28 C 192/2020

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem celé jméno řešitele v právní věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO , se sídlem adresa žalobkyně a žalované , právně zastoupené Mgr. jméno příjmení , advokátem, se sídlem adresa , proti; žalovanému: ; název žalované , IČO , se sídlem adresa žalobkyně a žalované , právně zastoupené Mgr. jméno příjmení , advokátkou, se sídlem adresa , o zaplacení částky 205 630 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba se zcela zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů tohoto řízení částku 113 280, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovanému.

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 7. 4. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit jí částku 205 630 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10% ročně za období od 21. 1. 2020 do zaplacení a náhradu nákladů tohoto řízení, a to s odůvodněním, že žalobkyně je mimo jiné uživatelem pozemků označených evidenci využití půdy (systém LPIS) jako půdní bloky [číslo] [číslo] [číslo] vše v [katastrální uzemí], přičemž na těchto pozemcích vykonává zemědělskou činnost, a to rostlinnou výrobu. Uvedené pozemky jsou součástí žalovaným užívané honitby, kdy v roce 2019 zde žalobkyně pěstovala kukuřici a ve dnech od 29. 9. 2019 a následně byly uvedené pozemky masivně poškozeny černou zvěří, v důsledku čehož došlo k výraznému snížení sklizně kukuřice, kterou žalobkyně provedla 25. 10. 2019. Škoda, která žalobkyni z uvedené události vznikla, byla vyčíslena soudním znalcem na částku 205 630 Kč představující ztrátu produkce. Uvedenou škodu u žalovaného jako u povinného subjektu žalobkyně uplatnila postupem, který je předepsán zákonem o myslivosti, a to dopisem ze dne 18. 10. 2019 a vyčíslením škody – odborným vyjádřením znalce, doručeným žalovanému dne 8. 11. 2019. Žalobkyně stanovila žalovanému lhůtu k úhradě škody do 20. 1. 2020, a to fakturou [číslo] 2019. V zákonem předpokládané lhůtě však žalovaný škodu žalobkyni ani zčásti neuhradil, ačkoliv podle ustanovení § 52 odst. 1 písm. b) zákona o myslivosti je žalovaný jakožto uživatel honitby povinen nahradit škodu, která na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených způsobila zvěř. Ačkoliv byl žalovaný o úhradu částku 205 630 Kč vyzýván i prostřednictvím právního zástupce žalobkyně, a to výzvou ze dne 25. 3. 2020, ke dni podání žaloby nic neuhradil.

2. Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl elektronickým platebním rozkazem, proti kterému podal žalovaný odpor. Zdejší soud usnesením č. j. EPR 83136/2020-13 ze dne 2. 6. 2020 rozhodl o odmítnutí podaného odporu, přičemž k odvolání žalované Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením č. j. EPR 83136/2020-21 ze dne 20. 8. 2020 rozhodl tak, že usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že se odpor podaný žalovaným proti elektronickému platebnímu rozkazu ze dne 6. 5. 2020 pod č. j. EPR 83136/2020-9 neodmítá.

3. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne 7. 7. 2020 uvedl, že je přesvědčen, že žalobkyně neuplatnila nárok na náhradu škody způsobené zvěří u uživatele honitby řádně a včas, jak jí předepisuje ustanovení § 55 zákona č. 449/2001 Sb., zákon o myslivosti, když počátek běhu prekluzivních lhůt je judikaturou vykládán tak, že vznikem škody se míní škodná událost, tedy každé jednotlivé škodové působení zvěře na zemědělské pozemky, polní plodiny a lesní porosty. Není pravdou, že zvěř způsobila žalobkyni škodu od 29. 9. 2019 a následně, neboť tato žalobkyni vznikala minimálně od července 2019. Na možný vznik škody působením zvěře žalovaný žalobkyni upozorňoval a vyzýval ji, aby učinila úkony potřebné k zabránění vzniku škod. V této souvislosti poukazuje žalovaný na ustanovení § 53 zákona o myslivosti, podle kterého má vlastník, popřípadě nájemce honebního pozemku povinnost činit přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována. Žalobkyně však minimálně od července 2019 nic neučinila a nepodnikala žádné kroky k tomu, aby škodě zabránila. Dále žalovaný uvádí, že plodina kukuřice byla žalobkyní vyseta naprosto nevhodně u lesa, když na tuto nevhodnost byla žalobkyně žalovaným rovněž upozorňována. Navíc jednatel žalobkyně je sám myslivcem, tedy absolvoval myslivecké zkoušky a on sám je vlastníkem loveckého lístku. Informace o tom, že pokud bude kukuřice vyseta hned u lesa, zvěř do ní půjde, je tak žalobkyni všeobecně známa. Žalobkyní předložené odborné vyjádření s vyčíslením škody považuje žalovaný za zcela nedostatečné, navíc z něj není ani zřejmé, jak osoba, která je zpracovala, k předmětné částce dospěla.

4. Soud ve věci nařídil jednání na 26. 11. 2020, ke kterému předvolal právní zástupce obou účastníků. Na žádost právního zástupce žalovaného bylo jednání odročeno na 4. 1. 2021. Při tomto jednání soud provedl listinné důkazy, poučil oba účastníky o zákonné koncentraci řízení podle ust. § 118b odst. 1 věty druhé o.s.ř. a současně také poučil žalovaného podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnil tvrzení a označil důkazy k tomu, od kdy přesně škoda minimálně od července 2019 vznikala, dále k tomu, kdy, kým a jakou formou byla žalobkyně ze strany žalovaného upozorňována na vznik škody a vyzývána k zabránění vzniku škod, a dále k tomu, kdy, kým a jakou formou byla žalobkyně upozorňována ze strany žalovaného na nevhodnost místa vysetí plodiny u lesa. Zároveň byl žalovaný vyzván podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř., aby označil důkazy k prokázání svého tvrzení o tom, že jednatel žalobkyně je sám myslivcem, členem spolku, a o nevhodnosti místa vysetí plodiny kukuřice blízko lesa měl vědět. Žalobkyně byla rovněž soudem upozorněna podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř., aby doplnila důkazy ohledně výše žalované škody, která měla být zjištěna znalcem v rámci odborného vyjádření, jehož závěr je však podle názoru soudu zcela nepřezkoumatelný, když v odborném vyjádření chybí jakákoliv dokumentace způsobené škody. Účastníkům byla poskytnuta k doplnění tvrzení a k označení důkazů dodatečná lhůta 30 dnů od doručení stejnopisu protokolu z tohoto jednání s tím, že jednání bylo odročeno na 29. 3. 2021.

