28 C 126/2021

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Eduardem Levým v právní věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO , se sídlem adresa , obec a číslo - část obce , právně zastoupené JUDr. jméno příjmení , advokátkou, se sídlem adresa proti; žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne 29. 11. 1991, bytem adresa žalované , o zaplacení částky 53 373 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 23 499,10 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 23 499,10 Kč za období od 1. 11. 2020 do zaplacení, dále smluvní pokutu ve výši 3 689,30 Kč odpovídající 0,1% denně z částky 23 499,10 Kč za období od 1. 11. 2020 do 6. 4. 2021 a úrok ve výši 8,41% ročně z částky 23 032,10 Kč za období od 26. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů tohoto řízení částku 398 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu 7. 4. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit jí částku 46 131 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25% ročně za období od 1. 11. 2020 do zaplacení, dále smluvní pokutu ve výši 7 242,41 Kč a úrok ve výši 75,91% ročně z částky 38 808,05 Kč za období od 26. 8. 2020 do zaplacení a náhradu nákladů tohoto řízení, a to s odůvodněním, že žalobkyně je s účinností od 11. 5. 2018 držitelem povolení ČNB k poskytování spotřebitelských úvěrů, přičemž mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] podepsaná žalovanou dne 15. 10. 2019, na základě které byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 40 000 Kč, k jehož vyplacení došlo dne 15. 10. 2019. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 75,91% ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 2 671 Kč splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem listopad 2019, a to podle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, dále z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Z toho bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Žalovaná neplnila řádné podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru, když do data zesplatnění celého úvěru bylo žalobkyní uhrazeno pouze sedm splátek po 2 671 Kč, a to ve dnech 21. 11. 2019, 16. 12. 2019, 24. 1. 2020, 24. 2. 2020, 2. 4. 2020, 28. 4. 2020 a 28. 5. 2020. V důsledku prodlení žalované došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru v souladu s bodem 6.3 smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou jakékoliv splátky či její části v délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se takto dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. osm splatné dne 20. 6. 2020. K datu 24. 8. 2020 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4 smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem ve výši 46 131,20 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo mezi účastníky sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaná v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platila úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byla přitom žalovaná vyzvána k úhradě dané dlužné částky a byla jí poskytnuta lhůta alespoň 30 dnů. V bodě 6.5. smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě ode dne 1. 11. 2020 až do jejího úplného zaplacení. V bode 2.2 smlouvy bylo sjednáno, že poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. V souladu s ust. § 9 zákona č. 177/2020 Sb. žalobkyni od 1. 5. 2020 do 31. 10. 2020 nevzniklo právo na platby sjednané nebo stanovené pro případ prodlení žalované a plněním peněžitých dluhů vyplývajících ze smlouvy o úvěru, tedy smluvní pokuty, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované a úrok z prodlení, a to v souvislosti s pandemií Covid-19. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaná žalobkyni ke dni podání žaloby dluží částku odpovídající dlužné nové jistiny úvěru v celkové výši 46 131,20 Kč odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 38 808,05 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 7 323,15 Kč s příslušenstvím, dále smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 46 131,20 Kč za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem 1. 11. 2020 do zaplacení, přičemž žalobkyně touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby uvedenému v záhlaví této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 7 242,41 Kč a úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině ve výši 38 808,05 Kč ode dne 26. 8. 2020 do zaplacení, když žalobkyně touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 75,91% ročně.

1. Okresní soud v Českých Budějovicích ve věci rozhodl platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou, a proto byl usnesením téhož soudu zrušen s tím, že ve věci bylo nařízeno jednání na 19. 7. 2021, ke kterému byli předvoláni oba účastníci řízení. Předvolání k jednání spolu se žalobou byly žalované zaslány do vlastích rukou na adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel, tedy [adresa žalované]. Protože adresát nebyl zastižen, byla zásilka uložena a připravena k vyzvednutí dne 24. 5. 2021 a adresátu byla zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedl. Protože si adresát nevyzvedl v úložní době, byla vložena do domovní schránky adresáta dne 7. 6. 2021. Předvolání k jednání spolu se žalobou tak byly doručeny žalované takzvaným náhradním způsobem podle ust. § 49 odst. 4 věty první o. s. ř. dnem 6. 6. 2021. Vzhledem k tomu, že žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila a ani nepožádala o jeho odročení, soud věc projednal v její nepřítomnost v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., a to na základě tvrzení a listinných důkazů předložených žalobkyní.

2. Soud ve věci provedl listinný důkaz návrhem na uzavření smlouvy o úvěru, respektive smlouvou o úvěru [číslo] ze dne 15. 10. 2019, dále oznámením o schválení úvěru ze dne 16. 10. 2019, splátkovým kalendářem, kartou klienta, oznámením ze dne 24. 8. 2020 o zesplatnění úvětu, dodejkou ze dne 24. 10. 2019, výzvami k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 20. 8. 2020 a 21. 7. 2020, předsmluvní formulářem, hodnocením klienta, oznámeními o provedení příkazu k úhradě, prohlášením klientů a informacemi pro klienty poskytovanými zprostředkovatelem úvěru, dokladem o vyplacení úvěru, osobními daty žalované, výpisem záznamů z registru [příjmení], předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 17. 3. 2021, poštovním podacím archem, úplným výpisem ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu a výpisem ze systému časových řad [příjmení] [jméno] národní banky.

