit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

12. S ohledem na konstatování neplatnosti smluv a stanovení nové lhůty k plnění ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, nelze konstatovat, že by se žalovaný ke dni vyhlášení tohoto rozsudku ocitl v prodlení, proto byla podaná žaloba zamítnuta i co do žalobcem požadovaného úroku z prodlení, k čemuž soud opět odkazuje zejména na závěry vyslovené v rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022.

13. S ohledem na konstatování neplatnosti smlouvy pro nesplnění povinnosti posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného se soud nezabýval námitkou žalovaného ohledně rozporu smluvních ujednání s dobrými mravy z důvodu sjednané výše úroku. Stejně tak nebylo nutné zabývat se tím, zda žalobce řádně vyzval žalovaného k plnění před podáním žaloby, neboť otázka zaslání předžalobní výzvy by byla podstatná pouze v případě, že by žalobce byl procesně úspěšnějším účastníkem ve věci a měl proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Taková situace však zde nenastala.

14. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalovaný byl procesně úspěšnějším účastníkem ve věci a má proto v poměrné výši proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení je tvořena odměnou za 3 úkony právního zástupce žalovaného po 2060 Kč/úkon (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, účast při ústím jednání soudu) podle § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č.177/1996 Sb., náhradou hotových výdajů právního zástupce žalovaného ve výši 3 krát 450Kč v souladu s § 13 odst.4 cit. vyhlášky, náhradou cestovních výdajů v souladu s § 13 citované vyhlášky ve výši podle vyhlášky č.573/2025 Sb., ve znění účinném od datum, v souvislosti s cestou právního zástupce žalobce z místa sídla advokátní kanceláře v Praze do místa jednání soudu v adresa a zpět, tj.celkem hodnota km při sazbě za 1 km jízdy ve výši 5,90 Kč, průměrné ceněnafty 44,50 Kč/1 l, spotřebě paliva 5,9 l/100 km, náhradou za promeškaný čas za 10 započatých půlhodin po 150 Kč/půlhodina v souladu s § 14 odst. 3 vyhlášky č.177/1996 Sb. Úspěch žalobce činil 15% (když pro zjištění míry úspěchu je nutné zohlednit i žalobcem požadované příslušenství, s tím, že úrok z prodlení, který nebyl žalobcem kapitalizován, soud kapitalizoval pro účely stanovení míry úspěchu ke dni vyhlášení rozsudku), úspěch žalovaného činil 85%, z tohoto důvodu má žalovaný z celkové náhrady nákladů řízení ve výši 11 829,77 Kč právo na 70%, tedy na částku 8280,90 Kč.

15. Lhůta k plnění náhrady nákladů řízení byla žalobci stanovena v souladu s § 160 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu v Českých Budějovicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat splnění povinností prostřednictvím exekuce.