5. Žalovaný podáním ze dne 12. 2. 2021 doplnil tvrzení a označil důkazy k jejich prokázání, a to tak, že uvedl, že škody způsobené černou zvěří v porostech kukuřice vznikaly minimálně od konce července v době, kdy dozrává pšenice a současně se v kukuřici tvoří již klasy, které jsou pro černou zvěř lákavější a především chutnější. Právě z toho důvodu se černá zvěř přesouvá do kukuřičného porostu. O škodách v kukuřičném porostu věděli členové žalovaného, kteří honitbu průběžně kontrolovali a současně chodili lovit zvěř, tedy se pohybovali i na pozemcích a kolem pozemků s vysetou kukuřicí. Byli to především [jméno] [příjmení] (předseda žalované), [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří jednatele žalobkyně ústně upozorňovali na vznikající škody a potřebu učinit opatření k zabránění vzniku škod. Jednatele žalobkyně upozorňovali od chvíle, kdy jim byly známy škody, to bylo koncem měsíce července, přičemž škody mohly vznikat samozřejmě i dříve, proto žalovaný ve svém vyjádření ze dne 7. 7. 2020 uvádí, že škody vznikaly minimálně od července 2019. V tomto období byly k porostu kukuřice žalovaným instalovány akusticko-světelné plašiče zvěře, aby bylo škodám zabráněno. Na nevhodnost výsevu kukuřice přímo u lesa jednatele žalobkyně ústně upozorňovali členové žalovaného a to [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], a to jakmile zjistili, že kukuřici vysadila. Bylo to začátkem měsíce května. Jednatel žalobkyně je sám myslivcem a členem mysliveckého spolku [anonymizováno] [obec], [IČO], se sídlem [adresa], kde je členem kontrolní komise. O chování černé zvěře tedy zcela jistě povědomí má, a v případě, kdy se jako jednatel žalobkyně rozhodl k vysetí kukuřice přímo u lesa, bylo mu zřejmé, že černá zvěř se do kukuřice přemístí a bude působit škody. Žalovaný dále poukázal na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2388/2014, dále sp. zn. 25 Cdo 2234/2019. Žalovaný na základě ustálené judikatury dovozoval, že jej nemůže nijak tížit důkazní břemeno ohledně tvrzení a prokázání vzniku škody již v dřívějším období, konkrétně před 29. 9. 2019, jak uvádí žalobkyně, neboť je to žalobkyně, kdo je povinen v řízení unést důkazní břemeno ohledně skutečností rozhodných pro existenci žalovaného nároku, v tomto případě zejména ohledně vzniku škody v žalobkyní uváděném období od 29. 9. 2019, to znamená v době škodné události, rozsahu škody způsobené v tomto období a příčiny vzniku škody. Žalobkyně je v podané žalobě, pokud jde o tvrzení a přiložené důkazy, velmi strohá a svá tvrzení opírá v podstatě pouze o dopis ze dne 18. 10. 2019, fakturu [číslo] 2019, odborné vyjádření znalce ze dne 25. 10. 2019 a předžalobní výzvu ze dne 25. 3. 2020 Tyto listiny však pouze konstatují tvrzení žalobkyně a žalobkyní tvrzené skutečnosti nijak nedokládají ani neprokazují. Žalobkyní uváděná tvrzení nejsou podle přesvědčení žalovaného dosud předloženými důkazy náležitě prokázána a v žádném případě z nich nevyplývá řada v tomto sporu rozhodujících skutečností. Pokud žalobkyně nijak neprokazuje, že je uživatelem pozemku označených v evidenci půdy jako půdní bloky [číslo] [číslo] [číslo] vše v k. ú. [obec], tak žalovaný sporuje aktivní legitimaci žalobkyně v tomto řízení. Pokud žalobkyně tvrzenou škodu dokládá pouze odborným vyjádřením znalce ze dne 25. 10. 2019, které je podle názoru žalovaného zcela nepřezkoumatelné a nevyplývá z něj řada v tomto sporu důležitých skutečností, když chybí jakákoliv dokumentace ke způsobené škodě, pak podle názoru žalovaného žalobkyně nijak neprokazuje, že škoda vznikla skutečně až ode dne 29. 9. 2019, nijak neprokazuje, že jedinou příčinou poškození porostu kukuřice bylo působení černé zvěře a ani nijak neprokazuje konkrétní rozsah způsobené škody, když právě zodpovězení těchto otázek je důležité pro posouzení žalovaného nároku a měly by být zcela jistě náležitě zodpovězeny soudním znalcem. Z toho důvodu žalovaný navrhuje vypracování znaleckého posudku soudním znalcem, který bude v tomto řízení ustanoven soudem, a to i pro případ, že žalobkyně předloží vlastní znalecký posudek. Z opatrnosti žalovaný také navrhuje důkaz znaleckým posudkem, který ponechá zpracovat přímo sám, když ten tak bude moci učinit až za situace, kdy bude soudní spis kompletní a bude obsahovat podklady náležitě prokazující způsobení škody. Žalovaný sporuje, že lhůty podle zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, dodrženy nebyly. Vznikem škody je míněna každá škodní událost, tedy každé jednotlivé zjistitelné a doložitelné působení zvěře, od níž počíná běžet lhůta k uplatnění nároku u uživatele honitby. Žalovaný je přesvědčen, že ke škodám docházelo již dříve, než uvádí žalobkyně. Žalobkyně měla na jejich vznik patřičně reagovat a uplatňoval vůči žalovanému, což neučinila. V této souvislosti žalovaný poukazuje na žalobkyní tvrzené datum údajného vzniku škody, tedy od 29. 9. 2019 a její následné uplatnění vůči žalovanému dopisem ze dne 18. 10. 2019, když i z tohoto je zřejmé, že údajné datum vzniku škody si žalobkyně zřejmě přizpůsobila dle svého, a to právě s ohledem na dodržení zákonem stanovené prekluzivní lhůty. Navíc ode dne 19. 10. 2019 do údajného provedení sklizně mohly na porostech kukuřice vzniknout další škody, které ovšem žalobkyně u žalovaného nijak neuplatnila. Žalovaný poukazuje také na to, dopisem ze dne 18. 10. 2019 žalobkyně nijak neoznačila pozemky, na kterých jí měla vznikat škoda, nárok na náhradu škody tedy nebyl z její strany uplatněn vůči žalovanému řádně. Žalovaný zdůrazňuje, že žalobkyně pouze tvrdí, že ke sklizni mělo dojít dne 25. 10. 2019, avšak tvrzenou skutečnost v řízení nijak neprokazuje, žalovaný nárok žalobkyně je tak prekludován rovněž v důsledku nedodržení 15denní lhůty od provedení sklizně. Soud má k prekluzi práva, tedy jeho zániku, přihlížet z úřední povinnosti. Důkazní břemeno ohledně určení období vzniku škody je tak na žalobkyni, která je povinna v řízení prokázat, že jí uplatněná škoda vznikla skutečně v jí tvrzeném období, nikoliv dříve, později či po celé vegetační období. [jméno] žalobkyně však nečinila přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří, když navíc při samotném výsevu kukuřice postupovala zcela nevhodně. Žalovaný doplňuje, že lov černé zvěře nebyl zanesen v plánu mysliveckého hospodaření v honitbě na rok 2019 u žalovaného, neboť v honitbě žalovaného nejsou podmínky pro výskyt a rozmnožování černé zvěře, tedy že žalovaný není povinen černou zvěř lovit. Do honitby žalovaného přechází černá zvěř z okolních lesů, které spadají do okolních honiteb. Ačkoliv žalovaný neměl na rok 2019 vůbec normovanou černou zvěř v plánu mysliveckého hospodaření a neměl tak povinnost ji lovit, bylo v honitbě žalovaného v období od 1. 4. 2019 do 1. 3. 2020 uloveno celkem 52 kusů černé zvěře. Škody v honitbě a tedy i v porostech kukuřice se žalovaný snažil eliminovat, jak to jen bylo možné. Povolenku k lovu černé zvěře v honitbě žalovaného má již od 16. 4. 2016 i jednatel žalobkyně, který ovšem v daném období svou možnost nevyužil a žádný kus neulovil. Způsobeným škodám se nijak předcházet nesnažil. Další opatření směřující k zabránění vzniku škod na porostech kukuřice ze strany žalovaného byla instalace akusticko-světelných plašičů zvěře přímo k porostu kukuřice, a to v měsíci červnu 2019. S ohledem na uvedené tak žalovaný navrhuje, aby byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta a žalobkyni uložena povinnost k náhradě nákladů tohoto řízení.

6. Žalobkyně v doplnění tvrzení a důkazů ze dne 15. 2. 2021 uvedla, že sklidila z pozemku označeného jako půdní blok [číslo] o výměře 4,31 ha 2 790 kg kukuřice a obdržela za ni cenu 3 750 Kč za 1 t. Ve stejný den žalobkyně sklidila z pozemku označeného jako půdní blok [číslo] o výměře 5 ha 3 800 kg kukuřice, přičemž tuto si ponechala pro vlastní potřebu. Pozemek označený jako půdní blok [číslo] osetý kukuřicí o výměře 2,5 ha nepřinesl žádnou sklizeň, neboť porost kukuřice byl ze sta procent zničen černou zvěří a nebyl schopný sklizně. Celkem tedy žalobkyně z uvedených pozemků osetých kukuřicí o výměře 11,81 ha sklidila 6,59 t kukuřice. Obvyklý výnos kukuřice představoval v předmětné době pro uvedenou lokalitu a výměru minimálně 60 t v suchém stavu (5 – 5,5 t na 1 ha). Ztráta tedy činí 53,41 t, což při obvyklé výkupní ceně 3 850 Kč za 1 t představuje žalovanou částku 205 630 Kč. Žalobkyně uvádí, že datum poškození pozemků koresponduje se sklizní kukuřice v okolí, kdy prasata se na pozemky žalobkyně začala přesouvat poté, co v okolí již byla prováděna sklizeň.

7. Při odročeném jednání dne 29. 3. 2021 soud provedl další listinné důkazy, dále vyslechl jednatele žalobkyně, svědky [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], přičemž jednání poté odročil na 7. 6. 2021, když žalobkyni poučil podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř., aby označila důkazy k prokázání svého tvrzení o tom, že má, respektive v roce 2019, měla užívací právo k hospodaření na předmětných půdních blocích, když z dosud provedených důkazů nemá soud toto její tvrzení za prokázané.

8. Při odročeném jednání dne 7. 6. 2021 soud provedl další listinné důkazy a vyslechl statutárního zástupce žalovaného. Poté soud jednání odročil na neurčito za účelem vypracování znaleckého posudku.

9. Z faktury [číslo] 2019 ze dne 29. 11. 2019 soud zjistil, že žalobkyně účtuje žalovanému částku 205 630 Kč splatnou dne 20. 1. 2020, a to za škody způsobené černou zvěří dle odborného vyjádření znalce předaného žalovanému dne 8. 11. 2019. Fakturu předseda žalovaného převzal dne 7. 12. 2019.

10. Z odborného vyjádření znalce ze dne 25. 10. 2019 soud zjistil, že škoda způsobená černou zvěří na půdních blocích [číslo] byla vyčíslena na částku 205 630 Kč. Kopie odborného vyjádření byla žalovanému předána dne 8. 11. 2019.

11. Z dopisu žalobkyně ze dne 18. 10. 2019 soud zjistil, že oznamuje žalovanému zjištění rozsáhlé škody na porostech zrnové kukuřice na pozemcích obhospodařovaných žalobkyní, způsobené divokými prasaty s tím, že první významné poškození zaznamenal 29. 9. 2019 a škody se každodenně zvětšují, přičemž na tuto skutečnost jednatel žalobkyně měl žalovaného upozorňovat již začátkem října. Zároveň žádá o schůzku za účelem dohody o způsobu náhrady škody. Dále uvádí, že vyčíslí škodu po provedení sklizně, která právě probíhá, s tím, že navrhuje termín jednání na 25. 10. 2019. Dopis byl žalovanému dle připojené podpisové doložky doručen dne 18. 9. 2019, správně zřejmě 18. 10. 2019.