3. Na základě provedených listinných důkazů má soud za prokázané, že na základě návrhu žalované na uzavření smlouvy o úvěru byla mezi účastníky dne 15. 10. 2019 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl poskytnut žalované úvěr ve výši 40 000 Kč s tím, že žalovaná se ve smlouvě zavázala tento úvěr splatit ve 48 měsíčních splátkách po 2 671 Kč měsíčně splatných vždy nejpozději vždy nejpozději 20. den každého kalendářního měsíce, počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen, a to se zápůjční úrokovou sazbou 75,91% ročně. V čl. 2 smlouvy se účastníci dohodli, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, přičemž tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby úplné úhrady. V čl. 6 se účastníci dohodli na tom, že jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplaceí. Oznámením ze dne 16. 10. 2019 byla žalovaná informována o schválení úvěru. Výše splátek, jejich splatnost s rozložením splátky úvěru a splátky jistiny pak vyplývá ze splátkového kalendáře. Z karty klienta pak vyplývají osobní údaje žalované o sjednaném úvěru, stejně tak z osobních dat. Z oznámení ze dne 24. 8. 2020 vyplývá, že touto byla žalovaná informována o zesplatnění úvěru z důvodu, že se ocitla v prodlení s úhradou splátky úvěru o délce 65 dnů, přičemž zároveň byla žalovaná vyzvána k úhradě celkové částky 46 131 Kč. Z výzev k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 20. 8. 2020 a 21. 7. 2020 pak vyplývá, že těmito žalovaná byla vyzývána k úhradě dlužné částky. Z předsmluvního formuláře vyplývá, že tímto byla žalovaná informována o parametrech sjednaného úvěru. Z hodnocení klienta pak vyplývá jakým způsobem byla posouzena úvěruschopnost žalované pro účely poskytnutí úvěru. Z oznámení o provedení příkazu k úhradě pak vyplývají příjmy žalované. Z prohlášení klientů a informací pro klienty poskytovaných zprostředkovatelem úvěru pak vyplývá, jaké skutečnosti poskytla žalovaná žalobkyni pro účely posouzení její úvěruschopnosti. Z dokladu o uplacení úvěru vyplývá, že dne 15. 10. 2019 byla na její účet převedena žalobkyní částka 40 000 Kč. Z výpisu ze záznamů z registru [příjmení] pak vyplývá, že u žalované nebyl zjištěn žádný nedoplatek dlužné částky. Z předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně pak vyplývá, že žalovaná byla doporučenou zásilkou vyzvána před podáním žaloby právním zástupcem žalobkyně úhradě dlužné částky. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vyplývá, že žalobkyni bylo uděleno Českou národní bankou povolení k činnosti poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení. Ze systému časových řad [příjmení] [jméno] národní banky vyplývá průměrná úroková sazba v říjnu 2019 pro úvěry pro domácnosti na spotřebu se splatností nad jeden rok do pěti let včetně ve výši 8,41% ročně.

4. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 2395 a násl. o. z. Nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení ze žalované částky pak vyplývá z ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

5. Na základě provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Dne 15. 10. 2019 byla mezi účastníky sjednána úvěrová smlouva, na základě které byl žalobkyní žalované poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč, který se žalovaná zavázala žalované zaplatit během 48 měsíčních splátek po 2 671 Kč měsíčně splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen, a to se zápůjční úrokovou sazbou 75,91% ročně. Účastníci mezi sebou sjednali rovněž oprávnění žalobkyně účtovat žalované smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradu, to pro případ, že žalovaná nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru. Mezi účastníky bylo rovněž sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, až do doby její úplné úhrady.