12. Z dodejky soud zjistil, že dne 21. 10. 2019 byla žalobkyní žalovanému prostřednictvím České pošty doručena doporučená zásilka, která byla odeslána dne 18. 10. 2019.

13. Z předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně ze dne 25. 3. 200 soud zjistil, že tímto žalobkyně vyzývá žalovaného k úhradě částky 205 630 Kč nejpozději do 2. 4. 2020. Z připojeného podacího lístku vyplývá, že zásilka byla žalovanému zaslána doporučeně téhož dne.

14. Z plánu mysliveckého hospodaření v honitbě za rok 2019 ze dne 11. 5. 2019 soud zjistil početní stavy zvěře před lovem a plánované stavy po lovu.

15. Z faktury č. F59/2019 ze dne 22. 4. 2019 soud zjistil, že odběrateli [jméno] [příjmení] je účtována částka 4 143 Kč za 2 ks akusticko-světelných plašičů.

16. Z výpisu ze spolkového rejstříku soud zjistil členství jednatele žalobkyně v kontrolní komisy [anonymizováno] spolku [anonymizováno] [obec].

17. Z výpisu ze spolkového rejstříku a připojeného seznamu povolenek soud zjistil, že jednatel žalobkyně je členem [anonymizováno] spolku [anonymizováno].

18. Z vážních lístků ze dne 25. 10. 2019 soud zjistil, že z půdního bloku [číslo] bylo sklizeno 27,90 q kukuřice a z půdního bloku [číslo] bylo sklizeno 38 q kukuřice.

19. Z jednotné žádosti o poskytnutí dotace byla zjištěna diverzifikace plodin včetně kukuřice vyseté mimo jiné na půdních blocích [číslo], [číslo] a [číslo].

20. Z dokladu [číslo] ze dne 25. 10. 2019 soud zjistil, že žalovaný od [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] obdržel částku 8 321,25 Kč.

21. Z potvrzení [anonymizováno] [obec] družstvo ze dne 25. 2. 2021 soud zjistil, že sklizeň kukuřice u nich včetně [anonymizována dvě slova] probíhala ve dnech 17. 9. až 4. 10. 2019 a 18. až 25. 9. 2019.

22. Ze smluv o nájmu zemědělské půdy ze dne 11. 9. 2007, 9. 12. 2007, 25. 10. 2017, soud zjistil, že žalobkyně užívá pozemky v katastrálním území Mazelov uvedené v přílohách jednotlivých smluv. Z přiložených katastrálních map soud zjistil, které z uvedených pozemků, jež užívá žalobkyně na základě uzavřených nájemních smluv, tvoří shora uvedené půdní bloky [číslo] [číslo] [číslo] vše v katastrálním území Mazelov.

23. Z výpovědi statutárního orgánu žalobkyně, jednatele [jméno] [příjmení], soud zjistil, že čísla předmětných půdních bloků jsou dána Státním zemědělským intervenčním fondem, přičemž existuje soupis těchto půdních bloků a k němu také mapa. Žalobkyně má pod heslem přístup do toho registru vedeného Státním zemědělským intervenčním fondem, ze kterého si může kdykoliv opatřit tento soupis a mapu těchto půdních bloků. Půdní bloky, které jsou předmětem tohoto řízení, se sestávají z pozemků, ke kterým má žalobkyně uzavřeny s jejich vlastníky pachtovní smlouvy. [obec] těchto půdních bloků v zásadě kopírují hranice těchto pronajatých pozemků, ale v detailech se někde mohou málo lišit. Jednatel žalobkyně je autorem písemné výzvy z 18. 10. 2019, která je založena ve spise a která je opatřená jeho vlastnoručním podpisem. Datum 29. 9. 2019 učinil sám osobně, neboť ve společnosti [právnická osoba] nikdo jiný než on nefiguruje. Osobně koná pravidelné prohlídky všech porostů a tehdy byla pšenice už posečená, takže zbývala ta kukuřice, avšak tehdy na místě nemluvil s žádným členem od žalovaného a neprováděl ani žádnou fotodokumentaci. Dostal telefonní kontakt na soudního znalce, který na místo přijel asi za 4 nebo 5 dnů. S panem [příjmení], který zpracovával odborné vyjádření, komunikoval i mailem, a proto by se musel podívat do korespondence, aby zjistil, kdy spolu začali komunikovat. Byl osobně přítomen tomu, když si znalec [příjmení] pořizoval fotodokumentaci a za tím účelem nad pozemky létal dronem. Nikdy nebyl nikým ze strany žalovaného upozorňován na možnost vzniku škody černou zvěří a s nikým od žalovaného o tom nemluvil. Nikdy v minulosti žádnou náhradu škody neuplatňoval. Stalo se v minulosti, že nějaké škody vznikly, ale vždy se domluvil se žalovaným tím způsobem, že třeba střelili prase a dali mu ho jako náhradu, ale o finanční náhradě nikdy žádná řeč nebyla. Nikdy nebyl nikým upozorněn ani na nevhodnost místa k vysetí kukuřice. Státní zemědělský intervenční fond může přímo zakázat vysetí kukuřice na nevhodném pozemku, a to například z důvodu jeho sklonu, eroze půdy a podobně, což se v daném případě ale nestalo, žádné omezení z této strany na těchto pozemcích k vysetí kukuřice nebylo. Jednatel žalobkyně k tomu přistoupil tak, že považoval za rozumné, aby tu kukuřici vysel v menších celcích, aby se případně mohla prasata lovit a aby tam také byla možnost naháňky, takže se jednalo o celky asi o rozloze 4, 5 a 2,5 hektaru. Také instaloval pachové zábrany, a to hlavně ze strany lesa, ale zvířata se je nakonec stejně naučí obejít. Tehdy v roce 2019 bylo riziko vzniku škody enormní, neboť došlo k přemnožení černé zvěře, a to v důsledku mírné zimy. Asi to byl žalovaný, kdo tam tehdy instaloval i nějaké akustické hlásiče, ale osobně u toho nebyl přítomen a nikdo jej o tom ani předem nevyrozuměl. Když se sklízelo, tak u toho nikdo přítomen nebyl. Telefonoval sice panu [příjmení], na kterého má číslo, ale ten mu řekl, že nemá čas, ale že zavolá panu [příjmení], avšak ten také nepřišel, což bylo v době, kdy žalobkyně sklízela první pole. Na druhém poli stála žalobkyně s kombajnem asi dva dny, ale také nikdo nepřišel. Jednatel žalobkyně tehdy tímto způsobem vyzýval žalovaného hlavně za tím účelem, aby byli přítomni vážení, ale nikdo nepřišel. Obvyklý výnos je okolo 100 metráků na hektar, ale ovlivňuje ji vlhkost. Tehdy bylo suché léto, takže na příjemce od ZD [obec] je uvedena vlhkost 28 %. V suchém stavu je výnosnost tak 65 až 70 metráků z hektaru, tedy asi 7 tun z hektaru. Proběhl pokus o jednání o náhradu škody, zástupci účastníků se sešli, byl tam pan [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a pan [příjmení] mladší, ale k žádné dohodě se dospět nepodařilo, i když jednatel žalobkyně navrhoval, aby si členové žalovaného škodu odpracovali, aby nemuselo proběhnout soudní řízení, ale na to nebylo přistoupeno. Sám osobně není členem [anonymizována dvě slova] [obec], ale je členem dvou jiných mysliveckých spolků. Má povědomí o chování černé zvěře a může říct, že asi 90 % potravy černé zvěře pochází od zemědělců z jejich porostů. Z toho důvodu si nechal vyhotovit zprávu ze Zemědělského družstva [obec], když se konala sklizeň okolní kukuřice, neboť z ní lze usoudit, že jakmile je jinde pole sklizené, tak se zvěř přesune buď do lesů, anebo na ta pole, kde ještě něco zbylo. Předmětná oblast je specifická v tom, že se jedná o Záblatskou pánev, kde jsou nepřístupné močály, a proto se tam zvěř drží, přičemž černá zvěř se chová takových způsobem, že se jí v podstatě nic netýká a nic ji nevyplaší, dokud se do ní nestřelí. Při pohledu do mapy lze zjistit, že se jedná o tři pole pole, která jsou kolem [obec], přičemž z každé strany je buď les, anebo stoka, ale zvěř nechodí jen z lesa, ale i stokama a chodí i přes pole. Kolem nejmenšího pozemku o rozloze 2,5 hektaru je celkem 6 posedů a myslivci na to mají asi 10 metrů, aby prase střelili, ale zbývající dva pozemky ani nejsou u lesa, jsou u stoky, přes kterou prasata jdou. Využíval i pozemek za Dynínem, kde je Dynínský les a kde je to složitější s výsadbou, neboť je tam pozemek honebního spolku. Dřív to bylo omezené tak, že nesmělo být myslivecké zařízení blíž než 200 metrů k hranici sousední honitby, ale dnes to může být na hranici, v důsledku čehož je téměř každé pole ohroženo. Jestliže mělo pole 2,5 hektaru a kukuřice byla vysoká 2 až 3 metry, tak se prase nechá střelit z posedu. Průseky vynechány nebyly a ani to není nikde stanoveno. Existuje doporučení od Zemědělského intervenčního fondu, aby pole byla vyseta maximálně do výměry 30 hektarů, a to z důvodu uplatnění pojistných událostí a podobně. Když měl pole veliké 8 hektarů, tak nechával průseky, aby bylo snazší zvěř lovit, ale není to povinnost a neplatí, že by zvěř chodila pouze z lesa do pole, chodí i mimo pole. Škodu zaznamenal od toho 29. 9. 2019 a koresponduje to s okolní sklizní, jak dokládá zprávou z [obec]. Odhaduje, že černá zvěř může tak rozsáhlou škodu způsobit třeba i za týden. [příjmení] zábrany dělal v roce 2019 někdy v květnu nebo v červnu, později tam něco dělal žalovaný. Jednatel žalobkyně sám nemá, jaká další preventivní opatření by tam učinil, musel by tam chodit se sprejem a obnovovat pachové zábrany. Jediné účinné opatření by bylo ta pole oplotit. Posečeno bylo za tři čtvrtě hodiny, neboť více nebylo co sekat. Měl za to, že když nikdo nepřijel, tak je to žalovanému zřejmě jedno. Z kombajnu bylo sečeno rovnou do vozu a pak se se sklizní jelo rovnou na vážení do [obec]. Pokud je v odborném vyjádření uvedeno, že znalec byl osloven 18. 10. 2019, tak možné to je, nepamatuje si, kdy přesně začal komunikovat se znalcem.

24. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] vyplynulo, že je od roku 1968 členem žalovaného a dobře se zná s jednatelem žalobkyně. Škoda na porostech vzniká každoročně, ale nikdy nevznikla v takovém rozsahu jako v roce 2019, ale neví, z jakého důvodu škoda vznikla v takovém rozsahu. Jako prevence před vznikem škod se jednak na ta místa chodilo, dále se tehdy opatřovaly dva plašiče, někdy v červenci se instalovaly, osobně u toho byl. Bylo to u pozemku, který byl rozlohou menší, obhospodařovala jej žalobkyně a byla na něm vyseta kukuřice. O nevhodnosti místa k vysetí kukuřice se mluvilo jednak mezi členy žalovaného, ale také s panem [příjmení]. Konala se kvůli tomu schůze, ale nevzpomíná si, kdy se konala, pamatuje si, že v srpnu na těch pozemcích střílel prasata, ale tehdy už tam ta škoda byla, ta tam vznikala již od července. Schůze se kromě něj účastnil i jeho syn [jméno], dále [jméno] [příjmení] mladší a možná pan [příjmení] a také pan [příjmení]. Kdo na nevhodnost toho místa k vysetí kukuřice upozorňoval, svědek neví, osobně u toho nebyl. Prasata chodí střílet sám, nikdo tam s ním tehdy nebyl. Zpočátku o těch škodách nikomu neříkal, později ano, říkal to lidem z výboru, tedy panu [příjmení] a synovi, [jméno] [příjmení]. Vzpomíná si, že poprvé o tom mluvil, když tam střílel v noci ze dne 16. na 17. 8. 2019. Neví, o jaké dny se jednalo, ale toto si pamatuje, protože mu to utkvělo a má to poznačené i na průvodním listě, který se musí vyplňovat, když se takto střílí. Říkal o tom hospodářovi, tedy svému synovi a předsedovi spolku o tom říkal hned druhý den. Potom to říkal panu [příjmení], nikdo další u toho asi nebyl, pan [příjmení] z toho nadšený nebyl. Je mu známo, že od žalobkyně přišla žalovanému výzva nebo dopisy, ale neví, kdy se tak stalo. Ví o tom, že se tam psalo o tom, že se tam škoda zjistila, že se tam fotilo, že se tam lítalo dronem, kolik asi bude škoda, ale blíže si nevzpomíná. Neví, jestli výzvu na vlastní oči viděl. Neví, ale tu výzvu psal asi pan [příjmení]. Škoda měla vzniknout někdy ke konci září, možná to takhle říkali kolegové, že to tam takhle bylo napsáno. Na ta pole chodil docela často, škoda tam postupně narůstala, ale nevšiml si tam nějakého výrazného progresu v určitém konkrétním období. Neví o tom, jestli tam tehdy kromě dvou plašičů byla ještě nějaká další opatření. Osobně to neviděl, ale slyšel, že žalobkyně tam snad měla dávat nějaké vlasy. Osobně nebyl nikým vyzýván, aby jel na pole a dohlédl na úroveň sklizně. Neví ani o tom, že by někdo jiný z členů spolku byl takto vyzýván, aby se dostavil ke kontrole sklizně. Průseky tam tehdy udělány nebyly, má na mysli porost kukuřice u toho lesa, který byl dlouhý asi 450 metrů a široký asi 50 až 60 metrů. V roce 2019 tam střelil asi 10 nebo 15 kusů, celkem tam v okolí tehdy střelil tak 30 prasat. Nebylo to tak, že by pana [příjmení] výslovně upozorňoval na to, jak má co dělat, že by tam neměl vysévat kukuřici a podobně, ale někdy v té době, jak střelil dvě prasata, tedy v polovině srpna, tak se s ním asi bavil o tom, že tam vznikají škody a že to tam je pro prasata lákavé. Žalovaný si vede evidenci odlovené zvěře, ale podrobnosti by řekl [jméno] [příjmení], který je hospodářem. Několikrát šel k posedu přes ten pás kukuřice, jinak se pohyboval v těsné blízkosti u toho pásu, což znamená tak 500 až 700 metrů od něj. Většinou chodil na noc, neboť prasata táhnou hlavně v noci. Kukuřice byla v srpnu už vysoká, byla vyšší než svědek, těžko se tam bez noční optiky střílí. Párkrát tam byl i za denního světla, jednou tam dokonce měli naháňku. Celkem ta místa, kde byla vysetá kukuřice, byla asi 4, bylo to u lesa, u rybníčku, u chatiček a u mokrých luk. Kromě té lokality u lesa chodil i na ta ostatní místa.

25. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je členem žalovaného asi 25 let a je pravdou, že ke škodám od černé zvěře na porostu na polích dochází každoročně, ale nevzpomíná si, že by to některý rok vybočilo z nějaké normální meze. Vzpomíná si na škodu v roce 2019, kdy tam škoda vznikla větší, a to na kukuřici. Škodu viděl osobně, když na dotčený pozemek tehdy přišel při příležitosti lovení zvěře, chodil tam lovit v noci i ve dne. Zábrany byly instalovány, a to plašiče, to tam instalovali členové spolku mysliveckého. Tehdy to bylo v tom roce z toho důvodu, že ty plašiče byly na dotace, tak objednali dva a ty tam instalovali. Neví o tom, že by tam byly nějaké další zábrany, například pachové. Škody tam zaznamenal asi začátkem prázdnin, tedy začátkem července, přičemž kukuřice se sklízela asi v říjnu. O škodách mluvili mezi sebou ve spolku a mluvilo se o tom i s panem [příjmení], i když svědek u toho osobně nebyl, ale z doslechu ví, že pan předseda a pan [příjmení], otec svědka ano. Na nevhodnost místa vysetí upozorňovali členové pana [příjmení], ale osobně u toho nebyl. Neví, kdo konkrétně na to pana [příjmení] upozorňoval, ale bylo to pravděpodobně někdy v červnu, kdy už bylo vyseto. Kukuřice byla vyseta asi na třech místech, přičemž nejprve tu škodu viděl na tom poli, které je u lesa, ale na těch dalších později také, tam škodu zaznamenal asi v srpnu a září. Chodil na ta pole v průměru jednou týdně, ale má za to, že se nestalo, aby tam více než 14 dnů nebyl. Škoda postupně narůstala a nevšiml si žádného výrazného progresu během krátké doby. Vzpomíná si, že nějaká výzva od žalobkyně žalovanému dorazila, ale co bylo obsahem, si nevzpomíná a nevzpomíná si ani na to, že by ho něco v tom obsahu zarazilo. Vzpomíná si, že v té výzvě bylo psáno, že tam škoda měla vzniknout koncem září, ale neví, jestli na to žalovaný nějakým způsobem reagoval. Škoda však na těch polích vznikla určitě dřív než koncem září. V roce 2019 nebyl volán k tomu, aby se podíval, jaká je úroveň sklizně kukuřice. Neví o tom, že by žalobkyně nebo pan [příjmení] vyzýval někoho od žalovaného, aby se dostavil na pole a mohl si zkontrolovat úroveň sklizně kukuřice. Koncem července už to pole u lesa bylo tak z jedné čtvrtiny poškozeno. Nedokáže odhadnout, kolik porostu na poli u lesa zůstalo v září před tou sklizní, ale platí pořád to, že pole u lesa bylo poškozené od zvěře úplně nejvíc. Neví o žádných opatřeních, které žalobkyně nebo pan [příjmení] proti vstupu černé zvěře do kukuřice činili. V kukuřici žádné průseky ponechány nebyly, aby se zvěř lépe lovila. Také tam lovil černou zvěř, neví přesně, ale tak 5, 6 kusů tam odlovil. Podle názoru svědka není vhodné vysazovat kukuřici na poli, které přímo sousedí s lesem. Svědek má za to, že i panu [příjmení] je to známo, neboť je také myslivec. Svědek je hospodářem u žalovaného. Je pravdou, že se vede evidence, kde se eviduje datum, střelec, číslo plomby té střelené zvěře a případně i místo, které není povinné, ale svědek také eviduje místo střelby. [jméno] evidenci má žalovaný za rok 2019 k dispozici. Lovecká sezona trvá od 1. 4. 2019 do 31. 3. 2020. Evidence se zasílá i na magistrát, a proto i tam je možné ji dohledat. Nestřílel pouze v poli u lesa, ale i na těch ostatních. Je pravdou, že u pole u lesa jsou posedy, ale ty jsou prakticky všude, i na těch ostatních polích. Kukuřice byla tehdy v červenci a v srpnu vysoká asi 2 metry, nechodil dovnitř porostu, chodil okolo těch pozemků. V roce 2019 nebyla povinnost lovit v honitbě žalovaného černou zvěř, ta se tam objevovala z okolních honiteb. Povinnost lovit černou zvěř však zatím neměli u žalovaného nikdy.

26. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je členem žalovaného již více než 10 let a vzpomíná si, že předloni došlo ke škodě na kukuřici ve velkém rozsahu. Škodu zaznamenal tak, že osobně na ty pozemky chodil lovit zvěř. Chodil tam v podvečer i v noci. Poprvé zaznamenal vznik škody asi od července 2019. Vzpomíná si, že tam tehdy instalovali plašiče, které objednávali někdy začátkem července, ale osobně je tam neinstaloval. Bylo to výjimečně, má za to, že nikdy předtím plašiče neobjednávali. Fakturu na č. listu 48 nikdy neviděl, ale zjišťuje na ní datum vystavení 22. 4. 2019. Bylo to na více místech, kde byla vysetá kukuřice, a to jednak na pozemku u lesa, ale také na vejchalusích, u směťáku a u stoky, kde byla škoda menší. O té škodě s jednatelem žalobkyně nikdy nekomunikoval, mluvili o tom ve spolku, s panem [příjmení] mluvil spíš předseda nebo lidi z výboru. Bylo každoroční náplní schůzí, kdy se ve spolku mluvilo o tom, že kukuřice není vysetá na vhodném místě. To nebyl problém pouze žalobkyně a pana [příjmení], ale i jiných. Členové žalovaného říkali, že o tom mluvili s panem [příjmení], ale svědek u toho nikdy osobně nebyl. Snad kolega [příjmení] říkal, že tam ještě někdo dával jako zábrany vlasy, ale kdo je tam dával, svědek přesně neví. Na schůzi byla předmětem také výzva, která přišla ohledně škody od žalobkyně, ale neví, jestli se mu také dostala do ruky, určitě se však o ní na schůzi mluvilo. Výzva přišla na podzim, jaké datum tam bylo uvedeno, kdy měla škoda vzniknout, to si svědek nepamatuje, ale asi tam bylo nějaké podzimní datum. Na tu výzvu se podle svědka asi písemně odpovídalo. Zvěř jde tam, kde je kukuřice, takže škoda musela vznikat i na dalších polích, akorát na prvním poli u lesa to bylo víc, na dalších to bylo v menší míře. Pokud na té písemné výzvě bylo datum 29. 9. 2019 jako datum vzniku škody, takto není možné, protože škoda tam vznikla podstatně dřív, již v červenci tam škody byly. Pan [anonymizováno] je také myslivcem, tak by měl vědět, kde je vhodné vysít kukuřici. Je to obecně rozšířený názor, že černá zvěř se těžko dá lovit tam, kde je vysetá kukuřice u lesa, neboť pokud černá zvěř přeskočí z lesa rovnou do pole, tak je to okamžik vteřiny, kdy je možné ji střelit, což je těžký. Průseky v tom poli vynechány nebyli a kromě polní cesty tam nic jiného nebylo. Neví, jestli tam žalobkyně činila nějaká opatření proti černé zvěři. Také tam lovil černou zvěř, měl tam za ten rok odlovena celkem 4 prasata. Do porostu kukuřice dovnitř chodil také. Ta kukuřice byla tehdy v červenci vysoká asi do dvou metrů.

27. Z výpovědi statutárního zástupce žalovaného [jméno] [příjmení] vyplynulo, že prvně zaznamenal, že na pozemcích v nájmu žalobkyně vznikaly v roce 2019 nějaké škody od černé zvěře tak, že o tom slyšel od chlapů, což bylo někdy na začátku července, sám to na vlastní oči viděl až někdy koncem července, začátkem srpna. První týden v srpnu doprovázel do toho místa poplatkové střelce, Rakušany, a proto to tehdy poprvé viděl. Upřesňuje, že na vlastní oči to skutečně viděl už na konci července, neboť do těch míst jezdí za kamarádem, který má v lese usedlost, takže to spolu obhlíželi. V reakci na vznik škody naplánovali naháňku, která se uskutečnila, ale neúspěšně, zbývalo tedy pouze zvýšit pozornost a zájem při lovu v té lokalitě. Mluvili o tom také s jednatelem žalobkyně, ale nevěděli, co s tím jiného než se maximálně soustředit na lov a na odstřel v té lokalitě. Sám osobně určitě žalobkyni neupozorňoval na nevhodnost místa k vysetí kukuřice, navíc ani nemá takový přehled, neboť jezdí autobusem a někdy je také 14 dnů pryč, ale ani tomu nerozumím, není agronom, ale je možné, že ho na to upozorňoval někdo z chlapů, to nevylučuje, ale ani to nemůže potvrdit. V reakci na písemné sdělení žalobkyně z podzimu 2019 o tom, že zaznamenal škody na pozemcích, které vzali ve spolku na vědomí, došli za jednatelem žalobkyně, že si toho jsou vědomi, ale že s tím už těžko mohou něco dělat. Chtěli se domluvit na nějaké brigádě, aby jim to odepisoval, ale nakonec se sami nedomluvili v mysliveckém spolku. Dokonce se jeden člen vyjádřil tak, aby to žalobce dal k soudu, že myslivecký spolek nic platit nebude. Když přišla sklizeň, tak už měsíc před tím bylo jasné, že se tam nic nesklidí, že to je zdevastované. Pokud se v tom písemném sdělení žalobkyně uvádělo, že její jednatel měl od 29. 9. 2019 zaznamenat škody na pozemcích od černé zvěře, tak pravdou je, že zaznamenat je musel, neboť ty škody tam byly, ale vznikaly již dávno předtím, i když možná ne v takovém rozsahu jako tomu bylo v tom září. Instalovaly se tam pachové zábrany, které tam dával jednatel žalobkyně, nějaké vlasy apod., členové žalovaného tam instalovali plašiče, a to optické i zvukové, jednalo se o 2 přístroje, které byly zakoupeny za dotace, instalovaly se někdy koncem července, kdy tam škody už byly. Tehdy už tam byly ty chomáče vlasů jako pachové zábrany instalované od žalobkyně, ale jestli si tehdy musel její jednatel všimnout škod, to statutární zástupce neví, záleží, ze které strany k tomu místu přicházel, všimnout si toho nemusel, je navíc také možné, že to tam dával pouze preventivně. V tom poli žádné průseky ponechány nebyly. Statutární zástupce žalovaného po nahlédnutí do digitálních ortofotomap ukazuje na část pole na č. l. 93, které je u lesa a na kterém tehdy v srpnu viděl škody. Vyznačuje na mapě křížky, kde tehdy po celé této části před lesem viděl škody od černé zvěře, a zároveň kolečky zaznamenává místa, kde měl žalovaný posedy. Tehdy tam chodili ve dne, ale přímo dovnitř pole nechodili, šli okolo toho pole, v každém případě však byly škody vidět z posedu. Když se šli se domluvit ohledně té brigády za jednatelem žalobkyně, tak jim řekl, že by ani nepožadoval škodu uhradit ve výši 200 000 Kč, ale že by mu stačilo uhradit pouze náklady, mluvil asi o částce 65 000 Kč. Je možné, že tehdy se za ním šlo až poté, co žalovaný obdržel výzvu k zaplacení té škody ve výši 200 000 Kč.

28. Po provedení shora uvedených výslechů byla žalobkyně v rámci předvídatelnosti soudního rozhodnutí soudem upozorněna na to, že s ohledem na výpovědi svědků, kteří byli soudem slyšeni 29. 3. 2021, a s ohledem na výpověď statutárního zástupce žalovaného má soud za prokázané, že škody na pozemcích v nájmu žalobce vznikaly nikoliv až od 29. 9. 2019, ale již od července 2019. Z toho důvodu soud zároveň upozornil a vyzval žalobkyni ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., aby doplnila tvrzení a označila případné důkazy k prokázání svých tvrzení o tom, že žalobkyně uplatnila škodu vůči žalovanému do 20 dnů ode dne, kdy vznikla, přičemž zároveň aby doplnila tvrzení a označil důkazy k prokázání toho, že žalobkyně vůči žalovanému vyčíslila do 15 dnů od provedené sklizně vzniklou škodu. Následně však soud korigoval shora uvedené poučení s odkazem na to, že přehlédl podpisovou doložku žalovaného ze dne 8. 11. 2019 připojenou v odborném vyjádření na č.l. 28, na základě které lze mít za prokázané, že škoda byla žalobkyní vůči žalovanému kvantifikována v zákonné lhůtě do 15 dnů po provedené sklizni.