6. Ve věci bylo rozhodnuto s ohledem na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který uzavřel, že ujednání o výši úroku (v dané věci 129,68%) je v rozporu s dobrými mravy, a proto je neplatný, a to absolutně, k čemuž soud přihlíží z úřední povinnosti. Odvolací soud tehdy poukázal na judikaturu Nejvyššího soudu ČR s tím, že neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům a mravním principům společenského pořádku, aby dlužník poskytoval věřiteli nepřiměřené nebo lichvářské úroky, neboť v souladu s dobrými mravy je takové ujednání, podle kterého se věřitel při peněžité půjčce spokojí s přiměřenou výší úplaty za užívání půjčené jistiny bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné, často právě z důvodu své tíživé finanční situace. Nepřiměřená a odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru nebo půjček. Krajský soud v Českých Budějovicích odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], v němž byla považována za rozpornou s dobrými mravy a za neplatné ujednání o úrocích ve výši 60% ročně, která přesahovala téměř čtyřnásobně horní hranici obvyklé úrokové míry. Krajský soud v Českých Budějovicích také poukázal na nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III ÚS 4129/2018 Krajský soud v Českých Budějovicích uzavřel, že pokud byla v době sjednání úvěrové smlouvy obvyklá úroková míra 8,7% ročně (u úvěrů poskytovaných bankami), byl úrok 86,1% ročně (den kdy šlo o efektivní úrokovou sazbu) natolik nepřiměřený, že nezbylo než konstatovat, že takto sjednaný úrok byl jednoznačně v rozporu s dobrými mravy. Podle Krajského soudu v Českých Budějovicích je třeba takové ujednání považovat od počátku za neplatné s tím, že je lhostejné, že se žalovaná této neplatnosti v řízení nedovolala, přičemž Krajský soud v Českých Budějovicích přijal postup soudu prvního stupně, který vycházel z údajů ČNB, a to systém časových řad [příjmení] ohledně výše úroku z úvěru na spotřebu. Krajský soud v Českých Budějovicích v rozhodnutí vydané pod sp. zn. [spisová značka] vyslovil závěr, že přestože mezi účastníky v úvěrové smlouvě byl úrok sjednán neplatně, náleží žalobkyni úrok, avšak pouze ve výši průměrné úrokové sazby spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami, přičemž vycházel z úrokové sazby uvedené v systému časových řad [příjmení].

7. Na základě žalobkyní v podané žalobě uvedených tvrzení vzal soud za prokázané, že žalovaná na úhradu závazků z úvěrové smlouvy dosud uhradila celkem sedm splátek po 2 671 Kč, a to ve dnech 21. 11. 2019, 16. 12. 2019, 24. 1. 2020, 24. 2. 2020, 2. 4. 2020, 28. 4. 2020 a 28. 5. 2020.

8. Soud tedy s ohledem na zjištěnou průměrnou úrokovou sazbu úvěrů poskytovaných bankami domácnostem na spotřebu ve výši 8,41% ročně provedl přepočet kapitalizované výše smluvní pokuty 0,1% denně a zjistil, že z částky 23 499,10 Kč činí za období od 1. 11. 2020 do 6. 4. 2021 celkem 3 689,30 Kč.

9. Dále soud provedl rovněž přepočet původní nesplacené jistiny a nové jistiny, přičemž s ohledem na provedené úhrady žalované dospěl k závěru, že nová jistina činí 23 499,10 Kč a původní nesplacená jistina činí 23 032,10 Kč.

10. Na základě provedeného dokazování nemá soud pochybnosti o tom, že žalovaná byla seznámena se sjednanou výší úrokové sazby a že byla řádně posouzena její úvěruschopnost, nicméně s ohledem na shora citovanou platnou právní úpravu a s odkazem na shora uvedenou judikaturu soud ujednání účastníků stran úrokové sazby považoval za absolutně neplatné.

11. Soud tedy po provedeném výpočtu kapitalizované výše běžného úroku, smluvní pokuty a zákonného úroku z prodlení započetl všechny zmíněné úhrady v mezidobí provedené žalovanou, a to v souladu s ujednáním účastníků v uvedené smlouvě, načež dospěl k závěru, že ačkoliv je žaloba co do základu důvodná, tak pouze v rozsahu co do částky 23 499,10 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25% ročně za období od 1. 11. 2020 do zaplacení, dále co do smluvní pokuty ve výši 3 689,30 Kč a rovněž co do úroku ve výši 8,41% ročně z částky 23 032,10 Kč za období od 26. 8. 2020 do zaplacení.

12. Ve zbývajícím rozsahu však soud shledal žalobu nedůvodnou, a to právě s odkazem na zjištění absolutní neplatnosti ujednání úvěrové smlouvy o výši úrokové sazby za poskytnutý spotřebitelský úvěr sjednanou v rozporu s dobrými mravy, a proto ji v této části zamítl.

13. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci úspěch pouze v rozsahu 51% ze žalované jistiny a smluvní pokuty, zatímco žalovaná měla úspěch ve věci v rozsahu 49%. Soud proto uznal žalobkyni přiznal vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, a to v rozsahu odpovídajícím rozdílu mezi úspěchem žalobkyně a úspěchem žalované, tedy ve výši 2%. Žalobkyně vynaložila náklady na zaplacení soudního poplatku ve výši 2 669 Kč, dále na odměnu právního zástupce za poskytování právních služeb podle ust. § 7 bodu 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., po 3 260 Kč za jeden úkon právní služby, celkem ve výši 13 040 Kč za čtyři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní upomínky, sepis žaloby a účast na jednání soudu), dále paušální náhrady hotových výdajů podle ustanovení § 13b odst. 3 citované vyhlášky po 300 Kč za 1 úkon právní služby, celkem ve výši 1 200 Kč za 4 úkony právní služby, podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. bylo z takto přiznané odměny a náhrady hotových výdajů přiznáno žalobkyni vůči žalované 21 % DPH, celkem tak žalobkyně vynaložila v tomto řízení náklady ve výši 19 899,40 Kč. Z této částky 2% činí 398 Kč. Žalobkyni tak bylo vůči žalované na náhradu nákladů tohoto řízení přiznáno 398 Kč. Podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. byla určena lhůta k plnění do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalované uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.