29. Právní zástupce žalobce po shora uvedeném poučení uvedl, že žalobkyně žádné další důkazy nenavrhuje, ale má s ohledem na opatřené výpovědi za to, že statutární zástupce žalovaného a svědci se ohledně data vzniku škod vyjadřovali pouze ve vztahu k poli u lesa, nikoliv k ostatním dvěma půdním blokům, u kterých žalobkyně škodu rovněž nárokuje. Právní zástupce žalobkyně v této souvislosti odkázal na váhové lístky s tím, že na každém je uvedeno číslo půdního bloku s tím, že od půdního bloku [číslo] žalobkyně žádný lístek nepředkládala, neboť zde se s ohledem na rozsah škody nic nesklidilo. Právní zástupce žalobkyně setrval na svém návrhu, aby soud opatřil znalecký posudek ke zjištění skutečné výše škody. Soud následně jednání odročil na neurčito, a to právě za účelem ustanovení soudního znalce a opatření znaleckého posudku.

30. Podáním ze dne 5. 7. 2021 se k provedeným výslechům vyjádřil žalovaný, který navrhl, aby soud za účelem upřesnění, na kterých půdních blocích byla kdy škoda členy žalovaného zaznamenána, doplnil výslechy jeho statutárního zástupce a svědků, a proto soud ještě před ustanovením znalce ve věci nařídil jednání na 25. 11. 2021, ke kterému opětovně předvolal již vyslechnuté svědky, a to [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří své předchozí výpovědi doplnili.

31. Z doplňující výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že se tehdy pohyboval vedle pole, vlastně na hranicích toho pole, nemohl chodit dovnitř, pohyboval se na posedech, mohl pozorovat okolí 500 až 700 metrů od posedu, což se týká pozemku u lesa, respektive před lesem. Svědek upřesnil, že tam jsou dva pozemky u lesa a na obou se tehdy pěstovala kukuřice. Svědek dále upřesnil, že první pozemek označuje jako pozemek u lesa, druhý pozemek, který na to navazuje, je pozemek, který směřuje k chatičkám a je vzdálen od prvního pozemku asi tak 300 až 400 metrů. Na obou těchto pozemcích pozoroval škodu, hlavně ji však viděl na prvním pozemku u lesa, na druhém pozemku ji viděl hned zkraje toho pozemku. Ten třetí pozemek, kterému se říká u rybníčku, respektive u bývalé truhlárny, tak tam neviděl, tak často tam nechodil. U pozemku, který je u rybníčku, taky viděl u potoka škodu, ale nepamatuje si, kdy ji tam viděl. Na tom vzdálenějším z prvních dvou pozemků viděl škodu prvně asi taky od července 2019, ale na tom prvním pozemku u lesa byla škoda ještě markantnější, tam byla jako první, tam ji pozoroval úplně nejdříve, byla tam snad celý červenec a potom se zvyšovala. Poté svědkovi předestřeny mapy na č. l. 91-93. Na č. l. 93 je podle svědka půdní blok [číslo] to je právě ten první pozemek u lesa, o kterém hovořil. Zde zaznamenal tu škodu nejdříve, zde vznikla největší škoda. Ten druhý pozemek u toho lesa, který měl na mysli, tak je půdní blok [číslo] na č. l. 92, kde znázorňuje křížky, kde tehdy podél cesty u lesa zaznamenal škodu. Trvá na tom, že zde prvně zaznamenal škodu již v červenci 2019. K pozemku u rybníčku anebo u potoka svědek uvedl, že náhledem do katastrální mapy zjistil, že se jedná o půdní blok [číslo] na č. l.

91. Zde zaznamenal škodu nejmenší, pouze na kraji toho půdního bloku, nebyl uprostřed toho půdního bloku. I tady tu škodu musel zaznamenat dřív, že jinak by tam nešel, kdyby tam ta prasata nešla. Trvá na tom, že tu škodu na tomto třetím pozemku viděl také v červenci 2019. Na prasata chodí tak jednou v týdnu a potom ještě o víkendech, nemůže si proto vybavit, kdy přesně tam viděl v roce 2019 škodu, když je to dva roky zpět, podle něj je to prostě dané, že v červenci je sklizená pšenice, takže ta prasata se musí někam stěhovat, jdou za potravou, takže logicky potom vzniká škoda na kukuřici. Určitě si pamatuje, že i na tomto poli viděl škodu od prasat v červenci 2019. Svědek poté na výzvu soudu zakresluje do mapy na č. l. 91 dvěma křížky, kde na půdním bloku [číslo] pozoroval tehdy škodu od prasat. Pokud si dnes hned nevybavil, že i na třetím pozemku viděl škodu již v červenci 2019, zatímco po nahlédnutí do mapy si to vybavil, tak proto, že si dodatečně vzpomněl, vybavil si, kde tehdy seděl na posedu a viděl pohyb prasat. Když potom slezl z posedu a šel kolem půdního bloku, tak tam tu škodu viděl. Trvá na tom, že i tady na třetím půdním bloku zaznamenal škodu již v červenci 2019. Pokud je tázán k druhému a třetímu pozemku, o kterých hovořil, tak zde zaznamenal škody od kraje pozemku asi do hloubky tři metry od cesty, po které šel kolem pozemku. Od cesty viděl už polámaná stébla, pak asi tři metry od hranice pozemku viděl placírku, kde to bylo hodně polámané. Nevzpomene si a těžko odhadne, jak vysoká tam tehdy byla kukuřice. Letos se na to zaměřil, byla místa, kde byla vysoká tři metry, někde dva a půl metru, jinde dva nebo jeden a půl metru, ale kolik byla tehdy vysoká, to dnes již nedokáže říct.

32. Z doplňující výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že na pozemku u lesa začaly vznikat škody už začátkem července, tedy začátkem prázdnin a na zbývajících dvou pozemcích začaly vznikat škody plus mínus týden také, to bylo stejné, viděl to na vlastní oči. Po nahlédnutí do katastrální a ortofotomapy uvádí, že když vezme mapy založené ve spise, tak pozemek u lesa je pozemek na č. l. 93 označený půdním blokem [číslo]. Dále pozoroval škodu na pozemku, který je znázorněný na č. l. 92 a označený půdním blokem [číslo]. Svědek uvádí, že tehdy tu škodu pozoroval na kraji tohoto pozemku podél cesty, která vede u lesa. Svědek se tam tehdy projížděl a potom i procházel, když tu škodu viděl, ale dovnitř toho pozemku nešel, tu škodu viděl pouze zkraje. Škodu zaznamenal dvacet, patnáct metrů od okraje pozemku, ale bylo to i na kraji pozemku. Po nahlédnutí do katastrální a ortofotomapy označuje půdní blok, který je znázorněn ve spise na č. l. 91 a označen [číslo]. Svědek označuje u tohoto půdního bloku místo, kde je podél toho pozemku stoka s tím, že od té strany od stoky na tomto pozemku také pozoroval škodu. Tady pouze procházel, neboť zde se podle svědka projíždět nedá. U tohoto pozemku bylo to poškození hned zkraje. Svědek poté ukazuje na ortofotomapě, kde se u tohoto třetího pozemku nachází posedy, avšak upřesňuje, že z nich na ty škody vidět nebylo. Dále svědek ukazuje na ortofotomapě, kde jsou posedy u půdního bloku [číslo]. Svědek trvá na tom, že na pozemku u lesa zaznamenal škody od začátku prázdnin 2019, u zbývajících dvou pozemku plus mínus týden na to také. Není možné, aby tam škody byly až v září 2019, když tam vznikly už v červenci 2019. V červenci byla kukuřice vysoká tak jeden a půl metru nebo dva metry, záleželo jak kde. Je hospodářem [anonymizována dvě slova], ale pokud jde o záznamy, ty se vedou u odlovené zvěře, nikoliv o tom, jak často chodí lovit. Svědek uvádí, že neměli, respektive neměl žádnou poradu před jednáním a nebyl nikým instruován, jakým způsobem má před soudem vypovídat.

33. Z doplňující výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že po nahlédnutí do katastrální a ortofotomapy vidí pozemek, kterému se říká na vejchaluzích, kde tehdy zaznamenal škodu. Bylo to v červenci 2019. Ta škoda byla na všech pozemcích stejně. Svědek poté po nahlédnutí do spisu označuje, že ten pozemek na vejchaluzích je na č. l.

93. Pokud se zmiňuje, že ta škoda tehdy byla na všech pozemcích stejně, tak tím myslel termínově, nikoliv rozsahem. Svědek poté po dalším nahlédnutí do katastrální a ortofotomapy označuje druhý pozemek, který směřuje jako k chatičkám, kde také tehdy pozoroval škodu. Svědek odkazuje na půdní blok na č. l. 92 označený [číslo] uvádí, že tady tu škodu pozoroval také v červenci 2019 s tím, že zde škoda tady vznikla již v době, kdy chodili na srnce. Po dalším nahlédnutí do katastrální a ortofotomapy svědek odkazuje na pozemek na č. l. 91 označený půdním blokem [číslo] na kterém tehdy také pozoroval škodu. Svědek uvádí, že zde škoda také vznikla v červenci 2019. Pokud žalobkyně tvrdí, že tam škoda vznikla na těch pozemcích až v září 2019, tak svědek to vylučuje, neboť škoda vznikla dříve. Svědek po upozornění ze strany soudu, že je dotazován k tomu, co tehdy vlastními smysly vnímal a pozoroval a co si vybavuje, nikoliv k domněnkám, uvedl, že to tak tehdy skutečně viděl, že tam škoda vznikala již v červenci 2019. Svědek poté na výzvu soudu označuje místa, kde se u půdního bloku [číslo] nachází posedy s tím, že je to v místě, kde teče potok. U dalšího půdního bloku [číslo] svědek označuje také místa, kde jsou posedy a kazatelna, je to podél lesa. Označuje další místo na protější straně tohoto pozemku, kde je také kazatelna. U půdního bloku [číslo] svědek rovněž označuje místa, kde jsou podél hrany lesa postaveny posedy. Označuje u tohoto pozemku rovněž místo, kde je kazatelna. U půdního bloku [číslo] tehdy viděl vznikat škodu na části od lesa, přičemž u půdního bloku [číslo] viděl vznikat škodu od potoka. Když to odhadne, tak na pozemcích [číslo] a [číslo] tehdy škodu pozoroval asi do hloubky patnácti metrů od kraje pozemku. Tehdy v červenci 2019 tam byla kukuřice vysoká tak 1,2 až a1,5 metru, přesně neví. K otázce soudu svědek uvedl, že před jednáním nebyl nikým instruován, jak má vypovídat.

34. Právní zástupce žalobkyně k doplňujícím výpovědím uvedl, že podle jeho názoru je namístě zadání znaleckého posudku za účelem kvantifikace vzniklé škody, neboť má za to, že z výpovědí svědků nebylo prokázáno, že škoda na druhém a třetím pozemku tehdy vznikla v celém rozsahu, ale pouze při okraji od té stoky, což byl pás asi deset metrů, škoda tehdy vznikla pouze zkraje pole, lze mít tedy podle jeho názoru za prokázané, že jeho klient splnil veškeré povinnosti, které mu zákon ukládá, a proto je nutné přistoupit ke zjištění kvantity vzniklé škody, která nebude zřejmě v takovém rozsahu, jak bylo žalováno.

35. Právní zástupkyně žalovaného k výpovědím svědků uvedla, že z nich zcela jasně vyplynulo, že škody na dotčených pozemcích vznikaly již od července 2019, nikoliv až od září 2019, jak tvrdí žalobce. Svědci ve svých výpovědích dané pozemky přesvědčivě specifikovali, označili přesně místa, kde tehdy škodu zaznamenali, uvedli i okamžiky, kdy škodu pozorovali, z jejich výpovědí tedy vyšlo najevo, že žalobkyně nedodržela zákonné lhůty vyplývající ze zákona o myslivosti, a to především lhůtu upravenou pro uplatnění vzniklé škody v období dvaceti dnů od vzniku škody, přičemž škodou se myslí každé jednotlivé působení zvěře. Právní zástupkyně žalované má tedy za to, že je nadbytečné zpracovávat ve věci znalecký posudek ohledně vyčíslení škody, k čemuž se již vyjadřovala ve svém vyjádření ze dne 5. 7. 2021.

36. Po poučení podle ustanovení § 119a odst. 1 o. s. ř. právní zástupce žalobkyně setrval na vypracování znaleckého posudku, zatímco právní zástupkyně žalované na doplnění výslechu statutárního zástupce žalovaného nikoliv. Vzhledem k tomu, že provedené důkazy skýtaly dostatečný podklad pro rozhodnutí ve věci, soud návrh žalobkyně na provedení důkazu znaleckým posudkem pro nadbytečnost zamítl.

37. V závěrečném návrhu právní zástupce žalobkyně uvedl, že u půdních bloků [číslo] a [číslo] má za to, že žalobkyně prokázala svůj nárok na náhradu škody, která na těchto dvou půdních blocích vznikla, ale nepodařilo se jí to ve vztahu k půdnímu bloku [číslo] kde škoda vznikla dříve. Právní zástupce žalobkyně upozornil na to, že jednak se lišily výpovědi svědků mezi sebou, ale také se lišily první a druhé výpovědi těch samých svědků mezi sebou. Podle právního zástupce žalobkyně je nesporné a vyplývá to z provedených výslechů svědků, že se svědci nepouštěli do pozorování polí uvnitř, ale pouze po jejich okrajích, a proto je evidentní, že zaznamenali vznik škody pouze v tom pásu, kam mohli dohlédnout od kraje pozemku, tedy nikoliv dál než asi patnáct metrů, když výška kukuřice tehdy činila 1,5 až 2 metry. Právní zástupce žalobkyně upozornil na výpověď svědka [jméno] [příjmení], který dříve uváděl, že škodu na pozemcích zaznamenal v srpnu 2019, ale v doplňující výpovědi se zmiňoval o červenci, a proto je podle něj zřejmé, že žalovaný není schopen prokázat, že škoda vznikla v červenci i uvnitř pozemků. Z toho důvodu žalobkyně navrhuje, aby soud žalobě vyhověl v rozsahu náhrady škody u dvou zmíněných půdních bloků a současně rozhodl o náhradě nákladů tohoto řízení podle výsledku sporu.

38. Právní zástupkyně žalovaného v rámci závěrečného návrhu opakovaně poukázala na to, že ze strany žalobkyně nebyly dodrženy lhůty, které jí zákon ukládá k oznámení vzniku škody a ke kvantifikaci vzniklé škody, tedy u první povinnosti dvacet dnů od vzniku škody a u druhé patnáct dnů od provedení sklizně. Nárok žalobkyně je tak prekludován a v důsledku toho došlo k zániku práva, nikoliv k jeho promlčení. Byla to žalobkyně, na které ležela povinnost tvrzení a povinnost důkazní a rovněž odpovídající břemena, avšak žalobkyně neprokázala, že škoda jí vznikla v tvrzeném období a nebyla prokázána ani příčina, respektive nebylo prokázáno, že jedinou příčinou vzniklé škody bylo působení černé zvěře, přičemž žalobkyně neprokázala ani rozsah škody. Datum vzniku škody dne 29. 9. 2019 nelze dovozovat z tvrzení žalobkyně ze dne 18. 10. 2019, když navíc v tomto dopise nejsou označeny ani půdní bloky, a proto nebyla škoda označena řádně a v souladu s právními předpisy. Z doplňujících výpovědí svědků [jméno] a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vyplynulo, že škoda vznikala již od července 2019, tedy daleko dříve, než jak uvádí žaloba. Žalobkyně neprokázala ani datum provedení sklizně, když v řízení vyšlo najevo, že datum tvrzený žalobkyní, tedy 25. 10. 2019 není pravdivé, což vyplynulo jednak z účastnické výpovědi statutárního zástupce žalobkyně, ale také ze samotného listinného důkazu předloženého žalobkyní, a to dopisu ze dne 18. 10. 2019, kde je zmíněno, že sklizeň již probíhá. Žalobkyně tedy škodu nedoložila a ani nevyčíslila, neboť předložené odborné vyjádření je zcela nepřezkoumatelné. Žalobkyně způsobenou škodu ani nezdokumentovala. Objevily se také rozpory ve váhových lístcích a předložené faktuře, která měla podle názoru žalované dokládat, co žalobkyně utržila za sklizenou kukuřici. Žalovaný navrhuje, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl a přiznal žalovanému právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

39. Na základě provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:

40. Žalobkyně na základě uzavřených smluv o nájmu užívá mimo jiné také pozemky označené v evidenci využití půdy (systém LPIS) jako půdní bloky [číslo] [číslo] [číslo] vše v katastrálním území Mazelov, přičemž na těchto pozemcích vykonává zemědělskou činnost, a to rostlinnou výrobu. Uvedené pozemky jsou součástí žalovaným užívané honitby. V roce 2019 zde žalobkyně pěstovala kukuřici a v období od července byly pozemky postupně poškozovány černou zvěří, v důsledku čehož došlo ke snížení sklizně kukuřice, kterou žalobkyně provedla 25. 10. 2019. Škoda, která žalobkyni z uvedené události měla vzniknout, byla vyčíslena soudním znalcem v rámci jím vypracovaného znaleckého posudku na částku 205 630 Kč představující ztrátu produkce. Uvedenou škodu žalobkyně u žalovaného uplatnila s odkazem na zákon o myslivosti, a to dopisem ze dne 18. 10. 2019 a vyčíslením škody – odborným vyjádřením znalce, doručeným žalovanému dne 8. 11. 2019. Žalobkyně stanovila žalovanému lhůtu k úhradě škody do 20. 1. 2020, a to fakturou [číslo] 2019. Žalovaný žalobkyni škodu ani zčásti neuhradil a neučinil tak ani na základě předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně ze dne 25. 3. 2020.

41. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 55 odst. 1 písm. a) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, v platném znění, podle kterého nárok na náhradu škody způsobené zvěří musí poškozený u uživatele honitby uplatnit u škod na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech do 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla.

42. Podle rozsudku NS ČR sp. zn. 25 Cdo 719/2008 vznikem škody se ve smyslu ustanovení § 55 odst. 1 písm. a), odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, rozumí škodná událost, tedy každé jednotlivé škodlivé působení zvěře na zemědělské pozemky, polní plodiny a zemědělské porosty, od níž počíná běžet lhůta 20 dní k uplatnění náhrady škody u uživatele honitby. Jde-li o škodu na polních plodinách a zemědělských porostech, kterou lze vyčíslit až v době sklizně, spočívá uplatnění škody ve sdělení uživateli honitby, kde a v jakém rozsahu jsou plodiny a porosty působením zvěře poškozeny a že poškozený na něm požaduje náhradu takto vzniklé škody; k vyčíslení výše této škody (a předložení tohoto vyčíslení uživateli honitby) je pak stanovena lhůta 15 dní od provedení sklizně.

43. Podle rozsudku NS ČR sp. zn. 25 Cdo 4682/2010 vznikem škody ve smyslu § 55 odst. 1 písm. a) zákona č. 449/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se míní škodná událost, tedy každé jednotlivé škodlivé působení zvěře na zemědělské pozemky, polní plodiny a zemědělské porosty, od níž počíná běžet prekluzivní lhůta k uplatnění nároku u uživatele honitby. Je-li rozsah škody zřejmý okamžitě (např. když porosty byly zcela zničeny nebo byly ztraceny vynaložené náklady), činí prekluzivní lhůta pro vyčíslení výše škody shodně 20 dní počínaje od téhož okamžiku. Projeví-li se poškození plodin až poté, co byla provedena jejich sklizeň (jestliže teprve porovnáním očekávaného výnosu se skutečným lze určit ztrátu), zakládá zákon samostatně běžící lhůtu v délce 15 dnů, jejíž počátek odkládá až k ukončení sklizně (§ 55 odst. 2, věta druhá, zákona).

44. Podle rozsudku NS ČR sp. zn. 25 Cdo 972/2012 prekluzivní doba, v níž musí poškozený u uživatele honitby uplatnit nárok na náhradu škody způsobené zvěří na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech (§ 55 zákona č. 449/2001 Sb.) má objektivní charakter, neboť počátek jejího běhu se odvíjí od objektivně dané okolnosti, již je zaznamenatelné škodlivé působení zvěře na pozemky a porosty (škodná událost vyvolávající škodu), nikoli od okamžiku, kdy poškozený skutečně nepříznivý následek zjistí (subjektivní prvek), a tedy pro prekluzi relevantní okamžik může nastat dříve, než škodná událost z pohledu poškozeného vyjde najevo. Tento princip (obdobný vztahu subjektivní a objektivní promlčecí doby podle občanského zákoníku) pak jistě platí jak v případě opakovaných zásahů, tak i v případě rozlehlejších pozemků, neboť rozsah a charakter zásahu i rozsáhlost území, které může být poškozeno, se v rámci tohoto typu zvláštní odpovědnosti za škodu vztahuje jak na vlastníka dotčených pozemků, tak na uživatele honitby.

45. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně neuplatnila nárok na náhradu škody způsobené zvěří včas v souladu s ust. § 55 odst. 1 písm. a) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, v platném znění, neboť za situace, kdy žalobkyně tvrdila a dopisem ze dne 18. 10. 2019 a účastnickou výpovědí svého statutárního orgánu prokazovala, že první významné škody od zvěře na shora uvedených půdních blocích osetých kukuřicí vznikaly až od 29. 9. 2019, z výpovědí svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že škody na všech třech půdních blocích vznikaly již od července 2019. Během doplňujících výslechů se soud jmenovaných svědků pomocí katastrálních a ortofomap dotazoval i na přesnou lokaci míst, kde v létě roku 2019 škody od černé zvěře pozorovali, a neshledal mezi výpověďmi těchto svědků zásadní rozpory. Pokud žalobkyně namítala, že svědek [jméno] [příjmení] v původní výpovědi hovořil o srpnu 2019, zatímco v doplňující výpovědi o červenci 2019, soud takovou námitku neshledal důvodnou, neboť svědek [jméno] [příjmení] během jednání dne 29. 3. 2021 (č.l. 70, strana 8 protokolu) vypovídal, že škody zaznamenal asi začátkem prázdnin, tedy začátkem července. O stejném období tehdy vypovídali také svědci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Jak vyplývá z výše citované judikatury NS ČR, za škodnou událost je nutné považovat každé jednotlivé škodlivé působení zvěře na zemědělské pozemky, polní plodiny a zemědělské porosty, od níž počíná běžet prekluzivní lhůta k uplatnění nároku u uživatele honitby, přičemž tato lhůta má objektivní charakter, neboť počátek jejího běhu se odvíjí od objektivně dané okolnosti, již je zaznamenatelné škodlivé působení zvěře na pozemky a porosty, nikoli od okamžiku, kdy poškozený skutečně nepříznivý následek zjistí, a tedy pro prekluzi relevantní okamžik může nastat dříve, než škodná událost z pohledu poškozeného vyjde najevo. Z uvedeného je tak zřejmé, že škodná událost na všech třech půdních blocích nastala dříve, než z pohledu žalobkyně vyšla najevo. Pokud žalobkyně namítala, že svědci zaznamenali škody pouze na okrajích půdních bloků, nelze s tím souhlasit v případě půdního bloku [číslo] kde byly škody patrné i z posedů, ale navíc s ohledem na shora citované rozhodnutí NS ČR je nutné za škodnou událost považovat každé jednotlivé škodlivé působení zvěře na zemědělské pozemky, polní plodiny a zemědělské porosty, neboť od ní počíná běžet lhůta 20 dní k uplatnění náhrady škody u uživatele honitby. Pokud žalobkyně přistoupila k uplatnění škody u žalovaného až dopisem ze dne 18. 10. 2019, učinila tak až po marném uplynutí prekluzivní lhůty. Zákonná úprava je sice poměrně striktní, avšak nejen vůči poškozenému, ale i vůči uživateli honitby co do odpovědnosti za vzniklé škody, bylo proto na žalobkyni, aby včas zaznamenala a zdokumentovala postupně vznikající škody a aby zejména u žalovaného včas v zákonné prekluzivní lhůtě nárok na náhradu škody také uplatnila. Za situace, kdy provedeným dokazováním vyšlo najevo, že tak neučinila, neboť je zřejmé, že škody vznikaly mnohem dříve než od 29. 9. 2019, její právo na náhradu škody zaniklo bez ohledu na to, že podle názoru soudu vzniklou škodu následně vůči žalovanému včas vyčíslila, tedy v zákonné lhůtě 15 dnů po provedené sklizni. Za této situace by tak bylo zcela nadbytečné a nehospodárné opatřovat znalecký posudek k přesnému vyčíslení vzniklé škody.

46. Vzhledem k tomu, že žaloba byla shledána nedůvodnou, neboť na základě provedených důkazů bylo zjištěno, že žalobkyně uplatnila nárok na náhradu škody vůči žalovanému až po uplynutí zákonné prekluzivní lhůty 20 dnů od vzniku škody, soud žalobu zamítl.

47. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého plně úspěšnému žalovanému soud přiznal vůči neúspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Výše náhrady nákladů řízení je odůvodněna jednak odměnou právního zástupce žalovaného podle ust. § 7 bodu 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, po 9 140 Kč za 1 úkon právní služby, celkem ve výši 109 680 Kč za 12 úkonů právní služby (1 úkon příprava a převzetí zastoupení dne 15. 6. 2020, 1 úkon sepis odvolání ze dne 17. 6. 2020 proti usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích, 1 úkon sepis vyjádření ve věci samé dne 7. 7. 2020, 1 úkon účast na jednání soudu dne 4. 1. 2021 1 úkon další porada s klientem dne 15. 1. 2021 od 15:00 do 16:20 hodin, 1 úkon sepis doplnění tvrzení a označení důkazů dne 12. 2. 2021, 2 úkony účast na jednání soudu dne 29. 3. 2021 od 13:00 do 15:40 hodin, 1 úkon účast na jednání soudu dne 7. 6. 2021, 1 úkon sepis vyjádření ve věci samé dne 5. 7. 2021 a 2 úkony účast na jednání soudu dne 25. 11. 2021 od 13:00 do 15:15 hodin) a paušální náhradou hotových výdajů podle ust. § 13 odst. 3 citované vyhlášky po 300 Kč za 1 úkon právní služby, celkem ve výši 3 600 Kč za 12 úkonů právní služby. Celkem tak bylo žalovanému vůči žalobkyni na náhradě nákladů tohoto řízení přiznáno 113 280 Kč Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalobkyni uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalovaného.